AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 25. června
Když se během druhé jízdy včerejšího šampionátu do devatenácti let zvedla prudká vichřice a z olověně černých mraků se spustil přívalový liják, nikdo by na dojetí závodu nevsadil ani zlámanou grešli. Avšak živly naštěstí odešly řádit jinam a celý program mohl být odjet. Mistrem se stal Matěj Kůs, který ani jednou nepoznal hořkost porážky. Po svém triumfu se však svěřil, že role jednoznačného suveréna byla dosti složitá po psychické stránce. Druhý byl Michael Hádek, avšak po pádu v dodatkové jízdě s Pavlem Pučkem byl se zraněnou nohou odvezen do nemocnice. S návratem reprezentantů z Francie se do svých starých kolejí vrátily i mistrovské stopětadvacítky. Zvítězil Eduard Krčmář před Danielem Hádkem a na stupně vítězů se postavil ještě Jaroslav Hladký.

Nečekaný nepřítel
Nebylo sporu, že dnešní závod měl dva hlavní favority. A jak Michael Hádek, tak Matěj Kůs se svých rolí zhostili se ctí. Do rozjížďky s číslem jedna odstartoval ovšem nejlépe Jan Holub. Ovšem v první zatáčce výrazně zpomalil, a než se zase rozjel, byl poslední. A až na konci druhého kola dokázal sebral Jakubovi Fenclovi třetí místo.

„Jak kdyby zůstal viset plovák a bylo to bez metylu,“ přemítal mezitím jeho dědeček. Mezitím se Michael Hádek dostal vnějškem první zatáčky do čela a inkasoval první tři body. Matěj Kůs vzápětí hrál velké sólo už od startu. Avšak na scéně se vynořil další nepřítel.

Dusivé vedro už od rána nevěstilo nic dobrého. Obavy ještě podtrhly obrovské mraky, které podnikly nízký nálet na západočeskou metropoli za spektakulárního doprovodu bleskových střel. Stačilo snad jen natáhnout ruku a vztyčený ukazováček by tu olověně šedivou hradbu protrhl. A když Matěj Kůs ukrajoval svá kolečka do cíle, udeřila vichřice silou tlakové vlny při explozi atomové bomby.

Vzduch byl okamžitě plný šedivých oblaků prachu, v nichž létaly drobné předměty. Takřka současně se roztrhla obloha a z jejího roztrženého břicha se k zemi začaly valit mohutné přívaly deště. Účastníky rozjížďky s číslem dva přivítala šachovnicová vlajka a všichni čtyři se rychle spěchali ukrýt pod střechy svých dep.

Zdálo se, že je po závodech. Klubová restaurace rázem praskala ve švech. By je po šesté večer ještě velké světlo, dnes musela obsluha rozsvítit. Jenže přírodní pohroma odešla páchat své zlovolné dílo do jiných části naší země tak rychle, jak se zjevila. Škody napáchané na borské dráze se však neukázaly být až tak fatální, jak by se na první pohled zdálo.

Nejhorší byla asi patnáctimetrová kaluž na čtvrté dráze startovního roštu. Nicméně i s ní si pořadatelé dokázali hravě poradit. Protože se dráha změnila, jury zorganizovala další, tentokrát hodně rychlý trénink. A zhruba deset minut po sedmé, o něco více než hodinu po původním začátku, se mohlo startovat nanovo.

Pro vývoj boje o titul toho další dvě série nezvyklého stopětadvacítkářského rozpisu dlouho nic zvláštního nepřinesly. Jak Matěj Kůs, tak Michael Hádek vozili jednu trojku za druhou. O jejich trumfech v rozjížďkách s čísly tři, čtyři, šest a sedm rozhodly pokaždé povedené starty.

Duel obou neporažených měl s definitivní platností vyřešit jejich vzájemný duel v desáté, poslední jízdě. I tady měl hlavní slovo startovní manévr. Z pozice od mantinelu jej zvládl nejlépe Matěj Kůs. Michael Hádek zkusil zostra zaútočit vnějškem první zatáčky, ale už mu bylo souzeno zůstat vzadu.

„Odstartoval a byl tam,“ komentoval triumf Matěje Kůse jeho nejbezprostřednější svědek Michael Hádek. Na další slova prozatím neměl čas, protože se musel chystat na potvrzení svého stříbra.

Rána v rozjezdu
Loni v říjnu mohl Pavel Pučko právem žehrat na nevýhody jiné formule než na šestnáct jízd. Na pražské Markétě mu rozpis přihrál do cesty Matěje Kůse hned třikrát. Ke všemu mu prasknul řetěz a utrhlo se sedlo. Po předloňské smůle, kdy si v Pardubicích v kvalifikaci strčil nohu pod svůj vlastní hák, mohl o devatenáctkách hovořit jako o prokletém šampionátu.

Až letos jakoby se osud konečně ustrnul a rozhodl se vynahradit mu předchozí příkoří. Startovní číslo osm mu garantovalo, že během dnešních deseti jízd potká Matěje Kůse jen jednou a Michaela Hádka vůbec. Absence střetů s hlavními favority řešila mnoho, avšak nikoliv všechno. A to tím spíše, brousila-li si na nejnižší stupínek své zuby celá řada dalších aspirantů.

Ty však Pavel Pučko řešil s nadhledem hodným antického filozofa. Už po startu rozjížďky s číslem dvě za sebou nechal Pavla Fuksu a Petra Babičku. Matěj Kůs sice letěl dopředu, ale jak se záhy ukázalo, byl jediným, kdo dokázal Pavla Pučka porazit.

Tím se mohl chvilku chlubit i Jan Holub, který svůj rychlý start v páté jízdě proměnil ve vedení. Pavel Pučko ovšem neváhal s útokem po vnější stopě první zatáčky. A ve výjezdu už měl plzeňského soupeře za sebou. O tři rozjížďky později si už podobné eskapády mohl odpustit. Tentokrát sám udával tempo a úspěšně mařil útok Michala Dudka.

Před poslední dvojicí jízd už bylo jasné, že Pavla Pučka může z pódia sundat už jen nehorázná smůla. Jenže Pražan si šel za svým. Velkým sólem od startu až k šachovnicové vlajce v rozjížďce s číslem devět dnes už podruhé porazil Jana Holuba a Pavla Fuksu. Když míjel startmaršála, byl v rozjezdu o stříbro. Jen si musel počkat na výsledek desáté jízdy, zda ho do něj doprovodí Matěj Kůs či Michael Hádek.

Jak už bylo popsáno, toto dilema záhy vyřešil Matěj Kůs. A ve zlatých slunečních paprscích, které ostře kontrastovaly s úvodní povětrnostní apokalypsou, se s Pavlem Pučkem rozjížděl Michael Hádek. Na pohyb pásky reagovali oba takřka současně. A bok po boku se řítili vstříc úvodní zatáčce.

Plzeňan se udržel na vnitřku a ten jej ve výjezdu dostal do čela. Pavel Pučko útočil zvnějšku. Za zlomem druhé zatáčky však chtěl svého soka zaskočit změnou taktiky a navedl svůj motocykl dovnitř. Manévr však skončil srážkou a pádem obou aktérů. „Před tím jsem lanu nejezdil, takže jsem ji neznal,“ omlouval se viník, který bleskově vyskočil na nohy a pádil zjistit stav Michaela Hádka.

Pro něho musela sanitka, která ho se zraněnou nohou odvezla do nemocnice. Původní zprávy o fraktuře se naštěstí nepotvrdily, nicméně i tak jej při přebírání poháru pro českého vicemistra musel zastoupit mladší bratr Daniel.

Návrat leaderů
Eduard Krčmář a Daniel Hádek se v pondělí večer vrátili ze svého reprezentačního debutu ve francouzském Tayacu. A šampionát stopětadvacítek se ve svém třetím díle vrátil do zaběhaných kolejí. Při škrtání jednoho výsledku oba faktičtí leadeři se postarali, že závod kolibříků měl s devatenáctkami nejen totožný rozpis, ale prakticky i průběh.

Daniel Hádek se s Eduardem Krčmářem začali rovným dílem dělit o vítězství. Nejprve domácí, pak dvakrát Slaňák, dvakrát zase Plzeňan a nakonec opět slánský závodník. Nebylo síly, která by jejich spanilou jízdu dokázala zastavit. Ve všech případech šlo o triumfy ve stylu start – cíl.

Majitele zlatého věnce tím pádem musel určit jejich vzájemný střet v rozjížďce s číslem deset. A v ní Eduard Krčmář nepřipustil ani náznak diskuse. Už po v úvodním nájezdu jel v čele a mařil jeden nájezd Daniela Hádka za druhým, aby posléze rozšířil svou sbírku triumfů o další zářez.

Neméně dramatická bitva zuřila o třetí místo. By Jaroslav Hladký měl krutý los a nejprve dvakrát prohrál s Eduardem Krčmářem a posléze jednou s Danielem Hádkem, byl to právě on, komu na krk pověsili zelený věnec. Zdeněk Vrba, další z okruhu favoritů, sice doplatil na úvodní nulu, ale v rozjížďce s číslem osm v poslední zatáčce sebral triumf Ondřeji Veverkovi. A toho ztráta jednoho bodu s konečnou platností poslala na čtvrtou příčku.

Hlasy z depa
„Byly to nervy,“ oddechl si Matěj Kůs s mistrovským pohárem v rukou. „Jeden z nejlehčích závodů a stálo mě to pět let života. Bylo to složitý a prožíval jsem to těžce. Když jede člověk jako favorit, je to s nervama znát. To byl nejhorší moment. Díky Filipovi, radil mi celej‘ závod. Po tom dešti jsem čekal, že dráha bude horší, nakonec byla dobrá.“ Pomineme-li týmové soutěže, jméno Matěj Kůs se zapsalo mezi šampióny republiky vůbec poprvé. „První individuální titul je doma,“ radoval se. „Tohle byl můj cíl, protože devatenáctky jedu poslední rok. Postoupil jsem do finále mistrovství Evropy jednotlivců a teď budu udržovat, na čem jsem makal. Už jen zatáhnout v juniorským semifinále v Goričanu a postoupit do Pardubic. Pak s Bohoušem uděláme raketu!“

„Závody, dobrý super,“ komentoval své vystoupení Michael Hádek. „Štve mě ten rozjezd s Pavlem. A pak ještě ta poslední jízda s Matějem. Dráha byla jednokolejka jako vždycky u nás. On odstartoval a byl tam. Ale zaslouží si to. V tom rozjezdu do pěkný nebylo, ale stane se. Teď trefil on mě, jindy zase třeba já jeho. Mám to pohmožděný, ale nemůžu na to vůbec došlápnout.“

„Celej‘ závod byl super,“ rozplýval se Pavel Pučko. „I d隝 byl dobrá věc. Vycházely mi starty a měl jsem super naladěnej‘ motor. Díky za něj panu Veverkovi. Mrzí mě jen ten Michal. Chtěl jsem ho vzít spodem, ale neznal jsem lajnu, protože jsem ji nejezdil, a sestřelil ho. Sere mi to, je to prvně, co jsem někoho poslal.“

1. Matěj Kůs, Praha	3 3 3 3	12
2. Michael Hádek, Plzeň	3 3 3 2	11+3
3. Pavel Pučko, Praha	2 3 3 3	11+X
4. Jan Holub, Plzeň	1 2 2 2	7
5. Michal Dudek, Slaný	2 2 1 2	7
6. Pavel Fuksa, Mšeno	1 1 2 1	5
7. Petr Babička, Slaný	0 2 0 1	3
8. Václav Lacina, Plzeň	0 1 E 1	2
9. Jakub Fencl, Praha	0 1 1 E	2
10. Jiří Lang, Plzeň	0 0 E 0	0

MR 125 ccm:

1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3	12
2. Daniel Hádek, Plzeň	3 3 3 2	11
3. Jaroslav Hladký, Praha	2 2 2 3	9
4. Ondřej Veverka, Praha	2 1 3 2	8
5. Zdeněk Vrba, Praha	0 2 3 1	6
6. Michaela Krupičková, Slaný	1 1 2 2	6
7. Michal Průcha, Slaný	1 1 1 2	5
8. Jaroslav Drbal, Slaný	0 1 0 0	1
9. Jiří Brummer, Praha	0 X 1 F	1

Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	SLA	MŠE	PLZ	TOT
	12.4.	26.4.	21.6.	25.6.
1. Jaroslav Hladký, Praha	22	20	22	20	84
2. Zdeněk Vrba, Praha	18	16	25	16	74
3. Eduard Krčmář, Slaný	20	25	–	25	70
4. Daniel Hádek, Plzeň	25	22	–	22	69
5. Ondřej Veverka, Praha	14	18	12	18	62
6. Michal Průcha, Slaný	16	14	20	12	62
7. Michaela Krupičková, Liberec	–	–	18	14	32
8. Jiří Brummer, Praha	–	–	16	8	24
9. Jaroslav Drbal, Slaný	–	–	10	10	20
10. Zdeněk Vitmann, Slaný	–	–	14	–	14
11. Václav Milík, Pardubice	12	–	–	–	12
12. René Vidner, Pardubice	10	–	–	–	10
NC Lukáš Hromádka, Mšeno	–	0	–	–	0

Poznámka: protože je soutěž vypsána pro čtyřtaktní motocykly, nejsou výsledky Lukáše Hromádky s dvoudobou ČZ započteny do celkového pořadí. Jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Plzeň – 25. června
Pouhých devatenáct jmen – a všechna česká – skýtá startovní listina dnešního závodu mistrovství republiky do devatenácti let, jenž je na programu od osmnácté hodiny na plzeňských Borech. Pokud se nic nezmění, v boxech se sejde přesně stejný počet stopětadvacítek pro čtvrté kolo jejich šampionátu. Devatenáctky tak budou s kolibříky sdílet i rozpis na deset rozjížděk, přičemž každý borec pojede na startovní rošt čtyřikrát.

Bez jakékoliv nadsázky se dá konstatovat, že letošní devatenáctky mají žhavého favorita na titul v osobě Matěje Kůse. Pro pražského závodníka, který letos v nižší juniorské věkové kategorii končí, není pobyt ve vyšších patrech českého šampionátu devatenáctiletých ničím neobvyklým. Předloni v Pardubicích sice podlehl v dodatkové jízdě o stříbro Hynku Štichauerovi a Martinu Vaculíkovi, nicméně loni jej předčil pouze fenomenální král české juniorské scény Filip Šitera.

Pakliže se někomu připisují ambice obrat Matěje Kůse o zlato, je to Michael Hádek. Jistě není bez zajímavosti, že se oba již na plzeňské dráze v šampionátu devatenáctiletých střetli. V srpnu 2005 jel Michael Hádek svůj první závod kariéry, zatímco Matěj Kůs se vracel po zranění páteře.

Jejich vzájemný duel tehdy skončil jiskřivě, avšak dnes jsou oba o tři roky dál a připraveni svést bitvu s mnohem důraznějšími dopady na celkové pořadí. Plzeňský závodník ovšem v poslední době řeší vleklé problémy technického charakteru. Naproti tomu z Pražanových úst plyne na motory GM naladěné Bohumilem Brhelem jedině samá chvála.

Na domácí juniorské scéně však není nikdy nouze o překvapení. O pódium se večer strhne dozajista nekompromisní souboj. Jan Holub, Pavel Fuksa, Michal Dudek, Pavel Pučko a Petr Babička budou dozajista aktéry dramatické podívané. A rozhodně nebudou chtít připustit, aby se závod stal jednostrannou záležitostí obou favoritů.

Také ve stopětadvacítkách půjde o hodně. Daniel Hádek a Eduard Krčmář přišli o závod ve Mšeně kvůli své účasti v evropském šampionátu. Jeden nejhorší výsledek se škrtá, což jim přináší nejen šanci nadále participovat v bitvě o zlato, ale také starost navíc. Ve zbytku seriálu si už totiž nemohou dovolit výraznější chybu. Především Zdeněk Vrba a Jaroslav Hladký číhají v závěsu a jakékoliv zaváhání vedoucí dvojice jim může přinést nesmírný profit.

Mistrovství republiky do 19 let:

1 Jan Holub, Plzeň

2 Jakub Fencl, Markéta

3 Michal Dudek, Praha

4 Michael Hádek, Plzeň

5 Matěj Kůs, Praha

6 Petr Babička, Slaný

7 Pavel Fuksa, Mšeno

8 Pavel Pučko, Praha

9 Václav Lacina, Plzeň

10 Jiří Lang, Plzeň

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Průcha, Slaný

2 Zdeněk Vrba, Praha

3 Ondřej Veverka, Praha

4 Daniel Hádek, Plzeň

5 Eduard Krčmář, Slaný

6 Michaela Krupičková, Slaný

7 Jaroslav Hladký, Praha

8 Jiří Brummer, Praha

9 Jaroslav Drbal, Slaný

10 Zdeněk Vitmann, Slaný

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 11. října
Ve včerejším odloženém závodě českého šampionátu do devatenácti let v Praze vstoupil do hry další faktor. Zkrácený rozpis pro dvanáct jezdců přinesl jednu rozjížďku navíc, nicméně počet povolených hran zůstal na dvou. Závodníci proto museli vedle sbírání bodů myslet také na šetření pneumatik. Šestý juniorský titul v řadě si odvezl Filip Šitera, který ani jednou nepoznal hořkost porážky. Matěj Kůs byl druhý, zatímco Martin Gavenda, který vedl do prvního nájezdu finálové jízdy třetí. Čtvrtý Michael Hádek doplatil na stav svého obutí. Musel totiž absolvovat jeden start navíc, když jeho semifinále bylo přerušeno kvůli pádu Jana Holuba. Vložený mítink stopětadvacítek se stal kořistí Jakuba Fencla.

Gumožerná rozcvička
Vzhledem k drastickému úbytku závodníků nezbylo VV SPD nic jiného, než sáhnout po někdejším rozpisu z devětadevadesátého. Jenže limit dvou nových hran zůstal zachován. A tak se závodníci dostali mezi dva obrovitánské mlýnské kameny. Na jedné straně museli šetřit obutí, pro dobrý výsledek však zároveň bylo nezbytné dostat se mezi nejlepších osm.

By na Markétu dorazilo jen jedenáct závodníků, nebyl boj o dvě semifinálové rozjížďky žádnou procházkou růžovým sadem. Stačí se zeptat Pavla Pučka. Závodník pražské Markéty si v loňských devatenáctkách v Pardubicích strčil nohu pod svůj vlastní hák. A do hlavního závodu postoupil jen jako náhradník. Tehdy se dokonce ještě jela kvalifikace.

Letos se zdálo, že ho odporná smůla konečně nechala dojít na druhý břeh. V rozjížďce s číslem tři odstartoval hned za Matějem Kůsem. A pak až do cíle hájil druhou příčku před dotírajícím Michalem Dudkem.

Hned po přestávce se mu však utrhlo sedlo. A v sedmé jízdě mu prasknul řetěz. V rozjížďce s číslem jedenáct odvedl Dominika Jecha. Pavel Fuksa a Matěj Kůs, s nímž jel v základní části už potřetí, mu ujeli.

Suma sumárum, tři body a umisovací jízda o deváté místo. Ani v ní to Pavel Pučko neměl v souboji se svými klubovými kolegy jednoduché. Sice perfektně odstartoval, ale pak v Dominiku Jechovi bouchly saze. A v první zatáčce se vnějším obloukem posunul do čela.

Pavel Pučko se ovšem nevzdal. V nájezdu do druhého kola se do čela vrátil. Nicméně i Dominik Jech byl po průjezdu cílem v báječné náladě. „Že bych si to s tím koncem kariéry rozmyslel,“ smál se. „A zkusil to ještě příští rok?!“

Pod tlakem úsporných opatření ve vztahu ke gumovému obutí, byla jinak základní část dvanácti jízd prosta dramatických momentů. Z poklidu vyčnívala prakticky jen dvě úvodní vítězství Jana Holuba. V rozjížďce s číslem dvě objel Martina Gavendu v první zatáčce. A o čtyři jízdy později vyjel na protilehlou rovinku před Michaelem Hádkem.

Bez překvapení na úkor favoritů
Personální krize letošních českých oválů se nevyhnula ani okruhu favoritů šampionátu devatenáctiletých. Adam Vandírek by při své letní formě nepochybně pomýšlel hodně vysoko. A to samozřejmě platí rovněž o Martinu Vaculíkovi. Přeložení mítinku z původního termínu kvůli dešti se však dostalo do kolize s pouákem v Ipswichi, na němž slovenský český mistr už dříve přislíbil startovat.

Po vcelku poklidné základní části, přišla pro osm postoupivších závodníků dvojice semifinále. A s ní pro favority rovněž nutnost protnout metu na prvním či druhém místě. Úvodní semifinálová jízda se nesla v duchu pokračování triumfální šňůry Filipa Šitery.

Obhájce titulu vyhrál čtyři své základní jízdy takřka pokaždé ve stylu start – cíl. Pouze v rozjížďce s číslem čtyři na něho odstartoval Matěj Kůs. Avšak ještě před prvním nájezdem byl plzeňský závodník v čele. Nyní však nezaváhal a posléze si mohl volit místo na finálovém roštu jako první.

Jako druhý protnul metu Martin Gavenda. Pražský závodník zvolil maximálně úspornou jízdu šetřící síly i pneumatiky. V semifinále mu pomohla i shoda okolností. Pavel Fuksa v sedle motocyklu se silným agregátem vypůjčeným od Mariána Jirouta se totiž musel bránit v první zatáčce bránit nájezdu Michala Dudka.

Druhé semifinále vyneslo do čela Matěje Kůse. V prvním oblouku se za něho zařadil Michael Hádek. Jan Holub sice zaváhal na startu, ale zasypával Petra Babičku jedním útokem za druhým. Ve třetím kole však v zatáčce u depa upadl a podél mantinelů se rozblikala červená světla. Při repete objel Michael Hádek Matěje Kůse už v první zatáčce.

Finále B o páté místo mělo svého suveréna v osobě Pavla Fuksy. Pardubičan využil vnitřní pozici na roštu. Po vylétnutí pásky se rychle dostal dopředu, aby za celá čtyři kola nepůjčil vedení ani na okamžik. Petr Babička získal druhé místo. Musel ho hájit před statečně útočícím Janem Holubem, který za sebou prve v úvodním oblouku nechal Michala Dudka.

Z role suveréna nevypadl Filip Šitera ani ve finále A. Před první zatáčkou byl sice dříve Martin Gavenda, avšak plzeňský borec spěchal za svým druhým hattrickem v českých juniorských šampionátech. Venkem se prohnal okolo Pražana, aby si o dění za svými zády nechal později vyprávět.

Martin Gavenda udržel stříbro jen jedno kolo. V nájezdu do druhého jej minul Matěj Kůs. Zato Michaelu Hádkovi nezbylo, než se smiřovat s bramborovou medailí. V depu mohl jen nešastně ukazovat na svou ojetou pneumatiku, na níž místy chyběly i špunty.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ použil Filip Šitera své oblíbené slovíčko při hodnocení svých pocitů po završení druhého hattricku na české juniorské scéně. „Ale docela to tady upadá. Jak jezdci, tak diváci…“ Filip Šitera obhájil svou loňskou korunu bez ztráty květinky. „Problémy nebyly,“ pochlubil se. „Musím zase poděkovat Bohoušovi Brhelovi. Akorát dvě gumy na šest jízd jsou málo. Chtělo by to víc.“ A koho vnímal za největší hrozbu na své cestě za titulem? „Nejtěžší byl Kůsák,“ nezastíral. „To bylo jasný už předem. Neměl svůj den a to ho handicapovalo. On má ale ještě rok, já to jel letos naposledy. Kdybych nevyhrál, byl bych zklamanej. Člověk má odcházet z nejvyššího místa.“

„Vyhrál ten nejlepší,“ připustil Matěj Kůs. „Doufám, že to za rok bude lepší.“ Nicméně nešel porazit? „Filip je dobrej,“ nebylo Pražanovi moc do řeči. „Motory mu jedou pěkně. Je to vidět. Dělá si, co chce.“

„Jsem rád, že je to za mnou,“ ulevil si Martin Gavenda. „Zezačátku jsem jel na jistotu. Šetřil jsem síly a gumu. A v semifinále jsem začal tahat.“ A ve finále? „Měl jsem obavy, že z jedničky neodstartuju,“ svěřil se. „Vybral jsem si dobrou kolej. Ale lajna až po střed byla v první zatáčce tvrdá. Než jsem se tam dostal, Filip mě objel. Bylo to naposledy, aspoň jsem ty devatenáctky zakončil bednou.“

„Dobrý i špatný,“ viděl své dnešní vystoupení Michael Hádek rozporuplně jako pohádková princezna Koloběžka. „Jsem šastnej i zklamanej. Postoupil jsem do finále a pojedu mistrovství Evropy. Špatnej ale jsem z toho čtvrtýho místa. Příští rok to musí vyjít. Aspoň bedna!“ A proč na ni plzeňský závodník nezaútočil už dnes? „Nebyla guma,“ rozhodil rukama. „S tou opakovačkou jsme nepočítali. A půlky hrany nebyla. Na finále už byly dokonce tři nebo čtyři špunty utrhaný. Seděl jsem v půlce sedačky, ale stejně neodjel. Chtělo to šetřit gumu. Ale to bych se zase do finále nedostal.“

„Finále by bylo hezčí,“ komentoval svůj výkon Pavel Fuksa. „Ale dobrý, pojedu mistrovství Evropy. Nenaladil jsem první jízdu. Je to Mariánův motor do Anglie. Točí odspodu, má sílu, ale je náchylnej na převody. Dobrý bylo, že jsem v béčku jel od lajny. Měl jsem raketovej start, stáh‘ to na lajnu a pak si to už jen hlídal.“ Výsledkem se stalo celkové páté místo. „Třikrát za sebou jsem byl pátej,“ vybavil si Pavel Fuksa své výsledky v českých devatenáctkách. „I když ten první rok stejně s Filipem. Netěší mě to, finále mě lákalo.“

			SMF1	SMF2	C	B	A
1. Filip Šitera, Plzeň	3 3 3 3	12	1.				1.
2. Matěj Kůs, Praha	3 2 3 3	11		2.			2.
3. Martin Gavenda, Praha	2 1 3 2	8	2.				3.
4. Michael Hádek, Plzeň	1 2 2 3	8		1.			4.
5. Pavel Fuksa, Pardubice	1 3 2 2	8	3.			1.
6. Petr Babička, Slaný	2 2 1 1	6		3.		2.
7. Jan Holub, Plzeň	3 3 0 2	8		X		3.
8. Michal Dudek, Slaný	1 1 2 0	4	4.			4.
9. Pavel Pučko, Praha	2 0 E 1	3			1.
10. Dominik Jech, Praha	0 0 1 0	1			2.
11. Patrik Doubek, Praha	0 1 1 1	3			3.

Vložený závod 125 ccm:

			MF	FIN
1. Jakub Fencl, Praha	2 2 3 3	10		1.
2. Jaroslav Hladký, Praha	3 2 3 3	11		2.
3. Miroslav Machek, Praha	2 3 2 2	9	1.	3.
4. Zdeněk Vrba, Praha	1 1 1 2	5	2.	4.
5. Ondřej Veverka, Praha	3 1 1 1	6	3.
6. Miroslav Horák, Praha	1 3 2 X	6	4.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Praha – 10. října
By do konce závodní sezóny v Čechách zbývají už jen dva mítinky, v historických tabulkách chybí už jen jméno jednoho jediného šampióna. Liberec je totiž vítězem tříčlenných družstev bez ohledu na výsledek závěrečného sobotního kola. Zítra se však rozhoří boj v přeloženém juniorském mistrovství do devatenácti let. Startovní listina, kterou dnes definitivně potvrdí manažeři klubů přihlášených závodníků, prozatím čítá pouhých jedenáct jmen.

A to situaci loni na podzim vypadala nesmírně růžově. Dokonce natolik, že si někteří pohrávali s myšlenkou ořezat jednadvacítky na úkor devatenáctek. Tehdy možná logická myšlenka by dnes měla fatální důsledky.

Po sériích zranění a ukončených kariér zítra neuvidíme Martina Vaculíka, který si na trůn otevřeně brousil zuby. Český individuální mistr si totiž v předstihu domluvil start v 16 lapper v Ipswichi. Plzeň omluvila také Tomáše Opatrného, zatímco Radim Chod stále chodí s rukou v sádře. Pokud vypadnou ještě další závodníci, není vyloučena ani změna rozpisu rozjížděk.

Za těchto okolností zůstávají největšími favority Filip Šitera a uzdravený Matěj Kůs. Plzeňský závodník by vítězstvím zkompletoval svůj druhý hattrick v českých juniorských šampionátech v řadě. By jej podzim zastihl ve vynikající formě, nechce se s rolí papírového suveréna ztotožnit.

„Nechal bych tomu volnej průběh,“ tvrdil magazínu speedwayA-Z po předvčerejším úspěchu v Tomíčkově memoriálu, k němuž ho dovezl pečlivě vypiplaný GM z rukou Bohumila Brhela. Uvidíme, co bude. Můžou přijít defekty.“

A nebo porážky od soupeřů. Matěj Kůs s ním sváděl duel v jednadvacítkách a kdyby se letošní seriál konal v loňských rozměrech se škrtem jednoho závodu, byl by finiš rozhodně dramatičtější.

„Favorit je Filip,“ připouští pražský závodník, jemuž zranění kolene z britské Premier League zkomplikovalo závěr sezóny. „Pokusím se mu to ale znepříjemnit. Budu bojovat, jak umím. Na každej závod se připravuju úplně stejně. Na maximum, jak jsou finanční prostředky.“

Do okruhu pretendentů mistrovského titulu je třeba započítat rovněž Michaela Hádka a Martina Gavendu. Oba při svých posledních dvou startech doplatili na defekty. Plzeňana při Zlaté stuze trápila spojka a přetržený řetěz. A pražský borec, který je třetím závodníkem bronzového juniorského nároďáku v zítřejším závodě, absolvoval celý pondělní Tomíčkův memoriál s utrženým šteftem ve spojce.

Předběžná startovní listina:

1 Filip Šitera, Plzeň

2 Dominik Jech, Praha

3 Petr Babička, Slaný

4 Michael Hádek, Plzeň

5 Martin Gavenda, Praha

6 Pavel Fuksa, Pardubice

7 Jan Holub, Plzeň

8 Tomáš Opatrný, Plzeň – omluven

9 Matěj Kůs, Praha

10 Michal Dudek, Slaný

11 Pavel Pučko, Praha

12 Patrik Doubek, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Žarnovica – 4. října
Souboj Filipa Šitery s Martinem Vaculíkem ve finálové rozjížďce měl být vyvrcholením letošního domácího šampionátu do devatenácti let. Jenže hustý d隝 rozhodl o přeložení mítinku na příští čtvrtek. Toho se však slovenský závodník nebude moci zúčastnit. Z letiště v polském Krakowě totiž zamíří za kanál La Manche.

V Ipswichi jej čeká volný závod s názvem 16 lapper. A jeho specifikum je patrné už z názvu. O vítězi rozhoduje finálová jízda, která se jede v osmi, přičemž se u pásky stojí ve dvou řadách. A závodníky v ní čeká neuvěřitelných šestnáct kol.

„Jedu to zkusit,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z Martin Vaculík, který musí oželet vidinu přímé konfrontace s Filipem Šiterou o český juniorský trůn. „Mám to dohodnuté přes manažera Tarnowa a termín se posunul.“

Martin Vaculík se britskému publiku prozatím představil pouze při kvalifikačním kole mistrovství světa juniorů loni v Sheffieldu. „Uvidíme, jak se to dojedná,“ je prozatím opatrný v odpovědi na otázku ohledně ligového angažmá.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Praha – 25. září
AK Markéta navrhl dnes nový termín mistrovství republiky juniorů do devatenácti let, které minulé úterý spláchnul hustý d隝. O nejmladším mistru kubatury do 500 ccm by se mělo v hlavním městě rozhodnout ve čtvrtek 11. října. Pražský návrh musí ještě zítra schválit VV SPD. Všeobecně se ovšem předpokládá, že v tomto směru půjde o formalitu.