Pardubice – 1. října
Letošní seriál Speedway Grand Prix nabízí nesmírně vyrovnanou podívanou. A ani samotný Greg Hancock, by mu příští víkend v polské Toruni stačí nasbírat deset bodů, nechce na téma své korunovace příliš hovořit. Prostřednictvím cestovní agentury GlobalAir.CZ můžete být bezprostředními svědky, zda se sympatickému Američanovi povede získat třetí titul také vy. V zájezdu do Toruně je totiž ještě osm míst volných.

Zájezd startuje před pardubickým nádražím v pátek 10. října o půl šesté ráno. Zahrnuje rovněž prohlídku Gniezna. Večer v tříhvězdičkovém hotelu bude zpestřet promítáním záznamů a soutěží ve znalosti plochodrážní historie, jejíž vítěz bude mít účast na zájezdu zdarma.

V sobotu se účastníci zájezdu přesunou do Toruně. Vedle večerní velké ceny je čeká volný program v centru města. Návrat do Pardubic je po nočním přesunu Polskem naplánován na nedělní sedmou hodinu ranní.

Všem zájemcům by rozhodně neměly ujít internetové stránky cestovní agentury GLOBALAIR.CZ .

Foto: Michal Kohout

Stockholm – 27. září
V předchozích čtyřech velkých cenách nasbíral všehovšudy dvanáct bodů včetně šokující nuly v Gorzowě. Avšak Jaroslaw Hampel se dokázal vypořádat s noční můrou výpadku formy. Ve skandinávské Grand Prix ve Stockholmu ani jednou nepoznal hořkost porážky a jednadvacet bodů jej rázem přeneslo ze čtrnácté pozice průběžné klasifikace na sedmou. Smát se mohl rovněž Greg Hancock, druhý v cíli finálové jízdy s Krzysztofem Kasprzakem za zády, na něhož má před závěrečným podnikem k dobru již dvanáct bodů. Ke třetímu titulu mistra světa Američanovi stačí již jen deset bodů za čtrnáct dnů v Toruni.

Konečně na své vlastní motorce
Při vší úctě ke Gregu Hancockovi však včerejší večer přece jen patřil Jaroslawu Hampelovi. „Ještě před několika týdny jsem myslel, že nejsem dost dobrý, abych jezdil plochou dráhu, protože jsem byl totálně na dně,“ svěřoval se na tiskové konferenci. „Je těžké závodit, když si nejste stoprocentně jistí, že sedíte na svém vlastním motocyklu. Je doopravdy náročné vyřešit veškeré své problémy za jeden den.“

Nicméně Jaroslaw Hampel rozhodně neplakal nad rozlitým mlékem. „Po tolika špatných závodech pracuji skutečně tvrdě na sobě, abych našel příčinu a zjistil problém, který způsobil, že jsem jezdil tak špatně,“ pokračoval. „Není to tak snadné. Někdy musíte udělat jeden krok dozadu, abyste udělali dva další dopředu. Teď cítím, že jsem tohle učinil.“

A v čem byl tedy zakopaný pes? „Samozřejmě jsem měl nějaké problémy s motocykly,“ odpovídá. „Ale když jsem byl na dráze, nevěřil jsem si. Avšak nenechal jsem se zlomit, zkoušel jsem myslet pozitivně. Vypořádal jsem se s tím a nyní se cítím mnohem lépe a závodění si užívám.“

Jak už to chodí nejen v Polsku, Jaroslaw Hampel se dostal do negativní pozornosti médií a fanoušků. „Na internetu a v novinách se o mně psalo hodně věcí, které byly nejen negativní, ale také nepravdivé,“ konstatoval. „Nevím, kdo je psal. Nechci se s tím prát, chci zůstat nad věcí a koncentrovat se na to, co potřebuji udělat, abych se vrátil zpátky. A toto vítězství bylo perfektní odpovědí, samozřejmě.“

Tvrdá práce se vyplatila
Greg Hancock má za sebou nelehký měsíc poté, co si z Gorzowa odvezl fraktury ukazováčku na své levé ruce. Tento týden si z poraněného prstu nechal odstranit dvě spony, aby mohl závodit ve Stockholmu. Sice začal nulou v rozjížďce s číslem tři. Do konce závodu však nahromadil patnáct bodů, z toho dva za druhou příčku ve finálové jízdě.

„Nasadil jsem si svůj cíl pro dnešek vysoko,“ svěřoval se. „Definitivně jsem překonal, co jsem očekával. Jsem docela nadšený právě teď. Skoro měsíc jsem nezávodil a až ve čtvrtek večer si dal pár tréninkových koleček. A v pátek také.“

A nakonec byl ve Stockholmu před ním jen Jaroslaw Hampel, který jej v boji o titul mistra světa nemůže ohrozit. „Cítím se skvěle,“ opakoval Greg Hancock. „Druhé místo je pro mě velkým úspěchem, pokud se týká mé sebedůvěry a jistoty. Je pěkné, že se všechna moje tvrdá práce vyplatila.“

Nyní je tedy deset bodů od svého třetího titulu světového šampióna. „Nechci o tom mluvit takovým způsobem!“ rozhodně popřel hypotézu, že by se v Toruni vydal za zlatem spořivým způsobem inkasování jistých bodů na své rivaly Krzysztofa Kasprzaka a Taie Woffindena. „Chci udělat to nejlepší, co budu moci, a chci být světovým šampiónem.“

A co na to Kryszfot Kasprzak, jenž včera začal dvěma oslnivými triumfy, aby se nakonec s osmi body jen taktak dostal do semifinále? „Byl to pro mě velice těžký mítink,“ připouštěl. „Zkoušel jsem dva motocykly a ani jeden nefungoval. V prvních dvou jízdách byly velmi rychlé, ale pak přišly problémy. Až třetí motorka, kterou jsem si vzal na semifinále, byla perfektní.“

Druhý muž průběžné klasifikace nebere své umístění jako zklamání. „Udělal jsem jedenáct bodů a můj plán byl deset nebo jedenáct bodů,“ přiblížil. „Můj plán před sezónou byla první osmička. Nyní jsem mezi nejlepšími třemi a jsem šastný. A budu vděčný, a už mi bůh v Toruni dá cokoliv. A pokud to bude medaile, bude to splnění mého snu.“

Průběžné pořadí seriálu:
1. Greg Hancock 127, 2. Krzysztof Kasprzak 115, 3. Tai Woffinden 112, 4. Matej Žagar 109, 5. Nicki Pedersen 107, 6. Chris Holder 93, 7. Jaroslaw Hampel 87, 8. Niels-Kristian Iversen 87, 9. Fredrik Lindgren 87, 10. Andreas Jonsson 86, 11. Troy Batchelor 85, 12. Martin Smolinski 77, 13. Darcy Ward 75, 14. Kenneth Bjerre 71, 15. Chris Harris 44, 16. Michael Jepsen Jensen 42, 17. Peter Kildemand 33, 18. Bartosz Zmarzlik 17, 19. Kjastas Puodžuks 10, 20. Peter Ljung 7, 21. Mikkel Bech Jensen 7, 22. Tomas H. Jonasson 7, 23. Adrian Miedzinski 5, 24. Joonas Kylmäkorpi 5, 25. Kauko Nieminen 4, 26. Andrzej Lebeděvs 3, 27. Kim Nilsson 3, 28. Jason Bunyan 2, 29. Václav Milík 2, 30. Craig Cook 2, 31. Adrian Cyfer 2, 32. Lukasz Kaczmarek 2, 33. Lasse Bjerre 1.

Foto: tiskový servis IMG Worldwide

Vojens – 13. září
Sezóna velkých cen anno domini 2011 mu přinesla celkové stříbro a triumfy v Terenzanu, Toruni a Goričanu. Od té doby prožíval poněkud hluché období. Letos se ještě ani jednou nedostal do finálové rozjížďky a čelil hrozbě vyřazení ze seriálu, k němuž patří od svého debutu roku 2002. Až včera ve Vojensu se radoval na nejvyšším stupínku pódia a na osmičku, která se automaticky udrží ve světě Speedway Grand Prix i příští sezónu, mu schází pouhých pět bodů. Zamotaná je i situace na hrotu průběžné klasifikace. Obhájce titulu Tai Woffinden v boji se soupeři a svou vlastní zlomenou levačkou sedmi body zkrátil náskok nestartujícího Grega Hancocka na sedm bodů, ovšem před závody ve Stockholmu a Toruni se na něho z druhé strany tlačí Krzysztof Kasprzak, Nicki Pedersen a Matej Žagar.

Jak už to chodí nejen v ploché dráze, když sportovec vypadne z obvyklé formy, čelí záplavě kritiky. „Tohle vítězství pro mě znamená hodně,“ neskrýval Andreas Jonsson na tiskové konferenci potěšení, že se mu povedlo umlčet kritiky. „Rozčiluje mě, když vím, že mám schopnost jezdit dobře. Když se mi nedaří, je to prostě hrozné. Ale ještě jsem neukázal svoje nejlepší. Byla to opravdu drsná léta, bylo to pro mě těžké a já se pěkně pral se vším. Necítil jsem se pohodlně a někdy jsem cítil, že nemám konkurenceschopné motocykly. Nešly mi starty. Když se nedaří, uvázne to ve vaší hlavě. Měníte něco příliš mnoho a nakonec už nevíte, co děláte.“

Nyní ovšem dosáhl dlouho očekávaného triumfu. „Maličkosti dělají ten rozdíl, jestli jste na špičce nebo na chvostu,“ filozofoval. „Jestliže nejste nahoře a nevíte, co změnit, abyste se tam dostali, vaše sebevědomí je za chvilku pryč. Rozhodně jsem nezapomněl, jak se jezdí plochá dráha nebo jak se startuje. Dnes večer jsem to dokázal. Je to těžké, pár zranění nebo špatných závodů změní všechno. Najednou je to jiný příběh a cesta zpátky je dlouhá.“

Bohužel Andreas Jonsson se v letošním seriálu prosadil až příliš pozdě, aby mohl zasáhnout do bitvy o medaile. „Vypadá to, že všechny cíle, které jsem si dal pro tuto sezónu, mi prostě utekly,“ souhlasí. „Je už příliš pozdě, ale jsem rád, že už jedu dobře. Nyní chci jen dokončit letošní sezónu co nejlépe, jak mohu, a zkusit udělat dobré plány na příští rok. A snad nedělat příliš mnoho chyb.“

Jeho aktuálním cílem je samozřejmě udržet se mezi osmi v závěrečné klasifikaci, v čemž si švédský závodník věří. „Stále mám šanci,“ řekl. „Lidé až přespříliš hloubají o divokých kartách a podobných věcech. Já se snažím soustředit se na závody, které zbývají a dělat maximum. Snad nakonec budu mezi osmi. Pokud ne, budu muset prostě čekat, co se stane. Ale budu bojovat až do posledních jízd v Toruni v říjnu.“

Pokud se týká pronikavého zlepšení ve Vojensu, Andreas Jonsson staví vysoko svůj nový rychlý motor. „Měl jsem ho na vyzkoušení včera při tréninku a vypadal fantasticky,“ popisoval. „Chvíli mi trvalo, než jsem ho nastavil. Nebyl jsem si příliš jistý se změnami, které jsem udělal, protože dráha byla o tréninku jiná a ten motor byl pro mě úplně nový.“

Jistotu neměl ještě v semifinále. „Až před opakováním semifinále jsem si myslel, že jsem trefil správné nastavení,“ vracel se ke klíčovým okamžikům předcházejícím svému triumfu. „Trochu jsme ho ještě přenastavili na finále. Dostal jsem dobrou startovní pozici a byl tam. Ten motor mi pomohl, abych udělal poslední krůček. Měl jsem své sebevědomí zpátky a věřil, že můžu zase vyhrát.“

Peter Kildemand jel letos druhou velkou cenu a opět nechyběl ve finále. Nicméně závodník, jenž si u českého fanouška udělal jméno především díky startům v extralize, má ve svých myšlenkách spíše challenge v Lonigu příští sobotu.

„Dnes to byl skvělý závod,“ netajil se. „Diváci byli úžasní, jsem opravdu velmi potěšen. Ale nyní se soustřeďuji hlavně na challenge. Bude to tvrdý závod, postupují jen první tři. Potřebuji mít dobrý den.“

Krzysztof Kasprzak nahromadil dvanáct užitečných bodů. V celkové klasifikaci se dostal o bod za druhého Tai Woffindena a o osm za leadera Grega Hancocka, přičemž oba nejsou rozhodně ve stoprocentní zdravotní formě…

„V posledních dvou velkých cenách budu sbírat body a uvidím, co se stane,“ odmítl jakékoliv spekulace o ambicích být po Jerzy Sczczakielovi a Tomaszi Gollobovi třetím Polákem korunovaným titulem mistra světa. „Nepřemýšlím, závodím! Nechci příliš přemítat a pak to bude dobré.“

Průběžný stav seriálu:
1. Greg Hancock 112, 2. Tai Woffinden 105, 3. Krzysztof Kasprzak 104, 4. Nicki Pedersen 101, 5. Matej Žagar 97, 6. Niels-Kristian Iversen 87, 7. Chris Holder 80, 8. Troy Batchelor 79, 9. Fredrik Lindgren 78, 10. Darcy Ward 75, 11. Andreas Jonsson 74, 12. Kenneth Bjerre 70, 13. Martin Smolinski 70, 14. Jaroslaw Hampel 66, 15. Chris Harris 40, 16. Michael Jepsen Jensen 38, 17. Peter Kildemand 33, 18. Bartosz Zmarzlik 17, 19. Kjastas Puodžuks 10, 20. Peter Ljung 7, 21. Mikkel Bech Jensen 7, 22. Adrian Miedzinski 5, 23. Joonas Kylmakorpi 5, 24. Kauko Nieminen 4, 25. Andrzej Lebeděvs 3, 26. Jason Bunyan 2, 27. Václav Milík 2, 28. Craig Cook 2, 29. Adrian Cyfer 2, 30. Lukasz Kaczmarek 2, 31. Lasse Bjerre 1.

Foto: tiskový servis IMG Worldwide

Tento článek obsahuje 20 000. publikovanou fotografii magazínu speedwayA-Z

Vojens – 13. září
Včerejší trénink na nordickou velkou cenu ve Vojensu přinesl oficiální odstoupení Grega Hancocka z dnešního závodu. Leader průběžné klasifikace se prozatím objevil ve všech dosavadních 177 mítincích Speedway Grand Prix od té boby, co seriál začal roku 1995 ve Wroclawi. O konec jeho výjimečného a nepřekonatelného rekordu se postarala jeho levá ruka, zlomená, odřená a popálená před čtrnácti dny v polském Gorzowě.

Greg Hancock minulý týden postoupil v Göteborgu operaci zlomeného ukazováčku, když vykloubený prostředníček mu napravili již předtím v Polsku. Kvůli popáleninám musí užívat také silné dávky antibiotik, aby se vyhnul riziku infekce v odřeninách.

Přesto byl rozhodnutý hájit ve Vojensu svůj čtrnáctibodový náskok na čele průběžné tabulky. Ale po testovací jízdě ve Švédsku včera odpoledne byl přinucen rezignovat. Jeho místo ve večerním závodě zaujme Nicolaj B. Jakobsen.

Bitva o titul se rozhořívá:
Greg Hancock ještě pár hodin se svými 112 body zůstane leaderem aktuální klasifikace. Druhý Tai Woffinden s 98 body shodou okolností také bojuje se zlomenou rukou. Nicki Pedersen, třetí s 93 body, vynechal ve Vojensu trénink, nicméně navzdory vykloubenému ramenu v Tarnowě před třemi týdny neskrblí odhodláním porvat se večer o nejlepší výsledek. Bezprostředně za svými zády má Krzyzstofa Kasprzaka (92) a Mateje Žagara (91).

Osudná kolize s Niels Kristianem Iversenem v Gorzowě:

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Petr Makušev

Gorzow – 30. srpna
Hlavni zpráva před SGP v Gorzowě byla divoká karta, přidělená Tomaszu Gollobovi, největší hvězdě polské ploché dráhy. Tomasz Gollob strávil sedm sezon a i dnes působí v týmu pořadatele Stal Gorzow. Mistr světa z roku 2010 ale velkoryse propustil místo mnohem mladšímu Bartoszovi Zmarzlikovi. A udělal dobře, protože polský junior nakonec stál na nejvyšším stupínku.

Byl by to snad nejlepší závod sezóny, nebýt četných zraněni před a během závodu. Už v pátek odstoupil obhájce titulu Tai Woffinden kvůli zranění levé ruky. Statečně zkoušel jet v tréninku, ale po dvou kolech musel uznat, že bolest je silnější. Se zraněním nastoupil Nicki Pedersen a po zakončení závodu žaludeční potíže ještě v sobotu ráno přiznal i Matej Žagar. Zranění si přivodil Greg Hancock, a právě když jsem spekuloval, zda udělá komplet v Gorzowě, doplatil na kolizi se snad nejohleduplnějším jezdcem seriálu, Dánem Niels Kristianem Iversenem. Iversen dokonce dopadl tak nešastně, že poranění kolena mu ukončilo skvěle rozjetou sezónu. Nic z toho si nikdo nemohl přát, ale stalo se.

Ale popořádku, v první sérii favorité začínali vesměs ze žlutého pole. V rychlém sledu vyhráli Bartosz Zmarzlik,Greg Hancock, Matej Žagar a Krzysztof Kasprzak. Shodou okolností trojice domácích, co pak obsadila stupně vítězů a smolař Greg Hancock. Jinými slovy nešlo poznat, zda je rozhodující stav čtvrte startovní pozice, anebo favorité jsou opravdu správně odhadnuti. Hancock a Kasprzak pokračovali ve vítězství, což se Zmarzlikovi a Žagarovi nepovedlo, protože je porazil právě nestárnoucí Američan. Slovinec dokonce skončil s nulou.

A pak se začaly dít věci! V jízdě s číslem devět Nicki Pedersen, Michael Jepsen Jensen, Chris Holder a Troy Batchelor ukázali, o čem že ta plochá dráha je. Nicki Pedersen projel snad všemi stezkami gorzowské dráhy, a by skončil druhý za krajanem Jensenem, předvedl celou krásu speedway. Jede-li Nicki Pedersen takhle se zraněním, tak se máme na co těšit až se zase uzdraví.

Jedna zajímavá jízda se střídala s další, až jsme dospěli k rozjížďce s číslem čtrnáct. Greg Hancock už měl komplet devíti bodů z třech jízd a náskok čtrnácti na nepřítomného Tai Woffindena v pořadí o mistrovství světa.

To mělo zůstat stejné i po konci závodu. Niels Kristian Iversen s Gregem Hancockem odstartovali dobře k velkému zklamání publika, jelikož domácí Krzysztof Kasprzak zůstal pozadu. Pak ale Dán nechtěl za žádnou cenu prohrát s Američanem. A na protilehlé rovině zvedl motocykl a neudržel ho.

Greg Hancock se už nedokázal vyhnout a při pádu se mu ruka dostala do kola motorky. Přestože se brzy postavil na nohy a odešel po svých, držel se za palec a z další účasti rezignoval. Niels Kristian Iversen dopadl mnohem hůř. Dlouho se nehýbal a nakonec ho odvezla sanitka. Sezona skvělého Dána skončila, Američan se snad za čtrnáct dnů ve Vojens objeví.

Další vývoj přinesl ještě jednou kuriozitu. Jediný zbylý náhradník Lukasz Kaczamarek startoval opakovaně po sobě v sedmnácté a osmnácté jízdě místo Nielse Kristiana Iversena, resp. Grega Hancocka. Mladík si odnesl bod už ve smolné čtrnácté rozjížďce, kde zastoupil Grega Hancocka a Niels Kristian Iversen byl vyloučen. Ten jediný bod taktéž kuriózně nezískal domácí Jaroslaw Hampel. Ten čtyřikrát za sebou skončil s nulou, a když nakonec v posledním vystoupení vedl, měl defekt. Na ten večer určitě taky bude chtít rychle zapomenout.

Průběžné pořadí seriálu:
1. Greg Hancock 112, 2. Tai Woffinden 98, 3. Nicki Pedersen 93, 4. Krzysztof Kasprzak 92, 5. Matej Žagar 91, 6. Niels-Kristian Iversen 87, 7. Darcy Ward 75, 8. Chris Holder 70, 9. Fredrik Lindgren 69, 10. Troy Batchelor 66, 11. Martin Smolinski 64, 12. Jaroslaw Hampel 63, 13. Kenneth Bjerre 60, 14. Andreas Jonsson 59, 15. Chris Harris 35, 16. Michael Jepsen Jensen 31, 17. Bartosz Zmarzlik 17, 18. Peter Kildemand 15, 19. Kjastas Puodžuks 10, 20. Peter Ljung 7, 21. Adrian Miedzinski 5, 22. Joonas Kylmäkorpi 5, 23. Kauko Nieminen 4, 24. Andrzej Lebeděvs 3, 25. Jason Bunyan 2, 26. Václav Milik 2, 27. Craig Cook 2, 28. Adrian Cyfer 2, 29. Lukasz Kaczmarek 2.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)