Archiv pro štítek: 2012 ICE Pce

Prodloužený ledařský víkend padl

Pardubice – 16. ledna 13:30
Špatné zprávy ohledně letošních ledů pokračují s pravidelností přihlouplého amerického sitcomu. Před malou cvílí byl zrušen celý prodložený ledařský víkend, jenž měl v rychlém sledu zahrnovat individuální závody ve Svítkově, Hamru na Jezeře a Nepomuku.

S ohledem na předchozí lednové jaro nemohl ani jeden z trojice pořadatelských týmů připravit závodní dráhu. I když k nám z pátka na sobotu konečně dorazila zima se vším všudy, hlášené oteplení na středu a čtvrtek nedává žádnou naději.

Protože se o příštím víkendu konají kvalifikace světového šampionátu, jako první termín pro domácí mistrovství připadá do úvahy až sobota 4. února,

Zítra se rozhodne

Pardubice – 15. ledna 23:45
Předpověď počasí na nejbližší obdobíe slibuje mrazy až po deseti dílky stupnice pana Celsia. Zdá se však, že pro prodloužený ledařský víkend přišly přece jen příliš pozdě a navíc jejich síla zůstává za očekáváním. Petr Moravec měl před malým okamžikem za svými okny teplotu mínus tři. Zítra padne definitivní rozhodnutí o konání víkendových mítinků, přičemž v Pardubicích vezmou v úvahu i velice přesnou prognónu z letiště.

Foto: Jan Klatovský

Rozmarná paní Zima prozatím tahá za nejdelší konec šampionátu

Pardubice – 10. ledna
Krajina za okny připomíná spíše počátek březnového jarního rašení a příznivci ledové dráhy museli se skřípěním zubů po Růžené odepsat rovněž nedělní mítink ve Štilci poblíž Českých Budějovic. Příští týden měl být na programu prodloužený ledový víkend se závody v Pardubicích, Hamru na Jezeře. Poslední jiskřičku naděje na ledařské klání na českém území přináší právě svítkovský ovál a ani Petr Moravec není vyloženým pesimistou.

Síla ledu na stadiónu totiž může být slabší než na vodní ploše. A když se do českých zemí před sedmi lety vrátila ledová plochá dráha, divišovská parta na vytvoření závodní dráhy potřebovala šest dnů nebo spíše nocí.

„Naděje umírá poslední,“ nechce Petr Moravec v žádném případě opouštět potápějící se loď. „Uvidíme. Připraveni jsme, ale v sedmi stupních, co jsou venku, je to k zbláznění.“

Meteorologové ovšem slibují radikální změnu již během tohoto víkendu. Měl by k nám zamířit studený vzduch, přičemž rtu teploměru v noci klesne až na mínus deset a přes den nepřeleze nulový bod mrazu.

„V pondělí se musíme rozhodnout,“ má Petr Moravec absolutně jasno o nejzazším termínu. Pokud by pardubický záměr vyšel, závodili by ledaři už na třetím českém plochodrážním stadiónu po Českých Budějovicích a Divišově. Absolutní premiéru by ovšem mělo umělé osvětlení.

Jak se v lednu 2005 chystal stadión v Divišově na ledy magazín speedwayA-Z informoval zde.

Ledařské závody na českých plochodrážních stadiónech:

17.1.1971 České Budějovice rok před vznikem oficiálního mistrovství republiky se na Dlouhé Louce konal národní závod, na jehož konci se na stupně vítězů postavili Antonín Šváb, Milan Špinka a Antonín Kasper
 
29.1.2005 Divišov osm let po dvoudenním klání na Větřkovické přehradě poblíž Kopřivnice se do Čech vrátila ledová plochá dráha podnikem ranku mistrovství republiky. Na nejvyšším stupni stál Antonín Klatovský, jemuž sekundovali Stefan Pletschacher a Rene Stellingwerf.
 
11.2.2006 Divišov podnik mezinárodního seriálu Golden Spike představuje prozatímní vrchol závodění na českých ledech. By promotér měl mnohdy přehnané požadavky, nedokázal zajistit adekvátní startovní pole a startovní listinu zachraňovali především čeští závodníci. Prim hráli bratři Antonín a Jan Klatovští, bronz si odvezl Němec Sebastian Gegenbauer.
 
12.2.2006 Divišov druhý den po Golden Spike v Divišově odstartovalo dvojdílné mistrovství republiky. Po jeho skončení z pódia mávali Antonín Klatovský, Jan Klatovský a Rakušan Johann Bruckner.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Ledařský prodloužený víkend je velkým lákadlem

Pardubice a Živanice – 18. prosince
Není žádnou výjimkou, když na redakční e-mail dorazí ze zahraničí prosba od nějakého závodníka o pomoc se zajištěním startu v českých závodech. Platí to i při ledové ploché dráze, kde se tímto způsobem k nám dostal Angličan Mark Uzzell. Nyní je velikánským lákadlem plánované trojdenní vyvrcholení šampionátu jednotlivců ve Svítkově, Hamru a Růžené. Startovní listina je však už plná a nevešel se do ní ani Nor Jo Saertre. Důležité je, že její většinu tvoří čeští závodníci, jejichž počet se neustále zvyšuje. Vladimír Višváder se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se bude o motocykl dělit se svým mechanikem Jiřím Němcem.

„Tři dny jsou lákavé pro každého, ale už máme v těchto dnech tak trochu přes stav, takže spíše ne,“ reagoval na e-mail od Jo Saertreho Petr Moravec. „Zájem mají Rakušané, Švýcaři, Poláci. A přiznávám, že budeme upřednostňovat ty, co dají závody našim klukům, kterých je dnes dvanáct.“

Tím dvanáctým je Vladimír Višváder. V jeho případě by slovo nováček bylo hodně dehonestující. V jeho živanické garáži už stojí ledařský speciál. „Už mám motorku,“ září jeho majitel. „Už jsme ji nastartovali, byl tu i Josef Suchánek a Rambo. Když se nad tím zamyslíš, vidíš ty hřeby, nedá se na to vlízt, jen s přilbou a tmavýma brejlema (smích). Ale už to mám snížený na svou vejšku. Klatováci jsou habáni, já jsem menší. Ale dnes je trend vysokých motorek.“

Ledařský debut Vladimíra Višvádera však byl ohrožen. „Je to asi šest neděl, vylezl jsem z vany a s manželkou jsme si všimli, že mám na břiše flek,“ líčí Vladimír Višváder. „Mám boreliózu a musím brát antibiotika.“

Zdravotní patálie záhorského matadora paradoxně stály u zrodu kariéry nového ledaře. „Jirka Němec, můj mechanik, jak mu říkáme Fif, co se letos potápěl na šroubkách,“ představuje ho Vladimír Višváder. „Když se dozvěděl, že jsem nemocný, asi za půl hodiny řek‘, že by jel. Já pojedu taky, však mě znáš, ne? Máme ale jen jednu motorku, tak se budeme střídat. Když pojedeme proti sobě, třeba nám někdo další půjčí svou motorku.“

Nicméně letošní zima se prozatím podobá spíše březnovému předjaří a má daleko do arktické krutosti. Pakliže se minulý víkend rybníky potáhly slaboučkou ledovou krustičkou, v následujících dnech zase obnažily vodní hladinu.

„Pojmu to, že se prvního svezu v Růžený,“ plánuje Vladimír Višváder. „Ale z mýho pohledu je takový nezávodnický jít rovnou do závodu. Chtělo by to ještě někde vyzkoušet. To ale rozhodne ten nahoře, pánbůh…“

Foto: Zdeněk Holub st.

Realizace ruské zimy v Pardubicích potřebuje už jen přízeň dědečka Mrazíka

Pardubice – 24. listopadu
Kromě plochodrážním speciálů se už po svítkovském stadiónu prohánělo ledacos. V sedmdesátých letech dokonce autokrosové buginy či obouchané peugeoty francouzských kaskadérů. Automobily tu řádily i v posledních letech v rámci Autoslide, závodní mopedy otevírají nedělní program Zlaté přilby a mívají tu i jednu ze zastávek Stadion Cupu. Když se tu letos v lednu střeli pardubičtí hokejisté v extraligovém mači s Brnem, nikoho by nenapadlo, že ledová plocha se na tradičním plochodrážním závodišti bude budovat také napřesrok. Pokud počasí dovolí, v pátek 20. ledna se zde uskuteční třetí podnik mistrovství republiky na ledové ploché dráze.

„Již několik let se snažíme vyplnit zimní přestávku něčím, co by využívalo náš nádherný stadion,“ vysvětluje Petr Moravec, místopředseda klubu, jak revoluční myšlenka vznikla. „Proto třeba dva roky Autoslide, proto jsme letos v lednu rádi byli u lednové parády našeho pardubického hokejového klubu. My samozřejmě nemáme prostředky na to, abychom natáhli pod drahou chladící zařízení, nebo jsme věřili tomu, že se to zaplatí z akce a instalovali ho, ale máme lidi, kteří chtějí využít případného příznivého počasí a dráhu vytvoří. Je to pro někoho možná šílený nápad, ale Pardubice léta ledovou plochou dráhu podporují a fandí i pomáhají těm nadšencům z jihu i severu naší země. Teď jsme si řekli, že je na čase ten závod také zkusit udělat sami. Ten nápad, že to bude ve Svítkově, jsme si ještě z legrace řekli letos v Togliatti s Petrem Makuševem, tam to dělají přesně tak, jako to chceme udělat my. To co bylo původně šílený nápad, je najednou na stole a pracuje se na tom, jenom škoda, že na rozdíl od Rusů nemáme tu jistotu správné a pro náš účel potřebné zimy.“

AMK Zlatá přilba se od počátku sedmdesátých let více než dvacet let pořadatelsky podílel na konání ledařských závodů ve Svratouchu, letos hodně pomáhal Radku Hutlovi při jeho premiéře v Mělicích. Co všechno však bude obnášet vytvořit ledovou vrstvu na obrovském plochodrážním letišti?

„Budovat začneme ve chvíli, kdy bude předpověď příznivá pro naše plány,“ rozvíjí Petr Moravec své plány. „Na současné dráze bychom rádi vytvořili ovál o délce 391 metrů. Široký bude deset metrů. Samozřejmě to bude především o dobrovolné práci a určitě to spolyká několik nocí, ale věřte, že už je z tohoto nápadu několik lidí nadšeno a dobrovolně se hlásí k tomu, že obětují svůj volný čas. Na dráhu přijde nalít hodně vody, navíc musíme dát pod led do zatáček folii, abychom co nejméně minimalizovali škody na dráze. To samozřejmě bude chtít hodně lidí a já jsem šastný, že takové lidi v klubu i mimo něj máme.“

Přivřeme oči a představme si, že letošní nástěnný kalendář už byl spolknut bezedným kontejnerem na tříděný odpad, a že jeho mladší bratříček právě zobrazuje pátek 21. ledna 2012…

„Počítáme s tím, že poprvé v historii české ledové ploché dráhy se na našem území pojede závod na ledové ploché dráze za umělého osvětlení,“ pomáhá Petr Moravec nabudit lákavou představu. „Takže začátek v osmnáct hodin. Přáli bychom si, aby čerstvě nasněžilo a byla skutečně super zimní atmosféra. To, že k takovému počasí patří svařák nebo punč, je zcela jasné. Parkoviště závodních strojů umístíme v prostorách normálního depa a samozřejmě počítáme s tím, že hned po závodech jej otevřeme, aby si diváci mohli vše prohlédnout zblízka. Vstupné jsme ještě neprojednávali, nepředpokládáme však, že půjdeme přes sto korun, ale co víme určitě, děti budou moci tento závod navštívit bezplatně tak, jak je u nás zvykem. No, a nakonec by třeba mohl být i nějaký ten ohňostroj.
Takže teď už si jenom přát, aby byla super zima a my mohli na našem stadionu přivítat nejenom naše závodníky, ale samozřejmě i nějakou tu zahraniční ozdobu startovní listiny.“

Foto: Petr Makušev a Jiří Havlíček