Mladá Boleslav – 6. října
Jednou jsi dole, podruhé nahoře. Po takové sinusovce se pohybuje juniorský nároďák, který po slabších sezónách opět zažívá boom. Filip Šitera pochopitelně nemůže být nespokojený obzvlášť, když po triumfu z žarnovického evropského poháru jeho svěřenci přivezli zlaté medaile ze stejné soutěže i ve dvojicích. Příští týden bude mít napilno. V pondělí se v Gdaňsku koná odložené finále mistrovství Evropy juniorů a v závěru mistrovství Evropy dvojic v Terenzanu společně se Speedway of Nations v Lublinu. A klíčová otázka zní, jak rozložit nominační síly.
Zlato z Německa
„Závody byly dramatický,“ vrací se Filip ŠItera k evropskému poháru dvojic do devatenácti let v německém Güstrowě. „Pršelo, proto dráhu přikryli plachtama. Naštěstí přestalo pršet a závody se jely. Trénink se zrušil, každej‘ se sklouznul jen dvě kola.“
Český trojlístek zahájil remízou s Poláky, aby posléze vyřídil Dány 5:1. Lotyše porazil 4:2, Švédy posléze 5:1. Maximum od našich schytali rovněž Britové. V závěrečné rozjížďce nás očekával výběr Güstrowa. Protože Německo oficiálně neobsazuje plochodrážní soutěže svým výběrem, startoval mimo soutěž.
„Bojovali jsme,“ netají se Filip ŠItera. „Rozhodla poslední jízda. Nevěděli jsme, že Němci nemůžou bejt klasifikovaný. Sice jsme s nimi prohráli, ale je dobrý, že jinak jsme porazili všechny ostatní. A nakonec jsme byli i před Güstrowem.“
Se zlatými medailemi se muselo domů vracet báječně. „Kluci jeli dobře,“ vysekne český reprezentační kouč poklonu svým svěřencům. „Poradili si s dráhou, neprohráli s nikým, to je důležitý. Je to dobrej‘ úspěch, bylo by dobrý, kdyby se dostal do médií a podvědomí veřejnosti.“
Systém je systém
Světový šampionát juniorů se letos smrsknul na jediný závod v Pardubicích. Šlo svým způsobem o velkou symboliku, vždyť právě ve Svítkově se v půli srpna konal vůbec první podnik ranku plochodrážního mistrovství světa, samozřejmě nepočítáme-li ledy. Mezi patnáct přímo nasazených se na základě loňských výsledků dostal Jan Kvěch, divokou kartu obdržel Petr Chlupáč, náhradnické posty Daniel Klíma a Pavel Kuchař.
„Bylo dobrý, že se Chlup oklepal z toho pádu,“ říká Filip ŠItera. „Poznamenalo ho to, ale stejně je jeho šestý místo úspěch. Ovšem nechápu, když jde o jednodenní závod, systém semifinále a finále. Honza šel po medaili. Měl třináct bodů a skončil osmej‘. Ale jo, jsou to závody, nedá se nic dělat.“
Každopádně čeští junioři nám letos dělají samou radost. Jan Kvěch vyhrál evropský pohár do devatenácti let, v němž Daniel Klíma skončil třetí. Oba společně s Petrem Chlupáčem triumfovali v poháru starého kontinentu dvojic do devatenácti let.
„Máme tři placky,“ netají se manažer české reprezentace. „Juniorům se daří, je důležitý doplnit kádr, ať se stane základem do dalších let.“
Nešťastná termínová kolize
Není vyloučeno, že další cenný kov do české pokladnice zacinká již v pondělí. Trojlístek Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Daniel Klíma postoupil ze srpnového Divišova původně do Nagyhalaszu. Zavřené maďarské hranice však stály za přesunutím v čase i v prostoru, přičemž původním místem měl být polský Rawicz.
„Nakonec je to v Gdaňsku,“ potvrzuje Filip Šitera. „P5eložili to z Rawicze. V Gdaňsku jako jedinej‘ jel Honza Kvěch, ale je to běžná dráha. Čenda Klíma je po pádu v Pardubicích v pohodě, tak budeme mít tři želízka v ohni. Bylo by dobrý zopakovat medailový umístění.“
Na konci příštího týdne přijdou Speedway of Nations a mistrovství Evropy dvojic, v němž obhajujeme loňské stříbro. „Nominaci ještě nemáme,“ svěřuje se Filip Šitera. „Termínová kolize je problém. Ale ve čtvrtek budu všechno vědět, protože to musíme nahlásit.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer a Filip Šitera
Güstrow – 26. září
Těsně před půlnocí vyvrcholil evropský pohár do devatenácti let. Na rozmoklé dráze po předchozích deštích triumfovalo české trio Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Daniel Klíma. Druhý skončil domácí výběr, který ovšem nebyl klasifikován, takže si zbývající posty na pódiu rozdělily Lotyšsko a Polsko.
Praha – 23. září
Včerejší večer měl českou juniorky dostat do třech čtvrtin. Jenže startovní listina se nerodila lehko. Navíc se v ní ráno otevřela další díra. Nezbylo tedy, než hodit ručník do ringu a doufat, že nový ministr zdravotnictví netáhne kovidové šrouby natolik, že se závod dočká realizace v náhradním termínu. Jan Kvěch se tedy v doprovodu Petra Chlupáče na chvilku objevil na malé Markétě, kde vrcholil šampionát stopětadvacítek na krátkých tratích. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že jej čeká víkend plný závodění.
Odložení jediné možné řešení
Stále víc a víc zemí dává Českou republiku na černou listinu. Minulý týden takový krok učinilo Slovensko, což zabránilo startu žarnovických plochodrážníků. Obzvlášť těch školou povinných. Výjimkou byl Jakub Valkovič. Protože má smlouvu se Slaným, pojal cestu na Markétu jako služební.
Konec konců mezi juniory tráví poslední rok a bronzová medaile z českého šampionátu by mu přinesla zadostiučinění v této podivné sezóně. Jenže se dostal jenom kamsi k Nitře, než jej dostihl telefonát Martina Búriho. Žarnovický šéf jej informoval, že je pražský závod odvolán a dodávka slovenského juniora otočila svůj čumák k Hronským Klačanům.
„Ještě v pondělí jsem honil všechny dvěstěpadesátky a do večera komunikoval s Poláky,“ povzdechne si Petr Moravec. „A nic se nevedlo. Poslední hřebíček byla omluva Václava Kvěcha.“
V ten moment figurovalo ve startovní listině dvanáct závodníků, z toho tři na motocyklech o objemu 250 ccm. Sportovní komise proto zaujala naprosto jednoznačné stanovisko závod odložit. Nicméně v minulosti se podobné problémy řešily jiným rozpisem. Vždyť v září 2015 v Plzni jelo jen sedm závodníků, z toho jeden Polák.
„Soutěž je rozjetá a během ní nelze změnit pravidla,“ reaguje Petr Moravec. „Je stanoven jednotný rozpis, a pokud by na start bylo dvanáct, třináct jezdců, jelo by skoro stále ve třech. Jiný rozpis nešlo použít, protože se v něm starty některých jezdců proti sobě opakují a pokud by někdo třeba i díky tomu, že dvakrát v jednom závodě přišel o body s jedním jezdcem, na to po skončení soutěže podal protest, vyhraje to. Proto za dané situace toto rozhodnutí.“
Závodní víkend
Nebýt jedné návštěvy seriálu Speedway Mini Cup na malé Markétě, Jan Kvěch by se zřejmě nikdy nedal na plochodrážní kariéru. Ale to je stará známá informace. Co je ale žhavá novinka, je debut špičkového českého juniora v polské extralize.
„Ve středu jedu do Polska na testy,“ rozhovoří se Jan Kvěch na téma své nejbližší budoucnosti. „V pátek trénink, sobota evropskej‘ pohár v Güstrowě s Chlupem a Čendou. A v neděli v Polsku na osmičce, odveta semifinále play-off. Těším se, doufám, že to vyjde. Bylo by pěkný tam přijet z Německa se zlatou medailí…“
Pondělní svátek všech Václavů poté přinese mistrovství republiky dvojic ve Slaném. A byť sestavy nejsou ještě oficiálně na světě, bylo by pošetilé domnívat se, že se závod pojede bez Jana Kvěcha.
Foto: Karel Herman, Kiril Ianatchkov a Antonín Škach
Mladá Boleslav – 3. září
Česká juniorská reprezentace se v letošním roce za svým účinkováním v soutěžích FIM a FIM Europe mohl ohlížet s uspokojením. Skvělá, byť prohraná bitva s Lotyši v Pardubicích, tři borci, z toho dva na pódiu, evropského poháru devatenáctiletých. Ale v sobotu přišla Lodž s evropským mistrovstvím družstev, kde Filip Šitera nad pátým místem přece jen protáhnul obličej.
I neúspěch posouvá dopředu
„Škoda, byli jsme pátý,“ komentuje český výsledek reprezentační kouč. „Ještě se máme, co učit. Ostatní jsou před ním, je to trošku zklamání. Soupeři byli lepší a my neměli svůj den.“
Nicméně současnou generaci může mít před sebou skvělou budoucnost. „Musíme si vzít ponaučení, ať jsme lepší“ nepláče Filip Šitera nad mlékem rozlitým v Lodži. „Potenciál tam je, škoda, že nejdeme polský juniorský družstva. Loni to klukům hodně dalo, letos je situace, jaká je, doufám, že příští rok nás tam zase pustí.“
Maďarská nejistota
První srpnový den se Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Daniel Klíma postoupili do evropského finále juniorů v Nagyhalaszu, nicméně Maďarsko od prvního září uzavřelo své hranice. „Zatím se neví,“ krčí rameny Filip Šitera. „Měli by to dát vědět brzo, závody jsou už příští týden. Uvidíme, kam to dají.“
Prozatím je jasný Güstrow na konci září coby dějiště evropského poháru devatenáctiletých dvojic. „Ještě jsem nenominoval,“ konstatuje manažer reprezentace. „Ale myslím, že ta trojka je jasná.“
Pardubice – 7. srpna
Příští víkend čeká pardubický Svítkov závodění juniorů na světové a evropské úrovni, avšak původní záměry jsou redukovány. V sobotu uvidíme ve světovém semifinále šampionátu družstev v akci pouze tři týmy. Škrty však čekají i páteční evropský pohár devatenáctiletých.
Po odstoupení Švédů, Ukrajinců a dvou dalších chybělo šest závodníků z dvaatřiceti. Proto FIM Europe dospěla k rozhodnutí uspořádat jediné semifinále, které za současných protikovidových opatření odstartuje úderem sedmnácté hodiny.
Do nedělního finále v Žarnovici z něho postoupí šest nejlepších a dva náhradníci. Na základě dlouhodobých výsledků byl pro federace určen ranking list pro deset přímo nasazených finalistů. AČR pochopitelně nemohla nominovat nikoho jiného než Jana Kvěcha, který loni v Žarnovici evropský pohár vyhrál.
Evropský pohár do 19 let 2020:
PÁ 14. srpna (17:00)
semifinále Pardubice
2 CZ – 3 GB – 2 D – 1 DK – 1 EST – 1 F – 2 LAT – 1 NL – 1 PL – 1 H – 1 FIN
NE 16. srpna (15:00)
finále Žarnovica
2 PL – 2 DK -1 CZ – 1 GB – 1 D – 1 LAT – 1 RUS – 1 SK + 6+2 postupujících z Pardubic
Plzeň – 22. června
Český národní tým se do víru evropského poháru devatenáctiletých družstev se stejnou vervou jako plzeňští pořadatelé po tréninku upravovali dráhu poničenou předchozími dešti. Před nástupem se slejvák vrátil, pršelo ještě i během závodu, ovšem celý závod klapnul na jedničku. Ale nazpět k našim závodníkům. Na úvod jsme remízovali s Poláky, poté vyjeli pět očekávaných bodů s Ukrajinci. Klíčový byl duel se Švédy v rozjížďce s číslem jedenáct. Zprvu se vyvíjel nerozhodně, avšak poté Philip Hellström-Bängs přece jen inkasoval klíčový bod. Jenže Polákům nevyšla jízda se Slováky. Karol Zupinski se ve třetím kole kočkoval s nafukovací bariérou a z jasného 5:1 byla remíza. A Petr Chlupáč s Danielem Klímou z naší skupiny doprovodili do nadstavbové části Švédy. Seveřany ovšem potkala smůle. Suverénně vedoucímu Philipu Hellströmu-Bängsovi prasknul na konci třetího kola řetěz a on skončil na zemi. Do finále šli Lotyši, kteří v něm narazili na Dány, jež české teenagery odvedli ve druhém semifinále. Švédská smůla se posléze přelila i na nás, když jsme místo lotyšských borců dostali v malém finále favorizované Švédy. A ti nám navzdory naší snaze sebrali umístění na pódiu, zatímco Dánové si vzápětí hravě poradili s Lotyši.
Kocourkovský systém
Včerejší deště stály za proměnou oválu na poměrně těžkou dráhu, kterou závodníci okusili ještě o tréninku. Nicméně po něm se začalo pracovat. Tmavá obloha však nabádala ke spěchu. O něm věděl své Marko Levišin. Posledních tři sta kilometrů musel jet pomalu s dírou chladiči, kterou mu udělal kamínek od projíždějícího kamiónu. Pochopitelně na trénink mohl zapomenout a horko těžko stihnul vlastní závod.
Češi rozbili své depo ve zděné garáži, která je dokonale chránila před deštěm. Ten se vrátil zhruba čtvrt hodinku před nástupem. Trval naštěstí jen asi deset minut, takže pro plzeňské velké závody tolik typické džípy vyrazily k nástupu již bez kapek.
Největší problém startovní listiny byl patrný již na první pohled. Jelikož se svou účast potvrdilo devět národních federací, ve skupině A jelo pět týmů, ale v béčku pouze čtyři. Navíc zápletka jejich postupového boje nebyla zrovna strhující. Úlohy favoritů se pochopitelně zmocnili Dánové.
V rozjížďce s číslem dvě Mads Hansen a Jonas Seifert – Salk na hlavu porazili Lukase Baumanna s Ethanem Spillerem. K postupu vyrazili také Lotyši. Artjom Trofimov zvládl nejlépe start čtvrté jízdy. Ernest Matjusonoks se zařadil hned za něj a Finové rázem neměli vyhlídky na jiný výsledek než 1:5.
V rozjížďce s číslem sedm skončil Timi Salonen předčasně v pásce. Lukas Baumann s Benem Ernstem nedali osamocenému Toni Hyyraläinenovi ani náznak šance. Otevřeli si tak vidinu postupu, kterou jim ale Lotyši v deváté jízdě sebrali.
Artjom Trofimov triumfoval ve stylu start – cíl. A Ernest Matjusonoks zkraje druhého okruhu rozdělil oba Němce. Ačkoliv je čekala ještě jedna jízda, měli Lotyši o bod víc než Němci. Ti odevzdávali své motocykly do parc fermé na samém začátku druhé půle základní části!
Kvůli třem jízdám do Plzně cestovali také Finové, jež v jedenácté jízdě porazili Dánové 5:1. Maximum inkasovali i v duelu s Lotyši v rozjížďce s číslem čtrnáct, když mezi sebou strpěli Artjoma Trofimovse pouhé kolo a čtvrt.
Nadějný český postup
Skupina A byl šálek jiného čaje! Češi šli do akce hned v rozjížďce s číslem jedna. Petr Chlupáč exceloval již na startu a odvedl Jakuba Miskowiaka. Daniel Klíma mezitím držel v šachu Karola Zupinskeho, avšak ten se přece jen v nájezdu do druhé zatáčky dostal před našeho reprezentanta.
Nicméně remíza s Poláky 3:3 byla na úvod lichotivá. V páté jízdě se oba Češi usadili před ukrajinským tandemem. Marko Levišin šel do druhé zatáčky pod Daniela Klímu, aby v nájezdu do druhého kola pronikl na druhou příčku.
Jenže vzápětí upadl Andrej Rozaljuk, poranil si ruku a nakonec si pro něho na Bory přijela rychlá ambulance. Repete již byla jednoznačná záležitost českého týmu, jehož nyní očekávali Švédové. Alexander Woentin neměl ještě dokonale fit nohu, kterou si poranil v Liberci, takže dnes jen trénoval.
Celý závod jeli Philip Hellström-Bängs a Anton Karlsson. Ti nejprve ve třetí jízdě ujeli Slovákům o celou rovinu. Pravda Ján Mihálik dojížděl s prázdnou zadní pneumatikou a Michal Danko, jenž nahradil zraněného Davida Pacalaje, je ještě stále na začátku závodní kariéry.
V šesté jízdě však Švédy zaskočil Jakub Miskowiak. Usadil se v čele, ovšem Philip Hellström-Bängs jej odsud vystrnadil v první zatáčce. Zato Anton Karlsson trčel vzadu a po velké snaze uštval Karola Zupinskeho až venkem posledního výjezdu.
Se Švédy jsme potřebovali alespoň remízovat. A začátek rozjížďky s číslem jedenáct byl takovému scénáři nakloněn. Anton Karlsson zamířil do vedení, ovšem za sebou měl Petra Chlupáče a Daniel Klíma. V úvodní zatáčce druhého okruhu se ale Philip Hellström-Bängs posunul mezi ně.
Přesto české vyhlídky na postup vypadaly nadějně. Svěřenci Filipa Šitery disponovali deseti body a do konce je čekala jedna jízda stejně jako Švédové, kteří však měli třináct bodů. Poláci měli vyjet na ovál ještě dvakrát, ale zatím si vyjezdili pouhých pět bodů.
Švédská smůla se rovná česká smůla
Mezitím se znovu rozpršelo a jury se snažila hnát závod dopředu. Pochopitelně, protože v systému anglických dvojic nemá jakýkoliv předčasný konec férové řešení. S dvanáctou jízdou přišlo překvapivé řešení české postupové otázky, byť se Petr Chlupáč a Daniel Klíma připravovali ve své garáži.
Poláci brilantně odstartovali na Slováky. Karol Zupinski kryl záda vedoucímu Jakubu Miskowiakovi, ale ve třetím kole zachytil v první zatáčce o nafukovačky. Nespadl, ale Ján Mihálik a Michal Danko se vmžiku přesypali okolo něj jako rozdivočelé vosy.
Karol Zupinski se snažil svou chybu napravit, ale na metě zaostal za třetím Michalem Dankem o šířku gumy. V šestnácté jízdě se dočkal vystřídání, ale náhradník Denis Zielinski, který sice v předposledním oblouku upadl, ale svůj motocykl do cíle dotlačil. Nicméně už od remízy se Slováky bylo jasné, že Poláky čeká vyřazení.
Zato Petr Chlupáč a Daniel Klíma v rozjížďce s číslem patnáct odvedli oba slovenské závodníky a mohli se chystat na druhé semifinále. Jenže to první postavilo veškeré předpoklady hlavou dolů. Philip Hellström-Bängs a Anton Karlsson letěli dopředu současně s letem pásky. Zastavila je červená světla kvůli letmému startu.
Napodruhé šel do čela Artjom Trofimov. Oba Švédy měl za sebou, ale Philip Hellström-Bängs vedoucího Lotyše objel v úvodním výjezdu. Jenže na konci třetího kola mu prasknul řetěz a nešťastný Švéd se poroučel k zemi. Artjom Trofimov odolal náporu Antona Karlssona, Ernest Matjusonoks dodal poslední bod a Lotyši byli ve velkém finále.
A v tom malém měl český tým rázem silného soupeře. Že by totiž čeští borci při svém mládí dokázali porazit létající Dány, nebylo příliš pravděpodobné. Vskutku Mads Hansen a Jonas Seifert-Salk měli vrch již od začátku, byť je Petr Chlupáč v závěru stahoval.
V malém finále nešlo jinak než hrát vabank. Daniel Klíma si vyměnil místo na startovním roštu s Petrem Chlupáčem, který věřil, že Švédy po vnějšku objede. Avšak Philip Hellström-Bängs byl proklatě rychlý. A také Anton Karlsson se dostal dopředu a Petr Chlupáč švédskou hradbu navzdory své snaze neztekl.
Zbyla na nás čtvrtá příčka a naděje do dalších let, pokud jsme se nechtěli koupat v bazénu slůvek kdyby v souvislosti s Janem Kvěchem. Jenže pakliže by dnes jel v Plzni, neměli bychom nikoho v juniorském finále mistrovství světa. V dnešním programu zbývalo již jen finále, kde Lotyši úspěšně dělali křoví Dánům.
Hlasy z depa
„Škoda,“ reagoval Petr Chlupáč na připomínku, jak blízko jsme měli k medaili. „Byly to nádherný závody. Tak krásnou dráhu jsem v Plzni ještě nezažil. Pořadatelům za to dík. Určitě díky Luboši Tomíčkovi za motor, jede úplně nádherně. Škoda tý placky, ale v našich letech?! Je nám šestnáct, máme na to ještě tři roky.“
„Bylo to na hovno,“ nechtělo se slovům z úst zklamaného Daniela Klímy.
„Na tréninku se mi jelo pěkně,“ vyprávěl Jan Macek, který se nedostal do závodní akce. „Škoda toho deště, pak se to rozbilo.“
„Dobrý to bylo,“ říkal Ján Mihálik. „Dráha byla trošku odlišná od tréninku. Stáhli to ven, takže to bylo jako v květnu na juniorce. Dnes to bylo o startech. Nasbíral jsem sedm bodů, jsem rád. Doufám, že to bude podobné zítra v Kopřivnici.“
„Nešlo to bůhvíjak,“ nechal se slyšet Michal Danko. „Byla těžká dráha a my to nedopasovali to převodů. V poslední jízdě se motorka přetáčela. Zastavil jsem, neměl cenu spadnout.“