Mies – 10. listopadu
Jedenáct velkých cen rozhodne v příštím roce o titulu mistra světa. Po kratší době se vrací Wroclaw a po sedmadvaceti letech také Landshut. Od sedmadevadesátého nechybí ani Praha, kde se pojede prvního června. Tentokrát ale bez SGP2, které se bude skládat ze třech dílů. Speedway of Nations uvidí Manchester, dvěstěpadesátky Gorzow a čínské pitbike stodevadesátky Malilla.
Malilla – 14. července
Až rozjížďka s číslem dvacet rozhodla, kdo se stane vítězem SGP3 vulgo mistrem světa dvěstěpadesátek. Rasmus Jensen napravil ztrátu dvou bodů triumfem ve stylu start – cíl, díky němuž se vyhnul rozjezdu o zlato proti Maksymilianu Pawelczakovi. V rozjezdu o třetí příčku Mikkel Andersen porazil Kacpera Maniu. Jan Hlačina se s osmnáctkou na zádech dostal na ovál dvakrát. Nebodoval a uzavřel startovní listinu.
Västervik – 12. července
Kvalifikace o SGP3 ve švédském Västerviku přivedla do boxů šestatřicet závodníků, z nichž celou řadu známe z českých oválů. Odpolední semifinále se stalo kořistí Australana Beau Baileyho. Dominik Hrbek skončil čtrnáctý. Odpoledne pršelo, na dráhu navezli suchý materiál a druhé semifinále bylo přesunuto na večer. Vyhrál jej Maksymilan Pawelczak a Jan Hlačina si devátým postem zajistil místo náhradníka v Malille.
semifinále 1:
1. Beau Bailey (AUS) 13, 2. Cooper Rushen (GB) 13, 3. Kacper Mania (PL) 12, 4. Villads Pedersen (DK) 11, 5. Sven Cerjak (SLO) 10, 6. Filip Beczkowski (PL) 10, 7. Rasmus Karlsson (S) 9, 8. Leo Klasson (S) 9, 9. Patrick Kruse (DK) 8, 10. Damir Filimonovs (LAT) 7, 11. Kacper Cymerman (D) 6, 12. Zoltan Lovas (H) 5, 13. Nicolas Hohlbein (USA) 3, 14. Dominik Hrbek (CZ) 2 (1 0 0 0 1), 15. Levin Cording (D), 16. Silvar Avi (EST) 0, 17. Jonny Eriksson (S) DNR, 18. Casper Appelgren (S) DNR
semifinále 2:
1. Maksymilian Pawelczak (PL) 14, 2. Mikkel Andersen (DK) 13, 3. Mitchell MCDiarmid (AUS) 13, 4. William Cairns (GB) 12, 5. Damian Miller (PL) 12, 6. Alexander Adamson (AUS) 8, 7. Otto Raak (FIN) 8, 8. Alfred Aberg (S) 8, 9. Jan Hlačina (CZ) 7 (3 1 1 0 2), 10. Tilen Bračko (SLO) 7, 11. Dante Johansson (S) 6, 12. Lester Matthijssen (NL – DMSB) 4, 13. Niek Meijerink (NL) 4, 14. Carl Wynant (D) 1, 15. Carlos Saabas (EST) 1, 16. Emils Rimcans (LAT) 1, 17. Adam Carlsson (S) 1, 18. Albin Sigvardsson (S) DNR
Liberec a Holsted – 8. července
Liberecký přebor skončil a z kombinéz se po parném dni vysvlékli i nejlepší po trojím vyhlášení výsledků. Pouze Jan Hlačina zůstával v závodnickém. Po chvíli zabouřil motor jeho dvěstěpadesátky. Nebylo divu, závod SPG3 ve švédské Malille se blíží. Nicméně nejde o jediný klíčový podnik nižších plochodrážních kubatur.
Pětaosmdesátky a plochodrážní pitbike
V sobotu se v dánském Holstedu konala zlatá trofej FIM v kubatuře 85 ccm. Stala se kořistí domácího Villadse Pedesersena. V ptěti rozjížďkách neztratil jeidný bod a vyskočil si na nejvyššší stupínek pódia spolu se svým krajanem Eliasem Jamilem a Němcem Carlosem Gennerichem.
Elias Jamil ve své zemi závodí také v sedle elektrického motocyklu, který předvedl na den dětí na oři nevydařeném závodě na malé Markétě. Zkušenosti z něho úročí podobně jako Adam Nejezchleba. Vítězný Villads Pedersen zase bude u premiéry třídy SGP4 s identickými čínskými motory pro pit bike, kterou si prosadil Tony Rickardsson.
Premiérový závod se ve švédské Malille uskuteční na tréninkové dráze v sobotu odpoledne. Pozvánku dostalo šestnáct závodníků, přičemž vodítkem není ani aktuální výkonnost, nýbrž snaha o pestré startovní pole. Chybí jakýkoliv zástupce Polska, kde projekt evidentně ignorují.
Česká republika dostala jedno místo, které obsadí novopečený šampión stopětadvacítek Karel Průša. „Poprvé pojedu na závody bez motorky,“ usmívá se jeho tatínek Karel. „Dostaneme ji tam, všechno doladíme na místě, bude na malých kolech a motor je asi o pět kilo těžší než naše Shupa.“
A jak se úspěšný borec české plochodrážní historie na kategorii SGP4 dívá“ „Třeba to bude horší, třeba lepší, to ukáže závod,“ reaguje diplomaticky. „To ukáže závod. Jedeme na zkušenou jako všichni ostatní.“
Po návratu ze Švédska se Karel Průša nepustí volantu. O dalším víkendu jsou totiž na pořadu dne oba poháry stopětadvacítek v Gdaňsku, které bude v rychlém sledu následovat grandiózní tréninkový kemp polské extraligy, kde opět přijdou slabší kubatury ke slovu.
Reprezentační improvizace
Finále SGP3, tedy plochodrážních dvěstěpadesátek, je na pátečním programu. Budou mu předcházet dva středeční semifinále ve Västerviku. V prvním z nich bude Českou republiku zastupovat Dominik Hrbek, ve druhém nastoupí Jan Hlačina.
Pardubický závodník se za řidítka čtvrtlitru vrací po roce, když vyhověl přání sportovní komise. Letos pro české dvěstěpadesátky není zrovna úrodný rok. A dva ze třech českých borců závodících v této kubatuře bohužel museli cestu do Švédska odmítnout.
Adam Nejezchleba se bude rekreovat s rodinou u moře. Oliver Schmid pro změnu nedokáže vyřešit logistické záležitosti. Jeho otec Václav totiž po dvaceti letech změnil zaměstnání a nemůže si vybírat dovolenou. Navíc je na stole alternativa, že by se plzeňský závodník soustředil již výhradně na půllitry, byť prozatím v tréninkovém režimu.
Mies – 9. listopadu
Termín české velké ceny je již pád dnů známý, nicméně FIM zveřejnila kompletní kalendář prestižních závodů pod taktovkou promotéra Discovery Sports Events. O individuálního mistra světa se pojede v deseti závodech, ve družstvech se rozhodne opět ve formátu světového poháru. Junioři v SGP2, jejich družstva coby Speedway of Nations 2 a dvěstěpadesátky SGP3 doplní dvoudenní program vybraných Speedway Grand Prix.
Wroclaw – 26. srpna
Rozjížďka s číslem jedna mu ve finále SGP3 nevyšla. Musel se dívat, kterak před ním do cíle upalují Adam Bednář a Antoni Kawczynski. Mikkel Andersen se však nenechal rozhodit a série čtyř dalších triumfů jej poslala na nejvyšší stupínek coby světového šampionátu dvěstěpadesátek. Jeho drama pokračovalo v rozjezdu o stříbro. Adam Bednář, jediný český zástupce ve startovním poli, se nevyhnul technickým problémům, avšak opět se přesvědčil, že naši plochodrážníci drží basu.
Předkrm před velkou plochodrážní kariérou
„Je to pocit, který nedokážu popsat,“ svěřoval se Mikkel Andersen, jehož otec Brian patřil ke světové elitě na přelomu tisíciletí. „Nebyl jsem rád za výsledek v první jízdě, ale táta mě uklidnil a bylo to lepší. Bylo fajn být součástí SGP3, dává vám to poznat chuť špičkové ploché dráhy, kde byste v budoucnosti chtěli být.“
Nagel Christiansen se po zlomené klíční kosti z liberecké Evropy vrátil vítězstvím ve čtvrtečním semifinále. V rozjezdu se dostal do kolize s Kacperem Maniou, jenž za incident pykal diskvalifikací, ale v repete ke zklamání asi 2500 polských diváků sebral stříbro Antoni Kawczynskemu.
Když se Štěstěna neusmívá
Českému trojlístku chutnal první ročník SGP3 jako hořký pelyněk. Do finále se dostal jen Adam Bednář. Na sobotní pokračování českého šampionátu ve Slaném se vrací s devátou příčkou.
„V semifinále se nám ve druhé jízdě bohužel zadřel náš jedničkový motor,“ povzdechl si. „Zbytek jsem odjel na druhý motorce a s odřenýma ušima jsem se dostal do finále. To nezačalo vůbec špatně, motorka fungovala na sto procent a já se taky cítil dobře.“
Idylka naneštěstí netrvala dlouho. „Ve druhé jízdě bohužel zklamal i náhradní motor,“ říkal Adam Bednář. „To znamenalo konec přemýšlení o bedně. Chtěl bych ale moc poděkovat Hláčovi a jeho tátovi za půjčení jeho motorky, na které jsem finále dojel.“