Praha – 10. září
Nedělní odpoledne bude v pražské šestce patřit ploché dráze. V jednu na malé Markétě bude pokračovat mistrovství republiky stopětadvacítek na krátkých tratích. Odpolední mistrovské dvěstěpadesátky byly přeloženy na čtvrtý říjen, kdy se postarají o doprovod Tomíčkova memoriálu. Velký ovál bude proto plně k dispozici čtyř týmům zápolícím v poháru přátelství, jenž drží pohromadě jen zázrakem či přesněji řečeno díky pořadatelskému úsilí.
Tipujte:
Loading ...
Letošní soutěže se neúčastní Diedenbergen, který v červenci v Žarnovici zastoupil maďarský tým, jenž však pozítří do Prahy nepřijede. Čtvrtým celkem v závodě tím pádem bude tým českých juniorů do devatenácti let. Za soupeře bude mít pražskou Markétu s trojicí juniorských reprezentantů, slovinské Krško a slovenskou Žarnovica.
Slovenský klub se však evidentně ocitnul na personální křižovatce. Loni dokonce postavil juniorský národní tým, ale různé okolnosti zapříčinily, že se letos na oválech pravidelně objevuje pouze Jakub Valkovič. Jenže toho jako na potvoru sklátily horečky, díky nimž nepojede ani zítra do Nagyhalaszu ke společnému šampionátu Slovinska, Maďarska a Slovenska.
Přitom Žarnovica své družstvo skládala s obtížemi. Padala jména Martin Málek, Hynek Štichauer a Jaroslav Petrák. Jenže ani jeden z nich slovenskou vestu neoblékne, protože si hodlají otestovat lázeňský kilometr před posledním tréninkem před mistrovstvím republiky o příští sobotě.
Ačkoliv je situace zralá na bílý prapor, vedení Speedway Clubu je daleko od kapitulace. Nastoupí Ondřej Smetana, který jeho barvy hájí v první lize, a přijedou dva Poláci. Otázkou však zůstává, kdo nahradí nemocného Jakuba Valkoviče. Ve hře je Milen Manev či nějaký Maďar, který by do Prahy přijel po ose z Nagyhalaszu.
Dle posledních informací jsou Slováci v kontaktu také s Bruno Belanem, jenž za ně nastoupil již pražské první lize.
Startovního listina nedělního závodu v Praze:
AK Markéta Praha:
1 Jan Macek, 2 Filip Hájek, 3 Daniel Klíma, 4 Petr Chlupáč, 5 neobsazeno
AMD Krško:
1 Nick Škorja, 2 Miran Praznik, 3 Denis Štojs, 4 Sebastian Kössler (A), 5 neobsazeno
Czech U19 Team:
1 Pavel Kuchař (Praha), 2 Jaroslav Vaníček (Praha), 3 Jan Jeníček (Pardubice), 4 Daniel Šilhán (Pardubice), 5 neobsazeno
Pardubice – 1. září
Jan Macek se rozhodl šetřit novou pneumatiku na druhou půli dnešního přeborového klání v Pardubicích, protože jej čekali silnější soupeři. Osud mu zvednul vztyčený prst již v rozjížďce s číslem jedna. Se silně sjetou hranou předčil Daniela Šilhána až v nájezdu do třetího kola, vedoucího Filipa Hájka podjel v posledním oblouku. Riskoval i nadále a nepřezul, jenže jeho zadní guma řekla v sedmé jízdě dost a praskla. Novopečený juniorský šampión místo jistých třech bodů tlačil svůj stroj do depa a bylo rázem mimo hru o vítězství. Od druhé série, v níž předjel Hynka Štichauera, na hrotu aktuální klasifikace osaměl Petr Chlupáč. Dle svých slov si závodění náramně užíval, šel od vítězství k vítězství a nakonec v devatenácté jízdě přechytračil Jana Macka. Sebral mu nejen výhru, ale i poslední naději na rozjezd. Druhá příčka patřila Danielu Klímovi, třetí Hynku Štichauerovi, doprovodné mistrovské stopětadvacítky opanoval Maksymilian Pawelczak.
Petr Chlupáč míří rychle do čela
Pardubická dráha je velká a široká. Pořadatelé dnes využili její propustnost a nechali trénovat šest závodníků najednou. Vysvětlení bylo nabíledni. Dvaceti jízdám přeboru předcházely tři kvalifikační rozjížďky. K tomu šestnáct jízd stopětadvacítek a nikoliv nereálná vidina možných rozjezdů. Suma sumárum, pádný důvod ke spěchu.
Jaroslav Vaníček se v přeboru objevil již v minulosti. To ovšem musel sedlat motocykl o zdvihovém objemu 250 ccm. Na svůj start s pětistovkou si musel počkat na své patnácté narozeniny a dnes již na startu nechyběl. Stylem start – cíl opanoval první kvalifikační jízdu a na první pokus se dostal do hlavní šestnáctky.
Podobný kousek se vzápětí povedl Matouši Kameníkovi, zatímco dvě dvojice poražených dostaly ještě jeden pokus v rozjížďce s číslem tři. Její start se opakoval kvůli letmáku Michala Bašteckého. Pražský závodník dostal varování, ale po restartu skončil druhý za Matoušem Kameníkem s pekelně rychlou dvěstěpadesátkou. A tak se i on mohl chystat na hlavní závod, který začal velkým překvapením.
Jan Macek vysvětluje své problémy v rozjížďce s číslem jedna:
„Nevyplatí se riskovat novou gumu, měl jsem hrozně sjetou hranu, ale teď už to bude dobré, doufám.“
S letem pásky vstříc prosluněnému svítkovskému nebi vypálil dopředu Daniel Šilhán. Ve druhé zatáčce jej ovšem podjel Filip Hájek. A Jan Macek, novopečený juniorský šampión republiky trčel vzadu a za svým výfukem měl pouze Jaroslava Vaníčka. Avšak bílý ručník do ringu neletěl.
Jan Macek útočil a v nájezdu do třetího kola za svá záda odsunul Daniela Šilhána. A pak se tlačil na Filipa Hájka, jehož ovšem v Pardubicích je možné jen obtížně předjet. Pražskému junioru si manévr povedl až v poslední zatáčce, kde se spodní stranou výjezdu v hodině dvanácté zmocnil třech bodů.
Další triumfy první série již nebyly tak dramatické. Hynek Štichaur vyhrál druhou jízdu stylem start – cíl, Jan Jeníček podjel Jakuba Exlera již v prvním výjezdu. Rozjížďka s číslem čtyři musela být opakována kvůli pádu Petra Chlupáče po souboji s Danielem Klímou. Ovšem o při repete byl Petr Chlupáč po startu první.
Pražský junior svůj triumf zopakoval hned po první přestávce. Jenže do cesty se m postavil Hynek Štichauer, který jej předčil po vnější straně první zatáčky. Petr Chlupáč se ovšem nevzdal. V úvodní zatáčce závěrečného okruhu přichystal překvapivý útok. Na protilehlou rovinu vyjel pod pardubickým závodníkem.
Se šesti body na kontě se ujal vedení v aktuální klasifikaci. Suverénním primátem v rozjížďce s číslem dvanáct své vedení jen posílil. V té chvíli již stál jednou nohou na nejvyšším stupínku pódia, protože na svého nejbližšího pronásledovatele měl k dobru dva body.
Juniorský mistr není v přeboru prorokem
Dnešní přeborový mítink byl totiž doslova těhotný událostmi. „Chybička se vloudila, škoda jednoho bodu,“ komentoval Václav Kvěch jednu z nich. V rozjížďce s číslem šest totiž jezdil třetí, když v předposlední zatáčce bouchnul bokem svého motocyklu do nafukovacího mantinelu. Udržel se v sedle, ovšem Jan Jeníček jej při jeho extempore předjel.
V sedmé jízdě zase nejprve odstoupil Pavel Kuchař. Byl na druhé pozici, když mu na konci druhého kola spadly oba řetězy. Jen o pár metrů dál zastavil s prázdnou pneumatikou vedoucí Jan Macek. Tři body spadly do klína Matouši Kamenikovi. A to i přesto, že sedlal rezervní stroj, jelikož svou rychlou dvěstěpadesátku od Václava Hromase zadřel již ve třetí jízdě.
Kromě Hynka Štichauera se o bod za vedoucího Petra Chlupáče zařadil Daniel Klíma. Bojoval však s nastavením svého motocyklu na starty, což musel dohánět ofenzívní jízdou. Jako v osmé jízdě, v níž na čele usadil Jaroslav Vaníček, zatímco on se ze žluté pozice na startovním roštu probil na druhou příčku.
Daniel Klíma se však pustil do útoků, jejichž intenzita rostla s klesajícím počtem kol, která zbývala k šachovnicové vlajce v rukou Jaroslava Kocka. Jenže před benjamínka svého klubu se ve třetím okruhu nedostal ani venkem první, ani vnitřkem té druhé zatáčky. A tak to v předposledním oblouku vzal zkrátka a nekompromisně a vedení vskutku převzal.
Jaroslav Vaníček komentuje ztrátu první příčky v rozjížďce s číslem osm:
„Málem jsem šel na držku. Dan mě podjel a vytlačil mě. Najel jsem do materiálu, motorka se zvedla a měl jsem co dělat, abych ji udržel.“
Třetí pětina závodu rozložení sil na čele aktuální klasifikace nikterak nezměnila. Daniel Klíma ovládl devátou, Hynek Štichauer zase devátou jízdu. O třetím vítězství Petra Chlupáče v rozjížďce s číslem dvanáct již víme. Mezitím se na vítěznou dráhu vrátil Jan Macek. Okolnosti jej konečně donutily přezout pneumatiku. A v jedenácté jízdě odrazil smělý útok Jaroslava Petráka po venku první zatáčky.
Bodů se mu však nedostávalo, ačkoliv v patnácté jízdě odstartoval na Daniela Klímu. Nůžky mezi ním a leaderem se rozevřely, protože Petr Chlupáč předtím podobně naložil s Hynkem Štichauerem a přivezl si čtvrtou trojku. Za neporaženým Pražanem byl Daniel Klíma pozadu o dva, Hynek Štichauer o tři a Jan Macek dokonce o čtyři body.
Po šestnácti rozjížďkách bylo o obsazení stupňů vítězů ve své podstatě rozhodnuto. Další vývoj pravděpodobné predikce jen potvrdil. Daniel Klíma v rozjížďce s číslem osmnáct za svá záda rychle poslal Filipa Hájka a mohl počítat s druhým místem. Vzápětí se Petr Chlupáč rozhodně nesmířil s postavením hráče druhých houslí, ačkoliv měl vítězství v kapse.
Byť Jana Macka nestihnul v první zatáčce, nesložil zbraně. V nájezdu do třetího kola jel zprava, aby hned v nejbližší zatáčce zlomil svůj motocykl dovnitř a vedoucího závodníka podjel. Na nejvyšší stupínek posléze vyskočil s patnáctibodovou parádou. Hynek Štichauer si nakonec sólem ve dvacáté jízdě pojistil třetí místo.
Opět pod polským osminkovým diktátem
Také stopětadvacítky, jež se svým mistrovským závodem postaraly přeboru o doprovod, trénovaly ve větších skupinách. Štěpán Ševčík zastavil kvůli prázdné nádrži. Josef Černý zase musel osedlat motocykl s dvouventilovým motorem, jelikož svůj čtyřventil zadřel o pondělním tréninku na Borech.
Trojice úvodních jízd přišla na řadu hned po úvodu kvalifikace. Petr Marek, Karel Průša a Matěj Frýza splnili úlohu favoritů beze zbytku. Sotva Matouš Kameník projel vítězně cílem poslední kvalifikační jízdy pro přebor, dostal se ke slovu také Maksymilian Pawelczak.
Ryšavý Polák, kvůli němuž se na poslední chvíli měnil rozpis se také vůbec nerozpakoval sebrat tři body naráz. V sedmé jízdě Petr Marek objel Adama Nejezchlebu, který na velké trati debutoval, v první zatáčce a stal se prvním neporaženým. Stejné mety hned na to dosáhl rovněž Maksymilian Pawelczak.
Jeho počin však byl o to cennější, že přinesl skalp hned dvou vážných rivalů. Matěje Frýzu nechal za sebou ve druhé zatáčce. Karel Průša byl v ten moment až třetí, ale v nájezdu do druhého kola minul plzeňského borce také on. Závod však teprve dospěl do své poloviny.
Maksymilian Pawelczak zatroubil velké sólo v rozjížďce s číslem devět, Matěj Frýza hned vzápětí. Do cíle jedenácté jízdy přivedl Karel Průša nestále útočícího Petra Marka. Polák tím pádem zůstal na čele závodu sám, Slaňák s Chabařovičanem na něho ztráceli bod, Plzeňan již dva.
Matěj Frýza se však ze třinácté jízdy vrátil se třemi body. To samé Karel Průša ze čtrnácté. Rozjížďka s číslem patnáct přinesla řešení pódiového rébusu jen z části. Maksymilian Pawelczak odstartoval na Petra Marka a se svými dvanácti body měl vystaráno. Stejně tak Karel Průša na druhé pozici.
Zato o třetí místo musel být vypsán rozjezd. Po letu pásky vyrazil dopředu Matěj Frýza. Jenže Petr Marek se spodem druh zatáčky ujal vedení manévrem, nad jehož překvapivou odvážností a bravurním provedením poklesla čelist všem přihlížejícím. Matěj Frýza se snažil o odvetu, avšak v úvodním výjezdu druhého okruhu upadl.
Hlasy z depa
„Dlouho jsem si takhle nezazávodil,“ radoval se Petr Chlupáč. „Už to chtělo lepší výsledek, jsem rád. Pěkný manévry, nádherná dráha, takovou jsem tady snad ani nezažil. Kdyby taková byla i na Zlatou přilbu, taková přilba tady ještě nebyla.“
„Nic moc,“ nebyl Hynek Štichauer spokojený. „Zkoušeli jsme hodně motorku a nakonec jsme nebyli spokojený s ničím. Potřebuju se do toho dostat, je to takový vokurkový teďka.“
„Měl jsem problém se starty,“ svěřoval se Daniel Klíma. „Zvedala se mi motorka, než jsem to dostal dolů, předjížděli mě. Bedna byla se štěstím, Máca píchnul kolo.“
„Škoda defektu,“ želel Jan Macek. „A poslední jízdu Péťa vyhrál, byl rychlejší. Pěkné závody, perfektní, motorka mi jela, ale prostě smůla.“
„Začal trénink,“ vzal zamračený Jaroslav Petrák své vyprávění poněkud zeširoka. „A motorka jako když nejde. Tak to řešíš, vymýšlíš, víš, co tady funguje. Ale nefungovalo to. Deset bodů je taky dobrejch. Ale mohlo bejt jedenáct.“
„Čekal jsem, že tu první jízdu dotáhnu,“ připouštěl Filip Hájek. „Udělal jsem dvě chybky, bylo to nakropený a podjel mě p lajně. Ale krásnejch deset bodů, pěkná dráha.“
Kvalifikace:
1.j
2.j
3.j
1. Jaroslav Vaníček, Praha
1.
2. Milan Dobiáš, Slaný
1.
3. Matouš Kameník, Divišov (250 ccm)
2.
1.
4. Michal Baštecký, Praha
2.
2.
5. Josef Novotný, Pardubice (250 ccm)
3.
3.
6. Jakub Sazovský, Kopřivnice
3.
4.
Poznámka: varování za startovní přestupek Michal Baštecký ve třetí jízdě
Hlavní závod:
1. Petr Chlupáč, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Daniel Klíma, Praha
2 3 3 2 3
13
3. Hynek Štichauer, Pardubice
3 2 3 1 3
12
4. Jan Macek, Praha
3 E 3 3 2
11
5. Daniel Šilhán, Pardubice
1 1 2 3 3
10
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
1 3 2 2 2
10
7. Filip Hájek, Praha
2 2 2 2 2
10
8. Jan Jeníček, Pardubice
3 1 1 0 2
7
9. Jaroslav Vaníček, Praha
0 2 2 2 1
7
10. Václav Kvěch, Plzeň
1 0 1 3 1
6
11. Michal Baštecký, Praha
0 2 1 1 0
4
12. Pavel Kuchař, Praha
2 E E 1 1
4
13. Milan Dobiáš, Slaný
0 1 1 1 1
4
14. Matouš Kameník, Divišov (250 ccm)
0 3 0 0 0
3
15. Jakub Exler, Praha
2 0 0 0 0
2
16. Vojtěch Zamazal, Slaný
1 0 0 0 0
1
17. Josef Novotný, Pardubice (250 ccm)
DNR
18. Jakub Sazovský, Kopřivnice
DNR
Poznámka: varování za startovní přestupek Jan Macek v první jízdě
Pardubice – 1. září
Tento týden přináší na české ovály poměrně natřískaný program, což má z velké části na svědomí přebor o Pohár AČR. Protože Liberec nemá o náhradní termín závodu, jenž mu vzal přesun české Speedway Grand Prix, zájem, pojede se v neděli v Kopřivnici. Ještě před tím se o přeborové body pojede dnes odpoledne v Pardubicích. Doprovodný závod dvěstěpadesátek byl odvolán a přesunut na říjen, nicméně stopětadvacítky se pojedou, ačkoliv se startovní čísla budou muset přelosovat.
Tipujte:
Loading ...
O start v mistrovství republiky dvěstěpadesátek projevili zájem pouze čtyři závodníci, takže podnik by nemohl být status závodu ranku českého šampionátu. Ke všemu včera při pražské juniorce Adam Bednář zadřel svůj čtvrtlitrový motor.
Kalendář dvěstěpadesátek však o pardubický závod nepřijde, protože klub jej uspořádá v rámci říjnového MACEC Cupu. Startovní listina stopětadvacítek však byla plná. Na počet dvanácti ji dostal Adam Nejezchleba, který klasickou dráhu pojede vůbec poprvé.
Po uzávěrce však dorazila přihláška Maksymiliana Pawelczaka. Stopa ryšavého Poláka na našich oválech je letos výrazná a nikdo ze sportovní komise neměl Herodovo srdce, aby ji odmítnul. Startovní čísla se budou muset přelosovat, protože se pojede dle jiného rozpisu.
Poměrně slušný zájem je také o vlastní přebor, který se dočká kvalifikace. Bude se skládat ze tří jízd a postoupí z ní v zásadě každý, ať již jako náhradník nebo řádný člen hlavní šestnáctky. Ta sice nepřipomíná finále jednotlivců jako při předchozích závodech, avšak slibuje vyrovnané závody, které na pardubické poměry začínají netradičně již v sedmnáct hodin.
Startovní listiny dnešních závodů v Pardubicích:
kvalifikace:
Michal Baštecký, Praha
Jakub Sazovský, Kopřivnice
Jaroslav Vaníček, Praha
Matouš Kameník, Divišov (250 ccm)
Milan Dobiáš, Slaný
Josef Novotný, Pardubice (250 ccm)
hlavní závod:
1 Daniel Šilhán, Pardubice
2 Filip Hájek, Praha
3 Jan Macek, Praha
4 vítěz kvalifikační jízdy 1
5 Hynek Štichauer, Pardubice
6 Václav Kvěch, Plzeň
7 Pavel Kuchař, Praha
8 vítěz kvalifikační jízdy 2
9 Jakub Exler, Praha
10 Jan Jeníček, Pardubice
11 vítěz kvalifikační jízdy 3
12 Vojtěch Zamazal, Slaný
13 Petr Chlupáč, Praha
14 Jaroslav Petrák, Pardubice
15 druhý z kvalifikační jízdy 3
16 Daniel Klíma, Praha
MR 125 ccm:
Josef Černý, Plzeň
David Hofman, Pardubice
Petr Marek, Chabařovice
Tony Katra, Slaný
Oliver Schmid, Plzeň
Marián Jirout, Pardubice
Luboš Hromádka, Pardubice
Karel Průša, Slaný
Dominik Hrbek, Pardubice
Štěpán Ševčík, Chabařovice
Adam Nejezchleba, Chabařovice
Matěj Frýza, Plzeň
Maksymilian Pawelczak, PL
Poznámka: startovní čísla stopětadvacítek budou přelosována
Divišov – 15. srpna
Víkend patřil v Divišově především flat tracku, ale dnes se do akce dostaly i nižší plochodrážní kubatury. Dopoledne pokračoval šampionát kolibříků na krátkých oválech. Po jeho základní části měla hned trojice borců po jedenácti bodech. Ve finále A posléze vyhrál Karel Průša před chabařovickou dvojicí Petr Marek – Štěpán Ševčík.
Ve třetí jízdě byl pěkný souboj mezi Matějem Frýzou a Štěpánem Ševčíkem, ale Štěpán Ševčík dnes předváděl pěkné starty a šel do finále. Smolný den prožil Adam Nejezchleba, který sice svou první jízdu vyhrál, ale technické problémy ho provázely v osmé a jedenácté jízdě. Bohužel to stačilo jen na sedmé místo.
Největší smůlu měl David Hofman, který v jízdě s číslem čtyři v posledním kole upadl, o něj v kontaktu Josef Černý. I když oba zvedli svůj motocykl a dojeli, byly uděleny technické body. Souboje v dnešním závodě byly pěkné, ale bohužel snaživý nováček z Pardubic Luboš Hromádka nešťastně svůj motocykl přetočil, Antonín Pták už neměl místo, kam složit motorku a přišel nepříjemný pád. Nakonec kluci vyvázli obouchaní, ale zaplať pánbůh bez zranění.
Daniel Klíma neměl při pražských velkých cenách velkou příležitost spotřebovat nafasované anlasky a tak jednu z nich obul na šestý díl českého přeboru o Pohár AČR. Suverénně vedl třetí jízdu, když zůstal stát. Jeho otec Roman pospíchal od něho vzít motocykl, jenž svým kulháním dával najevo defekt zadní pneumatiky. Pražský junior si posléze vysloužil warning za letmý start, takže si v dalším průběhu musel dávat větší pozor. Mezitím šel Hynek Štichauer od vítězství. Oba se střetli v sedmnácté jízdě. Pardubický vousáč odstartoval lépe a s patnácti body se stal vítězem. Druhý skončil Ondřej Smetana, jenž podlehl jen oběma jmenovaným. Daniela Klímu ovšem čekal rozjezd o bronz. Přitom k němu ani nemuselo dojít nebýt pádu Filipa Hájka, který ho stál bod, a prasklých drátů v kole Jaroslava Petráka. Na kdyby se však v ploché dráze nezávodí, takže oba se museli postavit Pražanovi, který však nezaváhal a pohotovým startem se zmocnil třetí příčky. Neméně dramatické byly i doprovodné mistrovské stopětadvacítky. Karel Průša a Maksymilian Pawelczak se nejprve srazili v první zatáčce páté jízdy. Slánský borec posléze Poláka porazil a šel si stoupnout na nejvyšší stupínek pódia.
Vše hraje do karet Hynka Štichauera
Sluneční paprsky vytáhly teploty na tropické hodnoty a o kovové zábradlí v depu se nešlo ani opřít, jak byla rozpálená. Plzeň evidentně nabízela jiná prázdninová lákadla. Ochozy na Borech zely prázdnotou. Jury se rozhodla zrušit nástup a jít rovnou na věc. Po dvou rozjížďkách stopětadvacítek vyjely na ovál půllitry ve své šestém letošním přeboru.
Jako první se do depa vítězně vracel Filip Hájek, který v úvodním nájezdu rozjížďky s číslem jedna poslal za svá záda Václava Kvěcha. Vzápětí raketový start vynesl do čela Ondřeje Smetanu, zatímco Jaroslav Petrák ke konci ztrácel vzduch ze zadní pneumatiky. Suverénně si počínal rovněž Daniel Klíma.
Ve třetí jízdě již vedl o parník před Pavlem Kuchařem, když na konci druhého okruhu zaroloval na trávník. Jeho otec Roman vyrazil pro motocykl, jehož zadní pneumatika byla prázdná jako dlužníkův byt po exekuci. To už ovšem na trati úřadoval Hynek Štichauer, jenž v rozjížďce s číslem čtyři vyhrál ve stylu start – cíl.
Druhou sérii začal Václav Kvěch výměnou červeného povlaku za správný modrý, s nímž na hranu depa přispěchal Radek Podhadský. Plzeňanovi však nevyšel start a nakonec byl rád za poslední bod, který sebral Pavlu Kuchařovi. Vedl Jan Jeníček, ovšem Jaroslav Petrák nedopustil překvapení na svůj úkor. Ve druhé zatáčce svého mladšího klubového kolegu podjel.
Snad aby smůly nebylo málo, Daniel Klíma si v rozjížďce s číslem šest vykoledoval warning za letmý start. Při repete se však stejně usadil pevně v čele, jakoby se nechumelilo. Záhy však opět svítila červená světla, protože ve druhém oblouku upadl Bruno Belan.
„Nakopaly mě díry, dráha mi nesedla,“ vysvětloval slánský benjamínek. I napotřetí zamířil Daniel Klíma do čela stejně neomylně jako poštovní holub domů. Poklidný průběh šesté jízdy narušil Filip Hájek ve druhém okruhu. V jeho úvodním oblouku se totiž ocitnul na zemi.
„Vlít‘ jsem do zatáčky, tam to nezvlád‘ a přetočil se,“ popisoval později. Vrátil se do sedla, jenže dvěstěpadesátku s Janem Hlačinou v sedle už nedohnal. Ztracený bod měl pražského závodníka hodně mrzet, jen nepředbíhejme. Rozjížďka s číslem sedm rozhodla, že po dvou sériích zůstane neporažený pouze Hynek Štichauer.
Ondřej Smetana komentuje výsledek osmé jízdy:
„Tady je rozhodující, odkud startuješ. Čím víc na lajně, tím lepší. Materiál tam není a po venku neobjedeš.“
Pardubičan vystřihnul nejlepší start a Ondřeji Smetanovi nezbylo, než útočit. Spodní stranou první zatáčky cesta k úspěchu mohla vést, jenže Hynek Štichauer byl po vnějšku pekelně rychlý. Pak si Pražana za svými zády ohlídal a bylo vymalováno. Když v desáté jízdě vyzrál na Filipa Hájka, jen obrovská smůla by jej sestřelila z nejvyššího stupínku pódia. A to, i byť by na závěr nakrásně prohrál s Danielem Klímou, jenž byl jediným závodníkem s ambicemi jej porazit.
Zamotaný závod končí tříčlenným rozjezdem o bronz
Za daných okolností poutal pozornost boj o druhé místo. Největší hodnotu měly akcie Ondřeje Smetany. A to navzdory faktu, že jej v rozjížďce s číslem dvanáct Daniel Klíma předčil již s letem pásky k mračícímu se plzeňskému nebi. Měl totiž sedm bodů na kontě a lehké jízdy před sebou.
Daniel Klíma naproti tomu ještě nepotkal Hynka Štichauera a ke všemu na šesti bodech nebyl po třech sériích rozhodně sám. Václav Kvěch se v deváté jízdě nezalekl skvělého startu Bruna Belana a slánského borce objel v první zatáčce. Šestku u svého jména měl také Filip Hájek, byť podlehl Hynku Štichauerovi, jak již víme. Stejného skóre dosáhl také Jaroslav Petrák, když s popraskanými dráty v zadním kole doskákal do cíle za Pražanovými zády. V jedenácté jízdě se na ně dostal také Pavel Kuchař, když triumfoval stylem start – cíl.
Jenže čtvrtá pětina přišla se sítem s menšími dírkami. Ondřej Smetana jednoznačným triumfem ve třinácté jízdě udržel druhou příčku, Hynek Štichauer v podobném aranžmá v rozjížďce s číslem šestnáct aktuální vedení. Filip Hájek ve čtrnácté jízdě posílil své šance na pódium, ale to ostatně Daniel Klíma hned poté také. Navíc svým vítězstvím trošičku přistřihnul křídla Jaroslavu Petrákovi, jenž protnul metu až za ním.
S blížícím se koncem závodu šlo do tuhého stále víc a víc. Hynek Štichauer neuznával kompromisy. V sedmnácté jízdě odstartoval na Daniela Klímu a odvrátil každičký útok, jimiž ho pražský junior po celá čtyři kola zasypával. Pardubičan dokončil svou misi s patnácti body, ovšem Daniel Klíma se sháněl po vyplněném programu s aktuálním stavem závodu.
Dobře si totiž spočítal, že jej s největší pravděpodobností čeká rozjezd. Již osmnáctá jízda mu dala za pravdu. Opakovala se vinou pádu Filipa Hájka v první zatáčce. Pražan se oklepal rychle a v repete odstartoval na Ondřeje Smetanu, který ovšem nabyl již po vnější straně první zatáčky. Triumf mu nesebral ani pád Pavla Kuchaře ve druhém oblouku, jelikož pražský junior dostal sebe i motocykl z oválu včas.
Pavel Kuchař vypráví o svém pádu v rozjížďce s číslem osmnáct:
„Uklouzlo mi to v zatáčce v prvním kole. Aspoň jsem odtáh‘ motorku na trávu, aby se nemusela zastavovat jízda.“
Zatímco Ondřej Smetana měl jisté druhé místo na pódiu, Filip Hájek jen vyrovnal bodové saldo Daniela Klímy. Nebyl sám, Jaroslav Petrák vyhrál dvacátou jízdu a rozšířil počet účastníků rozjezdu o dnešní bronz. Filip Hájek v něm odstartoval Dle svého nejlepšího zvyku, avšak již v první zatáčce se venkem do čela přesunul Daniel Klíma. Jaroslav Petrák překypoval aktivitou až do posledního oblouku, zůstal však oním třetím vzadu. V tomto případě vlastně pátým, bráno řádky závěrečné výsledkové klasifikace.
Velká bitva malých motocyklů
Stopětadvacítky dnešní závodní pořad začaly a rozhodně se nemusely za své výkony stydět. Na úvod se prosadil Karel Průša. Již po startu první jízdy se usadil ve vedení před Petrem Markem. Jeho otec Pavel měl přitom starostí až nad hlavu. Jeden motor poslal k litomyšlskému Petru Schmiedovi na repasi, přitom řešil patálie s převodovkou a elektrickým okruhem za účinné pomoci Karla Průši staršího.
S páskou druhé jízdy letěl dopředu Oliver Schmid, nicméně v úvodním oblouku se prosadil Maksymilian Pawelczak a Plzeňan měl plné ruce práce s odrážením Štěpána Ševčíka. Karel Průša kontroval sólem v rozjížďce s číslem tři, na něž ryšavý Polák odpověděl hladkým primátem hned vzápětí.
Duel obou neporažených musela utnout rozjížďka s číslem pět. Vpředu byl Čech, Polák udeřil v první zatáčce a už létaly jiskry. Oba neporažení borci se zvedli z oválu nezraněni a Karel Průša při opakování zopakoval svůj brilantní start. Maksymilian Pawelczak útočil ze všech sil po celá tři kola, ale nakonec musel zaknihovat svou první letošní porážku.
V sedmé jízdě opět řádil od startu až do cíle, ale bod ztráty byl prostě bodem ztráty. Karel Průša však nechtěl odepsat vůbec nic. A když v rozjížďce s číslem osm zbavil vedení Matěje Frýzu již v první zatáčce, bylo o jeho vítězství rozhodnuto. Maksymilian Pawelczak skončil druhý, ale třetí místo stále zůstávalo ve hře.
Před poslední jízdou měl k němu nejblíže Matěj Frýza. Domácímu borci, jemuž po dovolenkovém úraze otce Jaroslava pomáhala Terezie Nádraská, hodně pomohl triumf v šesté jízdě. Ovšem rozjížďka s číslem devět všechno zamotala. Štěpán Ševčík pádil v čele pro tři body, zatímco Matěj Frýza marně hledal cestu před druhého Petra Marka.
Rozjezd v přeboru tak nebyl jediný, který dnes musel určit pořadí na stupních vítězů. V něm už Matěj Frýza nezaváhal. Navzdory wheelie po startu šel do vedení, které udržel, ačkoliv Štěpán Ševčík byl zvenčí první zatáčky hodně nepříjemný protivník.
Hlasy z depa
„Každej komplet je dobrej závod,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „Šly mi starty, chtěl jsem vyzkoušet na září, jestli se sem vlezu. Ale rozhod‘ jsem se, že letos tomu dám a budu závodit. Čenda Klíma jel moc krásně, kdo ví, kdyby mu nebouchla guma. Nebylo to tak rovný, jak to vypadalo, ale je to jedna z mála drah, kde se nedá jet čtyři kola pod plným. Musíš se tam trefit.“
„Dneska jsem si to užil,“ pochvaloval si Ondřej Smetana. „Dobře jsem si zajezdil, škoda ztracenejch bodů. Druhý je ale dobrý místo. Rozhodoval start, snažil jsem to dohánět. Dal jsem to Hynkovi na lajnu, nestih‘ jsem to, on měl takovou rychlost.“
„Jel jsem anlasku, co mi zbyla po Grand Prix,“ vracel se Daniel Klíma ke svému úvodnímu defektu. „Úplně se roztrhla, jak je vzorek. S Hynkem jsem to zkoušel po venku, on mi zavřel cestu a já si musel klapnout.“
„Bylo to dobrý,“ bilancoval Filip Hájek. „Jen kdybych nezkazil jízdu, nemusel bejt rozjezd. Vlít‘ jsem do zatáčky, tam to nezvlád‘ a přetočil se. V rozjezdu jsem dobře odfáral, ale jel jsem po tvrdým a Čenda po venku vystřelil dopředu jako ďábel. Ale jinak pěkný závody.“
„Úplně na hovno,“ mračil se Jaroslav Petrák. „Docela hezký, akorát jsem si to celý zkazil. Kdybych neměl problémy… Po první jízdě jsem dojel na měkký gumě. Vyměnil jsem ventilek, zase nová guma a ve třetí jízdě mi popraskaly dráty. A to sedíš jako na koze, jak to poskakuje. A neměl jsem taky na toho Filipa bejt tak měkkej. Sere mě, že není bedna.“
„Dneska dobrý,“ byl Jan Jeníček spokojený. „Nejvíc bodů, co jsem na pětistovce kdy měl. Dráha zezačátku těžká, potom dobrý, už to bylo tvrdý.“
„Jsem spokojenej,“ usmíval se Václav Kvěch. „Závodění bylo. Od pádu v Kopřivnici jsem na tom neseděl, tak dobrý. Vyhrál jsem i jízdu. Akorát ty starty nevycházely, snažil jsem se to dohnat v jízdě.“
„Dneska to bylo dobrý,“ svěřoval se Daniel Šilhán. „Na extralize ve středu jsem byl nasranej, dneska jsem to zlepšil. O starty. Jezdilo se mi lehce, není to jako na začátku sezóny. Měl jsem pár soubojů.“
„Určitě ne podle mý představy,“ reagoval Pavel Kuchař na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Očekával jsem od toho víc, ale jsou to zkušenosti. Dělal jsem strašně moc chyby, nejsem vyjezděnej, jak bych chtěl, kvůli Grand Prix moc tréninků nebylo. Jel jsem závod po dvou tejdnech a nedopadlo to, jak bych chtěl.“
Praha a Liberec – 17. července
Hustý slejvák dovolil druhé z českých velkých cen pouze jedenáct rozjížděk. Protože pravidla stanoví povinnost minimálně šestnácti rozjížděk, aby se mítink mohl započítat, pojede se znovu zítra od třinácti hodin. Přesun ovlivnil i nedělní závody přeboru a stopětadvacítek v Liberci, které byly odvolány.
Stav závodu v okamžiku jeho přerušení po rozjížďce s číslem jedenáct: