Přelouč – 23. prosince
Plochodrážní komise evidentně chce zakončit letošní rok s čistým stolem. Ačkoliv otázka nominace pro ledařské šampionáty měla přijít na přetřes až v prvních dnech nového roku, došla svého řešení již včera. Dle všech předpokladů nenastal průlom dosavadní filozofie. A tak Andrej Diviš má jasnou Evropu v březnovém Tomaszi Mazowieckem, zatímco Lukáš Hutla pojede mistrovství světa. Přeloučský ledař se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými plány.
„Teď bude svět,“ říká Lukáš Hutla, přičemž k nepovedenému evropskému šampionátu se nechce vracet. „Evropu jsem posral, svět snad dopadne. Musím si zařídit víza, dá se tam bejt jen určitej počet dnů. Chtěl bych si jet zatrénovat.“
V otázce tréninku se prozatím Rusko jeví jako jediná možná alternativa. „Tady nezamrzne,“ nelže si Lukáš Hutla do kapsy. „Mám možnost trénovat v Šadrinsku. To je dál než Togliatti, ale v tom kvantovým počtu kilometrů se to ztratí. Proto bych chtěl jet dřív, začátkem února nebo už na konci ledna.“
Takže pokud vládní PES nezahryzne silvestrovský motokros v Přelouči, půjde o další závodní příležitost pro Lukáše Hutlu? „Radši nepojedu,“ říká. „Je to tam kluzký, budu tam maximálně jako divák. Mám svou tréninkovou trať v lese, tam je hlína jemná a drží.“
Před dalekou cestou do Ruska jej čeká ještě jedna kratší na jih Čech. „Pojedu si udělat všechny kola k Tondovi Klatovskýmu,“ plánuje. „V Polsku jsem tam dal málo vzduchu. V Rusku budou všechny kola nový, abych neudělal ostudu.“
Česká ledařská nominace 2021:
MS:
Lukáš Hutla
ME:
Andrej Diviš, případně jeden další z MR či Jiří Wildt – viz poznámka
Poznámka: AČR požádal FIM Europe o přehodnocení současného stavu s jedním místem pro českého reprezentanta v evropském šampionátu. Pakliže získáme další post, obdrží jej nejlepší závodník z mistrovství republiky, pokud nebude uskutečněno, dostane je Jiří Wildt
Tomaszow Mazowiecki – 13. prosince
Závodí-li někdo na ohřebíkovaném ledovém speciálu, není pochyb o jeho odvaze. O to odvážnější muselo být šestnáct účastníků evropského šampionátu minulou neděli v polském Tomaszowie Mazowieckim. A to vůbec ne kvůli potenciálně nešťastnému třináctému dni měsíce. Ze všech borců pořádně se letos svezla asi jen trojice z Ruska. Asi polovina zbytku startovního pole včetně Andreje Diviše a Lukáše Hutly odjeli březnová družstva v Berlíně. A to byla přece jen minulá sezóna. Den před závodem byl ještě trénink. Takže samotné uskutečnění závodu hraničí se zázrakem.
Dramatické závody
Místní hala pro rychlobruslení vypadá skromně, ale pořad pěkně jak zvenku, tak zevnitř. Chybí noblesa starého Assenu a moderní sloh Inzellu, ale je důkazem, že když je vůle, nepotřebujete olympijskou vítězku, abyste postavili užitečné zařízení. Zkušeností s ledovým oválem uvnitř před víkendem měl akorát Jan Klatovský, který během připrav mistrovství Evropy v lednu led v Tomaszowě otestoval. Nakonec se však rozhodl neúčastnit se a v kontextu výsledků je to škoda.
Už trénink provázely pády a zranění. Dokonce kvůli nedostatku náhradníků došlo ke kurióznímu zastoupení zranivšího se Martina Haarahiltunena jeho mechanikem Ove Ledströmem. V neděli taky nebyla nouze o dramatické okamžiky. Umístění třech ruských favoritů na stupních vítězů nemohlo překvapit a medailová pozice některého ze zbytku pretendentů se mohla stát, jedině vinou technické závady nebo vyloučení.
Přesto se konalo velké překvapení a hned na začátku stoji za zvláštní zmínku, že čtvrtým finalistou byl dvaašedesátiletý švédský veterán Stefan Svensson. Mimoděk se vybavuje jeho rodák Per Olof Serenius, pro kterého taktéž věk znamenal jenom číslo v občance.
Málo šťastná česká neděle
Teď už k závodění. Českou účast zajišťovalo trio Lukáš Hutla, Andrej Diviš a Jiří Wildt. Prvně jmenovaný měl největší smůlu z celého startovního pole. Z pěti jízd dvakrát defekt a dvakrát upadl. Skončil se dvěma body a připomněl my anglické the commentator’s curse, což lze volně přeložit jako komentátorovo prokletí.
Lukáš Hutla se vyloženě těšil na polské závody a jakoby jsme to zakřikli článkem o připravenosti motorek nadějného závodníka. Po prvním defektu na konci třetího kola a na bodované pozice Lukáš Hutla si chtěl vše vynahradit a přílišnou dravost přehnal, co vedlo k pádu. Zase na bodovane pozici. Jediné dva body vybojoval v solidním souboji se zkušeným Franzem Zornem, ale nakonec se mu nepodařilo Rakušana předjet.
Následoval druhy defekt a v posledním vystoupení, kde šlo o prestižní souboj Čechů, skončil kolizí s Andrejem Divišem a diskvalifikací. Nejlépe se umístil Andrej Diviš, který v kontextu vývoje závodu nebyl daleko o umístění v první šestce. Ta zaručovala finálovou účast prvních dvou po základní části a rozjezd zbylé čtveřice pro zbývající dvě místa ve finále.
Nepovedlo se, ale veterán rozhodně zanechal velmi dobrý dojem. Nejzajímavějším z české trojice byl ale Jiří Wildt. Sice skončil až dvanáctý, ale měl tak dobré starty, že se jevilo, že body spíš ztrácel, než vybojoval. A to se určitě bude měnit k lepšímu s příchodem zkušeností. Vždyť jednu z nul zaznamenal proti dvojici z Ruska a tu druhou, když se nechal předjet Svenssonem, Ledströmem a Zornem.
Neoficiální český šampionát v Evropě
Nejzajímavější pro českého fanouška byla poslední dvacátá jízda základního rozpisu. Jednalo se o jakési mistrovství republiky v malém, jelikož se vedle sebe postavili tři Češi a Polák Michal Knapp. Mimochodem ten je synovcem tragicky zahynulého polského závodníka Grzegorze Knappa. V roce 2014 dokonce odjeli spolu závod mistrovství světa družstev v Togliatti.
Češi poodjeli polskému reprezentantovi už na startu, ale pak Lukáš Hutla neměl strpění. Zaútočil na Andrej Diviše jedoucího vpředu a při pokusu předjet ho vnějškem v zatáčce havaroval. Vzal s sebou i svého soupeře. Takže nakonec česká ledová bedna pro rok 2020 by mohla byt Diviš, Wildt, Hutla. Odpovídal by tomu i zisk bodů v závodě mistrovství světa.
Mezitím se na ledě se roztřídili jezdci od závodníků. Nejhůř vypadal finsky mladík Atte Suolammi, který získal jediný bod po defektu jednoho ze soupeřů. Na opačném pólu bojovali účastnici baráže o finále. Veterán Stefan Svensson, mechanik Ove Ledström a bojovník Johann Weber. Jasná německá jednička posledních několik let Johann Weber odjel vyrovnaný závod a o místo ve finále přišel asi vinou pádu. Postup Nikity Toloknova byl otázkou skoro formální, zato Svensson s Ledströmem museli zabojovat. Svensson dokonce odstartoval nejlépe, ale pak ho Rus přece jen předjel. Švéd ale i tak potvrdil, že 60+ není důvod k odchodu ze závodiště.
Suverénní Dmitrij Soljanikov
Do finále si účastníci vybírali startovní pozice podle dosažených výsledků a suverénní Dmitrij Soljannikov volil překvapivě červenou dráhu. Vnitřek oválu už byl poměrně dost rozbitý a přes dlouhé opravy ve druhé části večera nebyla v nejlepším stavu.
Soljannikov sice odstartoval nejlépe, ale pak málem vypadl z motorky a ocitl se na třetí pozici za zády svých krajanů. Stačila mu jedna délka trati a odvažným manévrem ve vnitřku druhé zatáčky se vrátil do čela. Pak už vedoucí pozici nedal a zasloužené zvítězil s kompletem bodů.
Mistrovství Evropy na ledové ploché dráze se jelo bez diváků. A to ještě v jediném dni místo obvyklých dvou. Překvapení, co se výsledků týče, se nekonalo a potvrdilo se, že vyježděnost je největší devizou těsně následovanou zkušeností. Většina závodníků vyjížděla na led poprvé v nové sezóně a po odvolání mnoha podniků možná zůstanou u jediného startu. V tom kontextů Češi si vůbec nevedli špatně a spolu s ostatními účastníky si zaslouží chválu za to, že nepodlehli podmínkám a přispěli k uskutečnění zajímavého mistrovství.
Popřejme i pořadatelům brzké opakovaní podniků podobné úrovně tentokrát i s diváky. Do haly v Tomaszowie Mazowieckim na plochodrážní závod se jich vejde asi tři tisíce. Vidět prázdné tribuny a dětské tváře přilepené zvenčí k oknům, aby jen na chviku zahlédly projíždějící motocykly, byl nejsmutnější pohled letošní plochodrážní sezóny.
Hlasy z depa
„Jelo se mi celkem dobře,“ nechal se slyšet Andrej Diviš. „Na to, že jsem na motorce seděl naposledy loňskou zimu a to stejně jen dvakrát. Mám ji novou, takže si ještě zvykám, ale řekl bych, že nejede úplně špatně. Motor, nové šasi, pérování a kola jsou super, tím děkuju panu Klatovskému, že ji takhle pro mě postavil a ještě dost poradí. Co dodat, chtělo by do tohoto sportu vrazit víc tréninků, víc peněz a víc času a tím získat více jistoty na dráze.“
„Obsadil jsem dvanáctou příčku se čtyřmi body, což vzhledem ke konkurenci počítám jako úspěch,“ přemítal Jiří Wildt. „Vždy to může být lepší, ale po obavách, jaké to asi bude po devíti měsících bez tréninku na ledě, to v rámci možností celkem šlo. Hlavně jsem si závody užil bez stresu a v pohodové náladě a tak by to podle mého mělo být.“
Tomaszow Mazowiecki – 13. prosince
Je novináři na tribunách a fanoušci u monitorů svých počítačů, takové byly kulisy dnešního mistrovství Evropy na ledové dráze. Šampiónem se stal Dmitrij Soljanikov, jemuž na stupních vítězů dělali společnost krajané Konstantin Kolenkin a Nikita Toloknov. Z českého trojlístku byl nejlepší osmý Andrej Diviš. Jiří WIldt skončil dvanáctý, smolař Lukáš Hutla patnáctý.
Tomaszow Mazowiecki – 13. prosince
Martin Haarahiltunen si při včerejším tréninku na ledařské mistrovství Evropy zlomil ruku, avšak jeho startovní číslo jedna bude suplovat jiný Švéd z pozice náhradníka. Celá jury ještě seděla na večeři, když se vrátil s nemocnice a oznámil jí svůj plán B. Mezi jeho mechaniky byl totiž Ove Ledström, jemuž půjčil všechno své vybavení. Během večera pro něho sehnali také licenci. A protože osmnáctka zůstávala volná, Ove Ledström se přes ni dostal z postavení mechanika do evropského šampionátu stejně jako kdysi v Rusku Martin Běhal.
Tomaszow Mazowiecki – 12. prosince
Mistrovství Evropy na ledové dráze začalo včera poněkud netradičně. Závodníkům a jejich doprovodu se nejdřív na hlavách objevily teploměry a později museli na koronavirové testy. Všichni byli naštěstí negativní, nicméně ve startovní listině již není startovní číslo jedna. Martin Haarahiltunen se nevyhnul pádu, které při dnešním redukovaném tréninku postihly i další závodníky. Naneštěstí jej však odskákal zlomenou rukou.
„Chtěli jsme vykládat motorky už večer, ale nakonec jsme museli čekat do rána,“ přibližuje situaci Lukáš Hutla. „Dali nám teploměry na hlavu, pak nám strkali tyčinky do nosu. Ale všichni jsme negativní.“
České trio Lukáš Hutla, Andrej Diviš a Jiří Wildt se tak mohlo pustit do dnešního tréninku. „Doladili jsme drobnosti,“ popisuje přeloučský ledař. „První svezení dobrý. Nechtěl jsem jít do kontaktu s Martinem Haarahiltunenem a Konstantinem Kolenkinem. Ale druhej‘ trénink jsem se už svez‘.“
Nicméně dlouhá letní pauza a časný termín se přece jen projeli. „Už jsem jel hezky s Martinem,“ líčí Lukáš Hutla. „Pak jsem šel trošku na držku. Jsem v pohodě, jen mám malíček trošku naraženej od spojky.“
Lukáš Hutla proto mohl pokračovat v tréninku. „Ledu měli dost, ale na pásku se jelo jen dvakrát jedno kolo,“ popisuje. „Jelo se mi perfektně, neměl jsem problém, motorka seděla a nějakou fýzu mám. Bylo ale dost pádů, každej na tom seděl dnes poprvý. Andrej byl v pohodě, Jirka taky. Teď si odpočneme, ráno přijedeme na stadión kolem devátý, něco pocelujeme. Pak dáme oběd a budeme závodit.“
Při vyřazení Martina Haarahiltunena a absenci druhého náhradníka čeká Lukáše Hutlu rozjížďka s číslem jedna jen se dvěma protivníky. „Je to k mýmu dobru, ale mám rád sportovní, férovou cestu na dráze,“ hraje fair-play. „Snad se Martinovi ruka zahojí a bude dobrej na mistrovství světa.“
Tomaszow Mazowiecki – 11. prosince
Česká diplomatická předvídavost s naším náhradníkem se vyplatila. Jiří Wildt nakonec pojede nedělní mistrovství Evropy na ledové dráze jako regulérní účastník. Zůstane mu sice sedmnáctka, ale v závodě bude zaskakovat za Philipa Lagedera.