Archiv pro rubriku: MS Na dlouhé dráze

České barvy z dlouhodrážní Grand Prix nezmizí

Praha – 27. října
By se Richard Wolff bohužel neudržel v elitní společnosti dlouhodrážní Grand Prix na sezónu 2011 a nikdo jiný z našich reprezentantů se sem nedokázal kvalifikovat, Česká republika zde své místo mít bude. Comeback Josefa France, který měl svůj nejvýraznější projev v podobě pátého místa v Mariánských Lázních, nezůstal bez odezvy. Kongres FIM v Macau ho potvrdil společně s Gerdem Rissem, Stephane Tresarrieum a Dirkem Fabriekem jako jednoho z majitelů stálé divoké karty.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Česká radost i naděje vzešly z lázeňského písku

Mariánské Lázně – 18. září
Nádherný a dramatický závod hodný světového finále viděly Mariánské Lázně v sobotu 18. září. Poslední závod letošního seriálu Grand Prix na dlouhé ploché dráze pro sebe rozhodl úřadující německý šampión Stephan Katt. Vynikajícím úspěchem pro české barvy byla spanilá jízda Josefa France, který po svém návratu na dlouhé ovály dokázal obsadit skvělou pátou pozici. Mistrem světa se podle předpokladů stal Fin Joonas Kylmäkorpi. Poprvé od roku 1961, kdy na dráze v Oslo porazil Timo Laine slavného Ove Fundina a získal tak korunu krále dlouhých drah, tak mohl finský jezdec slavit triumf v tomto šampionátu, i když tehdy ještě s predikátem mistrovství Evropy.

Již před posledním podnikem v Mariánských Lázních bylo jasné, že se titul mistra světa bude stěhovat z Německa. Kromě Kylmäkorpiho na něj mohl pomýšlet už jen Theo Pijper z Holanska. Od roku 2000, kdy triumfoval Kelvin Tatum z Velké Británie, se o titul dělili pouze Gerd Riss a Robert Barth. Posledně jmenovaný už svou závodní kombinézu pověsil na hřebík a do Mariánských Lázní přijel podpořit svého odchovance Richarda Speisera v boji o světovou medaili. Letos se Barthova stáj rozrostla o další želízko, kterým je Martin Smolinski. Jezdec, který se doposud věnoval pouze klasické speedway, vlétl do světa dlouhých drah jako kometa, s národním týmem získal zlaté medaile v MS družstev a jestli si udrží letošní formu, mohl by příští rok už bojovat o světové vavříny i mezi jednotlivci. S Barthem se v depu objevil i jeho věčný rival, úřadující mistr světa, Gerd Riss. Legendární závodník, který se ve světovém finále objevuje prakticky nepřetržitě od roku 1984, měl letos po slibném úvodu seriálu hrozivý pád ve Francouzském Marmande a stále se vypořádává s následky svých těžkých zranění.

Pro letošní rok obdržel stálou divokou kartu na účast v seriálu Grand Prix pražský jezdec Richard Wolff, ten se však celou sezónu trápil, laboroval s nastavením motorů a nedokázal prokázat své kvality ani na drahách, na kterých se mu dříve dařilo. Poslední šanci na rehabilitaci za neúspěšnou sezónou měl právě na dráze v Mariánských Lázních. By kilometrové dráhy vyžadující rychlý a spolehlivý motor nejsou zrovna Richardovou specialitou, bronzová medaile z letošního mezinárodního mistrovství ČR dávala jistou naději na úspěch. V domácím šampionátu se lépe dařilo již jen jeho kolegovi z pražského Olympu Josefu Francovi, ten se vrátil k dlouhé dráze po sedmileté pauze a výkon, kterým ohromil diváky v MČR mu zajistil divokou kartu na zářijový podnik Grand Prix. S motocyklem půjčeným od Zdeňka Schneiderwinda a Francovou pověstnou bojovností bylo zaděláno při nejmenším na zajímavou podívanou. Nikdo to radši neříkal nahlas, ale účast ve finálové jízdě nebyla úplně nereálná. Pozice náhradníků plnili plzeňský Michael Hádek a velezkušený Zdeněk Schneiderwind.

Průběh závodu už od prvních jízd ukázal, že bylo stále o co bojovat. Jezdci se bili na všech pozicích, často v kompaktní skupině, což na kilometrových drahách kde bývají zvykem mnohametrové rozestupy, příjemně překvapilo. Dráha byla perfektně připravená, dávala dost možností k předjíždění, čehož k radosti početného publika nejvíce využíval právě Josef Franc. První příležitost k tomu měl ve druhé jízdě. V té šel po startu do čela Stephan Katt před Richardem Speiserem a Mathiasem Krögerem. Franc byl po průjezdu první zatáčkou na čtvrté pozici, ale brzy se posunul před Krögera, aby se v dalším okamžiku pověsil na záda Speiserovi. Jejich souboj zdobil tuto jízdu až do posledního kola, kde se nakonec prosadil český závodník.

Perfektním startem vstoupil Franc do páté jízdy. Celá čtyři kola s přehledem držel na svých zádech rychlého Herberta Rudolpha a za jásotu diváků uháněl si pro svých pět bodů, ale pak přišla pohroma. Po výjezdu z poslední zatáčky Francův motocykl náhle vypověděl službu. Publikum se zaatými palci s napětím očekávalo, kdo se stačí prohnat cílem kolem ztichlého stroje malého pražského jezdce. Nakonec mu náskok stačil na úžasné druhé místo, což znamenalo záchranu nadějí na lepší umístění v závodě. Jako třetí se cílem této jízdy prohnal Joonas Kylmäkorpi, který si právě v tomto okamžiku zajistil poslední potřebné body k zisku titulu mistra světa.

Ale zůstaňme u Josefa France. Po dvou bohatých bodových přídělech, přišla nečekaná ztráta v sedmé jízdě. Do té špatně odstartoval, soupeři mu ujeli a bylo vymalováno. Pepe se sice snažil bojovat, ale na jeho štítě zůstal pouze Mathieu Tressarieu a tak byl nakonec rád za to, že Theo Pijper odstoupil ze 4. místa pro defekt. Pokud chtěl ještě pomýšlet na přední umístění, musel v dalších jízdách bodovat naplno. Příležitost k tomu měl v jízdě s číslem deset. Soupeři mu v této rozjížďce byli novopečený mistr světa Kylmäkorpi, perfektně rozjetý Stephan Katt a znovu Pijper, který potřeboval každičký bod k uhájení stříbrné medaile v MS před dotírajícím Speiserem. Ani tentokrát se Franc příliš netrefil do startu a zdálo se, že je po nadějích, ale pak předvedl něco, co nenechalo chladným žádného z přihlížejících diváků, bez ohledu na národnost. V úžasné stíhací jízdě se v průběhu čtyř kol dokázal probojovat z posledního místa na druhou pozici. Zdrcující útoky, kterým soupeři nedokázali odolat spolu s nádherným stylem jízdy, kdy ve výjezdech ze zatáček doslova splýval s motocyklem, chytly za srdce každého fanouška ploché dráhy. Po odjetí základní části závodu se na kontě Josefa France hřálo krásných 14 bodů a mohl tak s klidem hledět vstříc semifinále.

Základní část závodu ovládlo německé duo Rudolph – Katt. Zejména prvně jmenovaný Herbert Rudolph překvapil i své reprezentační kolegy. Přestože již dlouho patří k absolutní světové špičce, zejména na kilometrových drahách, posledních pár let šla jeho forma rapidně dolů. V Mariánských Lázních, kde mimochodem absolvoval i své první světové finále v roce 1997, však ʺPeppiʺ jezdil jako pokropený živou vodou a v prvních čtyřech jízdách ztratil pouze jediný bod. Krok s ním dokázali držet pouze novopečený mistr Německa na dlouhé dráze a vítěz prvního závodu Grand Prix ve Pfarrkirchenu Stephan Katt a Angličan Andrew Appleton, leošní evropský a britský šampión na trávě, sedlající tovární speciál JRM. Po výpadku v první jízdě se vzpamatoval i letošní mezinárodní mistr ČR Němec Jörg Tebbe, který byl jediným, kdo dokázal vzít bod Rudolphovi.

Ostatní favorité, zejména trojice bojující o světové medaile, v závodě vyhořeli. Na Kylmäkorpim bylo až příliš vidět, že jede na jistotu a do Mariánských Lázní si přijel pro svých šest bodů, což u jezdce jeho kvalit, známého svou bojovností, trochu zamrzelo. Nakonec neprošel ani do semifinále a skončil na třináctém místě. Pijper měl potíže už v tréninku a v závodě přes veškerou snahu působil dost nevyrovnaně. Jako lev se naopak bil Richard Speiser. Pijperovo trápení mu dávalo jistou šanci na útok na světové stříbro, ale osud byl proti. 200 metrů před cílem šesté jízdy mu z vedoucí pozice ztichl motor. Na rozdíl od Josefa France o jízdu dříve mu však náskok nestačil a všichni soupeři jej předjeli. Jeho letmý start v osmé jízdě rozhodčímu neunikl, stejně jako stejný prohřešek Stephana Katta. Do třetího startu téže jízdy pod hrozbou vyloučení se Speiser vůbec netrefil a bylo po nadějích. Podobně jako Kylmäkorpi ani on se nepodíval do semifinálových jízd. Přesto však zanechal celkově dobrý dojem a za svůj bojovný výkon si zasloužil uznání.

O nepříjemný moment se v deváté jízdě postaral devětadvacetiletý Němec Jan Pape. Po nečekaně dobrém startu se prosadil na druhou pozici, ve výjezdu z první zatáčky jej však rozhodila kolej a rázem byl na zemi. Na jeho cestě k mantinelu se mu ještě dokázali vyhnout Phillips a Janoschka, bohužel však ne ukrajinský veterán Vladimír Trofimov. Po hrozivém pádu, při kterém jezdci i motocykly létali vzduchem, byla jízda přerušena a zasahovat musely oba sanitní vozy. Trofimov vyvázl s otřesem mozku a zlomeninou kotníku, mladý německý jezdec byl však s podezřením na poranění páteře transportován do nemocnice.

Nešastný moment pustil do závodu oba české náhradníky, nejprve Michaela Hádka a v poslední jízdě základní části i Zdeňka Schneiderwinda. Mladý plzeňský jezdec vybojoval po jednom bodu v každé ze svých dvou jízd, pražský matador svou jedinou jízdu pro poruchu nedokončil.

První semifinále přivedlo na start suveréna základní části Rudolpha, spolu s ním startovali Tebbe, Franc, Janoschka, Mathieu Tressarieu a Dirk Fabriek, který se po úspěších v minulých letech letos dost trápil a marně hledal dřívější formu. Franc opět zářil a cílem projel na druhém místě za Rudolphem. Senzace byla na světě. Tři body za třetí místo poslaly do finále i Tebbeho.

Druhé semifinále ovládl Stephan Katt před Appletonem a Pijperem. Dva body za čtvrté místo stačily k postupu do finále Phillipsovi. Naopak cesta se zavřela pro zkušeného Mathiase Krögera, který v závodě podával velmi dobrý výkon. Nebýt defektu v jeho úvodní jízdě mohl se i on radovat z postupu, reparát v semifinále mu nevyšel, což pro něj mimo jiné znamenalo i vypadnutí z elitní sedmičky Grand Prix a nutnost bojovat o účast v příštím ročníku v závodě Challenge ve finské Forsse.

Do finálové jízdy nejlépe odstartoval Andrew Appleton, ale na čele jej ve výjezdu z první zatáčky vystřídal Stephan Katt, který vedoucí pozici udržel až do cíle. Třetí dojel suverén základní části Herbert Rudolph. Francovi se z červené dráhy nepodařil start a do první zatáčky odjížděl až jako poslední se ztrátou dobrých tří metrů na soupeře. Jeho útoku podlehl ve třetím kole Glen Phillips, pak se ještě dotáhl na čtvrtého Tebbeho, ale předjet jej již nestihl. I tak bylo konečné páté místo pro českého jezdce ohromným úspěchem a zároveň příslibem do dalších let.

V konečném účtování šampionátu tak nakonec nedošlo k žádným změnám, by čtvrtému Appletonovi scházel na bronzového Speisera jediný bod. Stříbro si zajistil Theo Pijper za Joonasem Kylmäkorpim.

Vítězem vloženého mezinárodního závodu o pohár autoklubu ČR se stal Sjoerd Rozenberg z Nizozemí před svým krajanem a bývalým světovým finalistou Erikem Eijbergenem. O jediný bod vyfoukl místo na stupních vítězů našemu Karlu Kadlecovi Němec Stefan Drofa.

Světová plochá dráha z Mariánských Lázní nezmizí ani v příštím roce a opět se můžeme těšit na závod světového formátu. Proslýchá se, že by to mohlo být třeba finále MS družstev. Necháme se překvapit.

Hlasy z depa:
Stephan Katt: „Letos to byla skvělá sezóna, ráno při tréninku jsem měl pocit, že bych mohl vyhrát a nakonec to vyšlo, mám z toho velikou radost.“

Herbert Rudolph: „Dráha byla perfektní, pro mě to byl dnes skvělý den. Tenhle rok mi nic nevycházelo, měl jsem dva ošklivé pády, dnešní stupně vítězů mi to všechno vynahradily.“

Joonas Kylmäkorpi: „Dneska jsem závodil pro mých sedm bodů, ale chtěl jsem závod vyhrát. Měl jsem trochu technické problémy. Zatím si ještě neuvědomuju, že jsem mistr světa, ale zítra ráno, až vstanu, myslím, že si to pořádně užiju.“

Theo Pijper: :Při tréninku mě trefil kámen do ruky a zlomil mi prst, pak mi odešly dva motory, nic nevycházelo, ale jsem druhý na světě, takže můžu být spokojen.“

Josef Franc: „Na dlouhý jsem závodil před deseti lety, vždycky jsem to měl rád, ale neměl jsem na to finančně. Dneska se mi dařilo, tak možná, že jsem zpátky. Ve finále jsem doplatil na nedostatek zkušeností, byl jsem tam spíš do počtu.“

Michael Hádek: „Jsem zbitej jako pes, těžko se naskakuje do rozjetýho závodu, ale každý svezení je dobrý.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Bayer

Finské challenge pustilo sedm borců do Grand Prix 2011

Forssa – 25. září
Ve fiské Forsse se uskutečnilo challenge o postup do Grand Prix na dlouhé dráze v roce 2011. Na čele sedmičky postupujících stanul Martin Smolinski, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Herbert Rudolph a Richard Hall. Richard Wolff obsadil sedmnáctou příčku.

1. Martin Smolinski, D 30
2. Herbert Rudolph, D 22
3. Richard Hall, GB 21+5
4. Glen Phillips, GB 21+E
5. Aki Pekka Mustonen, FIN 20
6. Matthias Kröger, D 18
7. Jerome Lespinasse, F 15+5
8. Sirg Schützbach, D 15+E
9. Bernd Diener, D 14
10. Jannick de Jong, D 11
11. Pasi Pullianen, FIN 9
12. Rene Lehtinen, FIN 7
13. Mark Stiekema, NL 5
14. Tom Perry, GB 5
15. Daniel Rath, D 4
16. Theo di Palma, F 3
17. Richard Wolff, CZ 3
18. Gabriel Dubernard, F 2

Lázeňskému kilometru kraloval Stephan Katt

AKTUALIZOVÁNO – KOMPLETNÍ VÝSLEDKY

Mariánské Lázně – 18. září
Závěrečný díl seriálu Grand Prix na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních ovládl Němec Stephan Katt. Na stupních vítězů mu společnost dělali Brit Andrew Appleton a další Němec Herbert Rudolph. Titul mistra světa si podle předpokladů přisvojil Joonas Kylmäkorpi z Finska před Theo Pijperem a Richardem Speiserem. Zasloužené ovace sklidil od nadšených diváků domácí Josef Franc. Od úvodních jízd bojoval jako lev a postoupil až do finále, kde obsadil pátou příčku. Závod byl nepříjemně poznamenán hrozivým pádem Vladimira Trofimova a Jana Papeho v první zatáčce deváté jízdy. Zatímco zkušený ukrajinský závodník vyvázl z karambolu s otřesem mozku a zlomeným kotníkem, mladý Němec byl transportován do nemocnice s podezřením na poranění páteře.

1. Stephan Katt, D 5 4 3 5 5 5 27
2. Andy Appleton, GB 5 4 5 2 4 4 24
3. Herbert Rudolph, D 5 5 4 5 5 3 27
4. Jörg Tebbe, D 1 5 5 4 3 2 20
5. Josef Franc, CZ 4 4 2 4 4 1 19
6. Glen Phillips, GB 4 2 3 4 2 0 15
7. Mathias Kröger, D E 3 3 5 1 12
8. Theo Pijper, NL (FFM) 2 5 E 2 3 12
9. Enrico Janoschka, D 2 3 4 1 2 12
10. Mathieu Tresarrieu, F 4 2 1 3 1 11
11. Jerome Lespinasse, F 1 1 5 2 0 9
12. Dirk Fabriek, NL 0 1 4 3 E 8
13. Joonas Kylmäkorpi, FIN 3 3 2 0 8
14. Richard Speiser, D 3 E 1 3 7
15. Jannick de Jong, NL 3 1 0 1 5
16. Richard Wolff, CZ 1 0 2 0 3
17. Jan Pape, D 2 0 X – 2
18. Vladimir Trofimov, UA 0 2 F/R – 2
19. Michael Hádek, CZ (res) 1 1 2
20. Zdeněk Schneiderwind, CZ (res) E 0

Konečný stav Grand Prix:
Kylmäkorpi 140, Pijper 120, Speiser 103, Appleton 102, Katt 99, M.Tresarrieu 91, Tebbe 81, Kröger 75, de Jong 70, Phillips 62, Janoschka 61, Rudolph 58, Riss53, Lespinasse 52, Fabriek 46, Smolinksi 23, S.Tresarrieu 22, Franc 19, Pape 17, Wolff 17, Rath 10, Stiekema 9, Dubernard 4, Mazeau 3, Ostyn 3, Diener 3, Trofimov 2, Hádek 2, Woortman 1, Dachs 0, Rozenberg 0 a Schneiderwind 0.

Vložený závod:

1. Sjoerd Rozenberg, NL 5 5 5 3 4 22
2. Erik Eijbergen, NL 4 4 4 2 5 19
3. Stefan Drofa, D 2 2 3 5 3 15
4. Karel Kadlec, CZ 3 3 2 4 2 14
5. Roman Tomany, CZ 1 1 1 1 1 5
6. Andreas Büschke, D E 0 – E E 0
res Klaus Peter Gerdemann, D E 0

Foto: Jiří Bayer

Mariánské Lázně spatří korunovaci nového mistra světa

Mariánské Lázně – 16. září
Již po osmé v plochodrážní historii se na slavném kilometrovém ovále v Mariánských Lázních zrodí nový mistr světa na dlouhé ploché dráze. Tuto sobotu, 18. září se zde koná šestý, poslední závod seriálu Grand Prix, ve kterém se kromě vysoké hry o medaile bude bojovat i o setrvání v elitní společnosti šampionátu, případně o účast v závodě Challenge – poslední šanci kvalifikovat se do příštího ročníku finálové série mistrovství světa.

K titulu má nejlépe nakročeno finská hvězda Joonas Kylmäkorpi. Sympatický jezdec, kterého měli čeští diváci možnost sledovat při nedávném Tomíčkově memoriálu, má letos jedinečnou šanci přerušit deset let trvající nadvládu německých jezdců. Vždy od roku 2000 se o titul dělili pouze fenomenální Gerd Riss a Robert Barth. Po těžkém zranění multišampióna Risse na trávě ve Francii odpadla mladému Finovi výraznější konkurence v boji o titul. Kylmäkorpi letos zvítězil ve třech z dosavadních pěti závodů, jednou byl druhý a jednou třetí. Tato úctyhodná bilance mu zajistila jasnou vedoucí příčku v průběžném hodnocení seriálu s bezpečným náskokem 24 bodů.

Jediným, kdo by ještě teoreticky mohl ohrozit dvojnásobného vicemistra světa Kylmäkorpiho v cestě za vysněným titulem, je Theo Pijper. Holanďan, který posledních pár let jezdil pod hlavičkou francouzské motocyklové federace, patří již dlouho k absolutní světové špičce, kde se pravidelně umisuje mezi první pětkou. Letos se mu opravdu daří, třikrát stál na stupních vítězů v závodech Grand Prix, k tomu přidal ještě stříbro z Mistrovství Evropy na travnaté dráze a devatenácti body dotáhl nizozemský tým k bronzovým medailím v MS družstev. Nejsilnější zbraní dvojnásobného mistra Evropy na trávě je jeho univerzálnost. Umí perfektně zajet na travnaté dráze stejně jako na kilometrovém pískovém ovále.

O stříbrnou medaili bude s Pijperem bojovat mladý Němec Richard Speiser. Žák čtyřnásobného mistra světa Roberta Bartha je proslulý svým dravým stylem a patří k nejrychlejším jezdcům seriálu. Na dlouhém oválu v Mariánských Lázních bude určitě pořádně kousat. Letos nejlépe zajel v posledním závodě ve Vechtě, kde obsadil třetí příčku. V MS družstev se svými šestnácti body stal nejsilnějším pilířem německého zlatého úspěchu.
Propastný rozdíl šestnácti bodů by musel smazat Francouz Mathieu Tresarrieu, aby se mohl pyšnit druhou medailí ze světového šampionátu. Nejmladší ze slavné bratrské trojice, známý svým bojovným stylem na trávě, je majitelem bronzového kovu z roku 2007. Letos se překvapivě nedostal na stupně vítězů v žádné z velkých cen na domácí francouzské půdě, do boje o přední příčky se však vrátil druhým místem v posledním závodě v německé Vechtě. Jeho starší bratr Stephane, úřadující vicemistr světa, musel vzdát zbytek letošního seriálu kvůli zranění a v závodě jej nahradí ukrajinský veterán Vladimir Trofimov. Ten je divákům v Mariánských Lázních dobře známý a i přes svůj věk dokáže mladší soupeře často notně potrápit.

Výbornou sezónu letos prožívá Brit Andrew Appleton. Jezdec, který se pravidelně zúčastňuje mezinárodního českého šampionátu na dlouhé dráze, letos sbírá úspěchy především na trávě. Kromě titulu Mistra Velké Británie mu patří i evropské zlato z La Reole. Vše završil premiérovým vítězstvím v Grand Prix Nizozemí v Eenrumu. V Mariánských Lázních má loňský český šampion velkou šanci vylepšit svou průběžnou pátou příčku.
Mezi žhavé kandidáty na vítězství v posledním závodě světového šampionátu patří novopečený mistr Německa na dlouhé dráze Stephan Katt. Při neúčasti Gerda Risse letos na slavném Eichenringu v Scheesselu smetl domácí konkurenci a zajistil si titul německého šampiona. Mezi největší favority jej však řadí především triumf v úvodním závodě Grand Prix na kilometrové dráze ve Pfarrkirchenu.

Z vyrovnaného startovního pole si vysoké ambice na mariánskolázeňské dráze může činit ještě Kattův reprezentační kolega Jörg Tebbe. Vítěz letošního mezinárodního českého mistrovství obsadil při Grand Prix ve Pfarrkirchenu vynikající třetí příčku a může patřit mezi černé koně závodu.

České barvy budou hájit Richard Wolff, který by si rád v posledním závodě napravil reputaci po nepříliš vydařené sezóně a na divokou kartu Josef Franc. Právě start Josefa France je s napětím očekáván, nebo po výkonech, které na zdejší dráze předváděl při letošním mezinárodním šampionátu České republiky, by v nadcházejícím závodě mohl příjemně překvapit.

Pozici traových rezerv budou plnit Michael Hádek, který při své letošní dlouhodrážní premiéře dokázal prohánět i mnohem zkušenější soupeře a legenda dlouhých a travnatých drah, dvojnásobný mistr Evropy Zdeněk Schneiderwind.

Součástí závodů budou i vložené jízdy jednotlivců a sajdkár. Mezi jednotlivci se představí: Karel Kadlec, Erik Eijbergen, Roman Tomany, Steffan Drofa, Sjoerd Rozenberg a Andreas Duschke.

Start hlavního závodu je ve 14 hodin, trénink je od 9 hodin, po tréninku budou již následovat první jízdy vloženého závodu, Vstupné je 250 Kč.

Startovní listina Grand Prix 6 – Mariánské Lázně:

1 Dirk Fabriek, NL
2 Herbert Rudolph, D
3 Glen Phillips, GB
4 Enrico Janoschka, D
5 Jerome Lespinasse, F
6 Jannick de Jong, NL
7 Jan Pape, D
8 Josef Franc, CZ
9 Richard Speiser, D
10 Stephan Katt, D
11 Richard Wolff, CZ
12 Matthias Kröger, D
13 Jörg Tebbe, D
14 Vladimir Trofimov, UA
15 Theo Pijper, NL (FFM)
16 Joonas Kylmäkorpi, FIN
17 Mathieu Tresarrieu, F
18 Andrew Appleton, GB
19 Michael Hádek, CZ
20 Zdeněk Schneiderwind, CZ

Průběžné pořadí Long Track Grand Prix 2010:

1. Joonas Kylmäkorpi, FIN 132
2. Theo Pijper, NL (FFM) 108
3. Richard Speiser, D 96
4. Mathieu Tressarieu, F 80
5. Andrew Appleton, GB 78
6. Stephan Katt, D 72
7. Jannick de Jong, NL 65
8. Matthias Kröger, D 63
9. Jörg Tebbe, D 61
10. Gerd Riss, D 53
11. Enrico Janoschka, D 49
12. Glen Phillips, GB 47
13. Jerome Lespinasse, F 43
14. Dirk Fabriek, NL 38
15. Herbert Rudolph, D 31
16. Martin Smolinski, D 23
17. Stephan Tressarieu, F 22
18. Jan Pape, D 15
19. Richard Wolff, CZ 11
20. Daniel Rath, D 10

Foto: Jiří Bayer

Nejsilnější tým české historie skončil paradoxně poslední

Morizes – 4. září
V dosavadní historii mistrovství světa družstev na dlouhé dráze měl český národní tým několikrát medaili na dosah. Předminulý týden ho posílil Josef Franc, který slavil senzační comeback po sedmi letech v českém šampionátu. Avšak na stupně vítězů jsme opět nedosáhli a ke všemu skončili poslední. Reprezentační kouč Milan Špinka však magazínu speedwayA-Z prozradil, že s výkonem českých závodníků je spokojen. A to včetně obou stopětadvacítkářů, kteří v sedle továrních motocyklů Shupa na pódium dosáhli.

Na konci 1800 kilometrů dlouhé cesty, která při dodržování všech předpisů trvá čtyřiadvacet hodin, čekala českou ekipu písková dráha se svéráznými parametry. První zatáčka vede z kopce, druhá se obrací vzhůru do kopce. A mezi nimi je rozdíl bratru půldruhého metru.

„Vůbec se za to nestydím,“ komentuje Milan Špinka šesté místo českého národního týmu. „Kluci bodovali. V první jízdě byl Pepe na kufru Kyllmäkorpiho, Zdeněk ho jistil. Kdyby měl Pepe víc zkušeností… Měl na něj. Potom nás čekali Němci. Byli favorité a dojeli první, druhý a třetí. Navíc Zdeněk zůstal stát na startu. Prasknul mu řetěz.“

V další sérii závodu, v němž proti sobě startují trojice zúčastněných zemí, nás čekali Nizozemci. „Měli už sedmnáct bodů, my jedenáct,“ vzpomíná Milan Špinka. „Kluci odstartovali. Zdeněk první ze šestky od prken, Pepa hned za ním. Dvě kola na ně neměli Holanďané šanci, ale pak Pepemu kleknul motor.“

Mítink se přehoupl do své poloviny. „Čekali nás Francouzi,“ vzpomíná český reprezentační kouč. „Jeli tam pomalu o titul. Pavel dojel třetí, Wolfík pátý, ale Zdeněk byl vyloučen za údajné přejetí lajny. Nevím o tom, ani on si toho není vědomý.“

Štěstí se na české borce nesmálo ani v utkání s Angličany. „Vyhrál Glen Phillips před Andy Appletonem,“ říká Milan Špinka. „Pepa dojel třetí. Jízda se opakovala. Pavel v zatáčce u depa šel do mantinelu a motorka jela po prknech asi třicet metrů. Pavel se rozvěsil na plot a vykloubil si prsty na pravé ruce.“

Po základní části se český tým dostal do finále C. Pro konečné pořadí šampionátu jsou určující právě výsledky finálových rozjížděk, zatímco předchozí boje zůstávají zapomenuty. Našimi soupeři v duelu o páté místo byli Finové. Na startu se ovšem neobjevil Joonas Kyllmäkorpi. Horký kandidát na titul vítěze dlouhodrážní Grand Prix už totiž mířil na letiště, aby stihnul nedělní ligu v Polsku.

„Zdeněk šel z šestky,“ líčí Milan Špinka. „Odlít a změřil je. Richard byl čtvrtý, ale Finové dojeli druhý, třetí a pátý. Pepemu blbla motorka a skončil poslední. Předtím museli přehodit motor a tenhle tak nejel.“

Tím pádem zbylo na Čechy šesté místo. „Jsme sice poslední, ale žádná ostuda to nebyla,“ hodnotí reprezentační manažer. „Kluci bojovali jako lvi. Na příště se musíme lépe technicky vybavit. Dlouhá dráha je dost náročná. Toho bodíku ve finále byla škoda, ale celkově z toho nemám špatný pocit.“

Stejně jako o týden dříve v Berghauptenu se představily v rámcovém programu i týmy se stopětadvacítkami. Michal Škurla a Ondřej Smetana obsadili třetí příčku za Němci a Francouzi.

Foto: Jiří Georgiev