Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Ledaři se rozloučili

Český Krumlov – 2. dubna
Po roční přestávce se Klabo Team rozloučil se zimní ledařskou sezónou opět na hokejovém stadiónu. Po Milevsku a Táboře tentokrát přišel na řadu Český Krumlov. Diváci akce, jejíž výtěžek byl převeden na konto Stanislava Dyka, v žádném případě nelitovali. Viděli v akci borce, za nimiž by jinak museli cestovat za hranice.


Největší pozornost na sebe poutal především Antti Aakko. Exotický Fin se u nás v akci objevil vůbec poprvé. Diváci si mohli vychutnat také umění Stefana Pletschachera a Haralda Simona. Z cizinců byl přítomen i medailista šampionátu Evropy Franz Zorn. Ten však svůj ohřebovaný speciál neosedlal.

Po lednovém šampionátu republiky v Divišově byl opět k vidění kompletní reprezentační tým z mistrovství světa družstev. Ve stíhacích i exhibičních jízdách se publiku předvedli bratři Antonín a Jan Klatovský a také Jan Pecina.

Program doplnili motokrosaři. A v neposlední řadě plzeňský junior Zdeněk Simota, jenž jako jediný jezdil na šroubkách.

Foto: Pavel Fišer

Vladimír Višváder se bavil ve vestfálské hale

Unna – 2. dubna
Březolupský plošinář Vladimír Višváder se po roční pauze opět zúčastnil tradičního závodu ve vestfálské Unně. Zajímavý podnik, jediný svého druhu v Německu, je jakýmsi přechodem ze zimní sezóny k letním bojům. Na zimním stadionu městečka vedle Dortmundu je dráha nalajnována uvnitř mantinelů hokejového kluziště a je tedy na plochodrážní poměry nezvykle krátká. Každý účastník absolvuje čtyři jízdy základního rozpisu, z něhož je oproti klasickému plochodrážnímu vyjmuta poslední série. Úspěšnější osmička pak jede semifinále a nejlepší kvartet finále. Body se jezdcům stále připočítávají, takže vítěz finálové jízdy nemusí být vždy totožný s celkovým vítězem závodu.

Každý účastník obdrží před tréninkem obě pneumatiky s již namontovanými šroubky a kvůli bezpečnosti i nástavce na blatníky. Z důvodu snahy o co největší rovnost podmínek totiž nejsou povolena vlastní kola, takže většina jezdců obvykle stráví dost času na korbě nákladního auta a vybírá tu nejvhodnější z nabízených možností. Letos však byl tenhle předzávodový rituál podstatně jednodušší a rychlejší, oproti minulým letům byla většina kol velmi kvalitní, bez vypadaných , nebo ubroušených šroubků.

Na podnik, kde víc než síla motoru rozhoduje umění, a nezřídka i trpělivost jezdců na zrádném povrchu, měl Vladimír Višváder připraven jediný stroj, starší typ BM se stojacím motorem. Trénink proto věnoval víceméně hledání převodů, stejně jako většina startovního pole.

Vlastní zahájení večerního závodu bylo pojato tradičně velkolepě – hra světel ve ztemnělé hale, ohňostroj v rámci omezených možností i pečlivé představování jednotlivých aktérů závodů. Pak už začal dramatický boj s mnoha souboji, kontakty a pády. Asi nejzajímavější duel předvedli v tomto směru Christian Hülshorst a Anders Nielsen hned v první sérii. Dán podjel domácího borce evidentně mimo vymezenou dráhu, ten mu o kolo později v tom samém místě oplatil stejnou mincí, Dán vzápětí podjel Hülshorsta opět mimo tra a tvrdý souboj na lokty skončil v poslední zatáčce pádem obou vyhecovaných aktérů. Rozhodčí pak navzdory Hülshorstovým protestům i bouřící hale vyloučil za jízdu mimo tra oba dva a hlavně místního matadora mohl tenhle okamžik při konečném sčítání bodů hodně mrzet. Právě tři body mu v závěru chyběly na vítězného Katta, který vedle rychlého a účelného stylu ukázal i dost rozvahy a jako jeden z mála nepoznal tvrdost ledové plochy při některém z pádů.

Podobně na tom byl i Steven van den Helm, kterému rozumný přístup pomohl ke třetímu stupínku. Naopak místní hvězdy Pingel, Schultz, nebo Janoschka nedokázali tlumit svůj závodnický elán a nasazení a po pádech, či kolizích končily v poli poražených.

Totéž bohužel platí stoprocentně i našem jediném zástupci. Ten sice zahájil nadějně, když v první sérii po třetím místě na startu udělal mladičkého Staneka a pak důrazně zaatakoval i vítězného Janoschku, jenže poté už na své konto nepřipsal ani bod. Nejprve prohrábl start a stíhání soupeřů přineslo jen dvojí přetočení motocyklu a konec nadějí. Třetí start byl dobrý, ale následovala drobná chyba ve výjezdu a propad na třetí místo. Při pokusu o stíhání ho jedna z kolejí natáhla a jen duchapřítomnost mladého Holanďana René van Weeleho zabránila pádu obou jezdců. Vladimír Višváder sice třetí místo udržel, ale těsně před cílem zaklapl a soupeře, který díky němu téměř zastavil, sportovně pustil. Ani v posledním vystoupení Vladimír Višváder zaplněnou halu nenudil. Z první zatáčky vyjel jako poslední, brzy potkal Angličana Colvina, pak odstavil místní hvězdu Krögera a v při útoku na první příčku ho důrazně vyšouchal Anders Nielsen. Toho využil Kröger a oba podjel, březolupský borec se pak v následujícím kole pokusil Krögera objet, ale hlubina ledové tříště na venkovním okraji oválu ho poslala do balíků slámy.

Slovensko – český hlas z depa
Vladimír Višváder: „Je to tu pořád stejné, spíš vyhrává ten, kdo jede opatrněji a vyčkává, ale to, jak jistě všichni vědí, není zrovna můj případ. Na druhé straně je to tady prima, show pro lidi, skvělá atmosféra a já si dobře zajezdím, nebo spíš zablbnu. První jízda byla O.K., ještě kolo a Janoschku bych asi udělal, druhou jsem prohrábl, ačkoliv jsem si dával majzla, pak mi to trochu natáhlo a tak jsem toho kluka pustil před sebe, on to skládal díky mně, za tohle se běžně vylučuje. V poslední jízdě jsem se dostal na venek a už jsem to neurval. Celkový dojem ale není špatný. Dobrý závody, jsem rád, že jsem tu jel a lidi si myslím, taky přišli na své.“

Věroslav Kollert otestoval libereckou dráhu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 4. dubna
Protože v loňském roce přišla zima na Liberecko už v listopadu, otestoval Věroslav Kollert nový liberecký ovál až včera odpoledne. Jak magazínu speedwayA-Z řekl jeho otec Věroslav, plánují se další testy. Dle jejich výsledků bude stanoven termín závodů. Na nejbližším časovém horizontu týmu GRS je však i italská liga.


„Tvrdý a hodně rychlý,“ znělo hodnocení liberecké dráhy z úst Věroslava Kollerta staršího. „Je to takový letiště. Rovinky máme stejně široký asi jako v Pardubicích, v zatáčkách jsme na 17 a půl metrech. Je to nutnost kvůli nevyzpytatelnému počasí, které v Liberci bývá.“

Diváky však dozajista nejvíce zajímá, kdy se v liberecké části Pavlovice znovu pojedou nějaké závody. „Termín je ještě hodně daleko,“ nezastíral otec juniora ze mšenské soupisky. „Nejdřív tady nechám pár kluků svézt. Podle hodnocení závodníků, kteří v minulosti na české ploché dráze něco znamenali, všechno posoudíme.“

Tým GRS Liberec je na nadcházející sezónu výtečně připraven a chystá se na debut v italské lize. „Podepsali jsme kontrakt s celkem La Favorita Terenzano,“ pochlubil se Věroslav Kollert starší. „V sobotu tam jedeme první závody. Máme nové motory GM, nová auta a novou dráhu. Co víc si můžeme přát? Letos bychom chtěli udělat výsledek, ale hlavní je samozřejmě zdraví.“

Foto: GRS Liberec

Vladimír Višváder byl čtrnáctý

Unna – 2. dubna
Němec Stephan Katt vyhrál v sobotu halový mítink na ledové dráze v hale ve vestfálské Unně. Na stupních vítězů mu dělali společnost krajan Christian Hülhorst a Holanďan Steven van der Helm. Kmenový závodník Březolup Vladimír Višváder, jediný Čech ve startovní listině, skončil se dvěma body čtrnáctý.

Zdeněk Schneiderwind měl pech

Balkbrug – 28. března
Domácí Theo Pijper vyhrál včerejší mezinárodní závod na travnaté dráze v nizozemském Balkbrugu. Na stupních vítězů mu dělali společnost Němci Dirk Fabriek a Matthias Kröger.
Český závodník Zdeněk Schneiderwind závod bohužel nedokončil. „Moc se nedařilo,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Hned v první jízdě jsem upad‘ a tak jsem odjel domů, než závody skončily.“ V celkové klasifikaci tedy obsadil poslední, třináctou příčku.

Opole nenechalo Čechy vyhrát

Opole – 28. března
Přátelské střetnutí mezi polským klubem Opole a kombinovaným týmem nazvaným Olymp Praha, by v něm nastoupili také závodníci z jiných klubů, skončilo těsnou výhrou Poláků v poměru 47:43. Dle zpráv z českého tábora však vítězství přes zraky bezmála pětitisícovek zimní pauzou vyhládlých diváků, vítězství evidentně hostí nebylo v plánu. A pořadatelé pro svůj triumf udělali maximum. Padaly však rovněž komentáře, že šlo o frašku s neregulérními starty.

„Někdo v noci na stadiónu ukradl startovací zařízení, takže se startovalo na praporek, což byla fraška s neregulérními starty,“ řekl magazínu speedwayA-Z Milan Kůs. Ten společně se svým synem Matějem vyrazil v sobotu na první trénink do Míšně a nakonec skončili v Opole. „Ze zkoušení Matěje a motorky tak bylo velikonoční ježdění proti ligovým Polákům.“

„Ulejvali se,“ hodnotil startovní manévry Věroslav Kollert starší. „Fixlování na startech se na našich klucích podepsalo. Věrouš a Simoák se chytali, Bohouš taky, ale ten jel jen tři jízdy. Prohrávalo se, ale pak se chytil Hynek.“

A tak se v závěru strhlo pořádné drama. „Bogas nenastoupil do poslední jízdy,“ líčil Zdeněk Simota starší. „Po pádu v Pockingu se asi necítil ve svý kůži. Zdenda měl jet jako traová rezerva místo něho, ovšem nepovolili mu to.“

Nicméně těsná porážka na atypické, téměř kulaté dráze, která vesměs hraje do noty domácím závodníkům, nevystavila českým závodníkům špatné vysvědčení. A to tím spíše, že Zdeněk Simota měl defekt. „Jel první,“ popisoval situaci jeho otec. „A slítnul mu zadní řetěz.“ Nebýt jeho smůly a zmiňované absence Bohumila Brhela, mohli se Poláci dočkat nečekaného překvapení na svůj účet.

Porucha postihla i Matěje Kůse. „Ustřihnul se klínek na klice,“ odhalil později příčinu jeho otec Milan. „Předtím tři jízdy a žádné body, takže parádní Velikonoce.“ Nutno ovšem dodat, že v tomto případě neztratil český výběr ani bod. Pražský junior totiž v okamžiku incidentu jezdil třetí před Hynkem Štichauerem.

Oproti původním zprávám se v sestavě neobjevili mšenští František Liebezeit a Zdeněk Šuranský. „Bez tréninku, hned na závody, na to nemám,“ přiznal František Liebezeit. „Musím nejdřív potrénovat.“

Opole 47 Piotr Rembas 12, Adam Czechowicz 9(1), Sebastian Truminski 8, Tomasz Schmidt 7(1), Sebastian Kowolik 4(1), Marcin Sekula 4, Przemyslaw Tajchert 3(1), Lukasz Kasperek 0
Olymp Praha 43 Zdeněk Simota 9(1), Věroslav Kollert 8(1), Bohumil Brhel 8, Antonín Galliani 6(1), Marek Mroz 7, Hynek Štichauer 5, Matěj Kůs 0