Žarnovica – 5. srpna
Valentino Rossi skvěle odstartoval a rychle umístil svoji Yamahu YZR-M1 na čelo závodníků. Královská třída MotoGP při Grand Prix České republiky na obrovské televizi v zahrádce restaurace Rada Fusky v kuželně žarnovického Městského stadiónu poutala pozornost sportovně naladěných hostů už jen proto, že do začátku šestého dílu české extraligy zbývala ještě celá hodina. Jenže pořadatelé sledovali spíše monitory svých mobilů a tabletů, kde meteorologické radary sunuly bouřku stále blíž a blíž slovenskému městečku. A vskutku hned po nástupu se objevila sevřená formace bouřkových mraků poháněných svižným větrem. Martin Vaculík dostal domácí tým do vedení triumfem v rozjížďce s číslem jedna a Žarnovica své průběžné vedení ještě jednou přiživila, když David Pacalaj tahal si delší konec při honičce s Janem Kvěchem. Václav Milík sice v šesté jízdě prohrál s Eduardem Krčmářem, ale Pardubice stejně šly do čela. Grzegorz Zengota se prezentoval jako neporažený muž, na vítěznou dráhu vykročil i východočeský kapitán a pravidelnými dávkami na východočeské konto přispíval i Hynek Štichauer. Žarnovické mladíky čekal úděl všech juniorů, kteří v současné vyšší české soutěži příliš nebodují, nicméně Martin Vaculík vyhrával jako na běžícím páse a slušně skóroval také Adrian Gala. Ze slánských a pražských závodníků se stali rázem ti druzí, kteří bojovali o třetí příčku. Tomáš Topinka se snažil vytěžit maximum z Josefa France, jímž dokonce neváhal vystřídat i Matěje Kůse! Na rozdíl od Milana Macha se však nedostal do postavení, aby mohl nominovat žolíka. Eduard Krčmář byl v rozjížďce s číslem deset až za Adrianem Galou, nicméně Slaný přeskočil Prahu. Zdeněk Simota vzápětí vzal druhý motocykl, který měl jet spíše na kratších oválech. Ale světe, div se! Jihočech v jeho sedle nestačil na Grzegorze Zengotu, ale změřil Josefa France. Ve dvanácté jízdě nakonec Jakub Jamrog na metě změřil Hynka Štichauera. V té chvíli stál Slaný o čtyři body před Prahou, o bod za Žarnovicou, na níž vedoucí Pardubice měly čtyři další body k dobru. Jenže to už pršelo jen se lilo a nebe tu a tak protnul oslnivě klikatý dlouhý blesk. Rozhodčí Lubomír Hajdóny proto musel závod přerušit. Mezitím voda padající z nebes ničila ovál, s jehož přípravou si Luboš Šmondrk dal tolik záležet. Před sedmnáctou hodinu si už žhavé slunce, než se při svém efektním západu zbarvilo do ruda, odsávalo vláhu ve formě vodní páry nazpátek. Jenže to už bylo rozhodnuto, že mítink nemůže pokračovat. Lubomír Vozár se usmíval od ucha k uchu. Žádný div, vezl domů čtyři tabulkové body a jeho postavení leadera aktuální klasifikace pomáhala vylepšit i Žarnovica, když porazila oba velké konkurenty Východočechů v boji o letošní titul.

Spěch před deštěm

Kaluže při příjezdu do Žarnovice dávaly neklamně najevo, že dešťový živel si nevystačil pouze se zrušením středečního a čtvrtečního tréninku, ale že i dnes dopoledne zkoušel ovál, na němž se pracovalo ještě včera večer okolo jedenácté hodiny večerní. Ke všemu se bouřkové mraky blížily a svižný vítr nevěstil nic dobrého.

Proto se po nástupu hodně pospíchalo. A Martin Vaculík do uspěchané filozofie zapadl naprosto dokonale. Po startu rozjížďky s číslem jedna zamířil neomylně do vedení. Hynek Štichauer se natáhnul pro druhou příčku. Josef Franc se mu dokázal v závěru jen přiblížit, Zdeněk Simota ani to ne.

Ve druhé jízdě se do české extraligy skvělým způsobem vrátil Grzegorz Zengota. V úvodním nájezdu se zprava jen mihnul okolo Jakuba Jamroga, jemuž vyšel start nejlépe ze všech. A pak až do cíle mařil všechny jeho nájezdy. Matěj Kůs nezačal dnešek optimálně, když v tréninku upadl. Nyní za zády obou Poláků inkasoval poslední bod na vrub Jakuba Valkoviče.

David Pacalaj cestou k rozjížďce s číslem tři:

„Máme nový motor, uvidíme, jak pojede.“

Nový GM v rámu Davida Pacalaje připomínal po startu juniorské jízdy tryskové letadlo. Obrovské zrychlení vyneslo žarnovického juniora do vedení. Zezadu se však řítil Jan Kvěch. Po vnějšku prvního oblouku za svá záda poslal postupně Petra Chlupáče a Patrika Mikela.

Pardubický junior si ale podobné móresy nechtěl nikterak nechat líbit. Ve druhé zatáčce jel jako přilepený u vnitřní čáry, jenže Pražan byl rychlejší. A záhy se dotáhnul na Davida Pacalaje. Poprvé udeřil ve třetím okruhu. Jeho manévr zleva první zatáčky dokázal slovenský junior vykrýt. Okamžitě zrychlil, poněkud poodjel, jenže Jana Kvěcha se nezbavil.

Pražan opět udeřil, ovšem David Pacalaj dobře věděl, co má na své domácí trati dělat, a vedení uhájil. „Chyběl kousek,“ posteskl si Jan Kvěch ve svém depu. „Ale rozhodčí pouští pásku moc rychle.“ Stejný názor zastávalo více závodníků a Václav Milík po první sérii sháněl telefon, aby mohl se sudím hovořit. Faktem je, že Lubomír Hajdony své startování vylepšil.

Ještě předtím se však v rozjížďce s číslem čtyři ocitnul polapený v pásce Michal Tomka. K repete přijel Adrian Gala, nicméně takovou změnu české řády neumožňují. A tak se znovu musel vrátit domácí junior. Po startu se vlády ujal Eduard Krčmář.

Václav Milík se při pokusu o jeho objíždění dostal příliš daleko na venek. Ondřej Smetana bleskurychle zaútočil, ale pardubického kapitána nestihnul. On však už nedohnal Eduarda Krčmáře. Přesto však po čtyřech rozjížďkách vedly Pardubice o dva body před Prahou a Žarnovicou a o tři před Slaným. Jenže na obzoru se už stál zcela jiný protivník, který ohrožoval ambice úplně všech celků bez rozdílu.

Černé mraky se hotují k útoku

Hodiny totiž minuly půl čtvrté a meteorologická předpověď byla ohromně zoufalá. Během půl hodiny měl do Žarnovice dorazit silný déšť, jenž měl v městečku s líbezným okolím setrvat minimálně hodinu. Pakliže po nástupu byl důvod spěchat, nyní byl mnohonásobně větší. Mezitím rozjížďka s číslem pět nadchla soubojem Martina Vaculíka s Jakubem Jamrogem.

Polák oblečený do slánské vesty vystřelil do čela hned s letem pásky. Miláček místních tribun jen objel v úvodním oblouku, nicméně Jakub Jamrog se držel vnitřní čáry a na protilehlé rovince kontroval. Martin Vaculík ale nepřijel do Žarnovice, aby plnil úlohu otloukánka. Letěl jako blesk do cíle úvodního okruhu, aby v prvním nájezdu toho druhého po vnější straně nechal Jakuba Jamroga za sebou.

Ondřej Smetana přitom již od startu tahal za delší konec provazu v souboji s Patrikem Mikelem, takže Žarnovica o bod vystřídala na čela Pardubice. Chmurná předpověď nutila domácí a Pražany, kteří nominovali silné náhradníky, aby se svou ofenzívou neváhali. Proto Ján Daniel vyslal Adriana Galu na startovní rošt šesté jízdy, když nechal stát Jakuba Valkoviče.

A vskutku polský závodník oblečený do žarnovické vesty vystřihnul start jako z partesu. Jenže než by stačil říct švec, zezadu přiletěl Václav Milík a po pravé straně první zatáčky převzal vedení. Pardubice tím pádem srovnaly krok s Žarnovicou. A protože Zdeněk Simota nepustil ke slovu Jana Kvěcha, Slaný se začal vzdalovat Praze.

Tomáš Topinka přemítá nad strategií:

„Musím to nějak udělat, aby to vyšlo. Myslím, že bude chcát.“

Tomáš Topinka se proto dostal do situace, kdy stůj co stůj musel svůj celek zvednout z poslední příčky aktuální klasifikace. Když se kácí les, létají třísky, takže se pro rozjížďku s číslem sedm nedočkal vystřídání nikdo menší než kapitán Matěj Kůs. Josef Franc s dvacítkou na své vestě se odměnil svému kouči za důvěru hladkým triumfem ve stylu start – cíl.

Hynek Štichauer ale uhlídal Eduarda Krčmáře i Davida Pacalaje a Pardubice stále unikaly. Další slovo do pranice přidal Grzegorz Zengota. Po skvělém startu vyhrál rozjížďku s číslem osm. Adrian Gala sice za sebou ve druhém oblouku objel Zdeňka Holuba. Útočil i nadále. V nájezdu do druhého kola neměla daleko, aby předstihnul Grzegorze Zengotu.

Avšak jeho krajan v pardubické vestě jen vyhnal na venek, když se jej snažil objet v první zatáčce druhého okruhu. A přesně navlas stejně s ním naložil i v následujícím oblouku. Pardubice tím pádem skončily druhou sérii s náskokem třech bodů na Žarnovicu, šesti na Prahu a sedmi na Slaný.

Slejváku se lze vysmát, bleskům nikoliv

V tu chvíli se už pořádně setmělo. Vítr přihnal tmavou hradbu mraků, z níž se někdy okolo šestnácté hodiny začaly snášet první kapky. Pod střechou depa panovala ještě větší tma a mechanici si na svou práci začali svítit baterkami. Co však bylo horšího, že déšť nehodlal slevit ani ň ze své síly a navíc nabíral na intenzitě.

Martin Vaculík se v rozjížďce s číslem devět stal druhým mužem, jenž dnes připravil o bod Václava Milíka. Základem jeho výkonu se stal skvělý start, po němž odkázal pardubického kapitána na druhou příčku. Matěj Kůs se na dráhu vrátil třetím místem, když překonal Petra Chlupáče ve slánské vestě. Tomáš Topinka by při své úctě ke svému závodníkovi přivítal obrácené pořadí.

Za těchto okolností mu totiž scházel bod, aby mohl do desáté jízdy poslat místo Zdeňka Holuba náhradníka Josefa France, jemuž by do rukou vložil žolíka. Bylo totiž nad slunce, po němž ovšem na plačtivé obloze nebylo ani památky, jasné, že se brzy může přestat závodit. A zda dočasně nebo úplně, nemohl tušit vůbec nikdo.

Proto Milan Mach nikterak neváhal využít jediného strategického prostředku, jenž mu současná pravidla ještě ponechala. „Kolik je osmnáct mínus devět?“ tázal se v rovnici odrážející momentální skóre vedoucích Pardubic a jeho Slaného, aby měl o výsledku již dávno jasno. „Devět! A proto udeříme!“

Eduard Krčmář, který už stál na hraně depa, proto dostal informaci, že v rozjížďce s číslem deset nastoupí jako žolík. V první zatáčce zvenčí překonal Patrika Mikela, avšak prakticky v témže okamžiku oba objel Adrian Gala. Slánský závodník však díky svým dvěma bodům násobeným dvěma poslal Slaný před Prahu.

Zdeněk Holub předčil Patrika Mikela již po startu, ale v depu šířil nepříjemnou zprávu. „Prší,“ hlásil. „Nejde nic vidět.“ Mítink byl ve své polovině, nicméně v rychlém sledu byly zorganizovány další dvě jízdy, aby v případě předčasného konce měla celá čtveřice týmů stejný počet rozjížděk.

V rozjížďce s číslem deset opět nepoznal hořkost porážky Grzegorz Zengota. Zdeněk Simota si vzal druhý motocykl, který dle jeho soudu měl být dobrý spíše na kratších drahách. A k jeho velkému překvapení letěl po žarnovickém letišti lépe než stroj připravený na delší ovály. Na plzeňském Jihočechovi ve slánském žoldu si vylámal zuby také Josef Franc, jenž stačil v první zatáčce překonat pouze Davida Pacalaje.

Tomáš Topinka se konečně dostal do pozice, kdy by s osmi body ztráty mohl poslat do akce žolíka. Jenže juniora může nahradit jen zase junior a do akce se chystal Jan Kvěch. Pražský kouč se neodhodlal k riskantnímu kroku povýšit jej na žolíka, jelikož nemohl tušit, zda závod skončí nebo ne.

Jan Kvěch se blýsknul nejlepším startem, jenže ještě v první zatáčce se okolo něho zprava přehnal Jakub Jamrog. Podobnými aspiracemi se netajil ani Hynek Štichauer, jenže slánský závodník jej při své cestě do čela vyvezl na venek. Pardubičan se ale nevzdal a ve druhém oblouku Jakuba Jamroga objel zvenčí.

Svým manévrem ovšem jen vypustil džina z láhve, protože v posledním výjezdu jej Jakub Jamrog podjel a šachovnicová vlajka jej přivítala přece jen o chvilku dříve než Hynka Štichauera. „Přečůral mě, porazil mě, je to škoda, ale pořád je čas to vylepšit,“ svěřoval se pardubický závodník v depu. Jenže v tomto ohledu se bohužel mýlil.

Ján Daniel komentuje svou inspekci oválu:

„Prošel jsem se po dráze a mám nohy jako papuče.“

Slejvák totiž řádil s velkou intenzitou. Copak o to, ten by pečlivě připravená trať ještě snesla. Ovšem problém představovaly tlusté bílé blesky, které se tu a tam snesly z oblohy k zemi. S ohledem na bezpečnost musel být mítink přerušen. Jenže mezitím pršelo, pršelo a pršelo, jen se lilo. O půl páté se na ovále objevil hlouček manažerů, organizátorů a závodníků.

Co čert nechtěl, na obloze se už opět řehtalo sluníčko. Verdikt jury musel být neúprosný. Bahno dostalo ovál za hranice regulérnosti, proto musel do ringu předčasně letět ručník. Lubomír Vozár vyběhl kopeček do depa s úsměvem. Bodejť by ne. Pardubice upevnily své postavení na čele tabulky a Žarnovica sebrala body Slanému i Pardubicím.

Hlasy z depa

„Vyhráli jsme, paráda, škoda počasí,“ bilancoval Václav Milík. „Teď svítí sluníčko, ale dráha je namočená, muselo by se čekat dlouho. Ale vyhráli jsme. Mistři budeme, to jsem říkal už na začátku extraligy. Dneska se mi nejelo špatně, zkoušel jsem nastavení, ale netrefil jsem to. Startovat mi nešlo, jinak se mi jelo fajn, bylo to hlubší, dalo se závodit.“

„Dráha byla závodivá,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „Tím, že pršelo, bylo to kaše. Vyhráli jsme, i když trošku neregulérně, jelo se jen dvanáct jízd. Ale do tý doby jsme byli nejlepší, vyhráli jsme a vedeme. Lidi na nás plivaj‘ už podruhý, že svítí sluníčko a nejedou se závody, ale my tady jen stojíme v kombinézách a rozhodnutí jet nebo nejet neděláme.“

„Těšíme se z druhého místa,“ neskrýval Martin Vaculík svou radost. „Jen jednu věc chci říct, je mi líto, že jsme prohráli s počasím. Je to škoda kvůli divákům, ale bezpečnost je prvořadá. Dráha byla skvěle připravená. Teď to druhý déšť překazil, už to nešlo. Další extraligu uvidíme, jak budu mít čas, pojedu. A pozdravuji všechny fandy v Čechách.“

„Jsem spokojený,“ odtušil David Pacalaj. „Trénoval jsem před Finskem. Svoji úlohu juniora jsem si splnil v juniorské jízdě…“

„První dvě jízdy jsem jel na jiný motorce, co jsem jel včera,“ svěřoval se Zdeněk Simota. „Pak jsem skočil na druhou motorku a letělo to jako blázen. Nevím, nevyznám se už v tom. Přitom to mělo bejt‘ naopak, tahle motorka je na malou dráhu. A já se honil se Zengotou, ale předtím jakoby mě někdo držel na gumě!“

‚Žarnovica chtěla vyhrát,“ rozhovořil se Josef Franc. „A pak si fanoušci uplivovali před Vaškem Milíkem, to nevím proč. Já mám teď špatný období, ale snažím se zvednout. Nevím, jestli mně Liberec a Žarnovica pomohla, ale chci se zvednout. Cíl je dlouhá, ale taky mistrák v Plzni. Sezónu mám docela úspěšnou, nesmím si ta kazit blbejma závodama jako je SEC. V Žarnovici jsme byli papírově poslední, Praha nemá špatnou strategii, ale bojovat s ostatníma bylo nad naše síly. Dopadlo to, jak to dopadlo, překvapenej‘ nejsem. Sám za sebe spokojenej‘ za pět bodů jsem nebyl. Doufám, že si spravím chuť v Krosně a věřím, že se to vrátí na tu správnou kolej.“

„Bylo to mokrý,“ uvažoval Matěj Kůs. „Ale po tom slejváku už to bylo nesjízdný. Já si blbec lehnul na tréninku. To se mi nestalo už hodně let. Ale zejtra je zase novej‘ den…“

„Svez‘ jsem se jen dvakrát, což je škoda,“ litoval Zdeněk Holub. „Déšť přišel, to je taky blbý, mohly bejt‘ pěkný závody, takhle jsme to pokazili. O to víc se musíme snažit příště ve Slaným.“

Poznámka: kvůli bouřce byl závod po dvanácté jízdě přerušen a vzhledem ke stavu dráhy po dešti bylo nakonec rozhodnuto nepokračovat

Aktuální extraligová tabulka:

Foto: Kiril Ianatchkov

Žarnovica – 4. srpna
Pět letošních extraligových závodů se o vedení v tabulce praly Praha, Pardubice a Slaný. Každý chvilku tahal pilku a hned dvakrát měla celá trojice v průběžném pořadí stejný počet tabulkových bodů. Zítra v Žarnovici se však rýsuje ještě vyrovnanější závod. Domácí klub totiž letos vůbec poprvé nasazuje Martina Vaculíka a s borcem jeho formátu pochopitelně odkládá kostým outsidera. Ostatní manažeři vnímají jeho start pozitivně, není divu, vždyť za těchto okolností je slovenský celek výraznou hrozbou nejen pro ně, ale především pro jejich rivaly. Tři závody do konce extraligy už jde do tuhého a vedoucí trojka je v rozpětí pouhých dvou bodů.

Tipujte:

 Loading ...

Žarnovica: nový rozměr

Speedway Club Žarnovica doplnil soupisku o Angličana Roberta Lamberta, avšak hlavní zprávou v souvislosti s jeho zítřejší sestavou, je účast Martina Vaculíka. Slovenské eso vzhledem ke svému nešťastnému dubnovému zranění nastoupí letos v naší extralize. A jeho klub je rázem zbaven nálepky outsidera. Nespekuluje se, zda dá dohromady vůbec dvouciferné skóre, nýbrž jak vysoko na pódiu se může vyškrábat.

„Nemám, co vymýšlet,“ komentuje Ján Daniel svou sestavu. „Je to pěkné. Ale tak by to mělo být celý rok.“

V jednom momentě se však nedá s žarnovickým koučem souhlasit. Sotva Martin Vaculík po svém úterním pádu ve švédské Elitserien potvrdil, že jeho zítřejší start není ohrožen, nasadil Adriana Galu na pozici náhradníka. A ze čtveřice juniorů musel jednoho vyřadit. Ve středu a ve čtvrtek v Žarnovici pršelo, o tréninku nemohlo být ani řeči, takže rozhodly předchozí výsledky. Na nástup tedy přijdou Michal Tomka, David Pacalaj a Jakub Valkovič, zatímco černý Petr zůstal v ruce Jána Mihálika.

A jak si Ján Daniel s takovým týmem troufá? „Doma se sluší vyhrát,“ říká bez obalu. „Kdyby všechno šlo, jak má, tak ano, můžeme vyhrát. Ale nesmíš zapomínat, že plochá dráha je sport.“

Sestava na zítřejší odpoledne: 1 Michal Tomka, 2 David Pacalaj (junior ACCR/SMF), 3 Jakub Valkovič, 4 Martin Vaculík, 17 Adrian Gala (PL)

Slaný: osvědčená klasika

Bez jakékoliv nadsázky je Slaný největší překvapení letošního ročníku extraligy. Vyhrál v červnu v Žarnovici, vyhrál doma, ale bilanci mu kazí trojice třetích míst, z nichž Milan Mach lituje hlavně nedokončené Kopřivnice.

Pro nedělní závod neudělal slánský kouč žádnou změnu. Pojede již tradičně bez náhradníka a nominoval trojici svých mušketýrů čili Eduarda Krčmáře, Zdeňka Simotu a Poláka Jakuba Jamroga. Tomáš Topinka mu tentokrát půjčil Petra Chlupáče.

„Kluci jedou dobře,“ říká Milan Mach a připomíná jednu zásadní skutečnost. „Je to stejná sestava, které v červnu v Žarnovici vyhrála.“

Extraliga se dostává do klíčové fáze a pro Slaný je nejvyšší čas smazat dvoubodovou ztrátu na pardubické leadery. „Rád bych vyhrál,“ přiznává Milan Mach. „Ale vyhrát budou chtít všichni. A hlavně Žarnovica s Vaculdou.“

Sestava na zítřejší odpoledne: 5 Zdeněk Simota, 6 Jakub Jamrog (PL), 7 Eduard Krčmář, 8 Petr Chlupáč (Praha) (junior ACCR/SMF), 18 neobsazeno

Pardubice: sázka na jistotu

Ještě před pěti týdny byly Pardubice na čele tabulky, aniž by vyhrály jediný závod. Tato paradoxní situace se změnila poslední červnovou středu ve Svítkově, kde se východočeský tandem dočkal letošního prvního prvenství. Pochopitelně zvýšil své vedení, s nímž nechce tři kola před koncem extraligy riskovat.

Zlatá přilba dopsala soupisku o Kennetha Bjerreho, Gleba Čugunova, Mateje Žagara a Grzegorze Zengotu. Právě posledně jmenovaný se s bílým koníkem vrátí do vyšší české soutěže a řeší otázku cizince, zatímco zbytek týmu zůstává klasický. Václav Milík je stejně jako v Pardubicích v základní sestavě stejně jako Hynek Štichauer a Patrik Mikel, takže na Josefa Nováka zůstane vesta náhradníka.

„Tomaszi Jedrzejakovi přeložili ligu v Rzezsowě na neděli a Patryk Dudek jede závod top jezdců polské extraligy,“ komentuje svůj výběr Lubomír Vozár, který strávil včerejší den zaslouženým odpočinkem u vody. „Vašek není náhradník. Nebudu riskovat, dnes jsou závody v Liberci, a kdyby se něco stalo, byli bychom bez juniora, proto to jistím Pepou Novákem.“

Silná Žarnovica by mohla do pardubických plánů zapadat, kdyby připravila jejich pronásledovatele o tabulkové body. „Uvidíme v neděli,“ nepouští se Lubomír Vozár tradičně na tenký led spekulací, nicméně sympatiemi k pořadatelům se netají. „Ať doma vyhrajou a natáhnou si diváky. Ale uvidíme…“

Sestava na zítřejší odpoledne: 9 Patrik Mikel (junior ACCR/SMF), 10 Václav Milík, 11 Grzegorz Zengota (PL), 12 Hynek Štichauer, 19 Josef Novák

Praha: jediný junior

Pražané jsou letos jediným extraligovým týmem, který nepoužil jediného zahraničního závodníka. Sebastian Ulamek zůstává na jejich soupisce i nadále víceméně jen pro formu. Přesto Tomáš Topinka do pěti kol soutěže anno domini 2018 nominoval osm závodníků, o jednoho méně než Ján Daniel, jenž má v tomto směru vrch. Navzdory proklamacím o podpoře juniorů však na nástup před hlavní tribunu žarnovického Městského stadiónu přivede jediného borce mladšího jednadvaceti let.

„Fíla se necejtí ještě fit,“ připomíná pražský kouč heroický výkon svého závodníka, který v tropické neděli v Divišově vyhrál juniorský titul. „Tak jsem ho nechal stát. Chlupa jsem půjčil do Slanýho, tak jedeme na jednoho juniora.“

Oním juniorem je Jan Kvěch, který právě v Žarnovici vyhrál svou první extraligovou rozjížďku vůbec. Doplňují jej Matěj Kůs, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub v základní čtveřici a Josef Franc na postu náhradníka.

V pozici o bod za Pardubicemi, o bod před Slaným by pro Prahu bylo stejně jako pro Slaný ideálním řešením zítřejší žarnovické partie vítězství. „Jedeme závodit,“ reaguje Tomáš Topinka ne zrovna průlomovým sdělením. „Jak to bude, tak to bude. Vítězství by se nám hodilo, ale to maj‘ v rukách kluci. Je dobrý, že Žarnovica má Vaculdu, to extraligu oživí.“

Sestava na zítřejší odpoledne: 13 Matěj Kůs, 14 Zdeněk Holub, 15 Jan Kvěch (junior ACCR/SMF), 16 Ondřej Smetana, 20 Josef Franc

Foto: Karel Herman

Žarnovica – 3. srpna
Letošní extraligový ročník slyne obrovskou vyrovnaností Pardubic, Prahy a Slaného. S tím je však konec, protože v neděli jim na svém Městském stadiónu bude konkurovat také SC Žarnovica. Její kouč Ján Daniel totiž konečně nahlásil Martina Vaculíka. A protože jeho náhradníkem se stane Adrian Gala, dá se očekávat, že slovenský celek dokáže zamíchat karty v partii o titul, kterou si ostatní družstva vyložila. Sestavy přináší rovněž návrat Grzegorze Zengoty do extraligy ve vestě s pardubickým koníkem, pražskou sestavu s jedním juniorem a tradiční slánský kvartet.

Tipujte:

 Loading ...

Oficiálně nahlášené sestavy nedělní extraligy v Žarnovici:

Foto: Karel Herman

Žarnovica – 25. července
Ani ve svých šestnácti letech nebyl jen takový nějaký plochodrážní Martin Nikdo ze slovenské Žarnovice, kde sport levých zatáček pokračoval vlastně je setrvačností, a kde zimní Autoslide pomalu zastiňoval i slavnou Zlatou přilbu SNP. Brzy se postaral, že příjmení Vaculík nebylo slavné jen kvůli otcovi Zdenovi. Pracoval tvrdě od juniorských let a etabloval se v české extralize v dobách, kdy v ní jezdila také světová špička, mezi níž se ostatně zařadil. Po Slaném startoval za Mšeno, trojkoalici Dak Moto Plzeň Divišov, Pardubice a konečně za Žarnovicu. Jenže okolnosti chtěly, aby vestu slovenského klubu oblékl pouze třikrát. Příští neděli však v Žarnovici rozhodně chybět nebude, o čemž si magazín speedwayA-Z si s Martinem Búrim, přičemž nebude na škodu si extraligové výkony slovenského esa připomenout.

Jaký je Váš názor:

 Loading ...

„Na začátku sezóny jsme s Matěm byli dohodnutí na téměř všechny extraligy,“ říká Martin Búri, předseda SC Žarnovica. „Dopadlo to, jak dopadlo, takže po zranění pojede až nyní 5. srpna. Druhou věcí jsou problémy s finanční podporou od státu, který dal letos na plochou dráhu rovnou nulu podobně jako všem organizacím motocyklového a automobilového sportu. Jednoduše se paní ministryně asi rozhodla zlikvidovat tento druh sportu. Pokud se týká města, už jsme konečně s ním podepsali dotaci a čekáme na peníze, stejně na tom jsme s Banskobystrickým krajem, z kterého máme přidělené peníze asi v padesátiprocentní výši loňské dotace, ale ještě nepřišly.“

Přitom Speedway Club organizuje závody pravidelně měsíc co měsíc a jeho závodníci také rozhodně nesedí doma za pecí. „Další sezónu asi začneme až v polovině srpna,“ povzdechne si Martin Búri. „Protože dělat tolik závodů a kvalifikaci do SGP, na kterou si musíme půjčovat peníze, to se nedá. Takže máme polovinu sezóny a žádné peníze z dotací, což výrazně ovlivnilo sestavování naší startovky na extraligy. Nad vodou nás drží sponzoři a fanoušci, kteří platí vstupní, a něco bylo odložené vloni, ale ligové výjezdy lepíme. Trochu víc jsme čekali i od našich chlapců, kteří jsou pro nás prioritou. Snažíme se v první řadě, aby jim nechyběly peníze do nás. Takže taková je situace, ale rýsuje se zlepšení, proto chceme poslední utkání extraligy odjet výrazně posilnění. Jak to vyjde, ukáže čas…“

Účinkování Martina Vaculíka v české extralize rok za rokem:

Poznámka: vítězství v jediné rozjížďce květnového utkání ve Mšeně, jež bylo předčasně ukončeno, není v přehledu zohledněno

Debut:

Dvanáctý den měsíce září roku 2006 se Milan Mach hodně zapotil. Mířil k obhajobě titulu z předchozí sezóny a druhý den jej čekalo šesté kolo soutěže v Plzni. Ve své sestavě musel postupně oželet Sebastiana Ulamka, Wieslawa Jaguse a Tomasze Chrzanowskeho kvůli jejich závazkům ve švédské, resp. ruské lize. To již věděl, že bude muset startovat také bez Jiřího Štancla, který předchozí neděli v Newcastlu v utkání svého anglického klubu proti Isle of Wight prolétl skrz mantinel, protože mu praskla řidítka. A na marodce po závěrečné juniorce v Plzni, kde prohrál svůj loňský titul s Filipem Šiterou, dle i Martin Málek.

Dnes by v takové situaci mohl slánský kouč pouze hodit ručník do ringu. Tehdejší pravidla mu však umožnila postavit nabitou sestavu, kterou tradičně opřel o dva Poláky, Slawomira Drabika a Pawla Stazska. Post juniora obsadil Martin Gavenda, před přestupem do Prahy tehdy ještě kmenový závodník Březolup, jenž hostoval ve Slaném. Základní sestavu doplnil Miroslav Fencl, jenž možná ani sám ještě netušil, že už během zimy pověsí kombinézu na hřebík.

Martin Vaculík ve středu 13. září 2006 přímo v borských boxech komentuje svůj extraligový debut v šesté jízdě:

„Mám celkem dobré dojmy. Škoda, že mám jen jeden bod. Start byl špatný, zvedlo se mi to. A pak to bylo těžké na předjíždění.“

S náhradnickou dvacítkou jel Martin Vaculík. Bylo mu šestnáct a tehdejší reglementy nepovažovaly držitele slovenských licencí za cizince, což se mělo změnit právě díky výkonům Martina Vaculíka. Rovnováha mezi Čechy a Slováka v extralize posléze přišla zase až loni v souvislosti s účinkováním SC Žarnovica. Nicméně dnešní vítěz dvou závodů Speedway Grand Prix měl před dvanácti lety všechny své úspěchy teprve před sebou. Bylo mu šestnáct a křtu extraligovým ohněm se dočkal v rozjížďce s číslem šest.

Nahradil v ní Martina Gavendu, aby v první zatáčce připravil o bod Josefa France. Do konce podniku stačil Martin Vaculík dodat ještě tři další body. Slaný zvítězil a přiblížil se k titulu, který vskutku potvrdil hned další týden v Praze a to nezávisle na výsledku posledního závodu před svým domácím publikem.

Nečekaný výsledek:

Jistě není bez zajímavosti, že ve stejném závodě zaznamenal svůj extraligový debut rovněž Matěj Kůs. Kouč Radomír Semela předvídal nějakou kličku od Tomasze Gapinskeho, proto nechal prozíravě svého juniora dojet na Bory i se dvěma motocykly v dodávce, což se mu vyplatilo, když se Polák na český tým vskutku vykašlal. Martina Vaculíka a Matěje Kůse pochopitelně spojuje celá řada závodů, v nichž nastoupili proti sobě, čehož může být výmluvným důkazem jejich duel ve finále loňské Zlaté přilby SNP. Tady Slovák vrátil Pražanovi i s úroky jeho sedm let starou porážku.

Držme se však tématu působení Martina Vaculíka v české extralize. Ve Slaném zůstal čtyři další sezóny, než jej zlákala lepší nabídka Mšena. S ním vyhrál titul a třetí přidal s Pardubicemi před třemi léty. To však již jeho závodnické priority ležely jinde, přesto se však zajímal o starty v naší vyšší soutěži. Od svého debutu roku 2006 se bez jeho účasti obešel pouze extraligový ročník 2016, kdy jej Lubomír Vozár do své sestavy nepovolal. A protože současná pravidla povolují účast jediného cizince a české kluby se odklonily od angažmá zahraničních es, nebýt vstupu SC Žarnovica na scénu, působení Martina Vaculíka v české extralize by se možná už jednou provždy uzavřelo.

Doposud Martin Vaculík odjezdil v barvách pěti týmů dohromady pětatřicet závodů české extraligy plus jeden navíc, který byl záhy zrušen kvůli dráze, jejíž stav jury seznala jako neregulérní. Mnoho z nich bylo výtečných, na jiné by slovenský závodník nejraději rovnou zapomenul. Vůbec bez porážky skončil dvakrát, poprvé až roku 2015 v Praze, podruhé loni v Žarnovici. Nicméně jeden z nejskvělejších extraligových mítinků odjel v srpnu 2011 v Pardubicích.

Protože po sezóně 2010 zabalila svůj extraligový krám Plzeň, zbyla v soutěži jen čtyři družstva. Proto se modifikovalo play-off a semifinále zůstalo jen pro druhého a třetího. Suverénem bylo Mšeno, jež šlo od vítězství k vítězství.

Martin Vaculík se ve středu 10. srpna 2011 těší vítězství svého Mšena nad Pardubicemi:

„Mám z toho radost. Rád bych poděkoval svému týmu a také Danu Landovi. Je to můj mentální kouč. Stará se o mou hlavu, je to borec. Jeho pobyt v depu mně pomáhal, díky i otcovi a mechanikům. Bojoval jsem za klub, vyhráli jsme, patříme do finále, silnější klub není. Byly dobré jízdy, líbily se mi. A když se vyhraje, je to super.“

Jenže Pardubice doma nechtěly prohrát a svůj kádr na duel se Mšenem doplnily o Angličana Bena Barkera a zkušeného Švéda Magnuse Zetterströma. František Liebezeit kontroval nominací Grega Hancocka a Martina Vaculíka. Jenže nasazení slovenského závodníka se nelíbilo klubovému výboru a vedlo k roztržce kouče se samotným šéfem Rudolfem Greplem.

V žilách Františka Liebezeita vždy kolovala horká krev. Prásknul do stolu, takže závod nakonec sledoval z divácké tribuny, když si dokonce kupoval lístek. Petr Vandírek, který narychlo převzal tým, však důvody svého předchůdce pochopil dokonale a jeho záměr zužitkoval beze zbytku. Pracoval se svými cizinci, Američan naplno proměnil žolíka a na ovále byl sedmkrát i Slovák, v jehož boxu nechyběl zpěvák Daniel Landa coby mentální kouč.

Greg Hancock a Martin Vaculík dali dohromady osmatřicet (!) ze čtyřiceti sedmi mšenských bodů celkem. A když byl Magnus Zetteström diskvalifikován z poslední jízdy, protože mu mechanik zfušoval výměnu karburátoru, Mšeno o jeden bod předčilo Pardubice. Inu, i takové věci pamatuje česká extraliga!

Jako žolík buď vůbec nic anebo nejčastěji úplně všechno:

Během dvanácti let působení Martina Vaculíka se logicky vyvíjela také česká extraliga. V prvních letech jeho účasti těžila ještě z progresivních prvků působení Michala Stárka a jeho MPM Trading. Roku 2010 se vrátila k dvojutkání, aby s nimi prožila vůbec nejlepší období své historie a to nejen při stylu závodů jednoho družstva proti druhému. Po renesanci čtyřčlenných týmů v sezóně 2015 vlastně až letošek začal omývat ředidlem fádní šeď, do jejíž plechovky se vyšší česká soutěž ponořila takřka až po uši, a to především díky vyrovnanosti trojice Pardubice – Praha – Slaný.

Starty Martina Vaculíka ji však mohou povznést ještě výše, protože s ním v sestavě bude Speedway Club Žarnovica nepochybně usilovat o umístění na pódiu. Odložme však stranou spekulace, co bude, co nebude a co by mohlo, potažmo nemohlo být a povězme si ještě o jedné statistické zajímavosti, jež je s postavou nejlepšího slovenského plochodrážníka všech dob spojená.

Prvky strategického taktizování lze v naší lize vystopovat už v jejím pravěku. Nicméně žolík od dvojnásobné body, který se po vzoru britské ligy objevil už v prvním ročníku světového poháru družstev, se v české extralize objevil až v sezóně 2008. Jako první jej použil Milan Mach v rozjížďce s číslem devět úvodního extraligového závodu na pražské Markétě. Neobešlo se to bez handrkování, zda slánský kouč porušil nebo neporušil řády, když změnu nezavolal na věž, ale tehdy řády ukládaly manažerům jedinou povinnost, a sice aby o užití taktické rezervy joker věděli ostatní závodníci, když vjíždějí na ovál. V tomto směru bylo svědomí Milana Macha stejně čisté jako panenství panny Orleánské.

Martin Vaculík v úterý 15. dubna 2008 na pražské Markétě na téma svého nepovedeného debutu v roli jokera:

„Laboroval jsem s motorkou. Nevím, co říct. Dneska jsem posral, co se dalo…“

A tak se jako vůbec první závodník v české extralize pro dvojnásobné body vydal Martin Vaculík. Už byl úřadující mistr republiky jednotlivců, v sedmnácti letech nejmladší plochodrážník vůbec, jemuž se takový kousek povedl. Ale zatímco Richard Wolff sebral v první zatáčce vedení mšenskému Tomáši Topinkovi, Slovák po špatném startu trčel beznadějně poslední za Zdeňkem Simotou.

Od té doby manažeři české extraligy povýšili Martina Vaculíka na žolíka ještě třikrát. A on je na rozdíl od Milana Macha, jemuž před deseti lety přivezl nulu, rozhodně nezklamal, protože pokaždé se vracel do boxů se šesti body. Nicméně ne vždy byla taková darda k užitku celého klubu. V září 2010 Slaný v Pardubicích stejně prohrál 52:41. Stejná historie se opakovala o tři roky později, když středočeský klub ve Svítkově vypadl v semifinále play-off,jelikož domácí vyhráli 50:43. Ale pravda šest bodů, jež Martin Vaculík získal jedním šmahem, loni v červnu na druhou stranu ve Slaném pomohlo Žarnovici na nejnižší stupínek pódia.

Bylo to naposledy, co slovenský tým získal pódiové umístění v extralize. A tak se můžeme naposledy obrátit do historie, abychom konstatovali, že jak AMK Žarnovica, tak SC Žarnovica za tři roky svých startů mezi elitou doposud odjely dvacet závodů. Oby kluby spojují rovněž třetí příčky coby nejlepší výsledky. Automotoklub byl v pětaosmdesátém třetí v Žarnovici a v Praze, Speedway Club loni v Pardubicích, v Žarnovici a již zmiňovaném Slaném.

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer