Archiv autora: Antonín Škach

Finále provázelo psí počasí

Schwarme – 31. července
Pouhé tři série jízd dovolilo počasí odjet ve včerejším finále mistrovství Evropy na travnaté dráze v německém Schwarme. Zbytek spláchl hustý slejvák. Řada závodníků nenastoupila ani do kompletního programu. I horcí favorité Gerd Riss a Herbert Rudolph absolvovali pouze jedinou rozjížďku. Z titulu se radoval Paul Hurry, který ani jednou neprohrál. Na stupních vítězů mu dělali společnost Dirk Fabriek a Andy Appleton. Antonín Šváb byl jedenáctý. Zdeňka Schneiderwinda dvakrát zradil motocykl, takže mu patří až poslední příčka.

1. Paul Hurry, GB 18
2. Dirk Fabriek, NL 16
3. Andy Appleton, GB 12
4. Mathias Kröger, D 12
5. Glenn Phillips, GB 12
6. Stephan Katt, D 11
7. Bernd Diener, D 11
8. Ralf Strack, D 11
9. Enrico Janoschka, D 10
10. Massimo Mora, I 9
11. Antonín Šváb, CZ 7
12. Erik Eijbergen, NL 7
13. Sirg Schützbach, D 6
14. Herbert Rudolph, D 5
15. Gerd Riss, D 5
16. Jörg Tebbe, D 4
17. Jannick de Jong, NL 4
18. Manfred Knappe, D 3
19. Steve Braidfrofd, GB 2
20. Zdeněk Schneiderwind, CZ 1

Česká dvojka na postup nedosáhla

Prelog – 30. července
Poláci Pawel Hlib, Patryk Pawlaszczyk a Karol Zabik stanuli na stupních vítězů sobotního semifinále mistrovství Evropy devatenáctiletých. Postupující pětici uzavřeli Fritz Wallner a Mathieu Tresarrieu, Jurica Pavlič je náhradníkem. Přímou cestu do finále ve Mšeně nenašli ani Filip Šitera, ani Hynek Štichauer. Ti se exkluzivně pro magazín speedwayA-Z svěřují se svými zážitky.

SMS z Prelogu pro čtenáře magazínu speedwayA-Z:
Filip Šitera: „Rozhodly první dvě jízdy, které mi nevyšly. Pak jsem vzal druhou motorku a už to bylo super. Celý den bylo čtyřicetistupňové horko.“

Hynek Štichauer: „Jelo se mi docela dobře. Až na ty starty. A v poslední jízdě jsem měl lehký pád ze třetího místa.“

1. Pawel Hlib, PL 13+3
2. Patryk Pawlaszczyk, PL 13+2
3. Karol Zabik, PL 12+3
4. Fritz Wallner, A 12+2
5. Mathieu Tresarrieu, F 12+1
6. Jurica Pavlič, CRO 12+0
7. Filip Šitera, CZ 8
8. Michael Hertrich, D 8
9. Max Dilger, D 7
10. Hynek Štichauer, CZ 6
11. Mark Oto, CRO 6
12. Rene van Weele, NL 4
13. Denis Tessari, I 4
14. Jerome Lespinasse, F 2
15. Samo Kukovica, SLO 1
16. Mihai Dejmar, RO 0
17. Zoran Strahija, CRO 0

Slánské plány nezkřížily ani bodové ztráty

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 30. července
Vzhledem ke svému postavení v průběžné klasifikaci a volnému losu leaderů z Plzně, potřebovali slánští Patrik Linhart a Věroslav Kollert sobotní závod šampionátu juniorských družstev vyhrát. Jejich plány jim však nejprve zkřížil Antonín Galliani,který je porazil v rozjížďce s číslem pět. Slaňáci posléze remízovali i s Březolupy. Moravané ale přišli o body s Antonínem Gallianim a Martinem Vaculíkem. A o vítězství mezi Březolupy a Slaným tak musel rozhodovat rozjezd. To už hustě pršelo, a když Věroslav Kollert odstartoval, bylo rozhodnuto. Třetí skončila Žarnovica. Stopětadvacítky ovládl slánský kvartet, Pražané nakonec kvůli poruchám a zdravotním komplikacím nenastoupili do malého finále.
Trhlina ve slánském plánu
Využít plzeňského volného losu a pokud možno vyhrát. S takovým cílem vstupovala do závodu slánská dvojice Patrik Linhart – Věroslav Kollert. Nicméně smělý plán, ale nikoliv nereálný, dostal záhy nečekanou trhlinu.

Při prvním slánském vystoupení proběhlo vše přesně tak, jak si to oba jezdci představovali. Start, rychle dopředu, čtyři kola a výsledek 5:1 proti Žarnovici. Martin Vaculík si přitom trošku zkomplikoval život. Startmaršál jej vrátil do depa kvůli chybějícímu povlaku. Naštěstí rychle zasáhl Pavol Pučko. Stopětadvacítkáři měli tradičně depo mimo ocelové kóje a tak mohl svému krajanovi podat bílý povlak svého syna. Jenže Martin Vaculík byl tentokrát na Slaňáky krátký.

Pro Slaný však vyvstal problém v rozjížďce s číslem pět. Antonín Galliani sice měl oblečenou vestu pražské Markéty, nicméně v těchto okamžicích bojoval především za Plzeň. Vyměnil si místo na roštu se svým kolegou Michaelem Gregorem. Měl tak Patrika Linharta a Věroslava Kollerta po své pravé ruce.

A po vylétnutí pásky předvedl opět jeden ze svých parádních startů. Už do první zatáčky najížděl v čele s malinkým náskokem. Tenhle odstup však Věroslav Kollert bleskově zlikvidoval, aby okamžitě začal atakovat vedoucí příčku. Antonín Galliani však letěl jako vystřelený projektil. Maximem snahy Věroslava Kollerta přišlo v první zatáčce třetího kola. To se liberecký junior na chvilku ocitnul v čele. Jenže Antonín Galliani rázem kontroval.

Po první třetině se tak do vedení v průběžné klasifikaci dostaly Březolupy. Martin Gavenda s Martinem Málkem nejprve na úvod porazili Mšeno. V rozjížďce s číslem sedm posléze přidali dalších 5:1 na úkor dvojky pražské Markéty.

Březolupy ztrácí
Na dalších pět bodů se však Březolupáci vůbec nenadřeli. V rozjížďce s číslem deset na ně nikdo nečekal. Chorvatský Goričan se totiž ve Mšeně kvůli termínové kolizi s evropským šampionátem devatenáctiletých v Prelogu neobjevil. Původní záměr jury jejich jízdy vyškrtnout narazil na rozpravě na odpor ze strany závodníků.

V soutěži, kde je počet bodů z jízd jedním z pomocných kritérií v případě rovnosti tabulkových bodů, by redukovaný program zvýhodnil pauzírující Plzeň a Pardubice. Jenže v některých směrech nepříliš logické řády vyžadují pro přidělení technických bodů uskutečnění rozjížďky. A tak se v sobotu ve Mšeně šestkrát postavili na start pouze závodníci z jednoho týmu bez soupeře.

Při svém čtvrtém startu se však Březolupy dočkali své první bodové ztráty. Rozjížďka s číslem čtrnáct začala vskutku dramaticky. Zatímco Martin Gavenda směřoval do vedení, žarnovičtí Martin Vaculík a Pavlem Fuksou vzali v první zatáčce Martina Málka do presu mezi sebe. Ten neměl místo a ocitnul se na zemi.

Karel Voborník mu však dopřál šanci v opakované jízdě. Také tentokrát vyšel startovní manévr nejlépe Martinu Gavendovi. Jenže z první zatáčky vyjel v čele Martin Vaculík. A i když by se Březolupáci za jeho zády stavěli třeba na hlavu, odvrátit remízu by se jim už nepovedlo.

Zato pro slovenský tým to byla ta správná voda na jejich mlýn. Po drtivé úvodní prohře se Slaným inkasovali pět bodů v jízdě bez soupeře. A pak jim už od startu naměřil Antonín Galliani. Ten doposud neprohrál, a když se společně s Michaelem Gregorem postavili na rošt dvanácté jízdy proti nepřítomnému Goričanu ocitli se rázem na průběžné třetí pozici.

Z březolupské ztráty však nejvíce profitoval Slaný. V osmé jízdě jej sice vytrvala atakoval Adam Vandírek, ale nakonec jim nesebral ani jeden z maxima pěti bodů. Vzápětí v rozjížďce s číslem třináct odvedli Patrika Doubka. A tím pádem na tom byli úplně stejně jako Březolupy.

Závěrečné drama v kapkách deště
Zhruba od poloviny závodu se naplnila hrozba meteorologů. A ošklivé šedivé mraky se postupně začaly zbavovat svého zkázonosného vodního nákladu. V těchto kulisách se pak začalo odvíjet závěrečné drama.

Březolupsko – slánský status quo vytrval i po jejich vzájemném duelu v rozjížďce s číslem sedmnáct. Po startu totiž vyrazil do čela Martin Málek. Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem sice zpacifikovali Martina Gavendu, leč jeho kolegu ne a ne dostihnout.

Navzdory vyrovnanému skóre by si však všichni přítomní tipnuli spíše na Slaný. Březolupáky totiž čekal ještě neporazitelný Antonín Galliani, zatímco na Slaňáky jen osamělá čtyři kola proti nepřítomnému Goričanu.

Před devatenáctou jízdou se otevřela nebeská stavědla naplno. Rozhodčí Karel Voborník proto hnal podnik rychle kupředu, aby i konec byl pokud možno regulérní. Po vylétnutí pásky vystřelil do čela Antonín Galliani. Ve výjezdu však přišel náhlý úder Martina Málka po vnější stopě. Pražan nestačil reagovat a už se na rovince musel dívat na jeho výfuk.

I tenhle výsledek však mohl nechat Slaňáky v klidu. V rozjížďce proti nikomu totiž pět bodů viselo proklatě nízko. Jenže přišlo poslední kolo. A na začátku jeho protilehlé rovinky se Antonín Galliani bezmocně zastavil. Jeho nečekaný defekt posunul Březolupy k dalšímu maximu. Stejnou hodnotu získali vzápětí i Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem. A ke slovu musel přijít rozjezd.

Tady však Věroslav Kollert nepřipustil ani stín pochyb, že by si plný zásah sedmi bodů měl odvážet někdo jiný. Start jej katapultoval rychle do čela. Martin Málek viděl, která bije a na mokré dráze nijak zbytečně neriskoval. A Slaný tak navzdory dvěma remízám opouštěl Mšeno jako vítěz.

O nejnižší stupínek si rázně řekla Žarnovica. Po porážce březolupské dvojice byl Martin Vaculík na tom správném koni. To ostatně demonstroval hned v osmnácté jízdě. Lepší start předvedl sice Adam Vandírek, ovšem ještě během prvního kola vodil jezdce právě mladý Slovák. Ve druhé zatáčce předjel Pavel Fuksa Zdeňka Šuranského. Oba Žarnovičáci pak nakonec porazili osamoceného Petra Babičku. A celkové třetí místo bylo jejich.

Waterloo pražských stopětadvacítkářů
Možnost, že by se v šestém díle šampionátu stopětadvacítek rázem vynořil nějaký nový aspirant na titul se nakonec ukázala jako ryze teoretická. Rytmus závodu začal udávat opět slánský gang.

Ve skupině A to měli Radim Chod s Michalem Dudkem poměrně jednoduché. Pavla Pučka trápilo zraněné koleno. Nemohl ho pořádně ani ohnout, takže dvě úvodní třetí místa byly skutečně maximem. Poté však ze závodu odstoupil. A záhy oznámil předčasný konec sezóny a záměr soustředit se do budoucna na půllitry.

Béčko však bylo nepoměrně dramatičtější. V jeho prvé rozjížďce pořádně kalil vodu Martin Wasyliw. Začínal z posledního místa, ale už v první zatáčce za sebou nechal Jaroslava Slavatu. Čtveřice závodníků se řítila do druhé zatáčky nalepená na sebe jako včely v roji.

Z vyrovnané situace nejvíce těžil Martin Wasyliw. V prvém oblouku druhého kola vzal z jedné vody na čisto nejen Romana Čejku, ale i Jiřího Bendu. V další zatáčce však chyboval a Jiří Benda se vrátil zpátky do čela. Mšeňák však stále číhal v záloze. A na cílové rovince měl rychlejší finiš.

Navzdory úvodním třem bodům však Martin Wasyliw do velkého finále nepostoupil. Ve druhé jízdě jej totiž o třetí místo ve druhé zatáčce připravil Jiří Benda. Situaci začal ovládat Roman Čejka, když ještě v úvodním nájezdu předčil Jaroslava Slavatu.

Závěrečnou rozjížďku skupiny nakonec ovládl Jiří Benda ve stylu start – cíl. Zpočátku za ním jezdil Jaroslav Slavata. Jenže v dalším průběhu jízdy jej překonal nejen Roman Čejka, ale i Martin Wasyliw. A tak se z postupu mezi nejlepší čtyři radovali oba Slaňáci.

Na start malého finále nakonec přijel pouze Martin Wasyliw. Pavel Pučko se se stopětadvacítkami rozloučil už dříve. A Jaroslav Slavata s Jakubem Fenclem doplatili na technické problémy. Osamocený Mšeňák obkroužil čtyři kola. Jury pak řešila problém s dalším pořadím a nakonec si svou hypotézu o preferenci nižších startovních čísel nechala posvětit od VV SPD.

Velké finále pak ovládl Radim Chod. Roman Čejka jej sice vytrvale pronásledoval, leč jeho vedoucí kolega neudělal sebemenší chybičku. Na svůj letošní premiérový věnec dosáhl Michal Dudek, když za sebou nechal Jiřího Bendu.

Hlasy z depa
„Závody se mi líbily,“ začal hodnocení slánského vítězství svým obligátním způsobem Věroslav Kollert. „Bylo to však trošku komplikovaný. Ale na rozjezd jsem si věřil. Pomohl mi tam start. Vyhodil jsem si bláto z koleje a startoval ze sucha. On jel z bahna a už do toho nešel. Dnes jsem měl dobrýho mechanika, Romana Dolečka. Je nejlepší pro rok 2005, protože u nás v Liberci tuhle soutěž vyhrál.“ Věroslava Kollerta čeká o víkendu dlouhá cesta do lotyšského Daugavpilsu, kde bude debutovat v evropském šampionátu devatenáctiletých. „Není to daleko,“ komentoval vzdálenost Liberec – Daugavpils. „Je to skoro jako do Itálie. Ale tam je asi líp.“

„Starty byly špatný, nevím ani proč,“ řekl po závodech Patrik Linhart. „Nejsem sám se sebou spokojenej a nemám z toho radost. Skončil jsem dvakrát třetí, to je hrůza! Jsem rád, že jsme vyhráli, ale já nic moc. Všechno mě bolí a to jsem tejden nic nedělal.“ Nepřímý duel s Plzní zprostředkovaný díky hostování Antonína Gallianiho v barvách pražské Markéty dopadl pro Slaný nerozhodně. „Vykouřil nám rybník,“ komentoval první remízu Patrik Linhart. „Stoupnul jsem si do koleje a říkal si, že to vyjde. Ale děs běs. Fuj. Ty moje starty byly fakt hrozný.“ A jak Patrik Linhart vnímá slánské vyhlídky v boji o titul? „Uvidíme,“ držel se ve svých prognózách při zemi. „Víš, jak to chodí. Řeknu, že to cejtím a ono to pak dopadne úplně jinak. A všichni se mi pak smějou, že jsem měl zase rýmu (smích).“

„Vůbec se nedařily starty,“ zpytoval svědomí Martin Málek. „Hlavně se Žarnovicí. V těch posledních dvou rozjížďkách jsem se nasral. Po dešti jsem pak ten rozjezd podcenil. Jinak jsem spokojen. Toto umístění jsem bez Plzně a Pardubic čekal.“ Takže spokojenost? „Když to tak vezmu, tak dobrý,“ odpověděl Martin Málek. „Dneska všechno šlapalo. Jen v tréninku jsem přidřel motor.“ V nejbližších plánech Martina Málka však plochá dráha nefiguruje. „Zítra jedu do Chorvatska na dovolenou,“ prozradil magazínu speedwayA-Z své plány. „Chci si uzdravit rameno, trošku zlobí. A pak budu v plné síle, hlavně na to září.“

„Škoda, že začalo pršet,“ litoval Martin Gavenda. „Nemám rád vodu. A chtěli jsme vyhrát. Rozhodla ale ta prohra s Martinem Vaculíkem.“ Kromě rozjížděk se březolupský junior společně se svým otcem pořádně zapotil také v depu. „Měnili jsme komplet spojku,“ vysvětlil. „Při tréninku vyskočilo ozubení na předloze. A oba řetězy praskly.“ A co čeká Martina Gavendu v nejbližší době? „Teď jedu až v Březolupech,“ svěřil se. „Tam to bude těžký. Uvidím, zda z toho bude vůbec bedna. Snad si to tam nepokazím jako na junioráku.“

„Zezačátku ty první tři jízdy byly hrozné,“ netajil se Martin Vaculík. „Měl jsem tam málo plynu a neuměl se srovnat. Od třetí jízdy jsem se však na sebe rozzlobil. I táta mi řekl, jak na to. Pak jsem to tam Březolupákům dal po venku. Už jsem prostě musel. Pak jsem udělal se Mšenem to samé. Poslední rozjížďka už byla na jistotu.“ Slovenský junior se tak podruhé v šampionátu dostal na stupně vítězů. A na rozdíl od Žarnovice měl tentokrát na medailovém umístění hlavní zásluhu. „Bedna byla super,“ rozplýval se. „Ale škoda rozjížďky s Tondou Gallianim. Měl dobrý start. V Divišově musím začít bojovat už od začátku.“

„Závody se mi líbily,“ těšil se ze stupňů vítězů Pavel Fuksa. „Začátek šel, ale pak nebyly starty. Nebo byly, ale motor se nerozjel. Netrefil jsem se do převodů.“ Permanentní třetí příčka může provokovat otázku, kdy bude lepší umístění… „Je to počtvrtý za sebou třetí místo,“ souhlasil pardubický junior. „Lepší to bude třeba příští sezónu. Pořád se učím. Musím pomalu, uvidím v Divišově. Tam bychom mohli skončit líp. Ale znáš to. Je to plochá dráha, jednou tak, podruhý tak.“

„Netuším, co to bylo,“ krčil v promoklém depu rameny Antonín Galliani nad otázkou, co jej vyřadilo z rozjížďky s číslem devatenáct. „Je to pech. Ale co se dá dělat? Když začalo pršet, bylo to o tom, kdo odstartuje, tak jede. Začátek jsem měl dobrej. I když jsem se z toho vedra nějak necejtil. Jsem z něho už nějakej unavenej. Výsledku je škoda, mohlo to pro nás s Filipem bejt příznivější.“

1. AK Slaný   26
Patrik Linhart 3 1 2 3 1 2 12(4)
Věroslav Kollert 2 2 3 2 2 3 14(2)+3
 
2. AK Březolupy   26
Martin Málek 2 2 3 2 3 3 15(2)+2
Martin Gavenda 3 3 2 1 0 2 11(2)
 
3. AMK Žarnovica   21
Martin Vaculík 1 2 1 3 3 3 13(2)
Pavel Fuksa (host) 0 3 2 0 1 2 8(1)
 
4. AK Markéta Praha 1   17
Michael Gregor F 0 0 2 F – 2(1)
Antonín Galliani (host) 3 3 3 3 3 E 15
 
5. PDK Mšeno   17
Zdeněk Šuranský 2 0 0 2 2 E 6(2)
Adam Vandírek 1 1 1 3 3 2 11
 
6. AK Markéta Praha 2   7
Patrik Doubek 3 E 0 1 2 1 7
Petr Babička (host) 2 1 1 E – – 4(1)

Pozn.: Petr Babička je na soupisce slánského týmu, který neměl v závodě volný los, proto nebral pro Prahu 2 body.
O pořadí na čtvrtém a pátém místě rozhodl vyšší počet lepších umístění.
Tým Unia Goričan/AK Divišov na závody nepřijel.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Aktuální tabulka: závody malé body velké body
1. Slaný 5 127 32
2. Plzeň 4 113 27
3. Březolupy 5 107 26
4. Pardubice 4 76 19
5. Žarnovica 5 77 18
6. Mšeno 5 78 14
7. Praha 1 5 62 12
8. Divišov/Goričan 5 54 10
9. Praha 2 4 37 9

M ČR 125 ccm:

skupina A    
1. Radim Chod, Slaný 3 2 3 8
2. Michal Dudek, Slaný 2 3 2 7
3. Pavel Pučko, Praha 1 1 – 2
4. Jakub Fencl, Praha 0 0 E 2
 
skupina B    
1. Roman Čejka, Slaný 1 3 2 6
2. Jiří Benda, Slaný 2 1 3 6
3. Martin Wasyliw, Mšeno 3 0 1 4
4. Jaroslav Slavata, Praha 0 2 0 2
 
malé finále    
1. Martin Wasyliw, Mšeno    
2. Jaroslav Slavata, Praha  
3. Pavel Pučko, Praha  
4. Jakub Fencl, Praha  
 
finále    
1. Radim Chod, Slaný    
2. Roman Čejka, Slaný    
3. Michal Dudek, Slaný    
4. Jiří Benda, Slaný    

Aktuální stav šampionátu:

1. Radim Chod, Slaný 22 22 25 25 (22) 25 119(141)
2. Roman Čejka, Slaný 25 25 22 22 (12) 22 116(128)
3. Jaroslav Slavata, Praha 20 20 20 16 25 (14) 101(115)
4. Michal Dudek, Slaný 16 (10) 16 18 18 20 88(98)
5. Pavel Pučko, Praha 14 16 18 20 16 (12) 84(96)
6. Martin Wasyliw, Mšeno 18 12 (12) 14 20 16 80(92)
7. Petr Vaic, Plzeň 12 14 14 12 14 66
8. Jiří Benda, Slaný 10 18 18 46
9. Jakub Fencl, Praha 10 10 20

Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze a ve Mšeně.

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

V úterý se sešel VV SPD

Praha – 26. července
V úterý v Praze zasedalo řídící těleso české ploché dráhy. Z oficiální tiskové informace, která byla vydána vůbec poprvé, vyplývá, že muži v čele disciplíny projednávali především nominační a finanční záležitosti. Na přetřes přišly i podoby republikových šampionátů v roce 2006. Ze navržených změn je nejvýraznější kvalifikační část juniorského mistrovství se závěrečným finále. Pro rozšíření extraligy na pět není zatím potřebná většina. Kauza problematických výkonů rozhodčích v poslední době se smrskla pouze na projednání fiaska Jaroslava Hoskovce v Chabařovicích.

Tisková zpráva ze zasedání výkonného výboru svazu ploché dráhy
Praha, úterý 26. července 2005

Na pravidelném zasedání bylo 10 členů, omluveni byli Miloš Plzák, Antonín Klatovský, Miroslav Musil a Miloslav Verner.

VV SPD schválil změnu nominace na světový pohár družstev, místo zraněného Bohumila Brhela je nominován Adrian Rymel, jako náhradník (šestý) je nominován Zdeněk Simota. Manažér reprezentace Josef Laštovka představil svou vizi sestavy pro MS juniorských družstev – za základ se mu jeví trio Tomáš Suchánek, Zdeněk Simota a Luboš Tomíček.

VV SPD dále provedl druhé rozdělení financí určených na reprezentaci podle nasazení a podle úspěšnosti postupujících jezdců. Jednalo se o Antonína Švába (MS dlouhá a ME tráva), Zdeňka Schneiderwinda (ME tráva), medailisty ME dvojic Aleše a Lukáše Drymlovy a Bohumila Brhela, Tomáše Suchánka (MS juniorů) a Aleše Drymla (ME). V rezervě zůstává 330 tisíc korun na ME juniorů, MS junioských družstev a na finálová umístění.

Dále VV SPD schválil počty míst, která žádá po FIM a UEM pro rok 2006:

MS družstev: 1
MS led: 4
MS led družstev: 1
MS dlouhá: 6
MS juniorů: 6
MS juniorských družstev: 1
ME jednotlivců: 8
ME juniorů: 6
ME dvojic: 1
ME led: 4
ME tráva: 6
EP klubových týmů: 1

Dalším z bodů jednání bylo rozdělení financí na mládež. Z celkové částky 196 900 korun šlo po 15 tisících korun do Pardubic a Mšena na uspořádání kontrolních závodů s polskými juniory. Jelikož se neuskutečnily, pořadatelé uspořádají pro juniory soustředění jako alternativní přípravu. Zbylých 166 900 korun bylo rozděleno mezi kluby podle následujícího klíče: částka byla vydělena počtem juniorů s licencí, kteří startují v závodech. Výsledkem je 4 908 korun na jezdce. Jednotlivé kluby dostanou:

Pardubice 24 500 Kč
Markéta 63 800 Kč
Slaný 35 350 Kč
Plzeň 19 630 Kč
Mšeno 14 720 Kč
Březolupy 9 820 Kč

Jedním z nejrozsáhlejších bodů byl návrh soutěží pro rok 2006. VV se shodl na těchto návrzích, které budou předloženy valné hromadě:

MR jednotlivců: 2 semifinále a finále, mistr a první vicemistr by postupovali do finále MR 2007
MR dvojic: stejný systém, ale s možností náhradníka pro tým
MR led, MR dlouhá, MR tráva, MR do 19 let, MR jun. družstev., MR 125 ccm: stejný systém

MR juniorů: seriál závodů, z něhož 16 nejlepších postoupí do finále
extraliga: prozatím 4 týmy (pro tuto variantu hlasovaly 2 kluby), 1 host a podmínka postavit tým do 1. ligy.

VV SPD dále vzal na vědomí změnu termínu 1. ligy ve Mšeně z 24. září na 23. září.

VV projednal zápis jury z MR juniorů z Chabařovic a rozhodl nenominovat rozhodčího Jaroslava Hoskovce v letošní sezóně a vedoucímu komise rozhodčích Milanu Špinkovi uložil změnit nominace rozhodčích.

Ve Mšeně se jelo o mistra světa

Mšeno – 25. června
Mšeno prozatím v letošním roce nemá štěstí na počasí. Kvůli přívalovým dešům muselo být přeloženo české finále. A slibný test match naší a polské juniorské reprezentace byl dokonce úplně zrušen. Diváci tak na útulném stadiónu se siluetou Bezdězu v pozadí mohli zatím vidět pouze prvomájovou první ligu. A koncem června ještě mistrovství světa, by v uvozovkách, jak píší Mšenské noviny.


Motocyklová sezóna je v plném proudu. Náš JAWA-MOTO-ČZ Veteran Club Mšeno pořádal v sobotu 25. června „1. Mistrovství světa stadionů na ploché dráze“ ve Mšeně. Účast nebyla tak velká, jak jsme původně předpokládali, ale díky krásnému slunečnému počasí a nadšení všech diváků proběhlo toto mistrovství ve velmi pohodovém a veselém duchu.

Závodů se účastnilo celkově osm jezdců. S potěšením můžeme konstatovat, že první a třetí místo tohoto mistrovství světa obsadili členové našeho klubu.

Zvítězil Tomáš Andelt (JMČZ Mšeno), druhý skončil Mikuláš Treml (Mladá Boleslav) a třetí Vlasta Kožnar (JMČZ Mšeno). Cenu za nejhezčí stroj si odvezl Miroslav Linhart z Mladé Boleslavi za svůj Stadion S 22. Cenu za nejlepší úpravu získal Mikuláš Treml z Mladé Boleslavi se Stadionem S 11.

Na závěr bychom rádi poděkovali všem jezdcům za účast v závodě, divákům za jejich spontánní fandění a v neposlední řadě také SK Mšeno a Plochodrážnímu klubu Mšeno za poskytnutí prostor. S pozdravem „Sportu zdar a motorismu zvl᚝“ se náš klub těší na setkání se všemi příznivci motorů v příštím roce.


Všechno už tu jednou bylo:
Už ve třicátých letech se díky produkci motokol Jawa Robot a ČZ 100 dostal motocyklistům do ruky nejen levný dopravní prostředek, ale také sportovní náčiní. V sériové podobě se však objevovaly pouze v motocyklových soutěžích, tehdejších předchůdcích současného endura. Není však známo, zda by se někdy s nimi jezdila plochá dráha.

Přelomová akce se však uskutečnila 8. června 1939 v Ostravě. Za protektorátu se nesměly konat motoristické podniky. Osm výborných severomoravských závodníků představilo divákům na stadiónu Střelnice po skončení cyklistických závodů v sedlech motokol do 100 ccm. Z KO systému vylučovacích jízd vyšli nejlépe Šrom, Kurzawa a Bartoš. By nikdo oficiálně nemohl hovořit o ploché dráze, paralela je nabíledni.

Po válce se na mnoha místech konaly závody sériových strojů a to i na ploché dráze. Jsou známy závody mopedů v Českých Budějovicích a Žatci. V nedávné době se závodníci na mopedech představili divákům pardubické Zlaté přilby.

Zdroj: Text a foto: Jindřiška a Ladislav Homolkovi, Mšenské noviny.

Nynke de Jong: „Porážka od dívky může znamenat i konec přátelství!“

Mariánské Lázně – 23. července
Potkat tuto subtilní blonďatou dlouhovlásku v mikině a džínách, stěží byste v ní poznali dívku krotící dlouhodrážního půllitra v průměrných rychlostech okolo sto třiceti kilometrů za hodinu. I když na mariánskolázeňské kolonádě, kdo ví. Pořadatelé si totiž Holanďanku Nynke de Jong vybrali jako jeden z magnetů divácké přízně. Její tvář se tak usmívala z plakátů téměř na každém rohu. A stálý spolupracovník magazínu speedwayA-Z si nemohl nechat ujít příležitost prohodit s ní po sobotním tréninku pár slov.

speedwayA-Z: „Jak se děvče jako ty dostane k ploché dráze? Kde byl ten první impuls a odkdy se na plochodrážních oválech pohybuješ?“
Nynke de Jong: „Na minimotocyklech jezdím od osmi let. Jedním z impulsů byl můj bratranec Otto de Jong, který tehdy závodil. Zpočátku jsem to brala volněji, jen jako hobby. No později mě to chytlo víc a víc.

speedwayA-Z: „Dříve si se občas objevila i na krátké dráze, jela si dokonce i semifinále ME juniorů do 19 let. Uvidíme tě ještě v této disciplíně, nebo se už soustřeďuješ jen na dlouhou a trávu?“
Nynke de Jong: „Asi ne, on to byl spíš jen takový trénink, od roku 2002 jsem krátkou nejezdila. i to mistrovství Evropy bylo vlastně proto, že u nás nebylo moc jezdců, startovala jsem s belgickou licencí.“

speedwayA-Z: „Proč jezdíš nyní s německou licencí, kde je mnohem větší konkurence? S holandskou bys například bez problémů startovala v MS, nebo ME na trávě, kam ses letos neprobojovala.“
Nynke de Jong: „Jo, ale v Německu je lepší konkurence, mohu víc jít nahoru, víc se naučit. Také lepší dráhy, nejen tráva, jako je tomu u nás v Holandsku. Na trávě jsou dráhy rozbitější, je potřeba víc síly a to je pochopitelně můj handicap. A spokojen je se starty v Německu i můj sponzor.“

speedwayA-Z: „Jaké máš vlastně sportovní cíle, co bys chtěla na ploché dráze dosáhnout?“
Nynke de Jong: „Dříve, když jsem začínala byla mým cílem A-licence, nyní se chci hlavně zlepšovat a porážet co nejvíc soupeřů. Myslím, že po loňském zranění se zase dostávám trochu nahoru.“

speedwayA-Z: „Míváš strach?“
Nynke de Jong: „No, trochu ano. Vloni jsem byla zraněná, to tomu vždycky pomůže, jeden je pak opatrnější. Letos přes zimu jsem proto také hodně pracovala na kondici, snažím se být i psychicky (Nynke říká doslova s hlavou – pozn. autora) v pohodě, ale samozřejmě je důležité i štěstí, riziko je tu vždycky.“

speedwayA-Z: „Nedávno jsi se zúčastnila mistrovství Norska na dlouhé, kde se zranila tvoje soupeřka a kamarádka Stina Börufsen. Máš nějaké zprávy, jak se jí nyní vede?“
Nynke de Jong: „Kolem dráhy nebyla bariéra jako tady a Stina vletěla v plné rychlosti nekontrolovatelně do lesa, byla v bezvědomí a vypadalo to opravdu moc zle. Teď mám zprávy jen z doslechu, ale prý nemá nic zlomeného, je snad jen hodně potlučená, tak věřím, že to bude dobré (Nynke to zaklepává na mantinel mariánskolázeňské dráhy – pozn. autora). Asi polovina startovního pole nás pak už v tom závodě dál nepokračovala, nebyl to hezký zážitek.“

speedwayA-Z: „Nedávno startovali u nás ve Slaném při ME dvojic Jannick a Kaj de Jongové. Jsou s tebou nějak příbuzní, nebo jde jen o shodu jmen?“
Nynke de Jong: „Ne, nemají se mnou krom jména nic společného, de Jong je v Holandsku hodně rozšířené jméno, asi něco jako Müller v Německu.“

speedwayA-Z: „Jaké je tvoje zaměstnání?“
Nynke de Jong: „Dřív v Holandsku jsem pracovala jako asistentka u zvěrolékaře. Teď žiji v Německu a tam to není s prací velká sláva, navíc pro cizinku, která se snaží každý den cvičit a o víkendech jezdí po závodech. Momentálně tedy dělám v supermarketu. Problém je, že občas tam musím být i v sobotu. Ale doufám, že to bude lepší, můj sponzor Power Plus se chystá vstoupit na německý trh a já bych pro něho měla pracovat. Doufám, že to vyjde, bylo by to prima.“

speedwayA-Z: „Jak reagují tvoji soupeři, když je poráží dívka. Před pár lety startovala ve finále ME juniorů do 19 let Sabrina Bögh a ta si stěžovala, že obzvl᚝ Poláci nemohou porážku od děvčete překousnout a jsou pak až nebezpeční. Jaké zkušenosti máš v tomto směru ty?“
Nynke de Jong: „(smích) Mnohdy je pak konec přátelství, opravdu v hezky se ke mně od začátku choval můj přítel Ronny Stüdemann, ale tak velké problémy jako Sabrina jsem nikdy nepozorovala. V Zolderu při evropském šampionátu juniorů na mě naopak byli všichni včetně Poláků milí. Možná to ale bylo tím, že jsem toho tam moc nepředvedla.“

speedwayA-Z: „Právě sis prošla celý kilometrový ovál. Jak se ti líbí? Myslíš, že ti bude zítra sedět?“
Nynke de Jong: „Doufám, že ano, protože dráha tady v Mariánských Lázních je opravdu nádherná. Viděla jsem záběry ze světového finále 1991 nebo 1994. Nádhera, byla tam spousta diváků v hledišti, to bylo super. Myslíš, že zítra přijde hodně lidí?“

speedwayA-Z: „Nejsem zrovna velký optimista, tolik lidí jako tehdy ale nečekej. Jsi v Čechách poprvé, nebo si tu už někdy byla?“
Nynke de Jong: „Ne, jsem tu prvně v životě, takže na dojmy je opravdu ještě brzo.“

speedwayA-Z: „Děkuji za rozhovor a hodně štěstí zítra.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)