Plzeň – 24. srpna
Nejprve Eduard Krčmář. Pak Adam Bubba Bednář. Dál Hynek Štichauer. V červnu Jan Jeníček a v červenci Matouš Kameník. Tito všichni se letos objevili aspoň jednou na pozici leadera českého přeboru. Ten vrcholí pozítří odpoledne na plzeňských Borech a díky sedmnácti přihlášeným začne program kvalifikační rozjížďkou.
Tipujte:
Loading ...
Matouš Kameník vede český přebor | foto Karel Herman
V ideální výchozí pozici pro zisk přebornického titulu se nachází Matouš Kameník. Na Borech bude mít náskok šesti tabulkových bodů před Janem Jeníčkem. Avšak konkurenci zahustí skoro všichni dosavadní muži soutěže.
Inu, skoro… Adam Bubba Bednář bohužel vypadl ze hry po červnovém pádu během českého šampionátu dvojic ve Slaném. Sanitka s ním odhoukala do nemocnice s fakturou kotníku. Nucená závodní pauze se zdá být minulostí.
Junior pražské Markéty včera v Liberci a dnes v Praze absolvoval po zranění své první tréninky. Na sobotu není přihlášen, ale šestá příčka aktuálního pořadí přeboru mu nabízí slušnou výchozí pozici pro mistrovství republiky jednotlivců.
Do něho jsou na základě loňského pořadí kvalifikování Václav Milík, Jan Kvěch, Eduard Krčmář, Hynek Štichauer, Petr Chlupáč, Daniel Klíma, Josef Franc a Martin Málek. Posledně jmenovaný březolupský borec ovšem zatím letos na ovály nevyjel.
Proto z přeboru postoupí devět mužů. Průběžná klasifikace se ale redukuje o borce, kteří se kvalifikovali z titulu loňského umístění. Nejen o třetího Eduarda Krčmáře a pátého Hynka Štichauera, nýbrž i desátého Daniela Klímu a jedenáctého Petra Chlupáče.
Domácí Matěj Frýza chce potvrdit svůj postup do českého šampionátu | foto Karel Herman
Tato devítka se zdá být jasná. Leader Matouš Kameník a jeho nejbližší pronásledovatel Jan Jeníček ztrácející šest bodů. Vojtěch Šachl a Adam Bubba Bednář, jejichž kvalifikační duel v dubnové Praze oteplil mrazivý večer. Jaroslav Vaníček, Jan Macek, opět s kopřivnickou klubovou příslušností. Jan Hlačina se svitavskou bednou, Matěj Frýza a Bruno Belan.
Ale za nimi jsou David Hofman, Jaroslav Petrák a další, kteří se nechtějí smířit s rolí hráčů druhých houslí a zmocnit ve v českém finále aspoň náhradnických postů. A do toho Ondřej Smetana. Při svém letošním přeborovém debutu se do kvalifikačního procesu o šampionát republiky už nezapojí přímo. Body soupeřům brát bude.
A právě jeho přihláška určila podobu sobotního rozpisu. Závodníků se sedmnáct, proto se čtyři z nich pustí do kvalifikační rozjížďky. Bernou mincí je postavení v současné klasifikaci. Obsazení Daniel Halamka, Štěpán Melč, Štěpán Ševčík a Ondřej Smetana. A odměnou tři místa v hlavním závodě.
Liberec – 13. července
Tak by se daly nazvat sobotní závody v Liberci, ale i v Divišově. Během sezóny nastřádaná data z E speedway motocyklů a množství hodin strávených okolo jednotlivých jezdců s éčky, přináší ovoce. Adam Nejezchleba v sezoně vyzrál v opravdového závodníka. Naučil se připravovat se na jednotlivé závody a odolávat někdy kousavým narážkám.
Adamova cesta
Adam Nejezchleba prožil úspěšný víkend | foto Karel Herman
Liberec byl poslední letošní závod mistrovství republiky stopětadvacítek a on se chtěl ukázat na domácí půdě v tom nejlepším světle. Cesta do Liberce byla tak trochu jako z pohádky. Táta Adama v sobotu ráno naložil na autobus směr Liberec. Věci na závodění v tažce a na zádech batoh.
Spíš to připomínalo nástup hokejistů než plochodrážního jezdce. V Liberci už na něho čekal vůz, aby jej přivezl do Starých Pavlovic.
Vedoucí E týmu Tomáš Kollert vulgo Hugo měl motocykly již v depu připravené jak pro Adama, tak pro polského mladíčka Juliana Wroneckeho. V týmu panovala obava, jak se budou v panujícím vedru chovat baterky.
Julian Wronecki přišel o finále jen díky pádu | foto Pavel Fišer
Týmové rozhodnutí bylo jasné. Číslo jedna Adam a záda s technikou mu bude krýt týmová dvojka Julian. Vše nakonec klaplo na jedničku. Škoda pádu Juliana, který mu zabránil postupu do finále.
První místo Adama pouze potvrdilo, že E speedway tým v letošní sezóně plní, co si zadal. A Adam Nejezchleba v neděli ještě závodil v Divišově ve flat tracku a prvním místem tak uzavřel své víkendové závodění.
Liberecký klokan
Liberecké barvy hájil také Michael West | foto Karel Herman
V sobotu se v Liberci jel také český přebor. Liberec do závodu nasadil Michaela Westa. Australský mladíček, co trénoval před závody v Liberci a Slaném, byl na liberecké dráze jak štika v rybníku.
Bojovnou jízdou se dostal až do finále, kde na naše borce v uvozovkách nestačil a skončil celkově na čtvrtém místě. Většina závodníků se také zapojila do akce zdravotních klaunů a červeným nosem tak plochá dráha podporuje děti, které v nemocnicích čekají na uzdravení.
Liberec – 8. července
Sobota tušila horký den a oblékla si krátkou sukénku. Jenže červenec to přehnal a vyhodil ji po stupnici pana Celsia pořádně vysoko, až by slovutný švédský fyzik neobhájil své tvrzení, že se dívá nahoru jen proto, aby zjistil, kdy se vaří voda. Vyprávění Věroslava Kollerta, že mu předevčírem sahala dešťová voda až do depa znělo jako historky o Švédech na pražském mostě. Předposlední přebor opanoval Eduard Krčmář. Čtyři triumfy v základní části vyšperkoval finálové sólem před zraky Jaroslava Vaníčka. Pražský junior měl s postupem namále. Pykal diskvalifikací za kolizi s Vojtěchem Šachlem, jenž své depo vyklízel předčasně s bolavým ovázaným kotníkem. Po strhující bitvě s Michaelem Westem skončil třetí Matouš Kameník. Mistrovské stopětadvacítky se staly jednoznačnou kořistí Adama Nejezchleby, Karel Průša potvrdil titul druhou příčkou.
Nejlepší trojice: zleva Jaroslav Vaníček, Eduard Krčmář a Matouš Kameník | foto Karel Herman
Horké pavlovické odpoledne
Vedro bylo vskutku velké | foto Pavel Fišer
Červencové vedro jako v peci vítalo třináct účastníků letošního předposledního přeboru. „Předevčírem byla voda až v depu,“ vzpomínal Věroslav Kollert na nedávné slejváky. „Ucpávaly se kanály a dneska se práší,“
Vynechal se nástup a šlo se rovnou na věc. Pětistovky přitom předběhly kolibříky a Jaroslav Vaníček projel cílem jako první dnešní vítěz. Jeho trojku vzápětí vyrovnal Matouš Kameník, když celá kola držel na uzdě Vojtěcha Šachla. Rozjížďka s číslem tři začala překvapením.
I když pověst Jana Jeníčka jako pohotového startéra se v letošní sezóně po českých oválech již dávno rozšířila. Z pozice od mantinelu se ale řítil Eduard Krčmář, jenž záhy převzal vedení. Petru Chlupáčovi ovšem trvalo mnohem déle se před pardubického juniora, který po svitavském vítězství vedl celý přebor, posunout.
Matouš Kameník (červená) vzdoruje Vojtěchu Šachlovi (modrá) | foto Karel Herman
Pražan jej podjel v nájezdu do druhé zatáčky ve druhém kole a okamžitě pacifikoval pokus Jana Jeníčka o odvetu. Jako první své úvodní vítězství obhájil Jaroslav Vaníček v rozjížďce s číslem čtyři. Druhý Pražanův triumf ovšem nebyl prostý problémů.
Jaroslav Vaníček komentuje rozjížďku s číslem čtyři:
„Jel jsem na venku, Vojtu to natáhlo, neudržel motorku. Napálil mě a šli jsme oba přes hák. Přistála na mě motorka.“
Jaroslav Vaníček (žlutá) objíždí Jana Jeníčka (bílá) a Michaela Westa (modrá) | foto Karel Herman
V první zatáčce objížděl Vojtěcha Šachla, jemuž se povedl start, ale oba skončili na zemi. V repete Jaroslav Vaníček odvedl Michaela Westa, jenž teprve v neproporcionálním rozpisu do závodu vstupoval. Eduard Krčmár hrál sólo v rozjížďce s číslem pět. Matěj Frýzy se blýsknul hned vzápětí. Úvodní nulu z třetí jízdy proti silným jménům nemohl odčinit lépe než suverénním triumfem.
Eduard Krčmář neprohrává
Eduard Krčmář (červená) vodí Petra Chlupáče (bílá) | foto Karel Herman
Třetí série dnešním závodem opět trošičku zamotala. Matouš Kameník jel v sedmé jízdě na ovíl podruhé. Během úvodního okruhu si vyvzdoroval vedení před Matějem Frýzou. Hned na to Jan Jeníček bral první trojku, což posílilo jeho šance na postup do závěrečné části. Ta se skládala pouze z finálové rozjížďky, k níž nepomohla žádná semifinále.
Jan Jeníček komentuje průběh závodu:
„Dneska mi přivezli nový motor. Šli jsme naostro, motorka jede dobře, ale nejsem si tolik jistej. Má to jinej zvuk, ale ještě pár tréninků a bude to dobrý.“
Matěj Frýza (žlutá) má za sebou Bruna Belana (bílá), Jana Hlačinu (modrá) a Štěpána Melče (červená) | foto Karel Herman
Rozjížďka s číslem devět měla vidět další start – cíl v podání Eduarda Krčmáře. A také, že ano. slánské eso se ujalo vedení před Michaelem Westem. Jenže Vojtěch Šachl ve druhém kole upadl ve druhé zatáčce. Na zem šel raději i Daniel Halamka.
Pražský junior byl diskvalifikován, navíc s bolavou nohou z dalšího pokračování odstoupil. „Mám oteklej kotník,“ mračil se. „Neudržel bych se v háku. Hrozně to bolí.“
Při opakovačce Eduard Krčmář opět úřadoval naplno. A když bez větších problémů vyhrál rovněž jedenáctou jízdu, stal se prvním finalistou. O svých soupeřích zatím neměl pražádné tušení. Jaroslav Vaníček v rozjížďce s číslem dvanáct svedl úžasný duel s Matějem Frýzou, jenž se ujal vedení.
Po startu finále vede Eduard Krčmář (žlutá) před Jaroslavem Vaníčkem (bílá) a Michaelem Westem (červená) | foto Karel Herman
Od druhého kola byl na koni, jenže devět bodů neskýtalo velkou naději. Ostatní pretendenti postupu na sebe narazili v rozjížďce s číslem třináct, jíž se základní část uzavřela. Michael West prve v desáté jízdě koukal na výfuk Petra Chlupáče, nicméně nyní vypálil dopředu současně s letem pásky.
Odolal tlaku Matouše Kameníka, jemuž deset bodů stačilo na druhé místo po základní části. A protože Petr Chlupáč trčel na třetím místě, byl venku, kdežto do finále šel nejen Michael West, ale také Jaroslav Vaníček.
V klíčové sérii Eduard Krčmář odstartoval jako plochodrážní pánbůh. Ohlédl se až v cíli, kde měl desetimetrový náskok před Jaroslavem Vaníčkem. Na třetí místo se již v úvodním výjezdu na úkor Michaela Westa prosadil Matouš Kameník.
One electrical man show
Filip Kasan (bílá) vede před svým odstoupením Jaroslava Hajka (žlutá) | foto Karel Herman
Z deseti kolibříků v doprovodném mistrovském závodě bylo po tréninku devět. Luboši Hromádkovi totiž o tréninku prasknul rozvodový řetízek. Karel Průša přijel s vidinou zisku titulu. A hned v rozjížďce s číslem jedna se mu vydal naproti triumfem ve stylu start – cíl před svým nejbližším pronásledovatelem Petrem Markem.
Vzápětí prožil velký pech Filip Kasan. Ve druhém okruhu musel odstoupit z vedoucí pozice. Pak již nezískal ani bod. jeho triumf zdědil krajan Jaroslav Hajko. Jemu nakonec unikla finálová jízda o onen pověstný kousíček. Leč popořadě…
V rozjížďce s číslem tři vyjel prvně na ovál Adam Nejezchleba. Svůj elektrický motocykl dostal do cíle před Karlem Průšou. A když hned na to Petr Marek přijel do cíle jako vítěz, celá trojice disponovala pěti body.
Karel Průša potvrdil titul | foto Karel Herman
Velké ambice neskrývala ani Štěpánka Nyklová. Poprvé šla do akce v rozjížďce s číslem čtyři, kdy ji Petr Marek spodní stranou první zatáčky připravil o vedení. Z konfrontace s Adamem Nejezchlebem a Petrem Markem v rozjížďce s číslem sedm nešlo vytěžit více než jediný bod.
Ještě předtím vyhrál Karel Průša pátou jízdu, jež se musela opakovat vinou najetí Romana Štoly do pásky. Slaňák měl osm bodů, Petr Marek také. Adam Nejeczhleba v sedmé jízdě porazil Juliana Wroneckeho a dostal se na hodnotu devět.
Štěpánka Nyklová byla v cíli hned za ním. Jaroslav Hajko se totiž po spodní straně prvního oblouku probil pouze před Mariána Jirouta. Mohl se opřít o šest bodů, kdežto severočeská blondýnka ve slánské vestě jen o pět.
Adam Nejezchleba (bílá) má za zády Petra Marka (červená), Štěpánku Nyklovou (bílá) a Filipa Kasana (modrá) | foto Karel Herman
Okamžik postupové pravdy přinesla rozjížďka s číslem devět. Copak o to, Karel Průša vyhrál, ale jemu nemohlo finále už uniknout. Štěpánka Nyklová ale ustrážila Jaroslava Hajka, což se při bodové rovnosti stalo klíčovým momentem pro postup. Julian Wronecki, který mohl v desáté jízdě proměnit postup v realitu, upadl. Stejně však jezdil poslední a Adam Nejezchleba, Petr Marek a Marián Jirout si své posty před ním dobře chránili.
Adam Nejezchleba svou triumfální sérii protáhl také do finále. Odstartoval jako první, kdežto Karel Průša za jeho zády musel odrážet nájezdy Petra Marka. A Štěpánka Nyklová uzavírala řadu.
Hlasy z depa
„Super,“ komentoval Eduard Krčmář své vítězství. „Přebor beru jako trénink, nemám tolik závodů, tak jedu tady. Je lepší sedět na motorce. Dám motory na servis před světovým pohárem, budu se tam snažit udělat výsledek a sehnat angažmá v Polsku, ať se mnou nevyjebou jako letos.“
Jaroslav Vaníček leje šampaňské za krk Eduarda Krčmáře | foto Pavel Fišer
„Zezačátku to bylo dobrý,“ uvažoval Jaroslav Vaníček. „Uprostřed závodu se to neodvíjelo, jak bych chtěl. Měl jsem hnusnej pád, jedna motorka kompletně na odpis. Skočil jsem na druhou a nakonec se bedna povedla.“
„Bylo to velice dramatický, hlavně ta finálovka,“ nechal se slyšet Matouš Kameník. „Ten Klokan mě pořád dojížděl, jsem šťastnej, že se bedna povedla. Radši mám delší dráhy. Tohle je moc malý, ale dobrý, jen trošku hopsavý.“
„Zezačátku nic moc, pak jsme našli nastavení motorky,“ vyprávěl Matěj Frýza. „Na půllitru jsem tady jel poprvý. Učím se a na konci už to bylo lepší. Mohlo být hůř.“
„Bylo to lepší než normální,“ filozofoval Bruno Belan. „Ale mohlo to bejt ještě lepší.“
„Nic moc,“ vrčel Jan Jeníček. „Ta poslední jízda. Start jsme měli všichni stejnej, z výjezdu mě to vytáhlo. Zatáčka u depa byla překropená, protočil jsem se a ztratil rychlost. V Plzni uvidíme, udělám pro titul všechno. Snad nebude takový teplo, bude to srpen.“
Kolize Vojtěcha Šachla (červená) s Jaroslavem Vaníčkem (žlutá) | foto Karel Herman
TOT
FIN
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3
12
1.
2. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 X 3
9
2.
3. Matouš Kameník, Pardubice
3 3 2 2
10
3.
4. Michael West, AUS (DMU)
2 2 2 3
9
4.
5. Petr Chlupáč, Praha
2 2 3 1
8
6. Matěj Frýza, Plzeň
0 3 2 2
7
7. Bruno Belan, Slaný
2 2 2 1
7
8. Jan Jeníček, Pardubice
1 1 3 1
6
9. Vojtěch Šachl, Praha
2 0 1 –
3
10. Jan Hlačina, Pardubice
1 1 0 0
2 (los)
11. David Hofman, Pardubice
0 1 0 1
2 (los)
12. Štěpán Melč, Plzeň
1 0 1 0
2 (los)
13. Daniel Halamka, Praha
0 0 1 0
1
Finálové drama: Jaroslav Vaníček (bílá) vs. Michael West (červená) | foto Pavel Fišer
Aktuální pořadí seriálu:
PHA
PLZ
KOP
CHA
SVI
LIB
TOT
4.4.
22.4.
8.5.
27.5.
24.6.
8.7.
1. Matouš Kameník, Pardubice
10
14
12
10
12
16
74
2. Jan Jeníček, Pardubice
7
10
11
11
20
9
68
3. Eduard Krčmář, Slaný
20
20
–
–
–
20
60
4. Vojtěch Šachl, Praha
NQ
5
9
16
18
8
56
5. Hynek Štichauer, Pardubice
11
–
18
20
–
–
49
6. Adam Bubba Bednář, Praha
18
11
20
–
–
–
49
7. Jaroslav Vaníček, Praha
9
9
–
12
–
18
48
8. Jan Hlačina, Pardubice
2
7
5
8
16
7
45
9. Jan Macek, Praha
5
12
10
18
–
–
45
10. Petr Chlupáč, Praha
16
16
o
–
–
12
44
11. Daniel Klíma, Praha
12
18
14
–
–
–
44
12. Matěj Frýza, Plzeň
6
8
8
9
–
11
42
13. Bruno Belan, Slaný
8
4
7
7
–
10
36
NC Michael West, AUS (DMU)
–
–
–
14
–
14
28
14. David Hofman, Pardubice
–
NQ
2
5
10
6
23
15. Jaroslav Petrák, Pardubice
3
1
6
–
11
–
21
16. Michal Baštecký, Praha
4
6
3
6
o
–
19
17. Daniel Halamka, Praha
1
NQ
0
2
9
4
16
NC Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
–
–
16
–
–
–
16
18. Štěpán Melč, Plzeň
0
2
4
4
–
5
15
NC Ruben Guikema, NL
–
–
–
–
14
–
14
19. Josef Franc, Praha
14
–
–
–
–
–
14
20. Radek Bambuch, Kopřivnice
–
0
1
1
8
–
10
21. Štěpán Ševčík, Divišov
NQ
NQ
–
3
–
–
3
22. Pavel Čermák, Divišov
0
3
–
–
–
–
3
23. Oliver Schmid, Plzeň (250 ccm)
–
0
–
–
–
–
0
Trio nejlepších kolibříků: zleva Karel Průša, Adam Nejezchleba a Petr Marek | foto Pavel Fišer
MR 125 ccm:
TOT
FIN
1. Adam Nejezchleba, Liberec (E)
3 3 3 3
12
1.
2. Karel Průša, Slaný
3 2 3 3
11
2.
3. Petr Marek, Praha
2 3 2 2
9
3.
4. Štěpánka Nyklová, Slaný
2 1 2 3
8
4.
5. Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica
3 2 1 2
8
6. Julian Wronecki, PL (E)
2 1 2 F
8
7. Marián Jirout, Pardubice
1 1 0 1
3
8. Roman Štola, Mariánské Lázně
0 1 1 1
3
9. Filip Kasan, SK – Žarnovica
E 0 0 –
0
Poznámka: Luboš Hromádka nestartoval, protože mu před tréninkem praskl rozvodový řetízek v motoru
Medailisté šampionátu republiky 125 ccm: zleva Petr Marek, Karel Průša a Štěpánka Nyklová | foto Pavel Fišer
Konečné pořadí seriálu:
SLA
PLZ
SLA
CHA
LIB
PHA
LIB
TOT
17.4.
1.5.
13.5.
27.5.
28.5.
24.6.
8.7.
1. Karel Průša, Slaný
20
20
20
20
18
18
18
134
2. Petr Marek, Praha
14
18
18
14
16
16
16
112
NC Adam Nejezchleba, Liberec (E)
18
–
14
18
20
20
20
110
3. Štěpánka Nyklová, Slaný
16
16
16
16
9
10
14
97
4. Marián Jirout, Pardubice
11
12
9
11
10
8
10
71
5. Luboš Hromádka, Pardubice
12
14
11
12
12
7
NC
68
6. Roman Štola, Mariánské Lázně
–
11
10
–
11
–
9
41
NC Julian Wronecki, PL (E)
NC
–
12
–
–
14
11
37
NC Filip Kasan, SK – Žarnovica
–
–
–
–
14
9
8
31
NC Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica
–
–
–
–
–
11
12
23
NC Andžejs Smulkevič, LAT
–
o
–
–
–
12
–
12
Poznámka: klasifikování jsou pouze držitelé licencí AČR startující s motocykly se spalovacím motorem
Liberec – 6. července
Na sobotní odpoledne jsou do Liberce připraveny hned dva plochodrážní podniky. Závěrečný díl klasického mistrovství republiky stopětadvacítek se bude prolínat s předposledním závodem českého přeboru. Do akce se postupně dostane třiadvacet borců.
Tipujte:
Loading ...
Jan Jeníček má po svitavském triumfu dozajista chuť na další pódium | foto Karel Herman
Šampionát stopětadvacítek vede Karel Průša. Z nejvyššího stupínku pódia jej dokázal prozatím sundat pouze Adam Nejezchleba v Liberci a v Praze. Nicméně elektrické motocykly nejsou v mistrovství republiky klasifikovány.
Adam Nejezchleba má dost bodů na průběžné třetí místo, nicméně v aktuálním pořadí je ve skutečnosti třetí Štěpánka Nyklová. Druhá pozice patří Petru Markovi, jenž na leadera postrádá dvacet bodů.
Na sobotní stopětadvacítky se přihlásilo deset závodníků. Kromě tradiční české společnosti nebude chybět Polák Julian Wronecki s druhým éčkem a slovenská dvojice Filip Kasan a Jaroslav Hajko, která se u nás již prezentovala.
Adam Nejezchleba vyhrál dva závody, v šampionátu republiky ale není klasifikován | foto Štěpán Ševčík
Velkých hochů bude třináct. O mezinárodní společnost se postará Australan Michael West, jenž je díky přízni sponzora na zkušené v Evropě. Díky Eduardu Krčmářovi a Petru Chlupáčovi se do přeboru vrací česká esa.
Nicméně zuby na stupně vítězů si brousí i jejich mladší pronásledovatelé. Ke slovu přichází rozpis na třináct rozjížděk. Každý ze startujících v základní části přijede na rošt čtyřikrát, pokaždé s jiným povlakem. Závod vyvrcholí finálovou jízdou čtyř nejlepších.
Startovní listiny sobotních závodů v Liberci:
přebor ČR:
1 David Hofman, Pardubice
2 Bruno Belan, Slaný
3 Jaroslav Vaníček, Praha
4 Štěpán Melč, Plzeň
5 Matouš Kameník, Pardubice
6 Vojtěch Šachl, Praha
7 Daniel Halamka, Praha
8 Jan Hlačina, Pardubice
9 Jan Jeníček, Pardubice
10 Petr Chlupáč, Praha
11 Matěj Frýza, Plzeň
12 Eduard Krčmář, Slaný
13 Michael West, AUS (DMU)
MR 125 ccm:
1 Roman Štola, Mariánské Lázně
2 Marián Jirout, Pardubice
3 Karel Průša, Slaný
4 Petr Marek, Praha
5 Julian Wronecki, PL (E)
6 Luboš Hromádka, Pardubice
7 Filip Kasan, SK – Žarnovica
8 Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica
9 Adam Nejezchleba, Liberec (E)
10 Štěpánka Nyklová, Slaný
Karel Průša je kousíček od titulu | foto Štěpán Ševčík
Svitavy – 24. června
Bzučení RC závodních autíček se ze svitavského depa dočkalo adekvátní odezvy ze sousedního plochodrážního depa až pár minut před půl třetí, kdy devět startujících v pátém díle českého přeboru začalo ohřívat své půllitry. Ranní deště se protáhly až do dopoledne, ale svitavský ovál se díky obstarožnímu smyku povznesl ze svého neregulérního stavu. Po deseti rozjížďkách základní části začal mítink gradovat až v nadstavbové části. A to poměrně nečekaně. Dosavadní suverén Matouš Kameník upadl v prvním semifinále, z druhého nepostoupil ani Jaroslav Petrák. Pardubický matador se hnal nocí z Gorzowa, kde pomáhal Petru Chlupáčovi při SGP2. Moc toho nenaspal, navíc proměnil výstrahu za zlitý start. Finále opanoval Jan Jeníček. Vojtěch Šachl na něho permanentně dotíral, ale vyděsil jej až při průjezdu cílem. Metu protnul hned vedle Pardubičana, ale přece jen o okamžik později. Třetí příčku bral Jan Hlačina, jenž coby druhý Honza v závodě bral ke svým dnešním jmeninám také pohár.
Vojtěch Šachl, Jan Jeníček a Jan Hlačina na stupních vítězů | foto Karel Herman
Plochá dráha přehluší modeláře s hodinovým zpožděním
Matouš Kameník (modrá) vede před Janem Hlačinou (červená) a Danielem Halamkou (žlutá) | foto Karel Herman
Vysoká fistule, která se ze svitavské Cihelny ozývala okolo druhé, měla rozhodně daleko do bručení plochodrážních půllitrů. Nebylo divu. Noční deště se protáhly do až do dopoledne a tak si to zatím rozdávala pouze malá dálkově ovládaná autíčka na modelářské trati. Pátý přebor byl o hodinu posunut.
Milan Moravec, hobík z Úhřetické Lhoty, a kopřivnický bafuňář Richard Dufek, kteří stáli za post covidovou renesancí svitavské ploché dráhy, mezitím našli starý grejdr. Vytáhli jej z roští a z oválu stáhli bahno. Těsně před půl třetí se depo rozeřvalo a přehlušilo bzučení sousedních modelářů. Po tréninku opět dostal prostor traktor a dokonce i kropička.
Jan Jeníček (modrá), Vojtěch Šachl (červená) a Jaroslav Petrák (bílá) letí vstříc první zatáčce | foto Karel Herman
V depu se chystalo devět závodníků. Ze seznamu přihlášených chyběl Michal Baštecký, který se včera zničil při cyklistickém tréninku v tropickém vedru. Dlouhou noc prožil Jaroslav Petrák, který se vrátil z Gorzowa, kde pomáhal týmu Petra Chlupáče v SPG2. Nespal ani Daniel Halamka. V Bouzově se totiž konala čtyřiadvacetihodinovka na fichtlech a on kvůli Svitavám svůj opustil již v šest ráno.
Jaroslav Petrák vypráví o svém pátečním programu:
„Včera jsem dělal mechanika. O půlnoci jsme odjížděli z Gorzowa a o půl sedmé ráno jsem byl doma. Jestli jsem naspal tři hodiny? Mám ruce až na zem.“
Do čela závodu jako první skočil Matouš Kameník. Po raketovém startu dovedl za sebou do cíle rozjížďka s číslem jedna Jana Hlačinu a Daniela Halamku. Vojtěch Šachl si svůj triumf musel vzápětí vydobýt na Janu Jeníčkovi. Pardubičan reagoval bleskurychle na let pásky, ale on jen podjel v úvodním oblouku. V rozjížďce s číslem tři slavil triumf stylem start – cíl.
Po startu šesté jízdy: zleva Ruben Guikema, Radek Bambuch, Jaroslav Petrák a Daniel Halamka | foto Karel Herman
Matouš Kameník musel hned na to pokořit Jana Jeníčka, jehož start byl opět z říše pohádek. Pardubičan se třech bodů dočkal v páté jízdě. A v rozjížďce s číslem sedm byl prvním, kdo přestřihnul vítěznou šňůru Vojtěcha Šachla. „Pěkně jsem odlít,“ liboval si. „Soustředil jsem se a vybral si dobrou kolej.“
Klíčový útok přišel příliš pozdě
Jedna, ba dokonce ani dvě chybičky dnes neměly vadit. Své by k tomu řekl Jaroslav Petrák. Za svůj skvělý triumf v rozjížďce s číslem šest inkasoval tři body, ale zároveň si vyslechl i výstrahu za ulitý start. V deváté jízdě ji proměnil v diskvalifikaci. Jenže o umístění začalo jít až v nadstavbové části, do níž se dnes nedostal jen jeden borec.
Vojtěch Šachl (modrá) jde do čela před Jana Jeníčka (červená), Jana Hlačinu (bílá) a Radka Bambucha (žlutá) | foto Karel Herman
Stal se jím Radek Bambuch, který ovšem neprodal svou kůži zadarmo. „Strčil mi tam nohu,“ ukazoval Daniel Halamka své přední kolo s vymlácenými dráty. „Naštěstí vydrželo do konce jízdy.“
Naštěstí pro závodníka pražské Markéty, jehož lepší výsledek ze vzájemného souboje s Kopřivničanem poslal do semifinále. Kliku měl také Jan Hlačina. Když vyloučili Jaroslava Petráka, vedl repete deváté jízdy před Holanďanem Rubenem Guikemou a Davidem Hlačinou, než mu v závěrečném oblouku definitivně vyschla nádrž.
Jan Hlačina kroutí hlavou nad rozjížďkou s číslem deset:
„Došel mi metyl. Jarda udělal letmák, nechápu, proč nás nechali dvě kola jet, než to zastavili. To ti pak metyl dojde! To jsou ty čínský nádrže, vejde se do nich málo.“
Jan Hlačina upaluje bez metylu pro poslední bod | foto Karel Herman
Základní část uzavřela rozjížďka s číslem deset. Dopředu letěl Vojtěch Šachl. Z vedení se netěšil dlouho, Matouš Kameník ho podjel ještě v prvním nájezdu a po základní části zůstal neporažen. Jenže semifinále škrtlo všechno předchozí silným fixem. V případě pardubického juniora až přespříliš tlustým.
V prvním semifinále se ujal vedení, které mu Jan Hlačina sebral ve druhé zatáčce. Matouš Kameník se přitom poroučel k mezi. A tak místo něho do finále postoupil Ruben Guikema. Druhé semifinále bylo o poznání klidnější. Vojtěch Šachl a Jan Jeníček v něm rozdali karty pro Jaroslava Petráka a Daniela Halamku již s letem pásky.
Jan Jeníček (bílá) si ve finále drží vedení před Vojtěchem Šachlem (modrá) | foto Karel Herman
A konečně finále! Jan Jeníček zužitkoval dokonale kolej, kterou si našel, a usadil se pevně ve vedení. Zato Vojtěch Šachl zaváhal. Rychle ale překonal Rubena Guikemu, aby ještě v úvodním výjezdu poslal za svá záda rovněž Jana Hlačinu.
Až příliš pozdě mu došlo, že by mohl udeřit i na vedoucího Jana Janíčka. Zkracoval výrazně vzdálenost od něho. Ale až v poslední zatáčce zaútočil naplno. Cílem se prohnali oba současně a Vojtěch Šachl převzal vedení teprve za ním. Svůj první individuální triumf s pětistovkou slavil Jan Jeníček, který skočil do čela aktuální klasifikace přeboru.
Hlasy z depa
Jan Jeníček (bílá) vede finále před Janem Hlačinou (žlutá), Rubenem Guikemou (červená) a Vojtěchem Šachlem (modrá) | foto Karel Herman
„Dneska na jawě,“ rozhovořil se Jan Jeníček. „Jela krásně, ale pár chyb jsme udělali. Měli jsme špatný nastavení, motorka byla dost rychlá, jak jsme ji naladili. Ve finále dobrý. Odstartoval jsem a pak si říkal, v klidu, ať neudělám chybu. Trošku jsem se lek‘, když mě Vojta předjel v cíli, ale byl až za mnou.“
„Výborně se jelo,“ netajil se Vojtěch Šachl. „V základní části jsem ztratil dva body. Jel jsem na jetý gumě, abychom tu lepší hranu dali do semifinále, aby vyšel postup. Precizní start, startoval jsem bezkonkurenčně. Ve finále jsem si zvolil modrou, měl jsem ji i v semifinále. Nevybral jsem si dobrou kolej, snažil jsem se to dohnat, předjel jsem Rubena i Hláču. Nakonec jsem se rozhod‘ zaútočit na Jéňu a nevyšlo to jen o kousek. Ale jo, dobrý, závody pěkný, jízdy akční, třeba příště to bude o stupínek lepší.“
Matouš Kameník prožil velký pech | foto Karel Herman
„Bylo to dobrý,“ komentoval Jan Hlačina své pódium. „Třikrát po sobě jsem ze čtyřky dostartoval době. Vzal jsem si ji na finále. Stoupnul jsem si do koleje, odstartoval jsem dobře. Jel jsem druhej, než mě Vojta objel. Moc jsem už neměl sílu to dohnat, i když jsem se snažil.“
„Spad‘ jsem,“ vrčel Matouš Kameník. „Nevím, udělal jsem blbost. Rozjetý závody. Zejtra je Plzeň, tam jsou vždycky dobrý závody. Dobrý to bylo i dneska až na to semifinále, jsem rád, že jsem aspoň vyhrál základ, takže dobrý.“
David Hofman vodí Rubena Guikemu | foto Karel Herman
„Trénink,“ odtušil Jaroslav Petrák hodnocení dnešního závodu. „Zkoušet si věci, nepřijel jsem sem závodit. Vyloučení bylo za druhej warning, pohnul jsem se. Jak jsem si najel na vrcholek, sjelo mi to dolů. Ale říkám po SGP2 jsem úplně hotovej, naposledy jsem jel v Kopřivnici, dneska jsem závodil poprvé po dvou měsících. Nechtěl jsem do toho jít bezhlavě.“
„Pěkný,“ bilancoval David Hofman svůj svitavský debut. „Parádní pocit. Dráha se mi líbí, sedí mi dobře.“
Jan Jeníček (bílá) před sebe ve finále Vojtěcha Šachla (modrá) nepustil | foto Karel Herman
TOT
SF1
SF2
FIN
1. Jan Jeníček, Pardubice
2 2 3 3
10
2.
1.
2. Vojtěch Šachl, Praha
3 3 2 2
10
1.
2.
3. Jan Hlačina, Pardubice
2 2 1 1
6
1.
3.
4. Ruben Guikema, NL
1 2 2 3
9
2.
4.
5. Matouš Kameník, Pardubice
3 3 3 3
12
F
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
1 2 3 ex
6
3.
7. David Hofman, Pardubice
0 1 1 2
4
3.
8. Daniel Halamka, Praha
1 0 0 1
2
4.
9. Radek Bambuch, Kopřivnice
1 1 0 0
2
Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Michal Baštecký; Jaroslav Petrák za startovní přestupek výstaha v šesté, diskvalifikace v deváté jízdě; s výjimkou finalistů rozhodla o závěrečném pořadí základní část bez ohledu na výsledek semifinálových jízd
Matouš Kameník (modrá) má za sebou Jana Hlačinu (bílá) a Daniela Halamku (žlutá) | foto Karel Herman
Svitavy – 23. června
Plochá dráha si ve městě, které bývalo hodně výrazné na mapě českého motorismu, drží stále své postavení. Léta s osmi či deseti závody za sezónu jsou již v historii, své slovo řekla kontroverzní kovidová opatření a také generační obměna pořadatelského týmu. Zítra budou opět ve svitavské Cihelně po ročním vakuu opět bouřit plochodrážní motory. Comeback se ale nerodil snadno.
Tipujte:
Loading ...
Svitavská Cihelna má našlápnuto k lepším časům | foto Eva Palánová
Již v květnu se kostěnický hobík Milan Moravec spojil se svitavským klubem, Josefem Francem a Kopřivnicí ve chvályhodném úsilí za zachování zdejšího areálu, jehož brány se prvně divákům otevřely v červnu 1986. Jenže proti tréninkům se vždy postavily deště.
Ovál navíc přišel o licenci, kterou má předseda jury Zdeněk Felix potvrdit až dnes v podvečer. A do toho přišly starosti se startovní listinou. Přebor při svém pátém díle nemá již ve své výkladní skříni lákavé reprezentační vesty. S kvalifikací pro český šampionát ještě půjde o prázdninách něco udělat v Liberci či v Plzni, pakliže se doposud neučinilo zadost.
A konečně ani termín není optimální vzhledem k jiným závodům. Ostatně z účastníků nedělního českého šampionátu juniorských družstev v Plzni jich cestu na historické pomezí Čech a Moravy bude vážit jen menšina.
Jaroslav Petrák spolu s Petrem Chlupáčem starším dnes pracuje jako mechanik Petra Chlupáče na SGP2 v Gorzowě, ale zítra pojede ve Svitavách | foto Petr Chlupáč
Předsezónní návrat k systému tabulkových bodů se sportovní komisi za daných okolností vyplatil i s bohatými úroky. Na klasický rozpis pro šestnáct borců na dvacet rozjížděk šlo rovnou zapomenout a Petr Moravec musel hodně improvizovat.
S deseti muži ve startovní listině vznikl rozpis na deset jízd v základní části, kdy se každý závodník postaví k pásce čtyřikrát. A přitom si na svou přilbu nasadí každý ze čtveřice povlaků. Dva poslední budou poté vyřazeni, lepší osmička zamíří do semifinále.
V jeho dvou rozjížďkách půjde hlavně o postup do finálové jízdy. Kdo do ní z prvních dvou pozic nepostoupí, bude stejně klasifikován na základě výsledků základní části. Zato pořadí v cíli finále určí výsledek prvních čtyř. A s ambiciózními jmény ve startovní listině si lze rovnou vsadit, jak okázale bude mítink gradovat.
Loading ...
