Mariánské Lázně – 12. června
Miloslav Čmejla takéletos v Mariánských Lázních věnoval pohár na připomínku památky Zdeňka Kudrny. Tentokrát se o něj ovšem nebojovalo na dráze, protože si ho odvezl Zdeněk Schneiderwind. Magazín speedwayA-Z pátral, proč došlo k odklonu od nastoupeného trendu, kdy krásnou trofej získá nejúspěšnější český borec v závodě.

„Zdeňkovi jsem to dal z jednoduchého a logického důvodu,“ svěřoval se známý spíkr. „Tušil jsem, že Pepe bude zase nejlepší. A on už jeden pohár má. Zdeněk pověsil kombinézu na hřebík a nemohl by si ho vybojovat. Vážím si ho i toho, co dosáhl. Znal se i s Démonem a proto jsem mu ho při této příležitosti dal. Jsem přesvědčený, že je v dobrých rukou.“

Přehled pohárů na památku Zdeňka Kudrny od Miloslava Čmejly:

20.6.2009	Pavel Ondrašík	nejlepší český jezdec při finále MS
16.5.2010	Josef Franc	nejlepší český závodník v závodě MR
12.6.2011	Zdeněk Schneiderwind	konec úspěšné kariéry

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 12. června
Němečtí závodníci hráli prim v prvním finálovém závodě světového šampionátu na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Do finálové rozjížďky se jich dostalo hned šest. Z vítězství se radoval Martin Smolinski, když se ve druhé zatáčce neohroženě vrhnul pod Richarda Speisera a Stephana Katta. Josef Franc skončil desátý, když si stěžoval na chyby technické i svoje jezdecké.

České divoké karty se zlepšují
Po skončení tréninku panovala v garáži, kterou sdílela dvojice českých náhradníků, chmurná nálada. Karel Kadlec ukazoval na demontovaný motor v rohu. Člověk se nemusel dívat ani příliš podrobně, aby viděl, že je zle. O tom výmluvně svědčil utržený kus motorového bloku. Plzeňský nezmar si pro závod vypůjčil motocykl od Sjoerda Rozenberga, který figuroval ve startovní listině vloženého závodu. „Je to kamarád,“ nešetřil chválou na adresu svého nizozemského známého. „Ušetřil jsem aspoň tři sta euro za půjčení motoru.“

Mezitím do ochozů obřího stadiónu proudily diváci. Pryč jsou doby, kdy zkraje padesátým let pro ně ČSA zřídila speciální letecký most z Prahy či světová finále před dvěma či třemi desítkami let. Tehdy jste museli přijít zabrat skvělý flek už dopoledne. Dnes bylo diváků o poznání více než při mistrovství republiky, nicméně nedostatkem místa nikdo netrpěl.

Čeští fandové svou pozornost upírali zejména na duo českých divokých karet. Richard Wolff se na osmnáctku posunul po rezignaci Aleše Drymla, zatímco Josef Franc získal postavení wild card rider pro celý seriál kvůli zdravotnímu stavu Gerda Risse. Shodou okolností se oba představili v rozjížďce s číslem dvě.

Už startovní manévr přinesl jásot českých hrdel. Dopředu vylétl Josef Franc. Theo Pijper, jemuž tréninkový defekt sebral jeden motor, však útočil vnějškem první zatáčky. Pražský závodník ho vyvážel, avšak Holanďan se ukázal jako pekelně rychlý. Rovinku jel stále vedle Josefa France, aby se ve druhém nájezdu dostal před něho.

Ale ouha, Josef Franc ztrácel i nadále. Ve druhém okruhu klesl za Jörga Tebbe, v posledním se okolo něj přehnal i Aki-Pekka Mustonen. Na vině bylo zadní kolo, které dřelo o vidlici a Josef Franc inkasoval nakonec pouhé dva body za čtvrté místo. Za ním dojel Glen Philips, na něhož marně dotíral Richard Wolff.

Druhá série však českým závodníkům přinesla zlepšení, v případě Josefa France obrovské. V rozjížďce s číslem šest zopakoval svůj předchozí skvělý start. Sice se po něm sápal Martin Smolinski, ale sám měl starosti s Richardem Hallem. Pražan konsolidoval své vedení, které nakonec směnil za cenných pět bodů. Richard Wolff s ním opět sdílel stejné číslo jízdy.

V úvodu se pohyboval na čtvrtém místě, aby využil patálií Richarda Halla propadajícího se jezdeckým polem až na jeho chvost. V první zatáčce třetího kola přes něj poskočil Dirk Fabriek. Richard Wolff mobilizoval síly své i svého motoru k odvetě, aby na cílové metě zaostal jen o malý kousek.

Dvě úvodní série naznačili potenciál Stephana Katta, jenž vystřihl tři povedené starty. Tři proto, že se start úvodní jízdy opakoval. V ní ho ve druhé zatáčce předčil Martin Smolinski, avšak ten o půl kola dále zastavil s defektem. Rozjížďku s číslem pět pak Stephan Katt ovládl naprosto dokonale a projel cílem s padesátimetrovým náskokem.

Vítězí německý český mistr
V osmé jízdě přidal Stephan Katt do své sbírky další pětku za další suverénní počínání na ovále. Josef Franc se cpal po startu dopředu, ale první zatáčku opouštěl jako pátý, aby nakonec nebodoval vůbec. „Dostal jsem cejchu od Kaáka,“ líčil, co se dělo. „Pak další. Chtěl jsem si něco strhnout jednou ruku a už jsem byl rozhozenej‘.“

Richard Wolff v jízdě předtím opouštěl jako čtvrtý, avšak permanentně atakoval Matthiase Krögera. Závěrečný útok si načasoval do posledního výjezdu. Do cíle letěli oba závodníci vedle sebe, avšak český reprezentant se ve finiši ukázal jako rychlejší.

Ke slovu se dostali také oba čeští náhradníci. Aki-Pekka Mustonen totiž v poslední zatáčce dostal takovou ránu kamenem, že okamžitě přišel o třetí místo. Cílem se stihnul proploužit alespoň pro jeden bod před Stephane Tresarrieum, avšak sanitka ho musela odvézt do nemocnice s podezřením na zlomeninu levého nártu. Jak Karel Kadlec v deváté, tak Pavel Ondrašík ve dvanácté jízdě na body nedosáhli. „Z jedný jízdy člověk nemoh‘ předpokládat zázrak,“ vystihl pražský jezdec podstatu věci.

V rozjížďce s číslem jedenáct se Josef Franc popral o postup do semifinále. Start mu tentokrát nevyšel. Byl pátý před Glenem Phillipsem, aby ve druhé zatáčce překonal Dirka Fabrieka. Ze dvou bodů se však nakonec staly tři. Stephan Katt sice vyhrál počtvrté se stejnou suverenitou jako v předchozích případech, ale byl dodatečně diskvalifikován za ztrátu deflektoru.

Vzápětí se publiku představil naposledy Richard Wolff. Z páté příčky opět neúprosně pronásledoval Matthiase Krögera, nicméně nyní za ním o kousíček zaostal. Zatímco dvě úvodní druhá místa dostala Němce do semifinále, pro pražského závodníka se účinkování v dnešním závodě uzavřelo.

Martin Smolinski se po startu prvního semifinále proloktoval dopředu, avšak v úvodním nájezdu ho objel Matthias Kröger. Joonas Kylmäkorpi se dokázal udržet na třetí příčce. Ale díky svým předchozím výkonům jako na houpačce přišel o body a nyní mu dva chyběly. Obhájce světového titulu se tak na prahu nové kampaně nedostal mezi nejlepší šestici.

Ve druhém semifinále startoval Josef Franc ze druhé dráhy. Po vylétnutí pásky zaostal vzadu, avšak Jerome Lespinasse, francouzské překvapení Mariánských Lázní, se rozjížděl pomalu. Pražan byl až ve svém poslední jízdě stoprocentně spokojený s nastavením svého motocyklu. Celá čtyři kola proháněl Theo Pijpera. A by se Holanďan urputně bránil, na cílové pásce musel kapitulovat.

Stephan Katt dalším vítězstvím kompenzoval své předcházející vyloučení. A jelikož za ním dojeli Herbert Rudolph a Richard Speiser, vzaly za své naděje Mathieu Tresarrieuho a Joonase Kylmäkorpiho, že by narušili finálovou hegemonii Němců.

Ve finále nejlépe odstartoval Richard Speiser. Za ním Martin Smolinski, jehož však v první zatáčce objel Stephan Katt. Martin Smolinski ve druhém oblouku smělým nájezdem zevnitř převzal vedení. Pak už jen upaloval vstříc šachovnicové vlajce. Ta ho přivítala jako vítěze stejně jako před třemi týdny při českém šampionátu. Slavit mohl také Stephan Katt. V konečném součtu nasbíral o bod více než vítěz závodu a domů se vracel jako leader průběžné klasifikace.

Hlasy z depa
„Dojmy?,“ opáčil Josef Franc protiotázkou na dotaz magazínu speedwayA-Z. „Asi dost lidí čekalo, že bych zase vyzávodil pátý místo jako loni. Byl by to úspěch. Pár chybiček dnes bylo po technické stránce i po mý. Chybama se člověk učí. Jako úvod je to dobrý, uvidíme na dalších drahách. Nemůžeme bejt‘ zklamaný, kluci odvedli dost práce, jedem‘ dál. Letos je to zkušební sezóna, musím spousta věcí dopilovat. Škoda tý nuly, ale bylo to těžký, cejcha bolela. Nejelo to, až poslední motorka v semifinále jela nejlíp. Ale jak chytneš v zatáčce cejchu, je to o držku si strhávat slídu. Mám radost, s úsměvem oslavíme desátý místo v mistrovství světa. Další cíl je Forssa, doufám, že motorky budou upalovat.“

„Mechanici makali dobře,“ pochvaloval si Richard Wolff. „Z tréninku jsem měl dobrý pocity. Už minule jsem chválil GM, teďka to nový bylo taky dobrý. Je to Grand Prix, není tady osmnáct ořezávátek, ale sedmnáct dalších kvalitních závodníků. Škoda, v první jízdě mělo bejt‘ víc bodů a i v těch dalších, co jsem prohrál o galusku. Teď mám dobrej‘ pocit, že mám motor. S Krögerem jsem se honil a on byl ve finále. Je to o tom mít trošku víc štěstíčka, jinak to nebylo špatný. Musel bych zlepšit starty, vždycky je co zlepšovat, ale už to bylo takový závodivý. Už jsem to doladil a dá se s tím závodit. Teď by to chtělo začínat v Grand Prix. Máme půlku sezóny vychytat to na challenge.“

„Trénink krásnej‘, ale s tím motorem se to mělo stát jindy,“ povzdechl si Karel Kadlec. „Než, že jsem jel jednu jízdu, byla spíš škoda, že jsem nemoh‘ jet na svý motorce. Sedíš jinak, je to jinak postavený. Je ale pro mě čest si tady zajezdit, i když v těch vloženejch‘ jízdách bych jezdil víc.“

„Hezký závody, ale z jedný jízdy nemoh‘ člověk předpokládat zázrak,“ svěřoval se Pavel Ondrašík. „Škoda, myslel jsem, že Pepík dá víc, ale není to procházka. Když bude šance jet krátkou dráhu, pojedu, ale tam jsou pro mě spíš oficiální joby jako Grand Prix. Uvidím, chtěl bych nějaký závody na trávě před tou Evropou.“

		SF1	SF2	FIN	TOT
1. Martin Smolinski, D	E 4 4 5	4		5	22
2. Richard Speiser, D	4 2 4 4		3	4	21
3. Stephan Katt, D	5 5 5 ex		5	3	23
4. Herbert Rudolph, D	3 2 5 3		4	2	19
5. Matthias Kröger, D	4 4 2 2	5		E	17
6. Jörg Tebbe, D	4 3 5 5	0		E	17
7. Joonas Kylmäkorpi, FIN	2 4 1 5	3			15
8. Mathieu Tresarrieu, F	1 5 3 4	2			15
9. Theo Pijper, NL (FFM)	5 3 4 E		1		13
10. Josef Franc, CZ	2 5 0 3		2		12
11. Jerome Lespinasse, F	5 1 2 3		0		11
12. Andy Appleton, GB	2 1 3 4	1			11
13. Dirk Fabriek, NL	0 3 2 2				7
14. Richard Wolff, CZ	0 2 3 1				6
15. Stephane Tresarrieu, F	3 0 E 2				5
16. Aki-Pekka Mustonen, FIN	3 1 – –				4
17. Richard Hall, GB	1 0 1 E				2
18. Glen Phillips, GB	1 E 1 E				2
19. Karel Kadlec, CZ (res)	0				0
20. Pavel Ondrašík, CZ (res)	0				0

Poznámka: Stephan Katt byl z rozjížďky s číslem jedenáct, kterou vyhrál, vyloučen za ztrátu deflektoru.

Vložený závod dvojic o Pohár Autoklubu České republiky:

1.	Mathias Flick, D	1 2 E 2	5	22
	Kaijo Bünning, D	3 5 5 4	17
2.	Stefan Drofa, D	2 4 2 3	11	20
	Sjoerd Rozenberg, NL	5 E 4 E	9
3.	Erik Eijbergen, NL	4 1 3 5	13	17
	Roman Tomany, CZ	0 3 1 –	4

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně – 10. června
V neděli odpoledne úderem čtrnácté hodiny odstartuje v Mariánských Lázních letošní sedmidílný seriál závodů mistrovství světa na dlouhé dráze. Právě zde loňské mistrovství světa končilo, vítězství z tohoto závodu obhajuje Stephan Katt, titul světového šampióna pak Fin Joonas Kylmäkorpi.

Do západočeského lázeňského města přijíždí sedmnáct nejlepších jezdců této disciplíny, kteří si účast vybojovali buď přímo umístěním v elitní sedmičce loňského mistrovství světa nebo následně v kvalifikační části kde se také radovalo sedm nejlepších.

Trojice jezdců pak obdržela takzvané divoké karty. Shodou okolnosti šlo o první tři jezdce mistrovství světa roku 2009, všichni tři Gerd Riss, Stephane Tresarrieu a Dirk Fabriek podstatnou část loňské sezóny vzhledem ke zranění neabsolvovali. Do Mariánských Lázní však přijedou jenom dva. Zranění nohy osminásobného mistra světa Gerda Risse se ukázalo jako natolik vážné, že bude muset oželet i letošní sezónu.

FIM následně jeho divokou kartu na celý seriál přidělilo našemu Josefu Francovi. Ten se zaskvěl právě v loňském finále kde obsadil páté místo a jeho výkon přítomné přední činovníky FIM, kteří do Mariánských Lázní míří velmi často, nadchl natolik, že dostává tuto skvělou příležitost.

Chybět na startu však bude další česká naděje v této disciplíně. Poté, co Aleš Dryml obsadil v letošním mistrovství České republiky třetí místo za Němcem Smolinskim a Josefem Francem, připravoval se na roli české divoké karty.

Tu má právo přidělit pořadatel každého finále na jediný závod. Aleš však měl před čtrnácti dny těžký pád a i když lékaři dělali maximum, posadit se na motocykl jedoucí rychlostí až 160 km/h mu nedoporučili. „Bohužel zdravotní stav se lepší každým dnem, ale hybnost ruky je zatím omezena a s tímto handicapem bych nemohl bojovat o co nejlepší umístění a nemá cenu se jenom zúčastnit,“ řekl Aleš Dryml.

Příležitost tak dostává další jezdec v pořadí českého šampionátu Richard Wolff. Ten tak dostal nečekaný dárek ke svým nedělním pětatřicátým narozeninám.

Vedle mistrovství světa uvidí diváci vložený závod o Pohár AČR. Pojede se systémem dvojic, které vytvoří páry Erik Eijbergen – Roman Tomany, Stefan Drofa – Sjoerd Rozenberg a Mathias Flick – Kaijo Baning.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně – 10. června
Po včerejší rezignace Aleše Drymla na účast v prvním finále mistrovství světa na dlouhé dráze v Mariánských Lázních se s divokou kartou představí Richard Wolff. VV SPD ctil při své nominace pořadí mistrovství republiky, ovšem v otázce druhého náhradníka musel improvizovat.

Na post prvního rezervisty se posunul nezničitelný Karel Kadlec, avšak republikový šampionát už nemohl nabídnout řešení pro toho druhého. Žádný jiný český závodník se na sklonku května v akci v západočeských lázních už neobjevil.

Michael Hádek startovní číslo dvacet odmítl. Z první ligy ve Svitavách se totiž přesune rovnou na východ do Krosna k utkání druhé polské ligy. V Mariánských Lázních tak bude startovat Pavel Ondrašík.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 9. června
Ve svítkovských boxech se při včerejším juniorském šampionátu objevil také Aleš Dryml. Chtěl se podívat na mladé závodníky, avšak počasí se postavilo proti. Zároveň se magazínu speedwayA-Z svěřil, že s největší pravděpodobností bude muset rezignovat na svou účast při nedělním mistrovství světa v Mariánských Lázních. Dnes krátce po poledni tuto informaci bohužel potvrdil.

„Motorky jsou ready, ale na dívání,“ říkal včera večer na téma svého startu na divokou kartu v západočeských lázních. „Žebro a plíce v pohodě, ale rameno nerozjhebám tak rychle. Motorky připravený, naleštěný, ale Aleš není ready. Hlava by chtěla, ale tělo si řeklo ne.“

Příští sobotu však figuruje ve startovní listině kvalifikačního mítinku o SGP 2012 v Divišově. „Na dlouhý dráze je to lehčí než na krátký,“ povzdechl si. „Na krátký je motorka jako divoká koza. Musíš to chytat rukama. to jsem zažil už zhruba před deseti lety, když jsem měl taky problém s ramenem.“

Aleš Dryml na své rekonvalescenci pilně pracuje. „Neležím doma na divanu,“ poznamenal. „Pořád něco dělám, dvakrát denně jsem v bazénu, bolí to, ale pomalu se to rozhejbává. Je to ještě tejden a půl,uvidím. Divišov není nejlehčí dráha, konkurence je velká, když nebude šance na postup, taky se na to vybodnu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)