Archiv pro rubriku: MČR

Speedway Club Žarnovica plánuje sedem plochodrážnych podujatí

Žarnovica – 8. ledna
Plochodrážny kalendár pre Žarnovicu je hotový. Slovenskí fanúšikovia sa môžu tešiť na plné priehrštie pretekov. Sezóna síce začne opäť trochu neskôr, no sedem pretekov by sa odjazdiť malo. Kalendár SC Žarnovica plánoval zverejniť už pred Vianocami. Avšak zmeny v kalendári FIM Europe spôsobili zmeny aj v kalendári SC ešte na Silvestra.

 

Žarnovicu čeká opět pestrá sezóna | foto Pavel Fišer

Začiatok sezóny 2022 plánuje klub až na konci mája. Je to z dôvodu neistoty ohľadne opatrení okolo šírenia COVID 19. Zámerom organizátora je nielen preteky zorganizovať, ale aj sprístupniť čo najväčšiemu množstvu fanúšikov. Ostáva dúfať, že v nedeľu 29. mája 2022 už toto všetko bude možné. Na vtedy je naplánované jedno z kôl MACEC Cupu, ktoré má byť zároveň akousi generálkou pred najvýznamnejším podujatím žarnovickej plochodrážnej sezóny – kvalifikáciou do Grand Prix (majstrovstvá sveta).

Práve už 32. významné podujatie v histórii žarnovickej plochej dráhy sa uskutoční v sobotu 11. júna. Semifinálové kolo Kvalifikácie do Grand Prix, by malo na našu dráhu priviesť šestnásť jazdcov až z trinástich krajín. Dá sa predpokladať, že ebudú chýbať ani jazdci z aktuálnej Grand Prix. Minimálne jeden určite

Ani letos nebude v Žarnovici chybět první česká liga | foto Antonín Škach

Sezóna 2022 bude pokračovať potom cez letné prázdniny, kedy zorganizuje klub až 4 podujatia. V sobotu 30. júla to bude ďalšie významné podujatie semifinále Majstrovstiev Európy juniorov a na druhý deň Medzinárodné majstrovstvá Slovenska, ktorých súčasťou už tradične bude 22. ročník Memoriálu Ladislava Eliáša.

Ďalšia dvojica pretekov je naplánovaná na sobotu a nedeľu 20. a 21. augusta. V sobotu to bude jedno z kôl Majstrovstiev ČR juniorov a na druhý deň stretnutie Pohára priateľstva.

Sezónu uzavrie podobne ako v sezóne 2021 posledné kolo českej 1.ligy v nedeľu 9. októbra.

 

Kalendár SC Žarnovica 2022:

29.5. MACEC Cup
11.6. lvalifikácia do GP – majstrovstvá sveta
30.7. mMajstrovstvá Európy juniorov – semifinále
31.7. medzinárodné majstrovstvá Slovenska a 22. Memoriál Ladislava Eliáša
20.8. MČR juniorov
21.8. Pohár priateľstva
9.10. 1.liga

První verze českého kalendáře je na světě

Pardubice – 24. prosince
Sváteční dopoledne přineslo první verzi českého plochodrážního kalendáře na sezónu 2021, kterou Petr Moravec slíbil jako vánoční dáreček pro plochodrážní fanoušky. Plánování je v současné době složité hlavně z dlouhodobého hlediska, všechno může být jinak hned zítra natož pak pozítří. Nicméně kluby jsou připraveny odstartovat sezónu v dubnu. A pokud přijdou mrazy, tak i dříve. Volná místa v kalendáři mají být doplněna po jednání komise 18. ledna.

Josef Franc se letos neprodral na čelo českých dlouhodrážních statistik

Zářijové drama na lázeňském kilometru spělo ke svému konci. Všichni z účastníků mistrovství republiky měli za sebou šest výjezdů na ovál. Pět z nejlepších z nich si muselo vybrat postavení na startovním roštu pro klíčovou finálovou jízdu. Josef Franc si vybíral jako třetí. Na černé tabuli v depu smazal číslo 666 z červeného pole, které tam před ním napsal Romano Hummel. Šlo pochopitelně o žert, tři čtyřky pražského závodníka se objevily jako třetí číslo zleva. Nizozemský světový šampión se vzápětí stal také mistrem České republiky a špice statistiky se nepřepisovala.

 

Ošidné hrátky se statistikou

Jiří Štancl byl na dlouhé dráze dvakrát vicemistrem světa a šestkrát mistrem republiky |foto archív Jiřího Štancla

Kdyby se do cíle finálové jízdy přihnal jako první Josef Franc, měl by ve své sbírce sedm zlatých medailí. Jenže plochá dráha se jezdí na body, nikoliv na jakási slůvka kdyby. A tak se Josef Franc stále dělí o primát největšího počtu českých titulů s Jiřím Štanclem a Zdeňkem Schneiderwindem. Také oni vyhráli mistrovství republiky na dlouhé dráze šestkrát.

Jakékoliv srovnání na pozadí časového horizontu mnoha let je nesmírně ošidné. Co čert nechtěl, znovu musíme do kalkulace zahrnout ono osudné kdyby. Kdyby si totiž československý šampionát roku 1980 nedopřál jednu ze svých přestávek, kdo ví, zda by Jiří Štancl neměl o triumfu víc.

Nejlepšímu muži naší plochodrážní historie dost možná upřelo další primáty jeho uvolnění na takzvaný komerční styk. Závodil sice ve volných závodech se světovou špičkou, ovšem reprezentace a domácí šampionát mu byly zapovězeny. O tom ostatně ví své také Aleš Dryml starší, jenž by ve druhé půli osmdesátek měl víc možností zapsat své jméno mezi domácí šampióny.

 

Tři muži se šesti zlatými medailemi

Zdeněk Schneiderwind si v otázce titulů českého mistra na dlouhé dráze nemá s Josefem Francem co vyčítat | foto Pavel Fišer

I bez zákazů svazarmovských generálů se historie mohla ubírat jiným směrem. Zdeněk Schneiderwind v květnu 2009 mířil do cíle finálové jízdy jako první. Jenže v poslední zatáčce před cílem upadl a titul mu vzal Angličan Andy Appleton. Podobné martýrium předloni prožil i Josef France.

Jeho motor se zastavil v půlce závěrečného kola finále, v němž jasně vedl. Pakliže by Štěstěna v obou případech trošku zamhouřila jedno ze svých očiček, jak pražský učitel, tak jeho žák by si se sedmi tituly neměli co vyčítat.

Richardu Wolffovi by titul na dlouhé dráze přál i jeho největší nepřítel | foto Pavel Fišer

I když možná Fortuna nechtěl nic jiného než spravedlnost a vzpomněla si na všechna léta, kdy se v západočeských lázních finále nekonalo. Vždyť i první titul Zdeňka Kudrny z roku 1977 je dodnes sporný. Z podzimní části seriálu sešlo a mistr nebyl vyhlášen, protože ostatní favorité Jiří Štancl, bratři Vernerové a Jan Hádek museli dva ze třech jarních mítinků vynechat.

Devadesátá léta přišla s více přestávkami. A český šampionát na dlouhé dráze se za stabilní součást domácího termínového kalendáře může považovat až od dubna 2003. A my opět můžeme spekulovat, jak by statistika vypadala, kdyby měl Antonín Šváb ve finálové rozjížďce v nádrži více metylu.

 

Statistika nuda není

Josef Franc vyhrál český dlouhodrážní titul jak v Mariánských Lázních, tak v Kopřivnici | foto Karel Herman

Díky okolnostem se Josef Franc se svými šesti vítězstvími v mistrovství republiky na dlouhé dráze může rovnat Jiřímu Štanclovi a Zdeňku Schneiderwindovi. Neřešme, zda šampión vzešel z třech či čtyř kol finálové jízdy nebo více závodů delšího seriálu. Vždyť korunních princů, jimž zlato uniklo, byla za ta léta bezpočet.

Antonína Švába jsme již zmínili, ale co třeba Petr Vandírek, Jaroslav Pták či v poslední době Richard Wolff, jemuž by po všech těch stříbrných a bronzových medailích přál mistrovský titul i největší nepřítel?! Držme se ale faktů a mezníků, které elitní trojice vymezila.

Josef Franc má potenciál ovládnou čelo statistických tabulek | foto Karel Herman

Josef Franc zaznamenal hattrick v desátých letech našeho století. Jenže Jiří Štancl jej na přelomu sedmdesátek a osmdesátek dal rovnou dvakrát. A Zdeněk Schneiderwind vyhrál v Mariánských Lázních jako jediný hned čtyřikrát po sobě. Utněme však všechny kdyby a coby, než vytanou na mysl, protože v jednom statistickém ohledu zůstává Josef Franc fenomenální.

Stal se totiž jediným českým šampiónem na dlouhé dráze na dvou různých stadiónech. Kromě Mariánských Lázní vyhrál i v Kopřivnici, která před čtyřmi lety lázeňský kilometr nahradila. Aby zajímavostí nebylo málo, v průběhu historie obě trati hostily také mistrovství republiky jednotlivců na klasické dráze. V něm ovšem jen moravský ovál korunoval mistry. A pak, že statistika nuda je.

Mistři republiky na dlouhé dráze:

šestkrát: Jiří Štancl (1978, 1979, 1980, 1983, 1984, 1985)
Zdeněk Schneiderwind (1992, 2003, 2005, 2006, 2007, 2008)
Josef Franc (2013, 2014, 2015, 2017, 2018, 2020)
čtyřikrát: Aleš Dryml st. (1982, 1993, 1994, 1995)
dvakrát: Antonín Kasper (1986, 1989)
Roman Matoušek (1987, 1988)
Bořivoj Hádek (1990, 1991)
Bohumil Brhel (1997, 1998)
jednou: Zdeněk Kudrna (1977)*
Pavel Ondrašík (2004)
Andy Appleton (2009)
Jörg Tebbe (2010)
Martin Smolinski (2011)
Aleš Dryml ml. (2012)
Stephan Katt (2016)
Hynek Štichauer (2020)
Romano Hummel (2021)

Poznámka: * mistr nebyl vyhlášen

Petr Moravec balí dáreček fanouškům pod stromeček

Pardubice – 21. prosince
Zítřek má být limitujícím datem pro český plochodrážní kalendář na příští sezónu. Dle předběžných informací by měl totiž být k dispozici kompletní jízdní řád polské ploché dráhy. A česká sportovní komise se chce vyhnout termínovým kolizím. Zatím je jasné, že by se v Čechách v roce s převahou dvojek v letopočtu mělo závodit od dubna do října. Nicméně Petr Moravec chytá pro fanoušky vánoční nadílku.

 

Pokud nebudou ledy, první závod proběhne na pražské Markétě v dubnu | foto Tomáš Topinka

„Česká sezóna by měla začít 9. dubna závodem v Praze a skončit 15. října v Pardubicích,“ říká český plochodrážní šéf. „No, ale rád bych se mýlil a přivítal, pokud by počasí nám bylo nakloněno a některý z pořadatelů dostal možnost uspořádat ledy. Pokusím se první verzi kalendáře zveřejnit jako nadílku fandům na Štědrý den dopoledne.“

Kolibříci budou oceněni v Mileticích

Slaný – 19. listopadu
Vyhodnocení letošní činnosti Sportovního střediska mládeže při AK v AČR Slaný se uskuteční od šestnácti hodin v sobotu 11. prosince ve společenském sále kulturního domu v Mileticích u Velvar. Jeho součástí bude také vyhlášení medailistů v obou šampionátech republiky v kubatuře 125 ccm.

Petr Marek, Karel Průša a Matěj Frýza budou  dekorováni v Mileticích | foto Petra Zahradníčková

Při české remíze s Poláky vyhráli Václav Milík a Adam Bednář

Pardubice – 23. října
Test match českých závodníků s Poláky slynul úžasnou vyrovnaností. Sotva Petr Chlupáč a Jaroslav Vaníček dostali náš tým ve čtvrté jízdě do vedení, hosté okamžitě kontrovali. Ba co víc, v rozjížďce s číslem sedm díky triumfu 5:1 poskočili do čela o čtyři body. Avšak Václav Milík a Jaroslav Vaníček ve dvanácté jízdě zvítězili 5:1. Třináctá jízda přinesla maximální triumf Polákům, ta další našim. Na závěr vyhrál Andrzej Lebeděvs stylem start – cíl. Za sebou měl Daniela Klímu, avšak konečné slovo pronesl Petr Chlupáč, když v předposlední zatáčce podjel Wiktora Przyjemskeho. Díky Pražanovu triumfu skončil závod remízou 45:45. Jedinými vítězi se stali Václav Milík, jenž po experimentech s Jawou a GM již věděl, co pro Grand Final potřebuje, a Adam Bednář. Ten vyhrál další mistrovský podnik dvěstěpadesátek a potvrdil svůj mistrovský titul s plnou parádou.

Nejlepší z individuální finálové jízdy – Andrzej Lebeděvs, Václav Milík a Petr Chlupáč | foto Karel Herman

Remíz jako máku

Petr Chlupáč (červená) míří k vítězství před Jakubem Krawczykem (žlutá) | foto Karel Herman

Pověstnou kliku na skvělé počasí má nejen Zlatá přilba města Pardubice, nýbrž také rozlučka se svítkovskou sezónou. O její hlavní rámec se tentokrát nepostaral MACEC Cup, který byl letos zrušen, nýbrž test match nejlepších juniorů polské série NICE Cup s českým týmem. Duel na patnáct rozjížděk byl hodně vyrovnaný již od samotného začátku.

Každý tým mohl mít ve své sestavě jednoho zkušeného seniora, jímž se v českém případě stal Václav Milík. Pardubický kapitán suverénně opanoval rozjížďky s číslem jedna, v níž se Pavel Kuchař narychlo povolaný za Jana Jeníčka neposunul před hostující tandem Andrzej Lebeděvs – Jakub Poczta.

Dvojice dalších rozjížděk byla charakterizována nejen smírnými výsledky, nýbrž i letmými startu. Varování od Tomáše Topinky se postupně dočkali Jakub Krawczyk a Wiktor Przyjemski, triumfů pak Petr Chlupáč a Daniel Klíma.

Daniel Klíma (červená) tlačí na Jakuba Pocztu (bílá) | foto Karel Herman

Čtvrtá jízdě posunula do čela náš tým. Petr Chlupáč triumfoval stylem start – cíl před Andrzejem Lebeděvsem, ovšem Jaroslav Vaníček se středem první zatáčky posunul na třetí příčku. Následovala však další remíza, aby nám hosté v rozjížďce s číslem šest prohru 4:2 vrátili. Václav Milík totiž nedostihnul Wiktora Przyjemskeho a Pavel Kuchař neměl dnes inkasovat jediný bod.

Za stavu 18:18 udeřili hostí v sedmé jízdě. Andrzej Lebeděvs a Jakub Poczta se usadili v čele již při vylétnutí pásky. Daniel Klíma je sice v úvodní zatáčce druhého okruhu rozdělili, však Polák jej v další zatáčce vyvezl ven.

Daniel Klíma líčí rozjížďku s číslem sedm:

„Nevyšel mi start, prohrábnul jsem a zůstal stát. Pak jsem zrychloval, ale nepustil mě do nájezdu, popovezl mě.“

Jaroslav Vaníček (modrá) v ostrém souboji s Kacperem Grzelakem (bílá) a Wiktorem Przyjemskim (žlutá) | foto Karel Herman

V dalších čtyřech jízdách vítězili Češi. Václav Milík stylem start – cíl, Petr Chlupáč se zase v deváté jízdě probil v úvodní zatáčce z poslední příčky do čela. Poté Daniel Klíma uhlídal dravého Andrzeje Lebeděvse a nakonec Petr Chlupáč v rozjížďce s číslem jedenáct vévodil od vylétnutí pásky až do odmávnutí šachovnicovou vlajkou.

Protože žádný další Čech nebodoval, prohrávali jsme 31:35. Lubomír Vozár litoval zejména deváté jízdy, v níž druhý Jaroslav Vaníček postupně kapituloval před Wiktorem Przjemskim a Kacperem Grzelakem. Nicméně obrat přinesla dvanáctá jízda.

Vedení se ujal Jaroslav Vaníček, zatímco Václav Milík se pracně probíjel dopředu z posledního místa. V nájezdu do třetího kola podjel Jakuba Pocztu, který však hned v následující zatáčce upadl a byl diskvalifikován. V repete pak zkušený pardubický závodník hlídal před sebou vedoucího Jaroslava Vaníčka a sám odrážel Wiktora Przyjemskeho. Nominační série tak začala za stavu 36:36.

Václav Milík (červená) střeží vedoucího Jaroslava Vaníčka (modrá) | foto Karel Herman

Vše se ale změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Jakub Poczta a Kacper Grzelak v rozjížďce s číslem třináct nedali ani náznak šance Danielu Šilhánovi s Pavlem Kuchařem. Hned na to Jakub Krawczyk proměnil svým letmým startem úvodní varování na diskvalifikaci. Václav Milík a Jaroslav Vaníček poté nepustili ke slovu Artjomse Juhna.

Bylo opět vyrovnáno a finální verdikt měla přinést závěrečná rozjížďka. Pánem situace se rychle stal Andrzej Lebeděvs, který odrazil Daniela Klímu. Pražan se však soustředil, aby pomohl Petru Chlupáčovi. Záměr klapnul, jeho klubový kolega se v předposledním oblouku po spodní straně dostal na třetí příčku. A další nerozhodný výsledek upravil konečné skóre na remízu 45:45.

Triumf však přece jen mohli slavit Češi. Test match uzavřel Grand Final a Václav Milík už měl dokonale jasné o nastavení motocyklu. Vypálil rychle dopředu a od té chvíle nebyl k překonání. Andrzej Lebeděvs protnul metu jako druhý, když Petra Chlupáče před sebe pustil jen na kratičkou chviličku v prvním výjezdu.

 

Adam Bednář opět neprohrává

Matouš Kameník (modrá) vede před Vojtěchem Šachlem (modrá) | foto Karel Herman

O doprovod mezinárodního závodu se postaraly mistrovské dvěstěpadesátky, jež se po mnoha peripetiích dočkaly svého sedmého a zároveň posledního dílu. Z původně přihlášených nepřijel Slovinec Sven Cerjak. Naproti tomu po zranění nohy ze zářijového kopřivnického přeboru se do sedla vrátil Josef Novotný.

Úvodní rozjížďce kraloval Adam Bednář, druhé vzápětí Matouš Kameník. V rozjížďce s číslem tři vystrčil růžky Oliver Schmid, jenž na úvod sekundoval pražskému vítězi. Nyní za svá záda odsunul dalšího čtvrtlitrového nováčka Štěpána Ševčíka. Nicméně publikum již napjatě očekávalo čtvrtou jízdu a trojici favoritů na startovním roštu.

Adam Bednář zvládl prubířskou zkoušku na výtečnou. V úvodním oblouku odrazil Vojtěcha Šachla dotírajícího po spodní straně. Ve výjezdu však chabařovický borec upadl a vyloučení jej nepustilo do opakování. V něm si Adam Bednář poradil s Matoušem Kameníkem a inkasoval svou další trojku.

Oliver Schmid (bílá) v souboji s Josefem Novotným (modrá) | foto Karel Herman

Pátou jízdu vyhrál Matouš Kameník stylem start – cíl. Vzápětí kraloval Adam Bednář, kdežto Vojtěch Šachl za ním v první zatáčce objel Štěpána Ševčíka. A pak už to šlo ráz na ráz! Vojtěch Šachl odvedl v rozjížďce s číslem sedm Olivera Schmida.

A protože plzeňský závodník prve v šesté jízdě trčel úplně vzadu, měl s Vojtěchem Šachlem stejný počet bodů a čekal je rozjezd. Ještě před ním ovšem Adam Bednář opanoval rozjížďku s číslem osm a mohl slavit mistrovský titul dalším vítězným mítinkem. Matouš Kameník ve druhém oblouku podjel Štěpána Ševčíka a mohl se těšit na druhý stupínek pódia.

Oliver Schmid vysvětluje svůj pád v rozjezdu:

„Celý závody jsem jel na špatný gumě. Na rozjezd jsme dali úplně novou. Nepočítal jsem, že se to tak zvedne.“

Adam Bednář (červená) míří k titulu před zraky Matouše Kameníka (bílá) | foto Karel Herman

Pak již nezbývalo, než dát prostor pro rozjezd. Jenže on se vlastně nekonal. Oliver Schmid se na jeho startu totiž převrátil v ukázkové svíci. Skončil v lékařské péči. Nicméně jediné újmy naštěstí doznal časový harmonogram, protože nominační jízdy test matche se o pár minutek oddálily.

 

Hlasy z depa

„Hodně jsme zkoušeli,“ vyprávěl Václav Milík. „Skákal jsem z Jawy na GM. Na finále jsem si vzal to, co jede dobře. Dráha je po Přilbě vždycky dobrá, z výjezdu se držet po lajně. Jsem spokojenej.“

Daniel Klíma (červená) vodí Andrzeje Lebeděvse (žlutá) | foto Karel Herman

„Hezký starty, všechno fungovalo a Lebeděvs je dobrej skalp,“ radoval se Petr Chlupáč. „Užili jsme si to. Ty dvě poslední jízdy byly bojovný, mělo to hodně do sebe. Pěkný závody.“

„Škoda třetí jízdy,“ litoval Daniel Klíma. „Nevyšel mi start, prohrábnul jsem a zůstal stát. Pak jsem zrychloval, ale nepustil mě do nájezdu, popovezl mě. Byl to poslední závod sezóny, užil jsem si to, jelo se mi fajn.“

„Dnešní závody byly hodně dobrý,“ vyprávěl Jaroslav Vaníček. „Ale poslední dvě rozjížďky s Vaškem Milíkem byly nejlepší. Všechno se to povedlo.“

Petr Chlupáč (červená) vede před tandemem Wiktor Przyjemski (žlutá) a Kacper Grzelak (bílá) | foto Karel Herman
Petr Chlupáč (červená) vede před tandemem Wiktor Przyjemski (žlutá) a Kacper Grzelak (bílá) | foto Karel Herman
Česká republika 45
Václav Milík 3 2 3 2 3 13(1)
Pavel Kuchař 0 0 0 0 0 0
Petr Chlupáč 3 3 3 3 1 13(1)
Jaroslav Vaníček 0 1 0 3 2 6(1)
Daniel Klíma 3 3 1 3 2 12
Daniel Šilhán 0 0 0 0 1 1
NICE Polska Racing Team 45
Andrzej Lebeděvs, LAT 2 2 3 2 3 12
Jakub Poczta 1 E 2 X 3 6(2)
Artjoms Juhno, LAT 1 1 1 2  1 6(2)
Jakub Krawzcyk 2 2 2 1 ex 7
Wiktor Przyjemski 2 3 2 1 0 8
Kacper Grzelak 1 1 1 1 2 6(4)

Poznámka: varování za startovní přestupek Jakub Krawczyk ve druhé a Wiktor Przyjemski ve třetí jízdě, diskvalifikace Jakub Krawczyk ve čtrnácté jízdě

Finálovou rozjížďku vede Václav Milík (červená) před Andrzejem Lebeděvsem (modrá), Petrem Chlupáčem (bílá) a Wiktorem Przyjemskim (žlutá) | foto Karel Herman

Grand Final:

1. Václav Milík, 2. Andrzej Lebeděvs, 3. Petr Chlupáč, 4. Wiktor Przyjemski
Mistrovství republiky 250 ccm: Matouš Kameník, Adam Bednář a Vojtěch Šachl | foto: Karel Herman

MR 250 ccm:

1. Adam Bednář, Praha 3 3 3 3 12
2. Matouš Kameník, Divišov 3 2 3 2 10
3. Vojtěch Šachl, Chabařovice 2 X 2 3 7+3
4. Oliver Schmid, Plzeň 2 3 0 2 7+X
5. Štěpán Ševčík, Chabařovice 1 2 1 1 5
6. Josef Novotný, Pardubice 0 1 2 1 4
7. Adam Nejezchleba, Chabařovice 1 1 1 0 3

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Sven Cerjak (SLO)

Konečné pořadí seriálu:

SLA PCE DIV LIB SLA PCE PCE TOT
23.6. 30.6. 15.8. 11.9. 18.9. 15.10. 23.10.
1. Adam Bednář, Praha 18 20 20 20 9 20 20 127
2. Vojtěch Šachl, Chabařovice 16 16 18 16 14 18 16 114
3. Matouš Kameník, Divišov 12 12 14 18 16 18 90
4. Jaroslav Vaníček, Praha 20 14 14 48
5. Josef Novotný, Pardubice 14 5 12 10 41
6. Szymon Ludwiczak, PL 18 20 38
7. Marcel Juskowiak, PL 18 16 34
8. Jan Hlačina, Pardubice 10 8 16 34
9. Juraj Šuška, SK 9 o 10 10 29
10. Oliver Schmid, Plzeň 14 14 28
11. Sven Cerjak, SLO 8 7 12 o 27
12. Štěpán Ševčík, Chabařovice 10 12 22
13. Mateusz Lopuski, PL 10 ex 12 22
14. Adam Nejezchleba, Chabařovice 12 9 21
15. Kacper Teska, PL 9 7 16
16. Alfons Wiltander, S 10 10
17. Theo Bergkvist, S 8 8
18. Jakub Oleksiak, PL 6 6

Poznámka: body se přidělují dle klíče 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 – 4 – 3 – 2 – 1 – 0; o – omluven, ex – vyloučen