Plzeň – 8. května
Dopolední déšť skrápěl v plzeňském centru účastníky dalšího dne slavností osvobození západočeském metropole. Historické džípy, které asistovaly u slavnostního nástupu, ovšem na borský stadión jakoby přivezli slunečné počasí. Šampionát dvojic přišel o jednoho z favorita už v půlce skupiny B. Mariusz Puszakowski totiž odstoupil s bolavou pravačkou, v níž po včerejším pádu tušil frakturu. Hlavní kandidáti titulu si už ve skupinách sebrali body, nadto Zdeněk Simota pykal diskvalifikací za pád už v rozjížďce s číslem jedna a Tomáš Suchánek se z devatenácté jízdy vracel s přetrženým sekundárním řetězem. A tak se poprvé v historii stalo, že celá finálová čtveřice ukončila základní část se stejným počtem čtyřiadvaceti bodů. V semifinále nezaváhali Pardubičané, kteří vyřadili Olymp. Vzápětí opět upadnul Zdeněk Simota. Ačkoliv repete ovládl jeho hvězdný parťák Jason Doyle, debutující Speedway Pro s Hynkem Štichauerem a Zdeňkem Holubem dal dohromady více bodů. V malém finále ujel Jason Doyle, ale Josef Franc s Ondřejem Smetanou se soustředili na Zdeňka Simotu. Jenže ten si nedopřál klidu, dokud rovnou na cílové metě Pražany nerozdělil a zajistil si bronz, i když prakticky celá čtyři kola jel bez plechové boty. Ve finále posléze kraloval Václav Milík, jenž si po kolizi s Justinem Sedgmenem musel dnes ledovat bolavou ruku. Za jeho záda se propracoval Tomáš Suchánek a pardubický tandem, který spolu nastoupil již ve Mšeně před pěti lety, potvrdil titul s plnou sedmibodovou parádou. Nicméně pocity vicemistrů si stejně radostně užili i Hynek Štichauer a Zdeněk Holub.

 

Jednoznačná záležitost

Po obědě nebylo v Plzni po dopoledním dešti ani památky a se slunečním svitem zmizely také pochybnosti, že by měl být dnešní mítink zrušen. Startovní listina již několik let vychází z filozofie střetu papírově nejsilnějších sestav hned v úvodních jízdách. A tak skupinu A odstartoval duel Pardubic s Plzní.

Václav Milík vyrazil obhajovat své dva předchozí tituly opět s jiným kolegou, jímž se tentokrát stal Tomáš Suchánek. S ním se v šampionátu objevil již ve Mšeně v srpnu 2012. Ovšem tehdy si teprve budoval renomé hvězdy a pardubická dvojice se do finálové části nedostala. Domácí ve spolupráci s HBC Fans postavili Zdeňka Simotu s Jasonem Doylem. Plzeňsko – australský tandem se po vylétnutí pásky usadil rovnou za Václavem Milíkem.

Pardubičan si musel chladit ruku, která jej bolela po dvou včerejších pádech v Lonigu, nicméně rychle vyrazil do čela. Ovšem záhy blikala červená světla, protože Zdeněk Simota upadl ve druhé zatáčce. Z incidentu vyvázl nezraněn, jeho motocykl skončil s poničenými řidítky, avšak repete se stejně muselo obejít bez jeho přítomnosti na startovním roštu.

Zdeněk Simota popisuje svůj pád v rozjížďce s číslem jedna:

„V sobotu jsem tady trénoval, jezdil jsem prostředek, ale teď v tý první zatáčce to bylo, jak když to vystřelí, jaká tam byla kolej. Teď to jdou shrábnout lopatou!“

Jason Doyle nechal opuštěné místo po Zdeňku Simotovi ladem a zůstal až u mantinelu. Přesto po vylétnutí pásky za sebou nechal Tomáše Suchánka. Václav Milík ovšem zopakoval svůj předešlý brilantní start, aby vzdoroval atakům Jasona Doyle až do cíle. Pardubice připsaly šest bodů, Plzeň tři a po třetí jízdě se dostalo na hrot aktuální klasifikace Mšeno.

Martin Málek a Michal Dudek v jeho barvách totiž v rozjížďce s číslem tři na hlavu porazili Jakuba Valkoviče, jehož trápila horečka, a Jána Miháilka, který ke všemu nakonec upadl. Michal Dudek mohl hovořit o štěstí, protože z jeho pneumatiky unikal vzduch. Nicméně pro postup do finálové části bylo potřeba víc než absolutní triumf nad slovenskými teenagery. A to se ukázalo být kamenem úrazu.

V rozjížďce s číslem sedm se na mšenský úkor sedmi body obohatili Pardubičané, o čtyři jízdy později zase Zdeněk Simota a Jason Doyle, přičemž v obou případech se vítězové prosadili dopředu již v úvodních metrech.  Až v patnácté jízdě Michal Dudek a Martin Málek odvedli pražské mladíky, což pochopitelně na finálovou část bylo málo.

Jason Doyle a Zdeněk Simota v rozjížďce s číslem sedmnáct neměli žádné nesnáze se slovenskými mladíky. Nakonec skončili se stejným skóre jako Pardubičané. V devatenácté jízdě totiž Tomáš Suchánek opustil druhé místo již ve druhém okruhu a do depa se vracel s přetrženým sekundárním řetězem.

Jan Kvěch s Filipem Hájkem se tím pádem mohli chlubit, že dnes jako jediný vyhráli nad Václavem Milíkem a Tomášem Suchánkem. Ti se však při patu s Plzeňany mohli radovat z první příčky ve skupině, protože na samém začátku závodu porazili Jasona Doyleho a Zdeňka Simotu.

 

Hlasy z depa skupiny A

„V Míšni to bylo lepší,“ připomínal Martin Málek své sobotní účinkování po boku Michala Dudka v německém pouťáku. „Taky nám chyběl zase nějaký bodík. Jinak dobré, ani ta druhá skupina nebyla o moc lepší, ale to jsou dvojice. Není ani co říct.“

„Dobrý člověče,“ vystihnul Michal Dudek svoje pocity. „V první jízdě jsem se bál, když se mi protočilo kolo, ale píchnul jsem duši. Vychytali jsme to, taková blbost, ale dobrý. Každej‘ jezdec je porazitelnej‘, ale na Vencu a Doyleho je to těžký. To by musela bejt‘ náhoda nebo defekt.“

„Dráha byla lepší než minule,“ připomínal Ján Mihálik svou první návštěvu na Borech při prvním závodě české juniorky. „Ale byla zase jiná startovka a zkušenější jezdci. Získal jsem nové zkušenosti.“

 

Další verdikt vzájemného souboje

Skupina B začala podobně zostra jako áčko. Oba favorizované páry spojovala také nutnost vyměnit jednoho člena sestavy. Nedoléčeného Matěje Kůse zastoupil Ondřej Smetana, zatímco místo zraněného Jakuba Jamroga zastoupil Mariusz Puszakowski. Nicméně Milan Mach vraštil u vědomí jeho včerejšího pádu čelo.

Martin Gavenda popisuje svůj pád při tréninku:

„Přetočil jsem se a dal si dost do hlavy.“

Rozjížďka s číslem dvě se začala odvíjet lépe pro pražské závodníky. Josef Franc udával tempo již po vylétnutí pásky, zatímco Ondřej Smetana se po protilehlé rovince přesunul z poslední pozice za záda svého parťáka. Nicméně Eduard Krčmář protáhnul nájezd do druhého oblouku a rychle se na druhé místo vrátil.

Výsledek 6:3 kopíroval skóre duelu Pardubic a Plzně ve skupině A. I v béčku se vynořil na scénu třetí aspirant na postup. Zdeněk Holub brilantně odstartoval do čtvrté jízdy a Hynek Štichauer se rychle zařadil za jeho záda. Patrik Mikel si za nimi mohl překousat řidítka, ale navzdory vší urputnosti a úsilí až do cíle zůstal třetí.

Tým Speedway Pro, do nějž si Hynek Štichauer pozval Zdeňka Holuba, však přestal kopírovat osud Mšena ze skupiny A. Udržel se totiž na čele i v půli základní části, jelikož v desáté jízdě nedal ani náznak šance Martinu Mejtskému s Radkem Podhadským.

Jak Praha, tak Slaný zůstávaly pozadu jen o pouhý bodík. Pro Eduarda Krčmáře a Mariusze Puszakowského se stal snadnou kořistí druhý pár Plzně v šesté jízdě. V rozjížďce s číslem osm si Ondřej Smetana stoupnul na vnitřní část startovního roštu místo Josefa France a po vylétnutí pásky se pustili do úřadování přímo před zraky Patrika Mikela a Martina Gavendy.

Avšak souboj o postup do nadstavbové série byl už u konce, protože bolesti v pravačce Mariusze Puszakowskeho byly stále nesnesitelnější. „Má to asi zlomený,“ komentoval odstoupení svého závodníka Milan Mach, jemuž bylo jasné, že zítřejší extraligu v Praze musí jet opět jen se čtyřmi závodníky.

Osamocený Eduard Krčmář neměl v půli závodu šanci probít se do finále, i když v rozjížďce s číslem dvanáct rychle zmizel z dohledu Patrika Mikela a Martina Gavendy. Slánské věci nepomohlo ani, že ostatní dva favorizované páry se nedokázaly navzájem obrat o maximální počet bodů. Ale rozjížďka s číslem čtrnáct nabídla prozatím nejlepší podívanou dnešního závodu.

Závodníci Speedway Pro si prohodili postavení na startovním roštu, avšak dopředu vypálil Josef Franc. Nicméně Hynek Štichauer se Zdeňkem Holubem drželi v šachu Ondřeje Smetanu. A z první zatáčky vyjel pražský junior dokonce první! Jenže v roli leadera vydržel jen do druhé zatáčky.

Motocykl se mu vzepjal na zadní, takže se Zdeněk Holub vrátil zase za záda svého pardubického kolegy. A co víc, Ondřej Smetana se nechtěl spokojit s nulou a ve čtvrtém okruhu objel Zdeňka Holuba v první zatáčce.

V posledním oblouku před cílem však poslední slovo patřilo Zdeňku Holubovi. Zaútočil po vnitřní straně a byl v cíli dříve než Ondřej Smetana. Díky jeho manévru nevyhrála Praha, nýbrž Speedway Pro. A jeho 5:4 bylo klíčové pro jejich prvenství v celé skupině.

V rozjížďce s číslem osmnáct mohli Hynek Štichauer a Zdeněk Holub nechat opuštěného Eduarda Krčmáře klidně pádit dopředu. Slánský postup byl už stejně pasé. A byť nakonec ve dvacáté jízdě Josef Franc a Ondřej Smetana vyhráli nad plzeňským tandemem, pouze vyrovnali celkový zisk Speedway Pro. O jeho vítězství tak rozhodl výsledek vzájemného souboje z oné nádherné čtrnácté jízdy.

 

Hlasy z depa skupiny B

„Je to škoda,“ komentoval Eduard Krčmář skutečnost, že půlku závodu musel táhnout sám bez parťáka. „Nic s tím nenaděláš. První jízdu jsem zkusil něco nastavit, ale nevyšlo to, jinak dobrý.“

„Na hovno, vůbec mi nešly starty,“ nebyl Patrik Mikel dnes vůbec optimistou, avšak naštěstí jeho návštěva v sanitním voze během závodu byla jen prkotinou. „Vletěl mi do oka kamínek, když jsem se koukal na jízdu, tak mi to museli vyčistit.“

„Blbý den,“ konstatoval Martin Gavenda. „Hned v tréninku jsem upadl. Přetočil jsem se a dal si dost do hlavy. A ještě mě bolí mě jakoby na pánvi.“

Příspěvek Štěstěny do medailové pranice

Systémem importovaném z Britských ostrovů se o český titul v mistrovství republiky dvojic bojovalo poprvé v Březolupech zkraje září 2003. Jenže až dnes se stalo, že by všichni čtyři finalisté skončili základní část se stejným počtem bodů. Avšak už v semifinále byly pochopitelně všechny předchozí výsledky zapomenuty.

První semifinále ovládl Václav Milík, jenž už v půli druhého okruhu vedl bratru o dvacet metrů. Nicméně pro postup je rozhodující výsledek celého páru. Toho si byli plně vědomi Pražané. Josef Franc, který odstartoval jako druhý, se proto zbytečně nehnal za pardubickým závodníkem.

Snažil se brzdit Tomáše Suchánka, na něhož se tlačil zezadu Ondřej Smetana, který opět startoval od vnitřní čáry místo svého kolegy. „Máknul jsem si, nic lehkýho to nebylo,“ komentoval Tomáš Suchánek, že si mezi pražskými závodníky připadal jako sardinka, kterou spolu s dalšími pěchují do konzervy. V závěru však pražské sevření povolilo. Tomáš Suchánek udržel třetí příčku a Pardubice šly do finále.

Ve druhém semifinále si Zdeněk Holub stoupnul mezi Zdeňka Simotu a Jasona Doyleho, zatímco Hynek Štichauer startoval místo něho až úplně zvenčí. Domácí duo mělo rychlejší start. Leč první nájezd charakterizovala mela, protože ani zástupci Speedway Pro odmítali vzbudit se z finálových snů.

Zdeněk Simota byl tísněn zprava svým kolegou a najednou poskočil, aby ještě před zlomem úvodního oblouku upadl. Hynek Štichauer jej dovezl k vratům depa na tandemu. A když se na rampě rozsvítilo červené vylučovací světlo, bylo jasné o dalším finalistovi.

„Koplo mě to,“ znělo líčení incidentu z úst Zdeňka Simoty. „Jason to dal na mě, měl jsem co dělat, aby nešel se mnou. Odstartovali jsme stejně a v první zatáčce jsme se málem potkali.“

Bez diskvalifikovaného Zdeňka Simoty, stačilo Hynku Štichauerovi a Zdeňkovi Holubovi pouze dojet do cíle. Jason Doyle skutečně triumfoval v opakované jízdě, avšak jeho čtyři body byly v konfrontaci s pěti týmu Speedway Pro málo.

Jason Doyle vzápětí kraloval rovněž malému finále. Pražané opět v boji o bronzové medaile uplatnili taktiku nechat jednoho protivníka upalovat ke čtyřem bodům a jeho kolegu tísnit, aby do společného bodového měšce přispěl pouze kulaťoučkou nulou.

Zpočátku jim plán vycházel více než dokonale Josef Franc jel druhý, a když se v úvodním kole ohlédl ve druhé zatáčce doprava, spatřil za sebou Zdeňka Simotu. To už ovšem Ondřej Smetana mířil spodem na třetí místo za výfuk svého kolegy. Protože Zdeněk Simota jel už bez plechové boty, zdálo se být rozhodnuto.

„Plechovku jsem ztratil hned v první zatáčce,“ vyprávěl později o svém handicapu. „V zatáčce u depa to nebylo hrozný, tam jsem nemusel dávat nohu dolů. V tý zadní zatáčce ale byly díry, tam jsem si pokaždý kopnul, ta normální bota tolik neklouže.“

Nicméně sám Zdeněk Simota byl v ten moment jediný, který ještě nevěřil, že se Plzeň ve čtvrtém rozhodujícím podniku šampionátu dvojic pořádaném na borském ovále vůbec poprvé před domácím publikem neozdobí žádnou medailí. Nestále se snažil útočit a byl v kontaktu s Pražany.

V závěrečné zatáčce nasadil trhák vnějškem a na cílové rovince se zničehonic zjevil po pravém boku Ondřeje Smetany. Metu protnul takřka současně, avšak i ze šikmého úhlu pohledu z depa se zdálo, že Zdeněk Simota projel pod šachovnicovou vlajkou o chloupek dříve. A vskutku spíkr Jaroslav Hrubý tlumočil přes mikrofon a tlampače verdikt Lenky Felixové, že domácí doslova v minuté před dvanáctou sestřelili Pražany z nejnižšího stupínku pódia.

Ondřej Smetana lituje ztracených bronzových medailí:

„Nevěděl jsem o Simoťákovi, najednou byl v cíli přede mnou. Jestli jsem zaklap‘ dřív? Nedá se nic dělat, mrzí mě to.“

Zbývalo jediné. A sice nic menšího, než rozhodnout otázku letošního mistra republiky. „Chtěl jsem Vaška potrápit,“ netajil se Hynek Štichauer svým plánem pro velké finále. Doopravdy po startu se řítil mezi Tomášem Suchánkem a Václavem Milíkem a druhé místo udržel i po průjezdu první zatáčkou. Zdeněk Holub zůstával vzadu.

Pokud by tedy toto pořadí zůstalo zachováno až do cíle, Pardubice by zůstaly tak či onak mistrem republiky. Ovšem Václav Milík si už brousil pero, aby ve svém vlastním finálovém scénáři pro sebe sepsal výraznější roli. Ve druhé zatáčce se mu ještě nepodařilo objet Hynka Štichauera, ovšem v následujícím výjezdu již ano.

Ve třetím kole vystřídal Tomáše Suchánka ve vedení. Na cílové rovince však na svého parťáka počkal. Závěrečný okruh se již proměnil v jakési improvizované čestné kolo vítězného páru. Historie českých dvojic dostala nový zápis díky čtvrtému titulu pro ZP Pardubice. A Václav Milík se může pyšnit, že byl u každého z nich a pokaždé s nějakým jiným závodníkem.

 

Hlasy z depa

„Jsem hodnej‘ na kamarády,“ smál se Václav Milík nad otázkou, proč každý ze svých čtyř titulů vyhrál s někým jiným. „Těší mě hlavně, že Pardubice zase vyhrály. Tomáš jel fantasticky, startoval a já to honil zezadu hlavně ve finále. Měl jsem dobře nastavenou motorku, Tomek jel super, byla to nádhera, jak jsme se doplňovali. V Itálii to bylo včera těžký, bolí mě ruka, ledoval jsem to. Měl jsem z dneška obavy, ale šlo to.“

„Vyhráli jsme, jsem spokojenej‘,“ neskrýval Tomáš Suchánek svou radost. „Jen škoda toho defektu, zase řetěz jako v Praze. Konečně je titul. V semifinále mě Pepíček tři kola blokoval, ale poslední kolo to vzdal. Máknul jsem si hezky, nic lehkýho to nebylo.“

„Byl to nečekanej‘ výsledek,“ uznával Hynek Štichauer. „Ve finále jsme měli docela kliku. Štěstí nám přálo neskutečně, asi to byla karma. Máme z toho radost, dali jsme do toho všechno, zasloužíme si to. Prošli jsme tím sejtem dobře i se štěstím. Na to se historie neptá, Speedway Pro má medaili. E finále jsem chtěl Vaška potrápit, ale je moc dobrej‘. Na vítězství nebylo, Pardubice byly nejlepší a my to druhý místo bereme. Chtěl bych poděkovat firmě HT Kovo. Podporujou mě dvanáct let, a když jsme na dvojice neměli jinýho partnera, oni nám vytrhli trn z paty, že nám na to něco přispěli.“

„Krásný,“ rozplýval se Zdeněk Holub. „Štěstí bylo, štěstí nám pomohlo. Dráha v Plzni byla taková klasická. Po měsíci flákání a sobotní tragédii v Lamothe to dneska dopadlo krásně. První ročník Speedway Pro týmu a hned krásnej‘ výsledek.“

„V semifinále jsem odstartoval,“ vracel se Zdeněk Simota ještě ke svému druhému pádu. „Byli tam oba s Jasonem. Na lajně mě kopla díra, on to z trojky stáhnul ke mně a možná i do mě někdo i strčil. Mohlo se to opakovat se všema, byli jsme tam čtyři. Tolik pádů jako dneska jsem ale neměl za posledních deset let! Při tréninku nebyla žádná díra, teď jsem v první jízdě to chtěl dát pod Milíčka. A díra jako kráva, motorka se úplně zastavila. Nakonec je aspoň to třetí místo, i když jsme měli na víc. Nebejt‘ toho vyloučení v semifinále, ve finále jsme.“

„Podle výsledků,“ reagoval Josef Franc na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „Dojeli jsme, jak jsme to vybojovali. Je to škoda, jsou to závody. Zapomeneme, že jsme byli čtvrtý a jedeme dál.“

„Jak bych to řek‘?“ hledal Ondřej Smetana správná slova, jimiž by dnešní závod okomentoval. „Nejsilnější závodníky jsem neporazil. Se Zdendou jsme se strkali na lokty, vsadil to pode mě i Suchoš. Nepovedlo se, ve finále jsme pak jeli pro to třetí místo. Nevěděl jsem o Simoťákovi, najednou byl v cíli přede mnou. Nedá se nic dělat, mrzí mě to, neměl jsem svůj den. Jinak moc pěkný závody, takovou dráhu jsem snad v Plzni ještě neviděl. Pěkně se závodilo, škoda, že občas ty jízdy byly takový blátivý. Ale pro každýho to bylo stejný. Jen kdybych líp startoval a dotáh‘ to do konce.“

skupina A:
1. ZP Pardubice		24
Václav Milík	4 4 4 4	16
Tomáš Suchánek	2 3 3 E	8(2)
2. PK Plzeň – HBC@Vrates		24
Zdeněk Simota	X 3 3 3	9(3)
Jason Doyle, AUS	3 4 4 4	15
3. Grepl PDK Mšeno		18
Michal Dudek	3 0 0 4	7(1)
Martin Málek	4 2 2 3	11(1)
4. AK Markéta Praha		15
Filip Hájek	2 4 2 2	10(1)
Jan Kvěch	0 2 0 3	5
5. SC Žarnovica		9
Ján Mihálik	F 3 2 2	7
Jakub Valkovič	2 0 0 F	2
skupina B:
1. Speedway Pro		24
Hynek Štichauer	3 4 3 3	13(1)
Zdeněk Holub	4 3 2 2	11(3)
2. Olymp Praha		24
Josef Franc	4 4 4 4	16
Ondřej Smetana	2 3 0 3	8(2)
3. AK 3ton Slaný		18
Eduard Krčmář	3 3 4 4	14(1)
Mariusz Puszakowski, PL	0 4 – –	4
4. Březolupy/Pardubice		16
Martin Gavenda	0 R 2 3	5(2)
Patrik Mikel	2 2 3 4	11
5. PK Plzeň		8
Martin Mejtský	2 2 0 2	6
Radek Podhadský	0 0 2 F	2

Poznámka: SC Žarnovica dostal výjimku z pravidla o povinném startu jednoho držitele licence AČR, pakliže obsadí závod dvojicí závodníků s licencemi SMF

Finálová skupina:	SF1	SF2	MaF	FIN
1. ZP Pardubice	6			7
Václav Milík	4			4
Tomáš Suchánek	2			3(1)
2. Speedway Pro		5		2
Hynek Štichauer		3		2
Zdeněk Holub		2		0
3. PK Plzeň – HBC@Vrates		4	6
Zdeněk Simota		X	2
Jason Doyle. AUS		4	4
4. Olymp Praha	3		3
Josef Franc	3		3
Ondřej Smetana	0		0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Plzeň – 7. května
Mistrovství republiky dvojic bývá tradičně příležitostí spatřit kombinace závodníků, kteří by se jinak dohromady nedostali. I když počet týmů sestavených na mimoklubové bázi se dostal na minimální úroveň, pouze šest závodníků si bude moci říct, že už spolu v jednom páru kdysi v republikovém šampionátu šli na nástup. Přitom takových dvojic byla zprvu plná polovina, jenže zranění donutila manažery improvizovat.

Tipujte:

Sedm nových jezdeckých spojení

Z hlediska stejné sestavy měla zítra být sestava pražského Olympu. Josef Franc s Matějem Kůsem by spolu nastoupili již počtvrté za sebou. Jejich bilance je přitom úžasná, protože spolu dosáhli stříbro v Pardubicích 2014 a v Praze 2016, které ve Slaném před dvěma lety proložili bronzem.

Místo Matěje Kůse se však nakonec zítra objeví Ondřej Smetana. I navzdory smůle úřadujícího druhého vicemistra jednotlivců však věrnosti spojení Josef Franc – Matěj Kůs nemůže konkurovat žádný jiný tandem.

Eduard Krčmář měl jet s Jakubem Jamrogem teprve podruhé, avšak po víkendovém Polákově zranění se do sestavy Slaného dostává Mariusz Puszakowski, jenž si ve vestě středočeského klubu odvedl své v extralize. „Proč ne?“ kontruje Milan Mach protiotázkou na dotaz, proč se rozhodl, jak se rozhodl. „Miedzinski má v úterý Švédsko a v Praze je extraliga. Nechtěl jsem zvát dva závodníky na dva závody.“

Nebýt ovšem druhého kola české extraligy na pražské Markétě, zítra bychom na Borech viděli slánskou dvojici ve složení, jaké už tady jednou bylo. „Moh‘ jsem mít Sebu Ulamka,“ říká Milan Mach. „Ale nechtěl jsem mít jeho na dvojice a někoho jinýho zase na extraligu.“

Sebastian Ulamek se v českém šampionátu dvojic objevil již v minulosti a předloni ve Slaném dojel s Eduardem Krčmářem ke stříbru. Jezdecká kombinace Eduard Krčmář – Mariusz Puszakowski je ovšem nová stejně jako složení rovnou šesti dalších týmů. Tři další spojily závodníky, kteří už spolu v mistrovství republiky bojovali.

Martin Gavenda a Patrik Mikel startovali loni na Markétě za Březolupy a zítra dají dohromady koaliční spojení s názvem Březolupy/Pardubice. Václav Milík s Tomášem Suchánkem vytvořil ambiciózní pardubickou kombinaci před pěti lety ve Mšeně. Smolně vypadli ve skupině B, aby posléze Václav Milik v dalších sezónách vystřídal čtyři různé parťáky. A konečně Michal Dudek a Martin Málek, kteří povezou mšenské vesty, v září 2010 nastoupili v Divišově za Slaný.

Přehled závodníků, kteří už spolu v MR dvojic startovali:

letošní tým:	společné působení v minulosti:
ZP Pardubice – Václav Milík a Tomáš Suchánek	11.8.2012 Mšeno: ZP Pardubice– 3. skupina B
Grepl Mšeno – Michal Dudek a Martin Málek	11.9.2011 Divišov: Slaný – 4. skupina A
Březolupy/Pardubice – Martin Gavenda a Patrik Mikel	6.9.2016 Praha: Březolupy – 5. skupina A

 

Plzeňský důl na medaile

Šampionát republiky dvojic se koná pravidelně od roku 1977 se dvěma výjimkami. V sezónách 1981 až 1985 se o párové zlato na našich tratích nebojovalo vůbec, v letech 1996 a 1997 byly dvojice suplovány seriálem tříčlenných družstev.

Pomineme-li tříčlenná družstva, na plzeňských Borech se mistrech rozhodovalo hned třikrát. Závod byl pokaždé příznivý pro domácí. Nebýt posledního klání v září 1994, kdy skončili těsně druzí, stali se před zraky domácího publika šampióny jak roku 1978, tak 1993.
Jistě není bez zajímavosti, že vyhrát na své domácí dráze se v průběhu historie nepodařilo kupříkladu ani Pardubicím, ani Slanému.

Výsledky finálových závodů MR dvojic v Plzni:

24.9.1978	1. AMK ČSAD Plzeň	Jan Hádek – Jindřich Dominik
	2. ZP Pardubice	Petr Kučera – Emil Sova
	3. RH Praha	Milan Špinka – Petr Ondrašík
11.9.1993	1. AK ČSAD Plzeň	Jiří Štancl – Bořivoj Hádek – Jan Hádek ml.
	2. PSK Olymp Praha B	Zdeněk Schneiderwind – Lubomír Jedek – Dušan Kšír
	3. PSK Olymp Praha A	Petr Vandírek – Antonín Šváb – Antonín Kasper
1.10.1994	1. PSK Olymp Praha B	Zdeněk Schneiderwind – Lubomír Jedek – Antonín Kasper
	2. PK Četrans Marco Polo Plzeň	Jiří Štancl – Bořivoj Hádek – Jan Holub
	3. AK Slaný B	René Juna – Robert Král

Jaké bylo vítězství roku 1993 očima Jiřího Štancla

 

Medaile s otcem i synem

Václav Milík drží v mistrovství republiky ojedinělý primát. U všech dosavadních třech titulů ZP Pardubice byl on a přitom pokaždé nastoupil po boku jiného kolegy. Nicméně pozornost statistiků poutá rovněž Zdeněk Simota.

V portfoliu jeho úspěchů je jeden mistrovský titul a tři bronzové. Podobně jako pardubický kapitán také plzeňský Jihočech stál na stupních vítězů ve všech případech s někým jiným. Ojedinělá je však skutečnost, že mu ve finále mistrovství republiky byl parťákem otec i syn.

V červenci 2004 skončil Zdeněk Simota třetí po boku Petra Vandírka, zatímco o tři roky později v Divišově stejné umístění zopakoval s jeho synem Adamem. Vzhledem k bohaté historii naší ploché dráhy najdeme v historických análech bezpočet otců a jejich synů. A řada z nich se umístila mezi nejlepší trojicí také v párovém šampionátu.

Petr a Adam Vandírkovi jsou jediným příkladem, kdy otec se svými výkony předčil potomka. Většinou tomu bylo obráceně. Na titul šampiónů dvojic dosáhli Aleš Dryml mladší a Václav Milík mladší, zatímco pro jejich táty se staly maximem stříbrné medaile.

Jiří Štancl mladší se právě v Plzni před čtyřiadvaceti lety stal prvním závodníkem, který se stejně jako jeho otec stal domácím mistrem dvojic. Stejná meta se povedla i Pavlu Ondrašíkovi, který dokonce svými zlatými medailemi ze Slaného a Mšena srovnal krok s vítězstvími svého otce Petra v Chabařovicích 1979 a Mšeně 1980. V obou případech měl za kolegu Jiřího Štancla staršího, jehož potomek vyhrál české dvojice jen jednou.

Absolutorium v rodinných titulech mistrů republiky dvojic patří plzeňské rodině Hádkových. Výkon Jana Hádka z Plzně 1978 o patnáct let později rovněž na Borech zopakovali hned dva jeho synové, Bořivoj a Jan. Série mohla pokračovat i do dalšího kolena. Jenže Michael Hádek skončil s Janem Holubem třikrát čtvrtý a vzhledem k jeho rezignaci ze zítřejšího závodu se v tomto ohledu nedočkáme přepsání historických statistik ani letos.

Pódiová umístění Zdeňka Simoty v šampionátu dvojic:

datum a dějiště finále:	umístění:	tým a kolega:
5.7.2004 Mšeno	3.	PK Plzeň – Petr Vandírek
29.7.2007 Divišov	3.	HBC@Rarach Fans – Adam Vandírek
11.9.2010 Divišov	1.	HBC@Vrates Speedway/CS MV – Josef Franc
6.9.2016 Praha	3.	PK Plzeň – Matej Žagar

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Petr Makušev a Antonín Škach