Liberec – 12. února
V minulém roce se v Liberci se odstartoval projekt pro amatérské plochodrážníky. Z Polska přijela parta závodníků, která jezdí svou vlastní amatérskou ligu pod názvem KACZMAREK ELETRIC SPEEDWAY CUP. Závody se vypisují podle výkonnostních kategorii a asi jediný rozdíl oproti klasickým závodům je, že závodníci absolvují místo čtyř jen dvě kola. Jinak se rozpis jízd a celý systém se shoduje s klasickou plochou dráhou. A letošní sezóna přichází s novou výzvou.
Do závodu můžou nastoupit jezdci, co se přihlásí a splní podmínky startu do jednotlivých skupin. Loni se v rámci exhibice představil jediný Čech Michal Štok. Pro letošní rok obdržel pozvánku na celou sezónu. A to platí i pro ostatní naše hvězdy!
Chystá se totiž rozšíření závodů na dva stadióny v Čechách. V pátek 26. července by se měla celá parta ukázat pod umělým osvětlením v Pardubicích a den poté, čili v sobotu 27. července již tradičně na libereckém stadiónu.
Spolupráce Liberce s Pardubicemi tak pomáhá otevřít stadiony i pro lidí, co si chtějí po své práci jít zajezdit a pobavit se. Opět se připravuji přímé přenosy online, zatím pouze k sousedům do Polska, ale vše je na začátku.
Tak to berte jako výzvu a ukažte se! Ti co se chtějí pobavit a zároveň si závodit na stadiónech, kde se jezdí ty nejlepší závody.
Liberec – 4. ledna
Do Liberce s Novým rokem dorazil pohár od Poláků. Všechno je někdy poprvé. Nejdříve překvapení a pak velká radost. Podobné ocenění ještě Liberec nedostal a troufám si tvrdit, že jsme první u nás v Čechách. Cena za nejlepšího pořadatele, sice v amatérských závodech, ale od Poláků, kde plochá dráha je sport jedna, potěší. Děkuji všem, co se na této akci podíleli.
Liberec – 10. prosince
Tuto sobotu pořádali v Polsku vyhodnocení amatérského seriálu Kaczmarek Electric Speedway Cup. Krom vyhlášení jednotlivých závodníků se také vyhlašoval nejlepší pořadatel soutěže. A pak se to stalo! Při vyhlašování nejlepšího pořadatele byl na prvním místě vyhlášen… Liberec!
Když jsem se tuto informaci dověděl, úplně se mi podlomila kolena. Překrásný pohár se právě přemísťuje do Liberce a určitě bude mít svoje čestné místo v klubovně. Ten, kdo chodí nebo sleduje alespoň trochu polskou plochou dráhu, ví, jaké tam mají stadióny.
Liberec se na sklonku května stal jedním z pořadatelů jejich soutěže. Také z ní poprvé byl uskutečněn přímý přenos přes rozhlas do Polska, něco podobného v našich končinách takřka nemožné. Po závodech pokračovala akce až do ranních hodin.
Na příští sezonu se plánují starty polských závodníků na našem stadionu a zároveň se jedná o dalších možnostech na dalších stadiónech.
Po sobotním zasedání hlav klubu se rozhodlo, že jelikož peníze do motoristického sportu nepřichází, došlo k rozhodnutí, jak ve Starých Pavlovicích připravovat dráhu na zimu. Jelikož zima už není tak tvrdá, přes zimu ji osázíme.
Jako vhodná odrůda se vybrala REICHENBERGKARTOFEL. Tato odrůda brambor je historicky odzkoušena a plánovaný výnos by měl pokrýt chybějící prostředky do sportu. Umíme to i sklízet balené.
Pokud vás tato myšlenka zaujala, rádi budeme spolupracovat.
To, co by člověk ještě před několika lety považoval za šílenost, se opravdu děje. Český plochodrážní amatérský kalendář má na tuto sobotu rovnou tři akce. Kostěnice, Liberec Staré Pavlovice a Plzeň Bory. To ukazuje, že bavit se na stadionech může přilákat i ty, co nejsou aktivními sportovci.
Plzeň láká Němce, Liberec Poláky, Koštěnice farmáře. Do jednoho termínu!? To jen ukazuje, že se chceme bavit. Když jsem sledoval, jak naši borci v Divišově vykoupali soupeře a následně druhý den v Chabařovicích repete, klobouk dolů. I takový nevěřícný Tomáš, jako jsem byl já, musí smeknout.
Sice to trvalo strašně dlouho, ale těm co se nevzdali děkuji. To, že můžeme pořádat zase vice plochodrážních akcí najednou, sice bez tabulek a výsledků, je paráda. Už jen to, že k nám lidi-jezdci-hračičkové do Čech chtějí jezdit a bavit se, snad to probudí ty naše spící hvězdy.
Když jsem u nás viděl jak si tatíci v letech hrají na Dudky, Holdery a další esa, byla to krása. Čekám na ty naše prďoly, kdy si začnou taky hrát třeba jen sami na sebe. Anebo jestli se ukáže nějaký borec. U nás v Liberci jednoho máme, i když chodil na stadion jako dítě, jezdit začal až na stará kolena.
Sice nezávodí, ale má motorku a chodí se vozit. Tak teda, v sobotu a hodně srandy.
Liberec – 4. srpna
Příprava závodu šampionátu republiky dvojic byla velká výzva pro náš klub. Po červnovém mistrovství světa to byl start do druhé poloviny závodní sezóny. Chtěli jsme Liberečákům, co nám chodí fandit, za což jim patří díky, přivézt jak atraktivní závod. To, že přijela kompletní česká závodní špička, jen potvrdilo zájem o tyto závody.
Jak to udělat?
Před závody se zrodil nápad, nasimulovat si závody při tréninku. Ve čtvrtek před závody se tak sešla parta jezdců, která si mohla vyzkoušet dráhu, ale hlavní cíl tréninku pro nás pořadatele bylo správné načasování.
Bavím se o kropení trati, úpravách a případné opravy mantinelu. Trénovat se začalo ve stejném čase jako byl závod a o počasí letos mluvit už mluvit je marné. Přímo strašné vedro, ale paradoxně bylo to co jsme potřebovali.
Začalo se počítat
Bylo to jak v centru logistických příprav na start raketoplánu.
Jezdci dostali za úkol jezdit, na tom ba nebylo zase tak něco zvláštního.
ALE, pro všechny ostatní bylo úkolem sledovat pohyb závodní tratě, docela mě to i bavilo. Během trénování se nasbírala data a začala se zpracovávat.
Pátek – den před závodem
Poháry, věnce a odměny pro jezdce jsou připraveny, pohoštění pro hosty se dodělává a vše se zdá být, jako by se nic zvláštního nedělo. Okolo osmnácté hodiny se však dává vše do pohybu.
Nejprve traktor připravuje podklad pro kropičku a následuje v přesně nastavený časech čarování s dráhou.
Úderem půlnoci končí první kolo a jde se na chvilku spát. Ono v tom vedru je snad lepší, ale zůstat venku.
Sobota – den závodu
Ranní vstávání, rychlá kontrola techniky a vše začíná nanovo. Traktor, kropička, košťata a narůstající teplota.
Postupně se schází i ostatní, aby doladili poslední věci a připravili se na příjezd závodníků. To bývá většinou první zátěžová zkouška. Vše vyložit na své místo, ukázat jim, kam zaparkovat a to tak, aby se u nás v Liberci cítili jako doma.
Mezitím vrcholí alchymie okolo závodní trati. Liberecká dráha je hodně specifická svým rozměrem a tak se řeší opravdu každý metr. Po kontrole trati rozhodčím je plán závodu posunut ke startu.
Pozor, a teď to začíná a hlavně to mohlo i rychle skončit. Zapracovalo počasí a přehřátá elektrika začala dělat vrásky na čele našim technikům. Kouzlo našich kluků okolo pavlovické ploché dráhy je, že prostě umí. O to jsme se už několikrát přesvědčili, jen pár zasvěcených ví, co se stalo a drží pozice tak aby vše klaplo.
Závod
Při tak vysokých teplotách, jaké panují, není vůbec sranda závodit a upravovat závodní trať. I přes počáteční nejistotu se podařilo nastavit rytmus úpravy trati a umožnit podání plného výkonu závodníkům.
To, co bylo k vidění v sobotu ve Starých Pavlovicích, byla ukázka vrcholné ploché dráhy. A diváci viděli špičkovou podívanou, kde se bojovalo až do posledních centimetrů. Děkuji tímto všem, co se podíleli na přípravě závodu a ukázali svou profesionální práci.