Divišov – 15. srpna
Víkend patřil v Divišově především flat tracku, ale dnes se do akce dostaly i nižší plochodrážní kubatury. Dopoledne pokračoval šampionát kolibříků na krátkých oválech. Po jeho základní části měla hned trojice borců po jedenácti bodech. Ve finále A posléze vyhrál Karel Průša před chabařovickou dvojicí Petr Marek – Štěpán Ševčík.
Ve třetí jízdě byl pěkný souboj mezi Matějem Frýzou a Štěpánem Ševčíkem, ale Štěpán Ševčík dnes předváděl pěkné starty a šel do finále. Smolný den prožil Adam Nejezchleba, který sice svou první jízdu vyhrál, ale technické problémy ho provázely v osmé a jedenácté jízdě. Bohužel to stačilo jen na sedmé místo.
Největší smůlu měl David Hofman, který v jízdě s číslem čtyři v posledním kole upadl, o něj v kontaktu Josef Černý. I když oba zvedli svůj motocykl a dojeli, byly uděleny technické body. Souboje v dnešním závodě byly pěkné, ale bohužel snaživý nováček z Pardubic Luboš Hromádka nešťastně svůj motocykl přetočil, Antonín Pták už neměl místo, kam složit motorku a přišel nepříjemný pád. Nakonec kluci vyvázli obouchaní, ale zaplať pánbůh bez zranění.
Mariánské Lázně – 13. srpna
Plochodrážní termíny se po celé Evropě mění s frekvencí českých ministrů zdravotnictví. Protože se 11. září uskuteční německý šampionát na dlouhé dráze, byl posunut termín mistrovství republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Pojede se spolu s veteránskou sérií až o týden později, tedy v sobotu 18. září, zatímco v původní datum zůstává stopětadvacítkám pro jejich šampionát na krátké dráze.
Evropský šampionát ve Werlte plánovaný na osmnáctého září byl totiž zrušen kvůli limitům divácké účasti. Není jisté, zda se letos vůbec uskuteční, naopak se proslýchá o zájmu Poláků uspořádat světový šampionát družstev…
Po uvolněném datu se ochotně natáhly Mariánské Lázně. Mistrovství republiky by mělo mít patnáct účastníků. Formule evropské série veteránů není známá, protože Angličané po odchodu z EU potřebují zvláštní formulář k účasti.
Startovní listinu má pod svým palcem opět Karel Kadlec, který prosí všechny české zájemce o start ať již v šampionátu republiky či veteránech o potvrzení na telefonním čísle 602 427 182.
Pardubice – 11. srpna
Druhý díl české juniorky, který místo Divišova pořádali o dva měsíce později v Pardubicích, chutnal jako pizza, kterou jíte od kůrky. Zprvu to není špatné, ale to nejlepší přece jen přijde, až se prokoušete blíže středu s chutnými ingrediencemi. Dnes si Jan Macek nechal poradit nastavení motocyklů od Václava Milíka a po třech sériích měl na kontě devět bodů a skalpy Petra Chlupáče a Daniela Klímy u opasku. Podobný kousek se podařil jen Janu Kvěchovi, a protože oba neporažení protáhli svou vítěznou sérii ještě v předposlední sérii, o vítězi musel rozhodnout jejich vzájemný duel v rozjížďce s číslem devatenáct. O třetím místě se tou dobou zdálo být rozhodnuto. Petr Chlupáč děkoval Štěstěně, že jel po ráfku zadního kola až po vítězném průjezdu cílem šestnácté jízdy, v níž již řídil svůj druhý motocykl. V jeho sedle zapomněl na trápení se set upem a v rozjížďce s číslem sedmnáct porazil Daniela Klímu. Pak se mohl jít dívat, kdo s ním bude stát na pódiu na stupíncích s číslicemi jedna a dvě. Jan Kvěch vystřihnul skvělý start, zatímco jeho jmenovec Macek vyjel z úvodní zatáčky jako druhý. Na začátku druhého okruhu však vedoucí borec zůstal stát s roztrženou zadní pneumatikou. Jan Macek zkompletoval patnáctibodové maximum a na hrotu průběžné klasifikace přeskočil o bod Petra Chlupáče, který se najednou povznesl na druhou příčku. Jan Kvěch musel do rozjezdu. Ačkoliv si na něj vyšlápnul Daniel Klíma, dostal se do čela a uhájil vedení, byť se mu nakonec utrhla sedačka.
Trojice neporažených
Krásné letní počasí a startovní listina zaplněná od shora až dolů charakterizovaly druhý díl letošní české juniorky. Na rozdíl od prvního závodu scházel Miran Praznik, který si v pondělí zlomil nohu. Naopak nechyběl Jan Kvěch, jenž se před čtrnácti dny zotavoval ze svého pádu při finále evropských dvojic.
Trénink zkomplikoval život Jakuba Exlera. Pražskému závodníkovi se přetrhnul sekundární řetěz, přitom shodil primární a namotal se do spojkového lanka. O práci před závodem měl postaráno také Michal Baštecký, který kvůli závadě prakticky netrénoval.
Michal Baštecký vysvětluje své tréninkové patálie:
„Na GM mi odešlo zapalko, ani jsem si neodstartoval, pojedu na Jawě.“
Jan Kvěch vstoupil do letošní české juniorky triumfem ve stylu start – cíl v rozjížďce s číslem jedna. Hned nato jej napodobil Vojtěch Zamazal. Slánský mladík vytěžil maximum ze svého střetu s dvěstěpadesátkou Josefa Novotného a oběma kopřivnickými nováčky, aby si ke svému jménu připsal tři body naráz.
Navzdory triumfu jej však mezi nejžhavější favority počítat nešlo. Na rozdíl od Daniela Klímy, jenž s přehledem vyhrál třetí jízdu. Rozjížďka s číslem čtyři pak začala formovat obsazení stupňů vítězů. Petr Chlupáč vystřihnul nejlepší start, avšak Jan Macek se hnal venkem první zatáčky.
Ve výjezdu svého klubového kolegu objel a letěl vítězně do cíle. V něm byl také Adam Bednář se svou dvěstěpadesátkou. Dojel poslední, když mu na cílové rovince prasknul primární řetěz. Pražský závodník ještě ani zdaleka netušil, že jej stejná závada dnes potká ještě dvakrát. A že jeho otec Petr do depa ponese už dvanáctý přetržený menší řetěz této sezóny.
Petra Chlupáče hned ve druhé sérii čekala další prubířská zkouška. Jenže Jan Kvěch se nenechal porazit ani tentokrát a byl opět rychlejší. Již po vylétnutí pásky. S šesti body však nebyl na hrotu aktuální klasifikace sám. Jan Macek ovládnul pátou, Daniel Klíma zase šestou jízdu.
Na začátku třetí série si ke třem bodům pomohl Bruno Belan. Dominoval závodníkům nižší kubatury či výkonnosti a trojku jej nakonec umístila přesně na konec první půlky výsledkové listiny. Hned poté mohl o velkém štěstí hovořit Petr Chlupáč. Zatímco Pavel Kuchař v úvodním oblouku objížděl Pavla Kuchaře, on už seděl pevně v čele.
Na sklonku druhého okruhu však blikala červená světla na znamení pádu Radka Bambucha. Kopřivnický závodník byl diskvalifikován a odstoupil ze závodu. Pavel Kuchař si tentokrát pohlídal Daniela Šilhána a Petr Chlupáč znovu jezdil jako první od startu až do cíle.
Bez rozjezdu to nepůjde
Sedm bodů jako Petr Chlupáč měl po svých třech startech rovněž Pavel Kuchař. Oba mohli živit ambice na pódium. Z vítězné dráhy neuhnul ani Jan Kvěch, suverén jedenácté jízdy, ani jeho jmenovec Macek. Ten v rozjížďce s číslem dvanáct odstartoval na Daniela Klímu, jehož navzdory velké snaze nepustil před sebe.
Boj o stupně vítězů dostával pořádný švunk. Jako první o jejich vidinu přišel Pavel Kuchař. Jan Jeníček se ve třinácté jízdě oproti úvodu cítil na motocyklu skvěle a již po vylétnutí pásky jel v čele před svým pražským rivalem, jehož před sebe už nepustil.
Na absolutním hrotu aktuální klasifikace se však nic neměnilo. Jan Macek zaznamenal nikým neohrožený primát ve čtrnácté, Jan Kvěch v patnácté jízdě, v níž odvedl Daniela Klímu. Na jeho deset bodů se v rozjížďce s číslem šestnáct dostal rovněž Petr Chlupáč, který pro ni oživil svůj druhý motocykl. V závodě již nepokračoval Michal Baštecký. O sérii dříve proměnil varování za startovní přestupek v diskvalifikaci, ale fatálnější důsledky pro něho měla porucha motoru jeho rezervní Jawy. Svůj motocykl těsně před startem na zelený trávník odstavil rovněž Jakub Sazovský.
Petr Chlupáč s letem pásky za svými zády nechal Milana Dobiáše, přesto mohl hovořit o velikánském štěstí. Projel cílem jako vítěz, ale v další zatáčce seskočil ze sedla. Michal Pospíšil utíkal z depa pro stroj, který dotlačil s prázdnou zadní pneumatikou. Spěch byl dobrým rádcem, protože pražského závodníka čekal klíčový duel hned po přestávce.
Daniel Klíma měl poslední možnost atakovat stupně vítězů. Jenže Petr Chlupáč vystřihnul nejlepší start a on jej po vnějšku první zatáčky nestihnul. V této chvíli se čekalo jen na verdikt o vítězi. Mezitím se Daniel Šilhán dočkal v osmnácté jízdě svého jediného vítězství. Své skóre posunul na konečnou číslici deset, která však dnes stačila jen na sedmé místo. Při stejném bodovém zisku se před ním umístil Jan Jeníček, který opanoval rozjížďku s číslem dvacet.
To se však již mítink vydával nečekaným směrem. Devatenáctá jízda totiž mnohé zdánlivě pevné axiomy postavila hlavou dolů. Jan Kvěch se sice ujal vedení a Jan Macek se spodní stranou první zatáčky neprotáhnul dopředu. Vedoucí muž vjel do druhého kola, v jehož úvodním výjezdu ovšem zvedal ruku, aby dal najevo, že odstupuje.
Pavel Kuchař zdůvodňuje, proč jeho motocykl z devatenácté jízdy dotlačil jeho otec:
„V posledním kole mi zaklepal motor, měl jsem jednu motorku, tak jsem rád za technický body, jinak bych si musel od něho motorku půjčit.“
Prázdná pneumatika Jana Kvěch, poslala do vedení Jana Macka. V první zatáčce závěrečného kola vletěl Jakub Sazovský do nafukovacích mantinelů, jejíchž jedno pole propíchnul. Tomáš Topinka udělil technické body k velké úlevě Pavla Kuchaře. Pražský závodník zadřel motor a v depu neměl žádný další motocykl.
V ten moment byl z Jana Macka vítěz závodu a leader aktuálního pořadí české juniorky. Petr Chlupáč se v obou klasifikacích posunul na druhá místa. Kdo bude dnes stát na nejnižším stupínku pódia, nebylo po dvaceti jízdách jisté. Ke slovu musel přijít rozjezd.
Daniel Klíma měl evidentně proher plné zuby. Start jako z praku jej vystřelil dopředu. A když se Jan Kvěch sunul dopředu po venku první zatáčky, bez váhání jej zavřel. Na konci úvodního kola ale musel krotit motocykl a o první příčku přišel. Janu Kvěchovi se ulomilo sedlo, přesto si však dokázal udržet vrch nad svým dotírajícím klubovým kolegou.
Hlasy z depa
„Testovali jsme na sobotu na Evropu,“ říkal Jan Macek. „Funguje to, jak jsem chtěl. Václav Milík mi pomáhal s nastavením. Fungovalo to a já jsem na mistrovství Evropy připravený. V šampionátu jsem o bod před Chlupem, jsem spokojený, děkuji Richardovi Dufkovi, dědovi a všem, co se na tom podílejí.“
„Trošičku jsme manipulovali s motorkou,“ vyprávěl Petr Chlupáč. „Pak jsme na čtvrtou jízdu skočili na druhou a ta upalovala úplně jinak. Měl jsem z prdele kliku s tou gumou, v junioráku je to pořád hratelný, Máca vede o bod a jsou ještě dva závody.“
„Všechno fungovalo,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Škoda defektu, ale to jsou závody, to se stává. Stal se defekt, nic s tím neudělám, zpátky to nevrátím. Pořadí se zamíchalo, Máca skočil na první místo. V rozjezdu se mi hnulo sedlo a měl jsem ho jako na dlouhánu.“
„Dobrý to bylo,“ uvažoval Pavel Kuchař. „Sice to nebylo dle očekávání, myslel jsem, že vyhraju (smích). Ale je to další zkušenost do příštích závodů a doufám, že se to už v Kopřivnici povede. A že už vyhraju (smích).“
„Dobrý,“ odtušil Jan Jeníček. „Zezačátku ale slabší, necejtil jsem se nejlíp, byl jsem křečovitej a bylo to divný. Od třetí jízdy jsem se ale rozjel a šlo to samo.“
„Nic moc,“ vraštil čelo Daniel Šilhán. „Horší než minule. S klukama, co jsem měl závodit, to nešlo. Jel jsem to svý, dráha byla stejná jako minule. Nejsem spokojenej, ale tak hrozný to nebylo. Těším se na sobotu.“
„Nejsem spokojenej,“ bručel Bruno Belan. „Bojoval jsem s dráhou, nesedla mi. Kopřivnici nejedu, budu na dovolaný a museli bychom jet dvanáct set kiláků.“
Pardubice – 10. srpna
Po dvou týdnech se česká juniorka zítra vrací svým druhým dílem do Pardubic, kde organizují mítink místo původně plánovaného Divišova. Tentokrát se nerozhodne již na úvod, protože trojice pretendentů titulu Petr Chlupáč, Jan Macek a Daniel Klíma se budou potkávat postupně. Konkurenci navíc zahustí Jan Kvěch, tentokrát nechybí ani oba kopřivničtí junioři, takže startovní listina čítá přesně šestnáct jmen.
Pardubice – 28. července
Smolným způsobem skončila včerejší pardubická juniorka pro Milana Dobiáše. Po pádu v rozjížďce s číslem sedmnáct skončil v nemocnici. původní podezření na zranění se naštěstí nepotvrdila a junior Slaného zůstal v péči pardubických lékařů jen kvůli pozorování.
Pardubice – 28. července
Při neúčasti Jana Kvěcha dal los startovacích čísel první letošní české juniorky čtvrté jízdě pardubického mítinku potenciál rozhodnout o obsazení stupňů vítězů. Daniel Klíma pro ni po tréninku změnil nastavení motocyklu a nejlépe odstartoval. Jenže v první zatáčce ho předčil jak Petr Chlupáč, tak Jan Macek. Pořadí v cíli nakonec vskutku odpovídalo pódiu, nicméně nemuselo. Déšť naštěstí netrval dlouho a hrozivé černé mraky záhy odvál silný vítr kamsi k východu zároveň s obavami o předčasný konec. Petr Chlupáč vyhrával po raketových startech, rovněž Jan Macek od druhé série nepoznal hořkost porážky, ale Daniel Klíma musel o pohár s trojkou bojovat. Jana Jeníčka v rozjížďce s číslem deset odkázal za svá záda po půldruhém okruhu, avšak jeho duel s Miranem Praznikem v sedmnácté jízdě vyzněl ve Slovincův prospěch. Pražanův stroj však nebyl evidentně ve formě. Kamínek v trysce karburátoru byl v depu rychle odstraněn a Daniel Klíma mohl vzápětí naplno úřadovat v rozjezdu o třetí místo proti Miranu Praznikovi a Danielu Šilhánovi.
Verdikt rozjížďky s číslem čtyři
Se čtrnácti závodníky odstartoval letošní český šampionát v obou věkových kategoriích. Jan Kvěch byl potlučený po finále evropských dvojic v Maconu. Dalším limitujícím prvkem pro dnešní startovní listinu se stal pondělní trénink v Kopřivnici. Oba místní závodníci spadli a museli si jít pro ručník, který by hodili do ringu. A tak se první juniorky účastnil pouze Jakub Sazovský a to navíc jen ve funkci mechanika Jana Macka.
Závod začal triumfem Daniela Šilhána, jenž se v první zatáčce rozjížďky s číslem jedna dostal před Milana Dobiáše a posléze si vybudoval náskok celé rovinky. Bruno Belan v úvodní zatáčce upadl, pokračoval dál, nebodoval, ale svého otce Rudolfa v depu šokoval informací, že se sklouznul po nějakém plastu.
Jeho příběh se nesetkal s porozuměním, ovšem jen do chvíle, než se Milan Dobiáš přiznal, že mu ulétla krytka z výfuku. „A já mu nadával, že si vymejšlí,“ smál se Rudolf Belan. Mezitím Miran Praznik triumfoval stylem start – cíl ve druhé jízdě. Hned na to jej napodobil Jan Jeníček v rozjížďce s číslem tři, v níž Adam Bednář přišel o bod kvůli primárnímu řetězu spadlému z jeho dvěstěpadesátky. Nemohl tušit, že se mu přesně ta samá věc stane ještě v dalších dvou jízdách, na jejichž start nastoupí.
Petr Chlupáč popisuje své vítězství ve čtvrté jízdě:
„Nevyšel mi start, byl na prd, kluci byli o motorku přede mnou, ale první zatáčka vyšla zase mně!“
Pak již přišla čtvrtá jízda. Osud na její startovní roště svedl hned celou trojici nejžhavějších kandidátů na vítězství a potažmo i titul. Zprvu situaci opanoval Daniel Klíma, který se v čele usadil s vylétnutím pásky. Jenže spodní stranou první zatáčky přijel nejprve Petra Chlupáč a poté i Jan Macek a on se ocitnul až na třetí pozici.
Jan Macek se na začátku druhého kola pustil zvenčí i do Petra Chlupáče a vskutku na chvilku převzal vedení. Jenže Petr Chlupáč šel ve druhé zatáčce na vnitřní čáru a stal se opět pánem situace. Jan Macek navíc posléze musel odrážet Daniela Klímu, který se nesmířil s jedním bodem, dokud jej neodmávnula šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka.
Další dvě série status quo nastavený čtvrtou jízdou potvrdily, protože pražská trojice na svá konta přidávala jen samé trojky. Jan Macek kraloval páté jízdě, k níž Adam Bednář přijel na poslední chvíli. Přesto se pral o druhé místo s Milanem Dobiášem, ale vyšel naprázdno, když mu poslední bod vzal Josef Novotný a on zůstal stát za metou. S primárním řetězem mimo rozetu…
Daniel Klíma odvedl svého jmenovce Šilhána v rozjížďce s číslem sedm, aby Petr Chlupáč v osmé jízdě jezdil první od startu až do cíle. Do akce šel opět rovnou po přestávce a počínal si neméně suverénně. Evidentně mu přála i Fortuna. Sotva se objevil v depu, prasknul mu sekundární řetěz.
V těch chvílích už měl pochopitelně třetí trojku připsanou. Na ovále zatím vedl Jan Jeníček před Danielem Klímou. Žádné překvapení se však nekonalo, pražský junior domácího mladíka ve druhém okruhu překonal po venku první zatáčky. Déšť pomalu ustával a silný vítr čistil oblohu od černých mraků.
Jan Macek mohl v klidu vyhrát dvanáctou jízdu, v jejímž čele strávil rovnou pět okruhů. „Mám zafixované, kolik odjedu, tak jsem ve čtvrtém kole klapnul,“ líčil. „Pak jsem viděl Michala Bašteckého, že jede dál. Říkám si ‚to asi ještě není cíl‘ a jel jsem dál.“
Do rozjezdu musí tři
Na prahu čtvrté série vedl neporažený Petr Chlupáč. Jan Macek ztrácel bod, o další bod za nimi byl nejen Daniel Klíma, ale také Miran Praznik. Slovinec na úvod vyhrál, jak již víme, pak jej porazil nejen Petr Chlupáč, ale v rozjížďce s číslem jedenáct po skvělém startu rovněž Daniel Šilhán.
Boj o stupně vítězů pokračoval čtrnáctou jízdou. Jan Macek nepřipustil žádné diskuse a Miran Praznik si na svůj seznam přemožitelů zapsal další jméno. V dalších rozjížďkách nezaváhali ani Petr Chlupáč, ani Daniel Klíma. Zdálo se být rozhodnuto. Jenž plochodrážní závod nechává uzavírat účty až na svém konci.
Daniel Klíma v rozjížďce s číslem sedmnáct předvedl ukázkový start. Miran Praznik na něho udeřil spodní stranou prvního oblouku. Neuspěl, jenže v následující zatáčce již ano. Pražský závodník osnoval odvetu, ale jeho motocykl byl evidentně proti. Na vině byl kamínek, který ucpal trysku karburátoru.
Na začátku posledního okruhu upadl Milan Dobiáš, který předtím do třinácté jízdy ani neodstartoval vinou povolené spojky. Skončil na vyšetření v nemocnici s podezřením na zranění sleziny, které se naštěstí nepotvrdilo.
Nikdo další v sedmnácté jízdě už nebyl a Daniel Klíma měl situaci plně pod svou kontrolou. Dva body mu daly jistotu, že se Miranu Praznikovi postaví ještě jednou v rozjezdu o stříbro. Petr Chlupáč vyhrál rozjížďku s číslem osmnáct, završil své patnáctibodové maximum, vyhrál závod a ujal se vedení v jednadvacítkách i v devatenáctkách.
Vzápětí Jan Macek nechal za sebou dvojici domácích. Daniel Šilhán byl v cíli před Janem Jeníčkem, ale nadšení byli oba. První, protože měl také zasáhnout do rozjezdu o dnešní bronz, druhý, jelikož jedenáct bodů a šesté místo ve své krátké kariéře s pětistovkou dohromady ještě nedal.
Daniel Klíma vypráví o rozjezdu:
„Slovinec jel lajnu, poslal jsem to na venek, nabral rychlost a kroužil jsem po venku.“
V dodatkové jízdě hrál Daniel Klíma zase sólo- odstartoval jako první. Miran Praznik šel na vnitřní čáru a ve výjezdu převzal vedení. Ovšem závodník pražské Markéty nabral na protilehlé rovince úžasnou rychlost. A po pravé straně se kolem Slovince mihnul jako namydlený blesk.
Hlasy z depa
„Šlo o tu první jízdu a pak jen dojet bez defektu,“ říkal Petr Chlupáč. „To se dařilo, musím poděkovat tomu nahoře. Po třetí jízdě jsem přijel do depa a tam mi prask‘ zadní řetěz!“
„Já jen přidával plyn a pan Kutáč a Kuba Sazovský jeli za mě,“ chválil Jan Macek své mechaniky. „Říkali, ať přidávám plyn. Krásný den, štve mě souboj s Chlupem, aspoň, že jsem Dana Klímu nechal za sebou. Uvidíme, co dál, druhé místo je krásné, jsem spokojený.“
„Závody hezký, dráha pěkná,“ rozhovořil se Daniel Klíma. „Po tréninku jsem na první jízdu změnil nastavení. Start byl výbornej, ale kluci mi ujeli v první zatáčce. Pak jsme to dali zpátky. Praznika jsem objížděl, zdechla mi motorka, měl jsem kamínek v trysce… Uvidíme, jak příště, musím to tady napravit.“
„Pátej, nic moc,“ konstatoval Daniel Šilhán. „Bedna byla blízko, to je ten bod s Chlupem. I s Mackem jsem moh‘, měl jsem to dát nad ně o kolo dřív než on. Je to škoda, chyběl kousíček, jeden bod. Škoda rozjezdu. Odstartoval jsem, jel jsem druhej, Dan Klíma mě vyvez‘, ten druhej to dal pode mě a já byl uprostřed ničeho. Dostával jsem cejchu, ale jel jsem rozjezd o bednu… Snad v Liberci na extralize bude líp než tady.“
„Dneska dobrý,“ radoval se Jan Jeníček. „Zezačátku horší starty, pak se to srovnalo. Motorka jela pěkně, byl jsem překvapenej, že jsem jedno kolečko jel před Danem Klímou. To mě nabudilo. Spokojenost.“
„Od začátku jsme spekulovali s převodama,“ svěřoval se Pavel Kuchař. „Měl jsem velkej, pak jsme ho snížili o tři zuby. Od začátku motorka spíš stála a bylo to vytočený. Chce to trénovat, mám co dohánět. Snad se rozjedu a budu jezdit jako kluci. Byly to dobrý závody a mám další zkušenosti.“