Přelouč – 12. března
Sezónu má úžasnou. To se musí nechat. Skvělé účinkování ve švédském super poháru se proměnilo na Hamru na Jezeře do zisku titulu mistra republiky na ledové dráze. Angína jej neskolila. A v sobotu v polském Sanoku kousal do zlaté medaile určené pro nejlepšího ledaře starého kontinentu. Nyní je ve hře ještě jeden titul. V sobotu v Inzellu totiž začíná světový šampionát, ale Lukáš Hutla se nenechá rozhodit z konceptu svého klidu.

Když strategie nevychází

„Dobrý,“ reaguje český závodník na otázku, jaké to v Polsku bylo. „Pak proměnlivý. A nakonec jsme se kousli a vyhráli.“

Chleba se tradičně lámal ve finálové rozjížďce čtyř nejlepších. Lukáš Hutla k ní vykročil úvodním triumfem. Jenže v šesté jízdě se v cíli díval na záda Luky Bauera a vítězného Maxe Koivuly. Jedničku dovezl i z rozjížďky s číslem osmnáct. Vyhrál ji Simon Reitsma a Max Niedermaier protnul metu jako druhý.

„Chtěl jsem postoupit do finále rovnou a vyhnout se poslední šanci,“ svěřuje se Lukáš Hutla se svou strategií, která nakonec nevyšla. „Některý jízdy jsem málem ležel na držce, než jsem se srovnal. Špatná stopa nebo jsem byl mimo.“

Překvapení na videu

Nebylo zbytí, než se postavit na startovní rošti poslední šance proti Jimmy Olsenovi, Aki Ala-Riihimäkimu a Maxi Niedermaierovi. „Vybral jsem si červenou,“ pokračuje český reprezentant. „Investoval jsem hodně do spojek. A nakonec jsem v Sanoku ze sedmi startů posral jen dva.“

Ani poslední šance, kterou vyhrál stylem start – cíl, ani klíčové finále na tomto seznamu nebylo. „Finále si nepamatuju,“ netají se Lukáš Hutla. „Myslel jsem, že jsem Bauera přizdill na prkna ve druhém vinglu. Ale teď jsem koukal na video, předjížděli jsme se snad třikrát. Kdo to sledoval, musel mít asi nervy.“

Za delší konec provazu tahal nakonec Lukáš Hutla. „Vyšlo to,“ komentuje svůj evropský titul. „Všichni byli rádi. A já jsem rád, že jsou lidi rádi.“

Budoucnosti vstříc

Říká se to hezky. Český titul v kapse, evropský jakbysmet, teď už jen ten světový a sezóna bude vyšperkována jako korunovační klenoty. Jakoby stačilo se v Inzellu a v Heerenveenu postavit do fronty jako u stánku na bratwurst či glühwein. Einmal gold, bitte.

„V pondělí jsem byl na masáži,“ reaguje Lukáš Hutla hodně zeširoka. „Po angíně hodně spím. Dneska půjdeme do dílny. Vyčistíme maximálně kryt na řetěz a koukneme na šrouby. Ve čtvrtek ráno vypálíme, abychom tam po obědě byli.“

Do Inzellu není cesta dlouhá. „Je za rohem, za barákem,“ rozesměje se. „Snad pojedu dobře. Motorky držej, já něco málo držím taky, snad to tuhle sezónu doklouzáme. Můžeme překvapit, tlak necejtím, jak se mně pořád ptaj‘. Vyhrál jsem letos hodně, do Inzellu jedu vyhrát taky, nějak to dopadne.“

Sanok – 8. března
Dvojice třetích míst na vítězné šňůře rozhodla, že do finálové jízdy evropského šampionátu bude muset přes rozjížďku poslední šance. A v ní Lukáš Hutla přestal uznávat kompromisy. Do cíle doje jako vítěz. V klíčové jízdě o titul se dostal do vedení, udržel Luku Bauera a stal se mistrem Evropy. Andrej Diviš skončil desátý, náhradník Lukáš Hromádka po dvou výjezdech na ovál sedmnáctý.

Pardubice – 27. února
Evropský šampionát na ledové dráze se v polském Sanoku koná příští sobotu. Autoklub ČR v něm dostal přidělená dvě místa. Obsadili je Andrej Diviš a Lukáš Hutla. Včera se do startovní listiny na poslední chvíli dostal rovněž Lukáš Hromádka. Moravan potvrdil, že štěstí vskutku přeje připraveným.

Startovní číslo sedmnáct měl mít nějaký Švéd. Ale federace SVEMO jej nakonec uvolnila. FIM Europe jej poslední den před vypršením lhůty zveřejnění startovní listiny deset dnů před konáním závodu nabídla AČR.

Lukáš Hromádka těžil z faktu, že jako jediný měl mezinárodní licenci a pojištění. Kromě dvojice reprezentantů měli všichni naši ledaři v Hamru na Jezeře pouze jednorázovou licenci. Pořídit si další na evropský šampionát kvůli postavení náhradníka s malou nadějí na start by se jim ekonomicky nevyplatilo.

Startovní listina evropského šampionátu na ledové dráze – Sanok, příští sobota:

Přelouč – 3. březen
Na evropský šampionát do polského Sanoku vyrazil s náhradnickou sedmnáctkou ve startovní listině. Domů se nakonec vracel s patnáctou příčkou. Samozřejmě mu přálo štěstí, jež do dle vlastních slov vesměs provází. Radek Hutla jedním dechem dodává, že se největší pravděpodobností se jeho závodní kariéra uzavřela jednou provždy.

„Tak jako u Lukáše dobrý,“ komentuje Radek Hutla výsledek evropského šampionátu. „U mě nevím. Utrpěl jsem jen tři body. Ale na to se historie neptá. Kdybych neměl to štěstí, což jsem měl vždycky, nepřivez‘ bych ani bod.“

Vzhledem k okolnostem jeho návratu na závodní ovály není divu. „Jednou jsem se letos svez‘ ve Švédsku,“ přibližuje. „Líbilo se mi to, řek‘ jsem, že Sanok zkusím. A po závodech mě nebolelo vůbec nic. Asi jsem nejel úplně naplno.“

Závodní dobrodružství Radka Hutly už nebudou mít pokračování. „Myslím, že to bylo moje poslední vystoupení,“ říká. „V mých letech to nebudu přehánět. Člověka by to bavilo, ale není žádnej trénink. Ten je potřeba, bez toho to nejde. To je lepší se na to vykašlat.“