Liberec – 16. října
Když se poslední srpnový den Jakub Jamrog vracel do slánského depa pěšky se zadřeným motorem, Milan Mach si povzdechl, že tyto tři ztracené body mohou Slanému chybět v konečném extraligovém součtu, ačkoliv domácí triumf dostal na čelo tabulky. Boj o titul začal již včera, ještě dříve než byl mítink v Plzni vzhledem k dešťům potvrzen. Středočeskému klubu se totiž omluvil Adrian Cyfer kvůli vysokým horečkám. Slánský kouč oslovil hodně polských závodníků, ale vždycky si vyslechl ne. Buď jsou na dovolené, musí na svatbu, nemají po sezóně motocykly, budou závodit na pouťáku v Rybniku nebo, nebo… Slaný nakonec jel ve čtyřech, ke všemu vývoj závodu mu dovolil žolíka až v poslední chvíli a Matouš Kameník dojel třetí. Zato Tomáš Topinka byl se svou mladou sestavou na koni. Ve třetí pětině překonal vedoucí Pardubice. A nejen, že vyhrál, čímž v tabulce srovnal velké slánské body, ale druhá příčka Petr Chlupáče při nule Bruna Belana dostala Markétu také na stejnou hodnotu skóre. A tak ke slovu musel přijít v extralize nevídaný rozjezd o titul mistra republiky. Jan Kvěch v něm odstartoval na Eduarda Krčmáře, udržel jej za sebou v první zatáčce a po čtyřech kolech posadil své družstvo na mistrovský trůn.
Začíná se znovu od šestky
Takový extraligový závod jako v Liberci tady dlouho nebyl. Jednou odložený vinou logistických potíží s mítinkem SGP2 v Cardiffu, podruhé vinou dešťů. Damoklův meč nad ním visel i potřetí. Věroslav Kollert jeho konání potvrdil teprve devatenáct hodin před jeho začátkem, když už bylo jasné, že deště šly aspoň prozatím ke všem čertům. Nakonec se vrchol extraligy 2022 měl zapsat neskutečně do české plochodrážní historie, o čemž nikdo nemohl mít při slavnostním nástupu ani potuchy.
Představení závodníků nebylo o nic okázalé než v předchozích extraligových ročnících, nicméně přece jen smutnější. „Nejedeme na vítězství, ale na ukončení spolupráce s Gnieznem,“ posteskl si Věroslav Kollert. „Vyhodili Blažeje Skrzeszewskeho a nový trenér nepochopil náš záměr.“
Milan Mach vysvětluje absenci Adriana Cyfera:
„Večer mi zavolal, že má čtyřicítku horečku. Obvolal jsem snad třicet polskejch závodníků, nikdo nechtěl nebo nemohl. Jakub Jamrog je po operaci, přemlouval jsem Roberta Chmiela, ale on jede dnes velkej pouťák v Rybniku, odkud je.“
Slaný dorazil v roli leadera se dvěma body náskoku, nicméně bez Adriana Cyfera či druhé zahraniční akvizice. Ostatně i Pardubice byly v ryze českém aranžmá. Jaroslav Petrák si v depu chystal motocykl a tak se do manažerského křesla nakrátko vrátil Lubomír Vozár. Kromě Gniezna tak složením svého družstva nepřekvapila pouze Praha.
„Dávám šanci mladejm,“ otevřel Tomáš Topinka stavidla své výřečnosti. „Ale nepřijeli jsme prohrát. Jo, nemáme cizince, ale přijeli jsme závodit.“
Nad oválem visely tmavé mraky, které nedávaly najevo, že by se extraligové pořádky měly nějak měnit. Oskar Polis v letošní extralize moc rozjížděk neprohrál. Ve vítězném trendu pokračoval i v dnešní první jízdě, v níž se Daniel Klíma jen na chvilku před druhého Zbigniewa Sucheckeho. Slaný zůstával na čele i nadále.
Ve druhé jízdě odletěl Václav Milík. Eduard Krčmář jel druhý, jenže ve třetím kole se okolo něj v prvním výjezdu mihnul Jan Kvěch. Juniorské jízdě vládnul Mikolaj Czapla. Matouš Kameník ve slánské vestě však předčil Jana Jeníčka, když Adama Bednáře zastavily problémy s karburátorem.
Rozjížďka s číslem čtyři jakoby však závod odstartovala znovu úplně od nuly. Nebo vlastně od šestky, na níž se skóre celé čtveřice družstev po ní zastavilo. Petr Chlupáč totiž odrazil všechny útoky Hynka Štichauera i Oskara Fajfera, kdežto Bruno Belan nebodoval.
Žolíkové útoky v poslední možný moment
Do druhé série nejlépe vykročily Pardubice. Hynek Štichauer byl v úvodním nájezdu přece jen důraznější než Zbigniew Suchecki. Východočeši zůstali na čele i vzápětí, když Jan Jeníček bral poslední bod na úkor Bruna Belana. A Daniel Klíma v úvodní zatáčce objel Jedrzeje Chmuru. V rozjížďce s číslem sedm opět zaúřadoval Václav Milík. Rychle zmizel z dohledu Oskara Polise a Petra Chlupáče.
Mikolaj Czapla ve druhé zatáčce spadl, ale stačil se však uklidit do bezpečí i se svým motocyklem. Před osmou jízdou nechal Tomáš Topinka stát Adama Bednáře. A na ovál povolal Jana Kvěcha. Vedení se ujal Eduard Krčmář. Oskar Fajfer jej však vystřídal již v úvodním nájezdu a pražský junior za ním jel jako na provázku.
Jeho motocykl byl pekelně rychlý, takže záhy vedl on. Praha srovnala třináct bodů Pardubice, Gniezno mělo dvanáct, Slaný pouze deset. A Tomáš Topinka začal větřit šanci na titul. Pakliže by vyhrál a Slaný skončil až poslední…
Bruno Belan se z deváté jízdy vrátil s nulou. Adam Bednář byl předním, když Václav Milík slavil další triumf ve stylu start – cíl. V rozjížďce s číslem deset však pražské záležitosti uchopil pevně do svých rukou Petr Chlupáč. Po startu odrazil Matouše Kameníka a projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz.
Tomáš Topinka před jedenáctou jízdou:
„Ještě nejsme ze hry…“
V rozjížďce s číslem jedenáct však Eduard Krčmář nepustil ke slovu Daniela Klímu a Hynka Štichauera. Avšak Oskar Polis si evidentně v české extralize vybral den blbec. A zrovna v ten nejhorší možný okamžik. V rozjížďce s číslem dvanáct za sebou nechal jen Jana Jeníčka, ale trčel za Oskarem Fajferem.
Přitom vpředu opět úřadoval neskutečně rychlý Jan Kvěch. Praha vedla o čtyři body před Pardubicemi, Slaný srovnal krok s domácími Poláky. Jenže ke smůle Milana Macha, jeho ztráta byla příliš nízká na žolíkový úder. A jeho závodníci ke všemu zlému nemohli předčit Pardubice, což by jim pověsilo na krky zlaté medaile.
Zato Tomáš Topinka osedlal dravého hřebce svých ambicí a Jan Kvěch mu vyhrál třináctou jízdu. Oskar Polis jej vnějškem první zatáčky nestihnul. Hynek Štichauer přitom udržel jedním bodem Pardubice na druhé příčce. To ovšem záhy neplatilo.
Eduard Krčmář na hrotu rozjížďky s číslem čtrnáct v první zatáčce odrazil Petra Chlupáče, jenž klesl na třetí místo. V závěru předposledního okruhu však překonal Zbigniewa Sucheckeho, který vzápětí zůstal stát. Jan Hlačina bral bod, nicméně Slaný jeho Pardubice překonal.
Rozjížďka s číslem patnáct zase všechno postavila vzhůru nohama. Mikolaj Czapla hrál sólo před Jaroslavem Vaníčkem. Jaroslav Petrák však rychle sebral poslední bod Brunovi Belanovi. Všechno zlé je pro něco dobré. Díky manévru pardubického jezdícího kouče se Slaný dostal do postavení, kdy Milan Mach mohl nasadit žolíka.
Jenže slánská esa musela zůstat v depu. Juniora totiž dle reglementů může střídat zase jen junior, takže pro dvojnásobné body jel Matouš Kameník. Lubomír Vozár byl v podobné situaci. S tím rozdílem, že mu k pásce měl přijet Václav Milík. Protřelý kouč neváhal ani vteřinku a také on využil možnosti udeřit žolíkem.
Východočeský kapitán v první zatáčce předčil Oskara Fajfera, aby ve druhém oblouku zmařil jeho pokus o odvetu. Polák v poslední zatáčce upadl a rána od vlastního motocyklu jej z dalšího průběhu závodu vyřadila. Jeho dva body zdědil Daniel Klíma, Matouš Kameník bral stejnou sumu za třetí příčku.
Fortuna nehází Slaný přes palubu
Rýsoval se neskutečný závěr nejen závodu, ale i celé soutěže. Praha 31, Pardubice 27, Slaný 23 a liberecké Gniezno 19. Tomáš Topinka musel pro titul vyhrát, Milan Mach potřeboval pro stejnou metu alespoň druhé místo. Sedmnáctá jízda s druhým soubojem juniorů konečný verdikt pouze oddálila.
Mikolaj Czapla totiž v prvním výjezdu zlehka minul Matouše Kameníka. Dopředu chtěl rovněž Adam Bednář. Vsadil všechno na vabank cílové rovinky. Chyběl kousek, malý kousek, ale přece jenom kousek. I jeho bod se ovšem měl záhy náramně hodit. Klíčové fáze letošní extraligy teprve přicházely a Tomáš Topinka vyrukoval s nejsilnější artilerií.
Jan Kvěch se přetahoval o vedení s Eduardem Krčmářem, než se jej ve druhé zatáčce druhého kola zmocnil natrvalo. O pražském vítězství v závodě bylo rozhodnuto. Zlato v celé extralize však stále leželo v banku. Jaroslav Petrák mimoděk překlopil misky vah na pražskou stranu. Sebral poslední bod Jedrzeji Chmurovi, čímž udržel Pardubice na druhé příčce dnešní klasifikace.
A pak v devatenácté jízdě si nabrousil ostré scenáristické pero Hynek Štichauer. Ačkoliv nejbystřejší při letu pásky byl Oskar Polis, v první zatáčce jej překonal Daniel Klíma. Během mžiku však hrál první housle vousatý Pardubičan. A začalo se rýsovat se, co v české ligové historii ještě nikdy. Slaný by k titulu potřeboval ideálně tři body.
Pak by srovnal krok s Pardubicemi a šanci na klíčové druhé místo by si prodloužil až do rozjezdu. Jenže na startovní rošt mířil Bruno Belan, který se při vší úctě nemohl rovnat se svými protivníky na startovním roštu. Jenže co mohl pro Slaný udělat, bylo inkasovat jeden bod.
Ano, jeden jediný bod, aby Milan Mach nemusel spílat osudu za slánský zadřený motor Jakuba Jamroga. Praha sice srovnala počet jeho velkých bodů, ale právě tím posledním bodem z rozjížďky s číslem dvacet by se Slaný udržel na hrotu závěrečné tabulky na pomocná kritéria. Jenže něco takového se ukázalo jako zbožné slánské přání.
Po raketovém startu se pro své páté dnešní vítězství natáhnul Václav Milík. Za ním se seřadili Petr Chlupáč, Zbigniew Suchecki a Bruno Belan. Fortuna však Slaný nehodila před extraligovou palubu. Boj o domácí kolektivní titul býval vyrovnaný a za posledních bezmála sedmdesát let mnohdy končil těsně, ať již v první třídě, v první lize, finále mistrovství republiky družstev či extralize. Rozjezd o zlato však byl vypsán vůbec poprvé až dnes.
Petr Moravec chystal v depu losování startovních drah. „Je to A a D, jedna půlka dráhy pro každého závodníka, povlaky zůstávají,“ informoval oba manažery. Tomáš Topinka si z jeho rukou vylosoval venek, na nějž poslal Jana Kvěcha. Milan Mach posléze v depu po ramenou poplácal Eduarda Krčmáře.
Jan Kvěch popisuje rozjezd o titul:
„Říkal jsem si nepustit to do venku, trošku jsem se přetočil.“
Oba soupeři se na startovním roštu stoupli pochopitelně obráceně. Otočili se k depu, ale siréna dvouminutového limitu je přivábila nazpět. Jan Kvěch se nalepil na vnitřní čáru, zatímco Eduard Krčmář se takřka dotýkal mantinelu. Konečně letěla páska nahoru. A s ní Jan Kvěch pádil dopředu, aby napsal zlatou tečku za letošním pražským extraligovým příběhem. Vždyť Markéta přijížděla jako třetí a odjížděla se zlatem.
Hlasy z depa
„Dobrý,“ odtušil Jan Kvěch. „Vyhráli jsme, ale že budeme mistří, jsem nečekal. Jsem překvapenej a nadšenej. Věděl jsem, kudy pojedu. Spokojenost. V rozjezdu se mi poved‘ start a to rozhodlo. Start a první zatáčka. Pak jsem byl rychlej, ale start byl rozhodující.“
„Nečekali jsme to,“ komentoval zisk titulu Petr Chlupáč. „Hezký závody. Všechno sedlo, závodilo. Jsem spokojenej, vyhráli jsme extraligu, takže super.“
„Bylo to dobrý,“ bilancoval Jaroslav Vaníček. „Sice jsem se svez‘ jen dvakrát, ale užil jsem si to. Tým odvedl skvělou práci. Nakonec jsme to zvládli a vyhráli závod i celou extraligu. Dráha se ke konci závodu vyházela a bylo to dobrý.“
„Dlouho jsem nejezdil,“ připouštěl Václav Milík. „Super, škoda, že jsem neměli nějakou zahraniční posilu. Celá extraligová sezóna byla super, akorát poslední závod jsme prokoučovali na závodníky. Ala zase jsme závodili jen s Pardubákama. Nechtěli se mi závodit, ale po první jízdě jsem zjistil, že mě to baví. Gratulace Praze, Honza Kvěch jel pěkně. Ale zase musíme vrátit titul do Pardubic.“
„Musel jsem se stát jezdícím koučem,“ říkal Jaroslav Petrák. „Nebylo jiný východisko. Nebyl žádnej závodník za mě. Dopadlo, jak to dopadlo, tušil jsem, že s tím nic neuděláme. Můžeš se snažit, jak chceš, ale nevyjde to.“
„Tři velký body chyběly na titul,“ povzdechl si Hynek Štichauer. „Je to škoda. Já sám si ale nepamatuju, že bychom titul někdy obhájili. Motivace byla. Cením si, že jsme jeli všichni Pardubáci. Je to možná předzvěst, jak by se extraliga měla jet. Měli by makat a jí nahoru. Já tady taky nebudu věčně.“
„Co se dá dělat, je to sport,“ zůstával Eduard Krčmář pragmatický. „Gratulace klům z Prahy, co se dá dělat?! Dneska to bylo celou dobu o startu, i v rozjezdu bylo rozhodnutý v první zatáčce. Honza jel pěkně, zasloužili si to. Škoda, nic nenaděláme.“
„Baví mě víc dlouhý dráhy,“ netajil se Matouš Kameník. „V Liberci jsem jel poprvý na půllitru. Měl jsem žolíka. Za celou extraligu jsem dělal zatím nejvíc bodů. Škoda, že nebyl titul. Příště vyhranou Pardubice, protože tam přijdu. Druhý místo, taky místo, je to dobrý.“
| 1. AK Markéta Praha | 39 | ||
| Daniel Klíma | 1 3 2 2 | 2 | 10 |
| Jaroslav Vaníček | – 0 – 2 | 2 | |
| Petr Chlupáč | 3 1 3 2 | 2 | 11 |
| Adam Bednář | E – 1 – | 1 | 2 |
| Jan Kvěch | 2 3 3 3 | 3 | 14 |
| 2. AMK ZP Pardubice | 34 | ||
| Václav Milík | 3 3 3 6* | 3 | 18 |
| Jaroslav Petrák | 0 0 1 1 | 1 | 3 |
| Jan Jeníček | 1 1 0 – | 0 | 2 |
| Hynek Štichauer | 2 3 1 1 | 3 | 10 |
| Jan Hlačina | 1 | 1 | |
| 3. AK Slaný | 28 | ||
| Matouš Kameník | 2 1 2 2* | 2 | 9 |
| Bruno Belan | 0 0 0 0 | 0 | 0 |
| Eduard Krčmář | 1 1 3 3 | 2 | 10 |
| Oskar Polis, PL | 3 2 1 2 | 1 | 9 |
| 4. Start Gniezno/Liberec | 23 | ||
| Oskar Fajfer | 1 2 2 F | – | 5 |
| Mikolaj Czapla | 3 F 0 3 | 3 | 9 |
| Jedrzej Chmura | 0 2 0 0 | 0 | 2 |
| Zbigniew Suchecki | 2 2 2 E | 1 | 7 |
Konečná extraligová tabulka:
| bilance výsledků | malé body | velké body | |
| 1. Praha | 2-1-0-1 | 133 | 12+3 |
| 2. Slaný | 1-2-1-0 | 133 | 12+2 |
| 3. Pardubice | 1-1-2-0 | 136 | 11 |
| 4. Gniezno-Liberec | 0-0-1-3 | 97 | 5 |
Poznámka: rozjezd o titulu – Jan Kvěch, Eduard Krčmář
Ukázkové jízdy elektromotocyklů a 125 ccm na malé dráze:
motocykly s malým rámem a s malými koly:
| I | 1. Štěpánka Nyklová (E), 2. Luboš Hromádka (E) |
| II | 1. Štěpánka Nyklová (E), 2. Luboš Hromádka (E) |
| III | 1. Štěpánka Nyklová (E), 2. Luboš Hromádka (E) |
| IV | 1. Luboš Hromádka (E), 2. Štěpánka Nyklová (E) |
motocykly s velkým rámem a s velkými koly:
| I | 1. Adam Nejezchleba (E), 2. Petr Marek (Shupa 125) |
| II | 1. Adam Nejezchleba (E), 2. Petr Marek (Shupa 125) |
| III | 1. Adam Nejezchleba (E), 2. Petr Marek (Shupa 125) |
| IV | 1. Petr Marek (Shupa 125), 2. Adam Nejezchleba (E) |
Loading ...
