Archiv pro rubriku: Servis

Legendy se sjely do Mariánských Lázní

Mariánské Lázně – 11. prosince
Už se stává pomalu pravidlem, že v Automotoklubu Mariánské Lázně s naší jedinou dlouhou plochou dráhou se sezóna nekončí. Ano, motocykly jsou přes zimu v garáži, ale členové klubu mimo toho, že připravují vše na příští rok a urputně shánějí důležité finance na činnost, zahájili dnes už novou tradici v pořádání besed neboli moderně řečeno talk show, kam si zvou zajímavé osobnosti ze sféry sportu, kultury a dalších činností. Jedná se vlastně o legendy.

Začalo to žokejem Josefem Váñou, potom astronom Jiří Grygar, kardiochirurg Jan Pirk. Hodně práce se zařizováním a také s důležitými financemi padá na vrub tahouna Miroslava Musila. K němu se přidali Jiří Dubský a Veronika Jelínková a už to frčelo. Když jsme se letos rozhodovali, koho pozveme,byla volba překvapivě rychlá.

Vedení se rozhodlo, že večer bude také trochu slavnostní a zároveñ forma poděkování členům klubu,kteří během závodů vždy přikládají ruku k dílu. Byli pozváni také současní jezdci dlouhé dráhy. Josef Franc, Richard Wolf, věčně mladý Karel Kadlec, Jan Vondrášek a veliký talent na dlouhou Michal Hádek.

Do krásného prostředí hotelu Butterfly přijali pozvání jako hlavní hosté naše sportovní legendy fotbalista Antonín Panenka, plochodrážník Jiří Štancl a dvojici skvěle doplnil šéfredaktor českých motocyklových novin Ivo Helikar. Všichni na sebe prozradili detaily, které se nikde nepíší.

Ivo Helikar vyprávěl o novinaření, ale také o tom, že jeho otec byl známý závodník a taktéž přivezl knihu o Jaroslavu Faltovi, kterou sám napsal. Jiří Štancl poutavě vyprávěl o přilbách a o světových závodech v Mariánských Lázních, kde získal titul vicemistra světa, ale také jaké bylo zákulisí u nás, když jezdil na komerčním styku.

Hodně diváky rozesmála jeho manželka Alena, když přispěla svým vyprávěním o zákulisí u ploché dráhy. No, a když dostal slovo Tonda Panenka, atmosféra v hledišti dosáhla vrcholu. Pravda je, že k tomu všemu pomohlo výborné občerstvení a nejvíc asi degustace dobrého vína, které se pilo již během besedy.

Diváci se mohli na všechno zeptat během samotné talk show,ale i po ukončení besedy a také to hojně využili. Panenka na dotaz spíkra, jestli by se chtěl sklouznout odpověděl, že když byl mladý, motorku měl. Na závody do Mariánských Lázní rád přijede, ale raději jen jako divák.

Co k tomu dodat. Nádherný večer, nikomu se nechtělo domů. Na samý závěr mezi nás přišel ředitel hotelu a ptal se, kdy opět bude další posezení. A to byl ten největší důkaz, že se akce povedla. Všichni se těší na květen a červen 2015 na mistrovství České republiky a mistrovství světa. Chceme, aby se sjeli i bývalí známí jezdci ze zahraničí. Určitě by bylo o čem vyprávět.

Foto: Jana Drahokoupilová

SCM při AK v AČR Slaný uzavřelo letošní plochodrážní sezónu

Slaný – 22. listopadu
Ke svému poslednímu letošnímu setkání vyrazili mladí plochodrážníci Sportovního centra mládeže opět do Slaného. Cílem závěrečného letošního setkání bylo zhodnotit si úspěšnost sezony, vyměnit zkušenosti z jednotlivých soustředění a závodů a v neposlední řadě převzít i prostředky k alespoň částečné obnově svého strojového vybavení.

Mimo členů organizačního týmu a jezdců se jednání v restauraci ve Kvíčku zúčastnili i další významní hosté. Jezdcům přišel poděkovat a popřát řadu dalších sportovních úspěchů v tomto náročném sportu člen Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Stanislav Berkovec, předseda Svazu ploché dráhy Petr Moravec a rovněž zástupci výrobců motocyklů. Za JAWU Divišov se zúčastnil sám majitel závodu Stanislav Diatko a výrobce motocyklů SHUPA reprezentovali Jiří Benda a Stanislav Šůs.

V úvodu setkání vystoupil vedoucí SCM Petr Křikava, aby podrobně rozebral činnost Sportovního centra na poli přípravy jednotlivých soustředění a především pak shrnul dosažené výsledky mladých jezdců na mezinárodní úrovni, kde právě centrum zajišovalo účast. Připomněl i značnou složitost při zajišování jednotlivých soustředění v celém průběhu letošní sezóny, kterou významným způsobem narušovala nepřízeň počasí na straně jedné a poměrně pozdní poskytnutí dotací pro činnost na straně druhé. Ve sportovním kalendáři se tak velice obtížně hledal volný prostor pro plánování soustředění a průběžnou přípravu jezdců. Přesto se podařilo základní cíle naplnit a dosažené výsledky v soutěžích nebyly vůbec zanedbatelné.

Vyzvednuta byla dobrá reprezentace mladých nadějí – Adama Fencla, Romana Mádyho a Kryštofa Rybáře ve třídě 125 ccm při Poháru UEM V Pardubicích a v Plzni, úspěch na světovém poháru FIM v Bad Hersfeldu, kde se Adam Fencl stal vicemistrem světa a Petr Chlupáč ve svém prvním vystoupení ve velkém závodě obsadil velice pěkné deváté místo.

Ve třídě 250 ccm zajišovalo centrum účast jezdců na Zlatém poháru FIM v polském Opole, kde se na start postavili Patrik Mikel, Adam Fencl a Filip Hájek a i přes řadu potíží s technikou se nakonec prezentovali ve velice dobrém světle. Čtvrtlitry pak vyrazily ještě jednou na dalekou cestu do francouzského Morizes, kde se uskutečnil letošní světový dlouhodrážní podnik této kategorie. Tady na poslední chvíli nahradil omluveného Adama Fencla Josef Novák spolu s Filipem Hájkem. I zde bylo konstatováno, že naši mladí jezdci předvedli velice pěkný výkon a především Josef Novák prokázal, že mu přechod na jiný typ stroje v podstatě bez možnosti většího tréninku nedělal problémy.

Vysoce byl vyzvednut úspěch Eduarda Krčmáře v nejsilnější kubatuře, a to jak v domácích mistrovských soutěžích, kde opanoval juniorské kategorie, v soutěži dvojic kde po boku Martina Vaculíka získal mistrovský titul a především vzorná reprezentace a úspěchy v juniorském týmu ČR při ME a MS.

Vyzvednuta byla ale také spolupráce se společnostmi JAWA a SHUPA. Bez jejich pomoci a poskytnutí příslušného materiálně technického zázemí a servisu přímo na místě při jednotlivých významných závodech by nebylo možné výše uvedené výsledky dosáhnout. Za to jim patří veliké poděkování.

V další části jednání vystoupili přítomní hosté. Na úvod zazněla velice smutná zpráva z úst Stanislava Berkovce o úmrtí plochodrážní legendy Antonína Švába. Všichni přítomní vzdali čest jeho památce symbolickou minutou ticha. Předseda Svazu ploché dráhy Petr Moravec při příležitosti jednání SCM předal Eduardu Krčmářovi plaketu za zisk evropského šampióna ve dvojicích vydanou evropskou federací a nastínil, jakým směrem se bude ubírat plochodrážní sport v dalším roce především na úseku závodů evropské a světové úrovně pro mládežnické kategorie.

Prakticky veškerá další vystoupení hostů se nesla v duchu poděkování jezdcům a realizačnímu týmu za dobrou práci v průběhu celého roku. Našel se i prostor pro diskusi a výměnu zkušeností a rovněž na předběžná jednání o další spolupráci při činnosti SCM v dalším roce při zajišování nejdůležitějších závodů a jednotlivých soustředění pro jezdce.

V samotném závěru pak mladí jezdci převzali objednávkové listy s vyčíslenou finanční pomocí od SCM na zajištění dílů a vybavení pro motocykly v jednotlivých kubaturách, která činila pro tento rok opět sumu v celkové výši 100 000,- Kč.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Vzpomínám na Antonína Švába

Při letošním finále extraligy družstev v Praze mi u vjezdu na ovál z depa chyběl jeden člověk. Vždy jsem se tam s ním zdravil a prohodil pár vět. Ano, mám na mysli Antonína Švába. Tentokrát jsem se dozvěděl, že je vážně nemocný.
Poprvé jsem viděl pana Švába v Polepech, odkud pocházím. Stal se mistrem republiky a byl to pan jezdec. Z cyklisty, kde též dosahoval výborných výsledků, přesedlal na plochodrážní stroj. Jezdil všechny discipliny,dlouhou,krátkou a ledovou. Ve všech svými výkony zářil. Byl náš první mistr světa na ledové dráze. Po skončení kariery působil jako obchodní zástupce v Anglii.

Jméno Šváb ale na ploché dráze zůstalo. Jeho syn,taktéž Antonín se totiž doslova potatil a byl rovněž výborným závodníkem. Antonín Šváb starší jistě prožil v životě krásné chvíle jak v rodině, tak na závodech. Zažil ale i okamžiky,které mu daly pěkně zabrat. Po těžkém zranění jeho syna v Argentině, kterému šlo doslova o život, pro něj nastal každodenní boj, který mu určitě nepřidal. Dobře to dopadlo a všichni jsme si oddechli.

Když jsem v pátek četl, že Antonín Šváb zemřel, okamžitě mě pojal smutek a vzpomínky. Dobře jsem ho znal, měl ho mnohokrát u mikrofonu. Nebyl moc hovorný,naopak velmi skromný a spíše tichý. Určitě nás bude v tuto chvíli hodně, co na něj myslíme.

Měl jsem ho rád a každé setkání i rozhovor bylo pro mě ctí. Nyní už je v plochodrážním nebi a určitě se tam potkává s ostatními. Jednou se tam potkáme všichni, tak už to prostě je. Nevím, jak to tam funguje, ale pokud to jen trochu půjde, vezmu si jednou k mikrofonu postupně všechny závodníky.Nebudeme zoufat, ale skvěle se bavit, jak to my popeláři umíme.

Ale přesto,v tuhle chvíli se slzami v očích: Čest Tvoji památce Toníčku!

Srdce velikého závodníka dnes dotlouklo

Poříčí nad Sázavou – 21. listopadu
Pevný stisk pravice, upřímný pohled do očí a tichý a vyrovnaný hlas. Takový dojem nechával Antonín Šváb v každém, kdo se s ním setkal. Úspěšný cyklista, který se přes silniční závody motocyklů dostal až k ploché dráze, která mu přinesla největší úspěchy jeho sportovní kariéry včetně titulu mistra světa, jímž se před rokem 1970 nemohl chlubit žádný jiný československý motocyklový závodník. U ploché dráhy zůstal i po skončení své aktivní kariéry a plochodrážníka vychoval i ze svého syna Antonína. Poslední léta pomáhal v pražském depu. Když se zjara přestal na Markétě objevovat, všichni doufali, že jen dočasně. Že se s okolnostmi popere stejně zarputile jako s krutým stoupáním při Závodu míru, mezi jehož vítěze se zapsal. A dá osudu stejně pádnou odpověď, jako když v dvaasedmdesátém umlčel pochybovače o jeho věku a formě stříbrnou medailí z mistrovství světa. Leč jeho srdce navždy dotlouklo dnes nad ránem okolo půl čtvrté. Čest jeho památce!

Foto: archív autora

Výroční schůze veteránů závodníků lámala rekordy

Praha – 8. listopadu
Kdo přijde na schůzi závodníků veteránů, musí se podepsat do pamětní kroniky. Minulou sobotu byl stanoven rekord v hojné účasti, což činilo 271 podpisů včetně hostů nečlenů. Po podpisu šel každý a rád zaplatit příspěvky na příští rok.


Kdo přišel později, stál déle ve frontě jako mimo jiné kupříkladu i Milan Špinka a Antonín Kasper, který opět nabízel prostřednictvím Renaty Fišerové knížku Sekáček se zlatou přilbou aneb celý život u ploché dráhy, o níž byl vcelku slušný zájem.

Úderem desáté hodiny již po třetím zvonění začala schůze, ve které mimo jiné měl obsáhlejší proslov i prezident AČR Roman Ječmínek. Poté už byli vyhlašováni závodníci s kulatými letopočty.

Po zhodnocení uplynulého roku přišla na řadu diskuse. Mimo jiné i vyprávění o závodech Carrera Panamericana v jižní Americe pana Juhana, kde za pět dní ujeli závodníci za běžného provozu asi tři a půl tisíce kilometrů mnohdy i rychlostí kolem dvou set za hodinu.

Po ukončení schůze se její účastníci přesunuli do foyer a do restaurace, kde byl pro všechny podáván již tradiční gulášek s pečivem. Během celého dopoledne se servírovalo pivko, limonáda, čaj i káva. Někteří si však dali z důvodu shledání se po dalším půlroce i něco tvrdšího.

Kolem poledne se společnost rozešla. Někteří se vydali dál na motosportovní podniky jako Milan Špinka, který se zúčastnil autogramiády svých nejlepších koňů uplynulé sezony Václava Milíka a Eduarda Krčmáře. V Lysé nad Labem seděl mezi nimi a měl před sebou svoji zlatou přilbu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)