AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 3. října
Slovinec Matej Žagar triumfoval včera v sedmatřicátém ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka. Mladý Slovinec ovládl kvalifikační část, když podlehl pouze Antonínu Švábovi. Ve finále pak uletěl všem. Antonín Šváb, jenž si svou cestu do finálové jízdy zkomplikoval nulou z rozjížďky s číslem deset, nakonec skončil druhý. Ze startovní pozice úplně u mantinelu dokázal v první zatáčce objet trojici svých soupeřů, ovšem Mateje Žagara už ne. Třetí skončil Matej Ferjan, obhájce loňského triumfu. Z českých závodníků měl nejblíže k postupu do rozhodující jízdy o vavříny Tomáš Suchánek. Nakonec jej však o něj připravilo vyloučení za najetí do pásky v páté sérii. Nicméně pardubický závodník nařčení rozhodčího Pavla Váni odmítl.

Čechům se daří
Vedle juniorského odpoledního předzávodu zahajoval letošní Tomíčkův memoriál koncert skupiny Pražský výběr. Do jeho dimenzí pak přesně zapadl i slavnostní nástup. Ovšem plochodrážní motocykly byly přece jen hlavním bodem programu.

Tradičně početné domácí publikum mohly hřát výkony domácích závodníků. Jako první vstoupil do hry Antonín Šváb. Jenže v první jízdě byl Matej Ferjan rychlejší už po vylétnutí pásky. Pražan navíc ke všemu musel odrážet vytrvalé nájezdy Damiana Balinského.

V rozjížďce s číslem šest však připravil o punc neporazitelnosti druhého Slovince, Mateje Žagara. Také on byl po startu setsakramentsky rychlý. Ovšem Antonín Šváb neuznával žádný další kompromis. V prvním výjezdu zaútočil vnější stranou. A na začátku protilehlé rovinky převzal vedení.

Matej Žagar se urputně pokoušel zvrátit běh událostí ve svůj prospěch. Antonín Šváb na čele prožíval vskutku perné chvilky. Hlavně ve třetím kole se v zatáčce u depa užuž zdálo, že se Slovinec vnitřkem dostane dopředu. Nicméně pražský borec jel bezchybně a bravurně zvládl i tuto krizovku.

Po dvou sériích měl tedy Antonín Šváb v kolonce se svým jménem pět bodů. Stejně slibným úvodem se však mohli chlubit také další Češi, Josef Franc a Tomáš Suchánek. Prvně jmenovaný rozehrál závod triumfem v rozjížďce s číslem tři.

V ní se však o počáteční senzaci postaral Jurica Pavlič, který nejlépe odstartoval. Za jeho zády však Josef Franc vyvezl Jonase Davidssona a Martina Smolinskeho. Když pak ve výjezdu vedoucí Chorvat hrubě zaváhal a klesl na poslední příčku, otevřela se pro Josefa France vrátka ke třem bodům.

Druhý triumf mu však sebral americký veterán Sam Ermolenko. Ten sice v první sérii pouze přihlížel, jak Matej Žagar potrestal Luboše Tomíčka za vyjetí z ideální stopy v první zatáčce druhé jízdy, nicméně tentokrát hrál hlavní roli i on. Zatímco Josefu Francovi vyšel lépe start, Američan jej v zatáčce u depa objel širokánským obloukem, při němž téměř lízal deflektorem o mantinel.

Třetím z pětibodových českých závodníků byl Tomáš Suchánek. Také on na začátku rozjásal české davy v ochozech. Když Fredrika Lindgrena nakopla díra v první zatáčce rozjížďky s číslem čtyři, pardubický junior okamžitě šel přes něj do čela.

Hned po přestávce mu však uletěl Matej Ferjan, jenž se tak po dvou startech mohl jako jediný pochlubit dvěma triumfy. Tomáš Suchánek však odrazil atak Luboše Tomíčka v první zatáčce. Ten však za svůj pokus útočit hlubinou i mantinelu draze zaplatil propadem na poslední příčku.

Protože se už nezmátožil, zůstával na dvou bodech. Stejný počet měl i Zdeněk Simota, jenž během celého klání laboroval s technikou. A Pavel Ondrašík, poslední Čech ve startovní listině, prožíval o Tomíčkově memoriálu černý sen. Po dvou pětinách neměl na svém kontě jediný bod. A krutý osud mu chystal, že své skóre už ten den nevylepší.

Zaváhání českých favoritů
Pro Antonína Švába, Josefa France a Tomáše Suchánka to však s ohledem na pět doposud získaných bodů vypadalo nadějně. Z ostatních jezdců měl stejný počet pouze Matej Žagar a lepší bilancí se mohl pochlubit jen Matej Ferjan.

Leč na naše borce přišly zlé časy. O první šok se postaral Josef Franc v rozjížďce s číslem devět. Zatímco Matej Žagar naměřil jako první Mateji Ferjanovi, Pražan vyšel bodově naprázdno. Před ním jedoucí Zdeněk Simota, jenž se chvilku dokonce pohyboval mezi oběma Slovinci, totiž zmařil veškeré jeho útoky.

Překvapením však neměl být ještě ani zdaleka konec. Hned vzápětí nebodoval Antonín Šváb. V desáté jízdě se rázně za finálovou vidinou vydal Martin Smolinski, který triumfoval ve stylu start – cíl. Antonín Šváb se dostal za jeho záda, leč v prvním výjezdu jej předčil nejen Luboš Tomíček, ale také Fredrik Lindgren.

Švéd pak nedopřál pražskému juniorovi ani chvilenku oddechu. Krátce po průjezdu do druhého kola se dostal před něho. Nicméně Luboš Tomíček osnoval pomstu. V poslední zatáčce před cílem zničehonic udeřil vnitřní stranou. Šachovnicový praporek jej pak přivítal takřka současně se Švédem, nicméně verdikt Pavla Váni zněl ve prospěch Fredrika Lindgrena.

Třetí série byla pro české závodníky snad prokletá. V jedenácté jízdě ztratil v prvním výjezdu druhou příčku za Damianem Balinskim Pavel Ondrašík. Další nula! A nakonec se černá smůla přilepila na kola Tomáše Suchánka.

Start dvanácté jízdy se mu nepovedl. Damian Balinski byl rychlejší a Pardubáka ke všemu ještě před prvním obloukem předčil také Sam Ermolenko. Tomáš Suchánek se snažil, nicméně předjet už nedokázal.

Rozpis závodu svedl Antonína Švába, Josefa France a Tomáše Suchánka na startovní rošt čtrnácté jízdy. A co čert nechtěl, společnost jim dělal další domácí borec, Pavel Ondrašík. Navíc vzhledem k výsledkům třetí série šlo o existenční záležitost.

Vypjatou situaci zvládl nejlépe Antonín Šváb, který jezdil v čele od vylétnutí pásky až do cíle. Josef Franc na svého klubového kolegu zaútočil v prvním výjezdu. Dostal se však daleko vpravo. Místo objetí vedoucího závodníka se však sám stal obětí Tomáše Suchánka. A s vidinou finálové účasti se tím pádem mohl loučit.

Po čtyřech pětinách měl místo ve finále zajištěné pouze Matej Žagar. Festival jeho fenomenálních vystoupení pokračoval také v rozjížďce číslo šestnáct. V ní ho sice pořádně prohnal Fredrik Lindgren, nicméně Slovinci se podařilo nakonec urvat další triumf.

Situaci si trošku zkomplikoval Damian Balinski. Prve sice nejprve zvítězil nad Martinem Smolinskim a pak ustál všechny zničující nájezdy vnějškem v podání Sama Ermolenka, avšak v šestnácté jízdě na něho zbyl jen jediný bod.

Statečně se držel i Martin Smolinski. Také on dokázal čelit Samu Ermolenkovi ve třinácté jízdě. Zato Matej Ferjan si to právě tady zkomplikoval čistou nulou. Ze hry o finále se dostal Luboš Tomíček. V patnácté jízdě svíral krk vedoucího Zdeňka Simoty. Nakonec však těsně prohrál a začínaly mu chybět body.

Konec byl dobrý jen pro Antonína Švába
Před sedmnáctou jízdou mohlo na závěrečné finále pomýšlet hned osm borců. Matej Žagar, Matej Ferjan, Damian Balinski, Sam Ermolenko, Martin Smolinski, Fredrik Lindgren a z našich Antonín Šváb a Tomáš Suchánek.

Tři z nich museli z kola ven. Devatenáctá jízda však ve finálových řadách potvrdila Mateje Ferjana. Slovinec nejlépe odstartoval, ovšem v prvém oblouku ho podjel Fredrik Lindgren. Mateji Ferjanovi bylo samozřejmě jasné, že spasit jej může jedině vítězství. A proto útočil ze všech sil a v posledním kole se mu nakonec podařilo tři body ukořistit.

Svůj bodový zisk zaokrouhlil na hodnotu jedenácti bodů. Tu samou sumu si vzápětí pojistil rovněž Antonín Šváb. Ten celá čtyři kola ukazoval výfuk Samu Ermolenkovi. Američan s deseti body sice předčil Fredrika Lindgrena, nicméně jeho šance už nebyly příliš vysoké.

Staly se však dvě nečekané věci. Nejprve Pavel Váňa zastavil rozjížďku s číslem devatenáct. Tomáš Suchánek se před startem hýbal, takže všichni pokládali verdikt sudího na Pardubákův letmý start. Jaké však bylo jejich překvapení, když se rozsvítilo bílé vylučovací světlo. A Tomáš Suchánek putoval zpátky do depa. Místo boje o finále mohl začít předčasně balit.

Při repete pak Matej Žagar v prvním oblouku objel Martina Smolinského. Oba však byli ve finále. Když pak Damian Balinski suverénně ovládl dvacátou jízdu, byly naděje Sama Ermolenka nulové. Ovšem v poslední zatáčce se Polákův stroj zastavil.

Vítězství nakonec za pět minut dvanáct spadlo do klína Luboše Tomíčka. A Damian Balinski zůstal na osmi bodech, takže pátým finalistou se stal Sam Ermolenko.

Jako první si postavení na startu volil Matej Žagar. Vybíral dlouho, až se z hlediště začal ozývat netrpělivý pískot. Nakonec zvedl červený terč. Martin Smolinski a Matej Žagar příliš neváhali a rychle sáhli po místech po Žagarově pravici. Antonín Šváb se narychlo rozhodoval mezi čtyřkou a pětkou. A jeho volbou se pak stalo místo hned u mantinelu.

Po vylétnutí pásky se Antonínu Švábovi podařilo dostat se před Sama Ermolenka, Martina Smolinského i Mateje Ferjana. Ovšem Matej Žagar byl zvnitřku rychlejší. A letěl jako raketa, takže jej nebylo možné dostihnout. Stejně jako loni se tak na počest vítěze hrála slovinská státní hymna. Matej Ferjan, loňský vítěz, si ji však vychutnával ze třetího místa, protože zněla na počest Mateje Žagara.

Hlasy z depa
„Dráha byla záludná,“ komentoval své vítězství Matej Žagar. „Ale proto to bylo vzrušující. Je to o první zatáčce, kde se rozhoduje. A taky startem, což rozhodlo o finálové jízdě.“

„Byl bych zklamanej, kdybych nepostoupil do finále,“ řekl Antonín Šváb. „Chtěl jsem na bednu, i když kvalifikačkama jsem prošel jen s odřenýma ušima. Zbyla na mě tak už jen venkovní dráha. Ještě budu muset zapracovat. Výsledky sice letos byly, ale ještě se musím
snažit víc. Jedu motory GM od Tondy Kaspera, tak se učím i motoricky.“ Vzápětí vysvětlil také důvody změny značky pohonného agregátu. „S Jawou jsem byl spokojenej,“ netajil se. „Ale GM jsem začal používat na dlouhých drahách. A tak jsem chtěl mít stejnej motor i na krátkou. S motorem se potřebuješ sžít a doufám, že se to vrátí i na krátký.“ A jak by Antonín Šváb ohodnotil svůj výsledek? „Na dráze se podepsalo počasí,“ odpověděl. „Na dráze se tvořily koleje. A to udělalo ten závěr zajímavější. Já se navíc kvalifikoval až jako čtvrtej a Žagar je v lepší psychický pohodě.“ V jejich vzájemném duelu v základní části však pražský závodník Slovince porazil… „Žagar byl nejrychlejší,“ popisoval Antonín Šváb klíčové okamžiky rozjížďky s číslem šest. „Ale já ho nekompromisně přibil. Nechtěl jsem dopadnout jako ve finále mistrovství republiky, kde mi jeden bod scházel.“ Před finálovou jízdou si všichni vybírali vnitřní pozice. Antonín Šváb si volil dráhu až jako čtvrtý a překvapivě se postavil až úplně k mantinelu. „Chtěl jsem původně čtyřku,“ zdůvodňoval svoji volbu. „Ale už tam nebylo, o co se opřít. A na pětce zůstala ještě kolej. Vsadil jsem to na jednu kartu. Potřeboval jsem si je ohlídat. Jen ten Žagar nakonec využíval kolej, kudy jsem ho předtím porazil.“

„Ani ne,“ odpověděl Matej Ferjan na otázku, zda po loňském vítězství není z letošního třetího místa zklamaný. „Samozřejmě první místo je vždycky dobrý, ale je to sport. A pódium se bere vždycky.“

„Chyběl kousek,“ nechal se po závodech slyšet Luboš Tomíček. „Ale spokojenost. Škoda, že mi ve druhý jízdě praskla pružina ventilu. Motor ztratil rázem sílu. Kdyby mi však někdo po tý sobotě řekl, že dnes budu mít devět bodů, nevěřil bych tomu. Ovšem spravená nálada je silný slovo. Doufám, že si ji však spravím ve čtvrtek. Čeká mě Elite League za Ipswich proti Oxfordu. Doufám, že bych se mohl trošku ukázat.“

„Nebylo to špatný,“ řekl magazínu speedwayA-Z Tomáš Suchánek. „Dobře jsem začal. Ale pak to šlo dolů.“ A jak pardubický závodník vnímal svou diskvalifikaci za najetí do pásky? „Trošku jsem popojel,“ připustil. „Ale že bych byl v pásce, to ne. Teď jsem volal domů, máma na to koukala v televizi. A taky říkala, že jsem tam nebyl. Takže zase musím čekat…“

„Jel jsem na brku z finále mistrovství republiky ve Mšeně,“ řekl po závodech Josef Franc. „A nebylo to ono. Asi do toho musím narvat víc peněz.“

„Nic moc,“ hodnotil závod Zdeněk Simota. „Při Stuze jsem zadřel motor. Blblo to. Neměl jsem nic vyzkoušenýho a jel na náhradní motorce. Nebylo to vono, ale aspoň jsem ten závod jel a vyhrál jednu jízdu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

1. Matej Žagar, SLO	3 2 3 3 3	14	1.
2. Antonín Šváb, CZ	2 3 0 3 3	11	2.
3. Matej Ferjan, SLO	3 3 2 0 3	11	3.
4. Martin Smolinski, D	2 2 3 3 2	12	4.
5. Sam Ermolenko, USA	1 3 2 2 2	10	5.
6. Fredrik Lindgren, S	2 1 2 2 2	9
7. Damian Balinski, PL	1 3 3 1 E	8
8. Luboš Tomíček, CZ	2 0 1 2 3	8
9. Josef Franc, CZ	3 2 0 1 2	8
10. Tomáš Suchánek, CZ	3 2 1 2 T	8
11. Zdeněk Simota, CZ	1 1 1 3 1	7
12. Ricki Kling, S	0 1 2 1 1	5
13. Sandor Tihanyi, H	0 0 3 0 0	3
14. Jonas Davidsson, S	1 1 1 0 0	3
15. Jurica Pavlič, CRO	R 0 0 1 1	2
16. Igor Marko, UA (res)	1	1
17. Pavel Ondrašík, CZ	0 0 0 0 F	0
res Christoph Demmel, D		DNR

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 3. října
Juniorské předzávody Tomíčkova memoriálu byly přece jen slabším odvarem skvělé loňské podívané. Chyběla slavnější jména, ale především scházel čas. Vtěsnat dvacet jízd půllitrů, osm rozjížděk stopětadvacítek, dvě kubatury motokrosařů a navíc finálové jízdy mezi šestnáctou hodinu a koncert Pražského výběru v osmnáct se ukázalo jako zhola nemožné. Navíc mítink komplikovala celá řada pádů a výjezdů sanitky. Hlavní závod tak byl zkrácen o poslední sérii. Ve finále zvítězil Polák Marcin Piekarski. Druhý skončil domácí Matěj Kůs. Stopětadvacítky vyhrál Němec Marcel Helfer před slánským klanem. K záporům podniku bohužel patřilo i anonymní vyhlášení vítězů v depu a mnohdy zcela mlčící komentátor.

Spěch byl špatným rádcem
Pražský výběr byl skutečně limitující z obou stran časového spektra. A tak Milan Špinka, který měl celé klání na starosti, na rozpravě se závodníky ještě netušil, kolik jízd se vlastně stihne uskutečnit. Pro magazín speedwayA-Z se později svěřil, že by byl spokojen s úplnými třemi sériemi půllitrů.

Nakonec se stihlo odjet šestnáct rozjížděk půllitrů. Tón udávali především cizinci. Po dvou rozjížďkách měli na svých kontech nejvíce bodů Alexander Lischke a Marcin Piekarski. Němcovi však nahrál pád Kamila Lyka, jenž tak přišel ve třetím kole úvodní jízdy o vítězství. V rozjížďce s číslem sedm však porazil Sebastiana Pydzika, jehož podjel v poslední zatáčce před cílem.

Marcin Piekarski však úřadoval s přehledem. Na úvod porazil Sebastiana Pydzika. Ve stylu start – cíl triumfoval rovněž v rozjížďkách s čísly osm a devět. O maximální počet bodů jej připravil až pád v první zatáčce šestnácté jízdy, kdy se nevinně dostal do kolize s Alexandrem Lischkem.

Jenže v tomto závodě se paradoxně jízdy neopakovaly. Przemyslaw Dondela tak přišel o body, když v rozjížďce s číslem šest přepadl před Manuela Nowotneho, který si v posledním kole ustlal přímo před ním. A podobně se vedlo Christophu Demmelovi při incidentu s Michaelem Gregorem.

Němec toho ovšem jinak moc nepředvedl. Přesto se však nakonec večer představil jako druhý náhradník Tomíčkova memoriálu! Od loňska, kdy o tuto poctu bojovali ti nejlepší z juniorského předzávodu, se tedy časy pořádně změnily.

Místo nevýrazného Němce by si toto místo zasloužil třeba Matěj Kůs. Při svém prvním startu sice prohrál s Alexanderem Lischkem, avšak vzápětí inkasoval tři body. V deváté jízdě jej odvedl Marcin Piekarski, ale Matěj Kůs zakončil své účinkování dalším triumfem.

A tak byl jako jediný z českých závodníků ve finálové jízdě. A hned s deseti body. Stejný počet měl už jen Sebastian Pydzik, který po úvodních prohrách s Marcinem Piekarskim a Alexanderem Lischkem už jen vítězil. Navzdory nezaviněnému pádu se mezi nejlepší čtveřici dostal i Marcin Piekarski. A čtvrtým do party se stal Mateusz Kowalczyk.

Teprve finálová jízda se opakovala. V prvním oblouku totiž upadl Sebastian Pydzik. Po opakovaném startu se znovu prosadil Marcin Piekarski. Matěj Kůs skončil v pohodě druhý, když spolehlivě pohlídal Mateusze Kowalczyka.

Z ostatních Čechů se prosadila především nastupující jezdecká generace. Právě s ohledem na jejich věk byl celý podnik pojat jako tréninkový závod. Nejvýše dosáhl Pavol Pučko, jenž letošní sezónu zahájila na stopětadvacítce. Nejprve sice vyšel bodově naprázdno, nicméně poté končil pravidelně druhý.

Strhující byl především jeho duel s Mateuszem Kowalczykem v jedenácté jízdě. Čtrnáctiletý Pražan po celá čtyři kola hájil druhou příčku před dotírajícím Polákem. I když nakonec v závěrečném okruhu vedoucí Alexander Lischke odstoupil, nespadlo mu však vítězství do klína. Mateusz Kowalczyk jej totiž těsně na cílové čáře předjel.

O pořadí jejich pořadí se ještě dodnes vedou spekulace. Bohužel komentátor Jiří Hejtík v tu chvíli komentoval, že Václav Verner právě přinesl motor pro vítěze Tomíčkova memoriálu. Druhou jeho perlou byla formulka ze závodu stopětadvacítek, že se zraněný závodník určitě zvedne, protože plochodrážníci jsou tvrdí chlapi. V tomto případě to ovšem byla tvrdá dívka, Němka Anja Kammermeier.

Vcelku slušný dojem zanechal i další ze stopětadvacítkářské líhně Dominik Jech. A konec konců i slánský Matěj Veselý, který své jediné vítězství zaznamenal právě na úkor Dominika Jecha. Naproti tomu zkušenější Michael Gregor a Patrik Doubek se na náročné dráze zapletli do pádů a mítink nedokončili.

Stopětadvacítky se stejně jako loni staly kořistí Němce Marcela Helfera. Ten těžil také z použití karburátoru s plochým šoupátkem, který pro naše podniky není povolen. Vyhrál všechny své jízdy včetně závěrečného finále. Na paty se mu však lepili Slaňáci. Nakonec se na stupně prosadili Radim Chod a Roman Čejka. Ve svém prvním ostrém klání statečně bojoval i malý Eduard Krčmář.

Škoda, že celé odpolední klání provázel spěch. Neopakované rozjížďky totiž nepřispěly k férovosti klání. A v souvislosti s náročným povrchem se vysokou frekvencí jízd zvyšovalo i riziko. Jednou dokonce člověk obsluhující startovací zařízení, zmáčkl startovací knoflík ve chvíli, kdy traový maršál ještě s lopatou v ruce upravoval tra.

Myšlenka na juniorské klání před Tomíčkovým memoriálem není špatná. Zaslouží si však důstojnější průběh a zviditelnění. Startovní listina půllitrů byla v tiskovém středisku pozdě, stopětadvacítky vůbec. Nebýt otce Romana Čejky, který pro magazín speedwayA-Z obětoval svůj vlastní rozpis, nikdo by neměl o výsledcích vůbec tušení. A anonymní vyhlášení vítězů v depu bez přítomnosti fotografů rozpačitý dojem pouze podtrhlo. Zajímavé je, že motokrosaři se večer během hlavního závodu své vlastní jízdy dočkali, ovšem plochodrážníci ne.

Hlas z depa
„Dráha nic moc,“ svěřil se Matěj Kůs magazínu speedwayA-Z. „Neměli tam vjíždět s tím náklaďákem. Jsem spokojenej, že jsem skončil, jak jsem skončil. Vypadá to, že už moc závodů nebude, ale snad se ještě něco vyskytne.“

Foto: Pavol Pučko
Ilustrační foto Matěje Kůse: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D MarkII)

1. Marcin Piekarski, PL	3 3 3 F	9	1.
2. Matěj Kůs, Markéta Praha	2 3 2 3	10	2.
3. Mateusz Kowalczyk, PL	3 1 3 2	9	3.
4. Sebastian Pydzik, PL	2 2 3 3	10	X
5. Daniel Surowaniec, PL	3 – 1 3	7
6. Alexandr Lischke, D	3 3 E F	6
7. Pavel Pučko, Markéta Praha	0 2 2 2	6
8. Dominik Jech, Markéta Praha	2 1 1 2	6
9. Matěj Veselý, Slaný	F 1 1 3	5
10. Piotr Jedrzejkiewicz, PL	1 2 2 F	5
11. Christoph Demmel, D	F 3 0 1	4
12. Kamil Lyko, PL	F – 3 E	3
13. Patrik Doubek, Markéta Praha	1 2 F –	3
14. Manuel Nowotny, A	2 F – –	2
15. Przemyslaw Dondela, PL	1 F – –	1
16. Michael Gregor, Markéta Praha	X – – –	0
125 ccm:
1. Marcel Helfer, D	4 4 4 4	16	1.
2. Radim Chod, Slaný	4 2 3 4	13	2.
3. Roman Čejka, Slaný	3 3 4 3	13	3.
4. Jaroslav Slavata, Markéta Praha	3 F 3 2	8	4.
5. Michal Dudek, Slaný	2 0 2 3	7	5.
6. Eduard Krčmář, Slaný	2 1 1 2	6
7. Ronja Kratzer, D	1 1 2 1	5
8. Anja Kammermeier, D	– 4 F –	4
9. Andre Haindl, D	0 2 1 1	4
10. Jakub Fencl, Markéta Praha	1 E 0 0	1

Praha – 2. října
Napilno měl dnes v Pardubicích Milan Špinka. V roli manažera zítřejšího Memoriálu Luboše Tomíčka doplňoval startovní listinu. A nutno předeslat, že se mu podařily některé zajímavé úlovky. Připomeňme jen, že před hlavním závodem se začátkem v devatenáct hodin uvidí diváci ještě závody plochodrážních a motokrosových nadějí (16:00) a koncert skupiny Pražský výběr (18:00). Hlavní mítink bude mít opět podobu klasického klání na dvacet jízd se závěrečnou finálovou jízdou. A na závěr je připraven tradiční velkolepý ohňostroj.

Definitivní podoba startovní listiny:
1 Matej Ferjan, SLO
2 Antonín Šváb, Olymp Praha
3 Sandor Tihányi, H
4 Damian Balinski, PL
5 Luboš Tomíček, Olymp Praha
6 Matej Žagar, SLO
7 Sam Ermolenko, USA
8 Adrian Rymel, Olymp Praha
9 Jonas Davidsson, S
10 Jurica Pavlič, CRO
11 Josef Franc, Olymp Praha
12 Martin Smolinski, D
13 Tomáš Suchánek, Pardubice
14 Ricki Kling, S
15 Fredrik Lindgren, S
16 Zdeněk Simota, Plzeň
17 Igor Marko, UA
18 Antonín Galliani, Markéta Praha

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 2. října
Aleš Dryml několikrát označil závod o Zlatou přilbu za nevyzpytatelnou loterii. V letošním 57. ročníku se jeho slova ukázala jako vskutku prorocká. Těsně před závodem se z oblak snesl hustý d隝. By před prvními jízdami ustal a všichni přítomní už měli na počasí štěstí, zanechal své zhoubné dílo zkázy na povrchu dráhy. Obzvl᚝ v úvodních rozjížďkách byl ovál záludný a vedle jezdeckého umění záleželo také na štěstí. To ve vylučovacích skupinách postrádali Antonín Šváb, Filip Šitera i Josef Franc. Dále postoupil jen Marián Jirout, ovšem jeho dráha smolně skončila v semifinále. A stejně se vedlo i nasazenému Tomáši Suchánkovi. Mezi nejlepších dvanáct se tak z české sedmičky probili pouze bratři Drymlovi. Lukášovi pak chybělo málo k účasti ve velkém finále, nicméně dojel druhý v malém finále. Aleš Dryml posléze vystoupil na třetí stupeň vítězů. Výše dosáhli jen exmistr světa Nicki Pedersen a další účastník Grand Prix Scott Nicholls. Ten se po jedenácti letech stal prvním Angličanem, který dokázal legendární pardubický podnik vyhrát.


Nedělní přehlídka zklamaných sobotních nadějí
Jak magazín speedwayA-Z bezprostředně po závodech informoval, sobotní porce úvodních vylučovacích jízd začala z českého úhlu pohledu takřka dokonale. Jak Marián Jirout, tak Antonín Šváb své rozjížďky vyhráli a Josefa France porazil jenom Robert Barth. Z čtveřice našich závodníků tak měl problémy pouze Filip Šitera. Na jeho kontě se po sobotě skvěl pouze jediný bod.

Jenže v neděli dopoledne vstoupily do hry meteorologické faktory. Předpovídatelé počasí se tentokrát nespletli. V průběhu dopoledne se obloha zatáhla olověnými mraky. Záhy začaly padat první dešové kapky. A krátce před jedenáctou se už dalo mluvit o regulérním slejváku. Pohled na aktuální povětrnostní situaci zprostředkovaný družicí a internetem, nedával příliš velké důvody k optimismu. Přesto se počasí jakoby zázrakem těsně před zahájením umoudřilo. Nicméně dešová voda své zkázonosné dílo na povrchu dráhy už vykonala.

Úvodní jízdy se tak nesly v duchu hop nebo trop, povedený start nebo nic. S kalužemi vody a hroznými cejchami se seznámila nejprve první skupina, v níž nefiguroval žádný český jezdec. Bahenní poker zvládl nejlépe Matej Ferjan, jehož v sobotu vyřadila porucha motocyklu. Po vylétnutí pásky se usadil v čele před Juricou Pavličem a Steve Johnstonem.

Australanovi to po předchozím triumfu stačilo na postup, takže se potřetí už na záludné dráze neobjevil. Matej Ferjan znovu vodil všechny od startu až do cíle. V první zatáčce se ve smršti bláta orientoval nejlépe Jurica Pavlič. Chorvat nakonec dojel druhý a společně s Matejem Ferjanem a Steve Johnstonem postoupili. Překvapením bylo vyřazení Martina Smolinského, který své sobotní čtyři body doslova utopil v kalné dešové vodě, a podprůměrný Stanislaw Burza.

Druhá skupina dala zkřehlému českému publiku důvod k radosti. Marián Jirout odstartoval hned za Tomaszem Chrzanowskim. A po celá čtyři kola se držel za ním. Vedle nich už silou motoru projel cílovou čárou jen Fritz Wallner. Nicméně Marián Jirout měl na kontě už devět bodů, takže si nemusel dopřát další bahenní koupel.

Ostatní však museli na start ještě jednou. Zvítězil Andy Smith, když v prvém oblouku objel Joachima Kugelmanna. Pro maličkého Angličana šlo však o vítězství Pyrrhovo. V sobotu totiž v Pardubicích nebyl. Nedělní druhou jízdu zahájil honičkou, když se zjevil na dráze na poslední chvíli a ještě se špatným modrým povlakem. Ještě během prvního kola schytal takovou blátivou spršku, že raději vyklidil pole.

Nepostoupil však ani Tomasz Chrzanowski. Stálý účastník letošní Grand Prix skončil po předchozím triumfu až pátý. Fritz Wallner a Joachim Kugelmann měli na svém kontě o jeden bodík víc a doprovodili tak Mariána Jirouta do čtvrtfinále.

Ve třetí skupině si v úvodní nedělní rozjížďce zkomplikoval život Josef Franc. Od mantinelu nešlo v šesti prakticky odstartovat. Ke dvou bodům pak jezdci pražského Olympu pomohlo až téměř současné odstoupení Damiana Balinskeho a Roberta Bartha ve druhé zatáčce. Před Josefem Francem projel cílem Filip Šitera, který tak začal vylepšovat svou sobotní bilanci stejně jako vítězný Matej Žagar a druhý Norbert Magosi.

Na start třetí jízdy tak museli všichni. Z první zatáčky vyjel v čele Matej Žagar sledovaný Damianem Balinskim a Norbertem Magosim. Oba Češi byli hned za nimi. Jenže náhle prasknul Josefu Francovi řetěz. Filip Šitera se mu už nestačil vyhnout a spadl. Josef Franc přijel svému krajanovi na pomoc, ale té naštěstí nebylo třeba.

Zatímco Pražan byl vyloučen za zavinění pádu, pro Filipa Šiteru nastal závod z časem. Rychle běžel do depa, kde mu Jakub Hejral s Matějem Kůsem rychle chystali druhou motorku za kvílení dvouminutové sirény. Naštěstí vše klaplo, by optimální převod byl pouze na stroji, který zůstal pochroumaný v depu.

Opakovaný start vyšel opět nejlépe Mateji Žagarovi. Filip Šitera překonal Norberta Magosiho i Roberta Bartha. Pral se i s Damianem Balinskim, ovšem ten mu ujel. Ve třetím kole ho však stihl defekt. Filip Šitera skončil druhý, ale na postup to bylo přece jen málo. Matej Žagar díky druhému triumfu vyhrál celou skupinu. Robert Barth měl osm bodů, Filip Šitera stejně jako Norbert Magosi sedm. Při stejném zisku však ve prospěch Maďara rozhodl lepší třetí výsledek.

Filip Šitera a Josef Franc se tak stali prvními českými oběmi závodu, který navzdory pověsti nejspravedlivějšího plochodrážního klání dokáže být mnohdy také pořádně krutý. Záhy je však následoval také Antonín Šváb. V rozjížďce s číslem osm startoval až od mantinelu. Ve skrumáži se dral dopředu, nicméně zaostal. Na protilehlou rovinku najížděl až jako pátý.

O jeho dalším bytí a nebytí v sedmapadesáté Zlaté přilbě tedy měla rozhodnout třetí jízda jeho skupiny. I tady se Antonín Šváb dral statečně do prvního oblouku. Soupeři ho však vytěsnili do bezedné bažiny na vnější straně. A pražský závodník tak rázem jel beznadějně poslední. Kroužil ještě za šastnější pěticí, kdyby se třeba něco stalo, ale z posledního oblouku zamířil rovnou ke svým mechanikům.

Dobře věděl, že je vyřazen. Mít pech jako Antonín Šváb ve Zlaté přilbě 2005 by se přitom mohlo stát novým pořekadlem. Na postup by mu totiž stačil jeden jediný bod navíc. Grzegorz Walasek, vítěz skupiny, měl sice devět bodů. Další dva postupující Jonas Davidsson a Morten Risager vybojovali ovšem jen sedm. Antonín Šváb získal šest bodů, ovšem v případě lepšího místa v osmé jízdě by silným argumentem na jeho straně bylo sobotní vítězství.

Hlasy z depa po vylučovacích jízdách
„Jsem zklamanej,“ netajil se Filip Šitera. „Rozhodující jízdu jsem musel jet na druhý motorce. A neměl jsem na ní správnej převod.“ A co se vlastně v rozjížďce s číslem jedenáct stalo? „Pepemu spadnul řetěz,“ líčil magazínu speedwayA-Z plzeňský junior. „Já si o něj škrtnul hákem a už to bylo.“

„Po včerejší jízdě to vypadalo dobře,“ řekl Josef Franc. „Dneska mi však v poslední jízdě spadnul řetěz. Přetočil jsem se a spadl. Je to škoda, včera mi to jelo hezky.“

„Pech a rozlosování,“ viděl příčinu svého vyřazení Antonín Šváb. „Bylo to mokrý. Poprvé jsem jel od prken a to bylo v pytli. Na druhým startu jsem tam byl, ale nahnali mě to bláta. A tím to pro mě skončilo. Bylo to o štěstí.“

Čtveřice Pardubáků ve čtvrtfinálovém ohni
Marián Jirout tak byl jediným Čechem, jemuž se podařilo proniknout do čtvrtfinále. Tady se k němu připojili přímo nasazení kluboví kolegové Aleš a Lukáš Drymlovi a Tomáš Suchánek. Nicméně mezi nejlepší dvanáctku však toužilo postoupit i zbývajících dvacet závodníků.

První čtvrtfinálová skupina ve své středu soustředila hned tři účastníky letošního seriálu Grand Prix. Ovšem Leigh Adams, Nicki Pedersen a Antonio Lindbäck to však neměli nikterak jednoduché. Trápil je především Matej Ferjan. Slovinec, který se vzhledem ke svým extraligovým zásluhám dostal na plakáty i titulní stranu programu, proměnil svůj první start ve skupině v hladký triumf před Antonio Lindbäckem.

Zato strastiplný začátek prožíval Nicki Pedersen. Předloňský triumfátor seriálu velkých cen hájil třetí příčku před dotírajícím Leighem Adamsem až do poslední zatáčky. V ní Australanovi nejen podlehl, nýbrž také vzápětí upadl. Jeho nulové konto příliš neztučnělo ani po sedmnácté jízdě. Nicki Pedersen totiž odstartoval jako poslední. A stačil předjet pouze náhradníka Hynka Štichauera a Fritze Wallnera.

Zato Leigh Adams a Matej Ferjan byli za vodou. V tomto pořadí projeli cílem a mohli závěrečnou rozjížďku vypustit. Zato Nicki Pedersen byl nucen hrát vabank. Dvakrát vyhrál start jednadvacáté jízdy. Opakovat se muselo kvůli Fritzu Wallnerovi. Když mu nevyšel start, nahrál okatě pád v první zatáčce. Špatný herecký výkon však nenašel uznání u arbitra Kristera Gardella, jenž netleskal, ale vylučoval. Pět bodů Nicki Pedersenovi nakonec stačilo, protože Antonio Lindbäck navzdory vší urputné snaze nepřekonal Norberta Magosiho.

Úvodní jízda druhé skupiny přinesla skvělý start Aleše Drymla. V prvním výjezdu je sice zprava předjel Scott Nicholls, jenže to už blikala červená světla kvůli pádu Grzegorze Walaseka. Při repete vyrazil Aleš Dryml znovu jako první. Nyní jej ale ve výjezdu předčil Jesper B. Jensen.

Pardubák, obhajující loňské stříbro, na tom byl dobře i po startu osmnácté jízdy. Při své snaze předčit v prvním oblouku Scotta Nichollse a Grzegorze Walasek se však dostal na zrádný práh na hranici optimální stopy. A to znamenalo pád. Aleš Dryml naštěstí dostal od velkorysého sudího druhou šanci. A jak se patří ji také využil. Na protilehlou rovinku najížděl doslova nalepený za deflektorem vedoucího Scotta Nichollse. Jenže Angličan ho ve druhé zatáčce vyvezl tak daleko, že staršího Drymla podjel i Jesper B. Jensen.

Někdejší dánský mistr světa juniorů ze Mšena si tak definitivně pojistil semifinálovou účast a třetí rozjížďku vynechal. I do třetice se v této skupině v první zatáčce padalo. Tentokrát byl postiženým Joachim Kugelmann a stejně jako prve Fritz Wallner byl diskvalifikován. Při repete odjeli nelépe Grzegorz Walasek a Scott Nicholls. Aleš Dryml byl třetí. V tom však ve výjezdu razantně udeřil a šmahem šel do vedení. Za ním Angličan překonal Poláka a stejně jako náš závodník a Jesper B. Jensen měl devět bodů. Menší suma na postup nestačila.

Třetí skupina začala pořádnými šoky. Nejprve se Sam Ermolenko zachytil kšiltem své přilby za startovní pásky a byl za ohlušujícího pískotu diváků určeného rozhodčímu vyloučen. Vzápětí nejlépe odstartoval Simon Stead. Kupředu si však klestil cestu Lukáš Dryml, ovšem z prvního oblouku vyjel nejdřív Jurica Pavlič. A co víc, své vedení před Lukášem Drymlem udržel až do cíle!

Nasazený Simon Stead skončil své první účinkování před pardubickým publikem pádem ve druhé zatáčce. A stejně jako Sam Ermolenko musel řešit otázku bodového manka. A to tím spíše, když jim v rozjížďce s číslem devatenáct vypálili rybník Lukáš Dryml a Matej Žagar.

Lukáš Dryml už byl jistým semifinalistou, nicméně Zlaté přilbě podřídil téměř vše. A proto se vydal na start ještě jednou, aby si vyzkoušel i další místo na startovním roštu. Muselo se však opakovat kvůli pádu Juricy Pavliče v zatáčce u depa. Oba starty vyhrál Lukáš Dryml. Až za jeho záda se během čtyř kol probil Simon Stead, jehož cestu lemovaly skalpy Sama Ermolenka, Jonase Davidssona i Mateje Žagara.

Slovince nakonec ze třetího místa vyřadila v posledním kole prázdná zadní pneumatika. Díky předešlým sedmi bodům však postoupil, zatímco Simonu Steadovi jich šest nestačilo! Stejný počet totiž měl i Jurica Pavlič, ovšem v jeho prospěch výrazně mluvil jeho úvodní triumf. Mladý Chorvat se tak svým postupem mezi nejlepších dvanáct dozajista postaral o největší překvapení letošní Zlaté přilby.

Jason Crump vyhrál suverénně úvodní rozjížďku ve čtvrté skupině. Morten Risager a Hans N. Andersen mu tentokrát jen sekundovali z uctivé vzdálenosti. Dvojice Čechů však neměla optimální úvod, protože se z posledních míst povznesla až ve chvíli, kdy před nimi jedoucí Robert Barth náhle výrazně zpomalil v nájezdu do druhého kola.

Ve podobném duchu se neslo i další pokračování zápletky této skupiny. Jason Crump suverénně opanoval také rozjížďku s číslem dvacet. Hans N. Andersen byl tentokrát druhý, ovšem Marián Jirout sebral třetí místo Mortenu Risagerovi.

Tomáš Suchánek bohužel nebodoval vůbec a nastupoval do rozhodující jízdy v prakticky bezvýchodném postavení. Stejně jako před chvíli Lukáš Dryml, také Jason Crump nastoupil i potřetí, i když měl postup už v kapse. Tentokrát se však na svých pět bodů pořádně nadřel. Nejlépe totiž odstartoval Tomáš Suchánek. Jason Crump ho v první zatáčce objel, avšak Pardubák byl už na protilehlé rovince zpátky v čele. Mezi ním a Australanem jel navíc i Hans N. Andersen.

Ve druhém kole však Jason Crump pronikl rázně do čela. A před Tomáše Suchánka se dostal i Hans N. Andersen. Třetím postupujícím se stal Morten Risager, zatímco Pardubákům chyběl kousíček. Útěchou jim však mohl být čestná prohra na štítě.

Hlasy z depa po čtvrtfinálových jízdách
„Motorku jsem neměl sladěnou,“ vysvětloval příčiny svého odstoupení Tomáš Suchánek. „Od startu se to jen mydlilo. Až teď na tuhle poslední rozjížďku jsme to doladili. Udělal jsem však chybu, když jsem vyjel ven.“ Po sobotním vystoupení v mistrovství světa a triumfu ve Zlaté stuze však Tomáš Suchánek očekával od Zlaté přilby víc. „Na Zlatou stuhu jsem čekal dlouho,“ komentoval toto téma samotný závodník. „A teď zas musím čekat.“

„Dneska to bylo moc těžký,“ řekl magazínu speedwayA-Z Marián Jirout. „Chtěl jsem aspoň do malýho finále. Nevydařily se ale ty poslední starty. Měnila se vyhořelá spojka. A když jsem měl dojet před Dánem, nepodařilo se.“ Marián Jirout se na stupních vítězů Zlaté přilby prezentoval už dvakrát, ale letos bohužel musel své ambice odložit minimálně do příští sezóny. „Pořád to prodlužovat o rok je hnusný,“ viděl tento problém pardubický jezdec. „Ale budu muset.“

Cesty pardubických bratří se spojily a zase rozdělily
Po třech vítězných čtvrtfinálových rozjížďkách se Jason Crump dočkal své první porážky až v semifinálové jízdě. Ve výjezdu z první zatáčky sice objel Nicki Pedersena, ovšem ten se během druhého kola dokázal vrátit zpátky. A to na dráze, kde se s výjimkou úvodního oblouku předjíždělo pouze sporadicky, bylo obdivuhodné.

Nadějně rozehrál své semifinálové účinkování rovněž Matej Ferjan. Celá čtyři kola za sebou dokázal držet Scotta Nichollse. Jenže ve druhé jízdě se mu z vnějšku nepodařilo odstartovat. Kroužil beznadějně poslední a nakonec to zabalil ve čtvrtém kole.

Na obzoru se však zjevil jiný kandidát na postup mezi nejlepších šest. Angličan Scott Nicholls. Po startu sedmadvacáté jízdy to však vypadalo na další sólo Nicki Pedersena. Krátce za cílem prvního kola jej však minul Jason Crump. A netrvalo dlouho a před dravým Dánem jel právě i Scott Nicholls.

Nicki Pedersen se usilovně snažil vybojovat alespoň druhou příčku. I když britského závodníka jednou dost tvrdě naremploval, předjet se mu ho nepodařilo. Vše si však vynahradil v poslední jízdě skupiny. Z velikánské mely v první zatáčce vyjel jako první a nyní před sebe nikoho nepustil.

Do finále tedy postupoval jako vítěz celé skupiny. Postup si nenechal vzít ani Scott Nicholls, jenž si zajistil další druhé místo. A jistým finalistou byl už Jason Crump. Přesto se na dráze objevil i potřetí. Po nevydařeném startu nakonec zaznamenal úžasný posun z posledního místa na třetí. Mateje Ferjana přitom překonal až na cílové metě.

Oba bratři Drymlové se shodou okolností sešli ve druhé skupině. Začátek jim však nevyšel podle představ. Aleš Dryml sice odstartoval hned za Leighem Adamsem, leč na konci první zatáčky je oba za sebou nechal Hans N. Andersen. A Lukáš získal dokonce jediný bod, když za ním dojel pouze Jurica Pavlič.

Právě mladý Chorvat, kterého známe především z jeho vystoupení v rámci českého šampionátu juniorských družstev, zkomplikoval další rozjížďku skupiny. Zrovna když Leigh Adams s Lukášem Drymlem vyjížděli jako první z úvodního výjezdu, upadl. O kousek dál se s povrchem dráhy seznámil i Hans N. Andersen.

Při opakovaném startu vyrazil nejrychleji vpřed Leigh Adams. Stačilo pár okamžiků a byl však až poslední. Vedl Lukáš Dryml před Hansem N. Andersenem. Agresivní Dán vedl svůj motocykl spodem druhé zatáčky. A krátce za jejím vrcholem surově narazil do vedoucího Pardubáka.

Ten se po zničující ráně rázem ocitnul až jako třetí. Hans N. Andersen tak s desetibodovým maximem vyhrál skupinu. A Drymlové jeli o postup s Jesperem B. Jensenem a Leighem Adamsem. Kvůli letmému startu se musel opakovat start, avšak pak už mohl Aleš Dryml rozehrát velikánské sólo.

Do vedení se dostal už po vylétnutí pásky. A udržel se v něm i po ošidném průjezdu prvním obloukem. Za zády měl svého bratra Lukáše. Ovšem Jesper B. Jensen ho ještě během prvého kola odsunul až na třetí příčku. Dánský závodník si tak ve své podstatě zajistil postup.

Stejně jako Lukáš Dryml a Leigh Adams, který nyní projel pod šachovnicovou vlajkou jako čtvrtý, měl šest bodů. Jenže právě druhé místo z rozjížďky s číslem třicet jej zvýhodnilo před naším borcem. A ve srovnání s australským obhájcem loňského triumfu měl lepší třetí, nezapočítávaný výsledek.

Aleš Dryml zopakoval loňské pódium
Lukáše Drymla tedy čekalo malé finále. A na jeho startu byl nejrychlejší. Vřítil se jako první do úvodního oblouku, ovšem tam jej předjeli Leigh Adams a Matej Ferjan. Pardubický borec jim však nechtěl v žádném případě jejich posty přenechat natrvalo. Tuto bitvu však rozhodnul Morten Risager.

Mladý Dán jel na čtvrtém místě, když se mu náhle ve třetím kole vzepjal motocykl na zadní. Zachytil hákem o mantinel a jeho majitel z něho vystoupil zády napřed. Rozhodčí samozřejmě jízdu zastavil a viníka přerušení diskvalifikoval.

Při repete se Lukáš Dryml krátce po vylétnutí pásky kočkoval s Matejem Žagarem. Zatímco se oba zahákli, šli před ně Leigh Adams a Matej Ferjan. Slovince stačil Lukáš Dryml ještě ve výjezdu předjet, rozjetého Australana už nechytil. Přesto ho usilovně proháněl, ale nakonec projel cílem jako druhý před dvojicí Slovinců a Juricou Pavličem. Ten se metou doslova proplížil kvůli prázdné zadní pneumatice.

Sotva přijel Lukáš Dryml do depa, už spěchal asistovat svému bratru Alešovi při přípravách na velké finále. Starší z bratrského dua splnil postupem mezi šest nejlepších další postupný cíl. Nyní se usilovně soustředil na co nejlepší výsledek. A určitě ho hnala dopředu celá řada faktorů, nejen sázka s mechanikem. Milan Panák totiž slíbil, když Aleš Dryml vyhraje, oběhne celé jedno kolo svítkovského stadiónu.

Už od počátku to vypadalo pro Aleše Drymla nadějně. Bleskově reagoval na pohyb pásky. Po své levici zavřel nebezpečného Jasona Crumpa a hnal se jako první do úvodního oblouku. Tady ho však předčil Nicki Pedersen. Zvenku se na našeho borce cpal i Scott Nicholls. Ovšem toho Aleš Dryml odrazil.

Nicméně Angličan nehodil flintu do žita. A ve druhém kole se pár metrů za světelnou tabulí před Aleše Drymla skutečně dostal. To však nebylo všechno. Při dalším průjezdu prakticky na stejném místě zbavil Nickiho Pedersena vedení. V té chvíli jej od triumfu dělilo už pouze tři a půl kola. Scott Nicholls se po Johnu Davisovi, Jeremy Doncasterovi a Simonu Wiggovi stal čtvrtým obyvatelem Albionu, jenž legendární pardubický podnik vyhrál. Nicméně jeden primát mu přece asi jen patří. Zatímco v minulosti vítězům blyštivá trofej téměř nikdy nesedla, Scottu Nichollsovi padla jako ulitá.

Aleš Dryml nakonec protnul cílovou čáru jako třetí. Hans N. Andersen, který za ním jezdil, se postupně propadl až na poslední místo. Pardubický závodník se tedy stejně jako loni se dostal na stupně vítězů a stejně jako loni byl ze všech Čechů nejlepší. A na tiskové konferenci odhodlaně mluvil o naději, že si tu krásnou přilbu na hlavu jednoho dne posadí i on.

Hlasy z depa po finálových jízdách
„Jsem skutečně šastný,“ nechal se na tiskové konferenci slyšet Scott Nicholls. „Měl jsem však dneska i velkou kliku. Jsem rád, že jsem tím prvním, kdo vystřídal Leigha Adamse. A rád jsem to tady dneska vyhrál pro Jawu i pro publikum.“

„Cítím se dobře,“ zněl názor Nicki Pedersena. „Dráha nebyla docela dobrá. Když jsem viděl, jak prší, nechtělo se mi sem. Naštěstí jsem byl nasazen do čtvrtfinále. Měl jsem ale problémy s motorkou a musel jsem v boxech tvrdě pracovat.“

„Zlatá přilba je vždycky loterie a cílem je vždycky se dostat do finále,“ komentoval závod Aleš Dryml. „Psychickej tlak je trošku větší, když jedeš před domácím publikem. Ve finále jsem měl dvojku a věděl, že pod sebou mám Jasona Crumpa. Bylo mi jasný, že ho nesmím nechat rozjet. Pak bych ho už nestíhal. Ale Scott a Nicki mě překvapili. Přesto doufám, že si jednou tu krásnou přilbu nasadím na hlavu.“ Aleš Dryml se na pódium Zlaté přilby dostal během dvou let už podruhé. „Dneska mohl ve finále vyhrát každej,“ hodnotil obsazení závěrečné jízdy. „Co jméno, to pojem. Hlavně Scott mě překvapil, ale klobouk dolů. Kolej, kde jel byla už na rozhraní. Stačilo se tam dostat přes hranku a spadnul bys.“

„Krutě,“ odpověděl Lukáš Dryml na otázku magazínu speedwayA-Z, jak prožíval Zlatou přilbu. „Dali jsem do toho všechno. Co víc si můžeš přát, když není nakloněný štěstí?! Proto svůj výkon oceňuju pozitivně. Bylo to dobrý. V první semifinálový jízdě mě vyvezli do bahna a nedláblo mi to. V další rozjížďce se mi povedl start. Byl sem první, ale Hans Andersen to pode mě dal nehorázným dobytkovským způsobem. Otrhal mi kombinézu a navíc jsem málem spadl. V poslední jízdě jsem od venku odlítnul. Brácha měl kratší stopu. Vyvezl mě ven a dostal se tam i Jesper Jensen. Bohužel se nedalo vůbec předjíždět.“ A jak Lukáš Dryml prožíval své druhé místo v malém finále? „To byla super jízda,“ netajil se radostí. „Byl jsem třetí a pořád šel po Ferjanovi. V opakovaný jízdě jsem ho zavřel. Motorka to vzala a čistě jsem ho objel. To se dnes málokdy stalo, aby někdo předjel venkem.“ Zatímco ve dvou předchozích ročnících Lukáš Dryml kvůli zranění stál, nyní skončil celkově osmý. „Jsem spokojenej,“ netajil se. „Dojel jsem za třetím člověkem na světě a několikrát jsem ho málem předjel. Kdyby mě Hans Andersen málem nesestřelil, jsme ve finále s bráchou oba. Ale je to závod a musíš mít i štěstí.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

1. vylučovací skupina
1. Matej Ferjan, SLO	E 5 5	10
2. Steve Johnston, AUS	5 3 –	8
3. Jurica Pavlič, CRO	3 4 4	8
4. Martin Smolinski, D	4 2 3	7
5. Matia Carpanesse, I	2 0 F	2
6. Stanislaw Burza, PL	1 1 1	2
res Hynek Štichauer, CZ	– – 2	2
2. vylučovací skupina
1. Marián Jirout, CZ	5 4 –	9
2. Grzegorz Walasek, PL	4 3 3	7
3. Joachim Kugelmann, D	3 2 4	7
4. Tomasz Chrzanowski, PL	– 5 1	6
5. Andy Smith, GB	– R 5	5
6. Alessandro Milanesse, I	2 1 E	3
res Jaroslav Petrák, CZ	2 – 2	4
res Hynek Štichauer, CZ	0 – –	0
3. vylučovací skupina
1. Matej Žagar, SLO	2 5 5	10
2. Robert Barth, D	5 E 3	8
3. Norbert Magosi, H	3 4 2	7
4. Filip Šitera, CZ	1 3 4	7
5. Josef Franc, CZ	4 2 U	6
6. Damian Balinski, PL	L E E	0
4. vylučovací skupina
1. Grzegorz Walasek, PL	3 4 5	9
2. Jonas Davidsson, S	1 5 2	7
3. Morten Risager, DK	4 3 3	7
4. Antonín Šváb, CZ	5 1 R	6
5. Sandor Tihanyi, H	2 2 4	6
6. Igor Marko, UA	0 0 1	1
1. čtvrtfinálová skupina
1. Matej Ferjan, SLO	5 4 –	9
2. Leigh Adams, AUS	3 5 –	8
3. Nicki Pedersen, DK	F 2 5	7
4. Antonio Lindbäck, S	4 3 3	7
5. Norbert Magosi, H	1 T 4	5
6. Fritz Wallner, A	2 1 X	3
res Jaroslav Petrák, CZ	– – 2	2
res Hynek Štichauer, CZ	– 0 1	1
2. čtvrtfinálová skupina
1. Aleš Dryml, CZ	4 3 5	9
2. Scott Nicholls, GB	3 5 4	9
3. Jesper B. Jensen, DK	5 4 –	9
4. Grzegorz Walasek, PL	0 2 3	5
5. Joachim Kugelmann, D	2 1 X	3
6. Steve Johnston, AUS	1 0 1	2
res Jaroslav Petrák, CZ	– – 2	2
3. čtvrtfinálová skupina
1. Lukáš Dryml, CZ	4 5 5	10
2. Matej Žagar, SLO	3 4 E	7
3. Jurica Pavlič, CRO	5 1 X	6
4. Simon Stead, GB	F 2 4	6
5. Jonas Davidsson, S	2 0 3	5
6. Sam Ermolenko, USA	T 3 2	5
res Jaroslav Petrák, CZ	1 – –	1
4. čtvrtfinálová skupina
1. Jason Crump, AUS	5 5 5	10
2. Hans N. Andersen, DK	3 4 4	8
3. Morten Risager, DK	4 2 2	6
4. Marián Jirout, CZ	2 3 1	5
5. Tomáš Suchánek, CZ	1 0 3	4
6. Robert Barth, D	0 1 0	1
1. semifinálová skupina
1. Nicki Pedersen, DK	5 3 5	10
2. Jason Crump, AUS	4 5 3	9
3. Scott Nicholls, GB	2 4 4	8
4. Matej Ferjan, SLO	3 R 2	5
5. Matej Žagar, SLO	1 2 0	3
6. Morten Risager, DK	0 1 1	2
2. semifinálová skupina
1. Hans N. Andersen, DK	5 5 –	10
2. Aleš Dryml, CZ	3 4 5	9
3. Jesper B. Jensen, DK	2 2 4	6
4. Leigh Adams, AUS	4 1 2	6
5. Lukáš Dryml, CZ	1 3 3	6
6. Jurica Pavlič, CRO	0 X 1	1
malé finále
1. Leigh Adams, AUS
2. Lukáš Dryml, CZ
3. Matej Ferjan, SLO
4. Matej Žagar, SLO
5. Jurica Pavlič, CRO
6. Morten Risager, DK		X
velké finále
1. Scott Nicholls, GB
2. Nicki Pedersen, DK
3. Aleš Dryml, CZ
4. Jesper B. Jensen, DK
5. Jason Crump, AUS
6. Hans N. Andersen, DK

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 1. října
Nejlepší vstup do zítřejší 57. Zlaté přilby města Pardubic měli z našich závodníků Marián Jirout a Antonín Šváb. Oba totiž dokázali dnes vyhrát své první vylučovací rozjížďky, a to poměrně suverénně. Josef Franc skončil druhý, zatímco Filip Šitera bude mít možnost své páté místo napravovat zítra. Z cizinců měli problémy Matej Ferjan, který musel zastavit kvůli poruše, a Damian Balinski, vyloučený za přejetí vnitřní čáry oběma koly.

Sobotní vylučovací jízdy Zlaté přilby:

I	Steve Johnston (AUS), Martin Smolinski (D), Jurica Pavlič (CRO), Matia Carpanesse (I), Stanislav Burza (PL), Matej Ferjan E
II	Marián Jirout (CZ), Fritz Wallner (A), Joachim Kugelmann (D), res Jaroslav Petrák (CZ), Alessandro Milanesse (I), res Hynek Štichauer (CZ)
III	Robert Barth (D), Josef Franc (CZ), Norbert Magosi (H), Matej Žagar (SLO), Filip Šitera (CZ), Damian Balinski (PL) L
IV	Antonín Šváb (CZ), Morten Risager (DK), Grzegorz Walasek (PL), Sandor Tihanyi (H), Jonas Davidsson (S), Igor Marko (UA)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)