Herxheim – 25. května

Triumfem Jannicka de Jong skončil dnešní úvodní podnik finále mistrovství světa na dlouhé dráze v Herxheimu. Společnost mu na stupních vítězů dělali Mathieu Tresarrieu a Michael Härtel. Pro jeho přespříliš tvrdý způsob jízdy se s ním dostal do křížku Josef Franc, jenž díky v poslední zatáčce semifinále vypadl z rozjížďky pěti nejlepších. V závěrečné klasifikaci před ním figuruje i šestý Hynek Štichauer, jenž v sedle motocyklu s motorem od Roberta Bartha zaznamenal debut jako hrom.

„Kluci jeli výborně,“ nešetřil chválou Zdeněk Schneiderwind, jenž pochopitelně nechyběl se svým svěřencem přímo v centru dění. „Upřímně řečeno od Pepeho se to čekalo, ale Hynek hodně překvapil. Za šestý a sedmý místo se nemusí vůbec stydět, naopak mají, na čem stavět.“

Přitom kdyby byla konstelace hvězd příznivější, četli jste si tady ještě radostnější zprávy. „Pepe měl na to, aby vyhrál, ale jsou to závody,“ povzdechne si jeho pražský trenér. „Byl to pech, v semifinále měl z druhýho místa poruchu v poslední zatáčce.“

Dozajista šlo o nějaký špek, jelikož Zdeněk Schneiderwind mlčel o důvodech zastavení svého svěřence jako Tutanchamonova hrobka, ale o jeho souboji s Michaelem Härtelem byl pražský trenér o poznání sdílnější.

„To byla jízda sezóny,“ líčil. „Nedá se říct, že Härtel jede tvrdě, ale bylo to hodně za hranou. Pepe bojoval, dával to nad něj, on mu vždycky dal kotvu, bouchli do sebe. Málem se šli prát, řešila to i jury. Loni ho za to vyloučili, tady k tomu nebylo daleko. Je to dítě Roberta Bartha, ale i on nad tím, co dělal na dráze, kroutil hlavou.“

1. Jannick de Jong, NL	4 4 2 2 4 4 4	24
2. Mathieu Tresarrieu, F	2 3 4 4 3 4 3	23
3. Michael Härtel, D	3 2 3 4 2 3 2	19
4. Stephan Katt, D	3 1 3 4 4 2 1	18
5. Theo Pijper, NL (FFM)	4 2 1 3 3 3 0	16
6. Hynek Štichauer, CZ	3 3 2 2 4 2	16
7. Josef Franc, CZ	2 4 4 3 1 E	14
8. James Shanes, GB	4 4 2 1 2 0	13
9. Jörg Tebbe, D	0 3 4 0 2 1	10
10. Richard Hall, GB	2 X 3 1 1 1	8
11. Max Dilger, D	1 1 X 1 3	6
12. Chris Harris, GB	1 1 0 3 0	5
13. Glenn Phillips, GB	0 2 1 2 E	5
14. Dirk Fabriek, NL	1 0 1 0 1	3
15. Theo di Palma, F	0 0 0 0 0	0
16. David Pfeffer, D (res)		DNR
17. Lukas Fienhage, D (res)		DNR

Foto: tisková informace MSC Herxheim

Pardubice – 23. listopadu
Rozpis jízd pro mistrovství světa na krátké dráze je poměrně klidnou záležitostí. Při svém vzniku roku 1936 vycházel šampionát z již vyzkoušené formule dvaceti rozjížděk pro šestnáct závodníků. Od té doby se podle něho závodilo na všech úrovních až do sezóny 1994, kdy se ve Vojensu uskutečnilo poslední jednodenní finále. Seriál velkých cen zprvu přidal jen finálové jízdy. Vyřazovací systém KO systém pro čtyřiadvacet borců vydržel jen v letech 1998 – 2004 a základem současného modelu je pořád důvěrně známý stařičký rozpis. Dlouhá dráha, jejíž finálová série světového šampionátu dostala minulý týden kompletní podobu díky trojici divokých karet, je ovšem něco nového.

 

Se vznikem mistrovství světa na dlouhé dráze se užíval rozpis zděděný po svém evropském předchůdci. Z osmnácti závodníků šest vypadlo již po třech sériích. Dvanáct nejlepších jelo semifinále, šest ještě lepších finále, přičemž body se neustále přičítaly. Tohle ovšem platilo jen pro finálový závod.

V prvních dvou letech se totiž kvalifikační kola jela jen na tři série, k nimž až v sezóně 1973 přibyla semifinále. Finálová jízda se součástí kvalifikačních mítinků stala až roku 1984. To už měl ovšem světový dlouhodrážní šampionát za sebou experiment z osmasedmdesátého, kdy všech šestnáct závodníků vyjíždělo na dráhu šestkrát.

Dalším pokusem byl rozpis z let 1988 – 1990. Závody měly opět šestnáct závodníků, všichni jezdili semifinále, ale protože rozjížďky byly po osmi jezdcích, finále bylo také pro osm. Následoval opět návrat k dlouhodrážní klasice. Nové rozpisy včetně toho současného přinesla až přeměna šampionátu do seriálové podoby roku 1997.

Příští rok se však dočkáme nového stylu kvalifikace, protože v jediné kvalifikaci bude závodit pětadvacet závodníků. „V neděli po mistrovství světa družstev byla v Mariánských Lázních schůzka,“ přibližuje Petr Moravec, předseda VV SPD, vznik tohoto modelu. „A na té většina federací odmítla model dvou kvalifikací. My měli jiný, menšinový názor. Proto vznikl návrh s jednou kvalifikací.“

Petr Moravec přibližuje nový kvalifikační model MS na dlouhé dráze:

„Model s jednou kvalifikací – většina přihlášených a následně challenge. Systém závodu potvrdí jednání v Ženevě v únoru. Je jasné, že dvanáct postoupí do challenge, kde má dvě karty FIM a jednu pořadatel.“

Vzhledem k rozšíření na sedm účastníků se změny dočká také rozpis světového šampionátu družstev. Předpoklad utkání každého s každým zůstane zachován, takže se počet jízd zvýší na jednadvacet. Známá je také startovní listina finále jednotlivců. Protože mezi nejlepší osmičkou byli i Mathieu Tresarrieu a Josef Franc, z challenge postoupili také James Shanes a Jesse Mustonen, jež byli původně vyřazeni.

Divokou kartu obdrželi Joonas Kylmäkorpi, Stephan Katt a Chris Harris, jemuž letos ve Speedway Grand Prix nepomohlo ani pražské pódium, ani přízeň britského promotéra. Mezi trojicí nominovaných náhradníků jsou Michael Härtel, Hynek Štichauer a Theo di Palma.

Startovní listina finálové série MS na dlouhé dráze:

1 Erik Riss, D	mistr světa 2016
2 Jannick de Jong, NL	vicemistr světa 2016
3 Mathieu Tresarrieu, F	třetí 2016/vítěz challenge
4 Theo Pijper, NL (FFM)	čtvrtý 2016
5 Dimitri Berge, F	pátý 2016
6 Richard Hall, GB	šestý 2016
7 Josef Franc, CZ	sedmý 2016/druhý v challenge
8 Glen Phillips, GB	osmý 2016
9 Dirk Fabriek, NL	třetí v challenge
10 James Shanes, GB	čtvrtý v challenge
11 Jesse Mustonen, FIN	pátý v challenge
12 Joonas Kylmäkorpi, FIN	stálá divoká karta
13 Stefan Katt, D	stálá divoká karta
14 Chris Harris, GB	stálá divoká karta
15 divoká karta pořadatele
16 náhradník pořadatele
17 náhradníka pořadatele
seznam nominovaných náhradníků:
18 Michael Härtel, D
19 Hynek Štichauer, CZ
20 Theo di Palma, F

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová

Vechta – 17. září
Erik Riss nemohl lepším způsobem oslavit titul mistra světa na dlouhé dráze než osmadvacetibodovým maximem v závěrečném finále ve Vechtě. Jannick de Jong byl druhý nejen v posledním závodě, ale i celkově.  O jediný bod před Theo Pijperem uhájil třetí místo Mathieu Tresarrieu, byť skončil v nemocnici po útoku Michaela Härtela. Protože se mladý Němec dopustil stejného prohřešku i s Richardem Hallem, dočkal se vyloučení do konce závodu. Josef Franc veze čtvrté místo, celkově skončil sedmý.

 

Zdeněk Schneiderwind popisuje mítink ve Vechtě:

„Ve Vechtě byl hodně tvrdý mítink. O největší rozruch se postaral Michael Härtel, který hodně přehnal svou bojovnost a poslal do prken jak Halla, tak Mathieu Tresarrieu, který skončil se zraněním v nemocnici. Po rázné domluvě od rozhodčího a vyloučení jak z jízdy, tak i celého závodu se situace dost uklidnila. Myslím, že to bylo neobvyklé, ale rozhodně správné rozhodnutí. Oba způsobené pády byly naprosto zbytečné a pro Mathieuho měly dost vážné následky. Jinak byl závod výbornou propagací dlouhé ploché dráhy a devět tisíc diváků slavilo titul Erika a vidělo hodně vyrovnaných a bojovných jízd.“

1. Erik Riss, D	4 4 4 4 4 4 4	28
2. Jannick de Jong, NL	4 4 2 3 4 3 3	23
3. Theo Pijper, NL (FFM)	4 2 3 2 3 4 2	20
4. Josef Franc, CZ	3 3 3 1 3 1 1	15
5. Jesse Mustonen, FIN	2 2 1 4 4 3 0	16
6. Andy Appleton, GB	2 3 2 3 1 2	13
7. Glen Phillips, GB	2 1 0 4 2 2	11
8. Mathieu Tresarrieu, F	3 3 4 F/R – –	10
9. Richard Hall, GB	1 1 F 1 3 0	10
10. Michael Härtel, D	3 4 X U – –	7
11. Aki-Pekka Mustonen, FIN	0 0 2 3 2	7
12. Mattthias Kröger, D	1 1 3 2 0	7
13. Dimitri Berge, F	1 2 0 0 2	5
14. Theo di Palma, F	0 0 1 2 1	4
15. Alessandro Milanese, I	0 0 1 0 0	1
16. David Pfeffer, D (res)	1 F	1
17. Kai Dorenkamp, D (res)	1	1

 

Závěrečné pořadí seriálu:

1. Riss 122, 2. de Jong 101, 3. Ma. Tresarrieu 84, 4. Pijper 83, 5. Berge 81, 6. Hall 61, 7. Franc 55, 8. Phillips 46, 9. A. P. Mustonen 43, 10. Tebbe 38, 11. J. Mustonen 34, 12. Kröger 29, 13. Appleton 28, 14. Smolinski 25, 15. Katt 16, 16. Fabriek 16, 17. di Palma 15, 18. Härtel 7, 19. Lespinasse 6, 20. Dubernard 3, 21. S. Tresarrieu 2, 22. Pfeffer 1, 23. Dorenkamp 1, 24. Milanese 1.

Morizes – 3. září
Trojitým francouzským triumfem skončil čtvrtý finálový závod světového šampionátu na dlouhé dráze v Morizes. Vyhrál Dimitri Berge, jemuž na stupních vítězů dělali společnost krajan Mathieu Tresarrieu a Holanďan Theo Pijper, jenž ovšem závodí s licencí FFM. Josef Franc skončil sedmý. O tři body a postup do finále jej připravil náraz do nafukovací bariéry v rozjížďce s číslem čtyři. Na kolizi se vzduchovými vaky doplatili o tréninku také Gabriel Dubernard a Stephan Katt, který dokonce nemohl k večernímu mítinku kvůli následkům nastoupit.

Zdeněk Schneiderwind komentuje závod:

„Pepemu se vcelku dařilo, ale proti postupu do finále se mu postavila nafukovačka, kterou trefil ze druhýho místa. Pro Morizes je klasický, že se jezdí po manťákách, ale teď to nevyšlo více závodníkům. Gabriel Dubernard je trefil už o tréninku a Stephan Katt se mu už nevyhnul a měl po závodech. Pepe jede dál a snad dnes jim to oplatí v Berghauptenu.“

1. Dimitri Berge, F	3 4 4 4 1 4 4	24
2. Mathieu Tresarrieu, F	4 2 4 3 3 2 3	21
3. Theo Pijper, NL (FFM)	2 4 4 2 3 3 2	20
4. Erik Riss, D	4 4 3 4 4 4 1	24
5. Jannick de Jong, NL	1 3 3 3 4 2 0	16
6. Richard Hall, GB	4 3 2 4 2 0	15
7. Josef Franc, CZ	3 X 2 3 4 1	13
8. Jörg Tebbe, D	3 3 0 2 3 1	12
9. Glen Phillips, GB	2 2 1 2 3 2	12
10. Andy Appleton, GB	1 1 3 1 1 0	7
11. Jerome Lespinasse, F (res)	2 1 1 0 2	6
12. Theo di Palma, F	0 2 2 1 0	5
13. Gabriel Dubernard, F	1 0 1 1 1	4
14. Matthias Kröger, D	0 1 0 T 0	1
15. Aki Pekka Mustonen, FIN	0 0 0 0 0	0
16. Jordan Dubernard, F (res)	0	0

Poznámka: Stephan Katt odstoupil po pádu v tréninku

Foto: Josef Franc Racing