AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 19. července
Počínající noc svým chladem připomněla blížící se podzim. Lubomíra Vozára kromě bundy a druhé cigarety v životě, kterou mu ochotně připálil Milan Špinka, hřálo také vědomí, že jeho svěřenci porážkou Mšena a ziskem hned třech tabulkových bodů učinili další klíčový krok na své dráze do play-off. Mšeno jim však bylo více než rovnocenným soupeřem. Zprvu jsme viděli čtyři remízy a na vyrovnaný stav se utkání vrátilo opět po rozjížďce s číslem sedm. Vzápětí Pardubice třemi triumfy pronikly do čela, avšak Petr Vandírek kontroval dvěma triumfy, z nichž ten druhý s žolíkem mu přinesl osm bodů naráz. Před nominačními jízdami vedly Pardubice o pět bodů, ale remíza Rune Holty a Aleše Drymla za zády Grega Hancocka mohla v jejich části boxů rozpoutat euforii radosti.

Vítězství nad elektřinou, remíza s hosty
Poměrně silný vítr rozháněl sporadické dešové mraky, avšak pod jedním z jeho poryvů se u mšenského nádraží ulomila větev a při svém pádu přetrhla elektrický drát. Část městečka se vmžiku ocitla bez proudu a mezi postiženými lokalitami byl i plochodrážní stadión. Nafukovací vaky ležely pod bariérami jako zplihlé pytle a stánkaři se museli svým zákazníkům omlouvat za teplé pivo. Pouze Michal Pospíšil, bývalý chabařovický závodník, který kdysi oblékal i mšenskou vestu, měl frontu, která jeho stánek obtáčela. Ve své prozíravosti si totiž s sebou přibalil i dieselový agregát.

Vývoj závodu však naštěstí nesklouznul směrem ke katastrofickému scénáři a časový harmonogram nabral jen asi dvacetiminutové zpoždění oproti původnímu plánu. „Jo, jo, jde to,“ odpovídal Václav Milík na otázky směřující k jeho levačce, sotva se vrátil z tréninku. Obavy byly na místě a zvyšoval je fakt, že pardubického juniora bolely prsty, jichž používá při pouštění spojky.

Lubomír Vozár s ním počítal hned do rozjížďky s číslem jedna, v níž nahrazoval Davida Štěrovského. René Vidner zůstal v rozpise dle plánu. „Ještě mě to bolí,“ vracel se k nepříjemnému pádu z českého přeboru minulou středu ve Svítkově. „Zkusím první jízdu, pak a kdyžtak jede Štěrák.“

Improvizaci se nevyhnul ani Petr Vandírek. Po Stanislavu Pouznarovi nebylo ani vidu, ani slechu a on musel na zasedání jury vysvětlit, co se děje. „Tak jsem jim řek‘, že jsem ho jednou viděl s cigaretou, a proto jsem mu zakázal, aby chodil,“ žertoval mšenský kouč v boxech. V rozjížďce s číslem jedna tak byl parákem Michala Kleina náhradník Patrik Nagy.

Úkol neztrácet body ve prospěch svých vrstevníků, jímž Petr Vandírek své juniory pověřil, se však v první jízdě málem ukázal jako nadlidský. S vylétnutím pásky dopředu vystřelili Václav Milík s René Vidnerem. Na jejich cestě za pětibodovým maximem je nezastavili domácí mladíci, ale červená světla, jelikož Miroslav Topinka vyhodnotil start jako letmý.

Při repete sice Václav Milík triumfoval stylem start – cíl, avšak René Vidner zůstal za oběma Mšeňáky. Ke všemu už na protilehlé rovince zajel na trávník a odstoupil nejen z jízdy, ale i ze závodu, jak prve hlásil. Smírný výsledek, jímž závod začal, měl v průběžném stavu vydržet pořádně dlouho. V rozjížďce s číslem dvě se o to postaral Jan Jaroš.

Mšenský závodník oblečený v nové efektní červenobílé kombinéze byl naposledy vidět při květnovém Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném, avšak ke klíčovému extraligovému klání nešel rozhodně bez přípravy. Nyní vyjel z úvodní zatáčky jako první a na konci druhého kola vedl už o bratu pět metrů před Rune Holtou a Alešem Drymlem.

„Měl jsem štěstí,“ vyprávěl o svém triumfu, který rozjásal osazenstvo mšenských fanoušků na tribunách. „Nepoved‘ se mi start, ale prokormidloval jsem tam.“ Mšeňáci mohli mít radost i na začátku třetí jízdy. Filip Šitera nejlépe odstartoval, zatímco Michal Klein byl třetí. Průjezd prvním oválem však vyšel lépe hostům.

Lukáš Dryml pronikl spodní stranou do čela. „Viděl jsem ho tam,“ popisoval své předjetí mšenský závodník. Na protilehlé rovince byl třetí David Štěrovský, avšak Michal Klein ho dokonale přelstil ve druhé zatáčce druhé kola. Naznačil útok zprava, aby se vmžiku přehnal pro bod z opačné strany.

Rozjížďka s číslem čtyři přinesla první dnešní start Lukasze Jankowskeho. Polský závodník svůj mšenský comeback po jedenácti letech proměnil ve vítězství, když se v úvodním výjezdu po vnější straně přehnal okolo Aleše Drymla. Pardubický kapitán však spolu s Tomášem Suchánkem představovali neprostupnou hráz pro Patrika Nagye. Maďarský junior jel ve čtyřech úvodních jízdách třikrát a málem nestihl dvouminutový limit.

Místo 5:1 přišlo 1:5
Aby čtyři rozjížďky skončily nerozhodně, česká extraliga po svém návratu ke stylu dvojutkání ještě nezažila. Petr Vandírek cítil, že je čas pro útok. V záloze měl Grega Hancocka a během první přestávky zvažoval, má-li jím v páté jízdě vystřídat Jana Jaroše nebo Filipa Šiteru. Nakonec zůstal sedět Jan Jaroš a radovat se mohly Pardubice.

Po vylétnutí pásky totiž začali úřadovat Lukáš a Aleš Drymlovi. Mladší pardubický bratr na čele počkal na svého staršího sourozence, aby vytvořili ideální pár. Jenže ve druhé zatáčce mezi ně pronikl Greg Hancock. Lukáš Dryml proto bleskově změnil strategii a ujel Američanovi o nějakých třicet metrů. Aleš Dryml na Grega Hancocka vytrvale dotíral a ve třetím okruhu ho v zatáčce u depa takřka podjel.

I když nakonec zůstal třetí, Pardubice zaznamenaly své první vítězství, které je v průběžné klasifikaci dostalo o dva body před své hostitele. V rozjížďce s číslem šest Václav Milík nepustil vedení ani na okamžik. Patrik Nagy s Michalem Kleinem však nedopřáli Davidu Štěrovskému možnost bodovat ani v jeho druhé jízdě.

V sedmé jízdě Lukáš Dryml opět zaskočil všechny svým startem. Jenže v prvním výjezdu se dostal příliš daleko na venek a Grega Hancock se spodní stranou posunul do čela. Za jejich zády nedal Jan Jaroš ani náznak šance Tomáši Suchánkovi. Mšeno oplatilo Pardubicím porážku 4:2 z páté jízdy a stav byl opět nerozhodný 21:21.

Osmá rozjížďka vypadala jako její sestřička s číslem dvě obšlehnutá přes kopírák. Náhradník Patrik Nagy opět zastupoval nepřítomného Stanislava Pouznara po boku Jana Jaroše, zatímco Lubomír Vozár nahradil René Vidnera po boku Aleše Drymla Rune Holtou. Tentokrát však pardubická dvojice nepřipustila žádný kompromis.

Jan Jaroš se sice po startu pohyboval na druhém místě za Alešem Drymlem. Ten ho ovšem zavřel, zatímco Rune Holta mohl komfortně po vnějšku převzít vedení. Když Pardubičané proburáceli pod šachovnicovou vlajkou, vedl jejich tým o čtyři body. Petr Vandírek však před devátou jízdou zažíval horké chvilky ze zcela jiného důvodu.

Technik na hraně depa u sjezdu na dráhu zjistil, že Lukasz Jankowski má pneumatiku obutou obráceně. Mechanik však stačil přímo na místě otočit kolo, aby označená hrana směřovala na správnou stranu. O chvilku později odčinil Tomáš Suchánek svou předchozí nulu, když triumfoval stylem start – cíl.

Lukasz Jankowski ohlídal svou druhou příčku, by se Václav Milík snažil vehementně o opak. Michal Klein po třech třetích místech skončil poslední. „Na Milíčka ještě nemám,“ vystihl pravý stav věcí. „Ale progres nahoru tam pořád je.“

Rozjížďka s číslem deset přinesla nejlepší start Filipa Šitery. Lukáš Dryml i Greg Hancock se drali první zatáčkou dopředu, avšak pardubický borec upadl. Miroslav Topinka na věži rozsvítil červená světla, avšak ovladače vylučovacích světel zůstaly jeho prstem nedotčeny. Opakování se od prvního pokusu lišilo stejně jako noc ode dne.

Lukáš Dryml předvedl start, jemuž se nedalo vytknout vůbec nic. Za jeho záda se zařadil Václav Milík. Greg Hancock a Filip Šitera byli rázem ti druzí a už nedokázali otočit vývojem jízdy ve prospěch domácích. Když starmaršál kouzlil s šachovnicovou vlajkou, byly Pardubice v čele již o deset bodů.

Závodníci tiší nervy lépe než nikotin
Opakování desáté jízdy se všemi čtyřmi závodníky po závodech skloňovalo mšenské osazenstvo boxů jako jeden z klíčových momentů své porážky. Na druhou stranu si byli se svými hosty v podstatě kvit, jelikož červená světla v samotném začátku zastavila rovněž spanilou jízdu pardubických juniorů. Nicméně Petr Vandírek měl k defétistickým náladám vskutku hodně daleko a přemýšlel o odvetě. Mezitím však musel skousnout ještě jednu maximální porážku v rozjížďce s číslem jedenáct.

V ní se vedení ujal Rune Holta. Jan Jaroš se neohroženě tlačil vnitřkem první zatáčky na druhé místo před Aleše Drymla. Povedlo se a před ním byl už jen Rune Holta. Jenže ten se s ním vůbec nemazlil a ve třetím kole se ho nekompromisně zbavil v zatáčce u depa. Aleš Dryml byl přitom ve střehu a než by člověk řekl švec, byl druhý.

„Ještě ne,“ kroutil Petr Vandírek hlavou v reakci na tázavé pohledy, zda už tentokrát zvedne tabulku s namalovaným žolíkem. Magazínu speedwayA-Z přitom umožnil nahlédnout pod pokličku své taktiky. „Teď pojede Greg místo Honzy, ale nemůže jet žolíka, protože už jel taktickou rezervu. Žolík bude Lukasz Jankowski až potom.“

Karta mšenského kouče začala vycházet, k čemuž pomohla i obrovská smůla Lukáše Drymla. Rána, která se na protilehlé rovince ozvala z jeho motoru, vyděsila diváky až na hlavní tribuně. Greg Hancock o chviličku předtím v první zatáčce objel Rune Holtu. Jeden bod Jana Jaroše přinesl domácím triumf 4:2. A nadešel okamžik žolíkového útoku.

Lukasz Jankowski si dal na čas, než se objevil u vjezdu na ovál a v kroužku překvapených byl i Lubomír Vozár. „Nikdo mě žolíka nenahlásil,“ čílil se. „Kdybych to věděl, dám tam Holtu!“ Nicméně stalo se a žádný protest nebyl nakonec podán. Mšenský žolík vystřihnul brilantní start, zatímco Greg Hancock se přes Aleše Drymla posunul do vedení vnějškem první zatáčky.

V čele jezdil až do poslední zatáčky, kde pustil svého kolegu před sebe. Mezi domácími fandy to vřelo radostí a po triumfu 8:1 se domácí tým dostal o pět bodů za záda vedoucích Pardubičanů. Nicméně do konce zbývalo odjet ještě dvě rozjížďky.

V té s pořadovým číslem čtrnáct slavil Greg Hancock triumf stylem start – cíl. Rune Holta si však pojistil druhou pozici, aby však Aleš Dryml v úvodním oblouku druhého kola podjel třetího Jana Jaroše.

Po remíze stačil Pardubičanům v poslední rozjížďce jeden jediný bod, ale historie české extraligy pamatuje případy, kdy se jasné záměry zhroutily jako domeček z karet. „Kluci, žádný blbosti, stačí nám jeden bod,“ upozorňoval Aleš Dryml svého bratra Lukáše a Václava Milíka, kteří čekali u vrat, jelikož Greg Hancock opakující jízdu dostal navrch další dvě minuty.

Lubomír Vozár cítil potřebu uklidnit nervy a podruhé ve svém životě požádal o cigaretu. Ochotně mu jí připálil Milan Špinka stojící opodál, který se ochotně ujal role lektora pro svátečního kuřáka. „Nefuň do toho, musíš táhnout,“ instruoval pardubického kouče, jehož cigareta se nechtěla zapálit.

Pardubičtí závodníci se však svým výkonem nakonec postarali o lepší tišící prostředek pro nervy svého kouče než nikotinová tyčinka. O dalším triumfu Grega Hancocka nemohlo být sebemenších pochyb. Ovšem Václav Milík se usadil hned za ním a jeho záda před útočnými choutkami Lukasze Jankowskeho zezadu jistil Lukáš Dryml.

Na konci druhého okruhu se však z motoru Václava Milíka vyvalil zlověstný dým signalizující neblahý konec pohonného agregátu. „Zbylo z něho jen zapalování,“ povzdechl si později otec pardubického juniora při sčítání škod. Lukáš Dryml převzal druhé místo a jeho dva body převýšily nutné minimum pro pardubický triumf okořeněný o bonus přesně o sto procent.

Hlasy z depa
„Dobrý závody,“ pochvaloval si Lukáš Dryml. „Dobře se mi jezdilo a dařilo se mi. Chtěl bych poděkovat divákům, hlavně našim, za atmosféru. Myslím, že nemohli vidět lepší závody. Bylo to dramatický od začátku do konce.“

„Na tohle vítězství jsme museli tvrdě pracovat,“ svěřoval se Rune Holta na mikrofon Miloslava Čmejly. „Byly to dobré závody, výborná dráha, od začátku jsme viděli, že to se Mšenem bude těžké. Ale tvrdá práce se nám vyplatila.“

„Ruka docela v pohodě, ale bolelo to,“ hlásil Václav Milík. „Ale šlo s tím jet, když na to člověk nemyslel. Paráda, v poslední jízdě jsem chtěl zabodovat a rozlít‘ se motor. Je to s ním špatný, páč je KO, jenom zápalko zbylo.“

„Dneska jsem s výsledkem spokojenej‘,“ netajil se Aleš Dryml. „Pěkně nás stáhli, mně ta pátá jízdě nevyšla, přenastavili jsme to moc. Ale jsem spokojenej‘ s výsledkem celýho týmu. Co si s loňským mistrem může člověk přát?! Samozřejmě, že letos směřujeme k titulu my!“

„Vyhráli jsme, ale já jsem si moc nezajezdil,“ svěřoval se Tomáš Suchánek. „Jednu jízdu jsem stál. Trápil jsem se s nastavením. Na tu poslední jízdu to bylo lepší, ale dvě rozjížďky se mi nepovedly. Už jsme ve finále a možná předběžně i mistři.“

„Jsem smutný, že jsme prohráli,“ neskrýval Greg Hancock. „Ale musím gratulovat Pardubicím. Byly lepší tým, i když to byl vyrovnaný závod.“

„Udělal jsem, co se ode mě očekávalo,“ říkal Michal Klein. „Bylo důležitý, aby nám v juniorskejch‘ jízdách neutekli. Milíček je pro mě ještě nechytatelnej‘, ale jinak jsem dělal maximum, co se od mě čekalo. Škoda, jak spadnul Lukáš, tam se to pro nás zlomilo. Jeli jsme na 5:1 a skončili 1:5.“

„Špatný,“ krčil Filip Šitera rameny. „Nevím, co se děje, kdybych to věděl, řek‘ bych ti to. Začalo se mi dařit v Anglii, myslel jsem, že už je to v pohodě, ale není. Je to na hovno, prohráli jsme, navíc doma. Už by se to mohlo začít otáčet.“

1. ZP Pardubice			48
David Štěrovský	– 0 0 – –		0
Lukáš Dryml	3 3 2 3 E	2	13
René Vidner	R – – – –		0
Tomáš Suchánek	2 0 3 – 0		5
Aleš Dryml	1 1 2 2 1	1	8(4)
Rune Holta, PL	2 3 3 2	2	12
Václav Milík	3 1 3 1 2	E	10(2)
2. Grepl PDK Mšeno			45
Michal Klein	1 1 1 0 –		3(3)
Filip Šitera	2 0 – 0 –		2
Stanislav Pouznar
Lukasz Jankowski, PL	3 1 2 0 1 6*	1	14
Jan Jaroš	3 – 1 1 –	0	5
Patrik Nagy, H (ACCR)	2 0 0 2 0		4
Greg Hancock, USA	2 3 1 3 2	3 3	17(1)

Poznámka: Stanislav Pouznar nepřijel

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Pardubice vs. Mšeno:

100:86

bonusový bod si připsaly Pardubice

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	5	239:220	9
2. Praha	3	155:121	6
3. Slaný	5	217:243	4
4. Dak Plzeň Divišov	3	133:142	2
5. Mšeno	4	175:193	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Mšeno – 19. července
Petr Vandírek si před dnešním důležitým domácím duelem proti Pardubicím neužívá příliš mnoho klidu. Včera večer se mu totiž omluvil Przemyslaw Pawlicki. Startovní číslo čtyři tedy poveze do boje Lukasz Jankowski. Mšenský kouč se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že na rozdíl od sestavy se jeho ambice nemění.

„Omluvil se, že je unavenej‘,“ vysvětluje Petr Vandírek absenci Przemyslawa Pawlickeho, který skončil včera třetí v semifinále polského juniorského šampionátu v Grudziadzi. „Včera jel v Polsku a v Lonigu ho v sobotu čeká juniorské mistrovství světa.“

Něco podobného polský junior už Mšenu provedl, když se omluvil z duelu proti Slanému kvůli údajně vykloubenému ramenu. Petr Vandírek tehdy vyřešil situaci oslovením Madse Korneliussena. Dán na něho udělal dojem svými patnácti body s jedním bonusem, že s ním původně počítal i na dnešek.

Jenže jeho King’s Lynn dnes zajíždí v rámci britské Elite League do Swindonu, což bezesporu sehrálo svou roli při pozvánce Przemyslawa Pawlickeho. Když se omluvil, muselo Mšeno rychle hledat náhradu. „Vypadalo to na Ryana Fishera,“ říká Petr Vandírek. „Ale byl problém s přepravou motorek z Anglie.“

Nakonec nezbylo než povolat Lukasze Jankowskeho. Ten už roku 2000 pomáhal Mšenu v první lize k postupu do extraligy. A když se tam po odstoupení Březolup dostalo od zeleného stolu, jednou oblékl jeho vestu v roce 2001. Protože byla změna nahlášena více jak čtyřiadvacet hodin před závodem, není považována za změnu v nahlášení sestav, takže by Petr Vandírek mohl v duchu řádů teoreticky udělat ještě jednu změnu.

„Nemůžu to mít nikdy v klidu,“ vzdychá Petr Vandírek. „Už bych rád jednou zažil klidný vítězství, než se nervovat.“ Na mšenské touze vrátit se do vítězné role se tedy evidentně nemění vůbec nic. „Greg udělá sedmnáct, Lukasz čtrnáct, Filip s Honzou po deseti, to už je jednapadesát bodů a to nám bude stačit,“ směje se Petr Vandírek. Vzápětí zvážní a upřesňuje: „Když Filip s Honzou udělají po deseti, jsem spokojenej‘.“

Foto: Wojta Zavřel

Mšeno – 19. července
Tři závody, které má Mšeno v letošní extralize za sebou, přineslo obhájcům třech předchozích titulů jeden jediný bod za domácí remízu se Slaným. Není proto divu, že středočeský klub vnímá dnešní utkání jako zlomové. Ve hře jsou dva body a bonus navrch, které by se Mšenu vskutku náramně hodily. Avšak podobné choutky mají i Pardubice, které prozatím klopýtly pouze v domácím mači s Prahou.

S nadějí na návrat starých časů
Aby si Mšeno připsalo trojbodový maximální zásah, musí své hosty dnes večer předčit alespoň o dvanáct bodů. Svítkov totiž české části jeho sestavy tradičně nechutnal, zatímco domácí v něm byli na koni a zvítězili poměrem 52:41. Petr Vandírek je ovšem dnes optimistou.

„Myslím, že to bude docela dobré a doufám, že to bude návrat do starých časů,“ svěřuje se s připomínkou éry, kdy šlo Mšeno od vítězství k vítězství. Že nemluví do větru, může svědčit i remíza se Slaným, který si před měsícem nabrousil nůžky na přestřižení šňůry mšenských domácích triumfů. „Máme všem, co vracet. Když vyhrajeme o více než jedenáct bodů, jsme zpátky ve hře o finále.“

Do sestavy Mšena se konečně vrací Jan Jaroš, jehož trápila zlomená kůstka v kotníku. „Honza se vrací,“ říká Petr Vandírek. „Byl tady v sobotu trénovat. Uvidíme, jestli se chytne, doufám, že jo.“ Jan Jaroš bude v základní části spolu s Filipem Šiterou, Przemyslawem Pawlickim a povinnými juniory Stanislavem Pouznarem a Michalem Kleinem. Jako náhradníky byli nominováni Patrik Nagy a Greg Hancock.

„Greg je stálice,“ komentuje mšenský kouč své zahraniční posily. „Przemek je velká naděje do budoucna a to nejen v Polsku. A nám zajel vždycky pěkně. Doufám ve vítězství, byl bych rád, kdyby to dopadlo. A to dopadne, když nám zajedou všichni závodníci.“

S přesným tipem však Petr Vandírek nechce operovat. „Nevím, chceme vyhrát, takhle ti to řeknu,“ tvrdí odhodlaně. „Ale oni jsou dobří. Aleš, Lukáš, Rune, Suchoš, když odlítne, je nechystatelnej‘. Snad to dopadne, na dnešku nám hodně záleží.“

Stejná sestava i strategie
Na tři tabulkové body si ovšem brousí zuby i Pardubice, jejichž výchozí pozice pro večerní duel je přece jen výhodnější. Stačí jim zvítězit a bonusový bod získají i v případě své porážky o méně než jedenáct bodů. Takový scénář si však na východě Čech rozhodně nepřipouštějí.

„Mají poslední šanci,“ říká o svých dnešních hostitelích Lubomír Vozár, který včerejší den strávil na plzeňském soustředění dvěstěpadesátek. „Ale my jim to zkusíme znepříjemnit. Jede jim Honza Jaroš, teď trénoval celý týden, takže to bude vyrovnané.“

K vyrovnanosti duelu ovšem přispěl i on sám. Na stadión s majestátním královským Bezdězem na horizontu dorazí se stejným týmem, který před čtrnácti dny v Divišově rozesmutnil trojkoaliční družstvo. Místo zraněného Hynka Štichauera opět zaujme Rune Holta, jehož přítomnost v týmu pozitivně kvitoval i kapitán Aleš Dryml.

„Rune se osvědčil a vítěznou sestavu nebudeme měnit,“ vysvětluje pardubický manažer, jemuž dělá mírné starosti stav jeho juniorů. „Záleží na Vaškovi. Chtěl zůstat s tou rukou v klidu a netrénoval. Ale ve Mšeně to zná a zatrénuje si před závodem. Snad bude OK i Rencek.“

Také Pardubice staví na strategii cizince a nejsilnějšího juniora na pozici náhradníka, což se dnes odrazilo na startovním čísle třináct Rune Holty a čtrnáctce Václava Milíka. V základní části figurují bratři Drymlovi, Tomáš Suchánek, René Vidner a David Štěrovský. „Je to osvědčená strategie, i když Ben Barker ve Slaném zklamal,“ tvrdí Lubomír Vozár.

Situace, kdy plný radosti po svém divišovském vítězství nechal magazín speedwayA-Z nahlédnout do svých desek s předvyplněným programem, však nechce opakovat. „Nebudu tipovat,“ směje se. „Oni musí bojovat, je to opravdu vyrovnané, stačí jedna nebo dvě jízdy a je všechno úplně jinak. Jak Mšeno nevyhraje, nemá už šanci.“

Historické okénko:
Mšeno, 20. srpna 1978: Pardubice si do Mšena přijely pro svůj první titul
Roku 1971 dostala československá vyšší ligová soutěž nový název extraliga a zároveň i rozpis čtyřčlenných družstev. Ten byl jakoby přímo ušitý na míru závodníkům RH Praha, která postupně získala absolutní jezdeckou elitu narozenou na přelomu čtyřicátých a padesátých let.

Výsledkem se stala léta absolutní pražské vlády jen občas přerušená vítězstvím konkurenčního celku v některém z jednotlivých závodů. Jenže v dubnu 1978 přijeli Pražané do Svítkova bez Jiřího Štancla, obou bratří Vernerových a Petra Ondrašíka. Naproti domácí byli v plné síle. A by Aleše Drymla, který se vrátil z ročního působení ve Slaném, přibrzdil prasklý řetěz a přetržení pásky, slavili triumf.

Druhý den v Plzni se Pražané zvedli ze čtvrté na druhou příčku, ale Pardubice opět vyhrály. V červenci byla už Praha v plné síle. Kontrovaly triumfy na Markétě, Slaném a v Plzni. Pardubice ovšem byly pokaždé za nimi a uhájily čelo tabulky. Své postavení navíc upevnili na konci července, kdy doma předčily Pražany o deset bodů.

Vyvrcholení extraligy 1978 přinesla druhá půle srpna. Ve Slaném stáli na nejvyšším stupni Pražané. Pardubice za nimi zaostaly o šest bodů. Tehdy se družstvům nedávaly tabulkové body, ale pro určení pořadí byly směrodatné pouze body z jízd. Pardubice jich před mšenským vyvrcholením měly 250, Praha 239.

Do Mšena, které bývalo jakousi druhou dráhou pražské Rudé hvězdy, přilákal boj o extraligového mistra 2500 diváků. Počasí mohlo sloužit jako příklad letního ideálu, avšak závodníci žehrali na stav dráhy, jež měla blízko hranici regulérnosti.

Aleš Dryml měl ve své úvodní jízdě pád, ale vrátil se do sedla a zachránil alespoň jeden bod. Pražané doplatili na poruchu Jiřího Štancla, ale přesto se ujali vedení. Pardubice, kterým chyběl Petr Kučera a junior Jiří Šmída, se jich držely jako klíště. V konečném součtu skončily druhé o sedm bodů, což jim ovšem garantovalo titul naprosto minimálním rozdílem čtyř bodů.

Dnes patří Pardubice k automatickým kandidátům na titul v každém extraligovém ročníku, avšak jejich první zlato musíme brát v dobovém kontextu. Východočeský tým se do extraligy probojoval v sezóně 1972 a pouze o čtyři roky později nemusel svou extraligovou příslušnost potvrzovat v kvalifikaci. Úspěch z před čtyřiatřiceti lety byl proto o to překvapivější. Jistě nebude na škodu připomenout si jména borců, který tehdy pod taktovkou Josefa Laštovky do Svítkova přivezli první titul: Aleš Dryml, Emil Sova, Jiří Jirout, Petr Kučera, Evžen Erban, Roman Podaný a Jiří Šmída.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PDK Grepl Mšeno:	1 Michal Klein
	2 Filip Šitera
	3 Stanislav Pouznar
	4 Przemyslaw Pawlicki, PL
	5 Jan Jaroš
	6 Patrik Nagy, H (ACCR)
	7 Greg Hancock, USA
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský
	9 Lukáš Dryml
	10 René Vidner
	11 Tomáš Suchánek
	12 Aleš Dryml
	13 Rune Holta, PL
	14 Václav Milík

Bonusové východisko:
Na své domácí dráze porazily Pardubice Mšeno poměrem 52:41. Aby dnes Mšeno získalo bonus, musí zvítězit alespoň o dvanáct bodů. Jakýkoliv jiný výsledek přiřkne bonusový bod Pardubicím.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Michal Kohout a archív autora

Mšeno – 17. července
Pardubice v letošní extralize nevyhrály prozatím jenom své domácí střetnutí s Prahou, ale v ostatních případech proměnily ambice svých soupeřů v hromádky popela. Pozítří je čeká odveta ve Mšeně, kde by mohly získat hned tři tabulkové body, jelikož k mání bude i bonus. Jejich sestava je variací na stejné téma. Pořádně silný tým budou mít i domácí, kteří se konečně touží odlepit ode dne tabulky a pokusit se zabušit na brány play-off. Petr Vandírek dnes večer ohlásil rovněž jméno Jana Jaroše, který naposledy závodil zkraje května, a který v sobotu testoval mšenskou dráhu i sám sebe po zranění kotníku.

Sestavy pro čtvrteční duel:

Grepl PDK Mšeno:	1 Michal Klein, 2 Filip Šitera, 3 Stanislav Pouznar, 4 Przemyslaw Pawlicki (PL), 5 Jan Jaroš, 6 Patrik Nagy (H – ACCR), 7 Greg Hancock
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský, 9 Lukáš Dryml, 10 René Vidner, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Rune Holta (PL), 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout