Plzeň – 27. dubna
Jsou ovály, jež se mu zamlouvají mnohem více než ten borský. K tomu palčivé vedro, které odsunulo ranní chlad nenávratně do propadliště dějin poslední dubnové soboty. A v depu patnáct soupeřů, vedle začínajících pětistovkářů také borci, kteří jdou nepokrytě po jeho skalpu. Byl to ale Adam Bubba Bednář, který všechny mínusy proměnil v absolutní plusy. Při úvodní juniorce v Plzni, neztratil ani bod. Jaroslav Vaníček a Matouš Kameník prošli pády, nad nimiž kroutili hlavami také oni sami. Po druhé pozici se natáhnul Jan Jeníček, jemuž zimní měsíce neploštily křivku progresivně se lepšících výkonů. Na pódium vykročil rovněž Kacper Szopa. Polák ještě před rozjížďkou s číslem sedmnáct pomýšlel na stupínek s dvojkou, jenže dojel do cíle nejen za vítězným Janem Jeníčkem, ale i Brunem Belanem. Doprovodné mistrovské stopětadvacítky, jejichž finálová jízda se konala jako čtvrtý ročník Memoriálu Romana Mádyho, vyzněla pro Adama Nejezchlebu. V sedle libereckého éčka pojal mítink tak říkajíc po bubbovsku.

Pády kosí favority

Nad ránem ještě mrzlo. Sice jen trošičku, ale přece. Kdo nevěřil meteorologům, pořádně se na cestu do Plzně nabalil. Jak hodinová ručička cestovala po ciferníku, odkládal si další a další vrstvu. Sluníčko se na obloze překonávalo a pálilo jako v červenci. Depo na Borech poskytovalo minimum stínu. A že bylo plné! Vedle české juniorky zde totiž startovaly i stopětadvacítky svůj klasický šampionát republiky.

Právě jim patřily první dvě rozjížďky horkého odpoledne. Jaroslava Hajka po pádu ošetřovali v sanitce a čekali na druhou. Časový program se trošku opozdil. A pak se začala řešit otázka, kdo bude letos juniorským mistrem republiky. Po odchodu starších závodníků mezi seniory, bude šampión cinkat první zlatou medailí ve své kariéře. Jako první za ní vykročil Adam Bubba Bednář.

V rozjížďce s číslem jedna je zavíral Mario Häusl. Ovšem naprosto marně. Pražan mířil do čela a Němce ve vestě pořádajícího klubu přeskočil rovněž Bruno Belan. Vzápětí se přední kolo Jana Jeníčka po vylétnutí pásky málem dotklo šmolkové oblohy. Pardubičan nejen, že situaci zvládl bez pádu, navíc neztratil vedení. Tři body mířily i na jeho konto.

Trošku vzruchu přinesla třetí jízda. Vpředu se usadil Kacper Szopa. Jaroslav Vaníček umravnil Matěje Frýzu, aby se rovnou pustil do boje o vítězství. Ve druhém kole se Polák dopustil drobné chybky, jenže Pražan jeho zaváhání nechal bez trestu. Sám však vyšel naprázdno, jelikož jeho poslední nájezd v závěrečném oblouku skončil pádem.

Premiéra Filipa Kasana v české juniorce se musela odložit, když slovenský závodník odtáhnul porouchaný motocykl ze startovního roštu čtvrté jízdy dříve, než startmaršál porovnal závodníky u pásky. Čtvrtým dnešním vítězem se stal Matouš Kameník. V okamžiku svého triumfu ale ještě nemohl tušit, co jej čeká v rozjížďce s číslem šest.

---

Matouš Kameník komentuje svůj pád v šesté jízdě:

„Spad‘ jsem. Díra? Ani ne, prostě jsem spad’…“

---

Její start jej vynesl do čela. Kacper Szopa udeřil vnějškem. Před pardubického závodníka, jenž v české juniorce vozí divišovskou vestu, nepředčil.  Na začátku třetího okruhu upadl Radek Bambuch, který uzavíral pole. Téměř současně na opačné straně oválu se ze země sbíral rovněž Matouš Kameník.

Kacper Szopa se okolo něho prohnal do závěrečného kola, takže mohly být uděleny technické body bez nutnosti opakování. Polák se usadil se šesti body na hrotu aktuální klasifikace. V osmé jízdě jej srovnal Adam Bubba Bednář triumfující stylem start – cíl před zraky Jana Jeníčka.

Ten se opíral o pět bodů. Ostatní favorité však byli daleko vzadu. Jaroslav Vaníček a Matouš Kameník kvůli pádům. Mario Häusl sice napravil úvodní jedničku výhrou v sedmé jízdě. Neměl ale svůj den, stejně jako jeho plzeňský kolega Matěj Frýza.

Naproti tomu další z domácích, Štěpán Melč, se blýsknul v rozjížďce s číslem deset.  V jejím prvním oblouku zvenčí předčil Matěje Frýzu. A poté jej neustále držel v šachu a mařil jeden jeho útok za druhým.

Podařený start také popáté

Adam Bubba Bednář podnikl klíčový krok k vítězství ve dvanácté jízdě. Rychle se usadil na čele před Kacperem Szopou, jemuž nedal sebemenší šanci zaútočit na vedoucí postavení. Sotva jej pozdravila šachovnicová vlajka, osaměl na hrotu aktuální klasifikace.

Polák byl s odstupem druhý, kdežto Jan Jeníček ztrácel na leadera hned dva body. Start jedenácté jízdy mu vyšel na jedničku, ale Matouš Kameník se po vnějšku první zatáčky ukázal rychlejší. Nicméně za Pardubičanovými zády zůstal Jaroslav Vaníček, jemuž v ten moment definitivně zhasla vyhlídka na stupně vítězů.

Matouš Kameník však stále podobné naděje živil. Ke svým šesti bodům přidal tři další v rozjížďce s číslem třináct. Hnal se do čela tak vehementně, že Bruno Belan upadl. Při repete dostali šanci všichni. Nyní byl vpředu Matěj Frýza. V prvním oblouku ale před něho šel právě Matouš Kameník.

Jan Jeníček si nechával stále převahu. Jenže po jeho sólu v rozjížďce s číslem třináct, stylem start – cíl postupně vyhráli také Kacper Szopa a Adam Bubba Bednář. Karty stále ležely na stole, jak byly rozdány.

---

Luboš Hromádka vysvětluje své odstoupení z šestnácté jízdy:

„Kabel ze svíčky mi dal hroznou ránu do nohy.“

---

Poslední série neměla moc šancí, jak daný vývoj závodu změnit.  Jan Jeníček si v sedmnácté jízdě završil své skóre pěknou třináctkou. Co bylo důležitější, Kacper Szopa byl až třetí za Brunem Belanem. V konečném součtu měl o bod méně než pardubický závodník.

Jaroslav Vaníček hned poté triumfoval v osmnácté jízdě, ale devítka jej mezi trojici nejlepších vynést nemohla. O rozruch se postaral Radek Bambuch. Ve druhém okruhu upadl v zatáčce u depa. David Hofman a Filip Kasan se mu mistrovsky vyhnuli. Uznání patří také Štěpánu Ševčíkovi. Odložil svůj foťák a sebral osiřelý motocykl se řvoucím motorem.

Kdyby Matouš Kameník vyhrál rozjížďku s číslem dvacet, chystal by se na start ještě jednou. V rozjezdu o druhé místo by čelil Kacperu Szopovi. Nic takového se ovšem nestalo. Adam Bubba Bednář si dnes pochvaloval své starty. Ani ten pátý nevybočil z úspěšného konceptu a junior pražské Markéty vyhrál také popáté.

Adam Nejezchleba bez konkurence

Jarní krize se zrušenými pohárovými podniky je evidentně zapomenuta. Na první závod českého šampionátu se přihlásilo plných deset borců. Někteří z nich měli jet první závod ve své kariéře, jiné čekal pro změnu ostrý debut na klasickém ovále.

---

Jakub Hejkal před závodem:

„Jedu poprvý na velký dráze, ale nervózní nejsem.“

---

Nakonec jich bylo devět. Z plzeňských bratrů Kubalových nastoupil jen Kryštof, protože Víta sklátila chřipka. Závod byl bohužel brzy chudší také o dalšího účastníka. Jaroslav Hajko jezdil v rozjížďce s číslem dvě druhý. V první zatáčce druhého kola bohužel zůstal ležet na ovále.

Sanitka jej naštěstí nalezla bez zlomenin. Komunikoval s posádkou, ale byl v šoku, proto raději zamířil na vyšetření do nemocnice.  Zdržení mítinku bylo pouze marginální a při opakování Karel Průša kraloval také podruhé.

Kolibříky poté vystřídali velcí hoši, kteří se s plochodrážním potěrem pravidelně střídali. Karel Průša nepoznal hořkost porážky ani nadále. Jenže v ohledu neporazitelnosti si nikterak nezadal s Adamem Nejezchlebem, který rovněž vodil svůj elektrický stroj od jedné trojky ke druhé.

Oba na sebe narazili až ve finálové jízdě. Spolu s nimi Štěpánka Nyklová a Jakub Hejkal. Jenže slánský závodník prve upadl v rozjížďce s číslem deset. Přitom jezdil druhý, když v první zatáčce druhého okruhu vrazil do nafukovačky. Vyvázl bez zranění, ale na další výjezd na ovál se necítil.

Protože finálová rozjížďka stopětadvacítek byla vypsána coby Memoriál Romana Mádyho, byly snahy poslat na start Marka Zimana. Další z žarnovické líhně se u nás neuvedl nikterak špatně, měl stejně bodů jako Jakub Hejkal. Jenže taková výměna bohužel nebyla v souladu s reglementy pro mistrovský podnik.

Duel dvou neporažených vyzněl pro elektrického Adama Nejezchlebu. Dostal se dopředu hned s letem pásky a přivedl za sebou do cíle Karla Průšu a Štěpánku Nyklovou.

Hlasy z depa

„Náročné,“ odtušil Adam Bubba Bednář první slůvko při bilanci svého vítězství, než se rozhovořil dále. „Vedro a taky Plzeň… Tady se mi nelíbí. Těžký. Vydřenejch patnáct bodů, naštěstí se mi vedly starty. Ty tady rozhodly.“

„Dneska paráda,“ zářil Jan Jeníček. „Škoda, že mi motorka lítala nahoru. Poladili jsme to a já si na roštu líp stoupnul. Motorky jely skvěle, dráha náročná, ale dalo se na ní závodit.“

„Čtvrtý místo dobrý,“ nepropadal Matouš Kameník panice. „V poslední jízdě nevím, co se stalo. Adamovi se poved‘ líp start.“

„Bolej mě záda, jak jsem spadnul,“ posteskl si Jaroslav Vaníček. „Myslel jsem, že ho objedu, ale nevešel jsem se nazpět.“

„Dobrý,“ říkal Bruno Belan. „Kdyby mě Matouš neposlal, bylo by to ještě lepší. Nemoh‘ za to, ale poslal mě přední kolo. Stalo se. Lepší je ale získat víc bodů už na začátku šampionátu. Čím víc, tím líp.“

„Překvapil jsem všechny,“ usmíval se Štěpán Melč. „Jsem rád, že se mi to povedlo. Nečekal jsem to, dali mi to hodně. Starty se mi zlepšily. Snad to bude už jenom lepší a lepší.“

„Dobrý ne, špatný ne,“ stylizoval se Matěj Frýza do role pohádkové princezny koloběžky. „Takový průměrný, čekal jsem lepší výsledek. Až v poslední jízdě jsme nastavili motorku. A až na konci jsem přišel, jak to jet. Poradil mi Michael Hádek.“

MR 125 ccm (4. Memoriál Romana Mádyho):

Poznámka: Vít Kubal byl omluven kvůli chřipce

Plzeň – 24. dubna
Na každém konci je nádherné, že přináší nový začátek. Českou juniorku nevyjímaje. Plochodrážníci narození v úplně prvních letech nového milénia ji uzavřeli. A to včetně největších es. Jan Kvěch se v Goričanu postaví na start své první velké ceny coby regulérní účastník celého seriálu. Daniel Klíma se s juniory rozloučil dvěma tituly v jednadvacítkách, ale také rekordními pěti primáty v kolektivní soutěži a triumfem při Zlaté stuze. Petr Chlupáč naneštěstí nenašel ve sportu levých zatáček další smysl svého života. Králové nezemřeli, žijí dál a s nimi jejich následovníci. Sobotní Plzeň každopádně zahájí novou éru mistrovství republiky juniorů. Ani šampionát stopětadvacítek jakoby nechtěl stát stranou.

Plochodrážní knihy v Plzni nebudou i budou!

Z logistických důvodů není možné zabezpečit přímý prodej plochodrážních knih v areálu plzeňského stadiónu. Zájemci o novou publikaci Česká plochodrážní ročenka 2024 ale nemusí zoufat. Na základě individuální objednávky jim ji do Plzně dovezeme. Stejně tak Slánskou sedmdesátku, ale Březolupská šedesátka již v naší redakci k dispozici není.

Tipujte:

 Loading ...

Skoro na padesát let přesně

Gregoriánský kalendář má své zákonitosti. Ignorovat je by znamenalo nejen dostat se na úroveň ruských bolševiků, kteří svůj říjnový převrat provedli, když osvícenější části světa žili již sedmý den v listopadu. Ale přesto je škoda, že v sobotu nebude třicátého.

Nejen proto, že plzeňská parta by čarodějnický večer dozajista oslavila jaksepatří. Ale především proto, že přesně třicátého dubna před padesáti lety se začala odvíjet historie mistrovství republiky juniorů, které o tři roky předběhlo evropský, potažmo nyní světový šampionát.

Tehdy v Kopřivnici triumfoval Jiří Jirout, pardubický závodník, který kroutil vojnu v pražské Rudé hvězdě. Na konci sezónu mu patřil první titul v soutěži, který symboliky o dvacet let později zopakoval jeho syn Marián. Jen škoda, že jeho vlastní potomek, rovněž Marián, po letech mezi kolibříky s půllitrem prozatím pilně trénuje.

S dvěstěpadesátkami i bez nich

Co má stát, to se prostě stane. Každopádně od čtyřiasedmdesátého každý Čech a Slovák, který měl na oválech něco znamenat, musel do juniorky. Skoro každý, aby se Václav Milík starší nezlobil. Zkrátka a dobře pokaždé se musí najít výjimka, aby potvrdila pravidlo.

O juniorského mistra republiky se letos pojede již po jednapadesáté. A startovní listina plzeňského závodu je plná od jedničky až po šestnáctku. Pravda využívá možnosti pustit do závodu dvěstěpadesátky, čemuž by se ovšem deset let po implementaci této zásady divil jen velký pošetilec. Pravda čtvrtlitrů mohlo být přece jen více.

„V mládežnické kategorii může jezdec startovat v dalším závodě, až po té, co skončí probíhající závod,“ vysvětluje Petr Moravec absenci Adama Nejezchleby či Karla Průši. „V souběžně konaných podnicích to možné není. Závod v Plzni je závodem souběžným.“

Vše je otevřené

Nikdo z plochodrážníků, kteří v sobotu projdou technickou přejímkou, zatím českým juniorským mistrem korunován nebyl. Favoritů je více. Adam Bubba Bednář, v šestnácti letech vůbec nejmladší domácí vicemistr. Matouš Kameník, jehož do včerejší polské extraligy U24 nepustila nejen karenční třídenní lhůta, ale především horečky, které ostatně opadávají až dnes.

V sobotu divišovskou vestu již oblékne. Ano, divišovskou, protože jej Pardubice pro juniorku uvolnily. Ostatně za klub, kde začínal, bude zápolit i v první lize společně s jeho dalšími odchovanci Danielem Klímou a Janem Hlačinou.

Ale nazpět k juniorce. Je tu lepšící se Jan Jeníček, jenž Matouše Kameníka v sestavě českého nároďáku v Pardubicích nahradil. Jaroslav Vaníček, jemuž jde o klubovou nominaci na českou velkou cenu. Matěj Frýza, jemuž domácí prostředí vždy náramně sedí. A další a další. Mezi nimi debutant Dominik Hrbek. První závod s půllitrem na českém území čeká také Filipa Kasana z Žarnovice.

Krize stopětadvacítek je pryč

Ostatně slovenská stopa bude hodně výrazná také v prvním podniku klasického šampionátu stopětadvacítek, který velké hochy doprovodí. Jaroslav Hajko má již své zkušenosti, ale Marek Ziman nastoupí k prvnímu závodu vůbec.

Stejně tak domácí bratři Kryštof a Vít Kubalovi, kdežto Matěj Tůma nastoupí prvně v mítinku ranku českého šampionátu. Vedle Adama Nejezchleby liberecké éčko osedlá rovněž Štěpánka Nyklová s jasným úkolem lovit obhájce loňského primátu Karla Průšu.

Sobotní odpoledne na Borech bude rozhodně stát za to!

Startovní listiny sobotních závodů v Plzni: