Praha – 19. října
Sluníčko se přivstalo, aby si poslední oficiální závod plochodrážní sezóny 2024 nenechalo ujít. Nakonec přece jen neodolalo a zalezlo si do světlešedé duchny. Závěr mistrovství republiky na malých oválech v Praze pochopitelně zaspalo. Na vítězství aspirovali dva. Karel Průša a Marek Ziman. K jejich vzájemné konfrontaci došlo až při losování o právo první volby postavení na startovním roštu finále A. Uspěl v něm slánský závodník, který se posléze s kolibří částí své kariéry rozloučil vpravdě ve velkém stylu.
Favorité nemají na růžích ustláno
Třináctka se ještě nestačila vzpamatovat, že vládne ciferníkům všech hodinek. A na malé Markétě startoval poslední díl českého šampionátu kolibříků na minioválech. Ke startovnímu roštu dojeli jen dva borci. Vít Kubal si totiž při tréninkovém pádu poranil nohu a k vlastnímu závodu nenastoupil.
Jaroslav Bartek se zapsal na seznam dnešních vítězů jako první, když odvedl Romana Štolu. Hned nato nejlépe odstartoval Karel Průša. Matěj Tůma se hnal dopředu první zatáčkou. Nakopla ho ale díra v první zatáčce a letěl do bariéry. Naštěstí se od ní odrazil. Poněkud vystrašil Štěpánku Nyklovou, druhou pozici ovšem neztratil.
Do třetice začal své dnešní účinkování vítězně Marek Ziman. Vyšlápnul si na Jakuba Hejkala již s letem pásky rozjížďky s číslem tři. Slovenský závodník potvrdil pověst favorita stejně jako Karel Průša, jenž dnes startoval za řidítky stopětadvacítky naposledy. Ani jeden z nich to neměl ve druhé sérii jednoduché.
Slánský borec ve čtvrté jízdě neodstartoval z pozice u mantinelu úplně ideálně. Jaroslav Bartka ze sebe poslal poměrně rychle. Jakub Hejkal se ale usadil pevně ve vedení. Karel Průša potvrdil kvality šampióna. Nikam se nehnal, vyčkával. V úvodním výjezdu třetího okruhu udeřil a další trojka mu říkala pane.
V páté jízdě předvedl nejlepší start Matěj Tůma. Marek Zima za ním v první zatáčce upadl, ale Tomáš Topinka mu dal šanci v repete, které začalo stejně jako prve. Matěj Tůma jel první, ovšem Marek Ziman udeřil spodní stranou úvodního výjezdu. A převzal vedení.
Verdikt dvanácté jízdy
Karel Průša a Marek Ziman se šesti body byli na nejlepší cestě do finále A. Adeptů na poslední místo po jejich boku bylo víc. Prakticky všichni. Nejblíže ale Roman Štola, když v šesté jízdě odstartoval na Štěpánku Nyklovoou, mohl se opírat o pět bodů.
Základní část byla teprve ve své polovině. Matěj Tůma užuž třímal vítězství v rozjížďce s číslem sedm ve svých rukou. Jaroslav Bartek mu nedopřál sebemenší vteřinku klidu. V posledním oblouku se dostal na spodní stranu. Slaňákovi na venku zabralo více času dostat se k metě a Pražan slavil triumf.
Vzápětí vynesly raketové starty k triumfu nejprve Marka Zimana, poté Karla Průšu. Oba suveréni kralovali i nadále. Žarnovičan v desáté jízdě, Slaňák v rozjížďce s číslem jedenáct, kde to ani nemohlo být jinak. Ke startovnímu roštu se totiž postavil úplně sám.
Oba samozřejmě byli ve finále A. Roman Štola sice v rozjížďce s číslem devět dnes podruhé prohrál, ale ve dvanácté jízdě nezaváhal. Byť se Jakub Hejkal a Štěpánka Nyklová snažili, museli uznat porážku od Pražana startujícího za Mariánské Lázně. S deseti body byl třetím účastníkem jízdy o umístění na pódiu.
Papír a rychlý start alfou a omegou triumfu
Céčko přišlo s tichou podívanou. Štěpánka Nyklová si se svým éčkem odbzučela čtyři kolečka se stejnou hlasitostí jako autodráha. Finále B již nabídlo o poznání větší rachot. Jaroslav Bartek se ujal vedení. Mít oba Slaňáky za sebou nebyl žádný med.
Matěj Tůma se ale na začátku druhého kola přetočil a klesl za Jakuba Hejkala. Pražan projel pod šachovnicovou vlajkou jako první, ale v závěrečné klasifikaci šampionátu nemohl oba slánské kolibříky ohrozit.
Áčko začalo losování. Karel Průša a Marek Ziman nepoznali hořkost porážky a rozpis závodu je nepřivedl na start jediné společné jízdy. Remíza pokračovala nůžkami, ale pak slánský závodník svým papírem překryl Slovákovu dlaň sevřenou do podoby kamene. Neváhal ani vteřinku, aby si řekl o postavení na vnitřku oválu.
Odsud skvěle odstartoval. Marek Ziman jej vnějškem úvodního oblouku nestihnul, spodní stranou se dopředu tlačil také Roman Štola. Karel Průša vládl na čele neohroženě dál, vypracoval si mírný náskok a nějakých pětačtyřicet minut od začátku mítinku se stal jeho vítězem.
TOT
C
B
A
1. Karel Průša, Slaný
3 3 3 3
12
1.
2. Marek Ziman, SK – Žarnovica
3 3 3 3
12
2.
3. Roman Štola, Mariánské Lázně
2 3 2 3
10
3.
4. Jaroslav Bartek, Praha
3 1 3 2
9
1.
5. Jakub Hejkal, Slaný
2 2 1 2
7
2.
6. Matěj Tůma, Slaný
2 2 2 1
7
3.
7. Štěpánka Nyklová, Slaný (E)
1 2 2 1
6
1.
8. Vít Kubal, Plzeň
– – – –
DNR
–
Poznámka: Vít Kubal nestartoval kvůli pádu v tréninku
Konečné pořadí seriálu:
DIV
SLA
MaL
PLZ
LIB
CHA
LIB
PHA
TOT
11.5.
18.5.
25.5.
26.5.
8.6.
30.6.
24.8.
19.10.
1. Karel Průša, Slaný
20
20
20
20
20
(14)
20
20
140 (154)
NC Štěpánka Nyklová, Slaný (E)
16
16
16
12
16
(9)
16
10
112 (121)
2. Jakub Hejkal, Slaný
18
11
14
18
18
12
(10)
12
103(113)
3. Matěj Tůma, Slaný
12
12
9
o
14
10
12
11
80
4. Jaroslav Bartek, Praha
14
18
10
o
–
8
11
14
75
5. Petr Kvěch, Divišov
–
14
–
14
10
18
–
–
56
NC Anton Keller, D
–
o
12
10
11
11
–
–
44
NC Lenja Tebbe, D
–
–
18
11
12
–
–
–
41
NC Marek Ziman, SK
–
–
–
–
–
–
18
18
36
6. Kryštof Kubal, Plzeň
–
–
11
16
7
–
–
–
34
7. Roman Štola, Mariánské Lázně
–
–
–
–
–
–
14
16
30
8. Luboš Hromádka, Pardubice
11
10
–
–
–
–
–
–
21
NC Erik Barth, D
–
–
–
–
–
20
–
–
20
Levi Böhme, D
–
–
–
–
–
16
–
–
16
9. Vít Kubal, Plzeň
–
–
–
–
6
–
–
8
14
NC Kaylen Holstein, D
–
–
–
–
9
o
–
–
9
10. Dominik Suchánek, Pardubice
–
9
–
–
–
–
–
–
9
NC Jordan Holstein, D
–
–
–
–
8
o
–
–
8
Poznámka: klasifikováni jsou držitelé licencí AČR startující na motocyklech se spalovacím motorem; bodový klíč za umístění v závodech 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 11 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 -4 – 3 – 2 – 1; jeden nejhorší výsledek se škrtal; o = omluven ze závodu
Praha – 17. října
Poslední závod české plochodrážní sezóny 2024 je před námi. Pražská Markét+ bude v sobotu odpoledne patřit mistrovskému flat tracku. Ještě předtím se rozhodne o mistru republiky mezi kolibříky na malé dráze, kde se první rozjížďka plánuje na čtvrt na dvě. I když mistr už je známý, byť by pozítří nakrásně nestartoval.
Šest vítězství představuje pořádné aktivum, které nedokáže zdevalvovat ani nevydařené červnové Chabařovice. Štěpánka Nyklová a Jakub Hejkal na něho ztrácí třiatřicet bodů. O stříbro ovšem bojovat nebudou, protože severočeská dívčina s elektrickým motocyklem není v konečné klasifikaci hodnocena.
Otevřené zůstává třetí místo. Mezi Matějem Tůmou a Jaroslavem Bartkem leží jen osm tabulkových bodů. A protože oba neabsolvovali všechny podniky, do hry nevstoupí škrtání jednoho nejhoršího výsledku.
Dohromady se k pražskému závodu přihlásilo osm borců. Ke slovu se dostane rozpis na dvanáct rozjížděk základní části a finálová trojkombinace C, B a A.
Startovní listina sobotního šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze v Praze:
Praha – 15. října
Po včerejších závodech o MACEC Cup a český šampionát dvěstěpadesátek zbývá oficiální české sezóně do konce jen jediný mítink. Před závěrem mistrovského flat tracku v Praze se na sousední malé dráze rozhodne o definitivní podobě mistrovství republiky stopětadvacítek na malých tratích.
Pramáti českých minioválů zůstala v letošní sezóně takřka ladem. V březnu zrušení ouvertury seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup předznamenalo chmurný osud malé pražské dráhy. Zažila sice Speedway Grand Prix Academy a mnoho tréninků. Závod jí ale čeká až v sobotu.
Dnes odpoledne se dočkala velkorysé úpravy. Její výsledky otestovali Jaroslav Bartek a Jakub Hejkal.
Pardubice – 14. října
Na úvod neměl optimálně nastavený motocykl. A v rozjížďce s číslem dvě jej v úvodním nájezdu předčil Marcel Kowolik. Polák upaloval za prvních ze svých pěti dnešních vítězství a také celkový primátem v letošním krátkém MACEC Cupu. Jan Jeníček si v depu se svým tatínkem Jiřím ujasnili set up. Od té doby neznal ve skóre jinou číslovku než trojku. Druhý stupínek pódia neměl ale jistý až do poslední jízdy. Pakliže by jej v rozjížďce s číslem dvacet porazil Roman Kapustin, oba by museli do rozjezdu s Bartoszem Szymurou. Pardubický junior ale takové hypotézy odmítl a vítězstvím stylem start – cíl se vyhoupnul pro stříbro. Doprovodný mistrovský podnik dvěstěpadesátek se stal kořistí Maksymiliana Pawelczaka. Český šampión Adam Nejezchleba jezdil ve finále druhý. Jenže motocykl nastavený na rychlý start se neukázal jako dostatečně rychlý a jeho pronásledovatelé jej postupně předjeli.
Ze závodu připravujeme původní reportáž.
1. Marcel Kowolik, PL
3 3 3 3 3
15
2. Jan Jeníček, CZ
2 3 3 3 3
14
3. Bartosz Szymura, PL
3 2 3 2 3
13
4. Roman Kapustin, UA
2 3 2 3 2
12
5. Andrei Popa, ROM
2 2 2 1 3
10
6. Jaroslav Petrák, CZ
1 3 X 3 2
9
7. Jan Hlačina, CZ
3 1 2 2 1
9
8. Milen Manev, BG
2 2 1 2 2
9
9. David Hofman, CZ
1 1 3 0 1
6
10. Volodymyr Zlaman, UA
1 1 1 1 2
6
11. Kacper Mateusz Grzelak, PL
3 2 F – –
5
12. Filip Kasan, SK
0 1 2 F 1
4
13. Dominik Hrbek, CZ
1 – 1 1 1
4
14. Jan Buňka, CZ
0 F 0 2 0
2
Poznámka: Kacper Mateusz Grzelak nahradil Jana Heleniaka, z původně přihlášených dále nestartovali Mateusz Pacel, Andrej Rozaljuk a Andrej Karpov
MR 250 ccm:
TOT
FIN
1. Maksymilian Pawelczak, PL
3 3 3 3
12
1.
2. Karol Szmyd, PL
2 2 3 2
9
2.
3. Sven Cerjak, SLO
3 2 3 3
11
3.
4. Adam Nejezchleba, Liberec
0 3 3 2
8
4.
5. Gregor Zorko, SLO
1 2 2 2
7
6. Tilen Bračko, SLO
2 1 1 1
5
7. Karel Průša, Slaný
1 1 2 0
4
8. Petr Marek, Praha
– 1 1 1
3
9. Luboš Hromádka, Pardubice
0 0 0 1
1
Konečné pořadí seriálu:
KRŠ
LIB
PCE
LIB
PCE
TOT
7.4.
28.7.
7.8.
24.8.
14.10.
NC Sven Cerjak, SLO
16
20
12
20
16
84
NC Karol Szmyd, PL
11
14
20
20
18
81
NC Gregor Zorko, SLO
9
16
16
18
18
63
1. Adam Nejezchleba, Liberec
–
12
18
11
14
55
NC Maksymilian Pawelczak, PL
14
18
–
–
20
52
NC Tilen Bračko, SLO
10
10
6
12
11
49
2. Karel Průša, Slaný
(6)
11
7
14
10
48 (42)
3. Petr Marek, Praha
(5)
9
9
9
9
41 (36)
4. Luboš Hromádka, Pardubice
(2ú
7
8
8
8
33 (31)
NC Maksymilian Kostera, PL
–
–
14
–
–
14
NC William Cairns, GB
20
–
–
–
–
20
NC Janek Konzack, D
18
o
–
–
–
18
NC Villads Pedersen, DK
12
–
–
–
–
12
NC Kacper Sobkowiak, PL
–
–
11
–
–
11
NC Kevin Melato, I
3
8
–
–
–
11
NC Igor Kordun, PL
–
–
10
–
–
10
NC Nicolas Hohlbein, USA
8
–
–
–
–
8
NC Zoltan Lovas, H
7
–
–
–
–
7
NC Brando Lunardi, I
4
–
–
–
–
4
Poznámka:Poznámka: klasifikováni jsou držitelé licencí AČR, bodový klíč za umístění v závodech 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 11 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 -4 – 3 – 2 – 1; jeden nejhorší výsledek se škrtal; o = omluven ze závodu; seriál byl také šampionátem Slovinska
Pardubice – 14. října
Po včerejší extralize v Žarnovici nezbývá v českých šampionátech příliš mnoho medailových sad na rozdávání. Vlastně jen dvě. V sobotu bude na malé Markétě dekorován šampión stopětadvacítek na minioválech. A dnes nejlepší mezi dvěstěpadesátkami. Poslední mistrovský podnik čtvrtlitrů se stane rámcovým závodem MACEC Cupu, jenž po sobotních Swietochlowicích vyvrcholí svým druhým díle. Má ve startovní listině pět Čechů a dalšího v roli náhradníka.
Kopřivnice – 28. září
Nikdo si ho nepřál. Přišel. Ne, že by nebyl neohlášený. Dle meteorologů měl jen zlehka osvěžit zářijovou noc a trošku vylepšit kopřivnický ovál na oslavy sedmdesáti let místní ploché dráhy. Avšak déšť tomu dal jako typický nezvaný host. Když po čtyřech hodinách konečně odešel, ovál účastníky závěrečné první ligy nikterak nenadchl. Sváteční odpoledne se ale rychle rozjasnilo a vrchol letošní první ligy stál za to. Žádný závodník neměl patent na vítězství, ani esa svých týmů. Kopřivnice po smůle předchozích závodů vyrazila za triumfem, byť přebornický titul jí musel minout. K němu směřovaly Pardubice. Porazily Divišov, byť ve finálové jízdě Hynka Štichauera pozlobil elektrický okruh. Otázka stříbra se ale tak snadno nevyřešila. K tomu byl vypsán rozjezd. Na let pásky lépe reagoval kopřivnický Marko Levišin. Daniel Klíma si v úvodním oblouku střihnul velkorysý venek. Dostal se do vedení a přihrál Divišovu v jeho první samostatné ligové sezóně druhou příčku. A poněkud zmírnil kopřivnické oslavy, které i s bronzovou medailí byly velkolepé.
Slunce střídá mraky
Někdy kolem čtvrt na dvě mraky halily Kopřivnici do temného sukna. V depu plochodrážního stadiónu panoval frenetický ruch. Patnáct závodníků se svými mechaniky makalo na technice. Měsíc po svém zranění z pražské juniorky také Matouš Kameník s tapingem na svém rameni.
Šestnáctý borec se objevil vzápětí. Marko Levišin v modré kombinéze Tarnowa s chrániči sluchu na uších zamířil rovnou do středu písmene L, které kopřivnické boxy připomínají. Trénink využili všichni. Daniel Klíma létal v plném tempu. Posléze si seřídil na rovince u depa spojku a dopřál si další rychlá kola.
Hynek Štichauer není po tréninku v optimální náladě:
„Rozbitý motor, hned se mi v očích protočily dolary, musíme vymyslet co dál.“
Kromě aktivních účastníků se v depu objevila i řada závodníků nedávné či dávnější kopřivnické historie. Partu, která se zde setkává prakticky závod co závod, doplnil také Lubomír Volín. Nepočítáme-li jeho mechanikování pro Jaroslava Hauptmanna, dorazil sem poprvé od svého odchodu ze z klubu v třiaosmdesátém.
Ostatně nebyl sám, kdo dorazil po tak dlouhé době. Pravda, divišovský kouč Robert Král v Kopřivnici byl s Matoušem Kameníkem již na srpnovém šampionátu republiky jednotlivců. Ale předtím v červenci 2004, kdy sám ve finále domácího individuálního šampionátu bojoval o titul.
Okolo čtrnácté si sluníčko na nebeské báni vybojovalo převahu. Veterány na nástup svezla hasičská sedmdesátka tatra, ostatní dorazili před hlavní tribunu po svých. A pak se šlo na věc. Kopřivnice již nemohla aspirovat na přebornícký titul. Triumf před domácím publikem a především sponzory by ale dal sezóně ten správný punc.
V rozjížďce s číslem jedna proto Radek Bambuch zůstal ve svém boxu a na ovál místo něho zamířil Jan Macek. Ve druhé zatáčce druhého kola ale prasknul Brunovi Belanovi primární řetěz. Po jeho pádu se jelo znovu a Jan Macek opět vévodil stylem start – cíl.
Ale Divišov měl v pácu titul, byť vedl tabulku jen o pár malých bodů. Daniel Klima opanoval druhou jízdu, leč Matouš Kameník hned vzápětí zadřel motor, na němž při pražské juniorce upadl. Marko Levišin přitom díky hladkému sólu dodal domácím tři body. Úvodní série završil triumfem Adam Bubba Bednář.
Kopřivnice drží vrch
Rýsoval se náramně podařený závod. Na čele jeho aktuální klasifikace se hřála Kopřivnice s osmi body. Praha a Divišov stály o dva, Pardubice dokonce o čtyři body pozadu. Přitom Východočeši neskrývali ambice porážkou Divišova ukořistit prvoligové zlato. Jenže zatím dvojice druhých míst od Jaroslava Petráka a Jana Jeníčka byla dnešním maximem. Nulou začal nejen David Hofman, ale po tréninkové poruše rovněž Hynek Štichauer.
Jenže podnik byl ještě příliš mladý na činění závěrů. Jan Jeníček v rozjížďce s číslem pět vystřihnul nejlepší start. Ale Marko Levišin jej podjel ještě v úvodním nájezdu. A navýšil kopřivnické vedení. Se stejným záměrem v šesté jízdě odstartoval Jakub Valkovič. Hynek Štichauer jej objel vnějškem první zatáčky.
V druhé zatáčce dnes již podruhé v řadě spadl Bruno Belan. Jaroslav Vaníček mu vyběhl na pomoc z depa. A zadní straně jeho vesty dávala všem okázale najevo, že si již opravil šestku, jehož kvalita mu byla prve vytýkána.
„Jo, mám to tam občůraný jako svoje území,“ odrážel Bruno Belan žerty, že stále padá na stejném místě. „V první jízdě mi prasknul primární řetěz, teď to byla moje chyba.“
Muselo se opakovat. Hynek Štichauer se záhy zase stal pánem situace. Jakub Valkovič rozjásal diváky, když se v poslední zatáčce natáhnul pro druhé místo na úkor Matouše Kameníka. Přitom Pardubice stůj co stůj potřebovaly předčit Divišov. Jenže něco takového se snadno řekne, ale hůře provede.
Rozjížďku s číslem sedm opanoval Adam Bubba Bednář. Marko Levišin se pokoušel zvrátit běh událostí ve svůj prospěch. Jenže ve druhém kole měl plné ruce práce, aby zkrotil wheelie ve výjezdu z první zatáčky. Jaroslav Petrák taky. Zatímco Daniel Klíma proniknul na druhé místo, on musel ubrat. A kopřivnického Ukrajince až do cíle neuštval.
Jaroslav Petrák vrčí nad osmou jízdou:
„Na jedničce je louže, do toho jsem nešel. Na dráze je dost materiálu, trhá se to, když jdeš do souboje, nevíš, co ten druhej. Když jsem viděl Levišina, klap‘ jsem, abych nešel na držku.“
V rozjížďce s číslem osm nenašel sobě rovného Jan Macek. Dorazil do cíle před
Janem Hlačinou, Jaroslavem Petrákem a Dominikem Hrbkem. Právě pardubický junior v pražské vestě v rozjížďce s číslem devět upadl ve druhé zatáčce přesně na stejném místě jako dvakrát předtím Bruno Belan.
Rozjezd jako bonus
Dominik Hrbek odskákal incident bez zdravotní újmy. Odjel sice v sanitce, kterou vyprovázel potlesk publika. V depu z ní byl propuštěn a zničená řidítka jeho otec vyměnil za účinné pomoci mnoha ochotných rukou pražského týmu.
Mezitím Jan Macek zopakoval skvělý start, ale stejně jako prve jej v první zatáčce dostal Hynek Štichauer. Daniel Klíma zůstal zamčený vzadu a Pardubice se sunuly před Divišov. Ofenzíva za zlatem pokračovala. V desáté jízdě mířil za triumfem Adam Bubba Bednáře, jenže Jan Jeníček si za svými zády dravého Jakuba Valkoviče dokázal pohlídat.
Historie se opakovala také v jedenácté jízdě. Marko Levišin upaloval pro tři body, ale Jan Jeníček uhlídal Bruna Belana. Před rozjížďkou s číslem dvanáct praskla guma na startovacím zařízení. Čtveřice závodníků zmizela v depu jen na okamžik. Oprava byla dílem okamžiku. Hynek Štichauer nedostal Jana Macka. Jenže Divišov již potřetí v řadě nebodoval.
Kopřivnice 26, Pardubice 19, Praha 15 a Divišov 12. Za takového stavu startovala poslední série základní části. Přestávka uběhla rychle speciálně pro Jaroslava Vaníčka. „V depu jsme měli trošku komplikace,“ vysvětloval. „Nezamysleli jsme se.“
Nicméně pražský junior pádil přes běžeckou dráhu a zelený fotbalový trávník rovnou ke startovnímu roštu. Jak byl v ráži, odvedl Jakuba Valkoviče, Jaroslava Petráka a Jana Hlačinu, aby dostal svou Prahu na dostřel druhých Pardubic. Adam Bubba Bednář v tomto směru zašel hned vzápětí svým sólem ještě dál.
Jan Jeníček ohlídal Jakuba Valkovič a Matouš Kameník nebodoval. Šestá nula za sebou potrefila Divišov v rozjížďce s číslem patnáct. Marko Levišin opět úřadoval od startu až do cíle. Hynek Štichauer ve druhém okruhu vnějškem druhé zatáčky připravil Jaroslava Vaníčka o druhou pozici.
V rozjížďce s číslem šestnáct se konečně dostal ke slovu opět Daniel Klíma. Raketový start jej vynesl neomylně do vedení. Jan Macek jej zkoušel několikrát konfrontovat. Venek první zatáčky nevyšel, neuspěl ani, když zlomil ve výjezdu svůj motocykl na vnitřní stranu.
Jan Jeníček dodal poslední bod na úkor Bruna Belana. Východočeši byli o dvanáct bodů za Kopřivnicí, ale o tři před Prahou a především o deset před Divišovem. Otázka mistra byla rozhodnuta, protože středočeský klub už ve finálové jízdě nemohl Pardubice překonat.
A to byl základní předpoklad. Páska finále se zvedla někdy po půl šesté a Hynek Štichauer dojel kvůli poruše na elektrickém okruhu jen do první zatáčky. Zatím vedl Adam Bubba Bednář, ovšem Marko Levišin jej překonal vnějškem první zatáčky. Kopřivnice slavila vítězství, Pardubice titul.
Daniel Klímá líčí svůj předjížděcí manévr v rozjezdu:
„Venek byl ukrutnej, musel jsem to tam v rozjezdu poslat. Nemoh‘ jsem zklamat, potřebovali jsme bodíky.“
A najednou shon. Prý se letos nepočítají malé body a v případě rovnosti těch velkých rozhoduje jen a jen rozjezd. Záhy přišlo potvrzení od rozhodčí a na rošt zamířili Marko Levišin a Daniel Klíma. Kopřivnický Ukrajinec vystřihnul skvělý start. Jenže Daniel Klíma vystřihnul velkorysý vnější oblouk v první zatáčce a vítězství mu sebral.
Krásný duel se nakonec ukázal jako marný. Daniel Klíma sice porazil Marka Levišina a Divišov by bral stříbro na kopřivnický úkor. Kdyby ovšem změna pravidel nebyla jen fáma. Při rovnosti velkých bodů v tabulce rozhoduje lepší skóre. A to měli lepší domácí.
Hlasy z depa
„Parádní dráha,“ jásal Jan Macek, když po vyhlášení uspokojil všechny malé zájemce o svezení na motocyklu. „Včera jsem říkal, že by mohlo zapršet. Předpověď vyšla, do jedné chcalo. Dráha byla trošku divočejší, hlubší, ale to mi nevadí. Závody krásný, vyrovnaný týmy, pěkně se to odjelo a my jsme vyhráli. Kdybych jel rozjezd já, nemyslím, že bych jel jinak, těžko říct, ale Marko je ostřílenej závodník. Dopadlo to, jak dopadlo, jsme prostě třetí (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce). Ale krásný závody, nebylo horko.“
„Vyhráli jsme doma, to je super,“ pochvaloval si Jakub Valkovič. „Jinak nám celá první liga nevycházela. Pokazili jsme si to už v Praze, tak jsme aspoň třetí (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce). Aspoň jsme vyhráli, dnes se mi nedařilo, ale bylo to lepší než v Pardubicích. Dráha byla zezačátku těžká, trvalo mi, než jsem si zvykl.“
„Bylo to dobrý,“ bilancoval Adam Bubba Bednář. „Měl jsem dobrej set up. Děkuju všem. Dráha krásná, závodivá. Ve finále si myslím, že jsem tam byl já, ale to je můj úhel pohledu, nebudu se hádat.“
„Dneska dráha vypadala hodně divoká,“ rozhovořil se Jan Jeníček. „Dalo se na ní závodit. Bubba a Máci dokázali, že se dá předjíždět. Starty jsem měl špatný, necejtil jsem se nejlíp, jsem po nemoci. Titul je suprovej, s ním jsem určitě spokojenej.“
„V poslední jízdě to zabrblalo,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Asi elektrika, nechtěl jsem zničit motor. Pan Vozár je vynikající matematik, věděli jsme, že máme titul v kapse. Máme radost, velkou radost. Nepamatuju si, jestli jsem ho někdy s Pardubicemi vyhrál.“
„S dráhou se spasuješ,“ přemítal Jaroslav Petrák. „Říkal jsem si, že to nebude těžký. Ale je. A teď do toho napasuj motorku, co máš vyzkoušenou. Nefunguje to, jak by mělo. Potřeboval bych o dvacet let míň. Nepouštěl jsem se do větších akcí, tak jsem na sebe nasranej. Titul po iks letech, to je dobrej pocit. Super. Když to nedopadne v extralize, dopadlo to tady. Co je doma, co se počítá.“
„Nakonec dobrý, ale nebavilo mě to, bylo to moc dlouhý,“ říkal Daniel Klíma. „Nebylo mně úplně nejlíp, aspoň jsem se z toho dostal, jak to bylo dlouhý. Venek byl ukrutnej, musel jsem to tam v rozjezdu poslat. Nemoh‘ jsem zklamat, potřebovali jsme bodíky.“
„Jedeme první sezónu,“ připomínal Jan Hlačina krátké působení divišovského týmu na prvoligové scéně. „Druhý místo je proto dobrý (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce). Nemít ale Čendu, jsme asi trošku v prdeli. Děkuju mu, že by s náma v týmu. Příští rok vyhrajeme.“
„Dobrý,“ odtušil Matouš Kameník. „Jen v první jízdě se něco stalo s motorem. Nakonec jsme druhý (rozjezd byl anulován až později – pozn. redakce), to jsme spokojený všichni. Cejtím se v pohodě, je znát, že jsem dlouho neseděl na motorce.“
FIN
1. SPT Profil Kopřivnice
40
Jan Macek
3 1 3 2 3 2
14
Marko Levišin, UA
3 3 1 3 3
6
19
Jakub Valkovič, SK
1 2 1 2 1
7
Radek Bambuch
– – – –
DNR
2. AK Markéta Praha
26
Bruno Belan
X X 1 0
1
Jaroslav Vaníček
2 1 1 3 1
8
Adam Bubba Bednář
3 3 3 3
4
16
Dominik Hrbek
1 0 X –
1
3. AMK ZP Pardubice
25
Jan Jeníček
2 2 2 2 2 1
11
Hynek Štichauer
0 3 3 2 2
E
10
David Hofman
0 – – –
0
Jaroslav Petrák
2 0 1 – 1
4
4. AK Divišov
17
Daniel Klíma
3 2 2 1 3
2
13
Jan Hlačina
1 2 0 0 0
3
Matouš Kameník
E 1 0 0
1
Adam Nejezchleba
– 0 – 0
0
Konečná prvoligová tabulka:
1. Pardubice
1-1-2-0
110
11
2. Kopřivnice
1-1-1-1
111
10
3. Divišov
1-1-1-1
107
10
4. Praha
1-1-0-2
102
9
Poznámka: rozjezd o druhé místo v tabulce, který skončil výsledkem Daniel Klíma – Marko Levišin, byl dodatečně sportovní komisí zrušen, protože nebyl v souladu s řády