Archiv autora: Antonín Škach

Senioři budou čelit atakům přesily mladých lvů

Svitavy – 23. června
Zatímco šestnáctka účastníků pražského semifinále má od včerejška o svém dalším účinkování v mistrovství republiky jasno, v sobotu se na technické dráze ve Svitavách popere o osm zbývajících volných míst dalších šestnáct semifinalistů. V nominační listině hrají prim především juniorští závodníci, ale stejně jako na Markétě by tipovat jednoznačné favority bylo přinejmenším ošidné.


V základní nominační listině je juniorů přesně devět. A diváci uvidí v akci i kvarteto, které je z domácího juniorského mistrovství vzhledem ke svým závazkům vůči britským klubům omluveno. Není třeba dodávat, že právě Zdeněk Simota, Tomáš Suchánek, Luboš Tomíček a Jan Jaroš patří k favoritům.

K nim je ale nutno počítat i jejich vrstevníky, kteří se po jejich odchodu z české juniorky vehementně přihlásili o uvolněné posty ve výsledkových listinách. V tomto ohledu by měli především vynikat společní leadeři mistrovství do jednadvaceti let Hynek Štichauer a Filip Šitera. A samozřejmě i Martin Málek, jemuž průběžné vedení v juniorském šampionátu sebraly dva pády v posledním klání v Pardubicích.

Zapomenout však nelze ani na zbývající dva juniory základní šestnáctky. Jak Matyáš Hlaváček, tak Martin Gavenda se lepší závod od závodu. Březolupskému mladíkovi sice svitavská dráha při prvoligovém klání minule nesedla, nicméně to by v sobotu už mohlo být minulostí.


Věkem nejblíže ke zmiňovaným mladým lvům je Miroslav Fencl. Loni se s plnou parádou rozloučil s juniorským věkem, když vybojoval domácí primáty své věkové kategorie v jednotlivcích i družstvech. Včera bedlivě sledoval pražské semifinále a magazínu speedwayA-Z řekl, že se do Svitav už těší. Do podobného šuplíčku se řadí i Jan Hlačina, který je jen o rok starší než jeho klubový kolega.

Zbývá nám čtveřice ostřílených rutinérů, která se bude dozajista snažit vystavit dravé mladé vodě pevnou hráz. V jejich čele bude Pavel Ondrašík, který si rovněž nenechal včerejší závody ujít. Finálové ambice mají dozajista rovněž Pardubáci Marián Jirout a Jaroslav Petrák. A bez šancí není ani Petr Vandírek. Je konec konců jediným mužem sobotního klání, který se může pochlubit mistrovským titulem, by jej získal už v roce 1989.


Posledním jezdcem bude místní Jaromír Otruba. Nominace borce, který v letošní a loňské sezóně absolvoval pouhé tři rozjížďky, vzedmula vlnu kritiky vůči VV SPD za sportovní degradaci šampionátu.

Ovšem řídící orgán si v tomto směru umyl ruce, nebo splnil přání pořadatelů mít ve startovní listině lokálního závodníka. Svitavský klub tak diplomaticky rozseknul přestřelku v místních médiích, kterou rozpoutal právě Jaromír Otruba. Teď je tak především na něm, aby velkoryse nabídnutá šance neskončila trapným debaklem či pocitem křivdy ze strany některého ze schopných juniorů, jemuž se už nedostalo místo.

Nominační listina:
1 Jaroslav Petrák, Pardubice
2 Filip Šitera, Rimini Mladá Boleslav
3 Pavel Ondrašík, Olymp Praha
4 Zdeněk Simota, Plzeň
5 Tomáš Suchánek, Pardubice
6 Jan Jaroš, Olymp
7 Matyáš Hlaváček, Mšeno
8 Jan Hlačina, Slaný
9 Hynek Štichauer, Pardubice
10 Petr Vandírek, Plzeň
11 Martin Málek, Březolupy
12 Miroslav Fencl, Slaný
13 Marián Jirout, Pardubice
14 Luboš Tomíček, Olymp Praha
15 Martin Gavenda, Březolupy
16 Jaromír Otruba, Mšeno

Náhradníci:
Pavel Fuksa, Pardubice
Adam Vandírek, Markéta Praha
Michael Gregor, Markéta Praha

Foto: Pavel Fišer

Richard Wolff zlomil své letošní domácí prokletí

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 22. června
Pražan Richard Wolff neměl vzhledem ke svým trablům s motory povedený začátek sezóny. Především o českých závodech hovoří s hořkostí v hlase. Jenže včera tomu bylo přesně naopak. V prvním semifinále mistrovství republiky jednotlivců porážel jedno zvučné jméno za druhým. Jeho vítězné tažení zastavil až Lukáš Dryml v rozjížďce s číslem čtrnáct. Bodový krok s Richardem Wolffem tak srovnal starší z bratrské dvojice, Aleš. Ten však vzápětí podlehl po velkém boji Bohumilu Brhelovi. A tak se vítězem strhujícího závodu stal právě Richard Wolff. V rozjezdu o druhé místo pak Aleš Dryml vrátil porážku Bohumilu Brhelovi.

Šastná třináctka
„Všichni si dělaj‘ srandu, že třináctka je blbá,“ komentoval své startovní číslo Richard Wolff. „Jak ale koukám do rozpisu, není to vůbec špatný. Mám těžkou jízdu, pak zase lehkou. Mám radši mít střelce najednou než, aby byli rozhozený.“ První velké jméno však do cesty Richarda Wolffa přišlo jednotlivě.

V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval nejlépe Aleš Dryml. Jenže v prvním oblouku se zpoza jeho zad vynořil právě Richard Wolff. A a už potom pardubická hvězda dělala, co chtěla, tři body inkasoval Pražan. Bezprostředně po první přestávce se na Richarda Wolffa vyvalila doslova lavina favorizovaných jmen. Kromě klubové příslušnosti měli Bohumil Brhel, Josef Franc a Adrian Rymel s Richardem Wolffem společnou ještě jednu věc. Všichni ze svého prvního účinkování před pražským publikem vytěžili tři body.

Na pohyb pásky reagoval nejrychleji Bohumil Brhel. Za jeho výfuk se pověsil Josef Franc. Leč Richard Wolff nezaváhal v první zatáčce ani na okamžik. Najel si na vnitřek a zatímco Bohumila Brhela zaměstnával zvenku útočící Josef Franc, on se ze třetí příčky protáhl do čela.

V té chvíli tak vzhledem k okolnostem zbýval z šestnáctičlenného startovního pole pouze jeden jediný neporažený borec. A Richard Wolff si lichotivý primát podržel i po třetí sérii. Upřímně řečeno, dvanáctá jízda žádnou velkou překážku do jeho triumfální cesty nepostavila. Už na startovní roštu ukázal deflektor Karlu Průšovi a Patriku Linhartovi, který se navíc musel vracet na třetí příčku před Františka Liebezeita. Až tak mšenský rutinér odvrátil jeho nájezd vnější stranou první zatáčky.

Menší či větší odstupy na třináctku
Po třech pětinách mítinku mohl Richardu Wolffovi konkurovat jedině Aleš Dryml. Avšak i ten měl po popisovaném vzájemném duelu na Pražana jednobodové manko. To se však okamžitě jal likvidovat. Jak z páté, tak i z jedenácté jízdy přivezl po třech bodech. V prvním případě zvítězil ve stylu start – cíl, podruhé ještě v nájezdu do první zatáčky minul Antonína Švába a Vladimíra Višvádera.


Slušně rozjel mítink i Bohumil Brhel. Při svém prvním vystoupení vyfasoval stejně jako Antonín Šváb a František Liebezeit napomenutí od Jiřího Hejtíka, protože si čekání na příjezd náhradníka po dotykem pásky postiženém Michalu Matulovi zkrátili otestováním povrchu dráhy na protilehlé rovince. Když bylo konečně odstartováno, držel však vrch. Antonín Šváb mu stačil jen necelé dvě kola, pak mu Bohumil Brhel doslova uletěl.

Tím však byl prozatím výčet triumfů úřadujícího mistra republiky u konce. V rozjížďce s číslem pět musel kapitulovat před Richardem Wolffem. A v další sérii jej překonal Lukáš Dryml, který nutně potřeboval body. Na rozjížďku s číslem jedna si vzal slabší motocykl. Dráha vypadala tvrdě, jenže brala sílu z motoru. A pardubický závodník se v první zatáčce při útoku na Věroslava Kollerta přetočil a upadl.

V šesté jízdě jezdil Lukáš Dryml dlouho na třetí příčce za Patrikem Linhartem. Ze všech sil se snažil dostat dopředu, ale slánský junior si nedopřál luxus chybičky. Až v poslední zatáčce zaútočil pardubický závodník zleva. Měl rychlejší výjezd a cílovou čáru protnul o pár desetinek sekundy dříve. Třetí pětina pak Lukáši Drymlovi konečně přinesla vítězství.


Situaci ovládl už po vylétnutí pásky. I když společně s ním opouštěl rošt i Antonín Šváb, vzápětí byl pánem situace Lukáš Dryml. A Antonín Šváb se navíc vzápětí musel prát i s Bohumilem Brhelem. Ten však žádné velké ciráty nedělal a z úvodního oblouku vyjel na čele. Naproti tomu Antonín Šváb měl vzápětí o starost více. Jeho motor nepřežil třetí kolo.

Lukáš Dryml vyrovnává bratrův účet
Velká dramata si prožívali také další závodníci. Adrian Rymel po úvodním vítězství odstoupil z nabité rozjížďky s číslem pět. Naděje na zlepšení čtvrtého místa neměl už žádné a nechtělo se mu polykat prach po rychlejších soupeřích. A pak jej porazil Antonín Galliani. Adrian Rymel totiž musel vyřešit ještě tvrdého Vladimíra Višvádera. Na stíhání uprchlého juniora tak bylo pozdě. „Teď mu dáme tu moji babičku,“ komentoval Michal Stárek z MPM svůj pobyt v Rymelově boxu. „Teď už mu to pojede,“ dodal při instalaci svého motoru, který už úspěšně prošel mnoha rámy a snad nikdy nezklamal.


Pro Antonína Gallianiho byl úspěch z deváté jízdy skutečně nesmírně cenný. A to tím spíše, dokázal-li prve zvítězit nad Věroslavem Kollertem. Zaváhal jen při svém úvodním vystoupení. Ovšem rozjížďku s číslem čtrnáct by mu snad nikdo soudný ani závidět nemohl. Po jeho boku totiž u pásky stanuli Antonín Šváb, Lukáš Dryml a neporažený Richard Wolff.

Na startovní impuls zareagoval nejrychleji Antonín Šváb. V nájezdu jej však předčil Antonín Galliani a Lukáš Dryml. Richard Wolff byl poslední. Ovšem v první zatáčce podjel Antonína Švába i jeho jmenovce Gallianiho, kteří si prohodili pořadí.

Vedoucí pozice Lukáše Drymla však v oněch chvílích byla prakticky už neotřesitelná. Pardubák tak za svého bratra srovnal s Richardem Wolffem rodinné účty. Jeho bodovou bilanci Aleš Dryml navíc vyrovnal. Jen o pár vteřinek před čtrnáctou jízdou totiž nakonec v první zatáčce druhého kola vytlačil vedoucího Adriana Rymela a sebral mu vítězství.


Richard Wolff však byl vcelku v pohodě. Svůj postupový cíl si splnil a navíc devatenáctá jízda pro něho nebyla z těch nejtěžších. A vskutku v první zatáčce objel Jakuba Hejrala a bez větších obtíží vyhrál. A pak už mohl u plotu v depu sledovat, jak dopadne duel Bohumila Brhela s Alešem Drymlem.

V něm rozhodl start. Dopředu letěl Bohumil Brhel. Aleš Dryml mu celá čtyři kola visel na kufru, řečeno plochodrážní hantýrkou. Jenže úřadující mistr republiky nezaváhal. A Richard Wolff mohl slavit. Se svými čtrnácti body vyhrál celý závod, zatímco oba rivalové ze závěrečné jízdy měli po třinácti. A museli na startovní rošt ještě jednou.

Rozjezd o druhou příčku připomínal předešlé střetnutí. Alespoň úvodní metry vypadaly jako přepsané přes kopírák. Bohumil Brhel vedl a Aleš Dryml jej stíhal. Jenže ve druhé zatáčce vyhnal Aleš Dryml svého soka na venek. A pak mu v nájezdu do druhého kola přehradil cestu. Rázem jel v čele a mezi ním a závěrečným druhým místem nestálo už vůbec nic.


Nervy i v postupovém přízemí
Jak už to v semifinálových závodech mistrovství republiky chodívá, ani boj o nejnižší postupové příčky nepostrádal dramatické okamžiky. Vedle vítězné trojice se bez nervů obešli už jen Lukáš Dryml, Josef Franc a Adrian Rymel.

Lukáš Dryml pokračoval ve vítězné šňůře také v rozjížďce s číslem osmnáct. Zatímco on nenašel přemožitele, Josef Franc si zažil honičku. Na dráhu vjel až ve chvíli, kdy digitální časomíra zobrazovala cifru čtyřicet. Po vylétnutí pásky ale vedl, jenže v prvém oblouku jej vystřídal Lukáš Dryml.

Ve druhé zatáčce na Josefa France nesmlouvavě zaútočil rovněž Vladimír Višváder. Vyvezl jej ven a spodem pronikl na druhou příčku. Konsternovaný Pražan na chvilku dokonce klesl i za Františka Liebezeita. Včas se ale vzpamatoval, vrátil se aspoň na třetí místo. A celkových deset bodů stačilo na finále úplně pohodlně.


Naproti tomu pětibodový Vladimír Višváder se stal prvním z inventáře finálových závodů posledních let, který brány letošního Mšena nedosáhnul. „Začal jsem závodit příliš pozdě,“ komentoval svůj středeční výkon.

Trošičku více křivolaká byla kvalifikační cesta Antonína Švába. Po zmiňovaném defektu a následujícím jediném bodu, měl Pražan na svém kontě jen šest bodů. Do své poslední jízdy proto musel dát maximum. Něco podobného však měl ve svém plánu rovněž Adrian Rymel. A právě on zvítězil v rozjížďce s číslem osmnáct ve stylu start – cíl. Nicméně i druhá příčka stačila Antonínu Švábovi na postup.

Zato třetí místo Patrika Linharta už bylo málo. Jenže i jemu se nakonec naskytla šance. Antonín Galliani se v rozjížďce s číslem dvacet nehnal zbytečně do souboje Aleše Drymla a Bohumila Brhela. Místo toho se soustředil na porážku Karla Průši. Jeho záměr vyšel na sto procent. Oba dva tak srovnali bodový krok s Patrikem Linhartem.

Mnoho nechybělo a sedm bodů mohl mít i Věroslav Kollert. Jenže Jakub Hejral mu
v první zatáčce devatenácté jízdy zkřížil dráhu. Noha libereckého juniora se dostala do zadního kola mšenského kolegy. Zatímco Věroslav Kollert odstoupil, naštěstí bez vážnější zdravotní újmy, Jakub Hejral i bez šesti drátů odvedl Michala Matulu. Ale i jemu chyběl k postupu bod.

O posledním místečku ve Mšeně tak musel rozhodnout tříčlenný rozjezd. Nejlépe do něho odstartoval Patrik Linhart. Jenže Antonín Galliani větřil šanci na premiérovou účast mezi elitní domácí šestnáctkou. A do první zatáčky najížděl už v čele. Na jeho vítězství už nikdo nezměnil vůbec nic. Patrik Linhart zůstal náhradníkem a ještě dlouho litoval druhého místa, na poslední chvíli ztraceného v souboji s Lukášem Drymlem.

Hlasy z depa
„Určitě je super vyhrát, ale teď jde hlavně o finále,“ řekl Richard Wolff. „Tam pojedeme od nuly. Vítězství v semifinále je jenom plus. Dnes mi motorka jela perfektně a dráha byla skvělá. Se sezónou jsem zatím moc spokojenej nebyl. Mám moc problémů s motory. Ale snad jsem to dnes prolomil. I když šlo hlavně o postup, závody jezdím, abych vyhrál. A teď mám takovej protiklad. Jednou jsem si před závodama odpočal. A pak jsem dělal jedenáct bodů. Teď jsem měl v pondělí britskou ligu a v úterý dělal celej den motorky.
Spal jsem jen tři a půl hodiny. A to ještě blbě, abych nezmeškal let.“ Richard Wolff nevyhrál jen jedinou rozjížďku a od patnáctibodového maxima jej tak dělil pouhý bod. „Jednou jsem zaklopýt‘,“ připustil pražský borec. „Dvojka na startu se mi nelíbila už od začátku. Šel jsem do tý jízdy hlavně udělat bod a pojistit postup. Start nebyl optimální. Motorka nemohla z tý koleje jít dopředu. Ale nakonec jsem vyhrál a jsem maximálně spokojenej. Motorka jela skvěle, Jirka všechno připravil perfektně. Dneska to byl průlom v Čechách. Letos jsem se tady ještě moc nesvez‘.“ A jak se Richard Wolff chystá na mšenské finále? „Do Mšena je ještě čtrnáct dnů,“ začal pražský borec odpočítávat zbývající čas. „Budu se snažit něco vymyslet. Chci udělat ještě jeden motor. Zatím disponuju jen jedním, s kterým jsem spokojenej.“

„Zkoušel jsem obě motorky,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z Aleš Dryml. „Druhá moc nestačila. Dráha vypadala tvrdě, ale brala sílu z motoru. Pak už to bylo lepší. Ovál byl dobře připravenej. Snad ho nechají na Grand Prix bez experimentů.“ A jak Aleš Dryml vyřeší skutečnost, že české finále koliduje s utkáním švédské ligy? „Švédové nebyli rádi,“
odpověděl. „Jsem důležitej člen týmu, mám nízký vstupní average a přitom jsem třeba včera dělal dvanáct bodů. Místo mě budou těžko hledat náhradu. Navíc jedeme doma, kde se vyhrává, a proti leaderu tabulky. Nejsem z toho nadšenej ani já. Uvidíme, jak to dopadne.“

„Začátek sezóny byl slabší,“ začal Bohumil Brhel s hodnocením zeširoka. „Pár výpadků jsem tam měl. Bylo to, že si motory dělám sám. Dlouho to trvalo, než jsem všechno vychytal. Teď jsem však už spokojenej. Když totiž vyhraju na svým motoru, je to pro mě dvojíc vítězství. Porazím nejen závodníky, ale i tunery. Dráha na Markétě dnes nebyla špatná. Pokud s ní nebudou dělat experimenty, zůstane závodnická i na Grand Prix.“

„Jsem celej pobitej,“ povzdechl si Lukáš Dryml. „Včera mě ve Švédsku sestřelil parák typicky polským systémem. Zevnitř a prdnul do mě! Měl jsem štěstí, ale prkna jsem přesto chytil. Jsem potlučenej, krční páteř je zablokovaná.“ A jak Lukáš Dryml prožíval pražský boj o postup do finále? „Pořád zkouším doladit motorku,“ popisoval. „Bral jsem to jako možnost testovat, i když o výsledek mi šlo samozřejmě taky. Dráha vypadala tvrdě a já to měl v první jízdě udušený. Zatížil jsem motorku tak, že neměla sílu. A tím jsem se přetočil
a spadl. V druhý jízdě jsem se opět trápil. A tak jsem skočil na druhou motorku a to bylo o něčem jiným.“ V souvislosti se svým postupem do českého finále vyvstal pro bratry Drymlovy závažný problém. „Mšeno má nejhorší termín, co mohli dát,“ viděl Lukáš Dryml termínovou kolizi se švédskou ligou. „Je jasný, že se v úterý jezdí ve švédský lize. Tam máme s kluby kontrakt na celou sezónu. Jsme vlastně jejich zaměstnanci. Rád ve Mšeně jezdím, ale švédská liga je důležitá.“

„Jsem rád, že jsem ve finále,“ řekl po závodech v depu Adrian Rymel. „I když s odřenýma ušima. Nedokázal jsem tomu přizpůsobit motor. Dal jsem poslední šanci vačce, která nebyla ta pravá. Pátou jízdu jsem nedokončil, protože jsem se na to vykašlal. Už jsem byl dost nažranej toho humusu, kterým mě krmili. A tak jsem to zapích‘.“ V uplynulých dvou sezónách Adrian Rymel vždycky stanul v mistrovství republiky na stupních vítězů. „Věřím, že spolupráce s ladiči Láďou Dvořákem a Michalem Stárkem mě možná na bednu dovede i letos,“ zhodnotil své ambice. „Chtěl bych jet i světový pohár družstev. Ale uvidíme…“

1. Richard Wolff, Olymp Praha 3 3 3 2 3 14
2. Aleš Dryml, Pardubice 2 3 3 3 2 13+3
3. Bohumil Brhel, Olymp Praha 3 2 2 3 3 13+2
4. Lukáš Dryml, Pardubice F 2 3 3 3 11
5. Adrian Rymel, Olymp Praha 3 R 2 2 3 10
6. Josef Franc, Olymp Praha 3 1 2 3 1 10
7. Antonín Šváb, Mšeno 2 3 E 1 2 8
8. Antonín Galliani, Markéta Praha 0 3 3 0 1 7+3
9. Patrik Linhart, Slaný 2 1 1 2 1 7+2
10. Karel Průša, Mšeno 1 2 2 2 0 7+1
11. Jakub Hejral, Mšeno 1 1 1 1 2 6
12. Věroslav Kollert, Liberec 2 2 1 0 R 5
13. Vladimír Višváder, Březolupy 1 0 1 1 2 5
14. František Liebezeit, Divišov 1 1 E E 0 2
15. Michal Matula, Markéta Praha T E 0 1 1 2
16. Karel Kadlec, Plzeň 0 0 0 0 0 0
17. Zdeněk Šuranský, Mšeno (res) 0 0
18. Patrik Doubek, Markéta Praha (res)   DNR

Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Poznámka: Antonín Šváb je pro závody mistrovství republiky jednotlivců závodníkem Mšena. Do finále tak postoupilo z Prahy 8+1 a pravidlo o povinném zastoupení mšenského závodníka v domácím finále na úkor někoho jiného z postupové osmičky nemuselo být uplatněno.

Ukázkové jízdy 125 ccm:
I – Dominik Jech, Jakub Fencl (oba Markéta Praha)
II – Dominik Jech, Jakub Fencl (oba Markéta Praha)

Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)

V Liberci se v sobotu usilovně trénovalo

Liberec – 23. června
Celých pět hodin, od devíti ráno do dvou po obědě, trénovali minulou sobotu na nové dráze v Liberci Věroslav Kollert, Jaroslav Petrák, František Liebezeit, Jakub Hejral, Zdeněk Šuranský, Jan Markvart a Jaromír Otruba. Jak magazínu speedwayA-Z prozradil Věroslav Kollert starší, hlava týmu GRS Liberec, jezdilo se bez pádu a dráha vydržela. Největším problémem je prozatím její dokonalé odvodnění, protože povrch byl chvílemi moc suchý. Na severu Čech tak všechno spěje, aby se 23. července jely opět plochodrážní závody.

„Od čtvrtka 21. července bude v Liberci motocyklový sraz Motománie a plochá dráha se stane její součástí,“ pochlubil se Věroslav Kollert starší. „Její zakončení proběhne právě na plochodrážním stadiónu. Závody se pojedou jako Přebor libereckého kraje ve stopětadvacítkách, půllitry budou nazvány jako kategorie 500 speciál. Vzhledem k termínové kolizi s Divišovem je zatím problém s českými jezdci. Doplnění startovní listiny přislíbili Poláci a probíhají i jednání s Rakušany.“

Ještě předtím však čeká nový liberecký ovál další významný mezník. V pondělí 11. července vyrazí na sever Čech Milan Špinka, aby novou dráhu zkolaudoval.

Mšeno jede s domácími závodníky

Mšeno – 23. června
Po mnoha letech, kdy vestu Mšena v šampionátu dvojic oblékali cizinci, nastoupí letos úřadující mistr republiky výhradně v domácí sestavě. Jeho sestavu v červencovém klání v Divišově budou tvořit Karel Průša a Jakub Hejral. „Nechci kupovat cizince, aby moji kluci seděli na lavičce,“ vysvětlil mšenský kouč Antonín Kasper starší. „Potřebuji, aby se vyjeli naši.“

Nominovali jsme širší kádr národního týmu pro WTC

Praha – 22. června
Širší kádr českého národního týmu pro letošní světový pohár družstev byl zveřejněn včera. Z dvanácti možných jmen však v sestavě figuruje prozatím jen jedenáct. Jak magazín speedwayA-Z informoval Petr Moravec, předseda VV SPD, případný dvanáctý závodník se do hledáčku reprezentačního kouče Josefa Laštovky dostane po semifinálových závodech mistrovství republiky v Praze a ve Svitavách. Ve hře je stále i Jiří Štancl, jemuž však závod úvodního kola světového poháru koliduje s utkání jeho Glasgow. Definitivní podoba pětice, která bude hájit české barvy ve Swindonu, bude známa dle výsledků finále mistrovství republiky ve Mšeně.

Širší nominace národního týmu na WTC 2005:
Bohumil Brhel, Olymp Praha
Aleš Dryml, Pardubice
Lukáš Dryml, Pardubice
Josef Franc, Olymp Praha
Marián Jirout, Pardubice
Adrian Rymel, Olymp Praha
Zdeněk Simota, Plzeň
Tomáš Suchánek, Pardubice
Antonín Šváb, Olymp Praha
Luboš Tomíček, Olymp Praha
Tomáš Topinka, Mšeno

Slaný staví dvě dvojice

Slaný – 22. června
Dvě dvojice nasadí do šampionátu párů, který se uskuteční za měsíc v Divišově, slánský klub. V barvách soukromého týmu Protec nastoupí Miroslav Fencl a Sebastian Ulamek. Za AK Slaný pojede Jiří Štancl a Patrik Linhart. Vedle Divišova a Teamu Rimini už známe podoby čtyř dvojic. Dle informací Milana Hajného, šéfa divišovského klubu, mu další sestavu přislíbilo nahlásit Mšeno. Složení úřadujícího mistra bychom měli znát zítra ráno.