Forssa – 27. srpna
Třetí finálový podnik světového šampionátu ve finské Forsse se stal kořistí Jannicka de Jonga, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Erik Riss a Mathieu Tresarrieu. Josef Franc obsadil desátou příčku, když musel odstoupit v semifinále kvůli závadě na karburátoru v okamžiku, kdy jezdil třetí.
Zdeněk Schneiderwind komentuje třetí finálový závod:
„Závody byly hodně vyrovnaný a bojovný, pomohla tomu velice dobře připravená dráha. Pepe navázal na bojovný výkon z Eenrumu, ale stačilo to jen na desátý místo. V semifinále měl ze třetího místa defekt. Spokojený úplně není, protože změřil jak de Jonga, tak Risse a počítali jsme, že bude těch bodíků více. Tak snad příští týden v Morizes…“
Eenrum – 22. srpna
Po nedělních deštích čekala dnes před obědem na finalisty světového dlouhodrážmího šampionátu těžká dráha. Josef Franc z ní vydřel jedenáct bodů, které mu stačily na osmé místo. Před cestou do finské Forssy je český reprezentant na stejném umístění průběžné klasifikace. Smolařem dne se stal Erik Riss. Ovládl celý závod, avšak v poslední zatáčce finálové jízdy mu shořela spojka. Vmžiku se kolem něj přesypali Dimitri Berge a Jannick de Jong, nicméně Němec zůstává leaderem šampionátu.
Zdeněk Schneiderwind komentuje výkon Josefa France:
„Dráha byla stejný pro všechny, ale hodně náročná. Byly velké rozdíly, kdo a jak se s ní srovnal. Pepe se s ní zezačátku moc nesrovnal, ale doslova vydřel jedenáct bodů. Dlouho jsem neviděl tak dobrou spolupráci pořadatelů, závodníků i rozhodčího, aby se závod mistrovství světa odjel. Tak snad Pepemu vydrží nadšení a ve Forsse to bude ještě lepší.“
1. Dimitri Berge, F
3 4 4 4 4 4 4
29
2. Jannick de Jong, NL
3 X 3 4 3 3 3
19
3. Erik Riss, D
4 4 4 4 4 4 2
26
4. Dirk Fabriek, NL
2 3 2 2 3 3 1
16
5. Richard Hall, GB
3 2 3 3 2 2 0
15
6. Theo Pijper, NL (FFM)
4 4 4 2 0 0
14
7. Mathieu Tresarrieu, F
4 3 2 F 2 2
13
8. Josef Franc, CZ
1 1 1 3 4 1
11
9. Matthias Kröger, D
1 1 2 3 1 0
8
10. Stephan Katt, D
0 2 1 0 3 1
7
11. Jörg Tebbe, D
1 0 3 2 0
6
12. Jesse Mustonen, FIN
E 3 F 1 2
6
13. Andy Appleton, GB
2 2 0 1 1
6
14. Glen Phillips, GB
2 1 1 1 1
6
15. Aki-Pekka Mustonen, FIN
0 0 0 0 0
0
16. Romano Hummel, NL
DNR
17. Henry van der Steen, NL
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Riss 51, 2. Berge 40, 3. de Jong 40, 4. Hall 32. 5. M. Tresarrieu 29, 6. Pijper 26, 7. Smolinksi 25, 8. Franc 17, 9. Fabriek 16, 10. Phillips 15, 11. Katt 14, 12. A. P. Mustonen 14, 13. Tebbe 12, 14. Kröger 10, 15. J. Mustonen 6, 16. Appleton 6, 17. di Palma 5, 18. S. Tresarrieu 2, 19. Hummel 0, 20. Eibl 0, 21. van der Steen 0, 22. Pfeffer 0.
Eenrum – 21. srpna
V nizozemském Eenrumu pokračuje finálové část mistrovství světa na dlouhé dráze svým druhým dílem. Jenže tady zatím viděli jenom včera mítink evropské série veteránů. Dnes pršelo tolik, že se závod nemohl uskutečnit. Náhradní termín byl stanoven na jedenáctou hodinu dopolední zítřejšího dne.
La Reole – 31. července
Challenge o finále mistrovství světa na dlouhé dráze ve francouzském La Reole se dnes stalo kořistí Mathieu Tresarrieu. Společně s ním si trojici míst v příštím ročníku pojistili Josef Franc a Dirk Fabriek. Hynek Štichauer byl jedenáctý, Martin Málek, který do závodu naskočil po pádu Alexandra Dubrany, skončil hned za ním. Zdeněk Schneiderwind se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by jeho pražský svěřenec potřeboval vyměnit nápis na kombinéze.
„Závody byly pro diváka úplně super,“ hlásil Zdeněk Schneiderwind rovnou za La Reole. „Výborná dráha, v noci pršelo, ale na závody už ne. K úrovni závodu hodně přispěl Pepe. Absolutně nestartoval, ale pak bojoval ne jako mladý veterán, jak to má na kombinéze, ale jako mladej‘ Franc.“
A jak viděl Zdeněk Schneiderwind účinkování druhých dvou českých reprezentantů? „Veliká škoda byla pro Štichyho porucha motorky, protože jel výborně,“ reagoval pražský trenér. „Zrovna tak Martin Málek, kdyby nejel jen tři jízdy, byl by určitě hodně vpředu. Tak doufám, že to klukům bude šlapat dál.“
Tady se dnes rozhodovalo o třech finalistech dlouhodrážního mistrovství světa 2017
Mariánské Lázně – 16. července
Tuctovost pátečního zakaboněného dne potvrzovaly nejasnosti uvnitř českého národního týmu, který se měl v sobotu pustit do boje o medaili v mistrovství světa na dlouhé dráze. Martin Málek čekal napjatě na telefonát pardubického primáře Tomáše Brože s výsledky magnetické rezonance jeho pochroumaného ramene. Josef Franc přemítal nad výsledkem s mezinárodního pouťáku z Marmande a usmyslel si, že se sem nikdy nevrátí. A když Hynek Štichauer zavíral svá víčka, netušil, na jakém motocyklu pojede. V neděli ráno jej však probudili mechanici, že zasáhla ruka Karla Kadlece. Západočeské lázně se už od rána koupaly ve slunečních paprscích. Češi po nástupu hned v rozjížďce s číslem jedna porazili Francouze. A také potom to bylo skvělé, sakramentsky skvělé. Problém prasklého výfuku Michaela Härtela, vítěze rozjížďky s číslem dvě sice nikdo neřešil. Naši reprezentanti však Němce porazili, s Holanďany ztratili čtyři body a po porážkách Angličanů a Finů zůstala bronzová medaile doma.
Němci, Nizozemci a Češi na stupních vítězů
Sobotní dopoledne moudřejší pátečního večera
Josef Franc a Hynek Štichauer dávají najevo, jak dobrá nálada panovala po dnešním tréninku
Mariánské Lázně se vskutku probouzelo do nádherného rána. A mělo to být ráno podstatně moudřejší včerejška. „Řeším zdravotní trable po Tayacu,“ říkal Martin Málek během pátečního rána a kabonil se přitom jako obloha hrozící deštěm. „Včera jsem byl v Pardubicích na magnetické rezonanci. Mám problém s ramenem. Nevypadá to blbě, v pondělí to bylo nejhorší. Jak jsem byl s klukama na dvěstěpadesátkách v Grudziadzi, namohl jsem si to.“
Hynek Štichauer vypráví, kterak k vypůjčenému motocyklu přišel:
„V jednu v noci jsme přijeli z Marmande. Zkoušeli jsme přes pana Drymla, jestli si půjčit motorku od Bartha, což by šlo, kdyby nejel Härtel. Já ještě spal, když mi mechanici volali, že Káča domluvil motorku od Gerdemanna. Já jim řek‘ OK, dejte na to moje řidítka.“
Pardubický primář Martinu Málkovi start naštěstí nezakázal. Technické problémy Hynka Štichauera pomáhal vyřešit Karel Kadlec, který domluvil zápůjčku motocyklu od svého kamaráda Klause Petera Gerdemanna. Sluníčko na obloze jakoby korespondovalo s náladou ve dvou garážích, které byly vyhrazeny českému týmu.
Michael Hádek se zhostil úlohy nosiče cedulky se ctí
Tréninkové sekce pomohly Milanu Špinkovi, aby si ujasnil týmovou strategii. „Michal neměl dobrý časy,“ říkal kouč na adresu Michala Škurly. Přestože Pražanovi zůstala role náhradníka s minimálními vyhlídkami zasáhnout na dráze do vývoje závodu. Rozhodně však nezůstal sedět s nafouklými tvářemi v koutku svého boxu a aktivně pomáhal svým kolegům. Dobrý týmový duch zdobil české družstvo i dnes.
Pád Hermana Kenkkily při tréninku flat tracku maličko naboural časový harmonogram. Fin potřeboval do nemocnice a začátek odpoledního programu se opozdil bezmála o tři čtvrtě hodiny. Publikum, v němž bylo nejvíce slyšet české hlasy, se však nakonec dočkalo.
Nástup se sice opozdil, nicméně tradiční lázeňská okázalost zůstala zachována
V Mariánských Lázních nenosí cedulky s názvy států sličné dívky, avšak traťoví maršálové. Z jednotnosti jejich montérkových kombinéz vyčníval pouze Michael Hádek. Připadl mu úkol, aby do prostoru startu a cíle donesl nápis Česká republika. Na rozdíl od řady jiných čestných hostů z řad bývalých plochodrážníků jej čekala ještě pořádná dávka práce na motocyklech Martina Málka.
Michael Hádek neztrácí humor při komentování své role na nástupu:
„Měl jsem největší kozy z těch ženskejch‘.“
České trio zamířilo poprvé na startovní rošt hned v rozjížďce s číslem jedna, kdy jej čekalo utkání s Francouzy. O středečním pouťáku v Marmande vyprávěl Hynek Štichauer vcelku pozitivně, protože mu pódium ve skupině B uniklo jen o vlásek. Zato Josef Franc mával nad áčkem rukou. Skončil v něm u dna výsledkové tabulky a sliboval, že se sem již nikdy nevrátí, nebude-li muset.
Rozjížďka s číslem jedna svedla na startovní rošt Čechy a Francouze
Každopádně pro výběr galského kohouta měl závod horší dopad. Zranil se v něm Stephane Tresarrieu, jehož na poslední chvíli musel zastoupit Jerome Lespinasse. V první jízdě zůstal v depu, protože do akce zamířil náhradník Theo di Palma.
Konečně páska letěla vzhůru! Stadión jej vydechl, když z první zatáčky vyjel na čele Hynek Štichauer a s ním se svezl Josef Franc. Martin Málek byl čtvrtý, před sebou měl Stephane Tresarrieu, avšak jeho náskok na zbylé dva Francouze se stále zvyšoval. A tak čeští borci rozehráli závod úvodními jedenácti body.
Sen o medaili má stále blíže reálnému probuzení
Hynek Štichauer a Josef Franc mají na lopatě Mathieu Tresarrieho
Český národ má spíše sklony k pesimismu. Rozbor příčin raději nechme odborníkům, každopádně i před dnešním závodem se našlo více pochybovačů, že se našemu nároďáku povede ukořistit některou z medailí. Nicméně okolnosti byly příznivě nakloněny a po dvou sériích jsme se mohli těšit postavení druhého celku průběžné klasifikace.
Michael Härtel vyhrál s prasklým výfukem
Z rozjížďky s číslem dvě si Němci přivezli jen deset bodů, když jejich vodu kalil James Shanes. Nejlepší start předvedl Martin Smolinski. V úvodní zatáčce jej vystřídal Michael Härtel, jenž si však devatenáctiletého benjamínka britského týmu vedl za sebou jako na provázku. Martin Smolinski se v nájezdu do druhé zatáčky vrátil zpátky na druhou příčku. Nicméně Jörg Tebbe trčel celou dobu až na předposlední příčce.
Hynek Štichauer udivoval svou rychlostí
Hrot průběžné klasifikace opanovali Nizozemci. Theo Pijper, jenž ještě včera večer závodil za svůj Berwick v Peterborough, předvedl nejlepší start. Za sebou měl Jesse Mustonena, avšak Dirk Fabriek nasadil velkorysý oblouk a převzal vedení. Fin začínal mít starosti s Jannickem de Jongem. Ten stupňoval tlak a v posledním oblouku dokázal Jesse Mustonena podjet.
Jannick de Jong o českých závodnících:
„Znám Pepu, s Hynkem jsem jezdil mistrovství světa juniorů. Je dobré, že začal jezdit dlouhou dráhu. Tady je dobrá atmosféra, závody jsou fajn, pomáháme si.“
Maximálních dvanáct bodů na nizozemském kontě dostalo deset dalších bratříčků již na začátku druhé série. Jannick de Jong triumfoval v rozjížďce s číslem čtyři stylem start – cíl. Francouzi řešili technické problémy Dimitri Bergeho, který cílem jízdy proti našim projel jen setrvačností a nyní jej nahrazoval rychlý záskok Jerome Lespinasse. Mathieu Tresarrieu se však stal prvním mužem, který dnes sebral body Holanďanům.
Nizozemci porazili Finy na hlavu 12:3 – na snímku Theo Pijper (17), Dirk Fabriek (18), Jesse Mustonen (14), Jannick de Jong (16) a Aki Pekka Mustonen (červená)
V první zatáčce atakoval dokonce Jannicka de Jonga, aby nakonec dojel do cíle před tandemem Theo Pijper – Dirk Fabriek. Finové a Angličané si v rozjížďce s číslem pět rozdělili body víceméně rovnoměrně osm ku sedmi. A už tu byl český souboj s Němci. Oleje do ohně přilila skutečnost, že Michael Härtel prve vyhrál v sedle motocyklu s prasklým výfukem. „Měli by ho vyloučit!“ domníval se Milan Špinka.
Nálada v hledišti však panovala báječná a čeština byla hodně slyšet, když naše trio mířilo k pásce. Povzbuzování zesílilo, když Hynek Štichauer odstartoval s Martinem Smolinskim a vnějškem první zatáčky se hnal dopředu. Na protilehlou rovinku už Pardubičan vyjel jako první!
Hynek Štichauer na čele není na snímku ani vidět, za ním jedou Martin Smolinski (7), Michael Härtel (9), Stephan Katt (21) a Josef Franc (4)
Němec protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodní stranou se do čela vrátil. Nicméně Hynek Štichauer odrazil Michaela Härtela, na něhož se sápal také Josef Franc. Pražan svou snahu korunoval ve třetím okruhu předjetím v první zatáčce. Michael Härtel záhy zůstal stát. A namále měl také Stephan Katt.
Stejná situace, o kousek dále, o chvilku déle – Hynek Štichauer má za sebou německé trio a své kolegy
Martin Málek se k němu blížil jako Halleyova kometa ke Slunci. Na cílově rovince Němce dostihnul a metou proburáceli prakticky současně! Informační šum způsobil, že se český reprezentant na výsledkové tabuli v depu objevil na čtvrté příčce. Šlo však o omyl, Stephan Katt byl na metě o chloupek rychlejší. Avšak i v poměru 8:7 chutnalo české vítězství opojně. Navíc Martin Smolinski musel před Hynkem Štichauerem upalovat tak vehementně, že tři okruhy projel prozatím v nejrychlejším čase dne.
Josef Hukelmann, německý kouč, s uznáním hovoří o českém družstvu:
„Pro mě je největší překvapení český tým. Znal jsem ho, že je dobrý na krátké dráze, ale dnes mě tady hodně překvapil.“
Sen o medaili se začal rychle blížit realitě. Němcům přistřihnul křidélka Aki Pekka Mustonen. Po vítězství v jízdě s Angličany vyhrál boj o prvenství s Michaelem Härtelem a Martinem Smolinskim rovněž v rozjížďce s číslem sedm. Ke vší německé smůle musel vinou defektu motocyklu Jörg Tebbe ve třetím kole opustit čtvrtou příčku.
Josef Franc (5) zvenčí útočí na Martina Smolinskeho (7) a Michaela Härtela (9)
Technické patálie soupeřů hrály do českých karet i nadále. „Měl jsem problém s rychlostní skříní,“ vysvětloval Jannick de Jong, proč úvodní kolo osmé jízdy dokončoval jako poslední. Hynek Štichauer odstartoval jako bůh plochodrážních startů. Theo Pijper ovšem protáhnul nájezd do druhé zatáčky, dostal se dopředu. A než závodníci objeli celý lázeňský kilometr, měl náskok bratru dvacet metrů.
Nizozemci si nakonec upevnili vedení ještě výrazněji. Jannick de Jong uštval Martina Málka a Dirk Fabriek v posledním kole předčil Hynka Štichauera. Jejich náskok na Čechy a Němce vzrostl na osm bodů.
Cinkot bronzových medailí
Pomsta za květnové mistrovství republiky – Josef Franc za svá záda právě poslal Stephana Katta
Ještě před koncem třetí série bylo evidentní, že Angličané titul z loňského Mühldorfu neobhájí. Nicméně výsledek jejich konfrontace s Francouzy jim v deváté jízdě poslal závan svěží brízy do plachet medailových ambicí. Dimitri Berge měl pořádnou honičku, aby stihnul tříminutový limit. Běžel do depa pro náhradní motocykl, ovšem Robert Barth mu mezitím zprovoznil tu, kterou prve nechal na ovále.
Ani Martin Málek se na lázeňském kilometru neztratil
Nicméně mu bylo souzeno hrát druhé housle za Andy Appletonem a Richardem Hallem, jež se dostali dopředu již s vylétnutím pásky. Dimitri Berge alespoň společně s Mathieu Tresarrieu ohlídali Glena Philipse. Deset bodů ovšem i tak zvedlo anglická bodová aktiva na hodnotu dvaadvacet. A českou reprezentaci v rozjížďce s číslem deset čekala další prubířská zkouška v boji o medaili.
Martin Málek vysvětluje, cože to prováděl v desáté jízdě:
„Tahal jsem strhávačku a už se blížil do nájezdu. Nasraně jsem mávnul rukou a vytrhnul si chcípák. Rychle jsem ho nainstaloval zpátky a udělal aspoň vzrůšo!“
Ani český duel s Nizozemím nevypadal zpravu vůbec marně – zleva Theo Pijper, Hynek Štichauer, Dirk Fabriek, Josef Franc, Martin Málek a Jannick de Jong
Nyní přišla řada s nejrychlejším startem na Josefa France! Pražan se nenechal vytlačit na mantinel od Andy Appletona a do cíle jen zvyšoval náskok. Třetí byl Hynek Štichauer, který držel v šachu Richarda Halla. Martin Málek měl zase navrch nad Glenem Phillipsem.
Právě březolupský borec zabrnkal na nervy v předposledním okruhu, kdy si omylem vytáhnul zapalování. O bod přišel naštěstí jen dočasně, protože svou chybu napravil a ještě stačil Glena Philipse. A Angličané byli dalšími protivníky, kteří zmizeli z perimetru českých medailových vyhlídek.
Stephan Katt prožil většinu závodu v roli diváka
Před rozjížďkou s číslem jedenáct musel Robert Barth znovu asistovat u motocyklu Dimitri Bergeho. Francouz však nyní vyhrál stylem start – cíl. Avšak stadión už žil spíše vyhlídkami na nadcházející duel Holanďanů s Němci. Jannick de Jong raději sáhnul po rezervním motocyklu, avšak přesto jej odvedl Martin Smolinski. Život mu znepříjemňoval také Michael Härtel, s nímž si ovšem poradil. Jenže Jörg Tebbe si přisadil dvěma body na úkor Theo Pijpera a Dirka Fabrieka. Němci vyhráli 10:5 a nizozemský náskok před nimi roztál na tři body. Češi byli pozadu jen o jeden jediný další bodík.
Jiří Štancl dopoledne zvládnul svou akademii ve Slaném, aby stihnul ještě pózovat s Miroslavem Musilem
Drama vrcholilo a napětí ve vzduchu by nešlo rozstřílet ani laserovým dělem jakoby vypůjčeným ze sci-fi románů. Jako první si mohli vydechnout Nizozemci. Andy Appleton rychle zmizel za zády dvojice Theo Pijper – Jannick de Jong. Avšak zápletka nebyla ještě u konce. Přišlo poslední kolo a v jeho první zatáčce vedoucí Theo Pijper upadl. Naštěstí pro Holanďany Dirk Fabriek překonal Andy Appletona, takže Němci by s nimi maximálně mohli jen vyrovnat krok.
Jannick de Jong přivezl Theo Pijpera do boxů
„Už jsem byl hodně unavený, ale povedl se mi další start,“ nechal se později slyšet Jannick de Jong. „Theo sice upadl, ale s Dirkem jsme udělali potřebné body.“ Němci ve čtrnácté jízdě nevyužili šanci říct si o rozjezd. Martin Smolinski sice inkasoval další pětku, avšak před Michaela Härtela se dostal Mathieu Tresarrieu.
Drama vrcholí – Jesse Mustonen se chystá k poslední jízdě po boku Martina Málka
Pro Čechy byly karty rozdány jasně. Pakliže dojedou do cíle patnácté jízdy za sebou na prvních místech, budou mít stříbro. K bronzu stačily jen dva body. Bouře nadšení je přivítala na startovním roštu. Hynek Štichauer vypálil dopředu, ale rozhodčí Piotr Lis rozsvítil červená světla na znamení letmého startu.
Hynek Štichauer neskrývá svou radost z medaile:
„Jsem hrozně šťastnej‘! Mám radost, že po letech dřiny a zranění konečně přišlo něco, že můžeš říct wow. Jsem rád, že jsem u toho zůstal a nešel někam do práce. Je dobrý jezdit dlouhou a krátkou. Dokud budu dobrej‘ na krátký, měl bych se jí držet zuby nehty. Když už nebudu dobrej‘, můžu jezdit dlouhou.“
Jasné gesto Josefa France – máme bronz!
Před repete odstoupil Aarni Heikkila, jehož zradil stroj. Hynek Štichauer byl opět rychlý, avšak zezadu útočil Jesse Mustonen. Spodní stranou druhé zatáčky pronikl do vedení, které už ze svých rukou nepustil. Český trojlístek za ním proburácel za sebou a mohl se těšit, jak se zakousne do bronzových medailí.
Vladimír Kalina si užívá chvíli radosti s Hynkem Štichauerem
Cenný kov se však objevil i na krku Karla Kadlece. „Kdybych pod sebou neměl, co jsem měl, výsledek by nebyl takovej‘,“ kvitoval Hynek Štichauer jeho pomoc při zajištění motocyklu. Když se oba muži potkali cestou na tiskovou konferenci, Pardubičan neváhal ani na chvilku. A alespoň dočasně plzeňského matadora dekoroval svojí medailí.
Hlasy z depa
Radost v oranžovém
„Musím říct, že jsem velmi šťastný za dnešní výsledek, byli jsme dobrý tým,“ nechal se slyšet Jannick de Jong. „Theo Pijper ještě včera večer závodil v Peterborough. Během prvního tréninku byla moje motorka již skoro nastavená, během závodu jsem měl ještě problém s rychlostní skříní. Neodstartoval jsem dobře, proto jsem šel na rezervní motorku. Martin Smolinski mě porazil, ale drželi jsme dobře jako tým. Letos jsme byli nejlepší, příští rok snad obhájíme.“
Martin Smolinski zachovával loajalitu značce Jawa, jejímž je továrním závodníkem
„Druhý je první poražený,“ meditoval Martin Smolinski. „Nemůžu být spokojen. Bylo to velmi těsné, musím poděkovat všem jezdcům. Dnes jsme mohli vidět, jak těsně se tým může stát mistrem světa. Loni Anglie, letos Holandsko a příště my nebo třeba Československo. Jsem tovární jezdec Jawy, udělal jsem dobrý výsledek na motocyklech Jawa.“
Josef Franc s Jaroslavem Šůsem ze Shupy
„Úžasný,“ vypadlo z úst Josefa France jediné slovíčko při odpovědi na otázku, jak se cítí, když se s bronzovou medailí vracel ze stupňů vítězů. „Nejvíc práce odved‘ Hynek. Byla to nejlepší investice jeho života, měl suprovou motorka, startovala a jela. S Martinem jsme mu asistovali a bronz jsme si zasloužili jsme si to. Děkujeme českým fanouškům, městu Mariánské Lázně a všem lidem, co nám věřili. Hezky se jelo, dařilo se. Letos se to konečně povedlo, vracím to všem lidem okolo sebe a děkuju všem.“
Hynek Štichauer v objetí s přítelkyní Martinou
„To nezní vůbec špatně,“ reagoval Hynek Štichauer na připomínku, že je členem třetího nejlepšího dlouhodrážního družstva světa. „Chce to ale makat dál. Závody jsou od toho, aby se vyhrávaly. A my jsme dneska nevyhráli. Když se ti povedou dvě jízdy na dlouhý dráze, je to lepší. Ale jak říkám, nevyhráli jsme, takže je mnoho věcí na zlepšení. Motorka od Gerdemanna byla úžasná. Když má člověk dobrý nářadí, líp se mu pracuje. Pepa pomoh‘, Martin taky, viděl jsem to, že hodně dobře já k vybavení přišel jak slepej‘ k houslím, on si to dal v Jawě do kupy sám. Bronz byl týmová práce, i Michal pomáhal a dával nám tam slídy.“
Martin Málek s maminkou Ludmilou
„Všechno mě bolí, vychytal jsem tady snad všechny šutry, od startu jsem se tam nemoh‘ dostat,“ líčil Martin Málek. „A zezačátku jsem se spíš trápil. Hynek to dneska držel, takže před ním klobouk dolů. Ten to dneska s Pepou táhnul. Po těch týdenních nervech jsem rád, že jsem to v pořádku dojel. Že tady můžu jet, jsem se dozvěděl až včera.“
Nedá se říct, že by Michala Škurly nebylo všude plno – stačil i fandit s otcem Martina Málka Pavlem a jeho přítelkyní Gabriellou
„Kluci jeli suprově,“ vysekl poklonu Michal Škurla. „Mrzí mě, že jsem se nesvez‘. Snažil jsem se aspoň pomoct v depu. Chtěl jsem si zazávodit, nevyšlo to, ale za rok už určitě pojedu!“
Bronzoví Češi: Michal Škurla, Milan Špinka, Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek
1. Nizozemí
46
Jannick de Jong
3 5 1 4 5
18
Theo Pijper
4 3 5 1 F
13
Dirk Fabriek
5 2 4 0 4
15
Romano Hummel
DNR
2. Německo
44
Martin Smolinski
4 5 4 5 5
23
Jörg Tebbe
1 – E 2 2
5
Michael Härtel
5 E 3 3 3
14
Stephan Katt
– 2 – – –
2
3. Česká republika
42
Josef Franc
4 3 2 5 4
18
Hynek Štichauer
5 4 3 3 3
18
Martin Málek
2 1 0 1 2
6
Michal Škurla
DNR
4. Velká Británie
34
Richard Hall
2 4 4 2 2
14
Glen Phillips
0 – 1 0 –
1
James Shanes
3 1 – – 1
5
Andy Appleton
– 2 5 4 3
14
5. Finsko
31
Aki – Pekka Mustonen
1 5 5 2 1
14
Jesse Mustonen
2 3 2 4 5
16
Aarni Heikkila
– 0 – 0 M
0
Rene Lehtinen
0 – 1 – –
1
6. Francie
28
Jerome Lespinasse
– 0 – 1 –
1
Mathieu Tresarrieu
3 4 2 3 4
16
Dimitri Berge
0 – 3 5 1
9
Theo di Palma
1 1 0 – 0
2
České trio před Francouzy
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Lenka Rejdová a Eva Palánová
Bronzový český tým ve svém širším realizačním složení
Mariánské Lázně – 15. července
Jeden z velkých dnů letošního termínového kalendáře je prakticky tady. Hynek Štichauer a Josef Franc se vrátili ze středečního pouťáku ve francouzském Marmande. Zítra se v lázeňských boxech setkají s Martinem Málkem a Michalem Škurlou, aby se pustili do bojů v mistrovství světa družstev na dlouhé dráze. Milan Špinka stojí oběma nohama na pevné zemi, slibuje boj a hlavně zve do ochozů publikum.
Josef Franc, český kapitán, v akci
„Všichni jsou připraveni,“ přibližuje kouč české reprezentace náladu v našem národním týmu. „Budeme bojovat. Týmy jsou vyrovnaný, lehký to nebude. Angličani obhajujou, Francouzi a Holanďani si brousej‘ zuby, o Němcích ani nemluvě.“
Tím spíše se dá očekávat skvělá podívaná na úrovni, kterou jsme v Čechách již dlouho neviděli. „Oko diváka určitě spočine na pěknejch‘ závodech,“ souhlasí Milan Špinka a dodává pozvánku pro všechny plochodrážní příznivce. „Přijďte se podívat a podpořit náš tým!“
Martin Málek na nástupu v Tayacu
Časový harmonogram:
Zítřejší program v Mariánských Lázních začíná již nad ránem. Závodníci se budou prezentovat mezi sedmou a půl devátou. Před tréninkem o půl desáté zasedne jury, jejíž druhé zasedání proběhne po obědě.
Na čtrnáctou hodinu je plánován slavnostní nástup. Páska poprvé poletí k lázeňskému nebi o půl hodiny později. Korunovace mistrů světa se očekává o půl šesté.
Hynek Štichauer využil přestávky mezi závody v Tayacu a Marmande k dovolené
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová
Michal Škurla upřednostnil Mariánské Lázně před evropským semifinále v Daugavpilsu
