Mariánské Lázně – 11. září
Zatímco východ České republiky se koupe ve slunečních paprscích, západ skrápí déšť. Pršelo i v Mariánských Lázních a tak kolibříci místo na ovále závodili v klubovně, samozřejmě jen slovy. Mistrovský závod byl přeložen na odpoledne, ale protože se počasí nelepšilo, byl krátce po dvanácté odvolán stejně jako odpolední podnik série PRO-TEC Speedway Mini Cup. Nyní se bude jednat o náhradním termínu v sobotu 25. září.
Praha – 10. září
Nedělní odpoledne bude v pražské šestce patřit ploché dráze. V jednu na malé Markétě bude pokračovat mistrovství republiky stopětadvacítek na krátkých tratích. Odpolední mistrovské dvěstěpadesátky byly přeloženy na čtvrtý říjen, kdy se postarají o doprovod Tomíčkova memoriálu. Velký ovál bude proto plně k dispozici čtyř týmům zápolícím v poháru přátelství, jenž drží pohromadě jen zázrakem či přesněji řečeno díky pořadatelskému úsilí.
Tipujte:
Loading ...
Letošní soutěže se neúčastní Diedenbergen, který v červenci v Žarnovici zastoupil maďarský tým, jenž však pozítří do Prahy nepřijede. Čtvrtým celkem v závodě tím pádem bude tým českých juniorů do devatenácti let. Za soupeře bude mít pražskou Markétu s trojicí juniorských reprezentantů, slovinské Krško a slovenskou Žarnovica.
Slovenský klub se však evidentně ocitnul na personální křižovatce. Loni dokonce postavil juniorský národní tým, ale různé okolnosti zapříčinily, že se letos na oválech pravidelně objevuje pouze Jakub Valkovič. Jenže toho jako na potvoru sklátily horečky, díky nimž nepojede ani zítra do Nagyhalaszu ke společnému šampionátu Slovinska, Maďarska a Slovenska.
Přitom Žarnovica své družstvo skládala s obtížemi. Padala jména Martin Málek, Hynek Štichauer a Jaroslav Petrák. Jenže ani jeden z nich slovenskou vestu neoblékne, protože si hodlají otestovat lázeňský kilometr před posledním tréninkem před mistrovstvím republiky o příští sobotě.
Ačkoliv je situace zralá na bílý prapor, vedení Speedway Clubu je daleko od kapitulace. Nastoupí Ondřej Smetana, který jeho barvy hájí v první lize, a přijedou dva Poláci. Otázkou však zůstává, kdo nahradí nemocného Jakuba Valkoviče. Ve hře je Milen Manev či nějaký Maďar, který by do Prahy přijel po ose z Nagyhalaszu.
Dle posledních informací jsou Slováci v kontaktu také s Bruno Belanem, jenž za ně nastoupil již pražské první lize.
Startovního listina nedělního závodu v Praze:
AK Markéta Praha:
1 Jan Macek, 2 Filip Hájek, 3 Daniel Klíma, 4 Petr Chlupáč, 5 neobsazeno
AMD Krško:
1 Nick Škorja, 2 Miran Praznik, 3 Denis Štojs, 4 Sebastian Kössler (A), 5 neobsazeno
Czech U19 Team:
1 Pavel Kuchař (Praha), 2 Jaroslav Vaníček (Praha), 3 Jan Jeníček (Pardubice), 4 Daniel Šilhán (Pardubice), 5 neobsazeno
Mariánské Lázně – 9. září
Startovní listina mezinárodního mistrovství republiky na dlouhé dráze, které je v Mariánských Lázních na pořadu příští soboty, dostává stále konkrétnější obrysy. Naše domácí špička nebude mít situaci v boji o zlato snadnou. K již známým slavným jménům včera přibylo další a na lázeňském kilometru bychom měli vidět úřadujícího mistra světa.
Romano Hummel bude v Mariánských Lázních postrádat svého mentora Sjoerda Rozenberga, který původně chtěl jet na veterány do Dánska, nicméně vyčkává doma, zda se vykurýruje z chřipky. Vedle es českého long tracku jej budou očekávat kupříkladu Stephan Katt či Andy Appleton.
Naproti tomu neuvidíme Poláky. Jak Stanislaw Burza, tak Adam Skornicki jsou v období play-off polských lig vázáni pracovními povinnostmi ve svých klubech.
Plzeň – 8. září
Nebyl by to ani Josef Franc, kdyby plochodrážní dění nekomentoval vtipnými glosami. Mistrovství republiky jednotlivců označil za juniorský šampionát s vloženými rozjížďkami juniorů. Avšak v úvodním finále na plzeňských Borech hráli prim zkušenější závodníci. A sám pražský exmistr v rozjížďce s číslem sedm vyzrál na Daniela Klímu. Ve druhém okruhu jej připravil o vedení, aby hromadil jen samé trojka, v čemž mu sekundoval Václav Milík. Oba se potkali osmnácté jízdě. Za delší konec provazu tahal Pardubičan, který do březolupského vyvrcholení vstoupí s patnácti body. Skvělý závod zajel Ondřej Smetana, hned v úvodní rozjížďce se vypořádal s Petrem Chlupáčem a Hynkem Štichauerem. Než sluníčko stačilo zapadnout, prvně ve své kariéře stál na pódiu ranku individuálního šampionátu republiky. Pád ve třetí jízdě zkomplikoval život Danielu Šilhánovi. Stěžoval si na bolesti ruky, předčasně odstoupil, ale v nemocnici naštěstí zjistili pouze otřes mozku.
Václav Milík, Josef Franc a Ondřej Smetana
Léto se vrátilo s plnou parádou a teploty se nestyděly olizovat třicítku. V Plzni je však přespříliš sluníčka na škodu, protože při západu hodně oslňuje závodníky. Nicméně první z dvojice finálových závodů českého individuálního šampionátu nabídlo skvělou podívanou, ačkoliv zranění letos kácela ambice i v lese favoritů.
O poslední změnu se postaral Jan Jeníček, který doma ležel s horečkami a nepřímo povznesl Bruna Belana z náhradnické sedmnáctky na svou dvanáctku. Nástup obstaraly tradičně džípy, s nimiž US Army vyhrála druhou světovou válku. A pak se šlo na věc a závod nemohl začít větším překvapením, než v rozjížďce s číslem jedna nastrojil Ondřej Smetana.
V úvodní zatáčce nekompromisně podjel Petra Chlupáče, který se už nazpět do vedení navzdory veškeré své snaze neprobil. A Hynek Štichauer všechno sledoval ze třetí příčky. Vzápětí Josef Franc kraloval druhé jízdě. Že v ní nezvítězil stylem start – cíl, se postaral Martin Málek, který jej po vnějšku úvodního oblouku na chvíli vystřídal v čele.
Očekávání splnil taktéž Daniel Klíma, který ovládnul rozjížďku s číslem tři. Patnáctiletý Jaroslav Vaníček, jenž se do finále dostal na divokou kartu, s přehledem inkasoval dva body. Vodu však kalil Bruno Belan. Neváhal si vyšlápnout na Václava Kvěcha, který chvíli pykal za svou až přespříliš velkou tvrdost. A slánského juniora připravil o bod teprve v nájezdu do třetího okruhu.
Václav Milík před závodem neskrýval ambice vrátit se po roce na český plochodrážní trůn. Hned po vylétnutí pásky čtvrté jízdy zamířil neomylně do vedení. Na tři body si však musel ještě chviličku počkat. V nájezdu do druhé zatáčky upadl Daniel Šilhán a zbývající trojici závodníků zastavila blikající červená světla.
Josef Franc glosuje skvělé výkony závodníků juniorského věku:
„Mistráku říkáme juniorák se seniorskou účastí, už nebudou vložený jízdy dvěstěpadesátek, ale seniorů.“
Sanitka vyrazila z depa zaplaťpánbůh zbytečně. Mladík ve vestě s pardubickým koníkem došel do depa podpíraný Lubomírem Vozárem. S obstřikem zkusil pokračovat, nicméně ve čtvrté sérii raději závod vzdal. Repete čtvrté jízdy opanoval Václav Milík. Bitva třech úvodních vítězů se plynule přelila do druhé pětiny.
I rozjížďka s číslem pět se neuskutečnila na první pokus. Ve druhé zatáčce totiž upadl Pavel Kuchař, který přišel o druhé místo. Ondřej Smetana se incidentem nenechal rozhodit a po opakovaném startu se opět bleskově ujal vedení. Než Josef Franc vyrovnal jeho šest, musel shodou okolností také předčasně zastavovat.
„Dlouho jsem nespad’…“ krčil rameny Jaroslav Petrák, jenž se stal viníkem přerušení v první zatáčce třetího okruhu. „Ten bod mi nesebral soupeř, spadnul mi sekundární řetěz. Vždycky v jízdě, kde o nic nejde, se něco vysere.“
Stejně jako prve si Josef Franc musel triumf vydřít na Danielu Klímovi. Pražský junior na něho nyní odstartoval. Avšak český exmistr jej měl přečteného během úvodního kola a hned v prvním oblouku toho následujícího dal motocykl pod něho. Triumvirát neporažených posléze v rozjížďce s číslem osm uzavřel Václav Milík, jenž se záhy usadil před Hynkem Štichauerem, Martinem Málkem a Bruno Belanem.
Osmnáctka u čísla rozjížďky rozhoduje
Prim na hrotu aktuální klasifikace hráli neporažení senioři, nicméně dravé mládí stálo hned za nimi. Pěti body disponoval nejen Daniel Klíma, nýbrž také Petr Chlupáč, nýbrž také Petr Chlupáč. Ten po zmiňované úvodní prohře s Ondřejem Smetanou kraloval rozjížďce s číslem šest, kde za sebou záhy nechal Jana Macka.
Jenže na závěry bylo ještě přespříliš brzy. A to přesto, že devátá jízda měla napovědět, jak dnes všechno skončí. Václav Milík měl jasnou vizi. Už z první zatáčky vyjel na čele před Ondřejem Smetanou a Danielem Klímou. Jan Macek se však v té době pohyboval již jen setrvačností.
„Zadřel jsem nový motor po servisu!“ cedil skrz zuby u vědomí, že se mu plány na skvělý výsledek hroutí jako domeček z karet. Václav Milík nezůstal na postu leadera aktuální klasifikace sám. Přitom začátek dvanácté jízdy mohl směle napovídat o opaku, jelikož Hynek Štichauer vystřihnul start jako z partesu.
Jenže Josef Franc nepřijel hrát úlohu hráče druhých houslí. V prvním oblouku se přenesl před pardubického borce, aby své skóre zaokrouhlil na devět bodů. Přestávka byla rychle za námi a on měl bezprostředně po ní již dvanáct bodů. V rozjížďce s číslem třináct změřil Ondřeje Smetanu zároveň s vylétnutím pásky.
A co na to Václav Milík? Coby, o poznání mladší soupeři se mu v rozjížďce s číslem patnáct nemohli postavit ani náhodou. A on čtvrtým triumfem srovnal krok s Josefem Francem. Poslední série však lákala nejen duelem o vítězství, nýbrž i střetnutím o třetí příčku. Ve čtrnácté jízdě Petr Chlupáč změřil Daniela Klímu a Martina Málka. Rázem disponoval jedenácti body stejně jako Ondřej Smetana.
Ten ovšem v sedmnácté jízdě nezaváhal. Rychle poslal Martina Málka za svá záda a osmou pozici aktuální klasifikace. A sotva projel pod šachovnicovou vlajkou, s třinácti body u svého jména mohl očekávat, co se stane dál. Vše nejdůležitější vlastně rozhodla již rozjížďka s číslem osmnáct.
Václav Milík líčí rozjížďku s číslem osmnáct:
„Odjel jsem, u prken bylo kousek místa, rozjelo se mi to po venku a Pepu jsem stihnul.“
Václav Milík v ní rychle nabyl vrchu. Nechal za sebou Josefa France i Petra Chlupáče. Poslal sám sebe na nejvyšší stupínek pódia a Josefa France ve výsledkové listině hned pod sebe. Petr Chlupáčovi chyběl bod na třetího Ondřeje Smetanu.
Vzápětí vyhrál Jan Macek podruhé za sebou, ovšem díky slabšímu úvodu a fatální poruše skočil jen na sedmou pozici. Nakonec Hynek Štichauer odvedl Daniela Klímu a jejich pořadí určilo pátého a šestého dnešního klání.
Hlasy z depa
„Dneska se mi dařilo trošku líp než v týhle sezóně,“ vyprávěl Václav Milík. „Jsem spokojenej, bylo to super. Měl jsem krásný starty, nedělali jsme žádný změny. Já v Plzni nikdy nenaříkám, vždycky se mi tu daří. Za pár posledních jízd jsem tu moc bodů neztratil. Teď by chtělo titul potvrdit podobnou výhrou v Březolupech.“
„Dobrý, paráda,“ rozplýval se Josef Franc. „Nejsem spokojenej se startama, ale jinak skvělý závody, jen moc sluníčka při západu, to mi vadilo. Poslední jízda s Vencou byla suprová. Byl jsem asi měkkej, ale už jsem viděl, že lítáme panna orel.“
„Byl to boj,“ ulevil si Ondřej Smetana. „Hezký závody. Třetí místo je super, jsem poprvý v mistráku na bedně, mám z toho radost. Na Pepu jsem moh‘ zamakat víc, ale mám radost. Jen to příště potvrdit a budu spokojenej.“
„Dobrý,“ odtušil hodnocení Petr Chlupáč. „Posral jsem dvě jízdy. První a poslední. Tu poslední jsem pokazil moc. Měl jsem vymyšlený, jak to udělat. Zkazil jsem start. Je to ale jen první závod, jsou ještě Březolupy. Dva roky jsem tam nejel, uvidíme.“
„Bojoval jsem, bojoval, ale občas je to málo,“ filozofoval Hynek Štichauer. „Škoda? Škoda je dobrýho člověka. Tři bodíky od bedny je dost, ale třeba v těch Březolupech. Tam mi to chutní víc. Ale musím se naučit jezdit i jinde, ale s těma technickejma problémama, co teď mám, mě to sundalo.“
„Nejsem smutnej,“ nepropadal Jan Macek pesimismu. „Začátek závodu dobrý, akorát ten motor… Dvě poslední jízdy jsem vyhrál, aspoň jsem si spravil chuť.“
„Jsem spokojený s bodovým ziskem a se závodem taky,“ bilancoval Martin Málek. „Bodů mohlo být víc, ale na ten můj amatérismus poslední dobou… Prostě junioři z Prahy se hodně vytáhli, je to čím dál těžší s nimi soupeřit. Velké poděkování panu Hádkovi. Myslím, že v depu byla dobrá spolupráce. Konec dobrý, všechno dobře.“
1. Václav Milík, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Josef Franc, Praha
3 3 3 3 2
14
3. Ondřej Smetana, Praha
3 3 2 2 3
13
4. Petr Chlupáč, Praha
2 3 3 3 1
12
5. Hynek Štichauer, Pardubice
1 2 2 2 3
10
6. Daniel Klíma, Praha
3 2 1 2 2
10
7. Jan Macek, Praha
1 2 E 3 3
9
8. Martin Málek, Březolupy
2 1 3 1 2
9
9. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 X 2 1 1
6
10. Filip Hájek, Praha
1 1 2 1 1
6
11. Jaroslav Vaníček, Praha
2 0 1 2 F
5
12. Václav Kvěch, Plzeň
1 2 1 X 0
4
13. Bruno Belan, Slaný
0 0 1 0 2
3
14. Jakub Exler, Praha
0 1 0 0 1
2
15. Pavel Kuchař, Praha
0 X X 1 0
1
16. Daniel Šilhán, Pardubice
X 1 R R –
1
Poznámka: Jan Jeníček se omluvil kvůli nemoci a ve startovní listině jej zastoupil Bruno Belan, původně náhradník; varování za startovní přestupek Jakub Exler v rozjížďce s číslem patnáct
Mladá Boleslav – 7. září
Zranění Jana Kvěcha ze sobotního světového finále juniorů v německém Stralsundu, přineslo změnu startovní listiny zítřejšího českého šampionátu. Na plzeňských Borech jeho startovní číslo tři poveze Jakub Exler, zatímco náhradníkem se stane Bruno Belan. Pražský závodník však bude scházet také v národním týmu, jehož v pátek čeká mistrovství světa juniorských družstev v Bydhošti.
„Pěkně z toho vyskočil,“ komentuje nešťastný pád Jana Kvěcha Filip Šitera. „Ale dopad‘ na ruce. Levou má zlomenou hned za zápěstím a do toho pravý rameno.“
Němečtí lékaři pojali podezření na zlomeninu pažní kosti, proto českého reprezentanta dali do narkózy. Ačkoliv se jejich diagnóza naštěstí nepotvrdila, propustili ho až před nedělním obědem. Večer už byl v péči pardubického primáře Tomáše Brože, který jej včera operoval.
Filip Šitera proto musel složení českého týmu změnit. Po zrušení kvalifikačních kol se finále uskuteční dle formule klasických dvojic s jedním náhradníkem. Lotyšům, Dánům, Polákům Angličanům, Švédům a Australanům se postaví trio Jan Macek, Petr Chlupáč a Daniel Klíma.
Kopřivnice – 5. září
Traduje se, že alfou a omegou úspěchu na kopřivnickém ovále je povedený start. Ano, to je samozřejmě pravda, s níž by souhlasil kupříkladu Jan Macek. V osmnácté jízdě dnešního posledního letošního přeboru se zezadu nemohl dostat před Jaroslava Vaníčka. Pražskému benjamínkovi se zprvu zdejší zatáčky zdály poněkud dlouhé, nicméně po změně nastavení a zejména přidání plynu změnil názor a body se mu jen hrnuly. Rovnítko mezi nejlepším startovním manévrem a trojkou v cíli ovšem přeškrtnul Daniel Klíma. Po dvou úvodních triumfech v desáté jízdě proháněl Martina Málka, dokud jej v předposlední zatáčce neobjel. Startmaršál Pavel Matula jej šachovnicovou vlajkou pozdravil už jako jistého přeborníka, nicméně plochodrážník pražské Markéty rozhodně nevyznával kompromisy. V rozjížďce s číslem patnáct dokázal na konci úvodního okruhu předjet i Jana Macka, a když se nakonec vypořádal s Hynkem Štichauerem, měl u svého jména patnáct bodů. O druhé příčce musel rozhodovat rozjezd. Martin Málek v něm odvedl Hynka Štichauera a Petra Chlupáče, který noc prospal na palubě dodávky, jíž jeho otec Petr a mechanik Michal Pospíšil vedli přes osm set kilometrů ze Stralsundu, kde Pražan večer startoval v juniorském mistrovství světa.
Rozhodnutý přebor a zbouraný mýtus
Kopřivnický přebor v ostré konkurenci jiných atraktivních akcí v regionu s diváckou přízní rozhodně neprohrál. A podívanou na ovále v prosluněné neděli rozhodně fanoušky nezklamal. Začátek byl poněkud rozvláčný. Nejprve si páska usmyslela stávkovat, při repete na začátku druhého okruhu upadl Radek Bambuch. Pak už konečně přistály tři body na kontě Jakuba Valkoviče a od té chvíle mohla červená světla už jen odpočívat v pokoji.
Favorité na sebe dle dnešního rozpisu naráželi pravidelně. V rozjížďce s číslem tři Daniel Klíma odvedl Petra Chlupáče, který strávil noc jako spáč v dodávce mířící ze světového juniorského finále v německém Stralsundu. Hynek Štichauer to samé provedl Martinu Málkovi hned vzápětí. Seznam vítězů úvodní série končil Janem Mackem, který tu ještě v pátek trénoval.
Daniel Klíma stylem start – cíl vyhrál i rozjížďku s číslem pět a stal se leaderem aktuální klasifikace. V sedmé jízdě s ním srovnal krok Hynek Štichauer neméně suverénním způsobem. Dopředu chtěl také Martin Málek. Osmá jízda sice viděla vpředu Petra Chlupáče, avšak březolupský matador jej předčil po vnějšku úvodního oblouku.
Daniel Klíma komentuje své předjetí Martina Málka v rozjížďce s číslem deset:
„Byl jsem z toho tak rozjančenej, že jsem v posledním výjezdu málem zapomněl zatočit.“
Třetí pětinu otevřel Hynek Štichauer. Přitom Jan Macek, který prve jen sledoval úsilí Petra Chlupáče dotáhnout Martina Málka, prahnul po posílení svého zhublého bodového konta. Po vylétnutí pásky vypálil dopředu. Pardubičan však udeřil po vnější straně první zatáčky a na protilehlé rovince se ukázal jako rychlejší.
Po startu rozjížďky s číslem deset se zdálo, že Hynek Štichauer zůstane na čele aktuální klasifikace osamělý jako onen pověstný kůl v plotě. Martin Málek totiž vystřihnul dokonalý start. Daniel Klíma si v úvodní zatáčce držel vnitřní čáry a březolupského střelce ve výjezdu nestihnul. Zdálo se, že je rozhodnuto a odepíše si první bod. Jak známo, v Kopřivnice se přece za první zatáčkou už předjíždět nedá.
Pavel Matula signalizoval vjezd do závěrečného kola a v jeho první zatáčce přišel Pražanův útok po vnější straně. „Nemyslel jsem si, že Dan je takový tvrďák!“ konstatoval Martin Málek později v depu. Každopádně už na protilehlé rovince byl tím druhým. Do čela se už nevrátil, Daniel Klíma srovnal krok s Hynkem Štichauerem. Jako bonus se právě ve stejný okamžik stal vítězem celého přeborového seriálu.
Předjíždět se dá
Závěr dnešního podniku však měl ještě být strhující. Rozjížďku s číslem třináct vyhrál Martin Málek ve stylu start – cíl, nicméně vodu kalil Jaroslav Vaníček. Patnáctiletý junior pražské Markéty zprvu zíral na atypický kopřivnický ovál s pokleslou čelistí. Měnil nastavení svého motocyklu, avšak nebál se odhalit příčinu sám v sobě a přidat plyn.
V první zatáčce podjel Michala Bašteckého, aby se rovnou z chodu opřel do vedoucího Martina Málka. V posledním oblouku jel pod ním, chvilku dokonce vedl a řítil se pro tři body. Březolupský závodník nakonec zůstal pánem situace. Zvítězil a mohl se před poslední sérií opřít o deset bodů.
Rozjížďka s číslem čtrnáct začala šněrovat nefalšovaný gordický uzel. Petr Chlupáč v ní vůbec nepustil ke slovu Hynka Štichauera. Také on měl deset bodů, zatímco pardubický borec jedenáct. Hned na to Daniel Klíma zboural mýtus o kopřivnické jednokolejce již podruhé.
Daniel Šilhán přibližuje nevýhodu kopřivnického startovního roštu:
„Čtyřka je na hovno. Nevidíš na koníka, je tam díra, ostatní vidí dobře, proto ze žlutý ještě nikdo neodstartoval.“
Raketový start poslal na první příčku Jana Macka. Tribuny hnaly odchovance klubu a svého miláčka pro tolik potřebné tři body. Jenže Daniel Klíma cítil potřebu se k dané věci vyjádřit také. Již v úvodním oblouku se dral zprava dopředu, ale Jan Macek jej zavřel. Jeho kolega ve vestě pražské Markéty se ale nenechal rozhodit.
Těsně okolo bariéry jel také ve druhé zatáčce. Vskutku se posunul do čela a zůstal na hrotu aktuální klasifikace. Ódu na bojovnost pěl i Josef Novotný. Se svou dvěstěpadesátkou dokázal sebrat bod Radku Bambuchovi. Přitom podobný kousek předvedl i v předchozí sérii, v níž se jeho obětí stal Jakub Sazovský.
Rozjezd na závěr
Petr Chlupáč sehrál roli suveréna rozjížďky s číslem sedmnáct. S třinácti body mohl už jen čekat, co se odehraje dál. A dělo se skutečně hodně nečekaného. Hned osmnáctá jízda měla mítink z úhlu pohledu Jana Macka posunout mezi nevydařené.
Jaroslav Vaníček popisuje svůj triumf nad Janem Mackem v rozjížďce s číslem osmnáct:
„Byl jinej převod, větší rychlost, už jsem se toho přestal bát. Rozhod‘ start a první zatáčky. Je to hodně úzký a Honza měl problém mě předjet. Slyšel jsem ho za sebou, ale pak už moc ne.“
Jaroslav Vaníček odstartoval jako plochodrážní pánbůh. Rychle se usadil v čele, našel ideální stopu a ztratil ostych z atypického oválu. Jan Macek byl za jeho zády prakticky bezmocný. Snažil se, snažil, což o to, ale cestičku před pražského benjamínka nenašel. Stupně vítězů tak pro něho byly ještě vzdálenější než Antarktida.
Zato Martin Málek si je přiblížil, když nenašel soupeře v devatenácté jízdě a vyrovnal třináct bodů Petra Chlupáče. Rozjezd byl za těchto okolností jasnou věcí, ale ještě se netušilo, o jaké místo a v jakém složení. Rozjížďka s číslem dvacet svedla na svůj startovní rošt Daniela Klímu a Martina Málka.
Vedle Michala Bašteckého přijel k pásce také Jakub Valkovič. Slovák, jenž vstoupil do letošního přeboru až při jeho derniéře, mohl plným právem litovat nuly z natřískané osmé jízdy. Jinak totiž jen vítězů. Cesta na stupně vítězů se mu ovšem s konečnou platností uzavřela až nyní.
Dopředu pádil Daniel Klíma, za sebou měl Hynka Štichauera, zatímco Jakub Valkovič porazil pouze Michala Bašteckého. Mohlo se účtovat. Daniel Klíma byl z patnácti body pochopitelně z obliga. Ale Hynek Štichauer dodal rozjezdu nejen svou přítomnost, ale také aranžmá boje o druhé místo.
Nakonec se jej zmocnil Martin Málek. Jeho start byl opět alfou a omegou kopřivnického úspěchu. Hynek Štichauer dojel za ním a šel si pro pohár s trojkou. A Petr Chlupáč mohl maličko litovat, jaký malý kousíček scházel, aby svému dlouhému víkendovému výletu dodal lesk přeborového pódia.
Hlasy z depa
„Dneska výborný,“ uznával Daniel Klíma. „Takhle bych potřeboval závodit všude, takhle mi to vyhovuje, jak je dráha velká. Předjíždět se tady dá, ale chce to koule. S Martinem jsem to zkoušel kolem vnitřku, on si hlídal venek. Pak jsem zkusil venek, bylo to rozbitý a vyšlo to. S Honzou byl dobrej start. Dostal jsem se to toho venku a už to zrychlovalo. Jsem přeborník, jsem za to rád. Letos se mi v ničem nedařilo, tak aspoň něco.“
„Hynek si v první jízdě držel dobrou stopu,“ rozpovídal se Martin Málek. „Pak se mi v těžké jízdě podařilo odstartovat. Klobouk dolů před Danem, nemyslel jsem si, že bude takový tvrďák. Největší radost mám z rozjezdu. Konečně byla bedna, letos první. Uvidím, jak to půjde dál. Přebor byl klíč pro mistrovství republiky, doufám, že se nestane nic neočekávaného a pojedu v Březolupech si užít letos poslední finále. Start v Březolupech byl ten hlavní cíl letošní sezóny.“
„Šlo mi to podobně, jako když jsem byl vousatej,“ reagoval Hynek Štichauer na připomínku své oholené tváře. „Ale ušetřím za mejdlo. Byl to klasickej super, bedna příjemná, začátek super, konec horší.“
„Hezké závody,“ bilancoval Petr Chlupáč. „Ale na rozjezd jsem vyfasoval čtyřku, z ní se nic vymyslet nedalo, byla strašně tvrdá. Celou cestu ze Stralsundu jsem spal, jeli jsme osm set padesát kiláků, strašně děkuju tátovi a Michalu Pospíšilovi, že to se mnou podstupujou. Proto mi to trošičku mrzí, že to dneska nevyšlo s bednou.“
„Dráha byla dobrá,“ vyprávěl Jakub Valkovič. „Mně se však nedařilo. Mám jen deset bodů, chtěl jsem víc, bohužel to nevyšlo. Snad příště… Z8ovdy fajn, tak ještě doladit nastavení.“
„Nic se nepovedlo, zkrátka bída“ vraštil čelo Jan Macek. „Čekal jsem od toho víc, ale nic se nestalo a o nic jsem nepřišel. Jel jsem, na co mám, jsou další závody, bude to dobré.“
„Jel jsem tady poprvé,“ svěřoval se Jaroslav Vaníček. „Zezačátku se mně ty zatáčky zdály strašně dlouhý. Zkusil jsem udělat jinej nájezd a jinej výjezd. První dvě jízdy nic moc, pak jsme přenastavili komplet motorku celou. Pak to jelo, za Honzíka Macka jsem rád, že se mi podařilo před ním vyhrát. Je to přece jen favorit Kopřivnice.“
„Pěkné, udělal jsem, co jsem měl,“ konstatoval Daniel Šilhán. „Trošku rozbitá dráha oproti minule. Změnila se motorka, povedlo se pár startů. Ale jízdy s klukama, co jsem měl udělat, se nezadařily.“