Mariánské Lázně – 11. června
Déšť letos naštval především pořadatele ve Slaném. Ovšem v zástupu na reklamace by je u svatého Petra mohli předběhnout borci z Mariánských Lázní. Plné garáže účastníků českého dlouhodrážního OPEN, kteří se po tréninku těšili na boj o titul, museli pustit domů s polovinou přislíbených náhrad. Na scéně je nyní náhradní termín dvacátého července. A pro Karla Kadlece začíná nová porce olbřímí práce poskládat znovu důstojnou startovní listinu.
„Startovku musíme řešit znovu,“ říká bývalý plzeňský závodník, který se již léta podepisuje pod obsazení českého šampionátu na dlouhé dráze. „Nevím, kdo bude moct. Musím počkat, až se přihlásí, potom uvidíme, co bude dál.“
Mariánská Lázně – 25. května
Všechno klapalo jako na drátku. Kolibříci měli mírné zpoždění se svým mistrovským podnikem na mini ovále. Pak se pozornost soustředila na lázeňský kilometr. Osmnáctka účastníků OPEN šampionátu na dlouhé dráze a jeden náhradník odtrénovali. Diváci si užívali doprovodnou show s freestylisty a kaskadéry. Smrticí úder závodu už mohla dát jedině pořádné průtrž mračen, jejíž příval by pískový ovál nebyl schopný absorbovat. Nikdo ji nezval. A když přišla ani nevítal. A ta svině proradná si vzala s sebou své stejně hnusné sestry. Ze všech možných alternativ nakonec dala smysl ta nejhorší. Ručník v ringu a víra v náhradní termín.
Depem se šířily informace, jak jsou Hynek Štichauer a Jesse Mustonen strašlivě rychlí. Samozřejmě z pohledu běžného oka bez pomoci časomíry. Brzy ale všechny přítomné zaměstnala obloha. Před půl druhou se otevřela naplno. A už do z ní padalo!
Jan Macek po tréninku:
„Motorky tarokovaly ve velkých otáčkách. Obě dvě, mrchy. Asi karburátor, snad to bude dobré.“
Strašlivou průtrž mračen doprovázelo burácení hromu. Optimismus dodávaly meteorologické radary, že by okolo patnácté hodiny mělo přestat pršet. O půl třetí se sešla jury s jediným, zato zásadním verdiktem.
Hynek Štichauer na téma uplavaného závodu:
„Pořadatelská strategie byla chybně zvolená. První dvě série se měly jet před freestylem. Po bitvě je každej generál. Jediný dobrý rozhodnutí bylo to teď zrušit.“
Sejdeme se zase za hodinu a uvidí se. Dráha je tvrdá, rovinky jsou v pohodě, velká jezera půjdou odstranit. Dokonce vysvitlo sluníčko, ale záhy se opět spustil déšť. Kolem tři čtvrtě na tři ustal. Nápad o nedělním náhradním termínu ustoupil do pozadí.
Jan Macek se těší na letní termín:
„Překvapil nás déšť. Těšil jsem se na tyhle závody. V létě aspoň budu mít čas na přípravu motorek a bude to správný závod.“
Verdikt nakonec zněl, že se pojede závod na dvanáct jízdě po třech kolech. A že se začne úderem šestnácté hodiny. O patnáct minut předtím dorazil další slejvák. Daniel Klíma si ještě třikrát objel dlouhatánský ovál. A bylo po všem.
Daniel Klíma líčí své závěrečné svezení:
„Bylo to dobrý, ale byl jsem na dráze sám. Tak ještě nevím jak je to pod tou cejchou.“
Dvě minuty před čtvrtou odpolední jury za účasti závodníků mítink zrušila. V neděli by byl problém se sanitkou. Pořadatelé přislíbili vyplatit účastníkům polovinu dojednané finanční částky. A začali přemítat o náhradním termínu. Osmadvacátého září při EVLS? Ale to je v Kopřivnici první liga, která se bez Hynka Štichauera a Jana Macka neobejde.
Mariánské Lázně – 24. května
Dlouhodrážní areál v Mariánských Lázních bude v centru pozornosti celý zítřejší den. Proklatě brzy ráno zde svým třetím dílem bude pokračovat český šampionát stopětadvacítek na mini oválech. Záhy se dění přesune na legendární kilometr. Po tréninku se začne bojovat o český titul. Mezitím proběhne doprovodný program s freestylisty a kaskadéry a vše uzavře koncert.
Tipujte:
Loading ...
Kolibříků přijede osm, z toho šest Čechů. V rozpise pro devět závodníků na dvanáct rozjížděk a tři finále zůstane číslo devět volné. Startovní listina pro odpolední závod je úplně plná a to včetně jednoho náhradníka.
Dle Karla Kadlece, který její tvorbě zasvětil moře svého času, se prozatím nikdo neomluvil. Nepanují ani žádné hysterické obavy z počasí. Písková dráha vodu absorbuje a tak by hřebík do rakve závodu mohla zatlouct jen extrémně silná průtrž mračen.
Startovní listina MR 125 ccm na krátké dráze (9:00):
1 Jaroslav Bartek, Praha
2 Anton Keller, D
3 Lenja Tebbe, D
4 Jakub Hejkal, Slaný
5 Matěj Tůma, Slaný
6 Štěpánka Nyklová, Slaný (E)
7 Karel Průša, Slaný
8 Kryštof Kubal, Plzeň
9 neobsazeno
Startovní listina OPEN mistrovství republiky na dlouhé dráze (14:00):
Mariánské Lázně – 18. května
Otevřený český šampionát na dlouhé dráze v Mariánských Lázních přinese příští sobotu zbrusu nový rozpis. Na rozdíl do praxe předchozích let se body nebudou sčítat až do konce, ale pouze ve čtyřech prvních sériích. Čtveřice nejlepších posléze postoupí do finále, dalších šest do rozjížďky poslední šance o dvě finálové příčky, jejichž výsledek určí pořadí prvních deseti. V patnáctičlenném startovním poli je nakonec pět Čechů. Premiérově si dlouhou dráhu okusí Daniel Klíma a Jan Hlačina.
Startovní listina OPEN mistrovství republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních příští sobotu:
Mariánské Lázně – 24. dubna
Kromě Plzně v sobotu zabouří také další západočeský ovál. Mezi desátou a třináctou hodinou si lázeňský kilometr mimo cizinců vyzkouší rovněž čeští závodníci včetně Jana Macka. Kopřivnický borec absolvoval loni Long Track of Nations. Letos plánuje nejen reprezentační starty včetně světového šampionátu do třiadvaceti let, ale pochopitelně rovněž mistrovství republiky. Bude se konat poslední sobotu měsíce května a jeho program se potáhne od rána až do noci.
Všechno odstartují stopětadvacítky svým šampionátem na krátké dráze. Protože začíná již v devět ráno, budou mít kolibříci proklatě časný budíček. Není ale vyhnutí, již v jedenáct se na tisícovce objeví účastníci českého dlouhodrážního šampionátu.
Od jedné proběhne freestyle motokros a kaskadérská show. Od půl třetí se začne bojovat o český titul naostro. Kromě Hynka Štichauera, Josefa France, Jana Macka a Lukáše Hromádky se o něj budou ucházet také Němci, Angličané či Norové. Jmenovitě třeba Jörg Tebbe, Stephan Katt, Andy Appleton nebo Glenn Moi.
Po závodech je na programu koncert skupiny BabaHed v prostorách depa. Vstupenky budou slosovatelné a výherci získají pěkné ceny.
Mariánské Lázně – 6. května
Na mezinárodní český šampionát na lázeňský kilometr přijel dokonale připravený. Dokonce na všechny jeho pozvané mechaniky v garáži nezbyla práce. Na ovále stačil tempu jeho rychle připisovaných čtyřek pouze neméně nachystaný a motivovaný Josef Franc. A v rozjížďce s číslem patnáct jej porazil. Oba ovládli svá semifinále a jejich duel měl dojít svého rozuzlení ve finálové jízdě. V ní v Pražanově motoru hlasitě zachrastilo, kdežto Hynek Štichauer projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz a již dvojnásobný mistr republiky.
Když se v lázních ujímá dopoledne své vlády
Květnová rána jsou zde jednou za rok neopakovatelná. Nájemníci z garáží odvezou své osobní automobily. A dovnitř mechanici vozí pestrobarevné motocykly a stejně nápadné dodávky po vyložení odvážejí do vedlejších prostor. Vzduch voní po klobásách a dalších specialitách z grilu. Točí se pivko, občas se ozve zvuk motoru, v čemž prozatím hrají prim stopětadvacítky. Mistrovství republiky na dlouhé dráze začíná až po dopoledních závodech kolibříků.
Josef Franc přemýšlí nad rekordním osmým titulem mistra republiky:
„Rekord není nejdůležitější, jsou to závody, těšil jsem se sem a doufám, že to bude lepší než extraliga v Praze.“
Patnáctičlenná startovní listina letos nebyla zas až tak natřískaná, jako bývala. Ke všemu Jörg Tebbe po zranění dorazil jen coby doprovod svého syna Louise. Rozjížďky slibovaly pěknou podívanou, navíc pořádná dlouhá dráha se u nás jede jednou za rok. Ježíškovi také ledacos odpustíte, nicméně okruh největších favoritů na titul se smrskl na tři.
Josef Franc by se z nevyššího stupínku lázeňského pódia usmíval již poosmé, což se nikomu před ním v rámci mistrovství republiky nepovedlo. A pak Hynek Štichauer. Když Roman Andrusiv přijel do depa, aby přiložil svou ruku k dílu, zjistil, že se do garáže kvůli ostatním mechanikům prostě už nevejde. A pak Stephan Katt.
Při formální přejímce napsal k datu narození jen den a měsíc, rok se smíchem odmítal. Když se dozvěděl, že Josef Franc je ještě o půl roku starší, přece jen se rozjasnil. A jeho ruka přece jen doplnila číslovky jedna devět sedm a ještě jednou devět.
Neporažená česká esa
Slavnostní nástup byl jako vždy okázalý. Miloslav Čmejla předal vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu do rukou Václava Maxima. Na svou historii letos mysleli také samotní pořadatelé, jež sezvali bývalé jezdce našeho long tracku. Sešlo se jich přes třicet.
S prvními jízdami se teorie o aspiracích dokonale potvrdily. Hned na úvod Josef Franc odvedl Stephana Katta. Rozjížďku s číslem čtyři opanoval Hynek Štichauer, byť jej Timo Wachs usilovně pronásledoval. Na úvod třetí série vedl Stephan Katt bratru o třicet metrů před Fabianem Wachsem již na konci prvního okruhu. A hned na to sóla Josefa France a Hynka Štichauera.
Oba neporažení Češi samozřejmě vévodili aktuální klasifikaci. Stephan Katt ztrácel bod, stejně jako Daniel Spiller, před nímž byl v cíli doposud pouze Josef France. Němcova ztráta se prohloubila v rozjížďce s číslem sedm. V ní se ze skrumáže první zatáčky nerychleji dostal Timo Wachs.
Hynek Štichauer před závodem přemítá o svých vyhlídkách:
„Musí všechno sednout. Udělal jsem pro to hodně moc. Jsou to závody, když budeš štěstí, mohlo by to cinknout.“
Josef Franc nechal Daniela Spillera za sebou a ve třetím kole se probil do čela. Hynek Štichauer vzápětí odpověděl triumfem ve stylu start – cíl, jehož bezprostředním svědkem se stal Stephan Katt. A tak to šlo dál. Hynek Štichauer ovládl desátou, Josef Franc dvanáctou jízdu. Stephana Katta mezitím odvedl Daniel Spiller.
Do boje o titul mluví motor
Oba neporažení Češi na sebe měli narazit až v rozjížďce s číslem patnáct, jíž se základní část uzavírala. Každý z nich stál na opačné straně startovního roštu. Josef Franc šel s převodem o zub dolů a ujal se z vnitřní dráhy vedení. Hynek Štichauer se od mantinelu dostal jen za jeho záda.
Hynek Štichauer glosuje rozjížďku s číslem patnáct!
„Z tý pětky mi motorka na Pepu nestačila.“
Pro čtyři závodníky dnešní mítink končil. Byl mezi nimi i Lukáš Hromádka. Dopoledne dlouho domlouval svému motoru, který nakonec naskočil. A dovolil Moravanovi předvádět srdnaté výkony v rámci možností.
Semifinále nechalo definitivní řešení otázky českého mistra na finále. Body se opět sčítaly s dosavadním skóre. Josef Franc se přetahoval s Danielem Spillerem, jenže nakonec tahal na delší konce provazu a zůstal neporažen. Druhému semifinále vzápětí po raketovém startu kraloval Hynek Štichauer.
Josef Franc zůstal při výběru dráhy pro finále u červené, z níž vyhrál dvakrát po sobě. Hynek Štichauer sáhl po bílé, po niž toužil také Stephan Katt. Chtě nechtě musel vzít na vděk zelenou. Když páska letěla nahoru, vypálil vpřed Hynek Štichauer. Ostatně nic jiného mu nezbylo, musel být v cíli dříve než Josef Franc. A vítězství bylo ideální cesta.
Ve druhém oblouku se Daniel Spiller dostal před Stephana Katta. Josef Franc byl čtvrtý, jenže ve druhém kole z jeho motoru jen zachrastilo. Zůstal stát, předchozí body mu však stačily na titul vicemistra. Z nich ostatně profitoval také Stephan Katt. I když byl v cíli před Danielem Spillerem, bronz zachránil o bod. Pódium ale patřilo především Hynku Štichauerovi, již dvojnásobnému šampiónu dlouhodrážní republiky.
Hlasy z depa
„Nebylo to úplně zadarmo,“ hodnotil svůj titul Hynek Štichauer. „Pepík taky jel nádherný závody. Za vítězstvím je hodně úsilí, jsem rád, že to vyšlo. Vážím si toho víc než prvního titulu. Chci poděkovat klukům, co pomáhaj v dílně. Měli jsme největší tým tady, ale v Mariánkách se to neztratí. Je to motivace, dělá to moc. Je to tam, titul se počítá, povedlo se to, bylo to vydřený,nebylo to rozhodně s prstem v nose.“
„Nemám moc náladu,“ vraštil Josef Franc čelo. „Sám nevím, co se s motorem stalo. Z mýho pohledu bezproblémový závody, já si to užíval. Finálová jízda dopadla, jak dopadla. Stejně se body sčítají, dopadlo to, jak dopadlo. Chci všem svým partnerům moc a moc poděkovat a omluvit se. Hynek přijel, vyhrál závod, je mistr republiky. Já se cejtím spokojenej, mám dobrý pocity, těším se na mistrovství světa do Herxheimu. Maiánky už byly takovej můj vstup do sezóny. Motor čerstvě po servisu a stálo to hodně peněz.“
„Nic moc, posral jsem jízdy,“ sypal si Lukáš Hromádka popel na hlavu. „Motorka od loňska, blbne svíčka. Lekl jsem se, jak mě dojel, ale dal jsem mu to. Pěkný svezení, za měsíc mám Stadskanaal, uvidím.“
SF1
SF2
FIN
TOT
1. Hynek Štichauer, Pardubice
4 4 4 4 3
4
4
27
2. Josef Franc, Praha
4 4 4 4 4
4
E
24
3. Stephan Katt, D
3 4 3 3 4
3
2
22
4. Daniel Spiller, D
4 3 2 4 2
3
3
21
5. Fabian Wachs, D
3 2 4 1 3
1
1
15
6. Marcel Dachs, D
2 3 1 3 3
2
14
7. Mario NIedermaier, D
1 3 0 3 4
2
13
8. Timo Wachs, D
3 2 3 2 2
E
12
9. Nigel Hummel, D
2 1 2 2 1
1
12
10. Louis Tebbe, D
0 2 3 1 2
0
8
11. Dennis Heller, D
2 1 1 2 1
7
12. Lukáš Hromádka, Kopřivnice
1 1 2 1 0
5
13. Micahel Raangs, NL
1 0 1 0 –
2
Poznámka: z původně přihlášených nepřijeli Jörg Tebbe (D) a Chad Wirtzffeld (GB)
Ukázkové jízdy 125 ccm na malé dráze:
I
Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně)
II
Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně)