Žarnovica – 20. a 21. července
Evropský pohár v sobotu. A Zlatá trofej FIM v neděli. Vrcholné závody stopětadvacítek se sešly během jednoho víkendu v Žarnovici. Příležitost ukázat se v mezinárodním měřítku měli nejen Češi, ale vůbec poprvé i Slováci, kteří se této kubatuře začali věnovat před rokem.
Bohužel se závodů na domácí dráze nemohla účastnit Anna Hajková. Při poslední tréninkové jízdě před víkendovými mítinky se zranila. Nejenže si pohmoždila ruku, ale bohužel si také vyhodila kyčel, kterou jí v nemocnici museli pod narkózou srovnat.
Její bratr Jaroslav posléze dokázal vybojovat pěkné umístění. Motocykly 125 ccm mají nosnost do zhruba šedesáti kilogramů a někteří kluci ze zahraničí měli i méně. Na velké a rovné dráze výhoda k nezaplacení obzvlášť v kombinaci s nadupaným motorem.
Z našich se boji o stupně vítězů přibližoval debutující Jakub Hejkal. Byl ale smolný hlavně na startech. Není divu, hodně chtěl. Bohužel ale na svou snahu doplatil.
Vedle nepřemožitelného Franciszka Szczyrby se dvakrát na pódiu objevil Levi Böhme. Německého závodníka jsme viděli v akci také u nás, naposledy v červnu v Chabařovicích. Jeho technika byla na jedničku a měl k sobě výborného manažera Ronnyho Weise.
Žarnovica – 20. července
Evropský pohár stopětadvacítek přinesl maximální triumf Polákovi Franciszku Szczyrbovi. Obecně platilo, že na žarnovickém ovále to s motocyklem kolibří kubatury nejlépe jelo vzrůstově menším a lehčím závodníkům. Slánské trio ukázalo své umění také na mezinárodní úrovni. Jakub Hejkal skončil devátý, Karel Průša byl hned za ním a Štěpánka Nyklová skončila sedmnáctá.
Slaný – 9. července
Česká nominace pro evropský a světový pohár stopětadvacítek příští víkend byla zveřejněna. Do Žarnovice se vypraví Karel Průša, Štěpánka Nyklová a Jakub Hejkal. Reprezentační trojice se ještě potká v příští pondělí na pardubickém tréninku, kde pro ni SCM Slaný připravilo od šestnácti hodin speciální program.
V Gdaňsku proběhly závody mistrovství FIM Europe a FIM v kubatuře 125 ccm, nazývané Zlaté trofeje a brané jako neoficiální mistrovství Evropy a světa v této kategorii. Na závodech jsme byli přítomni i my, zástupci firmy Shupa, Petr Schmíd a Jaroslav Šůs. Důvodem naší účasti bylo i přes velkou vzdálenost především to, že naše motory a motocykly používá většina startovního pole a máme možnost se s našimi zákazníky osobně setkat a pomáhat jim při závodech.
S motory Shupa závodí všichni čeští, polští, ukrajinští, francouzští, lotyšští a estonští reprezentanti a část jezdců z Německa a z Holandska. V sobotu, kdy startovní listina obsahovala osmadvacet závodníků, mělo motory přímo od nás celkem dvacet borců.
A protože většina měla k závodům připraveny dva motocykly, bylo v Gdaňsku v akci zhruba čtyřicet motorů Shupa. Technické problémy jsme nakonec řešili jen u dvou motorů a to v sobotním tréninku. Jinak naše stopětadvacítky držely a umožnily závodníkům poměřit své síly ve vyrovnaném startovním poli.
Motory Shupa jsou pro oko diváka vylepšeny některými červenými doplňky, zejména červenými víčky hlavy. Proto tedy ten nadpis. Červená víčka na bedně…
Naši borci bojovali ve vyrovnaných závodech velmi dobře. Nejlepší byl Karel Průša, v sobotu na šestém a v neděli na devátém místě. Štěpánka Nyklová i Pavel Marek se drželi statečně a v sobotním závodě vyhráli oba jednu jízdu.
Jak je z přiložených výsledků obsadili závodníci s motory Shupa v sobotu celé pódium, když jednoznačně dominovali domácí Poláci.
Není to jen v klikovce
V neděli byl na Shupě vítězem Francouz Urda a třetí byl Ukrajinec Levišin. Druhý Němec Schweer používá motory od svého tunera, který ovšem díly bere od nás, takže to, že neměl červená víčka, mu odpustíme.
Když přidáme tyto výsledky k již dosaženým úspěchům, tak od roku 2011, kdy první medaile pro Shupu získali Míša Krupičková a Michal Škurla, posbírali závodníci s motory Shupa na těchto prestižních závodech FIM a FIME celkem 42 medailí, z toho 13 zlatých.
V současné době řeší Mezinárodní motocyklová federace techniku pro začínající plochodrážní závodníky SGP4) Závody v Gdaňsku prokázaly vysokou technickou úroveň a životnost motocyklů Shupa.
Motory Shupa jsou vyráběny s velkým klikovým hřídelem s ohledem na specifické použití na ploché dráze. Z našeho pohledu jsou pro jízdu začínajících a i vyspělých závodníků kategorie 125 ccm určitě lepší a vhodnější, než motory s motokrosovým základem, a tedy malou a lehkou klikovkou, jaké používají motocykly SGP4.
Gdaňsk – 22. a 23. července
Baltský přístav se o víkendu stal hlavním městem plochodrážních stopětadvacítek, které čekaly dva klíčové závody jejich mezinárodní sezóny. Sobotní evropský pohár se stal kořistí Poláka Mieszka Mudla. Světovou soutěž vyhrál Noah Urda z Francie. V akci byli rovněž čeští reprezentanti.
Rozpis trofeje FIM Europe se skládal ze dvou skupin. Petr Marek i Štěpánka Nyklová v nich uvízli, byť oba po jedné rozjížďce vyhráli. Karel Průša postoupil, ale v semifinále dojel bohužel třetí. Cíl finále B jej zastihl na druhé pozici.
Dráha byla těžká, rozbitá a hlavně suchá, kvůli Polákům ji dost nekropili. V nedělním klání byl Karel Průša devátý, Petr Marek jedenáctý a Štěpánka Nyklová osmnáctá.
Pardubice – 7. srpna
Z úhlu pohledu českých favoritů nemohl evropský pohár stopětadvacítek v Pardubicích začít lépe. Karel Průša se vracel jako vítěz z rozjížďky s číslem jedna. Petr Marek vypálil ve čtvrté jízdě dopředu jako stíhačka. V půlce protilehlé rovinky měl náskok, že propisovačky samy vyskakovaly z kapes, aby mu do programu zapsaly trojku. Ale vytuněný motor si postavil svou kovovou hlavu a chabařovický borec ztratil rychlost a projel cílem jako poslední. Byť se v dalším průběhu snažil, na postup do finálové části to bylo málo. Štěpánce Nyklové scházel bod, Dominiku Hrbkovi ztracené dny po jarním zranění. Mezi osm nejlepších se z našeho čtyřlístku probil jen Karel Průša, když ve své skupině podlehl jen dvakrát Krzysztofu Haradarczykovi, jenž se posléze při hromadné kolizi v devatenácté jízdě zranil. Ale zpět ke Karlu Průšovi. V semifinále si vybojoval vítězství a s ním i možnost volit si finálovou dráhu jako druhý. Za evropským primátem vyrazil Lester Mathijsen, v první zatáčce se před Karla Průšu posunul i Ties Schweer. Dopředu se dral i málo známý Lotyš Andzej Smulkevics, jehož však český reprezentant uhlídal a mohl si jít na vyhlášení pro bronzovou medaili.
Ze tří Čechů jde dál jediný
Benevolentnější předpisy FIM Europe pustily na start evropského poháru více kolibříků než zlatá trofej FIM o den dříve. Čtyřiadvacet závodníků a pětadvacátý náhradník Štěpán Melč předvedli v praxi všechny typy stopětadvacítek a velikosti rámů a kol. Plzeňský závodník v úloze náhradníka na ovál vůbec nevyjel, zbývající česká čtyřka byla do dvou skupin rozdělena rovnoměrně.
Karel Průša se z první rozjížďky první skupiny vracel jako suverénní vítěz. V dalších dvou sériích ovšem narazil na Krzysztofa Haradarczyka, který do Pardubic přijel obhajovat svůj titul z Rovna. Neměl to však vůbec jednoduché. Při svém prvním výjezdu na svítkovský ovál totiž mechanickou vinou klesl z druhé příčky na poslední.
Nula u jeho konta tudíž velela útočit. Ujel všem, zatímco Karel Průša si po dlouhém zápolení vydřel na začátku třetího okruhu druhou pozici na úkor Nieka Meijerinka. Polák se s Čechem potkal ještě jednou v rozjížďce s číslem patnáct. Karel Průša v ní nejprve překonal Carla Wynanta vnějškem první zatáčky.
Poté vzdoroval Krzysztofu Haradarczykovi až do poslední zatáčky, v níž jej polský borec vytlačil na venek a o fousek mu sebral vítězství. Karel Průša však při svém posledním startu v rozjížďce s číslem třiadvacet slavil triumf ve stylu start – cíl. Nechal za sebou Štěpánku Nyklovou, jež na postup do finálové části postrádala jediný bod.
Nicméně nešlo jen o účast mezi osmičkou nejlepších, nýbrž o volbu výhodnějších startovních polí pro semifinále. A tak Karel Průša byl v nadstavbové části z našich reprezentantů jediný. Petr Marek totiž ve druhé skupině prožil nehoráznou smůlu. Když při své první jízdě suverénně vedl, drahý nadupaný motor mu přestal jet.
A co bylo horší, v depu se nenašla odpověď na otázku proč. Chabařovický závodník se pustil do boje. Desátou jízdu vyhrál, jenže poté jeho náhradní stroje bohužel nestačily. Byť na závěr podjel Thiese Schweera v nájezdu do první zatáčky druhého okruhu, na semifinále mu chyběly dva body. Ve druhé půli vypadl z postupové hry rovněž Dominik Hrbek.
Karel Průša komentuje svůj bronz:
„Dobrý, ale v základní části jsem byl zklamanej za ty dva body. Polák byl rychlejší. V semifinále byl dobrej boj, chtěl jsem vyhrát, abych si moh‘ vybrat lepší pozici. Ve finále jsem chtěl dosáhnout lepšího výsledku, ale jsem spokojenej. Start docela dobrej, jenže oni byli rychlejší.“
Bronz zůstává v Čechách
Boj o medaile vlastně začal již v rozjížďce s číslem devatenáct, jíž startovala poslední série první skupiny. Krzysztof Harandarczyk v úvodním výjezdu chytil o mantinel a zezadu do něho vrazili Makar Levišin a Niek Meijerink. Tři pretendenti na medaile byli rázem ze hry. Polák sice postoupil, avšak pro zranění nemohl pokračovat.
V péči lékařů se ocitnul také Ukrajinec. Notně potlučeného jej ze sanitky odnesl za potlesku tribuny do depa manažer Sergej Golovnya. Niek Meijerink se sice postavil na start repete, avšak prakticky se kvůli mechanické závadě ani nerozjel.
Semifinále proběhla vcelku jednoznačně. Lester Mathijsen opanoval to úvodní, v němž ho do finále doprovodil Ties Schweer. Úlohu suveréna ve druhém sehrál Karel Průša, jenž vytrvale odrážel nájezdy Andrzeje Smulkiewicze. Vedení uhájil a mohl si volit postavení na finálovém roštu jako druhý. V malém finále zvítězil Mieszko Mudlo, zatímco Zachar Lustiulk v prvním oblouku podjel Silvara Aviho. Karel Průša se zatím díval na okraji depa.
Přilbu měl nasazenou na hlavě, v ruce brýle. Ty mu nasadil tatínek, který mu předával motocykl. Na ovál se spustil jako poslední z čtveřice finalistů pod ostřížím zrakem Miroslava Rosůlka. Pak už konečně páska letěla vstříc pardubickému nebi.
Lester Mathijsen zamířil do čela s neomylností podobnou Indiana Jonesovi. Karel Průša se zařadil hned za něho, jenže Ties Schweer se na vnějšku prvního oblouku ukázal jako rychlejší. Na Slaňáka dotíral rovněž Andrzej Smulkevicz, ale ten nedostal výraznější šanci sesadit Čecha z nejnižšího stupínku pódia.