Praha – 28. června
Skvělý výkon při středečním semifinále mistrovství republiky jednotlivců oslovil také manažera národního týmu Josefa Laštovku a jeho asistenta Milana Špinku. A logicky následovala pozvánka do širšího kádru českého družstva pro světový pohár družstev. Ten tedy v současné době čítá maximum dvanácti jmen.
Konečná nominace širšího kádru pro WTC 2005:
Bohumil Brhel, Olymp Praha
Aleš Dryml, Pardubice
Lukáš Dryml, Pardubice
Josef Franc, Olymp Praha
Marian Jirout, Pardubice
Adrian Rymel, Olymp Praha
Zdeněk Simota, Plzeň
Tomáš Suchánek, Pardubice
Antonín Šváb, Olymp Praha
Richard Wolff, Olymp Praha
Luboš Tomíček, Olymp Praha
Tomáš Topinka, Mšeno
Archiv autora: Antonín Škach
František Liebezeit odřekl šampionát dvojic
Bedřichov – 28. června
Zkušený František Liebezeit, jehož se Mšeno zdráhá uvolnit jako volného závodníka, odřekl svou účast v šampionátu dvojic. V něm měl společně s Janem Hlačinou a Němcem Rony Weisem obléknout vestu Divišova. A magazín speedwayA-Z ví proč.
„Už jsem se omluvil Milanu Hajnému (šéf AK Divišov, pozn. redakce),“ řekl magazínu speedwayA-Z František Liebezeit. „Nebyl by to závod pro mě. Takovej podnik pro mě je Liberec. A navíc jsem tam odsud. Chci jet nějakej volnej závod, protože se potřebuju rozjet. Teď se nemůžu měřit s klukama s patnácti dvaceti závodama. Na Liberec se ale chystám festovně.“
Někdejší jezdící kouč, který se svým týmem loni dokázal bojovat s Olympem o bronz v extralize, nedostal v zimě důvěru členů PDK Mšeno pro práci v klubovém výboru. Rozhodl se tedy odejít, nicméně Středočeši si jej drží zuby nehty. Neslyšeli dokonce na vstřícný návrh, že jim František Liebezeit pomůže v první lize a klub jej po skončení sezóny uvolní jako volného závodníka. Osmatřicetiletý matador tak letos odjel prozatím jen české semifinále minulý týden v Praze. Za Mšeno, které mu hází klacky pod nohy, logicky nastoupit nechce.
„Jeden odjetej závod mě neopravňuje nastoupit ve finále dvojic,“ komentuje téma své nucené závodnické abstinence František Liebezeit. „Navíc v nasazený dvojici. To by mohla bejt ostuda. Ale nebalím to, jak si někdo možná myslí!“
Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)
Martin Málek si dopřál odvetu za Pardubice
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Březolupy – 26. června
Zatímco z Pardubic počátkem měsíce odjížděl Martin Málek zklamaný ztrátou průběžného vedení v juniorce a potlučený po dvou pádech, včera si v Březolupech všechno vynahradil. Zvítězil ve všech pěti jízdách. A protože se od jeho arci rivalů v celkové klasifikaci šampionátu odvrátilo štěstí, je opět leaderem. Krok s Martinem Málkem dokázal držet zpočátku jen Věroslav Kollert. Ten pak podlehl březolupskému jezdci a nakonec ve své poslední jízdě dojel až třetí. Poněvadž Patrik Linhart přišel vinou prasklého řetězu těsně před cílem své poslední jízdy přišel o druhé místo, Věroslav Kollert se rozjížděl o stříbrný věnec s Antonínem Gallianim. Pražan lépe zvládl start a pak odrazil všechny ataky libereckého juniora. Filipa Šiteru tentokrát ze stupňů vítězů sestřelil zadřený motor, Hynka Štichauera nepovedené starty.
Poslední kvalifikační šance
V Březolupech se kvalifikace vrátila zpátky do normálu. Velikánské díry zející ve startovních listinách hlavních závodů po exodu čtveřice elitních juniorů do britské ligy, už byla z větší části zalepena. A zbývalo už jediné volné místečko v hlavní dvanáctce, které by znamenalo vyhnout se otravnému předzávodu.
Březolupským pořadatelům se omluvil slánský Matěj Veselý kvůli problémům s motocyklem. O pět postupových míst a dva náhradnické posty si to rozdalo jen sedm borců. Pavel Fuksa a Adam Vandírek se jali plnit role favoritů už od samotného počátku. Pardubák vyhrál první jízdu. Jeho pražský rival druhou, když se krátce po průjezdu první obloukem zbavil závoje v podobě Patrika Doubka a Jana Markvarta vlajícího po jeho boku.
Jan Markvart se však nevyhnul opravě. Ve druhé zatáčce totiž upadl. Nicméně ve třetí jízdě zvítězil ve stylu start – cíl a společně s Petrem Babičkou odsunul Ladislava Kratochvíla do úlohy druhého náhradníka.
Hned vzápětí na sebe konečně narazili Pavel Fuksa a Adam Vandírek. Očekávaný duel se však konal jen na startovní rovince, kde byl Pavel Fuksa rychlejší. Oba si totiž zajistili účast v odpoledním programu. A právě tam se měla odehrát hlavní část jejich duelu o dvanácté místo průběžné klasifikace.
Navzdory rychlému startu Michaela Gregora se v páté jízdě prosadil Jan Markvart. Svého klubového kolegu nakonec udolal i Patrik Doubek. Nešlo však o nic víc než startovní čísla. Oba totiž postoupili, zatímco čtvrtý Petr Babička zůstal náhradníkem.
Povolené šrouby, zadřený motor a skalpy soupeřů lemují cestu suverénů
Březolupy a Praha jsou dvě sídla od sebe vzdálená nejen více než třemi stovkami kilometrů, 
ale samozřejmě velikostí, dějinami a významem. Přesto letošní závody juniorského šampionátu pořádané na zdejších oválech měly jeden společný fakt. Závod suverénním způsobem začali ovládat Martin Málek a Věroslav Kollert.
Březolupský junior rozehrál mítink poměrně snadnou rozjížďkou. Martin Gavenda, Pavel Fuksa a Jan Markvart byli jeho soupeři. A při vší úctě, Martinu Málkovi tentokrát stačilo na tři body jen odstartovat. Mnohem těžší to však měl v sedmé jízdě. V ní mu rozpis závodu přiřadil za rivala především nebezpečného Hynka Štichauera. Ten po svém velikánském pardubickém sólu vedl šampionát. A v Březolupech ve čtvrté jízdě hned dvakrát porazil talentovaného Martina Vaculíka, protože se na start muselo znovu kvůli pádu Matyáše Hlaváčka.
Nicméně ani tentokrát Martin Málek nezaváhal. Předvedl perfektní start a Hynek Štichauer, stojící hned po jeho pravé ruce, v nájezdu nestíhal. O tom, že vyhrávat je tak snadné, přesvědčil Martin Málek znovu v rozjížďce s číslem devět. Tentokrát si na něj brousili zuby Patrik Linhart a Antonín Galliani. A právě kvůli Pražanovu letmému startu, rozsvítil Zdenek Jansa červená světla a nahnal závodníky znovu na startovní rošt.
Na druhý pohyb pásky reagoval nejrychleji Martin Málek. Ovšem Patrik Linhart to měl z červené dráhy do prvního nájezdu přece jen blíž. Březolupák však držel vnější stopu a na výjezdu byl rychlejší než jeho slánský rival. A ke svým dosavadním šesti bodům připisoval tři další.
Naproti tomu Věroslav Kollert prožíval dramatičtější vstup do závodu. Hned na úvod jej čekal Filip Šitera, který vzhledem ke svému bodovému kontu v průběžné klasifikaci může směle hovořit o svých plánech na titul. Ke všemu, když už Věroslav Kollert vjel na dráhu, hned zamířil zpátky. A jeho otec v roli mechanika musel utáhnout povolené šrouby spoileru zadního kola.
Když však páska letěla vzhůru, vystřelil Věroslav Kollert do čela jako šipka. Jenže Filip Šitera se nehodlal smiřovat s porážkou. Ve druhé zatáčce útočil zvenku, ovšem liberecký jezdec jej vyvezl na mantinel. Plzeňák musel klapnout plynem, ovšem zkoušel to zas a znovu. Ve druhém kole se na stejném místě Věroslav Kollert pod jeho náporem zapotil už více. Vedení ale udržel.
Jenže hned v další zatáčce bylo po nervy drásající podívané. Filip Šitera zastavil se zadřeným motorem. „Když se honí Jawa za GM, jinak to dopadnout nemohlo,“ komentoval v žertu nádherný souboj svého syna s Filipem Šiterou Věroslav Kollert starší. „Ale vážně, kluci bojoval fair. Věrouš mu nedal tečku, ale ruku bych mezi ně nestrčil.“
Osmou jízdu s účastníky kvalifikace zvládl Věroslav Kollert naprosto suverénně. V jedenácté jízdě pak v prvé zatáčce odrazil útok zvnějšku dotírajícího Martina Vaculíka. A další tři body byly jeho. S celkovými devíti se dělil o průběžné vedení stejně jako před měsícem v Praze a měl premiérové stupně vítězů na dohled.
Soupeři jsou v rolích diváků
V prvních třech sériích se mezi ostatními čtrnácti účastníky závodu nenašel nikdo, kdo by kosil vítězství se stejnou vehemencí jako Martin Málek a Věroslav Kollert. Březolupský junior už byl víceméně vedoucím mužem celkové klasifikace celého mistrovství. Triumvirát Hynek Štichauer, Antonín Galliani a Filip Šitera, který před závodem společně vedl šampionát, totiž ztrácel jeden bod za druhým.
Filip Šitera měl pech jako hrom. V popisované rozjížďce s číslem dvě zle dotíral na vedoucího Věroslava Kollerta. Leč jeho motor neměl srdce formátu svého závodníka a tak to na začátku třetího kola vzdal. Plzeňský junior se však nerozsypal a jal se dohánět svou ztrátu.
V rozjížďce s číslem pět jej u pásky čekal Antonín Galliani, který prve inkasoval tři body ze své první rozjížďky. Rybník oběma soupeřům se však rozhodl vypálit Matyáš Hlaváček. Právě on ze zpočátku ujal vedení. Jenže jak Filip Šitera, tak Antonín Galliani jej hnali jako myslivci pytláka. Ve druhé zatáčce se zvenku dostal do čela Filip Šitera, v dalším oblouku jej podjel i Antonín Galliani. Matyáš Hlaváček dojel sice na bod, ovšem před koncem jízdy zadřel motor.
V další sérii pak na Filipa Šiteru čekal Hynek Štichauer, jenž se zatím musel sklánět pouze před Martinem Málkem. Teď se mu však po startu krátce zvedl motocykl na zadní. Chvilička stačila a Filip Šitera byl v čele. Hynek Štichauer na něho nastrojil razantní útok venkem první zatáčky, ale s ním si Filip Šitera poradil.
Dopředu se dral i Patrik Linhart. Slánský závodník, jemuž v letošním ročníku juniorky bere vítr z plachet technická smůla, v první sérii jen stínoval duel Věroslava Kollerta a Filipa Šitery. Jenže v první zatáčce šesté jízdy objel Martina Vaculíka a psal své první tři body. V rozjížďce s číslem devět neudržel, ostatně jako nikdo, Martina Málka. Ovšem Antonína Gallianiho porazil a stal se tak po vedoucí dvojce nejlepším jezdcem po třech sériích.
Tři stupně vítězů jsou pro kandidáty vavřínových věnců málo
Stupně vítězů mají místo pro tři závodníky. Ovšem v Březolupech se na ně vynořilo rázem jednou tolik kandidátů. Pozornost poutala především čtrnáctá jízda. V ní totiž bok po boku na bílé a žluté startovní pozici stanuli Martin Málek a Věroslav Kollert. Do této chvíle se oba mohli pyšnit primátem neporaženého závodníka, leč nyní musel jeden z kola ven.
Jenže Martin Málek nepřipustil vůbec žádné spekulace, na koho to slovo padne. Předvedl parádní start a už se neohlížel ani napravo, ani nalevo. A upaloval k dalšímu vítězství. Věroslav Kollert se později pro magazín speedwayA-Z exkluzivně vyjádřil, že Březolupák jel čistě a rychle.
Rovněž ostatní uchazeči o vavřínové věnce nezaháleli. Do třinácté jízdy nejlépe odstartoval Michal Matula. Ale od úvodního výjezdu už vedl Antonín Galliani. Filip Šitera hladce vyhrál patnáctou jízdu, v níž se krátce blýskl na čele Pavel Fuksa. Ten si solidním bodovým ziskem řekl o dvanácté místo průběžné klasifikace, zatímco jeho rival Adam Vandírek nadále musí jezdit kvalifikaci.
Drama jako ve filmovém hororu se však rozpoutalo v rozjížďce s číslem šestnáct. Nejlépe do ní odstartoval Patrik Linhart. Jenže Hynek Štichauer potřeboval body víc než cokoliv jiného. A tak do Slaňáka bušil z obou stran. Jenže Patrik Linhart měl snad oči i vzadu nebo nějaká tajná zpětná zrcátka. Mařil každý Pardubákův útok hned v samém zárodku.
Ve výjezdu z druhé zatáčky třetího kola mu však muselo pořádně zatrnout. Hynek Štichauer už měl kousíček předního kola na vedoucí příčce. Jenže i tuhle krizovku dokázal Patrik Linhart zvrátit. Když poté na začátku posledního kola Hynek Štichauer vyrobil drobnou chybičku, bylo vše jasné.
Rozhodující fáze začala triumfem Antonína Gallianiho v sedmnácté jízdě. Pražan ji vyhrál ve stylu start – cíl a zakulatil svůj bodový zisk na hodnotu dvanáct. Hynek Štichauer se v tlačenici úvodní zatáčky probil před Věroslava Kollerta. Liberečák měl stejně bodů jako Antonín Galliani. A jeho otec v depu mohl začít chystat jeho GM na rozjezd. Jasno měli i u Štichauerů. Vavřínový věnec tentokrát nebude.
O něj si však naproti tomu řekl Patrik Linhart. Hladce vedl devatenáctou jízdu, když bez větších problémů minul Matyáše Hlaváčka. Suverénně vedl a mířil ke třinácti bodům. V poslední zatáčce mu však zazvonila hrana, když mu rupnul primární řetěz. Nešastný závodník došel v přilbě do depa a hořké zklamání mu zamknulo ústa na sedm západů. Místo stříbrného věnce, zase nic!
Vítězství podědil Matyáš Hlaváček. A právě tím rozhodl, že skončí sedmý. Jinak by si sedmou příčku odvezl Martin Vaculík. Ten si už při svém čtvrtém startu v Čechách zjednal dostatečný respekt. A vždy, když se svým otcem Zdenem odjíždí v bílé dodávce směr Žarnovica, jakoby tu nechával hádanku, hádejte, čím vás překvapím zase příště.
Dvacátá jízda mohla Martina Málka sestřelit z nejvyššího stupně vítězů už jen čistě teoreticky. Zato Filip Šitera, kdyby vyhrál, zařadil by se po bok Antonína Gallianiho a Věroslava Kollerta. Ti se chystali na rozjezd o třetí místo, ale po odstoupení Patrika Linharta byl v jejich hledáčcích stříbrný věnec.
Filip Šitera z vnitřku nejlépe odstartoval. Ovšem z první zatáčky vyjel před ním Martin Málek. Plzeňák pak v sedle svého stroje předváděl maximum. Leč Martin Málek mu nedal vůbec žádnou šanci, aby se jen přiblížil. A tak se s patnácti body šel vzápětí postavit na nejvyšší stupeň vítězů. Před Chabařovicemi vede průběžnou klasifikaci rozdílem jediného bodu.
Dva body pak Filipu Šiterovi nestačily, aby se připojil k Antonínu Gallianimu a Věroslavu Kollertovi v jejich soukromému duelu o druhé místo. V něm nakonec lépe odstartoval Pražan. Liberečák útočil, ale předjet se mu nepodařilo. Zatímco Antonín Galliani se na druhém místě už objevil, pro Věroslava Kollerta to byly premiérové stupně vítězů z individuálního juniorského šampionátu.
Hlasy z depa
„Tak jsem si to nějak představoval,“ liboval si neporažený Martin Málek, který se svým triumfem dostal do čela průběžné klasifikace. „Potřeboval jsem dohnat tu ztrátu, když se mi Pardubice tolik nevyvedly. Dnes nebyly žádný problémy. Sestřička dělala na motorce a já jsem v klidu odpočíval.“ Až do třetí série stačil domácímu jezdci Věroslav Kollert. Pak však přišla jejich vzájemná jízda. „Na Věrouše jsem si zvenku docela věřil,“ komentoval toto téma Martin Málek. „Ale větší radost mám z té poslední jízdy. Filipovi jsem ještě něco za Pardubice dlužil.“ Do konce šampionátu zbývají už jen dvě kola a Martin Málek vede o jediný bod. „Hlavně nedělat chyby,“ prozradil svou strategii. „Do Chabařovic je to o něco dál než sem do Březolup. Aspoň se trošku projedeme a já se cestou vyspím.“
„Nic moc,“ netajil se zklamáním nad svým výkonem Antonín Galliani. „Taková hrůza a já byl ještě druhej. Pořád se něco dolaďovalo. Kromě dvou posledních jsem měl špatný starty a to byl kámen úrazu.“ A jak vidí pražský junior jednobodový odstup od leadera šampionátu Martina Málka? „Dohnat to bude těžký,“ odpověděl. „Musím se snažit. Hodně jsem vyrostl a těžko se na motorce skládám. V Chabařovicích jsem byl naposledy předloni. Uvidíme. Těším se.“
„Mám z toho strašnou radost,“ komentoval svůj životní výsledek v juniorském šampionátu Věroslav Kollert. „Nic jinýho jsem si v životě nepřál (smích).“ Liberecký junior prohrál poprvé až při svém čtvrtém startu. „Martin Málek tam jel hodně rychle,“ líčil. „Pěkně čistě. Hezky se na něho zezadu koukalo. Ani mě neušpinil (smích). V poslední jízdě jsem měl špatnej start a to rozhodlo. Musel jsem do rozjezdu a tam Galič zevnitř odstartoval. A už jezdil po venku.“ A taktika na další závody? „Chabařovice jsou ještě daleko,“ svěřil se. „Teď uvidíme ve středu v Pardubicích.“
„Na nic,“ hodnotil svůj výsledek Filip Šitera. „Motor se zatáhl. Nebejt defektu, dopadlo to jinak. Ta druhá motorka nejela, jak by měla. Zejtra jedu do Jawy a budu si tam dělat motory.“ Kromě defektu plzeňského juniora porazil už jen Martin Málek. „Jel dobře,“ uznal jeho výkon Filip Šitera. „Byl doma a měl všechny výhody.“ A plán do dalších závodů šampionátu? „Uvidíme v Chabařovicích,“ odpověděl. „Snad není titul ještě v háji!“
„Jsem docela spokojenej,“ říkal Hynek Štichauer, by na něho nezbylo místo na stupních vítězů a přišel o spoluvedení šampionátu. „Starty by docela šly, ale měl jsem problém, že rivalové startovali pode mnou. Byli tam a nedali mi šanci. Nestíhal jsem je.“ Nicméně juniorský šampionát ještě nekončí a všechno se dá dohnat. „Teď je pokoj od školy,“ komentoval toto téma Hynek Štichauer. „Připravím se na Pardubice a Chabařovice. V klidu si udělám motory, aby nebyl defekt. Dnešek beru jako každej jinej závod. Nevyšlo to, ale nebudu se kvůli tomu věšet.“
„Neumím pro to najít slova,“ vyjádřil se při nakládání motocyklů Patrik Linhart. „Fakt nevím, co na tenhle závod říct. Je to smůla. V poslední jízdě mi prasknul přední řetěz. To se stává. Pěkně jsem si zajezdil, ale měl jsem smůlu. To mě mrzí. Ale pořád je to lepší než, kdyby šlo o mistrovství světa. To už bych se tady houpal na nějakým stromu.“ Šampionát pokračuje v rychlém sledu v Chabařovicích. „Už si myslím, že je to ztracený,“ zhodnotil své vyhlídky v šampionátu Patrik Linhart. „Ale mohl bych si tam jet zatrénovat. A zkusím to tam znova.“
Kvalifikace:
| 1.j | 2.j | 3.j | 4.j | 5.j | |
| 1. Pavel Fuksa, Pardubice | 1. | 1. | |||
| 2. Adam Vandírek, Markéta | 1. | 2. | |||
| 3. Jan Markvart, Plzeň | F | 1. | 1. | ||
| 4. Patrik Doubek, Markéta | 2. | 3. | 2. | ||
| 5. Michael Gregor, Markéta | 2. | F | 3. | ||
| 6. Petr Babička, Slaný | 3. | 2. | 4. | ||
| 7. Ladislav Kratochvíl, ZP | 3. | 3. |
| 1. Martin Málek, Březolupy | 3 3 3 3 3 | 15 | |||
| 2. Antonín Galliani, Markéta Praha | 3 2 1 3 3 | 12+3 | |||
| 3. Věroslav Kollert, Liberec | 3 3 3 2 1 | 12+2 | |||
| 4. Filip Šitera, Plzeň | E 3 3 3 2 | 11 | |||
| 5. Hynek Štichauer, Pardubice | 3 2 2 2 2 | 11 | |||
| 6. Patrik Linhart, Slaný | 2 3 2 3 E | 10 | |||
| 7. Matyáš Hlaváček, Mšeno | X 1 3 1 3 | 8 | |||
| 8. Martin Vaculík, Žarnovica (SK) | 2 2 2 1 1 | 8 | |||
| 9. Michal Matula, Markéta Praha | 1 1 0 2 3 | 7 | |||
| 10. Pavel Fuksa, Pardubice | 1 1 2 2 0 | 6 | |||
| 11. Jan Markvart, Plzeň | 0 2 1 0 1 | 4 | |||
| 12. Zdeněk Šuranský, Mšeno | 1 0 1 F 2 | 4 | |||
| 13. Martin Gavenda, Březolupy | 2 0 F 1 1 | 4 | |||
| 14. Adam Vandírek, Markéta Praha | 2 E 1 0 0 | 3 | |||
| 15. Patrik Doubek, Markéta Praha | 1 1 0 1 0 | 3 | |||
| 16. Michael Gregor, Markéta Praha | 0 0 0 0 2 | ||||
| res Petr Babička, Slaný | DNR | ||||
| res Ladislav Kratochvíl, Pardubice | DNR |
| 1.(4.) Martin Málek, Březolupy | 8 | 15 | 9 | 15 | 47 |
| 2.(3.) Antonín Galliani, Markéta Praha | 8 | 13 | 13 | 12 | 46 |
| 3.(2.) Filip Šitera, Plzeň | 9 | 11 | 14 | 11 | 45 |
| 4.(1.) Hynek Štichauer, Pardubice | 7 | 12 | 15 | 11 | 45 |
| 5.(5.) Patrik Linhart, Slaný | 10 | 11 | 8 | 10 | 39 |
| 6.(6.) Věroslav Kollert, Liberec | 9 | 9 | 6 | 12 | 36 |
| 7.(7.) Matyáš Hlaváček, Mšeno | 7 | 4 | 10 | 8 | 29 |
| 8.(9.) Michal Matula, Markéta Praha | 4 | 8 | 5 | 7 | 24 |
| 9.(10.) Martin Vaculík, Žarnovica (SK) | 1 | 8 | 6 | 8 | 23 |
| 10.(8.) Martin Gavenda, Březolupy | 3 | 8 | 8 | 4 | 23 |
| 11.(11.) Zdeněk Šuranský, Mšeno | 2 | 5 | 7 | 4 | 18 |
| 12.(15.) Pavel Fuksa, Pardubice | DNR | 4 | 5 | 6 | 15 |
| 13.(12.) Tomáš Suchánek, Pardubice | 14 | – | – | – | 14 |
| 14.(13.) Zdeněk Simota, Plzeň | 14 | – | – | – | 14 |
| 15.(14.) Luboš Tomíček, Olymp Praha | 14 | – | – | – | 14 |
| 16.(16.) Adam Vandírek, Markéta Praha | NQ | 3 | 5 | 3 | 11 |
| 17.(18.) Patrik Doubek, Markéta Praha | NQ | 2 | 3 | 3 | 8 |
| 18.(19.) Michael Gregor, Markéta Praha | NQ | 4 | 1 | 2 | 7 |
| 19.(17.) Jan Jaroš, Olymp Praha | 7 | – | – | – | 7 |
| 20.(24.) Jan Markvart, Plzeň | 0 | 0 | 0 | 4 | 4 |
| 21.(20.) Matěj Kůs, Markéta Praha | 2 | 1 | – | – | 3 |
| 22.(21.) Petr Babička, Slaný | NQ | NQ | 1 | DNR | 1 |
| 23.(22.) Ladislav Kratochvíl, Pardubice | – | – | 1 | DNR | 1 |
| 24.(23.) Jakub Fabian, Markéta Praha | NQ | 1 | – | – | 1 |
| NC Matěj Veselý, Slaný | – | NQ | Q-NS | – | – |
Legenda: číslo v závorce za pořadím udává průběžnou pozici po předchozím závodě, NQ znamená nekvalifikoval se, DNR neabsolvoval ani jednu rozjížďku, Q-NS kvalifikoval se, ale do hlavního závodu nenastoupil a NC neklasifikován.
Dosavadní podniky se uskutečnily ve Slaném, Praze, Pardubicích a Březolupech.
Do závěrečné klasifikace se stejně jako loni počítají všechny výsledky. V případě bodové rovnosti rozhoduje o pořadí lepší výsledek v posledním závodě.
Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
Antonín Šváb nezačal optimálně
Mühldorf – 26. června
Gerd Riss vyhrál včera v Mühldorfu úvodní finálový závod mistrovství světa na dlouhé dráze. Na stupních vítězů mu dělali společnost Robert Barth a Theo Pijper. Antonín Šváb, jediný český zástupce ve startovní listině, skončil po sérii defektů poslední.
Rozjížďka poslední šance:
1. Hans Jörg Müller, D
2. Matthias Kröger, D
3. Dirk Fabriek, NL
4. Jörg Tebbe, D
5. Stephane Tresarrieu, F
6. Mathias Knappe, D
| 1. Gerd Riss, D | 16 |
| 2. Robert Barth, D | 16 |
| 3. Theo Pijper, NL | 18 |
| 4. Daniel Bacher, D | 13 |
| 5. Kelvin Tatum, GB | 17 |
| 6. Andy Appleton, GB | 13 |
| 7. Jonas Kyllmäkorpi, FIN | 10 |
| 8. Stephan Katt, D | 11 |
| 9. Massimo Mora, I | 11 |
| 10. Jannick de Jong, NL | 6 |
| 11. Paul Hurry, GB | 9 |
| 12. Bernd Diener, D | 9 |
| 13. Herbert Rudolph, D | 5 |
| 14. Sirg Schützbach, D | 6 |
| 15. Enrico Janoschka, D | 5 |
| 16. Mathias Kröger, D | 6 |
| 17. Hans Jörg Müller, D | 4 |
| 18. Antonín Šváb, CZ | 4 |
| res Dirk Fabriek, NL | DNR |
| res Jörge Tebbe, D | DNR |
Jedničku si vylosoval Tomáš Suchánek
Svitavy – 25. června
Stejný obrázek jako v Praze byl k vidění také v sobotu po skončení semifinálového klání ve Svitavách. Petr Moravec, předseda VV SPD obcházel postoupivší závodníky s lístečky v ruce. Čísla na nich napsaná představovala volná startovní čísla červencového finále ve Mšeně. Každý závodník si tak cifru, kterou bude mít napsanou na zádech, vylosoval.
„Teď náš už žádný závodník nemůže obvinit, že bychom mu při nasazování finálových čísel nepřáli,“ vysvětlil šéf české ploché dráhy, proč o nasazení závodníků do finále mistrovství republiky jednotlivců už druhým rokem rozhoduje los. „Navíc odpadá i taktizování, kdy už jistí postupující v semifinále raději nějakou závěrečnou rozjížďku vypustí, aby se vyhnuli startovnímu číslu, které by je mohlo ve finále poslat do nevýhodné rozjížďky.“
Prestižní číslo jedna na své vestě ve Mšeně ponese Tomáš Suchánek. „Vylosoval mi ho Tomáš Rambousek (závodníkův manažer – pozn. redakce),“ řekl magazínu speedwayA-Z pardubický závodník. „Když už mám tu jedničku, chci určitě vyhrát!“ Tomáš Suchánek svůj životní výsledek v republikovém šampionátu zaznamenal loni. V Kopřivnici skončil čtvrtý.
Kompletní startovní listina finále M ČR, Mšeno 5. července:
| 1 | Tomáš Suchánek, Pardubice | SY – 3. (11 b + 3) |
| 2 | Aleš Dryml, Pardubice | PHA – 2. (13 b + 3) |
| 3 | Marián Jirout, Pardubice | SY – 2. (12 b) |
| 4 | Pavel Ondrašík, Olymp Praha | SY – 6. (10 b) |
| 5 | Lukáš Dryml, Pardubice | PHA – 4. (11 b) |
| 6 | Zdeněk Simota, Plzeň | SY – 1. (14 b) |
| 7 | Martin Málek, Březolupy | SY – 7. (10 b) |
| 8 | Luboš Tomíček, Olymp Praha | SY – 4. (11 b + 2) |
| 9 | Antonín Galliani, Markéta Praha | PHA – 8. (7 b + 3) |
| 10 | Bohumil Brhel, Olymp Praha | PHA – 3. (13 b + 2) |
| 11 | Filip Šitera, Rimini Mladá Boleslav | SY – 8. (10 b) |
| 12 | Miroslav Fencl, Slaný | SY – 5. (10 b) |
| 13 | Antonín Šváb, Mšeno | PHA – 7. (8 b) |
| 14 | Josef Franc, Olymp Praha | PHA – 6. (10 b) |
| 15 | Richard Wolff, Olymp Praha | PHA – 1. (14 b) |
| 16 | Adrian Rymel, Olymp Praha | PHA – 5. (10 b) |
| 17 | Patrik Linhart, Slaný | PHA – 9. (7 b + 2) |
| 18 | Hynek Štichauer, Pardubice | SY – 9. (8 b) |
Poznámka: SY – semifinále Svitavy, PHA – semifinále Praha, za pomlčkou je jezdcovo pořadí, v závorce bodový zisk.
Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)
Štěstí nakonec stálo při Zdeňku Simotovi
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Svitavy – 25. června
Úvod svitavského semifinále šampionátu jednotlivců vyšel nejlépe Filipu Šiterovi. Jenže pak se plzeňskému jezdci v barvách týmu Rimini smekla ruka při nájezdu na start a nácvik startu skončil převráceným a pochroumaným motocyklem. A jeho druhý stroj už nebyl tolik dobrý. Vrchu tím pádem nabyl Tomáš Suchánek. Jenže ten v rozjížďce s číslem deset podlehl Miroslavu Fenclovi. Jeho bodové skóre srovnal Zdeněk Simota, jehož porazil pouze v úvodní sérii Filip Šitera. Rozuzlení mělo padnout až ve dvacáté jízdě. Zdeněk Simota v ní zvítězil a stal se vítězem i celého závodu. Tomáše Suchánka zradila elektrika, takže jej bodově přeskočil Marián Jirout. A pardubický junior navíc musel do rozjezdu s Lubošem Tomíčkem. Pražského soka však dokázal odrážet po celá čtyři kola.
Pokořitelé zeleného trávníku
Ve Mšeně mají u vrat z depa výstražný nápis, že vjetí s motocyklem na středový trávník se trestá pokutou tisíc korun. Mít podobné opatření ve Svitavách, klubový pokladník by si pořádně namastil kapsu.
Jako první pokořil zelený trávník Tomáš Suchánek. Cestou na start se mu zadřel motor. A začala honička. Závodník se vrátil ke vratům z depa. Naproti už mu jel otec na druhém motocyklu. Zbývalo však ještě přehodit deflektor. Minuty běžely jako splašené.
Když bylo konečně všechno v pořádku, Tomáš Suchánek vtrhnul na trávník a diagonálně jej přejel ke startovacímu zařízení. Tam v ostrém úhlu zahnul k pásce a zůstal u ní stát současně s vypršením dvouminutového limitu. Jeho psychiku to však evidentně nenarušilo, protože šel okamžitě do vedení. A už je nepustil z rukou. Jan Jaroš totiž stačil v prvém oblouku překonat pouze Matyáše Hlaváčka.
Další dva útoky roztočených zadních kol musel svitavský trávník snést shodou okolností v rozjížďce s číslem šest. Filip Šitera si totiž vyzkoušel start, ale skončil po saltu na zádech a s pochroumaným motocyklem vedle sebe. „Byla to moje blbost,“ zpytoval později své svědomí Filip Šitera. „Smekla se mi ruka z páčky!“
Bleskově však vyskočil a běžel si do depa pro náhradní stroj. Když s ním přejel trávník, najel Petr Vandírek do pásky. Nebyla to však jeho chyba, vina padala na vrub startovacího zařízení. Než se pořadatelé pustili do opravy, odhodil Jan Jaroš svůj motocykl a běžel zpátky do depa.
Pražský junior si už před závodem stěžoval na motor, který si za úplatu vypůjčil z divišovské Jawy. Kamenem jeho úrazu se stalo, že s sebou neměl druhý motocykl. Vypůjčil si tedy Jawu od Zdeňka Simoty, s nímž se dělil o depo. A šup s ní zpátky přes trávník na startovní rošt.
Po vylétnutí pásky to však byl Jan Jaroš, který začal udávat tempo opakované rozjížďky s číslem šest. Z prvého výjezdu se však v čele usadil Filip Šitera. A Jan Jaroš nakonec podlehl i tradičně bojovnému Luboši Tomíčkovi.
„Líp než moje, ta se zastavila hned na startu,“ odpověděl Jan Jaroš na otázku magazínu speedwayA-Z, jak Zdeňku Simotovi jede jeho motocykl. A vzápětí vysvětlil, co se stalo jeho stroji. „Rozhodčí to dlouho držel. Koukal jsem a viděl někoho v pásce. Zůstal mi tam viset plnej plyn. Bylo to nahonem, v depu jsem skočil na Zdendovu motorku. Odstartoval jsem první. Ale nejelo to, pustil jsem si totiž jen jeden kohout…“
Přespolní běžci udávají tempo
Navzdory popisovaným trablům, dva z trojice přespolních běžců byli po dvou sériích jedinými neporaženými závodníky celého klání. Po svém úvodním triumfu totiž Tomáš Suchánek vyhrál také páté jízdu, v níž musel permanentně odrážet útoky Mariána Jirouta. A Filip Šitera předtím, než objel Jana Jaroše v šesté jízdě, vyhrál úvodní rozjížďku dne. Její start zvládl sice nejlépe Zdeněk Simota, ale po průjezdu první zatáčkou vedl Filip Šitera.
Zdeněk Simota potom triumfoval v osmé jízdě. Tady na něho odstartoval Miroslav Fencl. Ten potřeboval body jako sůl, nebo po katastrofálním startu a nepovedené první zatáčce odstoupil z rozjížďky s číslem tři. Jenže Zdeněk Simota podržel ve druhé zatáčce plyn a těsně kolem mantinelu pronikl na první místo.
„Venek v tom druhým vinglu jde,“ pochvaloval si. To ostatně v rozjížďce s číslem dvanáct předvedl i Mariánu Jiroutovi. Pardubák jej totiž v prvním oblouku podjel. Ovšem ve druhé zatáčce se plzeňský junior právě po vnější stopě do vedení vrátil. A to už se dělil o průběžné vedení s Tomášem Suchánkem.
Pardubického blonďáka prohnal v desáté jízdě jeho letitý rival Miroslav Fencl. Slabší rozjezd Slaňáka psychicky nezlomil. Soustředil se na pásku a odstartoval lépe než mistr startů Tomáš Suchánek. Na něho se vnitřkem prvé zatáčky tlačil i Filip Šitera, ovšem na výjezdu nestíhal. Otravoval jej však až do cíle, zatímco Miroslav Fencl v čele upaloval vstříc své prvé trojici bodů.
Luxus v podobě vypjaté situace si v žádném případě nedopřál Pavel Ondrašík. V první jízdě mu nevyšel počáteční razantní útok na Zdeňka Simotu, který mu i s Filipem Šiterou ujel. Pak však Pražan vyhrál sedmou jízdu. V ní vítěze třetí jízdy, Martina Málka, překonal v první zatáčce nejen on, ale i Matyáš Hlaváček. A když pak Pavel Ondrašík triumfoval i v rozjížďce s číslem jedenáct, byl de facto jednou nohou ve finále.
Vítězství v jedenácté jízdě však nebylo snadné. Luboš Tomíček neodstartoval, ale v první zatáčce se razantně a nekompromisně nacpal před Hynka Štichauera. A pokračoval i 
na Pavla Ondrašíka. Celá čtyři kola mu nedopřál klidu, nicméně klubový kolega mu neposkytl ani náznak šance. Nepovedené starty provázely Luboše Tomíčka celým kláním stejně jako bojovnost hladového lva. Ovšem ve Svitavách se obtížně hledá cesta k předjetí a dostat se tam v nabité konkurenci přes více než dva závodníky se rovná malému zázraku. Ale by se Luboši Tomíčkovi nedařilo pravidelně vítězit, cestu do finále měl poměrně přímočarou.
To samé šlo říci i o Martinu Málkovi. I on měl na svém kontě po třech sériích sedm bodů jako Pavel Ondrašík, Filip Šitera a Luboš Tomíček. Březolupský junior na úvod triumfoval, aby jej pak kromě Pavla Ondrašíka zaskočil i Matyáš Hlaváček. Jenže v deváté jízdě odvedl Jana Jaroše a Jaroslava Petráka.
Tím se právě naplnil hořký osud Jaroslava Petráka. Ten začal defektem v úvodní jízdě. „Moje chyba,“ sypal si v depu popel na hlavu jeho otec. „Chtěl jsem to poladit, ale fakt jsem to teda poladil.“ Potom přišla nula z páté jízdy. Když pak ve zmiňované deváté jízdě inkasoval jen bod, dobře věděl, že mu nepomůže už ani svěcená voda. Se stoickým klidem si zapálil cigaretku a dozajista meditoval, co by mu v příštím roce pomohlo k návratu mezi nejlepší českou šestnáctku. Svitavskému publiku se pak odvděčil nádherným duelem s Petrem Vandírkem v rozjížďce s číslem sedmnáct.
Vzkříšení Mariána Jirouta
Po třech sériích šestibodový Marián Jirout a pětibodoví Miroslav Fencl s Janem Jarošem zažívali na rozdíl od bodově produktivnějších kolegů pořádné nervy. Bylo jasné, že se zmenšujícím se počtem zbývajících jízd klesá také šance proniknout do postupující osmičky. Tato trojice měla jedinou možnost. Útočit, útočit a zase útočit!
Miroslav Fencl suverénně zvládl start rozjížďky s číslem třináct. Luboš Tomíček začínal opět až ze třetí příčky. Ovšem už v první zatáčce překonal po vnější straně Matyáše 
Hlaváčka. A jal se útočit rovněž na vedoucího Slaňáka. Několikrát si s ním prohodil pořadí. Luboš Tomíček byl na vnitřku často rychlejší, ovšem Miroslav Fencl dokázal z vnější strany vždy kontrovat.
Marián Jirout konečně našel správný recept na svitavskou dráhu ve čtrnácté jízdě, kdy odvedl Martina Málka a poprvé zvítězil. Zato Jan Jaroš prohrál se Zdeňkem Simotou. Když pak v devatenácté jízdě narazili Marián Jirout s Miroslavem Fenclem a Janem Jarošem na sebe, a společnost jim dělal ještě Pavel Ondrašík, byly jejich karty jasně rozdány. Jan Jaroš musel zvítězit, zatímco jeho tři soky by o postup mohla připravit už jedině nehorázná smůla.
Ta se však paradoxně přilepila na paty Janu Jarošovi. Na startu mu praskl sekundární řetěz. A bylo vymalováno. Hynek Štichauer totiž těsně předtím vyhrál svou jedinou jízdu, v níž porazil Filipa Šiteru. A tím pádem se s osmi body stal náhradníkem mšenského finále, zatímco Jan Jaroš se sedmi zůstal na ocet.
Marián Jirout pak v prvním oblouku překonal Miroslava Fencla. A společně se třetím Pavlem Ondrašíkem pak všichni zvolili cestu jistých bodů bez zbytečných útoků. Když Marián Jirout míjel šachovnicovou vlajku, měl dvanáct bodů. A vypadalo to, že skončí třetí. Ovšem nakonec mu to stačilo na druhou příčku…
V poslední jízdě dne totiž svedl rozpis dohromady Tomáše Suchánka a Zdeňka Simotu. V těch chvílích měli oba jedenáct bodů a jejich duel měl určit celkového vítěze. Jenže po vylétnutí pásky se dopředu dostal Martin Málek a Luboš Tomíček. Průjezd prvním obloukem však katapultoval do čela Zdeňka Simotu.
Ve zbývajících necelých čtyřech kolech jej už nikdo neohrozil. A tím pádem se se svými čtrnácti body stal vítězem celého semifinále. Ovšem Tomáš Suchánek si svou čtvrtou pozici nedokázal vylepšit. Na vině byla trucující elektrika, díky níž nakonec nedokončil ani druhý okruh. Luboš Tomíček záhy předčil Martina Málka a dramatický závod vzal nečekaný konec.
Zdeněk Simota vyhrál se čtrnácti body, zatímco dvanáctibodový Marián Jirout skončil druhý. Po defektu měl Tomáš Suchánek jedenáct bodů, a protože Luboš Tomíček předjel Martina Málka, čekal je rozjezd o třetí místo. A zbývající postupující, tedy Miroslav Fencl, Pavel Ondrašík, Martin Málek a Filip Šitera dokončili semifinále s číslovkou deset u svého skóre. Jedenáct bodů tedy stačilo ještě na stupně vítězů, ale deset mohlo být pro přímý postup málo!
Povedenou tečkou za celým kláním se stal rozjezd Tomáše Suchánka s Lubošem Tomíčkem. Lépe odstartoval Pardubák. Jeho rival jej až do cíle trápil jedním zničujícím útokem za druhým. Už se několikrát zdálo, že půjde dopředu, ovšem Tomáš Suchánek si dokázal udržet vrch.
Hlasy z depa
„Kromě tý první jízdy to bylo dobrý,“ zářil šastný vítěz Zdeněk Simota. „Start nebyl špatnej, ale Filip Šitera byl na lajně. Koplo ho to a byl tam. Jinak to bylo úplně super. Mám dobrýho mechanika, je se mnou i v Anglii, protože táta nestíhá. Jsem rád, že jsem vyhrál.“ Hlavní porce mistrovského chleba se však bude lámat ve Mšeně… „Snad mi forma vydrží,“ doufal Zdeněk Simota. „Samozřejmě budu chtít co nejlepší výsledek. Když se budou dařit starty a pojede to, mohlo by to bejt dobrý. Zítra odjíždím do Anglie. Je mi líto junioráku, ale vracet se a platit letenky by se mi nevyplatilo.“
„Už pár let jsem tady nebyl,“ komentoval své stříbro Marián Jirout. „Každá zatáčka je jiná. A tři jízdy mi trvalo, než jsem na to přišel. Ale pak už to šlo. Byly to pěkný závody, do 
poslední chvíle se nedalo vědět, kdo postoupí.“ A jak se pardubický závodník chystá na svátek Cyrila a Metoděje do Mšena? „Přiletím tam těsně před začátkem,“ svěřil se. „Druhýho jedu Miskolc, třetího Prelog. Pak uděláme motory. Chystá mi je pan Erban. A jsem za to rád, protože jeho motory jedou. Je to bomba, úplně jinačí než dřív.“
„Byla to honička,“ ulevil si v depu Tomáš Suchánek. „Docela jsem se zapotil. V první jízdě jsem zadřel a musel spěchat znovu na start. Pak jsem měl defekt s kablíkem v poslední jízdě. Už v tý předposlední jsem slyšel, jak to v poslední zatáčce prská.“ Vrcholem pak byl dramatický rozjezd s Lubošem Tomíčkem. „Už mě podjel,“ líčil pardubický junior. „Ale dal jsem to na venek a v nájezdu do zatáčky ho fousově vzal. Viděl jsem, že jezdí lajnu. Slyšel jsem ho tam a řekl si, že pojede krajničku a nepředjede mě.“ A jaké má Tomáš Suchánek ambice na Mšeno? „Rambo (manažer Tomáš Rambousek – pozn. redakce) mi vylosoval jedničku,“ řekl. „A tak s ní chci vyhrát.“
„Za postup jsem rád,“ netajil se Miroslav Fencl, který naskočil do rozjeté sezóny po aprílové nehodě v sedle cestovního motocyklu. „I když v tý první jízdě to tak nevypadalo. Blbě jsem odstartoval a tom prachu nebylo nejlíp vidět. A tady se předjíždět nedá. V další jízdě se Zdeňkovi povedl start. Měl jsem dva body a psychicky na tom nebyl vůbec dobře. Ale řekl jsem si, že musím. A povedl se mi start a vingl a všechno. A už jsem se do toho dostal. Nebál jsem se do hlubiny a šlo to jako vždycky.“ A jak to bude letos s jeho pověstnou jízdou na milimetry od mšenských mantinelů? „Do Mšena se těším,“ začal Miroslav Fencl zeširoka. „Bude to záležet podle formy a jak to pojede. Letos jsem tam nebyl, nemůžu teda nic k tomu říct. Jindy se však kolem mantinelů jezdilo dobře (smích).“
„Druhej zkušební start byl na nic,“ ulevil si Filip Šitera. „Viděl jsi, co se stalo. Ohnul jsem řidítka a přehazoval je z druhý motorky. Ale hlavně, že je postup. Škoda, že jsem šel na držku, mohla bejt bedna. Ve Mšeně budu chtít zabojovat!“
| 1. Zdeněk Simota, Plzeň | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 2. Marián Jirout, Pardubice | 2 2 2 3 3 | 12 |
| 3. Tomáš Suchánek, Pardubice | 3 3 2 3 E | 11+3 |
| 4. Luboš Tomíček, Olymp Praha | 3 2 2 2 2 | 11+2 |
| 5. Miroslav Fencl, Slaný | R 2 3 3 2 | 10 |
| 6. Pavel Ondrašík, Olymp Praha | 1 3 3 2 1 | 10 (los) |
| 7. Martin Málek, Březolupy | 3 1 3 2 1 | 10 (los) |
| 8. Filip Šitera, Rimini | 3 3 1 1 2 | 10 (los) |
| 9. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 1 1 1 3 | 8 |
| 10. Jan Jaroš, Olymp Praha | 2 1 2 2 E | 7 |
| 11. Petr Vandírek, Plzeň | 1 R 0 1 3 | 5 |
| 12. Matyáš Hlaváček, Mšeno | 1 2 1 0 1 | 5 |
| 13. Jaroslav Petrák, Pardubice | E 0 1 1 2 | 4 |
| 14. Pavel Fuksa, Pardubice | 0 1 0 0 1 | 2 |
| 15. Martin Gavenda, Březolupy | 1 0 0 0 0 | 1 |
| 16. Jaromír Otruba, Mšeno | R 0 R 0 R | 0 |
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)