Archiv pro rubriku: MS družstev

Rusové vyrazili za dalším titulem

Togliatti – 8. února
By jim body sebrali Stefan Svensson a Mats Järf, Rusové jsou na půl cesty za dalším titulem mistra světa. V Togliatti během prvních jednadvaceti rozjížděk dokázali dnes najet šest bodů na Švédy a plných deset na Finy a Rakušany. Český trojlístek prozatím figuruje na šesté příčce pět bodů od průběžného bronzu.

Český tým vstoupil do závodu v rozjížďce s číslem dvě, v níž Harald Simon odvedl Jana Klatovského, zatímco Josef Kreuzberger v posledním okruhu připravil o bod Andreje Diviše. Po výhře 5:1 si Rusové smlsli ve stejném duchu na úkor Jana Klatovského a Lukáše Volejníka.

Rozjížďka s číslem osm přinesla český triumf. Postaral se o něj Jan Klatovský, který v posledním oblouku překonal Grzegorze Knappa, zatímco Andrej Diviš jistil třetí místo.

Jan Klatovský dlouho vedl rovněž ve třinácté jízdě, avšak Stefan Svensson se mu v závěru dokonale pomstil za úvodní předjetí. Přes Jihočecha se dostal nejen on, ale i jeho parák Per Anders Lindström.

Z remízy se stala další prohra 1:5, avšak pohár hořkosti se naplnil v sedmnácté jízdě, kde Lukáš Volejník nahradil Andreje Diviše. Osečenský borec však na souboj s Tomi Tanim doplatil pádem a následným vyloučením a Jan Klatovský při repete neuštval Matse Järfa.

Ve dvacáté jízdě se Jan Klatovský úspěšně popral o vítězství s Güntherem Bauerem, avšak Andrej Diviš ve třetím okruhu neuhlídal Stefana Pletschachera.

1. Rusko 28 Danil Ivanov 10, Dmitrij Koltakov 9, Sergej Makarov 9
2. Švédsko 22 Stefan Svensson 16, Per Anders Lindström 6, Niclas Svensson 0
3. Finsko 18 Antti Aakko 1, Mats Järf 16, Tomi Tani 1
4. Rakousko 18 Harald Simon 14, Josef Kreuzberger 4
5. Německo 16 Günther Bauer 10, Max Niedermaier 0, Stefan Pletschacher 6
6. Česká republika 13 Lukáš Volejník 0, Jan Klatovksý 12, Andrej Diviš 1
7. Polsko 10 Grzegorz Knapp 7, Miroslaw Daniszewski 0, Michal Knapp 3

Foto: Robert Růžička

Na tři dny se Praha stala plochodrážním Monte Carlo

Praha – 3. srpna
Červencový 2013 Monster Energy Speedway World Cup rozhodně aspiroval na titul plochodrážní společenské události roku! Drama race-off sneslo srovnání se samotným finále a ve vyrovnalostí týmu je mnohanásobně překonalo. Sportovní úspěch celého podniku je mimo pochybností. Snad jedině domácí tým a fanoušci byli zklamaní. Výsledky sice odrážejí objektivní stav české ploché dráhy, ale přece jen každý doufal, že výběr Milana Špinky zaútočí na medaili. Nepovedlo se.

Co se povedlo, byla organizace třídenního podniku. Seznam akcii a úkolů v rozvrhu čítal přes pětadvacet položek a týkal se nevypočitatelného množství jezdců, manažerů týmů, mechaniků, organizátorů až po ty nejdůležitější na stadionu a před televizními obrazovkami čili fanoušků. A vše klaplo bez problémů.

Největší pozitiva stručně. Nově upravena dráha splnila očekávání a poskytla podmínky pro předjíždění. Všimli si toho rovněž komentátoři z Polska a Velké Británie a ocenili změnu k lepšímu.

Z plochy uvnitř oválu zmizely všechny překážky. Žádné pódia, rampy pro kaskadéry ani reklamní panely. Prostě nerušený výhled. Obvyklý komfort pro všechny zúčastněné a party stan Monster, známy z SGP. Nechyběly pochopitelně ani Monster Energy Speedway Girls, které hodně napomáhají skvělé propagaci celého podniku. Hlavní sponzor soutěže přidal světovému poháru SWC potřebný lesk. Celková oprava mantinelu v jednotných barvách Monster byla velice působivá, aniž by rušila sledování děje na tratě. A stejně tak nový háv letité kropičky.

Společenským vrcholem ale byla akce spojená s prezentacemi týmů. Umně umístěna v pražském klubu Lávka a perfektně načasována na pátek večer po posledním tréninku před velkým sobotním finále. Party ve stylu, jak jinak Monster Energy, byla přístupná veřejností a zúčastnili se jí všichni jezdci a manažery týmu.

Na obrazovkách monitorů běžely záběry z předchozích Monster plochodrážních mítinků, mezi hosty byli třeba mladí američtí jezdci, kteří u příležitostí SWC jsou na poznávací cestě po plochodrážní Evropě. Byly vystaveny trofeje pro účastníky sobotního finále.

Na začátek hudební duo spustilo vlastní sýčkovou verzi Highway star od Deep Purple a o tu správnou náladu bylo postaráno! Následovala stručná prezentace týmu a předání vest se startovními čísly. Na pódiu se postupně vystřídaly jednotlivé reprezentace a jeden z jezdců odpovídal na pár otázek.

Akce měla perfektní spád a tempo. Pak bylo rychle po oficialitách a znovu hrála hudba. Nejdříve pochopitelně odcházeli jezdci. První Dánové, ale předtím vyhověli každému zájemci o autogram nebo fotku. Vystupovaní měly bezchybné. Postupně je následovali i ostatní a poslední pro změnu Poláci. Že by načerpali potřebnou energii zrovna v onen letní večer?

Kulisa Karlova mostu a Hradčan dodaly obzvláštní kouzlo večírku. Bylo vidět, že všichni se baví skvěle a nikdo z hostů a funkcionářů tam nebyl jen z povinnosti. Během připrav SWC Petr Ondrašík se zmínil, že všichni zainteresovaní pořád říkají ‚jedeme do Prahy, nikoliv na race-off nebo finále‘. A byl to velice trefný postřeh.

Půvab hlavního města a inteligentní kulisy udělaly skvělou promoci plochodrážnímu sportu. Praha se stala pro SWC tím, co je Monte Carlo pro formuli jedna. Každý chtěl byt přítomen, vidět a byt viděn. Kéž by organizační tým dokázal tento potenciál zužitkovat rovněž v budoucnu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Družstva šla na nástup nejprve na břehu Vltavy

Praha – 19. července
Čtyři finalisté světového poháru družstev se oficiálně světu představila již po pátečním tréninku v klubu Lávka na vltavském nábřeží. Po úvodní hudební produkci nastupovali Australané, Poláci, Dánové a nakonec pod vedením Milana Špinky i naši borci, aby převzali vesty se svými startovními čísly. Poté se všichni přemístili na raut. Začala volná zábava, jejímž hlavním hřebem se stal zejména Gino Manzares.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Polští fanoušci povýšili Jaroslawa Hampela na národního hrdinu přímo na Markétě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 20. července
Dle všech očekávání se boj o titul týmového mistra světa odehrával především na rovině Polsko – Dánsko. Nicméně ani Austrálie nezůstávala pozadu a dýchala vítězům obou prvních kol SWC na paty obzvl᚝ po stoprocentním užitku z žolíka Troye Batchelora v deváté jízdě. Ve finiši však zaostala. V rozjížďce s číslem patnáct neprojel Kryzstof Kasprzak cílem, čímž kouči Marku Cieslakovi uvolnil ruce pro žolíkový útok. Jaroslaw Hampel mu na poslední chvíli v šestnácté jízdě dovezl šest bodů, zatímco Nicki Pedersen musel odstoupit. Sérii nominačních jízd otevřel triumfem Darcy Ward, následovali Nicki Pedersen a Maciej Janowski. Před závěrečnou jízdou mohla Austrálie slavit bronz, zatímco Poláci a Dánové měli vyrovnané skóre. Vše rozhodl Jaroslaw Hampel svým vítězstvím ve stylu start – cíl. Michael Jepsen Jensen se probil před Troye Batchelora i Aleše Drymla, což ovšem stačilo jen na stříbro. Češi začali závod tristně třemi nulami, později jsme v jejich podání viděli i skvělé momenty, nicméně do boje o pódium náš národní tým nezasáhl.

Nejedeme o medaile
Josef Franc vyjel z depa vstříc rozjížďce s číslem jedna. V té chvíli na něm spočívaly všechny české oči na celém stadiónu. Během chvilky mělo být jasné, zda české sny o medaili po čtrnácti letech mohou dostat reálný podklad.

Pražský závodník se mezitím otočil a vrátil se k zívající bráně depa. Mechanik Michael Gregor promptně přistavil rezervní stroj. Josef Franc ovšem po krátké poradě se svým mentorem Zdeňkem Schneiderwindem zůstal v sedle toho původního.

U pásky stanul včas, ale jenom proto, aby v ostrém tempu ujel pouze několik metrů. Červené světlo blikalo vinou letmého startu Jaroslawa Hampela, který byl ovšem nejrychlejší i při repete. Troy Batchelor byl před Josefem Francem, jehož však v nájezdu do druhé zatáčky podjel Kenneth Bjerre.

Naprázdno vyšel rovněž bohužel Lukáš Dryml, i když se ve druhé jízdě snažil útočit venkem. A také Václav Milík. V rozjížďce s číslem tři, restartované na vrub jeho letmého startu, jezdil dlouho jako třetí. Jenže ve druhé zatáčce třetího kola však jeho chybičku nemilosrdně ztrestal Niels Kristian Iversen.

Po vítězství Jaroslawa Hampela v rozjížďce s číslem jedna se na postu triumfátorů vystřídali Nicki Pedersen a Cameron Woodward. Pakliže by se měly týmy pravidelně střídat v tříbodovém zisku, byla ve čtvrté jízdě řada na Češích. Aleš Dryml se vrátil ke svým mechanikům, přesedl na jiný motocykl, přičemž Oldřich Řezníček se tempem slušného sprintera vypravil ke startovnímu roštu, aby zkontroloval svému jezdci otevřený přívod paliva.

Aleš Dryml skutečně probudil české fanoušky z letargie. Po proklatě rychlém startu převzal funkci lokomotivy ve vláčku, jehož vagónky vytvořili Patryk Dudek, Darcy Ward a Michael Jepsen Jensen. Tři body zahřály srdce českého fanouška. Ve srovnání s devíti polskými, sedmi australskými a pěti dánskými však vypadaly přece jen poněkud skromně. Navíc se jejich následovníci na české konto rozhodně nehrnuli jako vosy na sklenici koly.

Václav Milík v rozjížďce s číslem pět držel třetí příčku před Troyem Batchelorem, jehož zavřel ve druhé zatáčce. Avšak hned v následujícím oblouku se nechal vynést příliš navenek a Troy Batchelor pronikl před něho.

Aleš Dryml v šesté jízdě zopakoval svůj předchozí excelentní start, jenže v posledním výjezdu ho podjel Niels Kristian Iversen. Jeho dva body měly na šest dlouhých jízd posledním bodovým ziskem našeho národního týmu. Okolo poloviny mítinku bylo jasné, že dnes o medaile rozhodně nejedeme.

Dánové se drží v čele
Druhá série jízd dokonale vyzněla ve prospěch Dánů. Vítěznou šňůru zahájil Michael Jepsen Jensen, když v páté jízdě odvedl Krzysztofa Kasprzaka. O předjížděcím manévru, jímž Niels Kristian Iversen zbavil vedení Aleše Drymla, už tady byla řeč. Sedmou jízdu zkomplikoval Josef Franc. Tentokrát sice přesedl na druhý motocykl, avšak skončil předčasně polapený v pásce. Při repete Nicki Pedersen vystřihl povedený start. A když ho v prvním oblouku podjel Patryk Dudek, v cíli druhého kola šel tvrdě zpátky.

Kenneth Bjerre v rozjížďce s číslem osm odvrátil nájezd Macieje Janowskeho a Darcy Warda v první zatáčce. O minutku později se Dánsko mohlo pyšnit sedmnácti body ve srovnání s patnácti polskými, jedenácti australskými a pěti českými.

Australský kouč Mark Lemon nenechal nic náhodě a Troy Batchelor vyrazil vstříc rozjížďce s číslem devět coby žolík. Strategický tah vyšel mistrovsky, jelikož závodník známý z české extraligy neopustil vedení ani na okamžik. Za jeho zády musel Nicki Pedersen odrážet nájezdy Macieje Janowskeho, jimž stejně nakonec podlehl.

Dánský náskok se ztenčil již na jediný bod před Austrálií i Polskem. Patryk Dudek vyrazil do rozjížďky s číslem deset posunout svou zemi do čela, což se mu po vylétnutí pásky skutečně povedlo. Musel přitom zavírat Václava Milíka, který se řítil dopředu vnějškem první zatáčky. Bohužel však skončil v nafukovačkách hned v následujícím oblouku.

Opakovaný start vynesl do čela opět Patryka Dudka, avšak Kenneth Bjerre ho záhy nesmlouvavě odstrčil. Vzápětí vyhrál Jaroslaw Hampel stylem start – cíl. Aleš Dryml v roli žolíka se urputně bránil Michaelu Jepsenovi Jensenovi, jenže dánský borec ve druhé zatáčce předčil nejen jeho, ale také druhého Camerona Woodwarda.

Dánové si udrželi jednobodový vrch před Poláky, aby jejich postavení ještě vylepšil Niels Kristian Iversen svým hladkým vítězstvím v rozjížďce s číslem dvanáct. Krzysztofa Kasprzaka přitom o body obral ještě Darcy Ward. Jenže přišla řada i na Dány. Ve třinácté jízdě nebyla síla, která by zastavila Macieje Janowskeho. Michael Jepsen Jensen nebodoval, když mu v první zatáčce sebral třetí místo Josef Franc.

Polsko – dánská remíza ale neměla příliš dlouhého trvaná. Niels Kristian Iversen vedl za sebou Troye Batchelora a Lukáše Drymla, kteří v úvodní zatáčce čtrnácté jízdy spálili všechny výhody, které Patryku Dudkovi vynesl jeho rychlý start. V rozjížďce s číslem patnáct Kenneth Bjerre v prvním výjezdu posunul před Aleše Drymla, aby z jedné vody na čisto sebral vedení Cameronu Woodwardovi.

Rozhoduje dvacátá jízda
Krzysztof Kasprzak zůstával v rozjížďce s číslem patnáct poslední, navíc ve třetím okruhu zajel na trávník. Dánové spolkli návnadu Marka Cieslaka dokonale. Zvýšili svůj náskok na šest bodů, takže polský kouč mohl na poslední chvíli povýšit Jaroslawa Hampela na žolíka.

A ten rozjásal polskou část pražského publika, když triumfoval stylem start – cíl. Nicki Pedersen byl sice hned za ním, jenže ve druhé zatáčce zřejmě zjistil zavřený přívod paliva. Nakonec odstoupil a účet Poláků s Dány byl opět srovnaný. Dánský kouč Anders Secher se evidentně rozhodl strhnout vítězství na svou stranu již v úvodu nominačních jízd, kam poslal Kennetha Bjerre a Nickiho Pedersena. Naproti tomu Marek Cieslak si nechal svou nejtěžší artilerii až na druhou polovinu.

Sedmnáctá jízda se musela opakovat vinou letmého startu Lukáše Drymla. Český borec hrál hlavní úlohu i posléze, když se rychle posunul dopředu. Kenneth Bjerre se ve druhé zatáčce nechtěl smiřovat se ztrátou vedoucí pozice a zamířil na vnitřek. Avšak Lukáš Dryml se po jeho manévru ocitnul na zemi.

„Vzal mě deflektorem,“ hájil se Lukáš Dryml. „Potáhnul jsem to, pak jsem ho viděl, ale hlídal jsem si Warda.“ Sudí Christian Froschauer si dával s verdiktem na čas a nakonec vyloučil pardubického borce. Při repete Darcy Ward rychle vystřídal na čele Krzysztofa Kasprzaka, zatímco Kenneth Bjerre zůstával třetí.

Poláci pronikli o jeden bod do čela, jenže Nicki Pedersen dal v rozjížďce s číslem osmnáct jasně najevo, že před sebe nikoho nepustí. Největší choutky na jeho skalp prokazoval Václav Milík. Přitom sám musel odrážet Patryka Dudka a Jasona Doyla, který polského borce záhy vystřídal.

V poslední zatáčce se Patryk Dudek přece jen posunul na třetí pozici před Australana, takže polská ztráta na Dány činila jediný bod. A nyní se projevila správnost strategického uvažování Marka Cieslaka. Maciej Janowski nebyl v rozjížďce s číslem devatenáct k zastavení. Niels Kristian Iversen se v nájezdu do druhé zatáčky spodní stranou dostal před Camerona Woodwarda.

Oba pretendenti mistrovského trůnu měli před dvacátou jízdou osmatřicet bodů. Již bylo jasné, že žádný rozjezd nebude třeba. Celý stadión stál na nohou a nejprve se stal svědkem letmého startu. Napodruhé už mohl Jaroslaw Hampel začít úřadovat. Směřoval k vítězství a titulu, ale za jeho zády se děly věci!

Troy Batchelor na protilehlé rovince připravil Aleše Drymla o druhé místo, avšak Pardubičan byl vmžiku zpátky. Australan se záhy stal obětí Michaela Jepsena Jensena, který se po horším startu pokoušel dostat rozlité mléko zpátky do hrníčku. Ve třetím okruhu se ve druhé zatáčce posunul i před Aleše Drymla, ale na stíhání Jaroslawa Hampela bylo už pozdě.

„Samozřejmě, že jsem na sobě měl před poslední jízdou hodně tlaku,“ svěřoval se Jaroslaw Hampel. „Ale dokázal jsem se s ním vyrovnat. Bylo to doopravdy těžké. Ale z trojky jsem dobře odstartoval a hned jim ujel. Jsem velice šastný, protože to byl náročný večer, Dánové nás trápili od začátku až do konce.“

1. Polsko   41
Jaroslaw Hampel 3 0 3 6* 3 15
Krzysztof Kasprzak 2 2 1 E 2 7
Patryk Dudek 2 2 2 0 1 7
Maciej Janowski 2 2 2 3 3 12
 
2. Dánsko   40
Nicki Pedersen 3 3 1 E 3 10
Kenneth Bjerre 1 3 3 3 1 11
Niels Kristian Iversen 1 3 3 3 2 12
Michael Jepsen Jensen 0 3 2 0 2 7
 
3. Austrálie   33
Darcy Ward 1 1 2 2 3 9
Cameron Woodward 3 1 1 2 1 8
Jason Doyle 1 1 1 2 0 5
Troy Batchelor 2 1 6* 2 0 11
 
4. Česká republika   12
Václav Milík 0 0 X 1 2 3
Aleš Dryml 3 2 0 0* 1 1 7
Lukáš Dryml 0 0 – 1 X 1
Josef Franc 0 T 0 1 0 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Budeme se prát i s bílými přilbami

Praha – 20. července
Předevčírem sledoval kompletní český národní tým závod poslední šance. Střídal různá místa po celém obvodu Markéty. Nevynechal ani místa pro VIP na hlavní tribuně. Jejich přítomnost neunikla pozornosti bdělých černých šerifů z ochranky a Milan Špinka osobně musel zabránit vykázání Josefa France. Po včerejším tréninku byl však sám reprezentační trenér nucen jednoho z pětice našich borců z finálové sestavy vyškrtnout. Jeho volba padla na Matěje Kůse a magazínu speedwayA-Z vysvětlil proč.

„Matěj je zraněnej‘, má to rameno,“ říká Milan Špinka, který v duchu regulí světového poháru musel na večerní finále zredukovat reprezentační kvintet o jednoho člena. „Ne, že by byl horší, ale je zraněnej‘. Dává tomu absolutně všechno, první i poslední. Ale já potřebuju dneska mít stoprocentní lidi. Matěj nejede o nic hůř než ty čtyři ostatní, ale je zraněnej‘. To je těžký. Matěj to vzal chlapsky. Všechna čest. Uznal moje důvody a vzal to.“

Dnes večer bude českou barvou bílá. „Radši bychom měli červenou kvůli postavení na startu v první a v poslední sérii,“ připouští Milan Špinka. „Co se dá dělat, vylosovala se bílá, jedeme bílou.“

O svém družstvu Milan Špinka hovoří s uznáním. „Kluci jsou všichni připravení dobře,“ svěřuje se. „Lukáš má tři udělaný motory, Aleš dva, Pepe s Vendou taky. Dali do toho dost peněz a příprava techniky byla dostatečná.“

Nezbývá tedy než se zeptat na ambice. „Uvidíme,“ odpovídá kouč našeho národního týmu. „Budeme se snažit podat co nejlepší výkon. Tabulkově jsme někde jinde, ale jsou to závody. Budeme potřebovat podporu českých diváků!“

Foto: Wojta Zavřel

Složení týmů je odhaleno

Praha – 19. července
Sestavy všech čtyřech týmů pro zítřejší finále světového poháru jsou na světě. Milan Špinka se nakonec rozhodl dát nevděčeného černého Petra Matěji Kůsovi, takže v bílých přilbách budou o medaile bojovat Aleš Dryml, Lukáš Dryml, Josef Franc a Václav Milík.

Sestavy finále SWC:

Austrálie: 1 Darcy Ward, 2 Cameron Woodward, 3 Jason Doyle, 4 Troy Batchelor (kapitán)
Polsko: 1 Jaroslaw Hampel (kapitán), 2 Krzysztof Kasprzak, 3 Patryk Dudek, 4 Maciej Janowski
Česká republika: 1 Václav Milík, 2 Aleš Dryml (kapitán), 3 Lukáš Dryml, 4 Josef Franc
Dánsko: 1 Nicki Pedersen, 2 Kenneth Bjerre, 3 Niels Kristian Iversen (kapitán), 4 Michael Jepsen Jensen

Foto: Wojta Zavřel