Žarnovica – 20. a 21. července
Evropský pohár v sobotu. A Zlatá trofej FIM v neděli. Vrcholné závody stopětadvacítek se sešly během jednoho víkendu v Žarnovici. Příležitost ukázat se v mezinárodním měřítku měli nejen Češi, ale vůbec poprvé i Slováci, kteří se této kubatuře začali věnovat před rokem.
Bohužel se závodů na domácí dráze nemohla účastnit Anna Hajková. Při poslední tréninkové jízdě před víkendovými mítinky se zranila. Nejenže si pohmoždila ruku, ale bohužel si také vyhodila kyčel, kterou jí v nemocnici museli pod narkózou srovnat.
Její bratr Jaroslav posléze dokázal vybojovat pěkné umístění. Motocykly 125 ccm mají nosnost do zhruba šedesáti kilogramů a někteří kluci ze zahraničí měli i méně. Na velké a rovné dráze výhoda k nezaplacení obzvlášť v kombinaci s nadupaným motorem.
Z našich se boji o stupně vítězů přibližoval debutující Jakub Hejkal. Byl ale smolný hlavně na startech. Není divu, hodně chtěl. Bohužel ale na svou snahu doplatil.
Vedle nepřemožitelného Franciszka Szczyrby se dvakrát na pódiu objevil Levi Böhme. Německého závodníka jsme viděli v akci také u nás, naposledy v červnu v Chabařovicích. Jeho technika byla na jedničku a měl k sobě výborného manažera Ronnyho Weise.
Žarnovica – 21. července
Po triumfu v sobotním evropském poháru prodloužil Franciszek Szczyrba sérii své neporazitelnosti také na neděli a bez ztráty body v Žarnovici vyhrál i FIM Track Racing Youth Gold Trophy. Před dvanáctou jízdou se vydatně rozpršelo, ale po hodině a půl dali pořadatelé promáčenou dráhu dohromady a závody byly jako fík. Karel Průša byl osmý, Jakub Hejkal desátý. Měl smůlu, dvakrát se hnul od startu a musel být diskvalifikován. Štěpánka Nyklová obsadila šestnáctou příčku.
Slaný – 9. července
Česká nominace pro evropský a světový pohár stopětadvacítek příští víkend byla zveřejněna. Do Žarnovice se vypraví Karel Průša, Štěpánka Nyklová a Jakub Hejkal. Reprezentační trojice se ještě potká v příští pondělí na pardubickém tréninku, kde pro ni SCM Slaný připravilo od šestnácti hodin speciální program.
V Gdaňsku proběhly závody mistrovství FIM Europe a FIM v kubatuře 125 ccm, nazývané Zlaté trofeje a brané jako neoficiální mistrovství Evropy a světa v této kategorii. Na závodech jsme byli přítomni i my, zástupci firmy Shupa, Petr Schmíd a Jaroslav Šůs. Důvodem naší účasti bylo i přes velkou vzdálenost především to, že naše motory a motocykly používá většina startovního pole a máme možnost se s našimi zákazníky osobně setkat a pomáhat jim při závodech.
S motory Shupa závodí všichni čeští, polští, ukrajinští, francouzští, lotyšští a estonští reprezentanti a část jezdců z Německa a z Holandska. V sobotu, kdy startovní listina obsahovala osmadvacet závodníků, mělo motory přímo od nás celkem dvacet borců.
A protože většina měla k závodům připraveny dva motocykly, bylo v Gdaňsku v akci zhruba čtyřicet motorů Shupa. Technické problémy jsme nakonec řešili jen u dvou motorů a to v sobotním tréninku. Jinak naše stopětadvacítky držely a umožnily závodníkům poměřit své síly ve vyrovnaném startovním poli.
Motory Shupa jsou pro oko diváka vylepšeny některými červenými doplňky, zejména červenými víčky hlavy. Proto tedy ten nadpis. Červená víčka na bedně…
Naši borci bojovali ve vyrovnaných závodech velmi dobře. Nejlepší byl Karel Průša, v sobotu na šestém a v neděli na devátém místě. Štěpánka Nyklová i Pavel Marek se drželi statečně a v sobotním závodě vyhráli oba jednu jízdu.
Jak je z přiložených výsledků obsadili závodníci s motory Shupa v sobotu celé pódium, když jednoznačně dominovali domácí Poláci.
Není to jen v klikovce
V neděli byl na Shupě vítězem Francouz Urda a třetí byl Ukrajinec Levišin. Druhý Němec Schweer používá motory od svého tunera, který ovšem díly bere od nás, takže to, že neměl červená víčka, mu odpustíme.
Když přidáme tyto výsledky k již dosaženým úspěchům, tak od roku 2011, kdy první medaile pro Shupu získali Míša Krupičková a Michal Škurla, posbírali závodníci s motory Shupa na těchto prestižních závodech FIM a FIME celkem 42 medailí, z toho 13 zlatých.
V současné době řeší Mezinárodní motocyklová federace techniku pro začínající plochodrážní závodníky SGP4) Závody v Gdaňsku prokázaly vysokou technickou úroveň a životnost motocyklů Shupa.
Motory Shupa jsou vyráběny s velkým klikovým hřídelem s ohledem na specifické použití na ploché dráze. Z našeho pohledu jsou pro jízdu začínajících a i vyspělých závodníků kategorie 125 ccm určitě lepší a vhodnější, než motory s motokrosovým základem, a tedy malou a lehkou klikovkou, jaké používají motocykly SGP4.
Gdaňsk – 22. a 23. července
Baltský přístav se o víkendu stal hlavním městem plochodrážních stopětadvacítek, které čekaly dva klíčové závody jejich mezinárodní sezóny. Sobotní evropský pohár se stal kořistí Poláka Mieszka Mudla. Světovou soutěž vyhrál Noah Urda z Francie. V akci byli rovněž čeští reprezentanti.
Rozpis trofeje FIM Europe se skládal ze dvou skupin. Petr Marek i Štěpánka Nyklová v nich uvízli, byť oba po jedné rozjížďce vyhráli. Karel Průša postoupil, ale v semifinále dojel bohužel třetí. Cíl finále B jej zastihl na druhé pozici.
Dráha byla těžká, rozbitá a hlavně suchá, kvůli Polákům ji dost nekropili. V nedělním klání byl Karel Průša devátý, Petr Marek jedenáctý a Štěpánka Nyklová osmnáctá.
Pardubice – 6. srpna
Ošklivé ráno se dokázalo přemalovat make upem slunečného dne, aby zlatá trofej stopětadvacítek na svítkovském stadiónu neměla sebemenší chybičku. Opanoval ji v Čechách dobře známý Maksymilan Pawelczak. Ryšavý Polák zvítězil ve všech pěti svých rozjížďkách, stal se nepsaným mistrem světa kolibříků, aby se rovnou vypravil do stovek kilometrů vzdáleného dánského Randersu na evropský pohár v kubatuře 85 ccm. Díky rozpisu známého blahé paměti z českého přeboru se s ostatními medailisty potkal až na stupních vítězů. Druhý Lester Mathijsen podlehl pouze Makaru Levišinovi, jehož čekal rozjezd o bronz s Thiesem Schweerem. Ten měl sice nakročeno k maximální patnáctce, avšak v rozjížďce s číslem deset zůstal kvůli poruše stát na startu. Třetí příčku si však sebrat nenechal. Z českého čtyřlístku se stal nejlepším Štěpán Melč. Plzeňský závodník skončil devátý.
Češi nehrají první housle
O nové pardubické světelné tabuli se vědělo již od zimy. Její o pětatřicet let starší sestřička spočinula na věčném odpočinku překonaných udělátek a její nástupkyně svá písmenka zobrazila právě při dnešní zlaté trofeji stopětadvacítek. Sliby, že budou vidět lépe a z větší dálky, nelhaly. Mezi prvními se na ní objevilo jméno Dominika Hrbka.
Závodní pořádajícího klubu se na ovále objevil hned v rozjížďce s číslem jedna. Po startu nic moc, ale z první zatáčky vyjel hned za vedoucím Mychajlo Tymoščukem. Jenže chyba po odstartování rozjížďky s číslem osm jej odsoudila k nule. A pauza po předchozím zranění a určitě závodnické vakuum bylo hodně znát.
Luboš Hromádka jako jediný s dvouventilovým motorem v celém patnáctičlenném poli velkou díru do světa neudělal. Nedařilo se ani David Hofmanovi. Do páté jízdy se ani nerozjel. V rozjížďce s číslem devět upadl ve druhé zatáčce při souboji o vedení s Filipem Beczkowskim.
Zkrátka a dobře, čeští reprezentanti při zlaté trofeji nehráli první housle. Nejlépe se umístil Štěpán Melč, jenž skočil přesně v polovině výsledkové listiny. Na úvod se mu nevyhnula nula, nicméně poté již bodově naprázdno ani jednou nevyšel.
Štěpán Melč komentuje závod:
„Dobrý, super, vydařený. Užil jsem si to, jsou to zkušenosti. Velká dráha mě baví víc, zejtra budu náhradník na Evropě, pak už půjdu na půllitr.“
Polák vládne kolibřímu světu
Boj o vítěze zlaté trofej byl dlouho nerozhodný. První dva své starty proměnili ve vítězství hned tři závodníci. Maksymilian Pawelczak, známý z působení v českém šampionátu, Němec Thies Schweer a Makar Levišin z Ukrajiny.
Právě mladší bratr Marka Levišina zaznamenal podstatný bonus. V rozjížďce s číslem dvě totiž razantně vykázal místa za svými zády všem svým soupeřům včetně žhavého favorita Lestera Mathijsena! A právě tento výsledek rozhodl o nejvyšším stupínku.
Thies Schweer totiž přišel o body díky poruše na startu desáté jízdy. Ani Makar Levišin neudržel vítěznou sérii. Na rozdíl od Maksymiliana Pawelczaka, jenž na svém motocyklu s malým rámem válcoval soupeře. Přál mu i los, jelikož s ostatními medailisty se potkal až na pódiu. S Makarem Levišinem, kterého Thies Schweer porazil v rozjezdu o bronz, ostatně také.