Přelouč – 17. února  
Začátek sezony nebyl pro náš tým opravdu nic moc. Dva motory připravené na sezónu odešly během několika kol na soustředění v Jistebnici, průser,ale ještě ze tak. Další měl být nejlepší, ztratil ve Švédsku při kvalifikaci mistrovství světa výkon. A zbytek závodu na záložním motocyklu nic moc. No nic, jedeme dál! Jenom já začínám mít mindrák – natočím motor a posere se.

Opatovice, Kopřivnice, Osečná. Zdá se, že motory drží, ale Lukášovu brutálnímu stylu, bez něhož nejde jet na špici, nestačí parametry přední vidlice. Na úpravu v kolotoči závodů – co víkend dva – není čas.

Tak Lukáš přesedl na starší Radkovu motorku, všechno je jinak.

Osečná, Račice, Mělice, Soběslav. Lukáš jako predátor. Starty nic moc ale dál je jenom otázka sekund, kdy se dostane do vedení v jednotlivých jízdách. A to okusili i náhradníci pro finále světového šampionátu Luca Bauer a Charly Ebner. I hodně dobrý Markus Jell, který prohrál jenom s Lukášem.

Jsme mistři.

Dopadlo  to, jak dopadlo.

Favorité Lukáš Volejník a Honza Klauz, bezesporu nejvyrovnanější pár letošního seriálu mistrovství republiky družstev, doplatili na několik drobných minelů jako třeba utržený ventilek. Body chybí, začínají se počítat body týmových dvojek.

A tady hodně záleží na štěstí. Po šestadvaceti letech v sedle závodních motocyklů bych mohl vyprávět.  Jenom pro ilustraci – rok 2012  Mělice – Radek odpadá z prvního místa pro povolená řídítka, v rozjezdu čtyř týmů Lukáš druhý a po vítězství v Kopřivnici právě tyhle body chybí.

2013 Růžená – sporný pád Radka a hlavně úplně zbytečný pád Lukáše v nejlehčí jízdě a na konci závodu chybí dva body do rozjezdu.

Konečně se štěstí unavilo. Nejde o jezdce, ale motorky drží, za čtyři závody fungují jako švýcarské hodinky. Radek si rozumí svým klidnějším stylem s původně Lukášovým motocyklem

V Soběslavi jsem do poslední jízdy posílal do jinam různé psavce i gratulanty. I v nejlehčí jízdě je v banku pět bodů, stačí nejmenší závada a všechno je jinak. A že se o pořadí na bedně o druhé a další místa rozjíždějí  čtyři týmy, svědčí o vyrovnanosti startovního pole.

No, a na závěr – to, co vymyslel Tonda Klatovský, korunovace nových mistrů! Za šestadvacet let v sedle závodních  motocyklů jsem byl snad dvěstěkrát na bedně, ale to, co jsem cítil při korunovaci kluků, mě dostalo…

Jedem‘ dál – čo bolo, to bolo, posralo se nám hlavní auto na dopravu do Ruska na mistrovství Evropy. Snad všechno včetně přípravy motocyklů stihnem‘.

No, a pokračování příště.

Foto: Mirek Horáček, Karel Herman a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Přelouč – 28. ledna
Průběh závodu v Opatovicích naznačil, že se podařilo vychytat problémy s motory, po dvou druhých místech doladění přední vidlice a následující čtyři vítězné jízdy s postupem do finále naznačily slibnou formu před dalšími závody šampionátu i případnou reprezentaci. Pád z druhého místa ve finále. Stane se…

Druhý den v Kopřivnici přijel Luky z tréninkové jízdy rozčarovaný: „Motorka je nějaká divná, nesedí…“

Krapet zajiskřilo. „Co blbneš, včera to jelo jako prase a dneska je všechno jako logo od renaultu?“

Kontrola tlaků v pneumatikách, vidlice. Nic co by bylo špatně. Třetí v první jízdě není žádný trhák, změna převodu a následujících devět bodů ze tří jízd. To by šlo, ale jeden bod z další jízdy ukazuje na zvětšující se průser. Motocykl se  při snaze o rychlejší jízdu vlní jak had. Postup do finále je asi maximem možného.

Start ve finále. Žlutá vnější dráha plná tříště, pod vlivem beznaděje možná rezignace na slušné umístění. Tři drábi z vnitřních postů letí do nájezdu, jezdec ze žluté pozice se hrabe ze závěje tříště, motocykl v zatáčce připomíná loď na vlnách. Nejde závodit.

Kontrola motocyklu po závodech. Nový tlumič řízení přežil dva závody, při třetím odešel. Jeden z teleskopů  přední vidlice nefunkční. Demontáž vidlice potvrdila nefunkční jeden z teleskopů.

Vidle je po opravě, tlumiče řízení nové značkové. Když se to sere tak se to sere. A na špičkový materiál z vlastních zdrojů nezbývají peníze.

Ale bez toho to nepůjde.

Po opravě a celkové kontrole zbyl čas na otestování motocyklu na dráze v Mělicích. Luky po několika zkušebních kolech: „No, to je úplně jiná motorka.“  Jistý rozdíl v chování tady je. Dokonce značný.

Když už jsme na ledě, otestujeme náhradní motocykl s motorem, který při tréninku na kvalifikaci mistrovství světa ve Švédsku ztratil výkon. Po příjezdu kontrola časování, vůlí ventilů, předpalu,výměna zapalování. Vše OK, jen ta mrcha nejede.

Po kompletní demontáži jsem na žádný průser nenarazil. Konzultace s pár lidmi, kteří o motorech dost vědí, mě taky neosvítila. Abych něco udělal, jsem vyměnil výfukový ventil s perem – nový za původní jetý pár kol.

A vizuálně i po přeměření bez vady. Záhada. Motor složený i s původním nastavením jsme namontovali do starého rámu na vyzkoušení. Jedem na led do Mělic. Po zahřívacím kole motocykl letí po ledě, paráda. Výkon je zpátky, ale proč?

Dělali jsme, co jsme mohli, Bůh nám pomáhej.

Foto: Karel Herman

Přelouč – 11. ledna
Na tréninkovém kempu ve Švédsku, kterého se zúčastnili oba moji kluci, se jevily připravené motory dost rychlé, po podivné závadě jsem nechal vyměnit ten nejlepší. I náhradní motor paráda. Lukino nominován do kvalifikace mistrovství světa. No to je  šance, ale i závazek.

Nová kola, řetězy, kontrola motorů včetně preventivní výměny exponovaných dílů – taková mobilizace tady ještě nebyla.

Podařilo se to, s čím nikdo nepočítal. Zamrzlo a Tonda Klatovský svolal ledařskou bandu na rybník u Jistebnice. Paráda, odzkoušíme připravené motocykly i s náhradním  motorem  ve starém rámu. A nebudeme přehánět, odzkoušíme a jedeme domů.

První ostrá tréninková jízda potvrzuje, Lukino s Radkem na čele jízdy… Ale jen dvě kola, Lukino vyjíždí z trati a tlačí. Kontrola motoru. Pod víkem hlavy ulomené vahadlo výfukového ventilu. Může se stát.

Změna plánu. Domů se nejede, večer přehodíme náhradní motor. Ten, který měl být nejlepší, s nímž jsem počítal, že ho nasadíme ve Strömsundu. Ale aspoň se odzkouší a zajede.

Člověk míní, Pánbůh mění. Vylízanej‘ a špicovej‘ motor dojel na start první tréninkové jízdy.

A ticho… To by mě jeblo, propad‘ bych se pod led! Do prdele!

Při kontrole motoru pod víkem hlavy, co byste čekali?! Ulomené vahadlo výfuku!

To bych spíš předpokládal, že vyhraju ve Sportce. Za pětatřicet let, co se hrabu v jawských motorech, když nepočítám typy 894 a 895, jsem nezažil ulomené vahadlo. Ale všechno zlé pro něco dobré, ukázalo se, že bez tréninku v Jistebnici  by Lukino odjel ze Strömsundu jako outsider. A já bych byl za ještě většího blbce.

Děláme, co můžem, Klabo dodal díly na výměnu. Opraveno, dál je všecko v rukou Božích.

Foto: Martin Běhal ml.