Londýn – 17. listopadu
Minulý čtvrtek londýnská společnost BSI zveřejnila kalendář velkých cen pro rok 2018. Nenajdeme v něm lotyšskou velkou cenu, takže se o titul mistra světa bude bojovat v jedenácti závodech. Ty se budou střídat v pravidelných intervalech po dvou v každém měsíci s výjimkou června, kdy se premiéra a jediná novinka kalendáře v Hallstaviku uskuteční až čtyři týdny po Praze. Jízdní řád světového poháru není ještě hotov a dle kuloárních informací je tato soutěž jedním z důvodů informačního embarga na kompletní kalendář světových šampionátů 2018. Ať tak či onak, kvalifikační kolo mistrovství světa neproběhne v Praze společně s velkou cenou, jak na víkendovém jednání CCP FIM navrhoval sportovní šéf pražské Markéty Pavel Ondrašík.

Jedenáct velkých cen v roce 2018:

Foto: tiskový servis IMG

Londýn – 1. listopadu
Dnešní poledne ukončilo všechny spekulace ohledně startovního pole příštího ročníku seriálu velkých cen. Hodně dlouho jsme tady neměli tak složitou situaci, kterou zapříčinila zranění velkých jmen stejně jako nadějné výkony uchazečů o vstup do elitní plochodrážní společnosti. V minulosti mnohdy bývala nominace čtyř stálých divokých karet jen otázkou pořadí od devátého místa dolů, ovšem dvanáctá hodina odhalila, že to letos bude půl na půl.

Za držitele divokých karet pro ročník 2018 byli určeni čtyřnásobný šampión Greg Hancock, trojnásobný Nicki Pedersen, exmistr z před pěti let Chris Holder a slovenské eso Martin Vaculík, které na světovém zlatu stále tvrdě pracuje.

Nebývá zvykem, že by promotéři vysvětlovali svou volbu, nicméně londýnská BSI ve svém prohlášení uvádí, proč se v jejím hledáčku nakonec objevila právě ona čtveřice. Greg Hancock nedokončil letošní sezónu vinou zranění ramene, které utrpěl při pádu ve svém švédském domově.

Promotér pochopitelně zohledňuje jeho úžasnou kariéru v SGP táhnoucí se již od roku 1995, během nichž Američan vyhrál 21 velkých cen z 208, v nichž se objevil, a dal do kupy 2553 bodů. Nicki Pedersen je v elitní společnosti od roku 2001. Život mu zkomplikoval pád ve finále loňské Zlaté přilby města Pardubice, které si v květnu obnovil.

Dánský enfant terrible ujistil exekutivu velkých cen, že jeho fraktura je již v pořádku, takže se mu dostalo divoké karty. Mistrovský titul sehrál svou roli také v případě Chrise Holdera, který z osmičky vypadl jen jednou, a sice před čtyřmi lety a to vinou zranění.

Letos skončil desátý, což byl rovněž pádný argument. Martin Vaculík skončil před ním, když se ovšem prakticky celou sezónu držel v elitní osmičce, z níž vypadl o pouhých osm bodů. Pádným argumentem se pochopitelně stalo rovněž jeho dubnové vítězství ve slovinském Kršku.
S nominací Nickiho Pedersena již nezbylo místo pro Nielse Kristiana Iversena, ačkoliv také on již mával ze stupňů vítězů velkých cen a letos jej handicapovalo zranění. Byl však jmenován prvním náhradníkem. Číslem dvě seznamu rezervistů, kteří naskočí v případě zranění někoho z první patnáctky, je Václav Milík.

Pochopitelně jeho hlavním plusem bylo třetí místo z červnové Prahy. Uvážíme-li, že pardubický kapitán je šestnáctým mužem letošní klasifikace, přičemž jel tři závody, nemůžeme se ubránit pocitu určité křivdy. A kdo ví, co by se dělo, pakliže by se Greg Hancock a Nicki Pedersen umístili v první osmičce…

Nyní však Václav Milík musí čekat na příležitost jako druhý náhradník, přičemž jeho nominaci na divokou kartu české velké ceny stěží někdo zpochybní. Ve stejné roli se nachází také Linus Sundström, juniorský mistr světa Maksym Drabik a Max Fricke.

Obsazení SGP 2018 dle rankingu a způsob nominace:

Foto: Karel Herman a Kiril Ianatchkov

Melbourne – 28. října
Obrovské odhodlání Jasona Doyla se již stalo předmětem plochodrážních legend. Při poslední velké ceně v Melbourne neřešil svůj čtrnáctibodový náskok na čele aktuální klasifikace před Patrykem Dudkem. Avšak vyhrával jako na běžícím pásu a mistrem světa se stal již po třetím triumfu v rozjížďce s číslem deset. Za celý večer ztratil jen dva body a stal se i vítězem závodu, na jehož pódiu mu dělali společnost Tai Woffinden a Bartosz Zmarzlik. Na tiskové konferenci si vybavil svůj zážitek s Tony Rickardssonem a Leighem Adamsem, kteří jej před lety ve svých vizích opomenuli. O body se pral také Martin Vaculík. Nadšení vzbudil zejména v jedenácté jízdě, kdy z posledního místa postupně překonal Chrise Holdera, Mateje Žagara a Patryka Dudka. Avšak nakonec se jeho konečnou stanicí stalo semifinále a v závěrečném pořadí zůstal bohužel devátý s osmibodovou ztrátou na magickou osmičku přímo nasazených do příští ročníku.

Jason Doyle se stal šestým australským plochodrážníkem, který se dokázal stát individuálním mistrem světa, ale vůbec prvním, který byl korunován ve své rodné zemi. Přestože se stále nezbavil bolestí v pravé noze, kterou si zranil před čtyřmi měsíci v Toruni, šel od vítězství k vítězství. Jeho odhodlání je všeobecně známé stejně jako skutečnost, že ho nemotivuje více než podceňování.

„V mé kariéře byl jeden velký moment,“ vzpomínal na tiskové konferenci. „Seděl jsem na lodi v Milduře a Tony Rickardsson a Leigh Adams si povídali o Darcy Wardovi a Chrisi Holderovi a rozvíjeli, jaké velké věci dosáhnou. Já si jen myslel ‚hele, počkejte, já také chci být součástí, chci tvrdě makat a být ve stejné kategorii jako oni‘. Od té chvíle jsem pilně pracoval a dělal všechno, abych se dostal tam, kde jsem nyní. A přitom si pořád mnoho lidí myslelo, že není možné, abych světový titul vyhrál já.“

Přitom o světový titul bojoval už loni. „Poslední dva roky byly velmi těžké kvůli zranění,“ svěřoval se Jason Doyle. „Ale dnes večer se všechno moje úsilí vyplatilo. Věděl jsem, že to potřebuju dokázat. Potřeboval jsem tvrdě trénovat a dělat správě věci. A nakonec všechno vyplatilo. Od Toruně jsem byl taková lidská kalkulačka, zkoušel jsem vymýšlet alternativy, co by se stalo, kdybych měl pět bodů, šest bodů…“

Nakonec měl Jason Doyle šest bodů už na konci druhé série. „Dneska jsem si myslel jen ‚buď vyhraj nebo to zahoď‘, to samé, co jsem konec konců dělal celý letošní rok,“ vyprávěl. „Jel jsem pěkně tvrdě v prvních třech jízdách a uletěl jsem. Až když jsem měl jistý titul, spadlo to ze mě. Celý rok jsme tvrdě dřeli, musel jsem dělat spoustu věcí v zákulisí a kluci z mého týmu také. Konečně se to sedělo a je to prostě perfektní. Tohle byl skvělý večer!“

Konečné pořadí seriálu:

1. Jason Doyle 161, 2. Patryk Dudek 143, 3. Tai Woffinden 131, 4. Maciej Janowski 122, 5. Bartosz Zmarzlik 121, 6. Emil Sajfutdinov 117, 7. Matej Žagar 107, 8. Fredrik Lindgren 107, 9. Martin Vaculík 99, 10. Chris Holder 85, 11. Piotr Pawlicki 81, 12. Antonio Lindbäck 77, 13. Peter Kildemand 60, 14. Greg Hancock 45, 15. Niels-Kristian Iversen 44, 16. Václav Milík 31, 17. Martin Smolinski 25, 18. Max Fricke 11, 19. Pawel Przedpelski 10, 20. Nicki Pedersen 8, 21. Michael Jepsen Jensen 8, 22. Maksim Bogdanovs 8, 23. Kenneth Bjerre 7, 24. Krzysztof Kasprzak 6, 25. Rohan Tungate 6, 26. Kai Huckenbeck 4, 27. Jacob Thorssell 4, 28. Justin Sedgmen 4, 29. Przemyslaw Pawlicki 3, 30. Dave Watt 3, 31. Brady Kurtz 3, 32. Craig Cook 2, 33. Linus Sundström 2, 34. Sam Masters 2, 35. Kim Nilsson 2, 36. Josh Bates 2, 37 Nick Škorja 1.

Foto: tiskový servis IMG

Toruň – 7. října
Před předposlední letošní velkou cenou v Toruni se nejvíce řešila otázka, zda Jason Doyle opět nasadí svůj bodový kombajn a korunuje se za mistra světa již tři týdny před závěrem u protinožců. Nicméně hlavním hrdinou včerejšího večera se stal Patryk Dudek, který ve finále přivedl za sebou do cíle Tai Woffindena, Bartosze Zmarzlika a Mateje Žagara, aby se vůbec poprvé postavil na nejvyšší stupínek pódia SGP. Jason Doyle se nedostal ze semifinále a jeho náskok na hrotu průběžné klasifikace se zmenšil z dvaadvaceti na čtrnáct bodů. Skvělý závod zajel Václav Milík, který veze páté místo. Naproti tomu Martin Vaculík byl třináctý a klíčová osmá pozice se mu vzdálila na osm bodů.

Průběžné pořadí seriálu:

1. Jason Doyle 142, 2. Patryk Dudek 128, 3. Tai Woffinden 115, 4. Maciej Janowski 113, 5. Emil Sajfutdinov 109, 6. Bartosz Zmarzlik 108, 7. Fredrik Lindgren 107, 8. Matej Žagar 97, 9. Martin Vaculík 90, 10. Chris Holder 82, 11. Piotr Pawlicki 79, 12. Antonio Lindbäck 73, 13. Peter Kildemand 54, 14. Greg Hancock 45, 15. Niels-Kristian Iversen 44, 16. Václav Milík 31, 17. Martin Smolinski 19, 18. Max Fricke 11, 19. Pawel Przedpelski 10, 20. Nicki Pedersen 8, 21. Michael Jepsen Jensen 8, 22. Maksim Bogdanovs 8, 23. Kenneth Bjerre 7, 24. Krzysztof Kasprzak 6, 25. Kai Huckenbeck 4, 26. Jacob Thorssell 4, 27. Przemyslaw Pawlicki 3, 28. Craig Cook 2, 29. Linus Sundström 2, 30. Kim Nilsson 2, 31. Josh Bates 2, 32. Nick Škorja 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Stockholm – 23. září
Před čtrnácti dny Matej Žagar v Teterowě doufal v příznivý obrat ve světě velkých cen. Po včerejším triumfu ve Stockholmu zašel ještě dále a na tiskové konferenci se rozhovořil ve smyslu bodu zlomu v celé jeho kariéře. Ať tak či onak Slovinec každopádně vystřídal Martina Vaculíka na osmé pozici průběžné klasifikace. Slovenské eso však ztrácí jediný bod po včerejším čtrnáctém místu těsně za Taiem Woffindenem, jehož sny o útoku na titul se rozplynuly hned ve dvou páskách. Naproti tomu Jason Doyle se mohl radovat, jelikož dal do kupy osmnáct bodů a svůj titul může proměnit už za čtrnáct dnů v Toruni.

„To je to, o čem Speedway Grand Prix, je,“ reagoval Matej Žagar na připomínku, že kdyby byl v současné formě již od začátku sezóny, bojuje o titul světového šampióna. „Seriál má dvanáct kol a já může jen říkat, čeho jsem schopný. Doufám, že tohle bude bod zlomu pro celý zbytek mé kariéry a nepotká mě mnoho špatných závodů. Když se jim dokážu vyhnout, budu bojovat o mnohem lepší pozice. Beru to však, jak to jde, raději skončím dobře, než abych dobře začal a skončil špatně, takže je to okay.“

Přitom Matej Žagar se se sedmi body jen taktak dostal do semifinále, ale pak se na něho smálo štěstí, když Emil Sajfutdinov a Chris Holder byli vyloučeni. „To je speedway,“ filozofoval Matej Žagar.  „Já měl mnohokrát smůlu a v průběhu let mě poškodila řada bláznivých věcí. To je karma, co chodí kolem. Někdy ale musíte mít štěstí, bez něho nejste nikdo a dnes jsem využil svou šanci na sto procent.“

Slovinský závodník přičítá zlepšenou druhou půli sezóny britskému tunerovi Peteru Johnsovi, s ním navázal spolupráci. „Díky Johnsymu,“ nešetřil chválou. „Provedl všechny změny a já mohu říct, že miluju jeho motory. Dnes jsme s mým týmem udělali dobré změny a v semifinále a ve finále jsem se cítil opravdu rychlý. Věděl jsem, že když dobře odstartuju, mohu vyhrát.“

Spokojený byl také Bartosz Zmarzlik. „Jsem velmi šťastný, protože jsem druhý,“ netajil se. „Moje poslední Grand Prix nebyla dobrá, to jsem měl jen dva body. Dnes to bylo trochu lepší. Děkuji sponzorů, a děkuji hodně svému týmu, udělali velmi dobrou práci.“

Jason Doyle nevyhrál, nicméně jeho osmnáct bodů ho přiblížili k vysněnému titulu, jelikož na druhého Patryka Dudka má dvaadvacet bodů. Do konce seriálu zbývají dva závody a maximum bodů přitom činí jednadvacet.

„Není to jen o výhře ve finále,“ nechal se Jason Doyle slyšet na tiskové konferenci. „Jsem velmi šťastný za body, které jsem dnes získal. Klobouk dolů před kluky, ve finále jeli skvěle. Ale já jsem šťastný se svým třetím místem. Když skóruji body, jsem hodně spokojený.“

Průběžné pořadí seriálu:

1. Jason Doyle 132, 2. Patryk Dudek 110, 3. Maciej Janowski 108, 4. Fredrik Lindgren 107, 5. Emil Sajfutdinov 102, 6. Tai Woffinden 100, 7. Bartosz Zmarzlik 94, 8. Matej Žagar 86, 9. Martin Vaculík 85, 10. Chris Holder 75, 11. Antonio Lindbäck 72, 12. Piotr Pawlicki 69, 13. Peter Kildemand 46, 14. Greg Hancock 45, 15. Niels-Kristian Iversen 44, 16. Václav Milík 20, 17. Martin Smolinski 17, 18. Nicki Pedersen 8, 19. Michael Jepsen Jensen 8, 20. Maksim Bogdanovs 8, 21. Max Fricke 7, 22. Kenneth Bjerre 7, 23. Krzysztof Kasprzak 6, 24. Kai Huckenbeck 4, 25. Jacob Thorssell 4, 26. Przemyslaw Pawlicki 3, 27. Craig Cook 2, 28. Linus Sundström 2, 29. Kim Nilsson 2, 30. Josh Bates 2, 31. Nick Škorja 1.

Foto: tiskový servis IMG

Teterow – 9. září
Bezprostředně po svém včerejším triumfu v německé velké ceně se Matej Žagar nechal slyšet, že nechce pro příští ročník Speedway Grand Prix čekat na stálou divokou kartu od BSI. To je konec konců také případ Martina Vaculíka, jenž protnul finálovou metu hned za Slovincem, a který právě před ním posílil své osmé místo v aktuální klasifikaci. Patryk Dudek skončil v semifinále, Maciej Janowski už v základní části, takže třetí Jason Doyle navýšil svůj náskok na čele na deset bodů.

„Je to vždycky drsné, když musíte čekat a sledovat, co se stane, jestli vás vyberou na stálou divokou kartu,“ přemítal po závodech Matej Žagar, který je nyní jen sedm bodů za osmým Martinem Vaculíkem. „Proto letos nechci čekat. Všechno je o vítězství, vítězství vás udělá šťastným, takže to je můj cíl. Zbývají ještě tři velké ceny a snad budou pro mě dobré.“

Ovšem výsledky slovinského závodníka v letošním cyklu spíše připomínají sinusovku. „Abych byl upřímný, na začátku sezóny jsem udělal nějaká špatná rozhodnutí, pokud se týká mého vybavení, ale nyní jsem zpátky, kde potřebuji být,“ svěřoval se. „Dnes jsem měl nějaké trable se svou spojkou, ale musím poděkovat svému týmu, pracovali skutečně dobře. Když jsme tu spojku vyměnili, měl jsem mnohem lepší starty. A ty byly dnes klíčové. V semifinále nebo ve finále budete těžko předjíždět tři závodníky, protože tam jsou všichni rychlí.“

Martin Vaculík byl spokojený nejen se svým druhým letošním pódiem, ale také svým postavením v aktuální klasifikaci. „Dnes jsem velmi šťastný a potěšený s výsledkem, který jsem zajel,“ říkal. „Rád bych poděkoval svému týmu, mému ladiči a všem lidem, kteří mě podporují.“

Za čtrnáct dnů slovenské eso dorazí do Stockholmu jen dva body za sedmým Bartoszem Zmarzlikem. „Osmá pozice a body jsou pro mě velmi důležité,“ souhlasil. „Mou prioritou a cílem pro tuto sezónu je zůstat v první osmičce a udělám pro to všechno. Před pár měsíci jsem měl pár špatných závodů, ale vše se obrátilo na dobrou cestu a snad to udržím v v dalších kolech seriálu. Budu dělat, co budu moci, a budu si užívat závodění v Grand Prix.“

Stranu svých aktiv posílil rovněž Jason Doyle, jenž z celé závodnické společnosti dal dohromady nejvíce bodů. „Je milé nahromadit pár bodů,“ komentoval svůj skok od Patryka Dudka. „Ale já stále rád říkám, můžete mít jeden špatný závod a všechno je pryč. Takže si udržuju vysokou úroveň a sbírám body.“

Průběžné pořadí seriálu:

1. Jason Doyle 114, 2. Patryk Dudek 104, 3. Maciej Janowski 101, 4. Fredrik Lindgren 98, 5. Tai Woffinden 94, 6. Emil Sajfutdinov 90, 7. Bartosz Zmarzlik 82, 8. Martin Vaculík 80, 9. Matej Žagar 73, 10. Chris Holder 66, 11. Antonio Lindbäck 64, 12. Piotr Pawlicki 63, 13. Greg Hancock 45, 14. Niels-Kristian Iversen 44, 15. Peter Kildemand 36, 16. Václav Milík 20, 17. Martin Smolinski 13, 18. Nicki Pedersen 8, 19. Michael Jepsen Jensen 8, 20. Maksim Bogdanovs 8, 21. Kenneth Bjerre 7, 22. Krzysztof Kasprzak 6, 23. Kai Huckenbeck 4, 24. Przemyslaw Pawlicki 3, 25. Craig Cook 2, 26. Linus Sundström 2, 27. Josh Bates 2, 28. Max Fricke 1, 29. Nick Škorja 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)