Archiv pro rubriku: MČR Jednotlivců

Václav Milík myslel na září již ve studeném velikonočním dni

Slaný – 15. dubna
Finálový pořad mistrovství republiky jednotlivců vyvrcholí sice až v září na plzeňských Borech, ale Václav Milík již při dnešní ouvertuře ve Slaném myslel na svůj sedmý titul českého šampióna. Vyhrál všech pět svých jízd a přišel si na stupně vítězů s patnácti body. Zato jeho soupeři ve vyrovnaném klání ztráceli. Jan Kvěch prohrál nejen s pardubickým kapitánem, nýbrž i s Danielem Klímou. Hynek Štichauer závod skvěle rozjel, avšak totálně mu nevyšla rozjížďka s číslem osmnáct. A tak jej z nejnižšího stupínku sundal Eduard Krčmář vracející se po dlouhé rekonvalescenci.

Jan Kvěch, Václav Milík a Eduard Krčmář na pódiu | foto Pavel Fišer
Jan Kvěch, Václav Milík a Eduard Krčmář na pódiu | foto Pavel Fišer

Povedený start alfou a omegou úspěchu

Na své první vítězství se Václav Milík (modrá) pořádně nadřel v souboji s Danielem Klímou (žlutá) a Martinem Málkem (červená) | foto Pavel Fišer

Úderem čtrnácté měl dnešní závod začínat slavnostním nástupem. Jenže fronta, která končila u budky se vstupenkami, začínala až kdesi za mostkem přes depo. Nebylo by fér časový harmonogram dodržovat do puntíku. Parta starající se o dráhu čas využila k úpravě trati, kterou po nočních deštích jako první ochutnali kolibříci v rámci prvního kola svého klasického šampionátu.

Sluníčko se schovalo za šedivý opar, když se sedmnáct závodníků vydalo ke slavnostnímu nástupu. Oproti původní nominaci chyběl Pavel Kuchař. Nicméně z pozice druhého náhradníka by se stejně nedostal do akce, o čemž se přesvědčil rovněž Michal Baštecký se sedmnáctkou na své vestě. Ačkoliv Martin Málek po loňských Březolupech přemítal, že v individuálním šampionátu už nikdy nepojede, pronesl v jeho letošním ročníku první velké slovo.

Stal se totiž prvním leaderem, když se po vylétnutí pásky dostal do čela rozjížďky s číslem jedna. „Mně nevyšel start, musel jsem bojovat,“ říkal později Václav Milík, který březolupského borce předčil po vnějšku první zatáčky. Spolu s ním se před Martina Málka posunul také Daniel Klíma.

Petr Chlupáč (červená) odolává Eduardu Krčmářovi (modrá) | foto Karel Herman

Na dlouho šlo o poslední střídání na čele rozjížďky, které jsme viděli. Druhou jízdu vyhrál Jan Kvěch stylem start – cíl. Eduard Krčmář, jenž si byl ještě dopoledne zaběhat, při svém ostrém comebacku na ovál po desetiměsíční pauze udeřil na Petra Chlupáče již v prvním oblouku rozjížďky s číslem tři.

Zvenku se ovšem do čela nedostal, byť vedle pravačky pražského juniora objel prakticky celý úvodní okruh. Hned nato Hynek Štichauer odvedl Josefa France. Pardubický vousáč v plzeňské vestě, kterou pro letošní rok oblékl vzhledem k lepším finančním podmínkám od západočeského klubu jako první své vítězství obhájil.

Hynek Štichauer (žlutá) v plzeňské vestě na úvod porazil Josefa France (modrá) | foto Karel Herman

V páté jízdě rychle zmizel Martinu Málkovi, zatímco Jaroslav Vaníček se v druhém nájezdu stačil spodem posunout jen před debutujícího Matěje Frýzu. Na šest bodů se hned poté posunul Václav Milík. Změna set upu jeho motocyklu se náramně povedla. Nejen, že v rozjížďce s číslem šest prakticky současně s letem pásky změřil nebezpečné Josefa France a Petra Chlupáče, ale až do konce podniku s nastavení příliš nehýbal.

Hynek Štichauer bilancuje situaci po svých dvou úvodních triumfech:

„Zatím dobrý. Dráha je tvrdá jak mlat.“

Sedmé jízdě vládnul Eduard Krčmář, avšak rozjížďka s číslem sedm přinesla šok. Daniel Klíma nemohl odstartovat lépe. Poslal Jana Kvěcha za svůj deflektor a všechny jeho pokusy dostat se na první příčku mařil hned v samém zárodku.

 

Kromě Václava Milíka se situace mění sérii co sérii

Jan Kvěch (modrá) marně dotírá na Daniela Klímu (červená) | foto Pavel Fišer

Neporažení Václav Milík a Hynek Štichauer a pětibodoví Daniel Klíma, Jan Kvěch a Eduard Krčmář hned za nimi. Třetí série toto rozložení sil zprvu potvrdila. Eduard Krčmář exceloval v deváté jízdě před zraky Martina Málka. Václav Milík vyučil juniory v rozjížďce s číslem deset, zatímco Jan Kvěch hned poté odvedl Josefa France.

Josef Franc hodnotí stav trati:

„Dráha je taková krásná.“

Zleva Jaroslav Petrák, Matouš Kameník, Hynek Štichauer a Bruno Belan | foto Pavel Fišer

V rozjížďce s číslem dvanáct za svým třetím primátem zamířil Hynek Štichauer. Pohotově odstartoval. Jenže Petr Chlupáč se hnal po venku úvodní zatáčky, aby ve výjezdu vskutku převzal vedení. Pražský junior posléze zvýšil hodnotu svých akcií hladkým triumfem v rozjížďce s číslem patnáct. Základem se stal opět start, o čemž se přesvědčil Jaroslav Vaníček, jenž zůstal druhý. A také Jaroslav Petrák, když celá čtyři kola trčel za Jakubem Exlerem.

Pražský junior si pochvaloval nižší sedátko, ale na druhou stranu dnes patřil k té hrstce, jež si své body vybojovala. Prve ve čtvrté jízdě totiž těsně před cílem připravil o třetí místo Josefa Černého. Ale to už měl dnešní závod za sebou drobné zemětřesení na hrotu aktuální klasifikace, o něž se postarala rozjížďka s číslem čtrnáct.

Na jejím roštu vedle sebe stála rovnou čtyři esa. Navrch měl Václav Milík, jenž se ostatním vzdálil z jeho skrumáže v první zatáčce. Druhý jel Jan Kvěch, zatímco Eduard Krčmář vletěl do druhého okruhu již jako třetí před Hynkem Štichauerem. Pokud se týká ještě nezmiňovaných jízdě předposlední sérii, na úvod exceloval Josef Franc a na závěr Daniel Klíma.

Petr Chlupáč (žlutá) útočí na Jana Kvěcha (modrá) | foto Karel Herman

Do tuhého šlo za stavu Václav Milík dvanáct, Jan Kvěch a Petr Chlupáč deset, Daniel Klíma, Eduard Krčmář a Josef Franc devět a Hynek Štichauer osm bodů. U jména Martina Málka zatím dlela sedmička, ale byl to právě březolupský borec, jenž vstoupil rovnou do hlavního děje. V sedmnácté jízdě se ujal vedení.

Jan Kvěch ale zůstával ve střehu. Ve druhém oblouku udeřil spodní stranou, jenže Martin Málek odolal. Až na začátku druhého kola se pražský junior dostal do vedení. Petr Chlupáč však zůstal třetí a jeho šance na pódium právě zhasla. Sotva Jan Kvěch sestoupil ve svém depu z motocyklu, věděl, že bude druhý.

Klíčová a dramatická rozjížďka s číslem dvacet: vede Eduard Krčmář a za ním jedou Jaroslav Vaníček, Daniel Klíma a Josef Franc | foto Kiril Ianatchkov

Václav Milík zkompletoval patnáctibodové maximum v osmnácté jízdě, v jejímž předposledním nájezdu Matěj Frýza připravil Jana Jeníčka o dva body. Hynek Štichauer poté bez problémů vyhrál devatenáctou jízdu. Ať však počítal, jak chtěl, k pohárům mu součet nevedl. Zato na Eduarda Krčmáře se smálo štěstí.

V úvodním oblouku rozjížďky s číslem dvacet zvenčí překonal Jaroslava Vaníčka. Něco podobného se nepovedlo Danielu Klímovi, který ale udržel za sebou Josefa France. A díky třem bodům se třetím mužem pódia stal Eduard Krčmář.

 

Hlasy z depa

Třikrát Václav Milík | foto Pavel Fišer

„Suprový,“ vystihnul Václav Milík své pocity. „Bylo to krásný. Velká chvála za dráhu. I když pršelo, připravili ji, závodilo se na ní hezky. Venek nejel, ale i tak byla dráha rychlá. První start mi nevyšel, musel jsem bojovat. Pak jsme udělali nějakou změnu a zůstali jsme u toho až do konce. Dva body nejsou velkej náskok, ale musím to udržet. Loni Kvěchoun nejel, Eda nejel a já chci potvrdit, že titul je můj. Měl jsem tréninky, dva sparingy a jeden závod v Polsku, nebyl špatnej, nebyl nejhorší, ale dnes to bylo super, jsem naladěnej a spokojenej.“

„Tvrdá dráha,“ odtušil Jan Kvěch. „Hrozný závody, nepředjíždělo se, bylo to o startu, ale nemůžu proti tomu říct ani půl slova, je to pro všechny stejný. Dva body jsem ztratil. Neodstartoval jsem a na tvrdý dráze se nedá předjíždět. V Plzni se dva body budou blbě dohánět.“

Eduard Krčmář se vrátil umístěním na pódiu | foto Pavel Fišer

„Jel jsem poprvý po zranění,“ připomínal Eduard Krčmář svou rok trvající pauzu. „Spokojenost, i když tam pár chyb bylo. Byl to zkušební závod, testoval jsem věci, taky já jsem se zkoušel na motorce. Cejtím se super.“

„Závody nádherný, začátek bezvadnej,“ rozplýval se Hynek Štichauer. „Pak jsem si to pokazil já sám špatným startem. Nakonec brambora, už jich mám tolik, ale je to dobrej základ pro druhý finále na domácí dráze v Plzni. Pocity půl na půl, bylo to blízko, bedna by byla super. Čekal jsem tak sedmý místo, tak je to tak na půl, čtvrtý místo nenadchne, ale neurazí.“

„Hezký, až na dvě jízdy,“ bilancoval Petr Chlupáč. „Jednou se mi ze dvojky nepoved‘ start. Byla to jednokolejka. A poslední jízda, start dobrej, ale byl tam mokrej flek a kluci mě předjeli.“

Daniel Klíma navzdory vítězství nad Janem Kvěchem nebyl spokojený | foto Karel Herman

„Nic moc,“ vraštil čelo Daniel Klíma. „Bylo to hodně o startech. Škoda, že nebyla závodivější dráha, šlo o start a držet lajnu.“

„Podle výsledků,“ reagoval Josef Franc, jak dnešní závod viděl. „Mladá krev zaútočila. Pro nás byla trošku alchymie doladit motorku. Predikoval jsem, že se tam v poslední jízdě přisere ještě Vaníček. A oni mi to vyšlo. Byl tam, já měl nulu, ale to jsou závody.“

„Potřeboval jsem se rozjezdit na pondělní trávu v Holandsku,“ uvažoval Martin Málek. „Krásná dráha musím říct, ale je vidět, že to byly první závody. A já se z osobních důvodů nedostal na motorku a naposledy jsem jezdil před měsícem v Žarnovici. Přál bych si víc bodů, ale o reprezentaci mi stejně už nešlo.“

Jaroslav Petrák při přípravě před startem | foto Pavel Fišer

„Dobrý, dráha byla suprová,“ nechal se slyšet Jaroslav Vaníček. „Dráha byla suprová. Já jsem dělal, co jsem moh‘. Bylo to dobrý, ale v září v Plzni to bude ještě lepší.“

„Konečně jsem se trošku svez‘ v lepším stylu než na přeboru v Praze,“ vyprávěl Jaroslav Petrák. „Tak dobrý, akorát jsme zkazili nastavení. To tě sere, každej bod je dobrej. Dnes se prosadila mladá krev, to já si jedu to svoje. Mám chuť závodit, ale oni maj‘ tendenci tě dohánět.“

Václav Milík (červená) vede před Janem Kvěchem (žlutá), Eduardem Krčmářem (bílá) a Hynkem Štichauerem (modrá) | foto Karel Herman
Václav Milík (červená) vede před Janem Kvěchem (žlutá), Eduardem Krčmářem (bílá) a Hynkem Štichauerem (modrá) | foto Karel Herman
1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Jan Kvěch, Praha 3 2 3 2 3 13
3. Eduard Krčmář, Slaný 2 3 3 1 3 12
4. Hynek Štichauer, Plzeň 3 3 2 0 3 11
5. Petr Chlupáč, Praha 3 1 3 3 1 11
6. Daniel Klíma, Praha 2 3 1 3 1 10
7. Josef Franc, Praha 2 2 2 3 0 9
8. Martin Málek, Březolupy 1 2 2 2 2 9
9. Jaroslav Vaníček, Praha 2 1 1 2 2 8
10. Matěj Frýza, Plzeň 1 0 1 2 2 5
11. Matouš Kameník, Divišov 0 1 2 0 2 5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 2 1 0 1 4
13. Jan Jeníček, Pardubice 1 1 0 1 1 4
14. Bruno Belan, Slaný 0 0 1 1 0 2
15. Jakub Exler, Praha 1 0 0 1 0 2
16. Josef Černý, Plzeň 0 0 0 0 0 0
17. Michal Baštecký, Praha DNR

Poznámka: druhý náhradník Pavel Kuchař byl omluven

Eduard Krčmář (bílá) jede před Jaroslavem Vaníčkem (červená) a Danielem Klímou žlutá) | foto Kiril Ianatchkov

 

Nedělní večer přinesl tečku za sobotním přeborem

Pardubice – 10. dubna
Pražský přebor skončil předčasně krátce před sobotní osmnáctou hodinou, ale tečku za ním udělal sportovní komise v neděli večer. Dokončila nominaci pro první finále šampionátu jednotlivců, který na Velký pátek uvidí Slaný. Okolnosti tomu chtěly, aby se všichni startující z Prahy dostali do startovní listiny. A tak jediný otazník zůstává, zda si Hynek Štichauer vskutku na závod oblékne plzeňskou vestu.


Tipujte:

Označte trojici závodníků, která bude nejlepší v sobotním slánském finále:

View Results

Loading ... Loading ...

Josef Franc a Václav Milík jsou dva nejlepší muži loňského šampionátu | foto Pavel Fišer

Právo startu ve finále si zajistilo tradičně prvních osm z loňské klasifikace. Vypadl z ní Ondřej Smetana, který přestal závodit, a komise jej nahradila Eduardem Krčmářem. Předloňský český šampión totiž nemohl startovat kvůli zranění. Do ročníku 2021 nejstaršího motoristického šampionátu nezasáhl ani Jan Kvěch, který dostal divokou kartu.

Kromě Ondřeje Smetany ukončili kariéru rovněž Filip Hájek, Daniel Šilhán a Jan Macek. Závodit už zřejmě nebude ani Václav Kvěch, který si našel práci. A tak se letošní český šampionát stává záležitostí mladé krve. Vždyť třeba Matěj Frýza a Josef Černý ještě loni závodili se stopětadvacítkou! Ve finále nebudou favority, ale určitě se netratí v soubojích se svými vrstevníky.

Daniel Klíma (vlevo) a Petr Chlupáč budou prohánět starší borce | foto Karel Herman

Novinkou je start Hynka Štichauera za Plzeň, který však ještě nebyl oficiálně potvrzen, nicméně Pardubice nemají námitek. Západočeský klub mu pro šampionát nabídl lepší ekonomické podmínky a pardubický vousáč jí je oplatí také svou pomocí při výchově plzeňské mládeže.

Startovní listina sobotního finále šampionátu jednotlivců ve Slaném a způsob nominace:

1 Martin Málek, Březolupy MR 2021 – 6.
2 Václav Milík, Pardubice MR 2021 – mistr
3 Jaroslav Petrák, Pardubice MR 2021 – 8.
4 Daniel Klíma, Praha MR 2021 – 7.
5 Jaroslav Vaníček, Praha přebor 3. (1.)
6 Bruno Belan, Slaný přebor 4. (2.)
7 Jan Jeníček, Pardubice přebor 7. (5.)
8 Jan Kvěch, Praha divoká karta
9 Matěj Frýza, Plzeň přebor 6. (4.)
10 Petr Chlupáč, Praha MR 2021 – 3.
11 Eduard Krčmář, Slaný dosazen
12 Matouš Kameník, Divišov přebor 10. (7.)
13 Hynek Štichauer, Plzeň? MR 2021 – 5.
14 Josef Franc, Praha MR 2021 – 2.
15 Josef Černý, Plzeň přebor 8. (6.)
16 Jakub Exler, Praha přebor 5. (3.)
17 Michal Baštecký, Praha přebor 11. (8.)
18 Pavel Kuchař, Praha přebor 12. (9.)

Poznámka: u přeboru první číslovka udává skutečné pořadí, v závorce je uvedena pozice v klasifikaci redukované o borce, kteří si účast vyjeli v loňském šampionátu

Druhým oficiálním závodem s pětistovkou v kariéře Matěje Frýzy se stane české finále | fofo Pavel Fišer

Rošáda dubnových závodů českého kalendáře je potvrzena

Pardubice – 18. března
Elektronická komunikace mezi členy komise ploché dráhy v uplynulých dvou dnech dotáhla do konce výměnu termínů a lokalit. A tak je potvrzeno, že první finále šampionátu jednotlivců včetně šampionátu stopětadvacítek na malé dráže se ve Slaném pojede již 15. dubna. Přebor a mistrovské dvěstěpadesátky v Pardubicích, jež tento termín uvolnily kvůli možné účasti dvou Čechů v polském ligovém závodě. Změna se dotýká již vyhlášených nominačních kritérií pro reprezentaci, která budou muset být upravena. Jejich nová podoba bude známá nejdéle 25. března.

Přesunuté dubnové závody českého kalendáře:

původní termín: závod: nový termín:
15.4. přebor + MR 250 – Pardubice 8.6.
23.4. MR jednotlvivců + MR 125 ccm krátká – Slaný 15.4.
Pardubice uvidí přebor až v červnu | foto Pavel Fišer

Boj o českého šampióna odstartuje o týden dříve

Pardubice – 17. dubna
Dvojdílný šampionát jednotlivců měl startovat předposlední sobotu měsíce dubna ve Slaném. Jenže včera zveřejněné termíny polské první ligy podnítily sportovní komisi k akci. Na stejný den se u našich severních sousedů plánuje televizní utkání, což by se mohlo dotknout účasti českých závodníků. Proto Pardubice svůj přebor plánovaný na 15. dubna přesunou na červen, aby termín uvolnili Slanému pro individuální šampionát republiky. V nejbližší době budou upravena také kvalifikační pravidla, protože se před Slaným stihne jediný přebor v Praze.

Ve Slaném se pojede již o týden dříve | foto Antonín Škach

Václav Milík je v půlce překonání nepřekonatelného rekordu Jiřího Štancla

Titul mistra republiky se vyhlašuje jen jednou za rok. A tak si i moderátor může dovolit méně seriózní otázky pro pobavení skvělého březolupského publika. Václav Milík jen obrací oči, když se ho ptám, zda již poslal textovku Josefu Francovi o svém titulu. O dva roky dříve totiž pražský závodník o svém triumfu prostřednictvím svého mobilního telefonu jako prvního informoval právě pardubického kapitána. Ten toho času dlel na polské velké ceně, což mu zabránilo v českém finále startovat. Další dotaz byl však na odpověď mnohem náročnější. Prostou aritmetikou by Václav Milík roku 2019 mohl překonat nepřekonatelného Jiřího Štancla někdy na podzim 2027. Ovšem matematické zákony ve světě ploché dráhy neplatí.

 

Vysoko nastavená laťka

Jiří Štancl (vlevo) vyhrál domácí titul dvanáctkrát, Václav Milík šestkrát | foto Karel Herman

I pětatřicet let od doby, kdy Jiří Štancl ukončil své fenomenální kariéru, zůstává spousta jeho mezníků nebourána. Jedním z nich je i dvanáct titulů mistra republiky. Před třemi lety na vrcholku březolupského pódia Václav Milík slavil své páté zlato. Přestože v dalších dvou ročnících nejstaršího motoristického šampionátu naší země přidal jen jeden další primát, má prozatím největší naději dech beroucí rekord mistra všech mistrů překonat.

Dvanáct titulů šampióna republiky byl výkon jako z jiného světa již roku 1983, kdy jej Jiří Štancl vytvořil. Vždyť v té době se mu nemohly rovnat ani další osobnosti, které psaly historii ještě před ním. Hugo Rosák byl domácím mistrem čtyřikrát, Hugo Rosák pětkrát.

Každý jiný závodník dokázal své zlaté medaili pořídit maximálně jednu mladší sestřičku. A Jiří Štancl přitom rok co rok přepisoval historii. Poté, co v sedmdesátém prvně usedl na trůn, jej v dalších čtrnácti letech z něho dokázali sesadit pouze Václav Verner, Aleš Dryml a Antonín Kasper.

 

Vyzývatelé různými okolnostmi v poli poražených

Jiří Štancl vyhrál první titul ve svých jednadvaceti | foto archív Jiřího Štancla

Od osmdesátých let, kdy kariéra Jiřího Štancla kulminovalo, se změnila plochá dráha, ale i mnoho dalších věcí. Účast v mistrovství republiky již nebyla tolik zásadní a mnoho českých es dávalo přednost zahraničnímu angažmá. A pokud měli zázemí na Britských ostrovech, domácí šampionát ignorovali. Neúčast v reprezentaci podmíněná úspěchem v něm, je zase tolik nemrzela.

I proto má Michal Makovský jeden titul stejně jako Zdeněk Tesař, jenž se v půli devadesátek poprvé a naposledy vrátil do mistrovství republiky jednotlivců. Tomáš Topinka dokonce volil cestu slovenské licence a na české scéně znovu objevil až coby funkcionář. I když pravda Petr Ondrašík nebyl v jeho případě stejně zatvrzelý jako papež Řehoř VII., jenž v jedenáctém století nechal budoucího římského císaře Jinřicha IV. stát tři dny bosého a polonahého ve sněhu před svým hradem v Canosse, než mu udělil rozhřešení.

Každopádně rekord Jiřího Štancla odolal. Antonín Kasper se ve Mšeně v červenci 2002 stal mistrem republiky posedmé. O dva roky později se Bohumil Brhel stal šestinásobným českým šampiónem. Nikdo další se takovým metám nepřiblížil.

 

Výhoda věku

Václav Milík slaví v Březolupech svůj šestý titul | foto Pavel Fišer

Co vlastně člověk potřebuje, aby se třinácti tituly dostal na špici statistiky? Samozřejmě výjimečný talent či neuvěřitelnou pracovitost a píli, skvělé zázemí a v neposlední řadě v současném modelu mistrovství republiky i z pekla štěstí. A také dost času, vždyť šampiónem se plochodrážník může stát pouze jednou za rok!

V tomto ohledu měl Václav Milík oproti Jiřímu Štanclovi navrch. Oba se do špičky dostali velice rychle a oběma při startu kariéry pomohli jejich otcové. Jenže zatímco Pardubičan závodil již v patnácti, československé eso si muselo v duchu tehdejších reglementů počkat až do sedmnácti. Táhlo mu na jednadvacet, když se prvně stal mistrem republiky na úkor mnohem starších a zkušenějších soupeřů.

Václav Milík měl za sebou oslavu devatenáctých narozenin ve chvíli, kdy v rozjezdu o titul ve Mšeně porazil Lukáše Drymla. Mladším na trůně byl pouze Martin Vaculík, jehož slánský triumf před patnácti lety má svou obtížnou pochopitelností dodnes nádech invaze Marťanů.

 

Faktor Štěstěny

Josef Franc je jedním ze třech závodníků, jenž Václavu Milíkovi dokázal domácí titul sebrat | foto Pavel Fišer

O štěstí by mohli filozofovat jak Jiří Štancl, tak Václav Milík. Starší z nich především v sezóně 1974, kdy při něm v souboji s Milanem Špinkou stáli snad všichni svatí. Mladší zase o čtyřicet let později, kdy v Březolupech svůj tříbodový náskok prohospodařil dvěma pády, ale nakonec uspěl v nekonečně opakovaném rozjezdu s Josefem Francem a Matějem Kůsem. Ostatně kdyby mu byla Fortuna nakloněna, dodatková jízda o tilu proti Aleši Drymlovi v Plzni o rok dříve, mohla skončit opačným výsledkem.

Oba si však vychutnali šampionáty, v nichž neztratili ani bod, byť pravda současnost je až příliš vzdálená sedmdesátkám, v nichž se o mistra zápolilo až v osmi závodech. Na rozdíl od Václava Milíka však Jiří Štancl nikdy nemusel ani jednou vynechat domácí mistrovský podnik vinou své účasti ve světovém šampionátu.

Kromě Aleše Drymla sebrali v přímém duelu Václavu Milíkovi domácí titul pouze Josef Franc a Eduard Krčmář. Pardubický závodník se nyní v historických statistikách dělí o třetí místo s Bohumilem Brhelem. Aby překonal Jiřího Štancla, musel by brát zlato ještě sedmkrát.

 

Klíčová otázka

Jiřím Štanclem a Janem Kvěchem, jenž se zatím mezi české šampióny nezapsal| foto Lenka Kvěchová

Ať již na podzim roku 2028 bude mít nejvíce domácích titulů Jiří Štancl či Václav Milík, jeden fenomenální rekord skvělého Mistra bude stále platit. On jediný dokázal vyhrát titul československého šampióna bez přestávky desetkrát za sebou v letech 1972 – 1981.

A jen samotná plochá dráha musí sepsat konec tohoto příběhu. Budoucnost ukáže, zda překonat tento výkon je v silách Václava Milíka či jeho mladších následovníků. Je možné, že tento kousek dosáhne kdosi z mladých kolibříků a není vyloučeno, že se takový borec ještě nenarodil. Konec konců ani, že Jiří Štancl v tomto ohledu nezůstane první na věky věků.

Mistři republiky jednotlivců:

dvanáctkrát: Jiří Štancl (1970, 1972 – 1981, 1983)
sedmkrát: Antonín Kasper ml. (1985 – 1987, 1990, 1994, 1997, 2002)
šestkrát: Bohumil Brhel (1992, 1993, 1998, 2000, 2001, 2004), Václav Milík ml. (2012, 2014 – 2016, 2019, 2021)
pětkrát: Luboš Tomíček nejstarší (1961 – 1965)
čtyřikrát: Hugo Rosák (1949, 1954 – 1956)
třikrát: Lukáš Dryml (2005, 2008, 2009)
dvakrát: Rudolf Havelka (1950 a 1957). Antonín Šváb st. (1966 a 1967), Jan Holub nejstarší (1968 a 1969), Aleš Dryml starší (1982 a 1984), Tomáš Topinka (1996 a 2003), Aleš Dryml mladší (2011 a 2013), Josef Franc (2017 a 2018)*
jednou: Richard Janíček (1958), František Richter (1959), Jaroslav Machač (1960), Václav Verner (1971), Roman Matoušek (1988), Petr Vandírek (1989), Václav Milík st. (1991), Zdeněk Tesař (1995), Michal Makovský (1999), Adrian Rymel (2006), Martin Vaculík (2007), Matěj Kůs (2010) a Eduard Krčmář (2020)

Poznámka: Josef Franc vyhrál také jediný ročník mistrovství republiky pod gescí ČSMS v roce 2012

Václav Milík se zmocnil svého šestého titulu individuálního mistra republiky

Březolupy – 28. září
Před poslední sérií si na březolupský ovál nemohl naříkat nikdo z šestnáctky účastníků druhého a rozhodujícího českého finále, kteří dávno zapomněli, že jim po obědě úvodní oblouk připomínal oraniště. Do depa si razil cestu televizní štáb. Obrovitý kameraman a reportér, který pomocí čísla v programu vyhledal Josefa France. Pražan totiž vedl aktuální klasifikaci bez ztráty bodu. Na mikrofon promluvili ještě Ondřej Smetana a Petr Chlupáč, zatímco Václav Milík stál nepovšimnut opřený o zábradlí. Na úvod kalil vodu Jaroslav Vaníček, jakoby nejel s pětistovkou šestý závod své kariéry, a on ztratil bod s Hynkem Štichauerem. Jenže mezitím makal v depu s otcem Václavem, jenž shodou okolností svůj jediný titul mistra republiky vybojoval v Březolupech před třiceti lety, a mechanikem Miroslavem Mihulem, aby našli optimální nastavení. V rozjížďce s číslem dvacet odvedl Josefa France a získal své šesté zlato v nejstarším motoristickém mistrovství republiky. Na ovál musel ještě jednou. Gentlemansky nechal losovat Josefa France postavení na roštu dodatkové jízdy jako prvního, protože je přece starší. A pak jej porazil ještě jednou a Pražan mohl glosovat na téma, proč je stále druhý. Na nejnižší stupínek pódia se i se zraněnou nohou vyhoupnul Hynek Štichauer, když Martin Málek zřejmě zakončil svou závodní etapu na klasických oválech pádem v rozjezdu. Dodatkovým jízdám ale dnes nebyl ještě ani náhodou konec, Petr Chlupáč při vzájemné konfrontaci sebral celkový bronz Ondřeji Smetanovi.

Josef Franc, Václav Milík a Hynek Štichauer na stupních vítězů

Bojuje se o titul i bronz

Josef Franc a Václav Milík měli svá depa vedle sebe

Ranní mlha se rozplynula. Závodníkům připomínal ovál oraniště zejména v úvodním oblouku, nicméně sluníčko malovalo den v krásných barvách. A již trénink ukázal, jak nádherné druhé finále českého šampionátu bude. Pravda Václav Kvěch se z něho vrátil po svých. Ovšem jen kvůli chybě svého mladšího brášky Jana, který mu do nádrže nedolil metyl. Po nástupu začal závod naostro a hned od jeho úvodních fází v něm nechyběla překvapení.

Martin Málek se již delší dobu netají svým záměrem soustředit se na dlouhé a travnaté ovály a jeho plány jen zvýšily jeho apetit po stupních vítězů na domovském ovále. V rozjížďce s číslem jedna se usadil v čele. S tím se však nechtěl smířit Josef Franc. Aby také ano, když mu po plzeňském finále chyběl na vedoucího Václava Milíka jeden jediný bodík.

Josef Franc (žlutá) se hned na úvod vypořádal s Martinem Málkem (bílá)

Ve druhé zatáčce zaútočil spodem, ovšem Martin Málek se udržel v čele. V dalším kole už takové pořádky neplatily. Josef Franc opět udeřil zleva a tentokrát se protáhnul do vedení. Tři body mu přišly vhod. A to také protože během několika dalších minut se o průběžné vedení v šampionátu dělil s pardubickým extraligovým kapitánem.

Václav Milík komentuje rozjížďku s číslem tři:

„Hynek míchal kartama, jel hezky a porazil mě.“

Václav Milík měl na startovním roštu třetí jízdy za největšího soupeře Hynka Štichauera. Jenže oba ostřílené Pardubičany svým rychlým startem zaskočil mladičký Jaroslav Vaníček. Hynek Štichauer převzal iniciativu a v první zatáčce poskočil z poslední příčky na druhou. Spodní stranou následujícího oblouku posléze převzal vedení.

Hynek Štichauer (žlutá) ve třetí jízdě Václava Milíka (modrá) za svými zády udržel

Václav Milík byl za ním ještě před koncem úvodního kola. Navzdory veškeré své snaze však další cestu dopředu nenašel a své dnešní skóre otevřel dvěma body. Jeho duel s Josefem Francem o titul neměl rozhodně být nikterak fádní. Jenže v sázce ležel také bronz. Hynek Štichauer dal jasně najevo, že by jej chtěl. Jenže nebyl sám. Vedle Ondřeje Smetany, třetího muže aktuální klasifikace, se po něm sápal také Petr Chlupáč.

„Pustil jsem ho k lajně,“ uváděl Daniel Klíma, který skvěle odpálil do rozjížďky s číslem dvě, na adresu svého vrstevníka z pražské Markéty. Petr Chlupáč zůstal pánem situace až do cíle. Ondřej Smetana reagoval bezchybně. Stylem start – cíl triumfoval ve čtvrté jízdě, v níž jeho soupeři nepatřili k adeptům na mety nejvyšší.

 

Vítěz, který skoro dva okruhy jezdil poslední

Ondřej Smetana (žlutá) jde do čela, zatímco Jaroslav Petrák (modrá) si sjednává respekt u Jakuba Valkoviče (bíláú a Jakuba Exlera (červená)

Ani rozjížďka s číslem pět nepatřila z úhlu pohledu Ondřeje Smetany k obtížným. A Pražan opět dominoval, když již ve druhém kole jezdil před druhým Janem Jeníčkem téměř o tři čtvrtiny rovinky. Ale tři body jsou tři body bez ohledu na okolnosti.  Jenže ani Petr Chlupáč v šesté jízdě nezaváhal.

Ondřej Smetana si po dvou triumfech uvědomuje realitu:

„Teď už to bude těžký.“

Petr Chlupáč (žlutá) vodí Jaroslava Vaníčka (modrá) a Daniela Šilhána (bílá)

Venkem úvodní zatáčky se elegantně přenesl okolo Jaroslava Petráka a Jaroslava Vaníčka, aby také on zůstal po dvou sériích neporaženým závodníkem. V depu se už chystal Václav Milík.  Před rozjížďkou s číslem sedm měl na ovále oba své motocykly. Nakonec zůstal sedět na tom druhém, zatímco ten z první jízdy zmizel rychle v depu.

Volba evidentně nebyla špatná. Pardubičan díky skvělému startu odvedl Daniela Klímu a Martina Málka. Josef Franc ovšem jeho výzvu zachytil. Od samého počátku kraloval rozjížďce s číslem osm před zraky Hynka Štichauera. A sotva se prohnal pod šachovnicovou vlajkou v rukách Rostislava Zúfalého, mítink vedli tři neporažení.

Václav Milík (červená) jezdí před Danielem Klímou (bílá) a Martinem Málkem (žlutá)

Po druhé pauze však byl již jen jediný. Václav Milík v depu pracoval i nadále na set upu svého motocyklu. V deváté jízdě stál až u mantinelu, ale raketový start jej vystřelil před Petra Chlupáče. Avšak Josef Franc se na svůj třetí dnešní triumf nadřel o poznání víc. Po startu rozjížďky s číslem dvanáct zůstal trčet úplně vzadu.

Suverénně vedl Ondřej Smetana, zatímco Daniel Klíma po venku první zatáčky nestihnul Jaroslava Vaníčka. V ten moment byl Josef Franc evidentně jediným člověkem na březolupském stadiónu, který nepokládal jízdu za ztracenou. Rychle však přesvědčoval i ostatní.

Jan Jeníček (modrá) vs. Hynek Štichauer (červená), aneb pardubické mládí a rutina

Ve druhém okruhu se spodní stranou druhé zatáčky protáhnul rovnou na druhé místo. Před sebou měl již jen Ondřeje Smetanu. Nicméně soudný jedinec by na něho jen stěží vsadil více než zlámanou grešli. Josef Franc útočil zvenčí, ale cíl se přece jen blížil. V poslední zatáčce zlomil svůj motocykl na spodní stranu a ve výjezdu poslal Ondřeje Smetanu za svá záda.

 

Dvacet rozjížděk nestačí

Josef Franc (modrá) zatím jezdí beznadějně poslední za Ondřejem Smetanou (červená), Danielem Klímou (žlutá) a Jaroslavem Vaníčkem (bílá)

Josef Franc s devíti body osaměl na hrotu průběžné klasifikace.  O bod méně neměli jen Petr Chlupáč, Ondřej Smetana a Václav Milík, nýbrž také Hynek Štichauer. Pardubičan navzdory bolavé noze se zlomeným palce, vévodil desáté jízdě, nicméně po třetí pauze mu ujel Daniel Klíma. Hned poté Václav Milík předčil Ondřeje Smetanu po vnější straně první zatáčky.

A Josef Franc nakonec v rozjížďce s číslem šestnáct odkázal Petra Chlupáče za svá záda již s letem pásky vstříc šmolkovému březolupskému nebi. Vedl závod s dvanácti body a dělil se o průběžné vedení šampionátu s Václavem Milíkem, jenž se zatím opíral o jedenáct bodů. O další bod méně měli Petr Chlupáč, Hynek Štichauer a Ondřej Smetana.

Martin Málek (modrá) rozjíždí útok na Jaroslava Vaníčka (bílá) a Jakuba Valkoviče (červená)

Televizní štáb si před poslední sérií v depu našel Josefa France, Ondřeje Smetanu a Petra Chlupáče, zatímco Václav Milík jeho pozornosti unikl.  Mezitím kropička zajela do depa a Pardubičan si povídal s Josefem Francem, Lubomírem Vozárem a Zdeňkem Schneiderwindem. Sedmnáctá jízda neměla ambice otřást vůbec ničím.

Jen Pavel Kuchař si v ní dokázal, že může vyhrávat i v závodech ranku českého individuálního šampionátu. Osmnácté jízdě dominoval Daniel Klíma. Ale ať počítal, jak počítal, jedenáct bodů bylo na pódium málo. Atmosféra houstla. Václav Milík koukal do modré plechové stěny depa. Josef Franc se hned v sousedním boxu otíral ručníkem. Nebýt jeho mechanika Martina Chalaše, jenž nepřestával vtipkovat, zábava by byla jako na funuse.

Do centra pozornosti se dostal Martin Málek. Na vítěznou dráhu se vydal až v rozjížďce s číslem jedenáct, v jejíž první zatáčce objel Pavla Kuchaře. O čtyři jízdy později se v úvodním výjezdu vypořádal s Jakubem Valkovičem, aby na sklonku druhého okruhu sebral vedení Jaroslavu Vaníčkovi.

Pavel Kuchař (modrá) vodí Jaroslava Vaníčka (žlutá)

Nyní v rozjížďce s číslem devatenáct změřil Hynka Štichauera hned na úvod. Hodinky se dostaly někam ke čtvrt na pět, když se konečně rozhodlo o letošním českém mistru. Ve dvacáté jízdě jezdil Václav Milík celá čtyři kola před Josefem Francem a rozdílem jediného bodu se po roce vrátil na trůn.

Jenže tím seznam rozhodnutých záležitostí končil. Zbývalo určit vítěze dnešního závodu, třetího v jeho pořadí a v neposlední řadě rovněž druhého vicemistra. Jako první se jel rozjezd o dnešní bronz. Martin Málek si vylosoval vnější ovál. Hynek Štichauer měl od počátku navrch, navíc domácí borec v první zatáčce třetího kola upadl. Hynek Štichauer projel jeho cílem, teprve poté zaklapl s jistotou technických bodů i pódia.

Martin Málek líčí rozjezd o třetí místo:

„Rozhodoval start, úplně jsem tam nebyl, už nebylo místo.“

Tlačenice po startu rozjížďky s číslem devatenáct: Petr Chlupáč (žlutá), Ondřej Smetana (bílá), Hynek Štichauer (modrá) a Martin Málek (červená)

Pak se strhla bitka o celkový bronz. Petr Chlupáč podjel Ondřeje Smetanu, který kul ve výjezdu odvetu, jenže jeho soupeř byl po vnějšku rychlejší. A konečně rozjezd o vítězství. Václav Milík nechal losovat Josefa France jako prvního. Sice jej porazil, ale zohlednil fakt, že Pražan je o čtrnáct let starší. Sotva šla páska nahoru, šly veškeré přednosti stranou. Pardubičan se ujal vedení, které před dotírajícím Pražanem uhájil a svůj šestý titul mohl slavit s plnou parádou.

 

Hlasy z depa

Souboje Josefa France (žlutá) a Václava Milíka (bílá) patřily k tomu nejlepšímu z dnešního dne

„Super,“ odtušil Václav Milík své hodnocení. „V první jízdě Hynek zamíchal kartama. Motorka nestartovala, druhou jízdu jsem jel na druhý a zjistil, že je to pomalý. Ve třetí jízdě to bylo OK na startu, ale až pak motorka startovala a upalovala dopředu. To bylo ideální. Jsem pošestý mistr, na rekord Jiřího Štancla mi zbývá půlka. Bude to těžký, rostou noví dobří kluci.“

„Suprový, sám za sebe jsem spokojenej,“ říkal Josef Franc. „Chyběly mi starty, ale ze čtvrtýho místa jsem vyhrál jízdu. To mě těší, kvůli tomu člověk závodí. Byly to hezký závody. V rozjezdu škoda, že Vašek nebyl vevnitř. To bych ale nebyl já, abych nebyl druhej (smích).“

„Je to fousama,“ žertoval Hynek Štichauer na téma své brady, která opět začala zarůstat. „Jsem rád za výsledek, na konci sezóny jsem měl smůlu. Spravil jsem si chuť a udělal výsledek. Kdybych nebyl zraněnej, bylo by to lepší, ale nedal jsem tomu málo. Neošidili jsem to a i přes bolest jsem se snažil připravit. Dneska se závody podařily, škoda, že jsem ztratil body, do rozjezdu s Petrem a Ondřejem chyběl bod. To je známka konzistence, snad budu mít podmínky jako letos, abych se to toho moh‘ za rok obou. I na dlouhý dráze, abych měl dobrý závody a výsledky. Porazil jsem mistra, to mě hlavně nabudilo, zůstal jsem hlavně v klidu a vyšlo to. Letos byly mistrák nádherný a spravedlivý závody.“

Martin Málek (modrá) útočí v rozjezdu na Hynka Štichauera (červená) v rozjezdu o dnešní pódium

„Závěr dobrý,“ konstatoval Martin Málek. „Chtěl jsem se v Březolupech rozloučit bednou, teď krátkou zásadně omezím. Trošku mi vzala chuť druhá jízda. Tři body ztráty už je hodně. Naděje byla ještě v rozjezdu, ale tam mi to nevyšlo. Hlavně, že jsem celý, a že jsem doma udělal závody.“

„Škoda tý poslední jízdy,“ litoval Petr Chlupáč. „Nevyšel mi start, ale udělal jsem to divákům dramatičtější. Při závodech jsem se plácal, koukal jsem vejš. Ale ani jednou jsem nebyl na stupníku v mistráku a jsem třetí.“

„Blbě,“ reagoval Daniel Klíma na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „V první jízdě, krásnej start, odpálilo to, ale Petra jsem pustil k lajně. A už jsem se vezl. Nakonec nebyly tak těžký jízdy. Za rok, za rok.“

Ondřej Smetana (modrá) před Pavlem Kuchařem (bílá)

„Mrzí mě to,“ smutnil Ondřej Smetana nad šancí skončit třetí v závěrečné klasifikaci. „Celý závody šly dobře, poslední jízdu jsem neměl mít nulu a bylo by to vyřízený. Museli jsme se rozjíždět, Chlupík měl lepší start. Škoda snad za rok… Závody hezký, ale výsledek tomu neodpovídá.“

„Dneska to špatný nebylo,“ uvažoval Pavel Kuchař. „Osmý místo je polovina startovní listiny. Jsem rád, že jsem to jel. Jsou to nový zkušenosti, ale příští sezónu se mi snad povede líp.“

„V první jízdě jsem od startu předjel Vaška Milíka, jel jsem nad ním jedno kolo,“ vyprávěl Jaroslav Vaníček. „Pak Pepa, toho jsem držel dvě kola, nakonec favorita Martina Málka. Starty jsem měl dobrý, ale vždycky mě nějak předjeli. Je to taky tím, že mám šest závodů na pětistovce. Kdybych měl víc zkušeností, dal bych jim víc zabrat. Myslím, že už příští rok budu klukům dávat zabrat víc.“

Jaroslav Vaníček (červená) pádí před zkušené Václava Milíka (modrá) a Hynka Štichauera (žlutá) jakoby se nechumelilo
Jaroslav Vaníček (červená) pádí před zkušené Václava Milíka (modrá) a Hynka Štichauera (žlutá) jakoby se nechumelilo
1. Václav Milík, Pardubice 2 3 3 3 3 14+3
2. Josef Franc, Praha 3 3 3 3 2 14+2
3. Hynek Štichauer, Pardubice 3 2 3 2 2 12+3
4. Martin Málek, Březolupy 2 1 3 3 3 12+X
5. Petr Chlupáč, Praha 3 3 2 2 1 11
6. Daniel Klíma, Praha 2 2 1 3 3 11
7. Ondřej Smetana, Praha 3 3 2 2 0 10
8. Pavel Kuchař, Praha 1 0 2 1 3 7
9. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 1 1 1 2 2 7
10. Jaroslav Vaníček, Praha 1 2 0 1 2 6
11. Jaroslav Petrák, Pardubice 2 1 1 1 1 6
12. Daniel Šilhán, Pardubice 1 0 2 0 1 4
13. Jan Jeníček, Pardubice 0 2 1 0 0 3
14. Bruno Belan, Slaný 0 1 0 0 1 2
15. Václav Kvěch, Plzeň 0 0 0 1 0 1
16. Jakub Exler, Praha 0 0 0 0 0 0

Poznámka: varování za startovní přestupek Bruno Belan v rozjížďce s číslem pět

Celkové pořadí šampionátu: Josef Franc, Václav Milík a Petr Chlupáč

Konečné pořadí šampionátu:

PLZ BŘE TOT
8.9. 28.9.  
1. Václav Milík, Pardubice 15 14 29
2. Josef Franc, Praha 14 14 28
3. Petr Chlupáč, Praha 12 11 23+3
4. Ondřej Smetana, Praha 13 10 23+2
5. Hynek Štichauer, Pardubice 10 12 22
6. Martin Málek, Březolupy 9 12 21
7. Daniel Klíma, Praha 10 11 21
8. Jaroslav Petrák, Pardubice 6 6 12
9. Jaroslav Vaníček, Praha 5 6 11
10. Jan Macek, Praha 9 9
11. Pavel Kuchař, Praha 1 7 8
12. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 7 7
13. Filip Hájek, Praha 6 6
14. Daniel Šilhán, Pardubice 1 4 5
15. Bruno Belan, Slaný 3 2 5
16. Václav Kvěch, Plzeň 4 1 5
17. Jan Jeníček, Pardubice o 3 3
18. Jakub Exler, Praha 2 0 2
NC Michal Baštecký, Praha o

Poznámka: o = omluven

Martin Málek padá v rozjezdu o třetí místo

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer