Praha – 1. listopadu
Když přijel Luboš Krejča 16. října do Štětí, netajil se tím, že by rád vyhrál. Vloni se mu závod moc líbil, a do Štětí se těšil. Papírově byl největší favorit. Na tréninku bylo vidět,že mu to jede. Jak to ale bývá, někdy je vše jinak.
V jeho jízdě nechtěl najet soupeři na zadní kolo, čímž by ho asi shodil. Došlo k pádu a po něm byl Luboš Krejča převezen do nemocnice na rentgen, kde se ukázalo vše OK. Už na dráze řekl, že chce v závodě pokračovat, ale zdraví je vždy přednější.
Jeho otec Ladislav mi před závodem hodně pomáhal a právě tyto dva důvody rozhodly o tom, že jsem se s vnukem Martinem v pátek rozjel do Prahy, a pražskému závodníkovi pohár s názvem morálnímu vítězi slavnostně předal.
Krejčovi bydlí kousek od Markéty, a restaurace, kde došlo k předání, stojí přímo u stanice metra Petřiny. Strávili jsme spolu dvě hodiny. Bylo co vyprávět, bylo to příjemné. Při předání vyrazil Luboš Krejča všem přítomným dech, když si dal obě nohy i s pohárem v ruce za krk jako nějaký artista.
Zkrátka je to správnej řízek a bezva kamarád. Přeji Láďovi i Lubošovi hodně zdraví a pohody. Děkuji za příjemné posezení.
Štětí – 16. října
Skvělé počasí provázelo druhou plochou dráhu na Městském stadiónu ve Štětí. Mítink stopětadvacítek opanoval Jakub Exler, který neprohrál jedinou rozjížďku. Věnce a poháry si odvezla také dvojice s chabařovickými vestami, Petr Marek a Adam Nejezchleba. Smůlu měl Luboš Krejča, jehož otec Ladislav hodně Miloslavu Čmejlovi při organizaci závodu pomohl. Pražský závodník v rozjížďce s číslem tři upadl. Rychlá sanitka jej odvezla do nemocnice, kde však zaplaťpánbůh neodhalili žádné fraktury. Diváky pobavili také motokrosaři, kteří ochotně svezli také nadšené děti.
Dráhou i lodí za plochou dráhou
Stříbřité kolejnice rozevírají svou lesklou náruč a rychlíku Labe do Děčína trvá jen půlhodinku, než zastaví ve stanici Hněvice. Je nádherný den, na modré obloze jen tu a tam bílá beránčí šmouha. Větřík si pohrává se žlutým listím, které honí po zelených březích řeky, jejíž hladina je ovšem klidná.
Motory Šemíku hučí jen pár sekund, než zmlknou. Loď nabere rychlost proti proudu, než přistane v přístavišti na druhé straně. Inu, přes vodu musíte za plochou dráhou nejen do Anglie či Skandinávie. Ale přijede-li po levém břehu Labe tak i do Štětí, kde je most z první půle sedmdesátých let dočasně uzavřen kvůli rekonstrukci.
Vnímavý návštěvník rychle pozná starobylý původ města. Nicméně kroky fanoušků ploché dráhy sem často nevedou. Populární spíkr a neúnavný propagátor sportu levých zatáček Miloslav Čmejla, jenž zde žije již před půl stoletím, ji sem přivedl. Nejprve formou Moto Show a dnes si podruhé v rámci závodu stopětadvacítek.
Otázku, zda stále platí zákaz pořádat ploché dráhy na lehkoatletických stadiónech zkraje padesátých let, by museli vyřešit právníci. Ať tak či onak stejně se obcházel již v době svého vzniku. Navíc ve Štětí již léta leží ladem. Město sice uvažuje o tartanu, ale zatím se okolo fotbalového hřiště vine dlouhý černý had.
Zelené zábradlí po jeho okrajích v obou zatáčkách mizí za balíky slámy. Každý z nich měří dva metry čtyřicet a váží tři sta šedesát kilo. Zakrývají i přístřešky střídaček na rovince, které by mohl být závodníkům nebezpečné. Pakliže byste je počítali, zastavíte se na čísle sto deset.
Všechno naprosto špígl nýgl
Tady si někdo evidentně tvrdě máknul! Ale kdo byl předloni na ledech v Račicích, dobře ví, že Miloslav Čmejla zvládne s hrstkou příbuzných a známých věci, na nichž jinde pracují často početnější týmy.
„Mílo, listí v zatáčkách jsme vymetli,“ říká jeden z městských zaměstnanců, jenž má areál stadiónu na starosti. Ale dvě minuty před čtvrtou je už čas na trénink. Nejprve si ovál otestují čtyři kolibříci, po nich přijdou na řadu motokrosaři. V sedlech svých terénních motocyklů vyrazí na ovál také oba borci v chabařovických vestách.
Petr Marek úspěšně závodí v motokrosovém Batti Cupu, v terénních závodech je doma i Adam Nejezchleba, jenž si však svou oranžovou KTM chce se svým otcem Zbyňkem nechat přestavět na ledařský speciál. Ovál si vyzkouší i Jiří Slezák, který se na dnešním odpoledni podílí i sponzorsky.
Jeho bílá číza evokuje dávnou dodávku strakonické produkce pro Vatikán a evokuje hříšné myšlenky, jak by si papež před lety mohl jeden ze strojů připravit, pakliže by v jeho hrudi bilo srdce flat trackera. Slavnostní nástup Miloslav Čmejla neošidil nikdy a domácí půda proto pochopitelně nemůže představovat výjimku.
Smolný pád
Začíná vlastní závod! Je potřeba modifikovat rozpis. Plán je, aby každý plochodrážník vyjel do akce šestkrát. Série rozjížděk po třech jezdcích na startu se budou skládat ze dvou jízd, po nichž ovál bude patřit motokrosařům. A po osmi jízdách budeme znát vítěze.
Startmaršál Martin Devera, vnuk hlavního organizátora, dává poprvé ruce dolů. Okolo trojice borců se mihne žlutá startovací gumička. Luboš Krejča je v čele, než bys řekl švec. Za sebou má Adama Nejezchlebu. Dopředu se neprobije a nakonec se musí dívat i na záda Petra Marka.
Ten ještě nikdy nestartoval na takové dlouhé trati. A tak si včera v Chabařovicích dopřál trénink pro sebe, ale i pro svého otce Pavla, aby věděli správné nastavení. Jenže štětský ovál je delší a rychlejší, takže jdou oba rychle s převodem o zub dolů.
Ve druhé jízdě je změna znát. Ale na čele úřaduje Jakub Exler. Oba vítězové se potkávají na startovním roštu rozjížďky s číslem tři. Jakub Exler dlouho řadí, dopředu letí Petr Marek. Luboš Krejča útočí vnějškem první zatáčky, ale ještě před výjezdem padá.
Zdravotníci jsou v mžiku u něho. První zprávy hovoří o vykloubeném rameni. Pražský závodník je však vyvrací a doufá, že jej lékařka nechá pokračovat. Jenže ona pro podobné nápady nemá pochopení a raději volá rychlou sanitku, aby Luboše Krejču odvezla na vyšetření do nemocnice.
Rychlý soumrak
A to si Luboš Krejča tolik přál dnešní závod vyhrát! Jakub Exler zůstává sám v roli favorita a po kratší přestávce ji potvrzuje při repete třetí jízdy. V rozjížďce s číslem čtyři na něho odstartuje Adam Nejezchleba, ale Pražan jej za sví záda přesouvá ještě v první zatáčce.
Odstoupením Luboše Krejči ztrácí původní rozpis smysl, jelikož by ovále kroužily jen dvojice závodníků. Protože mají všichni stejný počet absolvovaných jízd, pro druhou část se operativně rodí nová formule. Na startovní rošt má celou trojici přivést v rychlém sledu ještě třikrát.
Po třetí jízdě motokrosařů je na pořadu odpoledne rozjížďka s číslem pět plochodrážního závodu. Start jako z partesu vystřihne Adam Nejezchleba. Za ním Petr Marek. Jakub Exler je až třetí, navíc v prvním oblouku padá. Promptně se však vrací do sedla. Ve druhém kole ze třech jede už druhý, aby nakonec na poslední chvíli překonal také Adama Nejezchlebu.
Nyní se dostávají ke slovu děti, které se nadšeně škrábou na nádrže motokrosových motocyklů. Jenže soumrak se blíží a navíc jeden z mraků zakrývá sluníčko v tom nejhorším možném okamžiku, kdyby jeho světlo bylo nanejvýš potřeba. Rozjížďka s číslem šest je proto poslední.
Jakub Exler vítězí stylem start – cíl před Petrem Markem a Adamem Nejezchlebou. Stejné pořadí by bylo i na stupních vítězů, pakliže by ve Štětí nějaké pódium bylo. Avšak vyhlášení za přítomnosti místních celebrit je stejně důstojné a potlesk diváků upřímný. Plnými doušky si jej vychutnávají nejen závodníci, ale pochopitelně i Miloslav Čmejla.
Dvakrát do Divišova a za rok určitě nazpět do Štětí
Ve všední den se ze závodů více spěchá. Navíc učitelka Petra Marka, pro niž je její profese nejen povolání, ale zjevně i diagnóza, se na poslední chvíli ohlásila s diktátem, na nějž je třeba se připravit. Pozvání Miloslava Čmejly do restaurace blízkého penziónu proto přijímá jen Zbyněk Nejezchleba se synem Adamem.
Odpoledne rychle přechází do večera. Přichází telefonát od Ladislava Krejči, že Luboš nemá žádné zlomeniny a jen potlučený. Kolibříky čekají letos ještě dvě závodní štace, mladší z nich jen jedna. Ale jedno je jisté, napřesrok ve Štětí chybět nebudou.
1. Jakub Exler, Praha
3 3 3
3 3
15
2. Petr Marek, Chabařovice
2 2 2
2 2
10
3. Adam Nejezchleba, Chabařovice
1 1 2
1 1
6
4. Luboš Krejča, Praha
3 F/R –
3
Poznámka:po odstoupení Luboš Krejči byl rozpis závodu přelosován; rozjížďka s číslem sedm se již nekonala s ohledem na blížící se soumrak
Štětí – 16. října
Úderem dnešní šestnácté hodiny zažije severočeské Štětí svou druhou plochou dráhu. Startovní listina je předmětem neustálých změn. Jisté je, že svůj loňský triumf nepřijede obhajovat Vojtěch Šachl. Divišovského borce totiž včera sklátila nemoc, což je o to mrzutější, že jej v neděli čeká v Divišově boj o titul na klasické dráze. Na štěstkém Městském stadiónu však odpoledne uvidíme v akci rovněž motokrosaře a flat trackery.
Štětí – 13. října
Odpoledne dovedl svého francouzského hnědáka Theophila vítězně do cíle 129. Velké pardubické a ve středu bude hostem štětského plochodrážního závodu stopětadvacítek. Žokej Josef Bartoš přijal pozvání svého přítele Miloslava Čmejly a objeví se ve Štětí. Mezi VIP hosty nebude chybět ani mšenský šéf Rudolf Grepl. Startovní listina se pomalu zaplňuje, s její uzávěrkou se počítá během pondělka. Zájemci o start by proto měli co nejdříve kontaktovat přímo Miloslava Čmejlu na telefonu 737 620 361.
Štětí – 8. října
Bude to jako loni. Dvě šestnáctky. Šestnáctého října. A v šestnáct hodin. Přesně na rok přesně od první ostré premiéry závodu plochodrážních stopětadvacítek se severočeské Štětí dočká reprízy. Hlavní organizátor Miloslav Čmejla dělá maximum, aby kolibříci nadchli publikum stejně jako při prvním ročníku.
Ovál na štětském Městském stadiónu se ukázal jako proklatě rychlý. Kvůli bezpečnosti závodníků jsou proto balíky slámy v obou zatáčkách. Připraveny jsou už také ceny a to i finanční. Účastníci si pochopitelně z prémií nepostaví nový dům, ale na naftu do dodávky to jistě něco hodí.
V jednání je také účast Josefa France a Jana Kvěcha. Obě pražská esa by se mohla divákům představit při besedě a autogramiádě. Avšak Miloslav Čmejla nikdy nelétal nízko, takže kdo ví, zda na dráhu nevyjedou i za řidítky svých strojů.
Startovní listina stopětadvacítek teprve dostává konkrétní kontury. Ale kdo ze závodníků nechce chybět, ať vyťuká na mobilu číselnou kombinaci 737 620 361 a domluví se s Miloslavem Čmejlou přímo.
Matka příroda spolu se slunečními paprsky umí z podzimu vyčarovat neskutečně barvené období. Nuda před nadcházející zimou však nebude ani na našich oválech. Změny v kalendáři a další novinky jsou totiž evidentně k lepšímu. První je na řadě již příští neděli. Protože po rekonstrukci pražské Markéty se stavební stroje pustili i do kopřivnického Letního stadiónu, v souvislosti s českým kolem poháru přátelství přišel na řadu Divišov a plán C. Čeká nás ale opět Štětí, Letňany a také nové plochodrážní knihy.
Pohár přátelství v Divišově
Pohár přátelství se v Divišově uskuteční den po závěrečném finále mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech, tedy v neděli 13. října. V půli desátého měsíce se stmívá docela brzy, proto byl začátek stanoven již na třináctou hodinu.
Umělé osvětlení bude sice na Markétě nahrazeno novým, nicméně rychlá přeinstalace toho stávajícího na divišovský stadión je přece jen žertem. Utopií však není fakt, že by někdy v budoucnu mohlo osvětlovat jinou plochodrážní trať. Určitě ne v Kopřivnici, protože projekt přestavby zdejšího stadiónu se světly počítá. Končit by se mělo napřesrok v červnu. Radnice prozatím v otázce finanční podpory plochodrážníkům hodila jen hodně okousanou kost.
Štětí blízko realizaci
Ale nazpět na pevnou zem. Miloslav Čmejla se i nadále realizuje i jako pořadatel. Ledy v Račicích mu podruhé nevyšly vinou počasí, ale druhý závod plochodrážních stopětadvacítek ve Štětí je proklatě blízko realizace. Termín byl předběžně stanoven na středu 16. října a hlavní organizátor apeluje na všechny kolibříky, aby včas na mítink přihlásili.
Konec kolibříků v Divišově
Protože pardubický MACEC Cup nad ránem soboty 19. října doprovodí také stopětadvacítky, pohárový seriál PRO-TEC Speedway Mini Cup přišel o jeden mítink ve stejném datu. Nevyvrcholí proto v neděli na malé Markétě, ale v Divišově. Vzhledem ke společenským povinnostem plzeňských závodníků a především jejich doprovodu se zřejmě začne později než v obligátních deset.
Přesný začátek je prozatím ve hvězdách, ale jisté je, že po finále A se bude pokračovat. Cena vydavatele speedwayA-Z je již domluvena. A mě druhý den čekají padesáté narozeniny, možná dojde i na okázalejší aranžmá. Ať tak či onak, ve hře je zatím určitě tradiční tisícovka pro vítěze a pěkný pohár. Rovněž dcera Tonička si prohlíží pokladničku ve tvaru sovičky, z níž určitě vypadnou korunky na její pohárek pro nejmladší závodníky.
Loučení v Kostěnicích
Za tři týdny se už bude sezóna s devatenáctkou na konci letopočtu jednou provždy stěhovat do vzpomínek a archívů historiků. Tradičně okázale se s ní rozloučí v Kostěnicích. Jejich rozlučka je na pořadu soboty 26. října, přičemž se začíná až od čtrnácti hodin.
Přítomní by měli být všichni místní hobíci, ale dozajista se dostaví také střelci s licencemi. Jízdy ve dvou sice ubírají na atraktivnosti, ale rozhodně přispívají k bezpečnosti. Po skončení závodu se budou po ovále projet i příchozí zájemci.
Výstava a knihy
Plochodrážní motory nepřestanou bouřit ani v listopadu. Bohužel tradiční akce v Lysé nad Labem se konat nebude, avšak stopětadvacítky budou mít svou premiéru na výstavě Racing Expo v pražských Letňanech.
Při této příležitosti se počítá s křtem knihy o Milanu Špinkovi, kterou sepsal Jiří Hájek. Aby toho čtení nebylo málo, borovanský praktický lékař a motoristický historik Věnceslav Černý každý den očekává telefonát z jisté českobudějovické tiskárny, že jeho publikace o jihočeské ploché dráze leží na expedici připravená k odběru. Inu, čeká nás krásný podzim!