Toruň – 5. června
Finální závod kvalifikace do Speedway Grand Prix a do konkurenčního Speedway European Championship nesou shodný název challenge. Vítězové postupují do prestižního šampionátu v případě SGP a do finančně lukrativního seriálu SEC. Jsou to dva závody, které nejvíce se blíží někdejším jednodenním finálím mistrovství světa jednotlivců. Challenge do SGP je teprve před námi, kvalifikace do SEC proběhla minulý víkend. Úplně správně by mělo znít minulé dva víkendy, protože původní turnaj ve slovinské Lendavě byl zrušen na poslední chvíli pro nezpůsobilost tratě. Pořadatelé se dostali do velké časové tísně, protože první kolo finálového seriálu se jede už 20. června v polské Toruni. Mezitím právě probíhal světový pohár družstev a tak nakonec dějiště prvního kola hostilo i challenge. Stalo se tak v zájmu soutěže a tak trochu na úkor diváků, protože rozhodnutí padlo jen několik dní před závodem a cestu na stadión si našlo jen 700 až 1000 lidí. Žádná televize, ani internetový stream podnik nevysílal, ale bylo se na co dívat.
Pohodlně v postupové sedmičce
Toruňská Moto Arena je nejen krásný motoristicky stánek, ale disponuje taky jednou z nejlepších plochodrážních drah na světě. Toruňští jsou známí tím, že nepřipravuji trať pro své závodníky, ale v zájmu co nejatraktivnějších závodů a tentokrát se jim to povedlo na jedničku. Odjetých dvacet regulérních jízd a jeden rozjezdem nudných nebylo. A to na startovní listině chybělo číslo šestnáct, protože den před kvalifikací pro zranění odstoupili Piotr Pawlicki s Leonem Madsenem a čtyři jízdy se odjely ve třech. Mimochodem pořadatelé na poslední chvíli údajně volali Tomáši Suchánkovi, který byl na cestě do nedalekého Gniezna, ale příliš pozdě, aby se dalo stihnout přijet včas. Je to škoda, mohli jsme mít dva zástupce a Tomáš Suchánek dokáže zajet proti každému soupeři.
Tím hlavním lákadlem pro českého fanouška byl samozřejmě Václav Milik, který je letos ve výborné formě a den na to odjel skvělý závod v Polské lize za svůj Wroclaw proti Lesznu s jeho hvězdami Emilem Sajfutdinovem a Nicki Pedersenem.
Pardubičan začínal skvěle výhrou ve své první jízdě, pak skončil druhý. Následovala nula proti silným toho dne Artjomu Lagutovi a Piotru Protasiewiczovi,ale s přece jen slabším Karpovem. Nutno poznamenat, že Václav Milík tvrdě bojoval o čelo jízdy, pak ale chyboval a nechal se předjet Ukrajincem, před kterým dlouhá tři kola vedl. Důležité je, že se mladý závodník následně odrazil ode dna a zápisem 3,2,0,2,3 se vešel komfortně do postupující sedmičky.
Ukázková byla sedmnáctá jízda, ve které se změřil s Kennethem Bjerrem a Kjastasem Puodžuksem. Dánský závodník v tu chvíli měl šest bodů a nutně potřeboval vyhrát proti přímému soupeři. Pak by skóre bylo devět ku devíti nebo osmi a postup přinejmenším nejistý. Viděli jsme jednou z nejlepších jízd dne a český závodník se ukázal jako velký bojovník. Dlouho se jelo kolo na kolo a poté co Václav Milík získal malinkatý náskok, převedl dokonalou obrannou jízdu. Nenechte se zmást statistikou, Kenneth Bjerre přes zisk nedostačujících osmi bodů jel velmi dobry závod a měl postup na dosah.
Vyrovnané startovní pole
O přitažlivosti seriálu SEC svědčí zájem ostřílených borců Artjoma Laguty, Hanse N. Andersena a Piotra Protasiewicze. Žádný z nich nezklamal. Andersen s Protasiewiczem se navíc poslední léta ztratili z mezinárodní ploché dráhy a vidět je jet ve výborné formě, byla jedna radost. Andersen navíc jel rozjezd o stanovení konečného pořadí na druhém a třetím místě a domácímu Tomaszi Jedrzejakovi ani na chvíli neodpustil a vyhrál prestižní souboj o druhou příčku na bedně. Na stupni vítězů pak evidentně měl velkou radost.
S formou se nesetkali jenom Lotyš Kjastas Puodžuks s pěti body, domácí Krzysztof Jablonski se čtyřmi a další Lotyš Andrzej Lebeděvs s pouhým jedním bodíkem navíc z jízdy, která se konala ve třech. Ukrajinec Andrej Karpov nasbíral jen čtyři body ale poslední jízdu, kdy neměl ani teoretickou neději na postup, vypustil a skončil poslední.
V ostatních byl nebezpečným soupeřem. V patnácté jízdě dvě kola bojoval o prvenství s Tomaszem Jedrzejakem, než se za ním tvrdě protlačil Grigorij Laguta. Rus ho nevybíravým způsobem vytlačil ze stopy, a pak dvojice chvíli zápasila na lokty. Ukrajinec zaostal, ale ještě stihl ukázat Lagutovi vztyčeným prostřednickém, že ho povazuje za jedničku.
Zbytek jezdců předváděl vyrovnaný výkon, což velice prospělo celkové úrovni závodu. Za zvláštní zmínku stoji Rus Vitalij Bjelousov, náhradník za divokou kartu původního challenge Slovince Aleksandra Čondu. Viděli jsme ho nedávno na kvalifikaci mistrovství světa do 21 let v Pardubicích.
Už tam předvedl pozoruhodný výkon. Stejně jako v Pardubicích, Vitalij Bjelousov nepostoupil ani v Toruni, ale přilákal pozornost. Naneštěstí hned další den byl i těžkého pádu Jaroslawa Hampela ve světovém poháru, ale to předbíhám.
Návrat SEC do Toruně
Tribuny Moto Areny v Toruni zvláštním způsobem odrážejí rachot plochodrážních motorek. Zvuk připomíná burácení strojů z let před omezením hluku na závodech. Bojovnost a odhodlání nechyběla skoro žádnému jezdci a za postupu Václava Milika do finálové série seriálu nebylo, co bychom si mohli víc přát.
Škoda, že představení vidělo relativně málo diváků a nezaznamenala ho žádna kamera. O to víc se máme na co těšit 20. červen na stejném místě a za účastí úspěšných adeptů tohoto klání. Pro pořádek tři divoké karty do seriálu získali Tomasz Gollob, Antonio Lindbäck a Martin Smolinski.
Startovní listina na sobotní premiéru finále SEC v Toruni:
| 1 Martin Vaculik | #54 |
| 2 Martin Smolinski | #84 |
| 3 Nicki Pedersen | #3 |
| 4 Antonio Lindbaeck | #85 |
| 5 Tomasz Jedrzejak | #79 |
| 6 Tomasz Gollob | #20 |
| 7 Hans N. Andersen | #34 |
| 8 Peter Kildemand | #25 |
| 9 Przemysław Pawlicki | #59 |
| 10 Paweł Przedpełski | |
| 11 Grigorij Laguta | #7 |
| 12 Emil Sajfutdinov | #89 |
| 13 Janusz Kołodziej | #27 |
| 14 Piotr Protasiewicz | #151 |
| 15 Artjom Laguta | #222 |
| 16 Václav Milik | #13 |
| 17Adrian Miedziński | |
| 18 Kacper Gomólski |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
