Toruň – 30. září
Byla to nervy, jak Bartosz Zmarzlik přiznal. Nakonec se stal sedmým plochodrážníkem, který se může chlubit čtyřmi tituly individuálního mistra světa. Přitom byl ve svých osmadvaceti letech nejrychlejším závodníkem, jemuž se taková meta povedla. A navíc v Toruni vyrovnal rekord Jasona Crumpa, který vyhrál třiadvacet velkých cen. Z Toruně přišly zprávy, které potěšily rovněž naše fanoušky. Martin Vaculík se konečně dočkal světové medaile a okolnosti dostaly na příští rok do série Jana Kvěcha.

Když musíš, tak musíš

„Bylo to poprvé v kariéře, když jsem cítil, že prostě musím vyhrát,“ přiznával Bartosz Zmarzlik na tiskové konferenci. „Normálně je to, že mohu vyhrát. Nikdy, že musím. Ale po Vojensu jsem to vnímal tímto způsobem. Byla to moje chyba, na sto procent, bylo to špatné pro můj výsledek a situaci před Toruní.“

Jenže Vojens byla minulost a Toruň žhavá současnost. „Když jsem se ráno probudil, pořád jsem se koukal na hodinky,“ svěřoval se. „Dvanáct hodin do startu, jedenáct, deset, devět… Ráno jsem nevěděl, co se stane večer. Ale nyní jsem nejšťastnější člověk na světě, opravdu.“

Čtyři tituly mistra světa, třiadvacet triumfů ve velkých cenách. „Kolik toho ještě vyhraju,“ vytušil další otázku. „Nevíme, co se stane příští rok a pak v budoucnosti. Vždycky když jsem na trati, chci vyhrát každou jízdu. Tak to pokaždé cítím.“

První světová medaile na Slovensko

Martin Vaculík skončil v semifinále stejně jako jeho největší konkurent v boji o bronzovou medaili Jack Holder. Jenže Slovák se ukázal být o dva body lepší než Australan. A tak v zemi našich východních sousedů skončila historiky první medaile z plochodrážního mistrovství světa.

„Mám velkou radost z bronzu,“ netajil se. „Je to historický moment pro slovenskou plochou dráhu. Rád bych poděkoval své rodině, svému týmu, ladičům, polskému klubu Gorzow, všem mým sponzorům a fanouškům. Jsem tak šťastný, že mám tyto lidi okolo sebe.“

Martin Vaculík neopomněl ani své přemožitele. „Rád bych blahopřál Bartkovi, protože ukázal, že je opravdu velký šampión,“ rozhovořil se. „Velké gratulace jemu a Freddiemu, ukázal, že je úžasný a skvělý závodník. Jsem potěšený, že mohu být tady vedle těchto kluků.“

Konečné pořadí šampionátu:

1. Zmarzlik 158, 2. Lindgren 150, 3. Vaculík 125, 4. Holder 123, 5. Madsen 111, 6. Lambert 108, 7. Bewley 104, 8. Doyle 96, 9. Fricke 83, 10. Dudek 76, 11. Woffinden 64, 12. Michelsen 56, 13. Nilsson 44, 14. Janowski 43, 15. Thomsen 36, 16. Lebeděvs 31, 17. Huckenbeck 11, 18. Jensen 6, 19. Thorssell 6, 20. Kubera 4, 21. Kowalski 4, 22. Becker 2, 23. Gusts 2, 24. Žagar 1, 25. Milík 1, 26. Wozniak 1, 27. Kvěch 0

Vojens – 16. září
Média, hlavně ta dánská a oficiální jej favorizovala již předem. On se vskutku probil až do finálové rozjížďky, v nájezdu do jejíhož čtvrtého kola sebral vedení Fredriku Lindgrenovi. Leon Madsen ukončil své bezmála čtyřleté čekání na triumf ve velké ceně a dánští fandové poprvé od roku 2015 prvně tleskali domácímu vítězi. Nicméně bůh suď, jak by vše skončilo nebýt bezprecedentní diskvalifikace Bartosze Zmarzlika po tréninku. Ať tak či onak, boj o medaile bude za čtrnáct dnů v Toruni pořádně vyostřený.

Bartosz Zmarzlik si totiž na trénink nevzal kombinézu odpovídající řádům Speedway Grand Prix, rozuměj bez log seriálu, FIM a hlavních sponzorů a bez polské vlaječky. Verdikt jury byl hodně přísný. Kromě šesti stovek pokuty, samozřejmě v eurech, přinesl Polákovi také diskvalifikaci ze sobotního závodu.

Trest, jaký v historii mistrovství světa jednotlivců od roku 1936 nemá obdoby, stál polského borce cenné body. Nikoliv však vedení v seriálu, jež si podržel o pouhých šest bodů. A nebýt předjížděcího manévru Leona Madsena ve finálové jízdě, náskok Bartoze Zmarzlika by činil pouhopouhé čtyři body.

I šest bodů je v poměrech velkých cen opravdu těsný rozdíl, obzvlášť není-li v banku nic menšího než světový titul. V otázce třetí pozice je ovšem postavení Martina Vaculíka a Jacka Holdera dokonale vyrovnaná. Absolutní nula!

Slovák nadchnul především v rozjížďce s číslem deset, kdy triumfem napravil svou předchozí nulu. Ale jakým způsobem! Odstartoval prachmizerně a dlouho jezdil poslední. Blížil se Andrzeji Lebeděvsovi, aby vnitřkem první zatáčky posledního kola překonal jeho, Benjamina Bassa a Kima Nilssona.

Lotyš vzápětí sestřelil Dána, ale protože šlo o závěrečný okruh, sudí přidělil technické body. Bohužel závěrečný pád sebral Martinu Vaculíkovi postup do semifinále o jediný bod. Jack Holder popadl příležitost za pačesy, ve finále za sebou nechal Roberta Lamberta a v aktuální klasifikaci dotáhl slovenské eso.

Večer ve Vojensu patřil pochopitelně Leonu Madsenovi. Stále ještě úřadující vicemistr světa se triumfem přiblížil na dosah šťastné šestky, jež se v seriálu udrží i pro příští rok. A navíc byl prvním dánským vítězem dánské velké ceny od doby, co před osmi lety Peter Kildemand vyhrál v Horsensu.

„Skvělé,“ odtušil odpověď na otázku po svých pocitech. „Jsem šťastný, že jsem se po Cardiffu odrazil zase nahoru. Vím, že domácí fanoušci dlouho toužili po dánském vítězi. Ve finále to bylo hektické, ale nakonec jsem dokázal najít cestu dopředu a vyhrát.“

Průběžné pořadí seriálu:

1. Zmarzlik 138, 2. Fredrik Lindgren 132, 3. Vaculík 113, 4. Holder 113, 5. Bewley 98, 6. Lambert 97, 7. Madsen 95, 8. Doyle 88, 9. Fricke 74, 10. Woffinden 64, 11. Dudek 62, 12. Michelsen 53, 13. Nilsson 43, 14. Janowski 43, 15. Thomsen 36, 16. Lebeděvs 24, 17. Hansen 10, 18. Jensen 6, 19. Thorssell 6, 20. Huckenbeck 6, 21. Kowalski 4, 22. Gusts 2, 23. Basso 2, 24. Worrall 1, 25. Wozniak 1, 16. Milík 1, 27. Žagar 1, 28. Matjušonoks 1, 29. Kvěch 0, 30. Edwards 0, 31. Rowe 0, 32. Ansviesulis 0, 33. Hjemland 0, 34. Škorja