Chabařovice – 15. června
V podvečer smutného výročí tragické smrti Jiřího Hurycha, všestranného nadějného plochodrážníka, jsme položili kytici na jeho místo posledního odpočinku na hřbitově v Ústí nad Labem. Jelikož jsme letos z důvodu koronaviru, nemohli uctít jeho památku tradičním závodem.
Stále na Jirku vzpomínáme, příští rok to bude již třicet let… Tak na toto smutné výročí se snad všichni setkáme na chabařovickém stadiónu.
Mariánské Lázně – 7. června
S téměř tříměsíčním zpožděním se k nám dostala smutná zpráva, že v březnu zemřel ve věku 88 let legendární mariánskolázeňský závodník František Richter. František Richter se začal ploché dráze věnovat až v roce 1957 poté, co měl za sebou několik terénních závodů a soutěží. Již rok nato se mohl pochlubit nečekaným třetím místem v mistrovství Československé republiky. Hned v následující sezoně pak vybojoval titul mistra ČSR jednotlivců, k němuž později dokázal přidat ještě stříbrnou a bronzovou příčku.
Pódium posledního závodu v Žatci v květnu 1960: zleva Karel Polák, František Richter a Karel Průša
Dlouhá léta byl oporou reprezentace a zasloužil se o historicky první plochodrážní medaili pro naši zemi. Ve světovém finále družstev v Göteborgu vybojoval spolu s Antonínem Kasperem, Jaroslavem Machačem a Lubošem Tomíčkem třetí místo za vítěznými Švédy a druhou Anglií. Byl rovněž prvním československým závodníkem, který se probojoval do tehdy ještě evropského finále na dlouhé dráze.
V německém Plattlingu obsadil v roce 1960 vynikající páté místo. Účast ve finále si vybojoval i o rok později, ale v norském Oslo nestartoval. Mezi velké úspěchy Františka Richtera patří také účast v evropském finále mistrovství světa jednotlivců 1960 ve Wroclawi. Dokázal vyhrát i slovenskou Zlatou přilbu v roce 1959. Dle vlastních slov si mimořádně cenil i účasti v sérii Švédsko vs. Výběr Evropy v roce 1960. František Richter si ve třech závodech připsal úctyhodných třiadvacet bodů a byl nejlépe bodujícím členem hostujícího družstva.
Československý nároďák po triumfu ve světové kvalifikaci na nových Borech: Jaroslav Machač, Luboš Tomíček, Antonín Kasper, František Richter a Stanislav Svoboda
František Richter se i po skončení aktivní kariéry zajímal o plochodrážní dění a býval častým hostem především na závodech v Mariánských Lázních, odkud to ze svého chebského bydliště neměl daleko.
Plzeň – 24. května
Už to bude pomalu měsíc od strašlivé zvěsti, že se po nezaviněné těžké autonehodě nevrátí domů ke svým milovaným Roman Mády. Přátelé a kamarádi se s ním rozloučí příští sobotu 30. května od třinácti hodin. Pakliže mají jakýkoliv motocykl, mohou tak učinit způsobem, který by se exmistrovi republiky dozajista zamlouval.
V rámci spanilé jízdy objedou několik kol na oválu, který byl právě před více než šesti lety svědkem triumfu Romana Mádyho v mistrovství republiky stopětadvacítek. Motoráři, kteří se budou chtít zúčastnit, jsou laskavě žádáni o potvrzení své účasti SMS zprávou na mobil závodníkova otce Romana 608 525 521.
Poté, co si motorkáři projedou několik kol na ovále, trať bude patřit plochodrážníkům, kteří si budou moci na počest Romana Mádyho zatrénovat. Občerstvení pro účastníky je zajištěno, do areálu mohou rovněž diváci. Pro ně se otevře VIP pokladna se vstupem samozřejmě zdarma.
Chabařovice – 16. května
Ještě se učil chodit a už se vozil na nádrži tatínkovy stopadesátky. Za řidítka motocyklu později zamířil sám a na oválech prokázal nejen absolutní talent, ale i sveřepou povahu. Ostatně své názory říká upřímně a nahlas dodnes. Jeho závodní kariéra byla neodmyslitelně spjata s Chabařovicemi, s nimiž prošel celou cestu od druhé ligy konce sedmdesátých let až k extraligové medaili z roku 1991. K ploché dráze přivedl také své syny Aleše a Filipa. Ukázal se také jako obrovský dříč na stadiónu a patří mu velký dík, že sport levých zatáček přežil v severočeské metropoli dodnes. Nezkrotný bouřlivák s velkým srdcem na dlani Ladislav Šifalda dnes slaví své šedesáté narozeniny. K zástupům gratulantů, jejichž řada se prodlouží, když je dnes v Chabařoviícch trénink, se za všechny své čtenáře připojuje rovněž magazín speedwayA-Z.
Píše se rok 1989 a Ladislav Šifalda si připravuje motocykl na prvomájovou Cenu Chabařovic
Poslední rozloučení s Romanem Mádym se bude konat tuto sobotu v rodinném kruhu u hrobu v Dobřanech. Přátelé se s drahým zesnulým rozloučí spanilou jízdou na borském plochodrážním stadiónu, jejíž termín bude ještě oznámen.
Plzeň – 3. května
Policejní svodka je strohá jako obyčejně. Obzvlášť informuje-li o tragické události. V pátek prvního května okolo třinácté hodiny se na silnici mezi obcemi Nýřany a Blatnice kamión srazil s osobním automobilem Ford. Jeho dvacetiletý řidič utrpěl vážná zranění neslučitelná se životem. Ale pak se vám všechno spojí dohromady. Ve svém voze vydechl naposledy sympatický kluk, který se před lety vydal na cestu k plochodrážním hvězdám.
Nešťastný slánský trénink
Roman Mády nežije
Přitom ještě před deseti lety neznal jméno Roman Mády v plochodrážních kuloárech vůbec nikdo. Jenže jednoho dne jeho tatínek slyšel v rádiu, že PK Plzeň hledá nové plochodrážníky. Ačkoliv sport levých zatáček znal jen z televize, přihlásil se.
Závodní zkušenosti z motokrosu a endura mu přišly náramně vhod. Na jaře 2011 odstartoval tréninky ještě s prastarou Hondou, aby se hned v následující sezóně ozdobil stříbrnou medailí z klasického mistrovství republiky stopětadvacítek.
Malé dráhy nebyly jeho gustem, proto se soustředil na klasické tratě. A roku 2013 se stal mistrem republiky. Mířil do pětistovek. Osud mu však nebyl nakloněn. Na samém sklonku července 2014 měl nezaviněný pád při souboji s jiným soupeřem ve Slaném. Co bylo horší, motocykl odražený od nafukovacího vaku nasměroval řidítka do nechráněné části přilby.
Středa 19. září 2013 byla velkým dnem Romana Mádyho – na Borech vyhrál poslední mistrovstvé stopětadvacíky před Kryštofem Rybářem a Filipem Hájkem a stal se mistrem republiky
Lékaři v Motole si dali záležet. Roman Mády se zotavil a vyhrál nejdůležitější závod svého života. S plochou dráhou však musel být konec. Pořídil si trialový motocykl a na sport levých zatáček nezanevřel.
Vcelku pravidelně chodil na závody na Borech. Když se v prosinci Petr Křikava loučil se svým postem šéfa SCM, v sokolovně na slánském Kvíčku se červený mikrofon moderátora dostal i k němu.
Slíbili jsme si, že se na jaře potkáme zase v Plzni.
Bohužel nepotkáme…
Fatální sekundy
Loni v prosinci se sým otcem ve slánském Kvíčku…
Muž v kamiónu měl na cestě z Velké Británie těžkou fachu. Poblíže Blatnice si ulevil u příkopu. Pak šel opět kroutit kolečkem s plánem natankovat levnější naftu u blízké benzinky. Co se dělo dál, ví jen on sám. Každopádně záhy se svým vozem šněroval silnici.
Roman Mády spatřil blížící se nebezpečí včas. Poslal svůj ford ze silnice do příkopu. Ale střetu s těžkotonážníkem již nedokázal zabránit ani jeho andělíček strážný, který mu tatínek nalepil na přístrojovou desku.
