Pardubice – 9. května
Trojice pražských juniorských mušketýrů si v sobotních kvalifikacích rázně řekla o vesty v sérii SGP2. Alokace od FIM je však každého zavála na jiný stadión. Dnes v podvečer v netradičních sedmnáct hodin se však střetnou v prvním závodě české juniorky v Pardubicích o domác ítrůn uvolněný Janem Mackem. Společníkem jim budou další krajané, z toho čtyři za řidítky dvěstěpadesátek. Omluveni jsou zraněný Jan Jeníček a Jakub Exler, jehož do Svítkova nepustí školní povinnosti.
Tipujte:
Loading ...
Ohlášený prodej publikace Česká plochodrážní ročenka 2022 a další motoristických knih dnes ve Svítkově neproběhne. Prodejní stoleček naleznete ve Svítkově až 21.5.
Praha – 31. srpna
Studený podvečer svými olověně šedými tóny připomněl blížící se podzim. Hrstka fanoušků našla n Markétě ochranu před kapkami dotěrného deště pod velkými deštníky u stánku s občerstvením. Naštěstí nepršelo dlouho, přesto pořadatelé se závodem pospíchali. Odstartovalo se již pár minut před šestou a záhy se rozsvítily reflektory. Na vyhlašování vítězů se však přišlo podívat sluníčko. Mítink se stal kořistí Jana Kvěcha. Ačkoliv jej v rozjížďce s číslem dvacet nejprve zaskočil Jan Macek svým útokem po vylétnutí pásky a poté i hutný materiál na vnějšku úvodního výjezdu, vyhrál i popáté. Díky jeho maximu si nikdo z trojice uchazečů o titul nemohl stěžovat, že by komukoliv z nich bezděky pomohl. Boj o zlato se dostal do rozhodující fáze v rozjížďce s číslem osm, po jejímž startu Petr Chlupáč odvedl Daniela Klímu. Jan Macek však dostal trumfy do svých rukou svým jednoznačným primátem v jedenácté jízdě, když za sebou nechal Petra Chlupáče. Na něho si vytvořil jednobodový náskok, který si uhlídal a stal se juniorským mistrem republiky. Petr Chlupáč vyhrál samostatnou klasifikaci devatenáctiletých plochodrážníků.
Na hrotu aktuální klasifikace stále vyrovnáno
Pokud se někdo, kdo se nenechal odradit kapkami deště, hnal na poslední chvíli vstříc hlavní bráně Markéty ve snaze stihnout vyvrcholení domácí juniorky, přišel pozdě. Žádné z rádií ještě neohlásilo osmnáctou hodinu, avšak na ovále již bouřily motory. Ten čtvrtlitrový v rámu stroje Adama Bednáře nepřežil první kolo, což přihrálo bod na konto Jakuba Exlera. Ještě dříve se však pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce, prohnal Jan Kvěch. Případný opozdilec, jenž by v té chvíli prostrkával svou vstupenky skrze vstupní turniket, o nic nepřišel. Boj o mistra totiž ještě nezačal.
Snaha pořadatelů urychlit závod pod šedivou uplakanou oblohou byla pochopitelná. A Jan Kvěch, který vzhledem k okolnostem vynechal celou polovinu seriálu, stejně neměl šanci na pódium. Petr Chlupáč byl však dnes jedním z hráčů hlavních rolí. Dělil se o vedení s Janem Mackem a dobře věděl, že každý jeden jediný bodíček může mít cenu zlata.
Během první série ovšem nikdo nekřičel ani šach, ani mat. Petr Chlupáč neměl sobě rovného v rozjížďce s číslem dvě, Jan Macek zase ovládl třetí jízdu. Vzápětí nastoupil na scénu Daniel Klíma, který coby stále ještě úřadující šampión na oba leadery postrádal tři body. Se svými soky se nikterak nepáral.
Daniel Šilhán lamentuje nad rozjížďkou s číslem čtyři:
„Neodstartoval jsem, prostě hrůza.“
Nevěnoval pražádnou pozornost, že za jeho zády se perou borci, jimž v české ploché dráze bude patřit budoucnost. Jan Jeníček jel druhý, zatímco Danielu Šilhánovi trvalo, než překonal smělého nováčka Jaroslava Vaníčka. A to mu šlo o bronz v samostatné klasifikaci do devatenácti let!
Všechno si však vynahradil v rozjížďce s číslem sedm. Již s letem pásky k nebi ozářeném svitem halogenových reflektorů změřil Pavla Kuchaře, jenž rozhodně nesnese přirovnání k plochodrážnímu ořezávátku. Dnes mu však Štěstěna na rande nepřišla. V dvanácté jízdě pronásledoval Jaroslava Vaníčka tak dlouho, než si v předposlední zatáčce ustlal.
Žádné štráchy s pádem nedělal. Vrátil se do sedla, stačil překonat Radka Bambucha, jenž pro změnu upadl v poslední zatáčce. Jenže místo bodu na Pavla Kuchaře v cíli čekala diskvalifikace za nebezpečnou jízdu. Horká krev udělala své a telefonní hovor rozhodčí Lence Felix jej nakonec stál více, než kdyby vytočil erotickou linku.
Nicméně pojďme nazpět k boji o titul. Druhá pětina dnešního mítinku již přišla s lákavou nabídkou prvního vodítka. Jan Macek dal v páté jízdě Jaroslavu Vaníčkovi jasně najevo, že jeho čas teprve přijde a v úvodním oblouku se nekompromisně přehnal do čela. Vzápětí Jan Kvěch splnil roli favorita, pak vyhrál Daniel Šilhán, jak jsme si již řekli. V osmé jízdě to však přišlo.
Petr Chlupáč vystřihnul mistrovský start. Rychle se ujal vedení, zatímco Daniel Klíma jej nestihnul a musel se zařadit za svého klubového kolegu. Po čtyřech kolech zhasla jeho poslední naděje na obhajobu loňského zlata, pakliže bychom nechtěli stavět hypotézy smělejší než klenba gotických chrámů.
Jan Kvěch nic nebere, nic nedává
Závod však nezadržitelně směřoval ke svému vyvrcholení. Bez sebemenšího přehánění jej musela přinést rozjížďka s číslem jedenáct. Oba leadeři aktuální klasifikace na jejím startovním roštu stanuli bok po boku vedle sebe. Protože se dnes příliš nepředjíždělo, vše záviselo na povedeném startu.
Jan Macek si ujasnil, že původní nastavení motocyklu bude přece jen to ořechové. Vypálil rychle dopředu, zatímco Petr Chlupáč nenašel optimální kolej, v níž by se nezahrabal. Nezbylo mu, než zaknihovat ztrátu dalšího bodu. Nic však nebylo ještě ani zdaleka ztraceno.
V deváté jízdě se na vítězné vlně opět vezl Daniel Klíma, hned po něm stylem start – cíl triumfoval Jan Kvěch. Ten se stále těšil z postavení neporaženého leadera aktuální klasifikace dnešního závodu stejně jako Jan Macek. Daniel Klíma a Petr Chlupáč stáli za ním se ztrátou jediného bodu.
Faktor Kvěch se nakonec ukázal jako rozhodující. V rozjížďce s číslem čtrnáct odvedl Petra Chlupáče, jehož odstup na Jana Macka se v průběžném pořadí šampionátu navýšil na dva body. Jenže i kopřivnický odchovanec měl duel s Janem Kvěchem teprve před sebou. Zatím ovládl šestnáctou jízdu, zatímco těsně před ním si roli suveréna střihnul Daniel Klíma.
Mítink směřoval ke svému konci stejně jako mezinárodní euro city do své konečné stanice. Petr Chlupáč opanoval sedmnáctou jízdu a pak se jen mohl dívat, co tomu řeknou Jan Kvěch a Jan Macek v rozjížďce s číslem osmnáct. Zprvu se musel hodně, ale hodně divit.
Jan Kvěch líčí rozjížďku s číslem osmnáct:
„Nepoved‘ se mi start, Macek se objevil z lajny a byl přede mnou. Překvapilo mě to, poslal jsem to na venek. Tam bylo další překvápko, že jsem nemohl zatočit. Tak jsem je musel předjet zpátky (smích).“
O chaos se postaral Jaroslav Vaníček. Debutant za řidítky pětistovky se přihnal na startovní rošt, ačkoliv tu měl být až v rozjížďce s číslem devatenáct. Na své druhé vítězství si musel ještě chvilku počkat, protože nyní musel uvolnit místo Pavlu Kuchařovi. Jan Macek se pekelně soustředil na start a vskutku se ujal vedení.
V první zatáčce se držel vnitřní čáry. Jenže Jan Kvěch si předsevzal, že dnes nikomu nedá žádný bod. Udeřil zvenčí, kde se však dostal do hutného materiálu. Než se stačil leknout, byl až třetí. Na protilehlé rovince však za svůj výfuk umístil Daniela Klímu. Jan Macek byl dalším pánem na holení v čekárně jeho barbershopu.
Podjel ho v první zatáčce třetího kola. Stal se vítězem dnešního závodu a nevybočil z tradice letošní juniorky, v níž se zásadně vyhrává s plným počtem bodů. Nesebral titul Janu Mackovi, který si jej vybojoval triumfem v jedenácté jízdě nad Petrem Chlupáčem, jenž se rychle stal alergickým na chlácholení o titulu v devatenáctkách.
Uvidí se až za rok. Závěrečná vítězství Jaroslava Vaníčka a Jana Jeníčka v tomto ohledu mohou být symbolická. Nicméně nechme věštby Sibylám a dalším kompetentním vědmám a nechme se překvapit.
Hlasy z depa
„Pěkný závody,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Nikomu jsem nechtěl uškodit nebo pomoct, ať si to rozdaj mezi sebou. Rozdali si to, nakonec byl Máca lepší. Uvidíme příští rok, moc času na titul už nemám, čeká mě poslední rok. Tak buď příští sezónu nebo mi to není přáno. Beru to, že to jsou závody.“
„Pecka, jsem šťastný,“ zářil Jan Macek. „Vycházely mi starty. Zezačátku to nejelo, Jára Vaníček na mě odstartoval, tak jsme nastavení vrátili zpátky, navíc přestalo pršet. Splnil jsem úkol, co jsem chtěl, vyhrál jsem titul. Akorát ty devatenáctky mi nevyšly (smích). Jsem mistr, už mi to došlo, je to paráda, mám radost největší.“
„Škoda toho jednoho startu, s tím Mácou,“ litoval Petr Chlupáč. „Z jedničky jsem se zahrabal, neodjelo to, nic jsem s tím neudělal. Dráha byla dobrá, šlo o to, kdo to vsadí na ten venek.“
„Mám problém s nastavením motoru,“ povzdechl si Daniel Klíma. „Dnes byly nejhorší starty, nemoh‘ jsem odstartovat a nebylo jednoduchý předjíždět. Devatenáctky už nepojedu, ale na jednadvacítky mám ještě dva roky.“
„Dobrý,“ odtušil Jan Jeníček, aby však jedním dechem svou spokojenost podmínil. „Až na tu jednu jízdu, tu čtvrtou. Bylo to o fous. Nechtěl jsem to dávat moc na venek. Byl tam materiál, měl jsem, co dělat, abych to ukočíroval.“
„Dneska byl poslední závod juniorky,“ bilancoval Daniel Šilhán. „Ty předtím se mi povedly, takže dneska mi stačilo to mega neposrat. To se dařilo. První jízdu jsem dojel až třetí, ve čtvrtý spadnul, ale dojel jsem třetí, tak se nic nezměnilo. Jsem rád za třetí místo v devatenáctkách. Samozřejmě jsem mohl zabojovat o druhý místo, ale kluci mi o dost utekli. Odved‘ jsem si svoje, snad to bude ještě lepší.“
1. Jan Kvěch, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Jan Macek, Praha
3 3 3 3 2
14
3. Petr Chlupáč, Praha
3 3 2 2 3
13
4. Daniel Klíma, Praha
3 2 3 3 1
12
5. Jan Jeníček, Pardubice
2 2 1 2 3
10
6. Jaroslav Vaníček, Praha
0 2 3 1 3
9
7. Daniel Šilhán, Pardubice
1 3 2 1 2
9
8. Pavel Kuchař, Praha
2 2 X 3 0
7
9. Bruno Belan, Slaný
1 1 1 2 2
7
10. Milan Dobiáš, Slaný
2 1 2 0 1
6
11. Jakub Exler, Praha
1 1 2 2 0
6
12. Michal Baštecký, Praha
2 0 1 1 1
5
13. Radek Bambuch, Kopřivnice
1 1 1 1 F
4
14. Jakub Sazovský, Kopřivnice
0 0 0 F 2
2
15. Vojtěch Zamazal, Slaný
0 0 0 0 1
1
16. Adam Bednář, Praha (250 ccm)
E – – – –
0
Konečné pořadí obou šampionátů:
U21
U19
PCE
PCE
KOP
PHA
TOT
28.7.
11.8.
18.8.
31.8.
1.
Jan Macek, Praha
14
15
13
14
56
2.
1.
Petr Chlupáč, Praha
15
13
14
13
55
3.
2.
Daniel Klíma, Praha
12
12
15
12
51
4.
3.
Daniel Šilhán, Pardubice
12
10
11
9
42
5.
4.
Jan Jeníček, Pardubice
10
10
8
10
38
6.
Jan Kvěch, Praha
–
12
–
15
27
7.
5.
Pavel Kuchař, Praha
9
11
–
7
27
8.
6.
Jakub Exler, Praha
6
5
6
6
23
9.
7.
Bruno Belan, Slaný
6
8
–
7
21
10.
8.
Michal Baštecký, Praha
7
1
7
5
20
11.
9.
Milan Dobiáš, Slaný
5
7
–
6
18
12.
10.
Marcel Krzykowski, PL
–
–
12
–
12
13.
11.
Miran Praznik, SLO
12
–
–
–
12
14.
12.
Blažej Wypior, PL
–
–
10
–
10
15.
13.
Josef Novotný, Pardubice (250 ccm)
4
3
3
–
10
16.
14.
Jaroslav Vaníček, Praha
–
–
–
9
9
17.
15.
Jakub Sazovský, Kopřivnice
–
0
6
2
8
18.
16.
Adam Bednář, Praha (250 ccm)
2
6
–
0
8
19.
17.
Radek Bambuch, Kopřivnice
–
1
2
4
7
20.
18.
Jan Hlačina, Pardubice (250 ccm)
–
–
5
–
5
21.
19.
Vojtěch Zamazal, Slaný
–
4
–
1
4
22.
20.
Luboš Krejča, Praha
4
–
–
–
4
23.
21.
Jakub Martyniak, PL
–
–
4
–
4
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Kiril Ianatchkov
Praha – 30. srpna
Poslední den letních prázdnin vyřeší otázku juniorského šampióna české republiky. Po třech závodech je prozatím na hrotu aktuální klasifikace bodový pat mezi Petrem Chlupáčem a Janem Mackem. O pouhé tři body pozadu za nimi je Daniel Klíma. Do hry však vstupuje také Jan Kvěch, který již nemůže myslet na vavříny v závěrečné klasifikaci, nicméně pořadí pochopitelně ovlivnit může.
Tipujte:
Loading ...
Zatím všechny tři závody letošních českých juniorských šampionátů viděly vítěze s patnáctibodovým maximem. První Pardubice opanoval Petr Chlupáč. O čtrnáct dnů později s ním díky pěti vyhraným rozjížďkám krok Jan Macek. A konečně Daniel Klíma před dvěma týdny nepoznal hořkost porážky v Kopřivnici. A to ani ve dvou dalších jízdách nadstavbového Memoriálu Jana Matuly.
Jejich výsledek ovšem neměl na juniorský šampionát žádný vliv, takže Daniel Klíma ztrácí na Petra Chlupáče a Jana Macka tři body. Zítra v Praze, kde se dle původních záměrů mělo jet zkraje května, však nemusí jít o vůbec žádný handicap.
Vodu bude kalit Jan Kvěch, jenž v šampionátu prozatím vyhrál čtyři jízdy a jeden rozjezd, když mu další primát upřela díra v zadní pneumatice. Scénář bude dozajista nesmírně zajímavý a než se pouštět do spekulací, bude lepší se do ochozů Markéty přijít podívat.
Startovní listina čítá přesně šestnáct jmen. Pouze Adam Bednář osedlá stoj s čtvrtlitrovým zdvihovým objemem. Jaroslav Vaníček, který již oslavil své patnácté narozeniny, totiž prvně ve své kariéře pojede závod s půllitrem.
Kopřivnice – 18. srpna
Hlavní tribuna stadiónu Emila Zátopka zívající prázdnotou pár minut po šestnácté hodině jakoby potvrzovala názory, že pořádat v Kopřivnici plochou dráhu ve všední den není zase tak dobrý nápad. Jenže během chvilky stála u pokladny tak dlouhá fronta lidí přicházejících rovnou z práce, že nezbylo, než časový harmonogram třetí letošní juniorky kapánek posunout. Los startovních čísel určil trojici pražských mušketýrů vzájemný boj až v závěrečné pětině. Na startovní rošt rozjížďky s číslem osmnáct přijeli neporažení s dvanácti body. Daniel Klíma využil materiálu na vnější straně první zatáčky, nabral rychlost a ujel Petru Chlupáčovi a Janu Mackovi. V depu si ťuknul pěstmi s otcem Romanem, aby se na ovál vrátil v nadstavbovém Memoriálu Michala Matuly, v jehož finále odrazil útoky obou svých klubových kolegů. Město tatrovek posléze opouštěl s úsměvem na rtech jako dvojnásobný vítěz.
Jasně rozdané karty
Sluníčko na kopřivnické obloze tu a tam překryl mrak, aby ochladil letní den. Jan Macek komentoval své vyhlídky na třetí podnik letošní juniorky, do jejíhož čela jej posunul týden starý pardubický triumf. „O tréninku to jelo dobře, uvidíme,“ nechtěl si svou pusu pouště přespříliš daleko na špacír. Řada diváků přitom stále ještě u pokladny.
Vděční pořadatelé jim nástup, k němuž závodníci najížděli individuálně v sedlech svých motocyklů, o dvacet minut odložili. Pak však věci nabraly rychlý spád. A něco málo po sedmnácté hodina letěla páska prvně nahoru. Zároveň s ní i Petr Chlupáč, jemuž na kontě přistála první z dvacítek dnešních trojek.
Daniel Šilhán popisuje první jízdu, v níž skončil třetí za Marcelem Krzykowskim:
„Ještě jsem si rovnal motorku, když svítilo zelený světlo, to jsem si posral.“
Další triumfy ve stylu start – cíl následovaly v rychlém sledu. Jan Macek vedl před Blažejem Wypiorem o pět metrů již úvodním výjezdu. Jakub Martyniak, který se po tréninku v depu soustředil žonglováním barevných míčků, nezprovoznil svůj motocykl. A protože startovní listina zívala dvěma dírami, třetí jízda se změnila v duel dvou čtvrtlitrů.
Jan Hlačina měl navrch nad Josefem Novotným, avšak pro vývoj závodu i celého šampionátu měl větší důležitost výsledek rozjížďky s číslem čtyři. Daniel Klíma v ní změřil o dlouhatánskouo rovinu Michala Bašteckého a Radka Bambucha. Při absenci Jana Kvěcha, který byl v plné přípravě na žarnovický challenge, se zápletka dnešního závodu nikterak výrazně nezamotávala.
Trojice pražských mušketýrů totiž marně hledala adekvátního soupeře. Petr Chlupáč, Jan Macek a Daniel Klíma vyjížděli na ovál, aby se na něm dostali do vedení již při startu a vydrželi v něm, dokud je startmaršál Pavel Matula nepřivítal šachovnicovou vlajkou.
Za daných okolností nezbývalo, než čekat na osmnáctou jízdu, v níž se všichni tři měli potkat na startovním roštu. A užívat si jiné duely, jejímž účastníkům zůstávalo bojovat o umístění mimo pódium.
Závod pokračuje i bez rozjezdu
Na čtvrtou příčku si dělal ambice zejména Marcel Krzykowski. Na úvod vytěžil dva body díky popisované chybě Daniela Šilhána na startovním roštu. V rozjížďce s číslem sedm si dokonce troufnul z prvního výjezdu zkusit objet Jana Macka. Potázal se se zlou, ale v jedenácté jízdě dokázal objet svého krajana Blažeje Wypiora.
Když nakonec přidal vítězství v rozjížďce s číslem dvacet, v níž na něho odstartoval Jakub Exler, měl přesně o jeden bod než Daniel Šilhán. A to Pardubičan prohrával jen s trojicí favorizovaných Pražanů, nicméně byl z oné nešťastné úvodní jízdy rozhodl v Polákův prospěch. Navíc Jan Jeníček, velké překvapení úvodní půle juniorky, se zprvu na olbřímí kopřivnické dráze cítil jako ztracený.
Co čert nechtěl, když se chytil, nastoupil Jakub Martyniak, jemuž v úvodních dvou jízdách stávkovaly oba motocykly, a sebral mu vítězství v šestnácté jízdě. Jan Jeníček nakonec skončil sedmý, Daniel Šilhán pátý. Ale pojďme k rozjížďce s číslem osmnáct a jejím ambicím rozhodnout dnešní podnik.
Daniel Klíma vypráví o svém triumfu v osmnácté jízdě:
„Podařil se mi start, po venku první zatáčky jsem chytil matroš a ten mě vytáhnul ze zatáčky.“
Petr Chlupáč si rozhodně na svůj start stěžovat nemohl. Ale Daniel Klíma se vnějškem první zatáčky řítil jako namydlený blesk. Na protilehlé rovince již byl neotřesitelným pánem situace. Ujel svým pronásledovatelům a jeho otec Roman jej v depu přivítal jako suverénního vítěze. Jan Macek se marně sápal po druhé příčce Petra Chlupáče. Pořadí v cíli se rovnalo rozložení míst na pódiu, nicméně v aktuální klasifikaci jej Petr Chlupáč dohnal.
Rozjezdu nebylo třeba, avšak závod se i tak dočkal skvělé tečky. Pořadatelé jej totiž korunovali šestým Memoriálem Michala Matuly. V jeho úvodním semifinále prodloužil Daniel Klíma svou vítěznou sérii. Daniel Šilhán v první zatáčce objel Marcela Krzykowskeho, jehož stejně ve třetím okruhu nechal na holičkách motocykl. Ve druhém semifinále Jan Macek honil vedoucího Petra Chlupáče tak dlouho, dokud se mu jej v posledním oblouku nepodařilo podjet.
Danielu Klíkovi nakonec patřilo také finále. Po skvělém startu odrazil Petra Chlupáče i Jana Macka. Ve druhém okruhu měl již na své pronásledovatele dostatečný náskok. A tak si při vyhlášení vyskočil na nejvyšší stupínek podruhé.
Hlasy z depa
„Po dlouhý době to dneska bylo super,“ pochvaloval si Daniel Klíma. „Dařilo se, motorky byly nastavený dobře, měl jsem fajnovou rychlost a dařily se mi starty. V Memoriálu kluci dotírali. Chlup to zkoušel vnitřkem, ale já to pořád srovnával. První dva závody junioráky mi nevyšly, nedařilo se, ale dnes mi po dlouhý době něco vyšlo.“
„Hezký,“ usmíval se Petr Chlupáč. „Jsem spokojenej. Co jsem potřeboval udělat, jsem udělal. Super den, dohnal jsem Mácu, účel splněn. Tak hezkou dráhu jsem tu ještě nezažil, nemám Kopřivnici rád, ale dneska super. Snažil jsem se, Máca to zkoušel vsadit pode mě, ale já ho nenechal.“
„Zezačátku to vypadalo nadějně,“ vyprávěl Jan Macek. „Nezměnil jsem nic na motorce, jelo to, Péťa mě párkrát zablokoval ve finále, ale to k tomu patří. Spokojenost, perfektní dráha, sedlo mně to, jsem rád. Teď jsme na tom s Chlupem stejně, v Praze se rozhodne.“
„Dneska to bylo dobrý,“ bilancoval Daniel Šilhán. „Škoda, že jsem v závodě neudělal bod na Polákovi jako v memoriálu. Ale super… Jelo se mi dobře, doladili jsme to, víme, jak se jede, jen v tom pokračovat. V semifinále jsem jel celou dobu za Čendou, ve finále mi kluci ujeli. Nevěděl jsem, kudy jet. Takže čtvrtej, brambory.“
„Je to tady nezvyk,“ komentoval Jan Jeníček svou první návštěvu Kopřivnice. „Zatáčky jsou delší. Motorka jela dobře, takže jsem spokojenej. Měl jsem ale o dost bodů míň než v Pardubicích, moje starty byly slabší. Někdy je líp, jindy hůř.“
„Motorky konečně jedou,“ připomínal Michal Baštecký své předchozí pardubické martýrium. „Obě jsou funkční. Dráha je tady dlouhá, rovná a může se jet pod plným plynem. Jsem spokojenej, jsem rád za každej bod.“
Kopřivnice – 17. srpna
Oba české juniorské šampionáty pokračují zítra v Kopřivnici. Osud závodu však dlouho visel na vlásku. Sportovní komisi se totiž omlouval jeden závodník za druhým. Prázdniny, dovolená a v jednom případě žarnovický challenge, stály na pozadí důvodů. Do hry se dokonce dostala možnost mítink zrušit. Pořadatel si však dokázal zajistit tři Poláky, Pardubice vyslaly oba své dvěstěpadesátkaře, takže startovní listina čítá čtrnáct jmen. Na diváky čeká minimálně dvacet jízd a tři další, protože závěr mítinku obstará šestý ročník Memoriálu Michala Matuly.
Tipujte:
Loading ...
V Kopřivnici zítra připomenou Michala Matulu[/caption]
Jan Kvěch se dnes okolo osmé vrátil na pražskou Markétu z Krosna, kde včera pomáhal domácím vyhrát základní část první polské ligy. V sobotu se chystá opět na východ, ve slovenské Žarnovici jej čeká challenge o postup do Speedway Grand Prix 2022, kde je prvním náhradníkem.
„Nemám motory a potřebuju se připravit,“ vysvětluje, proč se rozhodl vynechat zítřejší Kopřivnici. „JE velká šance, že pojedu. Michelsen vyhrál Evropu, v Grand Prix už je, třeba nepřijede. Uvidíme, jak se bude cejtit Martin Vaculík, ale zatím jsem první rezerva.“
Ostatně Jan Kvěch po absenci v úvodním závodě v Pardubicích nemá šanci zasáhnout do boje o české juniorské medaile jiným způsobem než, že by obíral ostatní závodníky o body. A z pretendentů mistrovského titulu nebude na stadiónu Emila Zátopka chybět nikdo.
Od minulé středy je na čele kopřivnický odchovanec Jan Macek, který však má k dobru na Petra Chlupáče jen jediný bod. Daniel Klíma ztrácí pět bodů na leadera, na druhou stranu se při neúčasti Pavla Kuchaře na něho zespodu tlačí Daniel Šilhán. A také jeho pardubický kolega Jan Jeníček, jenž se svými výkony stará o jedno z největších překvapení letošní sezóny.
Protože se po Kopřivnici pojede již jen Praha poslední den letních prázdnin, jde do tuhého. Každý bod z moravské dráhy může být klíčový pro zlato. A že drama bude zítra gradovat, je zaručené, protože trojice vedoucích borců na sebe narazí až v rozjížďce s číslem osmnáct. Start je alfou a omegou úspěchu na kopřivnickém ovále, ale na druhou stranu překvapivá předjetí na poslední chvíli nejsou také ničím mimořádným.
Pro osm nejlepších bude závod pokračovat i nadále. Šestý ročník Memoriálu Michala Matuly se totiž bude skládat ze svou semifinále, z nichž povede cesta do finále pro první dva v cíli každého z nich. Odpoledne v Kopřivnici bude zítra dozajista stát za to.
Pardubice – 11. srpna
Druhý díl české juniorky, který místo Divišova pořádali o dva měsíce později v Pardubicích, chutnal jako pizza, kterou jíte od kůrky. Zprvu to není špatné, ale to nejlepší přece jen přijde, až se prokoušete blíže středu s chutnými ingrediencemi. Dnes si Jan Macek nechal poradit nastavení motocyklů od Václava Milíka a po třech sériích měl na kontě devět bodů a skalpy Petra Chlupáče a Daniela Klímy u opasku. Podobný kousek se podařil jen Janu Kvěchovi, a protože oba neporažení protáhli svou vítěznou sérii ještě v předposlední sérii, o vítězi musel rozhodnout jejich vzájemný duel v rozjížďce s číslem devatenáct. O třetím místě se tou dobou zdálo být rozhodnuto. Petr Chlupáč děkoval Štěstěně, že jel po ráfku zadního kola až po vítězném průjezdu cílem šestnácté jízdy, v níž již řídil svůj druhý motocykl. V jeho sedle zapomněl na trápení se set upem a v rozjížďce s číslem sedmnáct porazil Daniela Klímu. Pak se mohl jít dívat, kdo s ním bude stát na pódiu na stupíncích s číslicemi jedna a dvě. Jan Kvěch vystřihnul skvělý start, zatímco jeho jmenovec Macek vyjel z úvodní zatáčky jako druhý. Na začátku druhého okruhu však vedoucí borec zůstal stát s roztrženou zadní pneumatikou. Jan Macek zkompletoval patnáctibodové maximum a na hrotu průběžné klasifikace přeskočil o bod Petra Chlupáče, který se najednou povznesl na druhou příčku. Jan Kvěch musel do rozjezdu. Ačkoliv si na něj vyšlápnul Daniel Klíma, dostal se do čela a uhájil vedení, byť se mu nakonec utrhla sedačka.
Trojice neporažených
Krásné letní počasí a startovní listina zaplněná od shora až dolů charakterizovaly druhý díl letošní české juniorky. Na rozdíl od prvního závodu scházel Miran Praznik, který si v pondělí zlomil nohu. Naopak nechyběl Jan Kvěch, jenž se před čtrnácti dny zotavoval ze svého pádu při finále evropských dvojic.
Trénink zkomplikoval život Jakuba Exlera. Pražskému závodníkovi se přetrhnul sekundární řetěz, přitom shodil primární a namotal se do spojkového lanka. O práci před závodem měl postaráno také Michal Baštecký, který kvůli závadě prakticky netrénoval.
Michal Baštecký vysvětluje své tréninkové patálie:
„Na GM mi odešlo zapalko, ani jsem si neodstartoval, pojedu na Jawě.“
Jan Kvěch vstoupil do letošní české juniorky triumfem ve stylu start – cíl v rozjížďce s číslem jedna. Hned nato jej napodobil Vojtěch Zamazal. Slánský mladík vytěžil maximum ze svého střetu s dvěstěpadesátkou Josefa Novotného a oběma kopřivnickými nováčky, aby si ke svému jménu připsal tři body naráz.
Navzdory triumfu jej však mezi nejžhavější favority počítat nešlo. Na rozdíl od Daniela Klímy, jenž s přehledem vyhrál třetí jízdu. Rozjížďka s číslem čtyři pak začala formovat obsazení stupňů vítězů. Petr Chlupáč vystřihnul nejlepší start, avšak Jan Macek se hnal venkem první zatáčky.
Ve výjezdu svého klubového kolegu objel a letěl vítězně do cíle. V něm byl také Adam Bednář se svou dvěstěpadesátkou. Dojel poslední, když mu na cílové rovince prasknul primární řetěz. Pražský závodník ještě ani zdaleka netušil, že jej stejná závada dnes potká ještě dvakrát. A že jeho otec Petr do depa ponese už dvanáctý přetržený menší řetěz této sezóny.
Petra Chlupáče hned ve druhé sérii čekala další prubířská zkouška. Jenže Jan Kvěch se nenechal porazit ani tentokrát a byl opět rychlejší. Již po vylétnutí pásky. S šesti body však nebyl na hrotu aktuální klasifikace sám. Jan Macek ovládnul pátou, Daniel Klíma zase šestou jízdu.
Na začátku třetí série si ke třem bodům pomohl Bruno Belan. Dominoval závodníkům nižší kubatury či výkonnosti a trojku jej nakonec umístila přesně na konec první půlky výsledkové listiny. Hned poté mohl o velkém štěstí hovořit Petr Chlupáč. Zatímco Pavel Kuchař v úvodním oblouku objížděl Pavla Kuchaře, on už seděl pevně v čele.
Na sklonku druhého okruhu však blikala červená světla na znamení pádu Radka Bambucha. Kopřivnický závodník byl diskvalifikován a odstoupil ze závodu. Pavel Kuchař si tentokrát pohlídal Daniela Šilhána a Petr Chlupáč znovu jezdil jako první od startu až do cíle.
Bez rozjezdu to nepůjde
Sedm bodů jako Petr Chlupáč měl po svých třech startech rovněž Pavel Kuchař. Oba mohli živit ambice na pódium. Z vítězné dráhy neuhnul ani Jan Kvěch, suverén jedenácté jízdy, ani jeho jmenovec Macek. Ten v rozjížďce s číslem dvanáct odstartoval na Daniela Klímu, jehož navzdory velké snaze nepustil před sebe.
Boj o stupně vítězů dostával pořádný švunk. Jako první o jejich vidinu přišel Pavel Kuchař. Jan Jeníček se ve třinácté jízdě oproti úvodu cítil na motocyklu skvěle a již po vylétnutí pásky jel v čele před svým pražským rivalem, jehož před sebe už nepustil.
Na absolutním hrotu aktuální klasifikace se však nic neměnilo. Jan Macek zaznamenal nikým neohrožený primát ve čtrnácté, Jan Kvěch v patnácté jízdě, v níž odvedl Daniela Klímu. Na jeho deset bodů se v rozjížďce s číslem šestnáct dostal rovněž Petr Chlupáč, který pro ni oživil svůj druhý motocykl. V závodě již nepokračoval Michal Baštecký. O sérii dříve proměnil varování za startovní přestupek v diskvalifikaci, ale fatálnější důsledky pro něho měla porucha motoru jeho rezervní Jawy. Svůj motocykl těsně před startem na zelený trávník odstavil rovněž Jakub Sazovský.
Petr Chlupáč s letem pásky za svými zády nechal Milana Dobiáše, přesto mohl hovořit o velikánském štěstí. Projel cílem jako vítěz, ale v další zatáčce seskočil ze sedla. Michal Pospíšil utíkal z depa pro stroj, který dotlačil s prázdnou zadní pneumatikou. Spěch byl dobrým rádcem, protože pražského závodníka čekal klíčový duel hned po přestávce.
Daniel Klíma měl poslední možnost atakovat stupně vítězů. Jenže Petr Chlupáč vystřihnul nejlepší start a on jej po vnějšku první zatáčky nestihnul. V této chvíli se čekalo jen na verdikt o vítězi. Mezitím se Daniel Šilhán dočkal v osmnácté jízdě svého jediného vítězství. Své skóre posunul na konečnou číslici deset, která však dnes stačila jen na sedmé místo. Při stejném bodovém zisku se před ním umístil Jan Jeníček, který opanoval rozjížďku s číslem dvacet.
To se však již mítink vydával nečekaným směrem. Devatenáctá jízda totiž mnohé zdánlivě pevné axiomy postavila hlavou dolů. Jan Kvěch se sice ujal vedení a Jan Macek se spodní stranou první zatáčky neprotáhnul dopředu. Vedoucí muž vjel do druhého kola, v jehož úvodním výjezdu ovšem zvedal ruku, aby dal najevo, že odstupuje.
Pavel Kuchař zdůvodňuje, proč jeho motocykl z devatenácté jízdy dotlačil jeho otec:
„V posledním kole mi zaklepal motor, měl jsem jednu motorku, tak jsem rád za technický body, jinak bych si musel od něho motorku půjčit.“
Prázdná pneumatika Jana Kvěch, poslala do vedení Jana Macka. V první zatáčce závěrečného kola vletěl Jakub Sazovský do nafukovacích mantinelů, jejíchž jedno pole propíchnul. Tomáš Topinka udělil technické body k velké úlevě Pavla Kuchaře. Pražský závodník zadřel motor a v depu neměl žádný další motocykl.
V ten moment byl z Jana Macka vítěz závodu a leader aktuálního pořadí české juniorky. Petr Chlupáč se v obou klasifikacích posunul na druhá místa. Kdo bude dnes stát na nejnižším stupínku pódia, nebylo po dvaceti jízdách jisté. Ke slovu musel přijít rozjezd.
Daniel Klíma měl evidentně proher plné zuby. Start jako z praku jej vystřelil dopředu. A když se Jan Kvěch sunul dopředu po venku první zatáčky, bez váhání jej zavřel. Na konci úvodního kola ale musel krotit motocykl a o první příčku přišel. Janu Kvěchovi se ulomilo sedlo, přesto si však dokázal udržet vrch nad svým dotírajícím klubovým kolegou.
Hlasy z depa
„Testovali jsme na sobotu na Evropu,“ říkal Jan Macek. „Funguje to, jak jsem chtěl. Václav Milík mi pomáhal s nastavením. Fungovalo to a já jsem na mistrovství Evropy připravený. V šampionátu jsem o bod před Chlupem, jsem spokojený, děkuji Richardovi Dufkovi, dědovi a všem, co se na tom podílejí.“
„Trošičku jsme manipulovali s motorkou,“ vyprávěl Petr Chlupáč. „Pak jsme na čtvrtou jízdu skočili na druhou a ta upalovala úplně jinak. Měl jsem z prdele kliku s tou gumou, v junioráku je to pořád hratelný, Máca vede o bod a jsou ještě dva závody.“
„Všechno fungovalo,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Škoda defektu, ale to jsou závody, to se stává. Stal se defekt, nic s tím neudělám, zpátky to nevrátím. Pořadí se zamíchalo, Máca skočil na první místo. V rozjezdu se mi hnulo sedlo a měl jsem ho jako na dlouhánu.“
„Dobrý to bylo,“ uvažoval Pavel Kuchař. „Sice to nebylo dle očekávání, myslel jsem, že vyhraju (smích). Ale je to další zkušenost do příštích závodů a doufám, že se to už v Kopřivnici povede. A že už vyhraju (smích).“
„Dobrý,“ odtušil Jan Jeníček. „Zezačátku ale slabší, necejtil jsem se nejlíp, byl jsem křečovitej a bylo to divný. Od třetí jízdy jsem se ale rozjel a šlo to samo.“
„Nic moc,“ vraštil čelo Daniel Šilhán. „Horší než minule. S klukama, co jsem měl závodit, to nešlo. Jel jsem to svý, dráha byla stejná jako minule. Nejsem spokojenej, ale tak hrozný to nebylo. Těším se na sobotu.“
„Nejsem spokojenej,“ bručel Bruno Belan. „Bojoval jsem s dráhou, nesedla mi. Kopřivnici nejedu, budu na dovolaný a museli bychom jet dvanáct set kiláků.“