Tak do té divišovské fabriky na plochodrážní motorky JAWA asi před rokem přišli dva sympatičtí Poláci, jeden povídal já jsem Mirek Dudek a kupuji od Vás náhradní díly skoro pro celé Polsko a toto je můj kamarád Slávek Walczak, který sice má firmu na aeroplány, ale v koutku dušičky strašně fandí speedway. A hledáme partnera pro náš možná trochu šílený nápad – vrátit starou slávu speedway opět na scénu.

 

Vrátit se do doby starých matadorů z padesátých a šedesátých let, kdy se jezdilo na dvou – třech typech motorů, kdy jezdec poznal, jak si má naladit motor, jakou tam dát rozetu, ale také třeba kdy za to pořádně vzít a kdy trochu povolit. Do doby, kdy se po startu na dráze stále něco dělo, kdy bylo během jednoho kola vidět také několik předjíždění mnohdy vzájemných, kdy se – jak se říká – jezdilo hlavou a rukama. Trochu jsem zapomněl na nohy. Do doby, kdy součásti motorů nepracovaly na hranici svých technických možností a přesto měly dostatek výkonu na krásný závod. Ještě se mi chce dodat do doby, kdy na stadionech krásně voněl spálený riciňák, řvaly výfuky bez tlumičů a ekologům to nevadilo, neb se ještě nenarodili. A žádná federace nediktovala, kdo bude letos – pardon tenkrát – dělat výfuky, kdo deflektory – no ty vlastně vůbec nebyly – a třeba kdo za rok bude dělat brzdová světla, neb si federační úředník nevšiml, že ta motorka nemá brzdy. To jsem se rozpovídal. To všechno tenkrátbylo lidem úplně jedno. A v té době na speedway – plochou dráhu – chodily statisícové davy diváků. Pamatujete třicátá léta na Strahově? Čtvrt milionu návštěvníků! No já to nepamatuji, ale chtěl bych to vidět.

Zkrátím to – partnera v Divišově našli. I fabrice se zalíbil nápad vrátit se k dvouventilu, snížit otáčky ale zvýšit objem, tím se dostat na větší krouťák a v podstatě zakázat tuning.

Je to krok dopředu, nebo zpátky? Jezdec pod sebou bude mít silnou motorku, všichni stejné podmínky, a teď se ukaž, matadore! Jezdi víc hlavou, než uměle vytočeným motorem! Protože motor NSF, neboli 500+, nebo také pětsetsedmdesátka to nepotřebuje.

V Divišově jsou přesvědčení, že je to krok vpřed. Krok, který na stadiony přiláká více jezdců, protože motory budou mít díky svým parametrům mimo jiné podstatně delší trvanlivost – odhaduje se až trojnásobnou a divišovští tajně doufají u násobku i ve čtyřku. Tím se tento kdysi populární sport zlevní, odpadnou tuningy, které dnes dosahují až čtyřnásobku ceny motoru, no co se tam dát za tuto cenu natunit? Nebo se jedná spíš o dobře prodaný „tuzing“?

Proto se manažeři továrny ke svým novým v té době již kamarádům z Polska přidali. A zkonstruovali z dosavadních motorů již zmíněnou pětsetsedmdesátku. Dvouventil. Byla to dlouhá práce. A ještě dlouhá bude. Třeba jak snížit kmitání motoru. V tom pomohl dnes už významný spolupracovník fabriky pan ing. Měkuta. Budějičák. Skvělý člověk a navíc hodně technicky myslící. Také jak vylehčit motor jako celek, protože jeho součásti již nejsou tak namáhány. Jaký zvolit jiný píst, který může být také subtilnější. Třeba místo kila bude mít jen tři čtvrtě. Prostě proto, že se za minutu neposune ve válci třinácttisíckrát, ale jen osmitisíkrát. A to je v konstrukci motoru sakra rozdíl.

Tak třeba dodat, že dnes mi v Divišově řekli, že první motor jezdí zkušebně od srpna 2014 a s výjimkou pravidelných výměn oleje na něj nemuseli sáhnout. Bacha, prý neseřizovali ani ventily! Zní to jako pohádka, budu to sledovat dál. Protože stejně ve mně dříme semínko takové maličké nedůvěry. Uvidíme časem!

Pomalu se k projektu přidávají Angličané. A hlavně o to mají zájem jezdci. Celou akci se divišovští snažili maximálně držet pod pokličkou. Nepodařilo se to. Je to venku. Zatím se na těchto motorech jezdí exhibice. Výnosy z nich se budou předávat na eventuelní léčení zraněných závodníků v klasické speedway. V neposlední řadě je záměrem tohoto nového směru, který si říká New SpeedwayFoundation – Nová nadace ploché dráhy, jak by se to asi dalo přeložit, vrácení ploché dráhy na stadiony, mezi lidi, aby začali chodit na tribuny, protože si všichni od tohoto směru slibují podstatně větší zážitky v těch čtyřech kolech mezi startem a cílem.

Protože lidi se chtějí bavit. Ne sledovat, jak jedou čtyři jezdci ve stejném pořadí všechna čtyři kola. Od startu do cíle.

A začínám věřit, že se záměr pětsetsedmdesátkám povede. Bude to třeba takový malý dárek k pětašedesátinám ESA.

Tak to se šušká po Divišově. Co tomu říkáte? Napište svůj názor!

No co Ti budu, šéfredaktore, povídat!

V Divišově, 2. srpna 2015