Archiv autora: Antonín Škach

Slaný nevychází ze smůly

Slaný – 20. května
Pech, který v letošní sezóně pronásleduje Slaný, má bohužel další pokračování. Při kolizi s Tony Rickardssonem se včera v Polsku zranil Sebastian Ulamek. Dle informací od Milana Macha, kouče AK Slaný utrpěl dvě zlomená žebra, naražené plíce a ledvinu.

Foto: Pavel Fišer

Češi dostali náklep

Swietochlowice – 19. května
Zatímco ve středu zvítězilo v test matchi českých a polských juniorů deštivé počasí, včera večer ve Swietochlowicích nebylo o triumfu bílé orlice ani sporu. Domácí deklasovali náš tým vysoko 69:26. Mítink provázelo velké množství pádů, naštěstí však skončily pouze odřeninami a pokroucenými motocykly. Nejlepším naším borcem se stal Filip Šitera, jenž vybojoval devět bodů a jako jediný z českého týmu vyhrál juniorskou rozjížďku. Věroslav Kollert měl na svém kontě sedm bodů, Michal Matula čtyři, Antonín Galliani tři, Matyáš Hlaváček dva, Hynek Štichauer jeden a Martin Gavenda žádný.

V Pardubicích budeme zítra držet palce třem Čechům

Pardubice – 21. května
V sobotu na třech evropských stadionech začíná letošní ročník mistrovství světa juniorů na ploché dráze. Kvalifikační kola uvidí diváci v rakouském St.Johanu, norském Elgane a východočeských Pardubicích. Boje poslední kvalifikační skupiny se pak uskuteční v neděli v anglickém Belle Vue.


Celkem 64 jezdců vstoupí do letošních bojů o titul mistra světa v této kategorii. Z každého závodu jich do semifinále postoupí sedm. Za necelý měsíc 18. června se pak k postupujícím přidají v semifinálových závodech v Lonigu domácí Ital spolu s jedním Angličanem a v Tarnowě potom domácí Marcin Rempala s naším Tomášem Suchánkem.

Z těchto 32 jezdců si 16 vybojuje účast ve finále, jenž se uskuteční 17. září ve Wiener Neustadtu v Dolních Rakousích. Nutno poznamenat, že v případě, kdy by se do finálové sestavy nevešel žádný jezdec pořadatele finále, postoupí z Itálie pouze sedm jezdců a finálovou sestavu doplní rakouský jezdec.

Česká reprezentace vstupuje do juniorského šampionátu se sedmi jezdci. Dubnový úvodní závod českého juniorského šampionátu ve Slaném rozdal karty. Přímo do semifinále postoupil již zmiňovaný Tomáš Suchánek, pod alpské velikány se vypraví Patrik Linhart a do anglického Manchesteru na dráhu Belle Vue to nemá v současnosti daleko Jan Jaroš hájící barvy King‘s Lynn.

Na pardubické dráze se o sedm postupových míst poperou Zdeněk Simota, Luboš Tomíček a Filip Šitera. Věřme, že nejsou bez nadějí na úspěch. Zdeněk Simota zde zajel skvělým způsobem v loňském závodě o Zlatou přilbu a Luboš Tomíček potvrdil na zdejší dráze své poprvé ve své kariéře kvality v dubnové národní kvalifikaci.


Filip Šitera dostal šanci startovat v pardubickém závodě vzhledem k odřeknutí jezdce slovenské federace. FIM nechala na pořadateli, aby za něho nasadil svého jezdce. Filip Šitera byl na základě výsledků závodů ve Slaném prvním náhradníkem a tak to bude právě on, kdo se v Pardubicích pokusí vybojovat postup do dalších bojů.

Pardubický závod by měl nabídnout velmi dobrou podívanou. Proti našim juniorům totiž stojí především kvalitní Poláci. Jezdci ze země, která vládne v novém století této kategorii. Samozřejmě až na jedinou výjimku v roce 2002 kdy titul získal náš Lukáš Dryml. Tentokrát z Polska přijíždí Karol Zabik a Mateusz Scczepaniak. K favoritům zcela určitě patří i Němci a to především mladý seniorský mistr Německa Mathias Schultz. Lotyš Kjastas Puodžuks má zase zkušenosti z britské ligy, v níž je na soupisce týmu z Oxfordu. Na ovál ve Svítkově vyjedou i dva Američané, ale jejich zkušenosti s evropskými dráhami jsou minimální, takže spíše mohou jenom překvapit.

Na pardubickém plochodrážním stadionu začíná sobotní program již v pravé poledne oficiálním tréninkem. V 16:30 pak začíná hlavní závod, po jehož skončení budou mít diváci možnost sledovat ještě plochou dráhu čtyřkolek.

Mládež do čtrnácti let má opět vstup zdarma, normální vstupné činí 50,- Kč, zlevněné 30,- Kč a to platí i doprovod dětí.

Startovní listina:
1 Zdeněk Simota, Plzeň
2 Maximum Kalimullin, RUS
3 Christian Hefenbrock, D
4 Karol Zabik, PL
5 Kjastas Puodžuks, LAT
6 Maksim Karajčencev, RUS
7 Luboš Tomíček, Olymp Praha
8 Mathias Schultz, D
9 Mateusz Szczepaniak, PL
10 Roland Kovacs, H
11 Andrej Karpov, UA
12 Chris Kerr, USA
13 Filip Šitera, Plzeň
14 Rene van Welle, NL
15 Mate Szegedi, H
16 Justin Boyle, USA
17 Antonín Galliani, Markéta Praha

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

Zdroj: Petr Moravec – AMK ZP Pardubice

Jána Halabrína zastavily finance

Žarnovica – 19. května
V uplynulých dvou sezónách byli čeští diváci zvyklí vídat žarnovického mladíka Jána Halabrína. Letos však jakoby se po něm slehla zem. Nepřijel do Slaného na úvodní dějství českého juniorského šampionátu. A teď se omluvil FIM i ze sobotního mistrovství světa v Pardubicích, kde jeho místo zaujme Filip Šitera. Magazín speedwayA-Z pátral po podrobnostech a zjistil i další detaily ohledně slovenské jezdecké základny.


Bezvýchodná situace
Ján Halabrín se k ploché dráze dostal, když jezdil ze Žarnovice do blízké Voznice pomáhat sázet brambory k Jánu Danielovi. Tak se seznámil s bývalým žarnovickým jezdcem a posléze se dohodli, že společně s kamarádem Rudolfem Baniarim začnou s plochou dráhou.

Ján Daniel jim ze starých dílů poskládal dva stojáky. A první červencový den roku 2000 se Ján Halabrín poprvé posadil na plochodrážní speciál. Od té doby začal trénovat pravidelně a vzápětí i závodit. Jak říká, jeho největší smůlou byly poruchy a zadřené motory. Sám dodnes neví proč, vždy používal také nové součástky. K vzteku to bylo především, když přišly lepší výsledky a hned se mu na motorce něco pokazilo.

Problémem se však staly finance. Od AMK Žarnovica dostával minimum. Propláceli mu pouze cestovné, na němž dodnes vázne 10 tisíc slovenských korun. Dostával i metyl, avšak jedině na tréninky v Žarnovici. Více mu ho nechtěli dávat, protože si mysleli, že ho v Čechách dostává také a prodává ho. Při tom ho tankoval do nádrže pouze v rámci českých mítinků.

Žarnovický klub mu dal ještě dva oleje Castrol a to bylo v zásadě asi tak všechno. Ke všemu jej navzdory slibu do budoucna odmítl sponzorovat také jeho mecenáš z řad žarnovických fanoušků.

Takže Ján Halabrín v současné době nezávodí kvůli financím. Doma sice má dva motory, ale ty jsou rozsypané. Ján Daniel, který ho mezitím přestal trénovat, mu nabídl, že mu vše prodá za 12 tisíc českých korun. Slovenský jezdec však nechce svou kariéru vzdát. Doufá,
že by mohl nějakou finanční injekci sehnat a nastoupit do šampionátu juniorských družstev. Minulý měsíc v Žarnovici trénoval František Liebezeit a ten mu nabídl starší motocykl.

Ján Halabrín se na něm svezl a zdál se mu v pohodě. Rozhodl se, že ho koupí, pakliže sežene potřebný obnos. Jinak okolo ploché dráhy v současnosti nepodniká vůbec nic. Dění sleduje pouze přes internet. V Žarnovici chodí do školy na elektronika – mechaniky a dívá se na tréninky Martina Vaculíka a Rastislava Bandziho.

Jezdecká základna lepší než před pěti lety, ale…
Jediným aktivním slovenským závodníkem je tedy Martin Vaculík. Ten se minulý měsíc ve Slaném na první pokus kvalifikoval do hlavní části závodu juniorského šampionátu. Slibný junior však nemůže tuto sobotu v Pardubicích Slovensko reprezentovat, protože mu ještě není šestnáct.

V Žarnovici je však další začátečník. Jmenuje se Rastislav Bandzi. Otec mu na podzim koupil motorku od Roberta Krále. A hned se na ní začal vozit. Doslova jen vozit, protože ho nikdo netrénuje. Pouze s technikou mu poradí Rudolf Baniari a sem tam pomůže i Zdeno Vaculík. Peníze na metyl má zřejmě z vlastní kapsy a proslýchá se, že si jeho otec vzal mastnou půjčku. Řada lidí se domnívá, že to nemá žádnou budoucnost, nicméně nezapomínejme na příklady selfmademanů – nadšenců, kteří to na ploché dráze dokázali
dotáhnout pořádně daleko.

Jednoduše s plochou dráhu v Žarnovici je to bída. Ale pokud se týká jezdců, rozhodně lepší než před pěti lety. Čeští fandové asi nevědí, že v roce 2002 jsme na Slovensku měli ještě jednu „naději.“ Jmenoval se Michal Návarka a jeho otec byl podnikatel, takže ho mohl sponzorovat.

Michal Návarka dokonce startoval Zlaté přilbě SNP. Zoufalost a troufalost pořadatelů! Chlapec, který předtím trénoval jen asi dvě měsíce a neuměl ani projet celou zatáčku smykem, nastoupil v takovém prestižním podniku. I tohle svědčí o úpadku kvality závodů v Žarnovici. Jejich počet se od začátku devadesátých let prakticky nezměnil, nicméně aspoň Zlatá přilba bývala kvalitní. Vždy se jí pravidelně účastnili Lubomír Jedek, Petr Vandírek, Václav Milík, Andrea Maida, Franz Leitner, Eugeniusz Skupieň, Jozsef Petrikovics, Zoltan Hajdu, jednou i Armando Castagna, Jacek Rempala či Lászlo Bodi. Kdeže však loňské sněhy jsou…

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz) a Karel Herman.

Druhá letošní Grand Prix, tentokrát ze Švédska

Eskilstuna – 14. května
Nádherný stadion kolem lesy, skaliska a krásná příroda. Ticho přeruší jen řev motocyklů, nadšený dav diváků a skvělý závod. Takto jde ve zkratce charakterizovat švédskou GP. Jezdci byli přivezeni na dráhu rovněž na motocyklech ovšem silničních, převažovaly Harleye. Každý z nich měl v ruce vlajku země, kterou zastupuje a po představení postupně odbíhali do depa, aby se připravili na samotný závod. GP se nezúčastnil Hampel, místo něj do závodu nastoupil Kenneth Bjerre, mimochodem veliké překvapení celé plochodrážní show.

Mazáci versus mladíci
Hned v první jízdě se nám všem představil úřadující mistr světa Jason Crump, který měl u pásky problémy se svým strojem a tak musel pomoci mechanik. Čas ubíhal a Jason zřejmě malou opravu stihl v časovém limitu.Od vnitřní dráhy s ním startoval Rune Holta, vedle něho se postavil Adams a Lee Richardson. Od startu bylo jasné, že si to spolu rozdají dva Australané. Do prvé zatáčky byli Adams i Crump naprosto vyrovnaní na rovince však byl Adams rychlejší a nadělil svému krajanovi půl rovinky. Tato jízda se odjela v naprosté pohodě, posty byly rozděleny až do cíle. Adams, Crump, Holta a bez bodíku dojel Richardson.

Druhá jízda a napětí pro domácí diváky. Plný stadion byl právě kvůli tomuto muži, Tonymu Rickarssonovi, který se představil ve třetí dráze. V první dráze byl připraven Nicki Pedersen, ve druhé Tomasz Gollob, který chtěl odčinit neúspěch z rodného Polska a ve čtvrté byl opět domácí jezdec Antonio Lindbäck.Tato jízda patřila k těm pohlednějším. Do čela se dostal Pedersen spolu s Gollobem. Skulinku mezi nimi objevil Rickardsson a protáhl se na druhé místo. Jenže pak přišel lišácky provedený tah od jeho učně Lindbäcka, který ho nádherně podjel těsně u lajny a odsunul ho na třetí místo. Rickardsson, který byl očividně překvapen a snad i šokován zaváhal a z druhé strany jel předjel Gollob. Překvapení bylo na světě, Rickardsson neměl ani bod. Plný počet bodů získal v této jízdě i když o pomyslný vous Pedersen před Lindbäckem, který měl body dva s jedním se musel spokojit Gollob.

Třetí jízda a v ní došlo poprvé k vyloučení. Tím nešastníkem a potrestaným zároveň byl Nicholls, který najel a přetrhl pásku, nutno ovšem dodat, že páska byla držena příliš dlouho a Scott nebyl jediným jezdcem, kterému se tato nepříjemnost stala. Zároveň je třeba podotknout, že to byla jediná minusová záležitost celé GP. Dráha byla krátká, jak se jezdci svěřovali, přesto se na ní odehrávaly pěkné souboje s předjížděním a plochodrážníci měli poměrně dlouho vyrovnané svoje skóre.

Plný počet bodů, tentokrát neměl jediný z nich. Výborně jezdili staří mazáci Nicki Pedersen, Adams, Crump a ztrátu ze druhé jízdy dohnal i Rickardsson. Zdárně jim však sekundovali mladíci Lindbäck a hlavně Kenneth Bjerre, který jezdil s velikou chutí a svým vzorům to parádně nandával. Bylo na něm vidět, že si tento závod skutečně naplno užívá. Naopak opět jako v Polsku zklamali Poláci.

Velmi očekávaná byla jízda s číslem šestnáct. V ní se představil Andreas Jonsson, který do této doby neměl na svém účtu ani jeden bod, ve druhé dráze startoval Tony Rickardsson, který vlastnil bodů šest, třetí dráha patřila Jasonu Crumpovi se ziskem osmi bodů a ze čtvrté dráhy vyrážel na steč pětibodový Kenneth Bjerre. Tato nádherná jízda doslova zvedla diváky ze sedadel a prověřila jejich hlasivky. Po startu se do čela celé čtyřky dostal Bjerre a za ním bezbodový Jonsson, ten potřeboval konečně zabrat. Třetí jel Crump, kterého ve druhém kole podjel zatím beznadějně posledně jezdící Rickardsson, ale zázraky se teprve měly dít. Tony nasadil k obrovskému trháku a snad jen opravdový mistr světa dokáže předvádět to, co měli možnost vidět diváci na vlastní oči.

Na začátku třetího kola předjel Tony dalšího svého soupeře tentokrát jím byl Jonsson a v tu chvíli bral dva body. Proč by však bral dva, když se rozdávaly tři? Ve výjezdu do čtvrtého kola nádherně přinutil mladého adepta na titul mistra světa juniorů Bjerreho ke zpomalení a dostal se před něho elegantně s notnou razancí avšak v rámci všech pravidel. Ze čtvrtého místa Tony vyhrál. Crump tentokrát vyšel naprázdno.

Tony Rickardsson míří za šestým titulem
Semifinále jedna. První dráha Bjarne Pedersen, druhá dráha Antonio Lindbäck, třetí dráha Kenneth Bjerre a čtvrtá dráha Tony Rickardsson. Jdu za šestým titulem mistra světa, toto dal jasně najevo od prvních metrů všem svým kolegům právě Rickardsson.Všem překřížil dráhu a přestože ze čtvrté dráhy se starty téměř nedařily on nikoho nepustil před sebe a jako první dojel i cílem. Za ním jako druhý vyrazil Pedersen a v podstatě posty byly rozdány. Třetí příčku uhájil Lindbäck, ale zůstal před branami finále spolu s vynikajícím Bjerrem.

Leigh Adams, Jasson Crump, Hans Andersen, Nicki Pedersen, stanuli na roštu druhého semifinále. Po startu se vydává na první místo Crump a daří se mu nechat za sebou zbylé tři aktéry až do druhé zatáčky prvního kola. Potom své tažení o kterém si myslel, že by mohlo být vítězné musí přenechat Pedersenovi, který doslova kolem Crumpa přeletí a ujíždí s ohromným náskokem. Crump už je hlídá svoji postupovou pozici do finále a to se mu podaří. Nepostoupí Andersen a překvapivě ani Adams.

Bjarne Pedersen, Tony Rickardson, Jason Crump a Nicki Pedersen. Takto jsou jezdci od vnitřní dráhy postaveni na start finálové jízdy. Nádherná jízda všem třem mistrům světa vytře zrak mladý Dán. Za ním je to tělo na tělo. Slovy pana Jiřího Hejtíka „neprotáhly by se kolem nich ani noviny“ve druhém kole se dostává na úroveň prvního místa Rickardsson a podaří se mu ujet. Ve třetím kole však Nicki Pedersen, který jezdil zatím na bronzové příčce, dost nevybíravým způsobem pošle svého jmenovce do prken a jízda se zastavuje. Nicki je vyloučen. Na dráhu přijíždí sanitka, to je vždy špatné znamení. Naštěstí po několika minutách odjíždí prázdná a Pedersen ač otřesen, nastoupí znovu na start opakovaného finále.

Ačkoli se finále nakonec jelo pouze se třemi jezdci, byla to jedním slovem paráda. Páska ještě není nahoře a Crump vyrobí letmák, může děkovat bohu, že nevlétl do pásky. Jezdci vyráží. Znovu je v čele mládí. Pedersen se s tím zkrátka nemaže. Jede první a bojuje. Jenže doma je tu Rickardsson a diváci ho doslova svým řevem tlačí dopředu. Ti dva si to tvrdě rozdávají a nedarují si ani metr. Ze zadu se na to asi nerad musí dívat Crump. Boj Pedersena s Rickardssonem je nádherný, jednou je první ten podruhé ten druhý. Na Crumpa snad zapomněli. Ten už nemá co ztratit. Zabere a oba předjíždí po venkovní dráze. Je v čele.

Za ním Pedersen. Rickardsson však nechce přijít o celkové vedení v celém seriálu. I on se nakonec dostane před Pedersena a je druhý. GP Švédska vyhrává Crump, domácí Rickardsson je druhý a bojovník Pedersen nakonec třetí, ale určitě je se svým umístěním náramně spokojen. Byla nádherná bojovná podívaná. Tak zase příště.