Goričan – 19. srpna
V sobotu večer se konal jeden z dalších vrcholů letošní mezinárodní sezóny, a to v podobě juniorského mistrovství Evropy do l9 let. V pořadí deváté finále této mladé soutěže bylo přiděleno chorvatskému Goričanu. Na zcela nově vybudovaném moderním stadionu, který nese stejný název Milenium podobně jako Waleském Cardiffu. Toto skutečně precizně povedené dílo se všemi praktickými vychytávky současného plochodrážného světa má na svědomí Zvonimir Pavlic, otec chorvatského talentu Jurici Pavlice.
Ovál s délkou 305 metrů je podobný britským a švédským drahám, což je předem zárukou napínavých a pohledných závodů. Do finálových bojů se probojovala trojice českých reprezentantů Filip Šitera, Hynek Štychauer a Matěj Kůs.
Největší ambice na celkový úspěch si oprávněně dělal čerstvý mistr republiky v této kategorii Filip Šitera. Zároveň patřil k adeptům na stupně nejvyšší. Trénink, který proběhl již dopoledne v den závodu, nezakrýval nervozitu ve tvářích všech aktérů a ta se přenesla i do úvodních jízd samotného večerního závodu.
V úvodní jízdě upadl Dán Patrick Hougaard a za ním jedoucí Filip Šitera se mu vyhýbal tak nešastně, že upadl a byl otřesen. Daleko horší pro něho bylo, že jeho stroj skončil na mantinelu. Ve zbytku závodu byl nucen pokračovat na náhradním motocyklu. Pardubický Hynek Štychauer začal podobně, když si z druhé pozice při kontaktu se soupeři vytrhl zapalování. Nejmladší z naší trojice sedmnáctiletý Matěj Kůs se svém premiérovém finále, po dvou bezbodových jízdách rozjel, statečně se rval o každý centimetr trati podpořený dobrými starty. Celkově vydobyl třinácté místo za pět bodů.
Sedmá jízda přinesla českým barvám úspěch a malý důvod k úsměvu v tvářích velké skupinky českých fanoušků . Filip Šitera jízdu vyhrál a Hynek Štichauer dojel za ním. Naděje na dobré umístění vzaly za své ve zbytku závodu, když naše dvojice ne přiliš úspěšně startovala a brala body, které na ní spíše zbyly. Hynek Štychauer obsadil patnácé místo za tři body. Filip Šitera zatížil své konto osmi body, coz stačilo ve vyrovnaném startovním poli na devátou pozici. Paradoxem je, že ho od vytoužené medaile dělily pouhé dva body.
Závod byl také derniérou na mezinárodním poli pro českého rozhodčího Milana Špinku. Pořadatelé pro něj připravili slavnostní chvilku při úvodním ceremoniálu a sklidil zasloužené ovace velice slušně zaplněného stadionu.
Bouřící obecenstvo hnalo na stupeň nejvyšší svého miláčka Juricu Pavliče. Chorvat naplnil očekávání svých věrných, dokonale využil znalost domácí dráhy a se čtrnácti body nominoval v celém průběhu závodu. Chorvatsko jeho zásluhou získalo vůbec první medailový úspěch plochodrážního sportu v této zemi. Pořadí na stupních vítězů bylo zcela neobvyklé, jelikož druhé místo obsadil další velký talent z východu, ukrajinský Andrej Karpov s jedenácti body. Až teprve na třetím místě se umístil zástupce plochodrážní velmoci dán Lars Hansen. 
Velký smutek naopak zažili polští závodníci. Ze čtveřice nejlépe dopadl čtvrtý Adrian Gomolski s devíti body. Stejný počet bodů jako polák si vyjel Holanďan Jannick de Jong a skončil překvapivě na pátím místě.
Obrovské oslavy vypukly ihned po závodu a protáhly se až do časných ranních hodin. Ohromná radost u domácích fanoušků, příbuzných, týmu a kamarádů chorvatského hrdiny, neznala mezí.
Hlasy z depa od Zdeňka Flajšhanze
Filip Šitera: „Moc si toho ze závodů po tom pádu ani nepamatuji. V první jízdě jsem zvingloval nejlepšímotorku, ta druhá nebyla pro tuhle dráhu ideální. Zapla pánbůh za osm bodů. Stačily dva a mohl jsem se rozjíždět o třetí místo.“
Matěj Kůs: „První dvě jízdy jsem nevěděk, co s motorkou a přivezl jsem dvě nuly. Potom jsme prohodili karburátor, vzal jsem jinou kombu a bylo to o sto procent lepší. Doufám, že v dalších letech mi to ještě někdy vyjde. Štvou mi ty první dvě jízdy.“
Hynek Štichauer: „Nevím, nedařilo se mi, myslím, že v téhle konkurenci ještě nejsem na takové úrovni, abych uspěl. Musím ještě pro zlepšení hodně udělat. Devatenáctky jsem jel naposled, musím ještě zapracovat na tom , abych se ukázal v juniorech.“
Jurica Pavlic: „Jsem šastný, moc jsem si přál doma vyhrát. Po pádu v první jízdě mi ještě trochu bolí kotník (ukazuje nateklou nohu), ale nic vážného to není. Po tom pádu jsem udělal jen dva body, ale nervózní jsem nebyl. Dál už to šlo výborně.“
Andrej Karpov: „Cítím se velmi dobře. Chtěl jsem vyhrát, ale co už s tím naděláš? Po dvou sériích jsem měl jen dva body, to bylo málo. Problém byl ale jen ve mne, motorka jela výborně. Pak už jsem se nějak srovnal, takže nakonec jsem spokojen.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
