Zweibrücken – 3. července
Volný mezinárodní závod na travnaté dráze v německém Zweibrückenu vyhrál včera Mathias Kröger (18 bodů). Na stupních vítězů mu dělali společnost Stephan Katt (18) a Jörg Tebbe (17). Ve vložené jízdě o Stříbrnou růži však triumfoval Kelvin Tatum. Plzeňský nezmar Karel Kadlec figuruje na čtrnácté příčce, když se mu v nabité konkurenci nepovedlo získat ani bod. Doplatil totiž na kuriózní systém, v němž z osmi startujících bralo body jen prvních pět. Překvapivější byl comeback někdejšího plzeňského plošináře Marka Čejky. Ten dokázal vyjezdit tři body a skončit třináctý. Pomohlo mu i štěstí, nebo v jeho jízdách dvakrát odstoupil Kelvin Tatum.

Liberec – 30. června
Premiérového závodu na nové dráze v Liberci, který se uskuteční v sobotu 23. července, bude přítomen také Roman Ječmínek. Jak magazínu speedwayA-Z řekl Věroslav Kollert starší, prezident AČR přijede v pátek. Prohlédne si stadión a poté při slavnostním zahájení společně s libereckým primátorem přivítá závodníky na radnici.

Liberec – 23. června
Celých pět hodin, od devíti ráno do dvou po obědě, trénovali minulou sobotu na nové dráze v Liberci Věroslav Kollert, Jaroslav Petrák, František Liebezeit, Jakub Hejral, Zdeněk Šuranský, Jan Markvart a Jaromír Otruba. Jak magazínu speedwayA-Z prozradil Věroslav Kollert starší, hlava týmu GRS Liberec, jezdilo se bez pádu a dráha vydržela. Největším problémem je prozatím její dokonalé odvodnění, protože povrch byl chvílemi moc suchý. Na severu Čech tak všechno spěje, aby se 23. července jely opět plochodrážní závody.

„Od čtvrtka 21. července bude v Liberci motocyklový sraz Motománie a plochá dráha se stane její součástí,“ pochlubil se Věroslav Kollert starší. „Její zakončení proběhne právě na plochodrážním stadiónu. Závody se pojedou jako Přebor libereckého kraje ve stopětadvacítkách, půllitry budou nazvány jako kategorie 500 speciál. Vzhledem k termínové kolizi s Divišovem je zatím problém s českými jezdci. Doplnění startovní listiny přislíbili Poláci a probíhají i jednání s Rakušany.“

Ještě předtím však čeká nový liberecký ovál další významný mezník. V pondělí 11. července vyrazí na sever Čech Milan Špinka, aby novou dráhu zkolaudoval.

Opende a Plattling – 18. a 19. června
Sobotní pouák na travnaté dráze v Opende v Nizozemí vyhrál Stephan Katt. Společnost na stupních vítězů mu dělali krajané Enrico Janoschka a Mathias Kröger. Karel Kadlec vybojoval pět bodů, Zdeněk Schneiderwind tři. Včera se závodilo také na dlouhé dráze v Plattlingu poblíž Železné Rudy. Tam zvítězil rovněž Stephan Katt (28 bodů) před Robertem Barthem (26) a Matthiasem Krögerem (23). Zdeněk Schneiderwind byl sedmý (11), Karel Kadlec devátý (5) a Jaroslav Pták dvanáctý (2). Po svém návratu se Karel Kadlec svěřil magazínu speedwayA-Z se svými zážitky.

„V Opende jelo dvaadvacet závodníků,“ řekl plzeňský nezmar do telefonu. „Klasifikovaní bylo až ti, co postoupili do finále. My se Zdeňkem jsme tam nebyli, ovšem poslední jsme neskončili. Program se zdržel, protože asi hodinu ležel na dráze jeden Angličan s otevřenou zlomeninou a dostával první pomoc.“

A jak Karel Kadlec viděl Plattling? „Z Holandska jsme jeli celou noc,“ líčil. „Z dráhy jsem měl trošku strach. Má šest zatáček a já jsem tam byl poprvý. Blbě jsem to najížděl a tak mě v první jízdě předjeli jak Zdeněk, tak i Bacher. Pak jsme šli s Barthem současně do pásky. On se jen na mě podíval a rozhodčí vyloučil mě. Tak jsem se naštval a pak porazil i Bachera. Ale body mě chyběly. Zdeněk jel ale hezky.“

AKTUALIZOVÁNO

Krško – 11. června
Pardubický Marián Jirout (13 bodů) triumfoval v sobotu v Kršku v mezinárodních závodech o Znak města. Na stupně vítězů se dostali rovněž Manuel Hauzinger (12) a Tomasz Rempala (10). Martýriem technických problémů si prošel Jaroslav Petrák (3). Dvakrát mu prasknul primární řetěz a nakonec ke všemu zadřel motor. Obsadil tedy čtrnáctou příčku. Vložený Memoriál France Babiče vyhrál Thomas Stange, Marián Jirout vypadl v semifinále.

Před začátkem závodu bychom si podle obsazení na vítězství Mariána Jirouta nevsadili. Ale protože bojovník, tak do nich vtrhnul a první tři svoje jízdy poměrně jednoznačně vyhrál. Čtvrtou rozjížďku potom dojel za lepšícím se Rafalem Wilkem. A v poslední si již jen takticky ohlídal druhou pozici za vedoucím Peterem Ljungem, ale před dorážejícím Manuelem Hauzingerem, což mu nakonec přineslo kýžené vítězství v hlavním závodě.

V následných semifinálových jízdách nadstavbové části závodu O pohár France Babiče se dostal do té nabitější. Už neměl ani jednu pořádnou hranu a navíc mu na startu praskla dolní páčka spojky, takže jeho soupeři mu přisoudili roli diváka a do finále ho nepustili.

Pro Jaroslava Petráka, kterému jsem dělal mechanika, proběhlo v tréninku všechno normálně. Dráha vypadala dobře a také převod mu vyhovoval. Ovšem začátek závodu se proměnil ve špatný sen, ze kterého se bohužel už neprobral. Začalo to prasklým primárním řetězem v úvodní jízdě a hned v té druhé se to opakovalo s úplně novým. Nešlo nám to do hlavy, protože všechno bylo, jak mělo. Přimazávání fungovalo, snad špatný materiál řetězu, to se bohužel stává a nebyli jsme první ani poslední, komu se to stalo. Pamatuji si, že jsme měli s bráchou před několika lety stejný problém, i když šlo tenkrát o řetězy v metráži.

Tak dál. Museli jsme si vypůjčit řetěz od Mariána. Ten sice vydržel až do konce, ale jak se ukázalo vzápětí, bohužel jsme si nepůjčovali naposledy. V další jízdě přivezl Jarda dva body, ale stěžoval si, a bylo to i slyšet, že motor nejde v nízkých otáčkách. Takže jsme před další jízdou vyměnili nejdřív svíčku, ale bylo to stejný. Až když nám můj brácha půjčil karburátor z Mariánovy rezervní motorky, zlepšilo se to a Jaroslav Petrák dojel třetí.

Bohužel našim problémům neměl být konec. Při posledním startu se ve čtvrtém kole začal zadírat motor a i když Jarda vymáčknul spojku, tak to tam stačilo napadat. Jak jsme později v depu zjistili při vracení karburátoru, jeden ze sacích ventilů v hlavě poněkud chyběl, ale skutečný rozsah škod se ukáže až po rozebrání motoru. Popisovat naší náladu je asi zbytečné.

Co se týče ostatních startujících, výkon korespondující s jejich jmény podali Peter Ljung a Tomasz Rempala. Slabší začátek měl domácí Jernej Kolenko, ale v závěru se zlepšil. Dobrým výkonem se prezentovali mladíci. Jak takřka domácí Chorvat Jurica Pavlič, jehož zřejmě budeme vídat u nás v Čechách v rámci závodů juniorských družstev v barvách Divišova, tak i dánský mladíček Nikolai Klindt a Němec Thomas Stange. Ten se dvěma vítězstvími v závěru hlavního závodu dostal až do boje o třetí až šesté místo v dodatkové jízdě a pokračoval pak postupem ze semifinále a následným vítězstvím ve finálové jízdě Poháru France Babiče po perfektním předjížděcím manévru venkem v první zatáčce po startu.Také bych neměl zapomenout na Manuela Hauzingera, který podal vyrovnaný výkon v průběhu celého závodu.

Jinak závod probíhal poměrně dobře. Jako kuriózní bych nazval jednu z jízd, když třem jezdcům selhaly jejich motocykly a dva z nich si to o body rozdali v atletickém klání, ačkoliv nevím, jak bych tuto disciplinu s plechovou botou místo treter a tlačíce před sebou motocykl, nazval.

Hlasy z depa
„Dráha byla dobrá, motorka jela perfektně, trefili jsme i převody,“ pochvaloval si Marián Jirout. „Jenom je škoda, že na Babičův pohár jsem už neměl hranu. A navíc mi praskla ta páčka. Motorka šla na zadní a pak už jsem na ně neměl. Ale s výsledkem jsem spokojenej.“

„Nejradši bych se na to vy…,“ ulevil si Jaroslav Petrák. „Místo toho, abych nějaký peníze vydělal, tak mě to bude víc stát. Přitom se tady dalo závodit a nějaký body udělat“.

Mšeno – 11. a 12. června

V sobotu a v neděli proběhlo ve Mšeně soustředění za účasti jezdců z německého
Pfafenhofenu pod vedením Antonína Kaspera staršího. Z našich jezdců se tam
prostřídali Filip Šitera, Karel Kadlec, Vladimír Višváder, Jan Markvart, Jakub Hejral, Martin Wasyliw a Pavel Pučko. Odjelo se hodně kol bez vážnějších pádů.

Foto: Pavol Pučko