Žarnovica – 18. července
Víkend na žarnovickém Městském stadiónu nabídl nejen dva dramatické závody, ale také pohled ve stylu pařížské Invalidovny po prohrané válce s Pruskem. Patrik Búri sice už běhal vzhůru do depa, nicméně Michal Tomka měl na své pravačce stále obvaz. Ján Mihálik se sádrou na pravé noze používal berle stejně jako David Pacalaj. Ten se však ze všech slovenských marodů vrátí na ovály jako první, jelikož nechce zmeškat evropský pohár do devatenácti let.
„Patnáctého mám kontrolu,“ svěřoval se David Pacalaj v sobotu, kdy neváhal asistovat při tankování metylu v depu. „Pak uvidím. Chtěl bych jet evropský pohár, do Pardubic musím tak či onak.“
Pondělní návštěva lékařů pro slovenského juniorského šampióna dopadla dobře. Již v sobotu se proto vrátí do tréninkového procesu přímo na ovále.
Blízko comebacku k závodění by mohl být i Michal Tomka, jehož čeká kontrola příští týden. V případě Jána Mihálika a zejména Patrika Búriho půjde bohužel o delší časovou záležitost.
Varkaus – 11. srpna
Pád mu zabránil, aby se v pardubickém semifinále postavil na stupně vítězů, avšak Mads Hansen si všechno vynahradil v dnešním finále evropského poháru do devatenácti let. Ve finském Varkausu se stal druhým vítězem poměrně stále ještě nové soutěže. Na pódiu mu dělali společnost Szymon Szlauderbach a Oleg Michajlovs. Jan Kvěch se vrací se skvělým sedmým místem, David Pacalaj byl jedenáctý a Petr Chlupáč patnáctý.
Pardubice – 5. července
Sváteční čtvrtek přivedl do Svítkova tropické počasí a také šestatřicet nejmladších závodníků, aby ve dvou semifinálových závodech bojovali o dvakrát osm postupových míst do finále evropského poháru devatenáctiletých. Jako první vypadl Dmitro Mostovyk, když se při formální přejímce přišlo na to, že mu je dvacet. Nutno předeslat, že naši reprezentanti rozhodně nehráli druhé housle. Jan Kvěch odpolední závod vedl ještě v jeho dvou pětinách. Ze čtvrtého místa mu na pódium chyběl jediný bod, ale byl pochopitelně spokojený s postupem. Po podvečerním závodě se Petr Chlupáč, který teprve v pondělí slavil šestnácté narozeniny, smál ze třetího stupínku. Do finského Varkausu postoupil i David Pacalaj, jenž však navzdory dvoucifernému skóre v natřískanější skupině, nebyl sám se sebou spokojený.
Z šestnácti je patnáct
Bylo po tréninku a Tom Brennan se svým doprovodem neodolal vůni, která se linula od stánku prodejce Martina, jenž je již léta pevnou součástí pardubického depa. Nezlákala je však charakteristická grilovaná kuřata, dali přednost klobáse. K ní si poručili chipsy, aby však záhy zjistili, že nejde o hranolky, ale britské crisps.
Nakonec odešli s chlebem a se smíchem, že brambůrky se k uzenině doopravdy nehodí. O pár hodin později šly veškeré žerty stranou. Tom Brenner vykročil za postupem do finále tím nejlepším způsobem. V rozjížďce s číslem jedna triumfoval stylem start – cíl před Jonasem Salk-Saifertem.
Tři body si hned vzápětí připsal také Jan Kvěch. V nájezdu do druhé zatáčky jej sice podjel Mattia Lenarduzzi, ale na cílové rovince třetího okruhu zůstal stát s mechanickou poruchou a benjamínek pražské Markéty se na čelo vrátil.
Mezi vítěze se v následujících jízdách zapsali Alan Scczotka a Artjom Trofimovs. Jemu rovnou do svítkovských ochozů přijela fandit i skupinka harleyářů, jež mířila na pražské oslavy sto patnáctého výročí legendární americké značky. Nutno poznamenat, že jako jediný na startovním roštu čelil pouze dvojici soupeřů.
Startovní listina už tak sama o sobě prořídla již před dneškem, což zavedlo do hlavní listiny prvního semifinále Sindy Weber a Michala Danka, kteří měli být původně náhradníky v obou skupinách. Jenže Dmitro Mostovyk skončil závod, sotva na formální přejímce ukázal pas. Záhy vyšlo najevo, že Ukrajinec oslavil devatenáctiny již loni, takže jej jury závodit nenechala.
Pikantní na celé záležitosti byl ale fakt, že se údajně nešťastníkova národní federace na FIM Europe tázala, zda Dmitro Mostovyk může startovat. Měla se dočkat pozitivní odpovědi, čemuž by Ukrajincův výlet na východ Čech dával za pravdu.
Jan Kvěch ztrácí bod, ale průběžné vedení nikoliv
Sindy Weber prožila svůj debut na mezinárodní scéně, nicméně ambice na startovní vestu ve Varkausu si zrovna nedělala. Po úvodní nule se v páté jízdě vracela do depa pro druhý motocykl, v jehož sedle ovšem nedojela do cíle. Nakonec získala jeden bod až na závěr, když měl spolu s ní v osmnácté jízdě startovat i vyloučený Dmitro Mostovyk.
Rovněž František Klier přijel především sbírat zkušenosti a přítok jedniček na jeho bodové konto ustal po rozjížďce s číslem pět. České ploché dráze zůstávalo jediné želízko na postup, ale zato pořádně žhavé. Jan Kvěch sice zdůrazňoval, že jeho hlavním cílem je především postup do finále, avšak po dvou sériích celý závod vedl, aniž by ztratil jediný bod.
Přitom v rozjížďce s číslem pět zprvu vedl Tom Brennan. Český reprezentant jej nedokázal podjet v prvním výjezdu. Jel však po vnitřní čáře celou protilehlou rovinku, aby protáhnul následující nájezd a nakonec přece jen převzal vedení.
Druhým vítězstvím v řadě mohl Janu Kvěchovi konkurovat pouze Artjom Trofimovs. Lotyš stylem start – cíl v šesté jízdě zabránil Alanu Szczotkovi, aby svůj úvodní triumf rozvinul do vítězné šňůry. Jenže po dvanácti rozjížďkách se čistým štítem nemohl chlubit už nikdo.
Na Jana Kvěcha v rozjížďce s číslem deset vyzrál William Björling, jenž se doposud postupně musel sklánět jen před Poláky Alanem Szczotkou a Szymonem Szlaudeerbachem. Na Čecha však odstartoval, nepustil jej před sebe, kam se cpal spodní stranou první zatáčky, a až do cíle mařil jeho veškeré útoky. Hned vzápětí Artjoma Trofimovse odvedl Szymon Szlauderbach, a v prvním výjezdu Lotyše podjel také Jonas Saifert-Salk.
Szymon Szlauderbach profitoval z úvodní závady Mattii Lenarduzziho stejně jako Jan Kvěch. A protože před jedenáctou jízdou s přehledem vyhrál také rozjížďku s číslem osm, spojovalo jej s pražským juniorem rovněž vedení v aktuální klasifikaci. Stejnou sumou disponoval i Alan Szczotka, když vévodil dvanácté jízdě.
Dva rozjezdy cizelují pořadí
Szymon Szlauderbach se od dvou bodů zděděných na úkor Italovy smůly odrazil k vítězství. Kraloval čtrnácté jízdě, a když o tři rozjížďky později odstartoval na Toma Brennana a Alana Szczotku, jeho čtrnácti bodům nemohl nikdo jiný konkurovat.
Alan Szczotka přitom zachraňoval postup. Na jeho triumf v rozjížďce s číslem dvanáct již přišla řeč. Ovšem jeho motocykl do depa tlačili mechanici s prázdnou zadní pneumatikou a stejná závada jej stála bod z rozjížďky s číslem patnáct. Vzhledem k výrazně lepší úvodní polovině však Polák na seznamu postupujících nechyběl.
Rovněž zmiňované třetí místo z jedenácté jízdy bylo jediné zaváhání, jímž Artjom Trofimovs odbočil z vítězné cesty. V rozjížďce s číslem třináct vnějškem první zatáčky objel Williama Björlinga, jehož ve druhém okruhu poslal v nájezdu do zatáčky u depa za sebe také Tom Brennan. Dvacátá jízda viděla Lotyšovo velké sólo od startu až do cíle, když prvním z jeho poražených byl Jan Kvěch.
Pražan měl prve na dohled vítězství v patnácté jízdě, v níž své soupeře za sebou nechal velkoryse střiženým vnějším obloukem první zatáčky. Jenže Jonas Saifert-Salk prahnul po trojbodovém zářezu a v úvodní zatáčce druhého kola se dostal dopředu. Dán posléze opanoval rozjížďku s číslem devatenáct a vyrovnal třináct bodů Artjoma Trofimovse. Jan Kvěch skončil čtvrtý, když mu k rozjezdu o druhé místo chyběl jediný bod.
Dodatkové jízdy musely nakonec být vypsány dvě. Nejprve Timi Salonen díky objetí v první zatáčce připravil Andreie Popu o místo náhradníka. Vzápětí dlouho vedl Artjom Trofimovs, avšak Jonas Saifert-Salk na něho permanentně útočil.
Jejich duel rozhodla poslední zatáčka. Dán zaútočil spodem a vyhnal svého lotyšského soka na venek, což na hony zavánělo nebezpečnou kolizí. „Ještěže tam s nima Honza nejel,“ komentovala situaci Lenka Kvěchová, maminka českého reprezentanta.
Hlasy z depa
„Dobrý,“ komentoval svůj výkon Jan Kvěch. „Udělal jsem pár chyb, ale myslím, že to bylo dobrý. Hlavní pro mě bylo postoupit. Vyhrávat se bude, doufám, ve finále… Poslední jízdu jsem neodstartoval a pak ho už nedokázal předjet.“
Semifinále 1:
1. Szymon Szlauderbach, PL
2 3 3 3 3
14
2. Jonas Saifert – Salk, DK
2 3 2 3 3
13+3
3. Artjom Trofimovs, LAT
3 3 1 3 3
13+2
4. Jan Kvěch, CZ
3 3 2 2 2
12
5. Tom Brennan, GB
3 2 2 2 2
11
6. Alan Szczotka, PL
3 2 3 E 1
9
7. Mattia Lenarduzzi, I
E 1 3 3 2
9
8. Willam Björling, S
2 2 3 1 1
9
9. Timo Salonen, FIN
1 2 1 2 1
7+3
10. Denní Fazekas, H
1 1 2 0 3
7+2
11. Enzo Dubernard, F
2 0 1 2 0
5
12. Andrei Popa, RUM
1 1 1 1 0
4
13. Michal Danko, SK
R 0 0 1 2
3
14. František Klier, CZ
1 1 0 0 0
2
15. Sindy Weber, D (ACCR)
0 E 0 0 1
1
Poznámka: Dmytro Mostovik nebyl připuštěn ke startu, jelikož nesplňoval horní věkovou hranici
Pořád je to lepší a lepší
Ani osm dnů neuteklo od chvíle, kdy se soumrakem po pardubické extralize spolu se svým týmem meditoval nad zadřeným motorem a svěřoval se, že svítkovský ovál není zrovna podle jeho gusta. O víkendu do Francie s českým juniorským nároďákem ještě nemohl, byť by se Milanu Špinkovi v sestavě náramně zamlouval. V pondělí oslavil své šestnácté narozeniny, díky čemuž mohl na start dnešního podvečerního semifinále.
A Petr Chlupáč hned zkraje dal jasně najevo, že jednička na jeho vestě nebude dnes pouze symbolická. V rozjížďce s číslem jedna odstartoval jako první. Byť jej v úvodním výjezdu podjel Oleg Michajlovs, do depa se vrátil se skalpy Kamila Nowackeho a Kyle Bickleyho. Dva body z debutu na mezinárodní scéně byly skvělé. Ovšem Petr Chlupáč psal svému příběhu ještě lepší stránky.
V rozjížďce s číslem pět odstartoval jako plochodrážní pánbůh. Když se Truls Kamhaug na protilehlé rovince dostal na druhou příčku, Petr Chlupáč již ujížděl daleko vpředu. Zatížil své konto dalším třemi body, zatímco Nor zůstal vinou technické závady stát v posledním nájezdu před cílem.
O přestávce po první sérii Petr Chlupáč zaskočil za svou maminku Vlaďku a na lavičce v depu jí doplňoval výsledky do programu, když musela odběhnout do jejich dodávky. Další pauzu však již relaxoval ve stínu, jehož v tropickém večeru nebyl dostatek.
Startovní číslo jedna jej poslalo do akce hned na začátku třetí série. Startu Petra Chlupáče v rozjížďce s číslem devět bylo opět stěží, co vytknout. Opět ujel svým pronásledovatelům, ale David Pacalaj se přibližoval a v posledních dvou kolech nedopřál Pražanovi klidu. Jenže Petr Chlupáč nezaváhal a pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka projel zase jako první.
V ten moment měl osm bodů. Z odpoledního semifinále se postupovalo s devíti, v podvečerním závodě nakonec měla stejná suma stačit na post náhradníka, jak se později ukázalo. Protože místo ve Varkausu měl mít odsud garantováno nejlepší Fin. Niklas Säyriö přistupoval k závodu poměrně vlažně. Seděl s přítelkyní na lavičce a na svých motocyklech nechal pracovat hlavně svého otce, který se během jeho jízd briskně proměnil v šikovného fotografa.
Petr Chlupáč však hrál aktivnější roli. Vždyť po třech sériích svítila na monitoru počítače, který visel v depu, u jeho jména trojka v aktuálním pořadí. Více bodů dokázali nasbírat jen Oleg Michajlovs a Marko Levišin, kteří šli od vítězství k vítězství a o jejichž pořadí nakonec měl rozhodnout jejich vzájemný duel.
David Pacalaj potvrzuje roli slovenské juniorské jedničky
Podvečerní semifinále nabídlo větší prostor pro slovenskou plochodrážní scénu. Odpoledne startoval za SMF pouze Michal Danko. Jeho debut na mezinárodní scéně je nutno označit za sympatický. Pochopitelně s počtem závodů, na něž by stačily prsty jedné dlaně, přijel sbírat zkušenosti. Nicméně v přímé konfrontaci připravil o body zkušenější Františka Kliera a Sindy Weber a v konečné klasifikaci umístil svoje jméno před ně.
Druhé semifinále zahrnovalo dvě slovenská jména. Jako první šel do akce Ján Mihálik ve druhé jízdě. V první zatáčce se razantně probil na druhou příčku před Gaetana Stellu. Francouz, jenž jel u nás během měsíce již počtvrté, se dvou bodů stejně dočkal, když se Ján Mihálik přetočil v úvodním oblouku druhého okruhu.
Ján Mihálik posléze hodně laboroval se spojkou ve snaze zlepšit pronikavě své starty a bohužel již paběrkoval. Zato David Pacalaj do Pardubic přijel potvrdit svůj statut slovenské juniorské jedničky a postup do Varkausu proto bral jako povinnosti. Třetí jízdu opanoval stylem start – cíl. Nicméně optimální doladění motocyklu se v jeho boxu nemělo dařit. Navíc rozjížďka s číslem sedm nebyla z kategorie těch snadnějších.
Nejlépe odstartoval Mads Hansen a David Pacalaj po vnitřní čáře v první zatáčce proniknul na druhou pozici. Ve druhém oblouku však upadli Marko Levišin a Kyle Bickley, který byl diskvalifikován. Angličan měl na celou věc jiný názor. V depu se hned hrnul k telefonu, odkud jej musel vyhánět Miroslav Štens, tradičně dohlížející na pořádek v boxech.
V repete svůj nejlepší start zopakoval Mads Hansen, zatímco Marko Levišin v první zatáčce objel Davida Pacalaje. Ukrajinec si posléze ve třetím kole vyměnil svou roli s vedoucím Dánem, jehož evidentně zaskočil z pravé strany úvodního oblouku. Byť se Mads Hansen odmítal smířit s novými pořádky sedmé jízdy, dočkal se první prohry. Druhou mu v desáté jízdě uštědřil Oleg Michajlovs.
Petr Chlupáč ozdobil reprezentační debut pódiem
Jak již víme, v rozjížďce s číslem devět David Pacalaj nepředjel Petra Chlupáče, nicméně šest bodů dávalo slušné postupové vyhlídky. Ve čtvrté sérii spojila Čecha a Slováka skutečnost, že narazili na doposud neporažené leadery. A také to, že si Marko Levišin a Oleg Michajlovs na jejich úkor udělali další zářez.
Petr Chlupáč však v rozjížďce s číslem třináct nebyl daleko, aby vítěznou dráhu Marka Levišina zkřížil. Ten totiž prakticky celý okruh trčel na třetím místě za Alexanderem Woentinem. Sotva však Švéda předčil, vzal v prvním oblouku druhého kola z jedné vody načisto také Petra Chlupáče. Toho už ovšem díky deseti bodům šlo oslovovat jako finalistu a navíc i velkého adepta na stupně vítězů.
V tomto směru se pro něho ukázal jako největší hrozba Mads Hansen, který v šestnácté jízdě uštval Kamila Nowackeho. Polák potřeboval body jako sůl, ale ve druhé zatáčce vymetl díru zrovna v okamžiku, kdy se Dán dostával dopředu. Málem jej sestřelil, ale nakonec pykal jen ztrátou vedení. Mads Hansen tak srovnal krok s Petrem Chlupáčem.
Verdikt musela přinést sedmnáctá jízda. Oleje do ohně přilévala i účast Emila Peroně, který doháněl rozpačitější počátek a vyhrál rozjížďku s číslem patnáct. Jenže Petr Chlupáč si žádné vrásky nedělal a znovu se skvělým startem ujal vedení.
Mads Hansen se pod ním mihnul v první zatáčce, ale Pražan z výjezdu kontroval rychlejším vnějškem. Dán udeřil opět ve druhém oblouku. Podjížděl českého reprezentanta, ale zaskočila jej přesně stejná kolej jako prve Kamila Nowackeho. Na rozdíl od Poláka však situaci nezvládl, motocykl se mu vzepjal na zadní, Dán vrazil do nafukovací bariéry a byl diskvalifikován.
Petr Chlupáč se mu vyhnul elegantním obloukem a v repete odstartoval, dalo by se napsat tradičně, jako první. Emil Peron nejprve objel Miku Meijera, aby v nájezdu do druhé zatáčky spodem předčil i Petra Chlupáče. Dostal se mezi postupující, ale Čechovy pódiové aspirace ohrozit nemohl.
Bylo totiž nad palčivé slunce jasné, že skončí minimálně třetí. A to se také splnilo. V rozjížďce s číslem osmnáct jezdil Marko Levišin první od startu až do cíle, což jej postavilo na nejvyšší stupínek pódia. Olega Michajlovse sice v první oblouku překonal nečekaně Truls Kamhaug, ale jeho manévr druhou příčku Lotyšovi nesebral.
Happy endem skončila i dnešní story Davida Pacalaje. Slovák se ve čtrnácté jízdě skláněl před Olegem Michajlovsem, proto musel v závěru ještě zabrat. V rozjížďce s číslem devatenáct Gaetan Stelle ve třetím kole v zatáčce u depa podtrhnul Niklase Säyriö. Po repete mohl Slovák předvést svou dravost, když nejprve připravil Kamila Nowackeho o druhé místa a posléze proháněl Alexandra Woentina až k metě. Dopředu před Švéda se nedostal, avšak postup do Varkausu mu neunikl.
Hlasy z depa
„Dneska hezký,“ reagoval Petr Chlupáč spontánně na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Nervy ale určitě pracovaly. Viděl jsem, jaký semifinále má, myslím, že bylo docela těžký. Ale já se vyspal, Aďa Rymel mi přivez‘ hezkou novou kombu placenou od pana Moravce. Jsem rád, že se na mě přišlo podívat tolik známejch‘. Na to, že mi v pondělí bylo šestnáct, dobrý.“
„Neuměli jsme to dopasovat,“ nebyl David Pacalaj dnes příliš hovorný. „Nevadí… Na finále ve Finsku se uvidí…“
„Na dráze už bylo vidět, že už na ní jeden závod byl,“ přemítal Ján Mihálik. „Ale nebylo to špatné. První start dobrý, ale přetáčel jsem se a předjel mě ten Francouz. Pak jsme změnili nastavení a už se to nepřetáčelo, zatěžoval jsem to v materiálu, aby to tahalo. S ocinom jsme měnili spojky, vyměňovali lamely, pracuju totiž na startech.“
Semifinále 2:
1. Marko Levišin, UA
3 3 3 3 3
15
2. Oleg Michajlovs, LAT
3 3 3 3 1
13
3. Petr Chlupáč, CZ
2 3 3 2 2
12
4. Alexander Woentin, S
2 2 3 1 3
11
5. Mads Hansen, DK
3 2 2 3 X
10
6. Emil Peron, PL
2 1 1 3 3
10
7. David Pacalaj, SK
3 1 2 2 2
10
8. Kamil Nowacki, PL
1 2 2 2 1
8
9. Kyle Bickley, GB
0 X 2 2 3
7
10. Niklas Säyriö, FIN
0 3 1 0 2
6
11. Leon Arnheim, D
1 2 0 1 1
5
12. Truls Kamhaug, N
1 E 1 1 2
5
13. Gaetan Stella, F
2 0 1 0 X
3
14. Ján Mihálik, SK
1 1 0 1 0
3
15. Mika Meijer, NL
0 1 0 0 1
2
16. Danil Zelenskij, RUS
F F 0 0 ex
0
Poznámka: Danil Zelenskij byl před startem osmnácté jízdy diskvalifikován za ztracený tlumič výfuku
Pardubice – 4. července
Sindy Weber, německá dívka startující s českou licencí, a Michal Danko, nováček letošní sezóny ze Žarnovice, si měli původně v zítřejších semifinálových závodech evropského poháru v Pardubicích rozdělit posty náhradníků. Nicméně nakonec se oba sejdou na startu odpoledního podniku.
Lukas Fienhage je po hrozivém pádu v challenge v Bielefeldu stále mimo hru, proto Sindy Weber poveze devítku místo něho. Michal Danko zase dostane vestu se startovním číslem dvě, jež původně mělo patřit Pavlu Lagutovi.
Pardubice – 2. července
I když je druhým mužem české juniorky a s přehledem splnil nominační kritéria, nesměl na start juniorského mistrovství světa i Evropy. Ani předevčírem nemohl figurovat v sestavě našeho juniorského nároďáku, který se ve francouzském Maconu pokoušel o kvalifikaci pro evropské finále, byť by se Milanu Špinkovi náramně hodil i před nešťastným pádem Filipa Hájka v Daugavpilsu. Nicméně ve čtvrtek v pardubickém semifinále evropského poháru devatenáctiletých závodníků startovat bude. Klíčem k řešení této záhady jsou totiž šestnácté narozeniny, které Petr Chlupáč slaví právě dnes.
Tipujte:
Loading ...
Magický čtvrtek
Předpisy mezinárodních federací se v otázce minimálního věku závodníků rozcházejí s těmi českými. Zatímco u nás je možné závodit s pětistovkou v den patnáctých narozenin, světové a evropské šampionáty mají tento limit přesně o rok později. A Petr Chlupáč jej splní až dnes, protože se mamince Vlaďce a tatínkovi Petrovi narodil před šestnácti lety.
Čtvrteční evropský pohár do devatenácti let je pro pražského závodníka skvělou příležitostí pro debut na mezinárodní scéně, po němž bude následovat světové semifinále juniorských družstev v Glasgowě. Pochopitelně hovoříme o pětistovkách, protože za řidítky motocyklů nižších kubatur má Petr Chlupáč své reprezentační starty za sebou.
„Těším se strašně moc,“ říká upřímně, sotva nadhodíte téma čtvrtečního závodu. „Snad něco předvedu, pardubická dráha mi zrovna nesedí. Každýmu prostě sedí něco jinýho, ale musíme s tím něco udělat.“
Po loňské premiéře v Divišově se evropský pohár rozšířil na semifinálovou úroveň a o stupně vítězů se bude bojovat jedenáctý srpnový den ve finském Varkausu. „Bylo by hezký postoupit,“ odtuší Petr Chlupáč. „I v to upřímně doufám, že jedu postoupit.“
Zajímavý Francouzův rekord
Ve čtvrtek se v Pardubicích pojedou dva semifinálové závody. Petr Chlupáč nastoupí se startovním číslem jedna v tom druhém, jež startuje úderem sedmnácté. Již o tři hodiny dříve je na programu semifinále číslo jedna, takže se divákům nabízí skvělá šance za jedno vstupné vidět čtyřiatřicet nadějí ze všech zemí plochodrážní mapy Evropy.
Vedle Petra Chlupáče čeká debut na mezinárodní úrovni také na německou dívčinu Sindy Weber či slovenského nováčka Michala Danka, jehož jsme u nás měli možnost spatřit při plzeňské juniorce. Oba budou náhradníky svých semifinálových skupin.
České barvy budou reprezentovat ještě Jan Kvěch a František Klier, kteří se potkají v prvním semifinále. Slováci David Pacalaj a Ján Mihálik, kteří předevčírem vytvořili reprezentační dvojici v evropském semifinále v Nagyhalaszu se zase potkají v podvečerním závodě.
Jistě není bez zajímavosti zajímavý rekord Gaetana Stelly. Francouzský závodník k nám totiž během doby o chlup delší než jeden měsíc přijíždí hájit barvy galského kohouta již počtvrté. Po dlouhodrážní kvalifikaci v Mariánských Lázních totiž nechyběl ani v semifinálových kláních obou juniorských soutěží v Liberci a v Plzni.
Startovní listina evropského poháru U19 v Pardubicích ve čtvrtek:
Praha – 16. května
Od té doby, co se Jan Kvěch přijel s tatínkem a dvěma bratry o prázdninách před čtyřmi lety podívat na pohárový závod stopětadvacítek na malé Markétě, má jeho plochodrážní kariéra podobný tah jako legendární raketa Saturn 5 startující k měsíčním misím. V Praze přišel poprvé na pódium české juniorky a natáhnul se po juniorském mistrovství Evropy. V Plzni jej vavříny sice minuly, avšak reprezentační vesta v mistrovství světa a evropském poháru devatenáctek již nikoliv. I když v tomto případě mohlo být všechno jinak.
Rozdílné věkové limity
Po pádu, který těsně za půlkou posledního okruhu rozjížďky s číslem dvacet skončil jeho duel s Filipem Hájkem o vedení, přišel o body. V aktuální klasifikaci jej dostihnul Petr Chlupáč. Samozřejmě pokud se týká obou českých juniorských šampionátů, vzhledem k preferenci lepšího výsledku v posledním závodě, je před Janem Kvěchem. Ovšem v případě nominace do reprezentace by dozajista rozhodoval rozjezd.
Jenže naše a mezinárodní pravidla juniorských závodů se rozcházejí v jednom zásadním bodě. Zatímco v českých šampionátech mohou startovat patnáctiletí plochodrážníci a v případě startu s dvěstěpadesátkou ještě dokonce o rok mladší, mistrovství světa a Evropy má jasný minimálně věk šestnácti let v den konání závodu.
A tuto podmínku Petr Chlupáč pro mistrovství světa v Rawiczi, o něž šlo před týdnem v Plzni především, v půlce června nesplní. Ze stejného důvodu nemůže být ani náhradníkem plzeňského semifinále evropského šampionátu Evropy o týden později. Evropský pohár devatenáctek v Pardubicích mu však již neunikne. Ve chvíli, kdy přijde počátkem července v Pardubicích na nástup jeho semifinále, šestnáct svíček na jeho dortu bude vlastně ještě doutnat. Od jejich sfouknutí totiž uběhnou jen tři dny.
Jan Kvěch bez soupeřů
V juniorském šampionátu světa si Patrik Mikel, Filip Hájek a Josef Novák vybrali své destinace na základě loňského pořadí. To samé platilo pro Patrika Mikela a Filipa Hájka v mistrovství Evropy. O zbývajících vestách rozhodl letošní šampionát.
Protože se Rovno koná již tuto sobotu, verdikt padl už v Praze. Zatímco o všem ostatním se rozhodovalo až v Plzni, na níž sportovní komise odložila i verdikt o náhradnících pro plzeňské semifinále Evropy. Uskuteční se až ve druhé půli června, takže AČR splnil limit odeslání přihlášek.
Jan Kvěch proto vlastně neměl soupeře. Josef Novák kvůli maturitě vynechal Prahu a Plzeň mu nevyšla kvůli pádu a zadřenému motoru. Náhradníky pro Liberec a Plzeň proto budou Pavel Čermák a František Klier.
I když jsou v aktuální klasifikaci juniorky před nimi další čeští závodníci, nesplňují věkové podmínky účasti v mezinárodních závodech. Obzvlášť křiklavý je případ Daniela Klímy, jemuž bude šestnáct až den před Silvestrem. Silná generační vlna nových českých plochodrážníků tak zaplaví světové a evropské šampionáty až za rok až dva.
Česká nominace pro individuální juniorské soutěže a její způsob:
MS juniorů:
Liberec (16.6.)
Patrik Mikel, Pardubice
ranking 2017 – 1.
Filip Hájek, Praha
ranking 2017 – 2.
náhradník Pavel Čermák, Praha
MR U21 2018* – 6.
náhradník František Klier, Divišov
MR U21 2018* – 12.
Rawicz (16.6.)
Josef Novák, Pardubice
ranking 2017 – 3.
Jan Kvěch, Praha
MR U21 2018* – 3.
ME juniorů:
Plzeň (23.6.)
Patrik Mikel, Pardubice
ranking 2017 – 1.
Filip Hájek, Praha
ranking 2017 – 2.
náhradník Pavel Čermák, Praha
MR U21 2018*** – 6.
náhradník František Klier, Divišov
MR U21 2018*** – 12.
Rovno (19.5.)
Jan Kvěch, Praha
MR U21 2018 – 3.**
EP do 19 let:
Pardubice (5.7.)
Petr Chlupáč, Praha
MR U19 2018 – 1.**
Jan Kvěch, Praha
MR U19 2018 – 2.**
František Klier, Divišov
MR U19 2018 – 11.**
Poznámka: ranking výběru vznikl na základě pořadí českých závodníků v loňském mistrovství republiky juniorů s přihlédnutím k věkovým limitům; * pro MS a EP bylo kritérium nominace po dvou závodech MR v Praze a v Plzni; ** v případě ME rozhodl již první závod MR v Praze; *** protože před termínem MR v Plzni bylo potřeba nahlásit jména pouze pro Rovno, byl verdikt o náhradnících pro plzeňské ME posunut až po skončení druhého závodu MR