Toruň – 5. října
V poslední velké ceně letošního ročníku vyzrál Tai Woffinden na všechny bookmakery a své dvě zlomené klíční kosti a zajistil si pro sebe titul mistra světa. Ke zlaté medaili potřeboval šest bodů, což splnil vítězstvím v rozjížďce s číslem šest. Pomohl mu i Adrian Miedzinski, jenž nakonec v posledním kole finálové jízdy sebral triumf Gregu Hancockovi, když sebral druhé místo Jaroslawu Hampelovi, který mohl ještě Tai Woffindena ohrozit.

Polák se ovšem nakonec natáhl pro druhou stříbrnou medaili své kariéry, zatímco zdravotní trable Nielse Kristiana Iversena měly šastný konec v podobě bronzu. Celý večer však jednoznačně patřil Tai Woffindenovi.

By jej mnozí odepisovali již před sezónou, natož pak když si dvakrát zlomil klíční kost, nakonec dobyl pro ostrovní monarchii světový trůn poprvé od ročníku 2000 s triumfem Marka Lorama.

„Je to úžasná sezóna,“ nechal se Tai Woffinden slyšet na tiskové konferenci. „Nebyla pro mě jednoduchá, ale dal jsem do svého závodění všechno a ono to vyšlo. Měl jsem dvakrát zlomenou klíční kost, ale vrátil jsem se zpátky. Dostal jsem divokou kartu a bookmakeři mi v lednu dali kurz 500/1, že vyhraji. Znám lidi, kteří na mě tehdy vsadili dvacet nebo třicet liber. Myslím, že dnes musí být zatraceně šastní.“

Přitom ještě před dvěma týdny mohl být všechno jinak. Tai Woffinden si během skandinávské velké ceny ve Stockholmu znovu zlomil klíční kost, jejíž fraktura se sotva stačila zhojit po červnovém Cardiffu.

„Říkal jsem znovu a znovu, že se ve světě ploché dráhy může stát cokoliv,“ zdůrazňuje nový mistr světa. „Podívejte se na závod ve Stockholmu. Opakoval jsem to týden před ním a hned v první jízdě jsem sebral zadní kolo Tomaszi Gollobovi a zlomil jsem si zase klíční kost. To dokázalo, že moje tvrzení bylo správné. Potřeboval jsem si jen udržet vyrovnanou hlavu a nebrat nic za dané. Pustil jsem se tvrdě do práce, která se vyplatila.“

Nyní jej však čeká chirurgický zákrok, jenž před Toruní odložil. „Na příští rok budu připraven,“ tvrdí odhodlaně. „Vždy jsem si zlomil klíční kost před dvěma týdny a dnes jsem zase závodil. A teď budu mít na vyřešení více týdnů. Lékaři musí kost znovu zlomit a voperovat nové destičky na zpevnění kosti.“

Poklonu novému mistru světa vysekl rovněž Jaroslaw Hampel. „Musím přiznat, že Tai byl ode mě na míle daleko,“ svěřoval se. „Byl v obdivuhodné formě při každé Grand Prix. Závodil skvěle a rychlost, kterou si udržoval již od začátku série na Novém Zélandu až do posledního závodu bylo něco, co na mě udělalo velký dojem. Jsem rád za svoje druhé místo, je to velký úspěch, i když bych se sám viděl raději výše.“

Niels Kristian Iversen prožil povedený rok s obhajobou dánského titulu, vítězstvím v challenge a triumfy v Terenzanu a ve Stockholmu. A konec konců je tady celkový bronz, díky němuž poprvé v závěrečné klasifikaci překonal svého slavnějšího krajana Nicki Pedersena.

„Lidé okolo toho dělají v současné době docela povyk,“ připustil. „Samozřejmě jsem nadšený, že jsem tady jako třetí. Ale Nicki je v Grand Prix pořád a v Dánsku máme mnoho dobrých závodníků. Potřebuji zůstat ve střehu, protože je spoustu jezdců, kteří by mi moje místo mohli sebrat.“

Hrdinou večera se však pro většinu přítomných diváků stal Adrian Miedzinski, jenž se ve svém domovském městě postavil na nejvyšší stupínek pódia, na nějž si už brousil zuby zkušený Greg Hancock.

Také jemu zkomplikovalo sezónu zranění, které utrpěl, když v červnu vrazil do Matěje Kůse při test matchi naší a polské reprezentace. Incident odskákal otřesem mozku a zraněnými žebry a nohama. Slánský kouč Milan Mach se ukázal jako správný prorok, když jej nezval na středeční semifinále české extraligy, aby se mohl v klidu připravovat na domácí velkou cenu.

„Byl to jedinečný moment,“ rozplýval se nad svým vítězstvím. „Prožíval jsem velký večer a zkoušel najít nejlepší nastavení motocyklu. Finále byl skvělý závod a byl to úžasný pocit skončit sezónu vítězstvím. Kvůli zraněním z Prahy jsem zmeškal kvalifikaci. Chtěl jsem být v Grand Prix a pokud nedostanu stálou divokou kartu od organizátorů, zkusím si účast vybojovat sám v kvalifikaci příští rok.“

Konečné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 151, 2. Jaroslaw Hampel 142, 3. Niels-Kristian Iversen 132, 4. Greg Hancock 129, 5. Nicki Pedersen 121, 6. Emil Sajfutdinov 114, 7. Matej Žagar 110, 8. Darcy Ward 106, 9. Tomasz Gollob 89, 10. Krzysztof Kasprzak 89, 11. Fredrik Lindgren 83, 12. Chris Holder 82, 13. Andreas Jonsson 64, 14. Martin Vaculík 62, 15. Antonio Lindbäck 51, 16. Leon Madsen 30, 17. Aleš Dryml 16, 18. Adrian Miedzinski 15, 19. Andrzej Lebeděvs 9, 20. Chris Harris 7, 21. Krzysztof Buczkowski 6, 22. Linus Sundström 6, 23. Bartosz Zmarzlik 6, 24. Michael Jepsen Jensen 6, 25. Fredrik Engman 4, 26. Aleksandr Čonda 3, 27. Oliver Berntzon 3, 28. Josef Franc 2, 29. Peter Kildemand 2, 30. Kenni Larsen 2, 31. Nicolas Covatti 2, 32. Kim Nilsson 2, 33. Jason Bunyan 1, 34. Craig Cook 1, 35. Josh Auty 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Stockholm – 21. září
Niels Kristian Iversen triumfoval včera ve skandinávské velké ceně ve Stockholmu, když do cíle finálové jízdy dorazil před Jaroslawem Hampelem, Matejem Žagarem a Gregem Hancockem. Leader průběžné klasifikace si znovu zlomil stejnou klíční kost jako v Cardiffu, když v rozjížďce s číslem dvě kolidoval s Tomaszem Gollobem. Polská legenda incident odskákala frakturou sedmého krčního obratle. Kvůli pádu nedokončil závod ani Martin Vaculík. BSI hodnotí premiérový závod ve stockholmské Friends Areně před zraky 24 812 diváků jako velký úspěch a na příští rok jej do kalendáře zařadila na 27. září.

Tai Woffinden se mohl stát prvním britským mistrem světa po Marku Loramovi již včera. Ale po osudném pádu mu k definitivnímu potvrzení své korunovace schází ještě šest bodů. Dnes večer se má v Derby podrobit chirurgickému zásahu.

V polské Toruni nás tedy podle všeho čeká fantastické vyvrcholení. Niels Kristian Iversen se díky svým osmnácti včerejším bodům dostal na třetí místo o šest bodů za Emila Sajfutdinova, který se již s letošní sezónou musel rozžehnat. Nicki Pedersen ztrácí dalších šest bodů.

„Kdybych dokázal vybojovat medaili, splnil by se mi sen,“ přemítá Niels Kristian Iversen, který se z triumfu v seriálu SGP radoval již v Itálii. „Bylo by to něco, o čem jsem vždycky snil. Bylo by to prostě úžasné. Dělal jsem maximum poté, co jsem ve své první jízdě najel do pásky, a dostat se na takovou úroveň bylo šílené. Opravdu to nedokážu popsat.“

Recept na šest vítězných jízd v řadě včetně semifinále a finále jsme se z úst vítěze nedozvěděli. „Skoro nevím, co na to opravdu říct,“ krčil rameny. „Sám nemůžu věřit, že to šlo takhle dobře. Neměl jsem na začátku dobré starty a musel jsem hodně předjíždět. Jak závod pokračoval, bylo to lepší a lepší. Moje starty se zlepšily, motorka se zrychlila. Bylo to perfektní!“

Niels Kristian Iversen si v seriálu SGP doposud nevylepšil své dvanácté místo, jehož dosáhl roku 2008. „Je přede mnou stále ještě mnoho práce, abych dostal medaili,“ komentuje své vyhlídky na závod v Toruni. „A další kluci ji chtějí stejně moc jako já. Nedívám se na Toruň jako na místo, kde budu muset něco hájit, protože potřebuji útočit. Musím nasbírat všechny body, co mohu!“

Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 141, 2. Jaroslaw Hampel 125, 3. Niels-Kristian Iversen 119, 4. Emil Sajfutdinov 114, 5. Nicki Pedersen 113, 6. Greg Hancock 111, 7. Matej Žagar 107, 8. Darcy Ward 93, 9. Tomasz Gollob 89, 10. Chris Holder 82, 11. Fredrik Lindgren 81, 12. Krzysztof Kasprzak 80, 13. Andreas Jonsson 59, 14. Martin Vaculík 56, 15. Antonio Lindbäck 45, 16. Leon Madsen 23, 17. Aleš Dryml 16, 18. Andrzej Lebeděvs 9, 19. Chris Harris 7, 20. Krzysztof Buczkowski 6, 21. Linus Sundström 6, 22. Bartosz Zmarzlik 6, 23. Michael Jepsen Jensen 6, 24. Fredrik Engman 4, 25. Aleksandr Čonda 3, 26. Oliver Berntzon 3, 27. Josef Franc 2, 28. Peter Kildemand 2, 29. Kenni Larsen 2, 30. Nicolas Covatti 2, 31. Kim Nilsson 2, 32. Jason Bunyan 1, 33. Craig Cook 1, 34. Josh Auty 1.

Krško – 7. září
Jaroslaw Hampel vyhrál včera večer slovinskou velkou cenu v Kršku, když protnul finálovou metu před Tai Woffindenem, Tomaszem Gollobem a Niels-Kristianem Iversenem. By skončil druhý, Tai Woffinden nashromáždil nejvíce bodů a navýšil své vedení před Emilem Sajfutdinovem, jenž musel cestu do Krška vynechat kvůli svému zranění ruky a kolene. Jaroslaw Hampel mu už dýchá na záda s dvoubodovým odstupem. Martin Vaculík skončil dvanáctý a Aleš Dryml se do seriálu vrátil patnáctou pozicí.

Jaroslaw Hampel, který se na seznam vítězů velkých cen zapsal již potřetí, přitom nikdy předtím neměl na ovále v Kršku více než šest bodů. „Ani uprostřed dnešního mítinku jsem se na ovále necítil příliš dobře, poté co jsem skončil třetí a poslední v mé druhé a třetí jízdě,“ vyprávěl na tiskové konferenci. „Myslel jsem si, že moje prokletí v Kršku je zase tady. Ale mám dobrý tým a kluci mi řekli, že se musím víc soustředit na to, co mohu dokázat. Tvrdili mi, že dokážu závodit dobře, což mi hodně pomohlo. Věděl jsem, že chci bojovat o vítězství a po svých špatných jízdách jsem byl na dráze mnohem tvrdší a to bylo dobré.““

Polský závodník ovšem nechce věnovat příliš mnoho pozornosti svému postavení v průběžné klasifikace, i když je odhodlán se za čtrnáct dnů poprat o nejlepší umístění v Friends Areně ve Stockholmu.

„V tomto okamžiku nepřemýšlím o pozici, na níž v letošním roce skončím,“ řekl. „Před každou Grand Prix myslím jenom, abych odvedl dobrou práci a potom uvidím, co se stane. O dráze ve Stockholmu nevíme vůbec nic, takže to bude velmi zajímavé. Potom přijde Toruň, což je velmi dobrá dráha a já doufám, že bych mohl mít dobrý konec sezóny.“

Ten by mohl mít ještě lepší Tai Woffinden. Pokud za dva týdny odjede ze Stockholmu s dvaadvacetibodovým náskokem, stane se prvním britským mistrem světa po Marku Loramovi, jenž se radoval roku 2000.

„Byl to pro mě skvělý závod,“ komentoval Brit svých sedmnáct bodů v Kršku. „Jsem o jeden krok blíže, abych se stal mistrem světa. Do Švédska prostě přijedu dělat to, co dělám. Věřte mi, že nyní hodlám věnovat svému tréninku co největší úsilí.“

Důvod k radosti měl včera rovněž Tomasz Gollob, protože svými šestnácti body přeskočil osmého Chrise Holdera a je na nejlepší cestě udržet se v seriálu také pro rok 2014. „V posledních pár Grand Prix jsem měl problémy se svými motocykly,“ vysvětloval své zlepšení. „Včera a dnes jsem testoval nové motory. V jedné z jízd jsem měl potíže, tak jsem vyměnil motorku a potom byl velmi rychlý.“

Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 134, 2. Emil Sajfutdinov 114, 3. Jaroslaw Hampel 112, 4. Nicki Pedersen 108, 5. Niels-Kristian Iversen 101, 6. Greg Hancock 98, 7. Matej Žagar 92, 8. Tomasz Gollob 89, 9. Chris Holder 82, 10. Darcy Ward 78, 11. Fredrik Lindgren 73, 12. Krzysztof Kasprzak 70, 13. Martin Vaculík 56, 14. Andreas Jonsson 49, 15. Antonio Lindbäck 42, 16. Leon Madsen 14, 17. Aleš Dryml 13, 18. Andrzej Lebeděvs 9, 19. Chris Harris 7, 20. Krzysztof Buczkowski 6, 21. Linus Sundström 6, 22. Bartosz Zmarzlik 6, 23. Michael Jepsen Jensen 6, 24. Aleksander Čonda 3, 25. Josef Franc 2, 26. Peter Kildemand 2, 27. Kenni Larsen 2, 28. Nicolas Covatti 2, 29. Jason Bunyan 1, 30. Craig Cook 1, 31. Josh Auty 1.

Foto: oficiální tiskový servis IMG worldwide

Daugavpils – 17. srpna
Dvojnásobný světový šampión Greg Hancock se po svém včerejším vítězství v lotyšské velké ceně svěřil, že tento triumfu může znamenat všechno. Američan svedl ve finálové jízdě fantastickou bitvu s Darcy Wardem a Tai Woffindenem, jenž vystřídal Emila Sajfutdinova na čele průběžné klasifikace. Po triumfech v letech 2006 a 2009 stanul v Daugavpilsu na nejvyšším stupínku již potřetí v pěti uspořádaných ročnících.

Třiačtyřicetiletý závodník získal první triumf od první velké ceny loňského ročníku v novozélandském Aucklandu. Letos se po trápení se zraněním z dubnové polské extraligy v Bydhošti, kde se srazil s Troyem Batchelorem, objevil na stupních vítězů vůbec poprvé.

„Tohle znamená všechno,“ komentoval Greg Hancock své vítězství a především štědrý příděl osmnácti bodů, díky nimž se vyšplhal z osmého na šesté místo průběžné klasifikace, přičemž od třetího Jaroslawa Hampela jej dělí pouhých sedm bodů.

„Je to tvrdý rok,“ pokračoval. „Měl jsem dobrý start na Novém Zélandě. Skončil jsem tam čtvrtý. Zkoušel jsem si udržet formu, avšak pád v Bydhošti mě pěkně srazil dolů. Je těžké vrátit se zpátky, ale pomalu se vracím na vítězné cesty. Cítím se nyní skvěle a nemám žádné problémy s ničím.“

Greg Hancock nepřestává osnovat plány na útok na medailové pozice. „Jsou před námi ještě tři důležitá kola, která mě mohou dostat do hry, jestliže všechno půjde podle plánu,“ přemítá. „Tohle byl jen začátek.“

V Daugavpilsu všechno vycházelo. „Miluji tvar té dráhy,“ vysvětluje, proč tady zvítězil již potřetí. „Přijel jsem sem s důvěrou, ale nikdy nevíte. Soutěž je těžká, ale už v pátek jsem byl o tréninku spokojený. Nerady říkám takové věci, ale šel jsem spát se skvělými myšlenkami a myslím, že se splnily skvěle.“

O tom mohl pádný důkaz podat Darcy Ward, jemuž ještě čtrnáct bodů zbývá na dostižení svého zraněného krajana Chrise Holdera na osmé pozici průběžné klasifikace. „Je to finále, to je, o co tu běžní, ale nemohl jsem starého mistra Grega dostihnout,“ svěřoval se.

Bojovat musí rovněž Tai Woffinden, i když se Emil Sajfutdinov nedostal ani do semifinále, a on ho o tři body přestihl na hrotu tabulky. „Ještě je před námi pár závodů,“ držel se v prognózách při zdi. „A na ploché dráze se může stát úplně všechno. Budu prostě bojovat až do konce. Ještě nic neskončilo, Emil se vrátí!“

Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 117, 2. Emil Sajfutdinov 114, 3. Jaroslaw Hampel 96, 4. Nicki Pedersen 94, 5. Niels-Kristian Iversen 90, 6. Greg Hancock 89, 7. Matej Žagar 84, 8. Chris Holder 82, 9. Tomasz Gollob 73, 10. Darcy Ward 68, 11. Fredrik Lindgren 65, 12. Krzysztof Kasprzak 62, 13. Martin Vaculík 51, 14. Andreas Jonsson 46, 15. Antonio Lindbäck 35, 16. Leon Madsen 13, 17. Aleš Dryml 11, 18. Andrzej Lebeděvs 9, 19. Chris Harris 7, 20. Krzysztof Buczkowski 6, 21. Linus Sundström 6, 22. Bartosz Zmarzlik 6, 23. Michael Jepsen Jensen 6, 24. Josef Franc 2, 25. Peter Kildemand 2, 26. Kenni Larsen 2, 27. Nicolas Covatti 2, 28. Jason Bunyan 1, 29. Craig Cook 1, 30. Josh Auty 1.

Foto: oficiální tiskový servis IMGworldwide

Londýn – 9. srpna
Premiérová Speedway Grand Prix Finska je na spadnutí. Londýnská společnost BSI dnes uvedla ve známost svůj tříletý kontrakt na pořádání velké ceny v Tampere. Dějištěm bude zdejší stadión Ratina, tradiční místo fotbalových a atletických podniků, kde také v minulosti koncertovali kupříkladu Bon Jovi, Red Hot Chilli Peppers či Bruce Springsteen.

Napůl stálá plochodrážní tra zde pod promotérským vedením bývalých závodníků Jarno Kosonena a Kaj Laukkanena vznikne ještě letos před zimními měsíci, aby její povrch stačil uzrát. Projekt významně zaštítilo samotné město Tampere. Organizátoři si rovněž slibují příliv ruských fanoušků Emila Sajfutdinova, protože Petrohrad leží pouhých tři sta kilometrů daleko.

Foto: oficiální tiskový servis IMG Worldwide

Terenzano – 3. srpna
Niels Kristian Iversen se okolo půlnoci zapsal na seznam vítězů velkých cen, když v prvním výjezdu finálové jízdy objel Taie Woffindena. Britský závodník si zajistil druhé místo, přičemž italský večer využil ke snížení své ztráty na Emila Sajfutdinova. Leader seriálu po horším úvodu podniku nakonec skončil třetí. Aleš Dryml byl patnáctý o jeden bod za Martinem Vaculíkem.

Niels Kristian Iversen se posunul ze sedmé na šestou příčku průběžného pořadí. Ovšem dle jeho slov je nejdůležitější jeho zvýšená sebedůvěra, že by své premiérové vítězství mohl ještě letos zopakovat.

„Nevěřil jsem tomu, dokud jsem nepřejel cílovou čáru,“ připouštěl na tiskové konferenci. „Už jsem byl párkrát ve finále a byl na pódiu v Cardiffu, kde jsem skončil druhý. Ale pořád jsem byl hodně daleko od vítězství. Teď jsem málem omdlel, když jsem přijel do první zatáčky. Čekal jsem, až se probudím nebo na něco takového, protože toto vítězství bylo blízko, ale přesto stále ještě hodně daleko. Je to úžasný pocit, když se vám konečně daří. Potřebujete trošku štěstí na vítězství a já ho měl, bylo to prostě úžasné.“

S jídlem samozřejmě roste chu, i když šastný vítěz italské velké ceny nesrší až přespříliš silným sebevědomím. „Dnešní vítězství mi dodalo větší víru, že mohu vyhrávat Grand Prix,“ svěřoval se. „Dokud si nesplníte sen o vítězství ve velké ceně, sice doufáte, ale nejste si jistí, že to skutečně můžete dokázat. Nyní vím, že mám to, co je potřeba na vítězství v Grand Prix, což je úžasný pocit. Není žádná záruka, že ještě někdy vyhraji, ale přinejmenším jsem vyhrál tuhle velkou cenu. Ale proč bych jich neměl vyhrávat víc?“

Bodová situace první osmičky průběžného pořadí není rozhodně jednoznačná. Niels Kristian Iversen je po svém triumfu devět bodů před devátým Tomaszem Gollobem, avšak zároveň pouhých osm bodů za Jaroslawem Hampelem na třetím místě.

„Jestli se mi nebude dařit, můžu z první osmičky klidně vypadnout,“ uvědomuje si Niels Kristian Iversen. „Přede mnou jsou ale lidé, které bych mohl dostihnout, o co se budu snažit každý mítink, co to půjde.“

Spokojený mohl být také Tai Woffinden. I když přišel o své druhé letošní vítězství, snížil ztrátu Emila Sajfutdinova ze třinácti na pět bodů. „Už před závodem jsem říkal, že potřebuji získat co nejvíc bodů, abych dostal Emila pod tlak,“ vyprávěl. „Udělal jsem to a nyní se těším na zbytek sezóny.“

Nicméně ruská raketa nesložila zbraně jen tak, by do semifinále proklouzla se sedmi body skutečně jen taktak. „Začátek závodu byl pro mě velice těžký,“ připouštěl Emil Sajfutdinov, který nakonec opouštěl Terenzano jako třetí. „Ale odváděl jsem maximum a získal deset bodů, což bylo na dnešek dobré, myslím. Do Daugavpilsu za čtrnáct dnů dorazí více ruských fanoušků, dráha je velice hezká, mohl by to být pro mě dobrý závod, ale uvidíme, co se stane.“

Zato pro argentinského Itala Nicolase Covattiho, který startoval na divokou kartu, skončil večer daleko za optimem. První zprávy hovoří, že svůj pád odskákal zlomeným zápěstím.

Průběžné pořadí seriálu:
1. Emil Sajfutdinov 107, 2. Tai Woffinden 102, 3. Jaroslaw Hampel 85, 4. Nicki Pedersen 83, 5. Chris Holder 82, 6. Niels-Kristian Iversen 77, 7. Matej Žagar 75, 8. Greg Hancock 71, 9. Tomasz Gollob 68, 10. Fredrik Lindgren 61, 11. Krzysztof Kasprzak 59, 12. Darcy Ward 55, 13. Martin Vaculík 44, 14. Andreas Jonsson 39, 15. Antonio Lindbäck 34, 16. Aleš Dryml 11, 17. Leon Madsen 8, 18. Chris Harris 7, 19. Krzysztof Buczkowski 6, 20. Linus Sundström 6, 21. Bartosz Zmarzlik 6, 22. Michael Jepsen Jensen 6, 23. Josef Franc 2, 24. Peter Kildemand 2, 25. Kenni Larsen 2, 26. Nicolas Covatti 2, 27. Jason Bunyan 1, 28. Craig Cook 1, 29. Josh Auty 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)