Praha – 6. 10. 2004
Čtivou detektivku s výtečnou zápletkou připomínal závěrečný podnik juniorského šampionátu na pražské Markétě. Každý z hlavních aktérů bitvy o medaile se totiž musel vypořádat s pořádným handicapem uštědřeným od osudu. Miroslav Fencl po svém zranění ze mšenské první ligy měsíc nezávodil. Jan Jaroš si z pádu při Zlaté stuze kromě otřesu mozku odnesl také zlomenou lopatku. A smůla Zdeňka Simoty v předchozích kláních šampionátu se promítla do jeho čtyřbodové ztráty na leadera průběžné klasifikace. Pražský mítink kulminoval sérií rozjezdů. Nejprve si Zdeněk Simota zajistil stříbrný věnec v závodě, když podlehl výtečnému Filipu Šiterovi. Poté Luboš Tomíček porazil Miroslava Fencla, jemuž však bodový zisk stačil na titul, v duelu o bronz. A nakonec Zdeněk Simota odvedl Jana Jaroše v dodatkové jízdě o celkové stříbro, když oba od nového mistra dělil pouhopouhý bod.
Kvalifikační zvraty
Kvalifikace devíti závodníků začala bez větších překvapení. V úvodních dvou jízdách šlo v podstatě pouze o nasazení borců na zadních příčkách do rozjížďky číslo tři a čtyři k přímo nasazeným majitelům nižších startovních čísel.
První jízdu dlouho vedl Jan Markvart před Jakubem Fabianem a Jánem Halabrínem. V poslední zatáčce se však po vnitřní straně na první místo prosadil domácí závodník. V rozjížďce s číslem dva se za účasti pouze Michaela Gregora a Vladislava Trojáka pořadí vůbec nezměnilo.
Zajímavější věci se začaly dít až s rozjížďkou číslo tři. V ní už bylo v sázce vítězství a tím pádem i přímý postup. Situaci pevně opanoval Michal Matula, vedoucí pole závodníků od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Ve druhém kole se Jakub Fabian sice posunul před Patrika Doubka, nicméně druhé místo stačilo jen na opravu. Navlas stejný scénář přinesla i čtvrtá jízda. Martin Gavenda byl oním suverénem, zatímco Matěj Kůs bojovníkem. Dál než před Jana Markvarta se však nedostal.
To pravé drama však počalo až pátou jízdou. Nejlépe odstartoval Jan Markvart, ovšem zezadu se cpal Vladislav Troják. Málem se dostal před Jakuba Fabiana, jenž nakonec ze skrumáže první zatáčky vytěžil nejvíce. Na protilehlou rovinku už vyjel v čele, zatímco Jan Markvart, Vladislav Troják a Ján Halabrín se seřadili za něho.
By už měl na dosah třetí místo v kvalifikaci a tím pádem i startovní číslo šestnáct hlavního závodu, Jakub Fabian přesto nakonec skončil poslední. V zatáčce u depa ve druhém kole ztratil vedení kvůli pádu. Rozhodčí Tomáš Hejtík jej logicky z opakované jízdy vyloučil.
Při opakování jsme prakticky navlas stejnou situaci zažili opět. Vladislav Troják na čele odrážel všechny útoky Jána Halabrína, jenž na konci protilehlé roviny jako blesk objel Jana Markvarta. Březolupský junior si v onom duelu vedl nesmírně zdatně a s přibývajícími koly si své vedení zdatně konsolidoval. Ovšem podobně jako prve Jakub Fabian, i on nakonec ve třetím okruhu upadl a byl diskvalifikován.
Nakonec třetí místo v kvalifikaci připadlo Jánu Halabrínovi, aniž by musel vůbec do druhého repete odstartovat. Po jeho levé ruce stojící Jan Markvart totiž najel do pásky. Hnát samotného Slováka čtyři kola v podniku, kde se nepřidělují body, by bylo holým nesmyslem. Poslední volné místečko v závodě si nakonec pro sebe urval Matěj Kůs. Ovšem i on měl při svém velkém sólu před pražskou dvojicí Michael Gregor – Patrik Doubek namále. V posledním kole mu totiž uletěla ségrovka u jehly karburátoru a motor se chvílemi ocital bez paliva. Naštěstí se však jehla vrátila na své místo, takže plzeňský mladík v pražských službách mohl projet vítězně cílem.
Luboš Tomíček a Filip Šitera ovlivňují bitvu o titul
By se bez překvapivých zvratů neobešla ani kvalifikace, teprve hlavní závod měl divákům nabídnout teprve to pravé drama. Jeho základním motivem byl boj o titul. Zdeněk Simota sice na třetím místě ztrácel tři body na druhého Miroslava Fencla a na vedoucího Jana Jaroše dokonce čtyři, nicméně oproti nim měl podstatnou výhodu. Letos se mu totiž zranění vyhýbala a do Prahy přijel díky tradiční zářijové kumulaci termínů dobře rozjetý.
Zato Jan Jaroš a Miroslav Fencl dlouho nezávodily. Slánský borec si jedenáctý zářijový den ve Mšeně naštípl pánev. S výjimkou tréninků se na motocykl posadil pouze při 
pardubické Zlaté stuze, kterou nakonec raději rozumně obětoval patřičnému doléčení. A Jan Jaroš laboroval zhruba od stejné doby s nemocí a navíc si ze Zlaté stuhy kromě otřesu mozku přivezl i zlomenou lopatku. Ztráta Zdeňka Simoty tedy za těchto okolností nemusela být zas až tak výrazná, jako by za normálního stavu věcí asi bývala byla.
Navíc všichni tři uchazeči o titul museli počítat i s dalšími závodníky. Letošní juniorský šampionát ještě zvýšil počet závodníků, které si s klidným svědomím můžeme představit na stupních vítězů. Shodou okolností tón pražskému klání začali udávat právě závodníci, jichž se boj o vavříny už netýkal. Přesto jej však ovlivnili.
Už v rozjížďce s číslem jedna narazil Luboš Tomíček na Jana Jaroše. By jsou mu někdy vytýkány pomalé starty, tohle nebyl ten případ. Po vylétnutí pásky se rychle dostal do čela. Naproti tomu do křížku s Janem Jarošem se pustil také Antonín Galliani. Teprve až v první zatáčce druhého kola se s ním leader průběžného pořadí vypořádal. To už však byl Luboš Tomíček jednoznačně v čele.
Ve druhé sérii čekal na Luboše Tomíčka Zdeněk Simota. Ten při svém úvodním startu jednoznačně porazil Věroslava Kollerta a Martina Gavendu, kteří si v prvé zatáčce dvakrát prohodili pořadí. Ovšem v páté jízdě se po odstartování dostal do vedení Luboš Tomíček. Zdeněk Simota se zařadil hned za něj. Jeho útok ve výjezdu z prvého oblouku byl zničující, ale vedoucí Pražan jej dokázal odrazit. První neúspěch však Zdeňku Simotovi nikterak nevzal vítr z plachet. Útočil znovu a znovu, aby na cílové čáře zaostal o půl délky motocyklu.
Ve srovnání s touto bitvou byl Tomíčkův triumf v rozjížďce s číslem devět svým
způsobem procházkou růžovým sadem. Stačil start a pražský závodník se dostal před své pronásledovatele vedené Hynkem Štichauerem. A tak se po třech sériích mohl pyšnit čistým skórem devíti bodů. nebyl ovšem sám, protože na stejnou metu se dostal také Filip Šitera.
Také on si před jmény starších kolegů peroucích se o cenné kovy nebral žádné servítky. Ve třetí jízdě odstartoval na Miroslava Fencla. A během čtyř kol mu nedovolil vůbec nic. Navíc si slánský jezdec musel hlídat i zezadu útočícího Martina Málka. Dobrý startovní manévr byl klíčem Šiterova vítězství také v rozjížďce s číslem šest. Rychle se dostal před Antonína Gallianiho a bylo rozhodnuto.
I když nemuselo. V předposlední zatáčce upadl třetí Michal Matula a kvůli němu i za ním jedoucí Zdeněk Šuranský. Červená světla se ale nerozblikala. Pražan tedy vsedl na svůj motocykl a dojel si do cíle. Jenže to už se na startovním roštu chystala další rozjížďka!
Filip Šitera se tak dočkal výraznější překážky až ve dvanácté rozjížďce. Jeho problém nesl jméno Věroslav Kollert. Liberecký závodník ve mšenských službách opět prokázal, že pověsti o jeho dobrých startech nejsou jen planými řečmi. Než se Filip Šitera nadál, vjížděl do prvé zatáčky jako druhý. Sice bezprostředně zkusil útok, ovšem mírně se přetočil a ztratil pár metrů.
Počáteční neúspěch však nebyl na újmu Šiterovy bojovnosti. Ovšem Věroslav Kollert se choval, jako kdyby měl oči i vzadu. Když v prvé zatáčce třetího kola vedl Filip Šitera razantní útok, vedoucí závodník mu strčil svůj motocykl přesně před nos. Duel nakonec došel 
vskutku překvapivého rozuzlení. V nájezdu do posledního okruhu zaútočil Filip Šitera po vnitřní straně. Věroslav Kollert se dostal na vnější část zatáčky, kde u mantinelu upadl.
Miroslav Fencl a Zdeněk Simota gumují náskok Jana Jaroše
V patách devítibodovým Luboši Tomíčkovi a Filipu Šiterovi kráčel Zdeněk Simota. By sice na cílové čáře rozjížďky s číslem pět o chloupek podlehl Luboši Tomíčkovi, už ve třetí sérii se ukázal opět v tom nejlepším světle. Měl ale opět namále. Od startovního roštu vyrazil jako první Martin Málek. Simotův útok vnějškem prvého oblouku zmařil březolupský závodník vytlačením na mantinel. Až teprve Málkovo zaváhání ve druhém kole poslalo Zdeňka Simotu do čela. Za jejich zády se odehrával další klíčový moment závodu. Tomáš Suchánek, jenž při svých úvodních dvou vystoupeních hladce triumfoval, dojel až třetí. Jeho smůla však měla pokračování. V šestnácté jízdě musel kvůli zadřenému motoru opustit ve čtvrtém okruhu druhou příčku.
Vedle Zdeňka Simoty se do gumování náskoku Jana Jaroše pustil i Miroslav Fencl. Jeho jednobodová ztráta mu však na rozdíl od plzeňského juniora dala jistý čas na rozkoukání se. Před Miroslavem Fenclem nejprve protnul metu Filip Šitera, ve druhé sérii pak nejen Luboš Tomíček, ale i Zdeněk Simota. Po druhé úpravě dráhy se však slánský borec vzchopil.
Jeho úhlavním soupeřem v jedenácté jízdě byl Jan Jaroš. Ten si zasloužil notný díl slávu už jenom tím, že se svým handicapem do mítinku vůbec nastoupil. Se zlomenou lopatkou a po bezmála měsíční pauze mu však závodit příliš nešlo. Nejdřív jej porazil Luboš Tomíček, poté i Tomáš Suchánek. A teď i Miroslav Fencl. Slaňák skvěle odsartoval a razantně vlétl do první zatáčky, aby nenechal nikoho na pochybách, kdo bude v v této rozjížďce pánem.
V těch chvílích však průběžnou klasifikaci vedl stále ještě Jan Jaroš. Během čtvrté série se však stala velká spousta věcí, která otřásla nejen závodem, ale i situací v šampionátu. Nejprve v rozjížďce s číslem třináct našel svého přemožitele Luboš Tomíček. Dokonale totiž zazdil start, ale během úvodního kola se dostal z poslední příčky na druhou. S Michalem Matulou to neměl složité, ovšem Věroslav Kollert jej nehodlal pustit před sebe jen tak. Když však ve druhém výjezdu přece jen kapituloval, Martin Málek už měl v čele astronomický náskok.
V patnácté jízdě zaznamenal svou první porážku také Filip Šitera. Zdeněk Simota nechtěl nechat nic náhodě a velkým obloukem okolo mantinelu se v první zatáčce dostal do vedení. Filip Šitera se před druhého Jana Jaroše probil až ve druhé zatáčce, ovšem to už bylo na stíhání Plzeňáka pozdě. Statečný Jan Jaroš inkasoval jediný bod a to se ukázalo být kamenem úrazu. Miroslav Fencl totiž vzápětí ukázal už na startu výfuk Tomáši Suchánkovi. A právě tohle vítězství z něj udělalo nového leadera průběžné klasifikace.
Zlato v osmnácté jízdě, stříbro v rozjezdu
Své jediné zaváhání napravil Filip Šitera v sedmnácté jízdě. By nejlépe odstartoval mistr startů Tomáš Suchánek, ve výjezdu z úvodní zatáčky nechal u mantinelu trošku místa. A Filip Šitera se tudy protáhl na první příčku. Pardubický musel posléze odolávat Luboši Tomíčkovi. Stačila jediná chybička a Pražan byl ve druhém kole před ním. Jenže Tomáš Suchánek se téměř okamžitě dokázal vrátit zpátky.
Rozjížďka s číslem osmnáct byla rozhodující pro Miroslava Fencla. Pakliže by ji vyhrál, nemusel by se už bát ani Jana Jaroše, ani mohutně dotahujícího Zdeňka Simoty. Nervozita byla patrná na první pohled. A Miroslav Fencl přilil oleje do ohně husté atmosféry, 
když se dvacet sekund před vypršením limitu s motocyklem otočil kvůli zamlženým brýlím. Stačil se vrátit jen tak tak. Ale pak už kráčel za titulem jako rozjetý buldozer. Nejlépe odstartoval Antonín Galliani, jenž ještě před nájezdem do zatáčky zavřel Slaňáka ke vnitřní čáře. Jenže Miroslav Fencl věděl, co potřebuje. Ve výjezdu už vedl a po necelých sedmdesáti vteřinách projel cílem jako vítěz a zároveň i mistr republiky.
Stříbro však bylo pořád v sázce. Jan Jaroš záhy po vylétnutí pásky devatenácté jízdy překonal Martina Málka. Pro titul vicemistra už více udělat nemohl. Jenže Zdeněk Simota vzápětí vyhrál a srovnal tak jeho bodové skóre. A všichni v ochozech věděli, že je čeká speciální bonus za skvělým šampionátem. Tři rozjezdy!
Nejprve Filip Šitera a Zdeněk Simota změřili své síly o vítězství v závodě. Lépe sice odstartoval Plzeňák, ovšem mšenský borec se natlačil do zatáčky jako první. Zdeněk Simota zkusil pár útoků. Pak si však uvědomil, že lepší než vrabec v hrsti v podobě vyhraného závodu je lepší vícemistrovský holub na střeše šampionátu. A tak se raději šetřil na svůj druhý rozjezd.
Mezitím si to Luboš Tomíček s Miroslavem Fenclem rozdali o třetí místo. Po vylétnutí pásky byl lepší Slaňák. Luboš Tomíček naznačil útok vnějškem první zatáčky. A když tam Miroslav Fencl soustředil svou pozornost, bleskově sklopil svůj stroj doleva. A rázem byl v čele. Zelený věnec byl jeho a diváci nového mistra na stupních vítězů neviděli. Pořadatel totiž zůstal věrný své zásadě, že šampióni se vyhlašují až oficiálně na AČR. Ochozy však na toto téma měly diametrálně odlišný názor.
A pak přišlo vyvrcholení. Oba protagonisté vyjeli na ovál až čtvrt minuty před vypršením limitu. K pásce to stihli přesně nachlup. Pak už z úhlu pohledu Zdeňka Simoty nebylo co řešit. Rychlý startovní manévr odstartoval závěrečnou etapu jeho pouti za stříbrem. A nešastný Jan Jaroš nestačil vzdorovat. Nicméně klobouk dolů. Tohle byl šampionát, jaký historie nepamatuje. Všichni tři medailisté se vešli do rozpětí jediného bodu.
Komentáře hlavních protagonistů
„Je to dobý, že jsem takhle letošní juniorák zakončil,“ pochvaloval si vítězný Filip Šitera. „Doufám, že takhle začnu příští sezónu a budu tak pokračovat až do konce. To ale záleží jen na mně.“ Jediný bod sebral Filipu Šiterovi Zdeněk Simota. „Šel jsem z trojky, kde to bylo docela tvrdý“ líčil Filip Šitera inkriminované momenty z rozjížďky s číslem patnáct. „Snažil jsem se, ale neodstartoval jsem na něj. V poslední jízdě jsem měl obavy, že tam bude nahrnutej materiál. Ale měl jsem super start. Natlačil jsem se na ně a byl jsem tam.“ Filip Šitera si letošní sezónu prodlouží pobytem u protinožců. „Začátkem listopadu odjíždím do Austrálie,“ řekl mšenský junior. „Bude to taková dovolená. S Tomášem Suchánkem si to tam dobře užijeme.“
„Škoda tý druhý jízdy,“ zalitoval v setmělém depu Zdeněk Simota. „Na čáře jsem prohrál s Lubošem. A ten bod mi pak chyběl, abych se rozjížděl s Mirdou celkově. Ale je těžké spekulovat, jak by to dopadlo.“ V závěru musel plzeňský závodník na startovní rošt hned dvou dodatkových jízd. „V rozjezdu s Lubošem jsem šel na lajnu,“ popisoval klíčové okamžiky Zdeněk Simota. „Ale byla tam kolej. Přetočil jsem se a už jsem ho nestíhal. Hlavně jsem se potom ve druhým rozjezdu soustředil na Honzu Jaroše, abych získal titul vicemistra. A povedlo se.“ A jak se teď Zdeněk Simota cítí po dosažení svého životního výsledku? „Pocity jsou dobrý,“ odpověděl. „Druhý místo je úspěch. Ale měl jsem pár defektů a nevyšla mi Kopřivnice. I jinak mě provázela smůla. Ty body mně teď chyběly. K titulu mi stačil jeden navíc…“
„Na závěr sezóny jsem už něco zajet musel,“ žertoval cestou ze stupňů vítězů Luboš Tomíček. „Dnes jsem dělal roli kaziče. Vzal jsem bod Zdeňkovi, Honzovi a Mirdovi. Doufám, že mi to někdy nevrátí. Měl jsem taky dobrej motor. On je vlastně dobrej vždycky, jenže někdy třeba nevydrží.“
„Nic lepšího jsem si nemohl přát,“ jásal sprškami šampaňského zmáčený Miroslav Fencl. „Zažívám super pocity. Jsem mistr ve své poslední sezóně. Opravdu jsem si víc nemohl přát.“ V pražském závodě se však rozjížděl jen zvolna. „Začátek byl vlažnější,“ připustil čerstvý mistr republiky. „Skoro měsíc jsem na tom neseděl a trošku mě bolel zadek. Dráha naštěstí byla rovná, jen sem tam dírky. Byla perfektně připravená a já jsem se na ní rozjel.“ A jak by Miroslav Fencl v kostce srovnal letošní juniorské zlato s vítězným šampionátem roku 2001? „Tenhle titul je lepší,“ konstatoval po kratší úvaze. „Do poslední chvíle nebyl jasný. Navíc se spousta jezdců rozjela. Už je tady deset lidí, co se s nima dá závodit. Už to není jen start – cíl.“
„Se zlomenou lopatkou ze Zlaté stuhy se závodit nedá,“ odtušil nešastně Jan Jaroš. „Tohle byl letos můj poslední závod.“
Kvalifikace – celkové pořadí:
1. Michal Matula, Markéta Praha
2. Martin Gavenda, Březolupy
3. Ján Halabrín, Žarnovica (SK)
4. Matěj Kůs, Markéta Praha
5. Jan Markvart, Plzeň
6. Michael Gregor, Markéta Praha
7. Patrik Doubek, Markéta Praha
8. Vladislav Troják, Březolupy
9. Jakub Fabian, Markéta Praha
Kvalifikace – jednotlivé jízdy:
1 – Jakub Fabian, Jan Markvart, Ján Halabrín
2 – Michael Gregor, Vladislav Troják
3 – Michal Matula, Jakub Fabian, Patrik Doubek, Vladislav Troják
4 – Martin Gavenda, Matěj Kůs, Jan Markvart, Michael Gregor
5 – Ján Halabrín, Jan Markvart T, Vladislav Troják F, Jakub Fabian X
6 – Matěj Kůs, Michael Gregor, Patrik Doubek
Hlavní závod:
| 1. Filip Šitera, Mšeno | 3 3 3 2 3 | 14+3 |
| 2. Zdeněk Simota, Plzeň | 3 2 3 3 3 | 14+2 |
| 3. Luboš Tomíček, Olymp Praha | 3 3 3 2 1 | 12+3 |
| 4. Miroslav Fencl, Slaný | 2 1 3 3 3 | 12+2 |
| 5. Martin Málek, Březolupy | 1 3 2 3 2 | 11 |
| 6. Jan Jaroš, Markéta Praha | 2 2 2 1 3 | 10 |
| 7. Tomáš Suchánek, Pardubice | 3 3 1 E 2 | 9 |
| 8. Antonín Galliani, Markéta Praha | 1 2 0 3 1 | 7 |
| 9. Hynek Štichauer, Pardubice | 0 0 2 2 2 | 6 |
| 10. Věroslav Kollert, Mšeno | 2 1 F 1 2 | 6 |
| 11. Martin Gavenda, Březolupy | 1 2 1 1 0 | 5 |
| 12. Michal Matula, Markéta Praha | 2 1 0 E 1 | 4 |
| 13. Matěj Kůs, Markéta Praha | 0 1 2 1 F | 4 |
| 14. Zdeněk Šuranský, Mšeno | 0 F 0 2 1 | 3 |
| 15. Ján Halabrín, Žarnovica (SK) | 1 F 1 0 0 | 2 |
| 16. Jan Markvart, Plzeň | 0 0 1 0 0 | 1 |
| res Michael Gregor, Markéta Praha | DNR | |
| res Patrik Doubek, Markéta Praha | DNR |
Závěrečné pořadí šampionátu:
| 1.(2.) Miroslav Fencl, Slaný | 12 | 12 | 13 | 15 | 11 | 12 | 75 |
| 2.(3.) Zdeněk Simota, Plzeň | 12 | 13 | 12 | 11 | 12 | 14 | 74+3 |
| 3.(1.) Jan Jaroš, Markéta Praha | 14 | 13 | 12 | 12 | 13 | 10 | 74+2 |
| 4.(5.) Filip Šitera, Mšeno | 9 | 10 | 10 | 14 | 10 | 14 | 67 |
| 5.(4.) Tomáš Suchánek, Pardubice | 10 | 14 | 5 | 13 | 12 | 9 | 63 |
| 6.(6.) Martin Málek, Březolupy | 8 | 9 | 10 | 9 | 13 | 11 | 60 |
| 7.(7.) Luboš Tomíček, Olymp Praha | 9 | 9 | 10 | 10 | 9 | 12 | 59 |
| 8.(9.) Hynek Štichauer, Pardubice | 6 | 7 | 6 | 7 | 8 | 6 | 40 |
| 9.(10.) Antonín Galliani, Markéta Praha | 5 | 3 | 7 | 6 | 10 | 7 | 38 |
| 10.(8.) Patrik Linhart, Slaný | 13 | 10 | 9 | 4 | 1 | – | 37 |
| 11.(11.) Věroslav Kollert, Mšeno | 6 | 7 | – | 8 | 6 | 6 | 33 |
| 12.(12.) Zdeněk Šuranský, Mšeno | 0 | 2 | 7 | 4 | 4 | 3 | 20 |
| 13.(13.) Michal Matula, Markéta Praha | – | 5 | 6 | 1 | 1 | 4 | 17 |
| 14.(14.) Martin Gavenda, Březolupy | NQ | 1 | 4 | 3 | 3 | 5 | 16 |
| 15.(15.) Jan Vondra, Markéta Praha | 4 | 3 | 4 | – | – | – | 11 |
| 16.(16.) Matěj Kůs, Markéta Praha | – | – | – | 2 | 4 | 4 | 10 |
| 17.(17.) Jan Balihar, Plzeň | 5 | – | – | – | – | – | 5 |
| 18.(18.) Patrik Doubek, Markéta Praha | NQ | – | 2 | – | 2 | DNR | 4 |
| 19.(21.) Jan Markvart, Plzeň | NQ | 2 | – | Q-NS | 0 | 1 | 3 |
| 20.(19.) Luboš Velinský, Pardubice | 3 | – | – | – | – | – | 3 |
| 21.(NC) Ján Halabrín, Žarnovica (SK) | NQ | NQ | DNR | – | – | 2 | 2 |
| 22.(20.) Michael Gregor, Markéta Praha | NQ | 0 | 1 | Q-NS | 1 | DNR | 2 |
| 23.(22.) Adam Vandírek, Markéta Praha | 2 | – | – | – | – | – | 2 |
| 24.(23.) Vladislav Troják, Březolupy | NQ | – | – | 1 | – | NQ | 1 |
| 25.(24.) Jakub Fabian, Markéta Praha | 0 | 0 | – | Q-NS | NQ | NQ | 0 |
| 26.(25.) Pavel Fuksa, Pardubice | – | NQ | 0 | – | – | – | 0 |
| 27.(26.) Matyáš Hlaváček, Mšeno | 0 | – | – | – | – | – | 0 |
| NC Lukáš Urban, Pardubice | NQ | NQ | – | – | – | – | – |
| NC Petr Bazika, Markéta Praha | NQ | NQ | – | – | – | – | – |
| NC Petr Málek, Pardubice | NQ | – | – | – | – | – | – |
Legenda: číslo v závorce za pořadím udává průběžnou pozici po předchozím závodě, NQ znamená nekvalifikoval se, DNR neabsolvoval ani jednu rozjížďku, Q-NS nenastoupil do závodu po úspěšné kvalifikaci, NC neklasifikován.
Dosavadní podniky se uskutečnily ve Slaném, Březolupech, Pardubicích, Kopřivnici a Plzni. Do závěrečné klasifikace se na rozdíl od předchozích let počítají všechny výsledky.
V případě bodové rovnosti rozhoduje o pořadí lepší výsledek v posledním závodě.
Foto: Pavel Fišer