AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 26. dubna
Zdeněk Simota triumfoval ve včerejším úvodním klání juniorského šampionátu v Pardubicích. Při svých pěti jízdách neztratil ani bod a přemožitele našel až v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe. Tam na něho vyzrál Martin Málek. Plzeňský junior v pátečním druhém podniku ve Mšeně nestartuje a proto doufá v udělení divoké karty pro reprezentaci od VV SPD. V dodatkové jízdě o druhé místo nakonec vyzrál Antonín Galliani na Luboše Tomíčka. V závodě vystrčili růžky i někteří mladí závodníci a to i na úkor ostřílenějších borců. Skvělý závod má za sebou Matěj Kůs, jenž nakonec skončil pátý.
Kvalifikační nával
Asi bychom museli hodně dlouho lovit v paměti, případně v archívech, kdy naposledy stanulo na startu kvalifikace čtrnáct závodníků. Samozřejmě doby, kdy se o postup do šampionátu republiky ucházelo několik desítek uchazečů, jsou minulostí. I tak je však počet účastníků kvalifikace pozitivní.
Zvýšený počet jezdců má samozřejmě pozitivní dopad na úroveň kvalifikace. A navíc dává borcům, kteří uvíznou v jejích osidlech, více příležitostí k závodní akci. I když i tady můžete vypadnout už po dvou startech. Ovšem naproti tomu dvě vítězství vedou také přímo k místu mezi hlavní šestnáctkou. A touto cestou se v Pardubicích vydali hned dva borci.
Ale popořadě… Hned na úvod porazil Richard Frištenský, který se k závodění vrátil loni v létě, svého někdejšího klubového kolegu Zdeňka Šuranského. Vzápětí ve stylu start – cíl triumfoval Michal Matula. Toho napodobil ve třetí jízdě Matěj Kůs, který už na konci prvního kola dával zbytku světa celou rovinu. A nakonec úvodního patra se v nájezdu do první zatáčky prosadil Michael Hádek.
Další dvě opravné jízdy přinesly první letošní vyřazené. Dominik Jech se vůbec nerozjel. Matěj Veselý se zachránil, ale Petr Vaic ne. Druhým přeživším byl vzápětí Jakub Fabian, jenž poslal do sprch slovenského debutanta Rastislava Bandziho a Michala Dudka.
Ze sedmé jízdy už vedla cestička přímo do hlavního závodu. Rázně se po ní vydal Matěj Kůs, který už po vylétnutí pásky nepřipustil žádné pochybnosti o svém kvalifikačním vítězství. „Dráha mi sedla,“ komentoval vzápětí svůj výkon. „Jel jsem spíš venek a bylo to dobrý.“
Zato Richard Frištenský mohl mluvit o smůle, když ve třetím kole musel opustit druhou příčku. „Zadřel jsem motor,“ posteskl si. „První závod, to se povede!“ Naštěstí však tato jízda nebyla vyřazovací, ale pouze přemlela závodníky na druhém a třetím místě pro dvě závěrečné jízdy.
Jako druhý se vzápětí kvalifikoval Michael Hádek. Nejlépe sice odstartoval Michal Matula, avšak plzeňský jezdec jej v první zatáčce objel širokým obloukem. Boj o postup pak vyvrcholil rozjížďkami čísel devět a deset. Při vyřazení Patrika Linharta z přímo nasazené šestnáctky postupoval vedle vítězů také jeden z dvojice druhých, přičemž klíčovým kritériem bylo nižší startovní číslo.
Jako první si o volné místo řekl Patrik Doubek. Po brilantním startu vodil ostatní až do třetího kola, kdy mu ovšem prasknul řetěz. Vítězství a postup tak dědil Richard Frištenský. A jak se záhy ukázalo, také druhý Petr Babička.
Slánského juniora sice handicapovalo startovní číslo čtyři, protože k desáté jízdě nastupoval Zdeněk Šuranský s jedničkou a Michal Matula s dvojkou. Jenže Michal Matula ještě v prvním kole zadřel. A za vítězným Zdeňkem Šuranským projel cílem Jakub Fabian, který měl ještě vyšší číslo než Petr Babička.
Překvapení lemují suverenitu Zdeňka Simoty a Antonína Gallianiho
S klidným svědomím se bez jakékoliv nadsázky dá říci, že každý závod juniorského šampionátu republiky je garantem koňské dávky napětí a překvapení. Ani Pardubice nebyly v tomto směru výjimkou, by to tak v úvodní sérii nevypadalo.
Vodu kalil vlastně pouze Martin Vaculík. „Motor jede dobře,“ liboval si po tréninku. A záhy se pravdivost svých slov jal dokazovat také přímo na dráze v rozjížďce s číslem dvě. Dopředu se dostal Luboš Tomíček, avšak slovenský závodník dokázal v první zatáčce objet březolupské duo Martin Gavenda a Martin Málek.
A okamžitě se pustil také do vedoucího Luboše Tomíčka. Sám přitom musel odrážet nápor Martina Málka. Situace se vyhrotila v první zatáčce třetího kola, kdy Martin Vaculík upadl. Vyvázl bez zdravotní újmy jen s diskvalifikací. Jenže při jeho dalším vystoupení přišel o bod vinou prasklého primárního řetězu a hned nato zadřel. Na útěchy, že se stejně dva nejhorší výsledky škrtají, reagoval slovy: „Tenhle výsledek škrtnu tlustým černým fixem!“
Při repete pak tahal za delší konec pily Luboš Tomíček. Také ostatní vítězové úvodních čtyř jízd triumfovali vcelku s lehkostí. Před Lubošem Tomíčkem to byl Antonín Galliani, jemuž tvrdý povrch svítkovského letiště šel přenáramně k duhu. A po něm Zdeněk Simota a Hynek Štichauer.
Plzeňák zvítězil ve stylu start – cíl před Věroslavem Kollertem. Naproti tomu Hynek Štichauer se musel o tři body servat s Filipem Šiterou. Ten lépe odstartoval a vydržel čelit zdrcujícímu tlaku dvě kola. Pak jej v zatáčce u světelné tabule Hynek Štichauer přece jenom podjel.
To však Filip Šitera ještě netušil, že jej v osmé jízdě čeká podobná porážka. A překvapivě od Matěje Kůse. Vítěz kvalifikace při svém prvním startu jen sekundoval Zdeňku Simotovi a Věroslavu Kollertovi, avšak nyní se pustil bez bázně a hany do Filipa Šitery.
Plzeňský závodník jel první, ovšem Pražan mu doslova visel na deflektoru. Ve druhé zatáčce se už takřka protáhl vnitřní stranou do čela. Ale Filip Šitera se tentokrát ještě stačil ubránit. V prvním oblouku třetího kola však soustředěnému náporu Matěje Kůse přece jen podlehl. Sice se ještě pokusil o odvetu, nicméně vedoucí jezdec mu nedal šanci.
Triumf Matěje Kůse v osmé jízdě byl sice největším, ovšem nikoliv jediným překvapením druhé série. Výsledek obdobného formátu se takřka povedl také Adamu Vandírkovi. V rozjížďce s číslem sedm vytvořil pevnou hráz pro Antonína Gallianiho. Tomu její dobytí trvalo více než jedno kolo, než se v nájezdu do první zatáčku druhého kola nakonec přece jen dostal do vedení.
Tím pádem se Antonín Galliani udržel na čele průběžné klasifikace se Zdeňkem Simotou. Nikdo jiný jim nemohl konkurovat a to tím spíše, že se na startovním roštu šesté jízdy potkali všichni zbývající vítězové z první pětiny.
Nejrychleji vyrazil dopředu Hynek Štichauer. Jenže nesmiřitelný útok vnitřkem první zatáčky dostal na první místo Zdeňka Simotu. Dopředu se dral i Luboš Tomíček. Po nadlidském úsilí na konci druhého kola podjel Hynka Štichauera. Ale kosa nakonec narazila na kámen, protož pardubický junior mu to hned v následujícím oblouku oplatil i s úroky.
Zdeněk Simota sám v čele
Před devátou jízdou tedy pouze Zdeněk Simota a Antonín Galliani nepoznali hořkost porážky. A jedině Hynek Štichauer a Martin Málek se museli sklánět před některým ze soupeřů jen jednou. Ovšem triumf březolupského obhájce mistrovského titulu nad Věroslavem Kollertem v rozjížďce s číslem pět měl nádech Pyrrhova vítězství.
Martin Málek totiž projížděl cílem se zadřeným motorem. A než dopiloval správné převody na svůj druhý motocykl, uběhly další dvě série, v nichž skóroval jedním bodem. Hra o stupně vítězů se tak musela obejít bez něho.
Zato zbývající trojice si to rozdávala naplno. Antonín Galliani skvěle odstartoval v rozjížďce s číslem jedenáct. A až do cíle dokázal držet na uzdě Hynka Štichauera. Vzápětí neměl Zdeněk Simota příliš mnoho práce vyhrát dvanáctou jízdu.
Jedním z klíčových faktorů pro vítězství se tak ukázala být rozjížďka s číslem patnáct. Setkali se v ní oba neporažení a navíc narazili na Filipa Šiteru a Martina Málka. Zatímco březolupský junior stále laboroval s převody, Filip Šitera si stěžoval na nesprávný den.
Antonín Galliani znovu dokázal odstartovat jako pánbůh. Jenže zezadu se už řítil Zdeněk Simota. A v první zatáčce předčil nejen Filipa Šiteru, ale sebral také Pražanovi vedení. Celá čtveřice pak jezdila kolo na kolo až do cíle, ovšem k žádné změně v pořadí už nedošlo.
Hodně stouply také akcie Luboše Tomíčka. Ten se v deváté jízdě už po startu vypořádal s Filipem Šiterou. A další tvář na oholení jeho břitvou nastavil v rozjížďce s číslem šestnáct Věroslav Kollert. Také v tomto případě rozhodl Pražanův start. Mšenský závodník se ke všemu dostal ještě do potyčky s Adamem Vandírkem. A než se přes něho dokázal vrátit na druhé místo, bylo na stíhání Luboše Tomíčka pozdě.
Hodně vysoko mířil i Matěj Kůs. Po svém triumfu v osmé jízdě se také v rozjížďce s číslem deset ujal vedení. Jenže za sebou táhnul dlouhou vlečku. Zleva Martina Málka, zprava Adama Vandírka. Přesto se však udržel na prvním místě také po průjezdu úvodním obloukem.
Ve druhé zatáčce však byl nucen před Martinem Málkem kapitulovat. Jenže už v následujícím oblouku znovu vodil pole závodníků. A Březolupák nakonec ve třetím kole neudržel ani Adama Vandírka, který se v zatáčce u depa po vnitřní straně protáhl pro dva body.
Vítěznou cestu Matěje Kůse zastavil až Hynek Štichauer ve třinácté jízdě. Pardubický závodník se však pořádně zapotil. Po vylétnutí pásky mu totiž Pražan ukázal výfuk. Teprve až razantní nájezd vnitřkem druhé zatáčky poslal do čela Hynka Štichauera.
Zdeněk Simota našel přemožitele až pět minut po dvanácté
Po čtvrté přestávce zbývala Zdeňku Simotovi k jeho triumfu už takřka jen formalita. Zvítězit v sedmnácté jízdě, což se mu s elegancí jeho vlastní nakonec povedlo. Zato za jeho zády to bylo pořádně dramatické.
O pořádné drama se postarali Věroslav Kollert s Filipem Šiterou. Mšeňák nejlépe odstartoval, ovšem plzeňský závodník mu nedopřál ani chviličku pokoje. A nakonec ho v první zatáčce druhého kola podjel. Nicméně stupně vítězů byly tentokrát pro oba daleko.
V laufu byl také Luboš Tomíček. Do rozjížďky s číslem devatenáct odstartoval dle svého zvyku jako první Antonín Galliani. Jenže Luboš Tomíček ho o vedení připravil už ve druhé zatáčce. Oba Pražané tak dosáhli stejného bodového zisku. A teď se čekalo, zda se do jejich rozjezdu zapojí také Hynek Štichauer.
Ten by však musel vyhrát dvacátou jízdu. Jenže Martin Málek už vystřílel všechny slepé náboje a měl nabito ostrou ráží obrovského kalibru. S přehledem triumfoval, přičemž však celá kola musel odrážet vytrvalé nájezdy Hynka Štichauera.
Startovní pozice pro dodatkovou jízdu o druhé místo si tak losovali jen Antonín Galliani a Luboš Tomíček. Navzdory vžitým tradicím však nyní vyhrál start Luboš Tomíček. Antonín Galliani zkusil v první zatáčce útok vnějškem. Nebyl však úspěšný.
Luboš Tomíček se i nadále držel vnitřní stopy. Ve druhém kole však v nájezdu do zatáčky u depa vyjel do hlubšího vnějšku, protože se mu zdálo, že na tvrdém spodku nemá dostatečnou rychlost. To však byl omyl, jehož Antonín Galliani mistrovsky využil. V mžiku zlomil motocykl pod svého rivala a v několika sekundách byl v čele. A cenný skalp třímal ve svých rukou až k šachovnicové vlajce.
Rozjezdem však program tentokrát neskončil. Sedm nejlepších ze základní části mělo garantováno účast v Ceně Jiřího Marxe. Na ni nakonec rezignoval Luboš Tomíček, takže se do hry dostal osmý Věroslav Kollert. Divokou kartu od organizátorů obdržel Pavel Fuksa.
Obě semifinále byla trošku vlažnější. Z prvního si bez větších problémů zajistili postup Zdeněk Simota a Martin Málek. Ve druhém šel tvrdě za vítězstvím Hynek Štichauer, zatímco Filip Šitera se za jeho záda pověsil z vnějšku úvodního výjezdu.
Finále však nabídlo nervy drásající podívanou. Vše měl pod svou kontrolou Martin Málek, jenž se na protilehlou rovinku vřítil ze skrumáže první zatáčky jako vedoucí jezdec. Zpočátku jej pronásledoval Filip Šitera, ale ještě před koncem úvodního kola klesnul až na chvost.
Jeho druhé místo zdědil Zdeněk Simota. Ale vzápětí si o ně řekl Hynek Štichauer. A netrvalo kolo a vodil plzeňského jezdce za svým zadním kolem. Avšak Zdeněk Simota si načasoval rozhodující útok do závěrečné zatáčky. V ní udeřil a nakonec protnul metu skutečně jako druhý.
Hlasy z depa
„V pátek nejedu,“ sdělil magazínu speedwayA-Z po závodě jeho vítěz Zdeněk Simota. „Musím se vrátit zpátky do Anglie. Doufám, že dostanu divokou kartu na mistrovství světa. Uvidíme, jak to posichrujou.“ Dnes mu však vycházelo všechno na sto procent. „Šlo to, byl to takovej dobrej trénink,“ hodnotil plzeňský junior své vystoupení. „Akorát jsem párkrát málem vzadu v depu zaspal, že jsem si spletl jízdu.“ Kdyby Zdeněk Simota odjel všechny zbývající závody juniorského šampionátu, bezesporu by patřil k horkým kandidátům na titul. „Když bych třeba byl v Čechách, odjel bych i další závody,“ viděl své možné další účinkování na domácí juniorské scéně. „Ale spíš si myslím, že ne. Teď přijedu na extraligu. A v pátek jedu v Arena Essex, v pondělí u nás.“
„Bylo to skvělý,“ zářil nad svým výsledkem Antonín Galliani. „Od začátku to bylo dobrý. Když se zdaří začátek, jede se mi vždycky úplně jinak. Snad jsem na dobrý cestě do reprezentace. Ještě ten jeden závod. Snad to tam nebude horší. Ale dnes mi motorka jela super a druhý místo jsem ani nečekal.“ A jak pražský závodník vnímal rozhodující dodatkovou jízdu s Lubošem Tomíčkem? „Výhodu měl ten, kdo byl první,“ popisoval. „Luboš ale udělal chybu na lajně. Zalomil jsem to pod něj a v nájezdu tam byl.“
„Vůbec jsem si na tom tvrdým nepřipadal rychlej,“ vyprávěl Luboš Tomíček magazínu speedwayA-Z o rozhodujících okamžicích svého rozjezdu s Antonínem Gallianim. „A tak jsem to dal do toho venku. Ale v pohodě.“ Také nad jeho účastí v pátečním Mšenu se vznášel otazník. „Nechtěl bych to jet,“ upřímně komentoval toto téma. „Díky extralize už nestíhám závody v Anglii. Dneska jsem přidal další a v pátek ještě jeden. Tak nevím. Mohl bych kvůli tomu přijít o angažmá. Snažil jsem se domluvit, ale česká federace mi vstříc nevychází. Spadlo to do špatnejch termínů. Samozřejmě nechci kvůli Anglii vynechávat mistrovství světa, ale co budu jezdit, když vypadnu v prvním kole a přijdu o angažmá? Už odvolali Slaný, to jsem tady byl taky.“ Dnes to ovšem vypadalo, že se pražský junior zbavil svého svítkovského komplexu. „Ty Pardubice nemám rád,“ netajil se Luboš Tomíček. „Není to ono. Kdyby to dnes byla extraliga, ty body by tam asi nebyly.“
„Dobrej závod,“ liboval si Hynek Štichauer, by mu na stupně vítězů chyběl jeden bod. „Pomoh‘ mě hodně Mário, že mě hodil do klidu. Prohrál jsem pak na převodu. Už jsem neměl novou hranu na gumě. Nepodváděl jsem jako někdo, takže se mi to mydlilo. Měl jsem dát těžší převod. Ale jinak dobrý, je to úspěch.“
„Po dnešku jsem spokojenej,“ zářil Matěj Kůs nad svým životním umístěním v juniorském šampionátu. „Jelo se mi super. Trefil jsem se do převodů. V pondělí jsem tady sice při tréninku šel na hubu, jsem pobouchanej, ale přece se neposeru.“ Páté místo, navíc jako druhý nejlepší závodník mladší devatenácti let, mu pootevřelo vrátka do juniorské reprezentace. „Do Evropy chci a svět taky není k zahození,“ tvrdil Matěj Kůs. „Ve Mšeně pojedu aspoň tak jako dneska. Znám to tam a daří se mi tam dobře.“
„Na hovno,“ nebral si servítky na svůj výkon Filip Šitera. „Zkazil jsem to od začátku. Až teprve tu poslední jízdu jsem zatáh‘. Udělal jsem ti to ale sám. Neměl jsem svůj den. Nevycházelo mi nic. Když se mi povedl start, předjeli mě. Když ne, nepředjel jsem já.“ Hra o reprezentační místa je však stále ještě otevřená. „Ve Mšeně se může stát cokoliv,“ doufal plzeňský junior. „Myslím si, že na zahraničí mám. Ale musím zatáhnout i tady a ne se motat kolem pátýho místa. Jak říkám, neměl jsem svůj den a to se nesmí opakovat.“
„Ve svý druhý jízdě jsem zadřel motor,“ popisoval své trable Martin Málek. „A potom jsem hledal převody na druhou motorku. A teprve v poslední jízdě jsem se do nich strefil. Druhá motorka už nejela tak dobře jako ta první. Škoda. Uvidíme, co ve Mšeně.“
„Celej závod byl na hovno,“ netajil se svým zklamáním Věroslav Kollert. „Nevím proč,“ krčil rameny. „Nějak mi to nejde. Zkoušeli jsme převody, s předstihem jsme hejbali jak urvaný, ale nešlo to. Asi to nebylo motorkou…“ A s čím nastoupí Věroslav Kollert na své domácí dráze? „Ve Mšeně kdo ví,“ zachovával záhadný postoj. „Ale mělo by to bejt lepší.“
Kvalifikace:
| |
01 |
02 |
03 |
04 |
05 |
06 |
07 |
08 |
09 |
10 |
| 1. Matěj Kůs, Pha |
– |
– |
1. |
– |
– |
– |
1. |
– |
– |
– |
| 2. Michael Hádek, PK |
– |
– |
– |
1. |
– |
– |
– |
1. |
– |
– |
| 3. Richard Frištenský, Bř |
1. |
– |
– |
– |
– |
– |
E |
– |
1 |
– |
| 4. Zdeněk Šuranský, LB |
2. |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
4. |
– |
1. |
| 5. Petr Babička, Sla |
– |
– |
– |
2. |
– |
– |
2. |
– |
2. |
– |
| 6. Jakub Fabian, Pha |
– |
– |
– |
E |
– |
1. |
– |
– |
– |
2. |
| 7. Ladislav Kratochvíl, ZP |
– |
2. |
– |
– |
– |
– |
3. |
– |
– |
3. |
| 8. Matěj Veselý, Sla |
3. |
– |
– |
– |
1. |
– |
– |
– |
3. |
– |
| 9. Michal Matula, Pha |
– |
1. |
– |
– |
– |
– |
– |
2. |
– |
E |
| 10. Patrik Doubek, Pha |
– |
– |
2. |
– |
– |
– |
– |
3. |
E |
– |
| 11. Rastislav Bandzi, ŽC |
– |
3. |
– |
– |
– |
2. |
– |
– |
– |
– |
| 12. Petr Vaic, PK |
– |
4. |
2. |
– |
2. |
– |
– |
– |
– |
– |
| 13. Michal Dudek, Sla |
– |
– |
– |
4. |
– |
3. |
– |
– |
– |
– |
| 14. Dominik Jech, Pha |
– |
– |
3. |
– |
E |
– |
– |
– |
– |
– |
Legenda klubové příslušnosti: Pha = Markéta Praha, PK = Plzeň, Bř = Březolupy, LB = Liberec, Sla = Slaný, ZP = Pardubice, ŽC = Žarnovica
Hlavní závod:
| 1. Zdeněk Simota, Plzeň |
3 3 3 3 3 |
15 |
| 2. Antonín Galliani, Markéta Praha |
3 3 3 2 2 |
13+3 |
| 3. Luboš Tomíček, Olymp Praha |
3 1 3 3 3 |
13+2 |
| 4. Hynek Štichauer, Pardubice |
3 2 2 3 2 |
12 |
| 5. Matěj Kůs, Markéta Praha |
1 3 3 2 1 |
10 |
| 6. Filip Šitera, Plzeň |
2 2 2 1 3 |
10 |
| 7. Martin Málek, Březolupy |
2 3 1 0 3 |
9 |
| 8. Věroslav Kollert, Mšeno |
2 2 1 2 2 |
9 |
| 9. Adam Vandírek, Markéta Praha |
1 2 2 1 1 |
7 |
| 10. Martin Vaculík, Žarnovica (SK) |
X E 0 3 2 |
5 |
| 11. Pavel Fuksa, Pardubice |
2 0 0 2 1 |
5 |
| 12. Michael Hádek, Plzeň |
1 1 2 0 T |
4 |
| 13. Martin Gavenda, Březolupy |
1 1 1 1 0 |
4 |
| 14. Petr Babička, Slaný |
0 1 1 0 0 |
2 |
| 15. Zdeněk Šuranský, Liberec |
0 0 T 1 0 |
1 |
| 16. Ladislav Kratochvíl, Pardubice (res) |
1 |
1 |
| 17. Richard Frištenský, Březolupy |
0 0 0 E E |
0 |
| 18. Jakub Fabian, Markéta Praha (res) |
0 |
0 |
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
Průběžné pořadí seriálu juniorského mistrovství republiky:
| |
PCE |
TOTAL |
| |
26.4. |
|
| 1. Zdeněk Simota, Plzeň |
15 |
15 |
| 2. Antonín Galliani, Markéta Praha |
13+3 |
13 |
| 3. Luboš Tomíček, Olymp Praha |
13+2 |
13 |
| 4. Hynek Štichauer, Pardubice |
12 |
12 |
| 5. Matěj Kůs, Markéta Praha |
10 |
10 |
| 6. Filip Šitera, Plzeň |
10 |
10 |
| 7. Martin Málek, Březolupy |
9 |
9 |
| 8. Věroslav Kollert, Mšeno |
9 |
9 |
| 9. Adam Vandírek, Markéta Praha |
7 |
7 |
| 10. Martin Vaculík, Žarnovica (SK) |
5 |
5 |
| 11. Pavel Fuksa, Pardubice |
5 |
5 |
| 12. Michael Hádek, Plzeň |
4 |
4 |
| 13. Martin Gavenda, Březolupy |
4 |
4 |
| 14. Petr Babička, Slaný |
2 |
2 |
| 15. Zdeněk Šuranský, Liberec |
1 |
1 |
| 16. Ladislav Kratochvíl, Pardubice |
1-R |
1 |
| 17. Richard Frištenský, Březolupy |
0 |
0 |
| 18. Jakub Fabian, Markéta Praha |
0-R |
0 |
| NC Matěj Veselý, Slaný |
NQ |
– |
| NC Michal Matula, Markéta Praha |
NQ |
– |
| NC Patrik Doubek, Markéta Praha |
NQ |
– |
| NC Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) |
NQ |
– |
| NC Petr Vaic, Plzeň |
NQ |
– |
| NC Michal Dudek, Slaný |
NQ |
– |
| NC Dominik Jech, Markéta Praha |
NQ |
– |
Legenda: NQ znamená nekvalifikoval se, DNR neabsolvoval ani jednu rozjížďku, Q-NS kvalifikoval se, ale do hlavního závodu nenastoupil, INJ zraněn v tréninku a NC neklasifikován.
3. Cena Jiřího Marxe:
| |
|
SMF1 |
SMF2 |
FIN |
| 1. |
Martin Málek, Březolupy |
2. |
|
1. |
| 2. |
Zdeněk Simota, Plzeň |
1. |
|
2. |
| 3. |
Hynek Štichauer, Pardubice |
|
1. |
3. |
| 4. |
Filip Šitera, Plzeň |
|
2. |
4. |
| 5. |
Antonín Galliani, Praha |
|
3. |
|
| |
Věroslav Kollert, Mšeno |
3. |
|
|
| 7. |
Pavel Fuksa, Pardubice |
|
4. |
|
| |
Matěj Kůs, Praha |
4. |
|
|
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
„Musím se vrátit do Anglie,“ zdůvodňoval své rozhodnutí Zdeněk Simota. „Doufám, že tu divokou kartu dostanu. Uvidíme, jak to posychrujou.“ Z kuloárů zaznívá, že by hlasování členů VV SPD vskutku mělo dopadnout ve prospěch plzeňského juniora. Nicméně vše také závisí na výsledcích a případných klubových tlacích. 
Na start ve světovém šampionátu si tak dělá čáku hned osm borců. A dozajista není třeba zdůrazňovat, že v zápalu boje může dojít k nečekaným zvratům. Naproti tomu situace v otázce nominace pro evropské devatenáctky by měla být v zásadě jasná. 
