Slaný – 2. srpna
První zářijový den se ve francouzském Morizes představí nejen český nároďák ve světovém šampionátu dlouhodrážních družstev. Před ním bude totiž na programu pohár FIM mládeže stopětadvacítek. Proto minulou neděli sledovaly divišovský mistrovský podnik rovněž špičky SCM Slaný, v jehož gesci je reprezentace v nižších kubaturách.
Pro podnik v Morizes šéf střediska Petr Křikava a trenér Miroslav Rosůlek vybrali Jaroslava Vaníčka, Bruna Belana a Milana Dobiáše.
Foto: Karel Herman
Divišov – 29. července
Tak nám vytočili čtyři sudy Ferdinanda! A bodejť by ne, když si rtuť teploměru na rozpáleném divišovském stadiónu hrála na akrobata šplhajícího až do závratné výšky v cirkusovém šapitó. Z tří závodů osmihodinového plochodrážního maratónu, jehož se všichni účastníci navzdory náročným podmínkám zhostili se ctí, pochopitelně největší pozornost poutal závěrečný díl domácí juniorky. Filip Hájek nebyl v optimální konstelaci, zraněné rameno jej bolelo a vzhledem k tréninkovému deficitu ho síly v tropickém horku opouštěly rychle. Na druhou stranu se mohl zachumlat do pohodlného polštáře svého pětibodového náskoku na tandem Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Jenže v rozjížďce s číslem jedna Filipa Hájka odvedl Jakub Valkovič. Potom ovšem vstoupil na scénu Patrik Mikel. Po pokažené Plzni už věděl, že mu celkové vavříny uniknou, avšak jel o prestiž, aby dal konečně najevo, jak by si své účinkování představoval. Ve druhé jízdě jej trápil David Pacalaj. Po pádu Michala Tomky, který nakonec odjížděl otlučený jako píšťalička, se však startovalo znovu a Patrik Mikel nedal Slovákovi šanci. Vzápětí v rozjížďce s číslem pět připravil o bod Jana Kvěcha. Petr Chlupáč, další z pretendentů mistrovského trůnu, dvakrát vyhrál, aby ale v desáté jízdě podlehl nejen Patriku Mikelovi, ale také Janu Mackovi, jenž dnes zanechal vskutku slušný dojem. Ale zpátky k boji o titul! Filip Hájek kontroval dvěma vítězstvími. Takže i když v rozjížďce s číslem patnáct prohrál s Patrikem Mikelem, jenž létal po rozbitém ovále jako utržený vagón, mohl slavit titul. V té chvíli však ještě odmítal gratulanty, ačkoliv vzhledem k okolnostem byl jeho start v devatenácté jízdě proti trojici dalších nejlepších spíše formalitou. Vskutku mu nepřinesl žádný bod. Po kolizi Jana Kvěcha a Davida Pacalaje po startu se opakovalo. Jan Kvěch si svůj start rozhodně za zlatý rámeček nedal, avšak v první zatáčce podjel Petra Chlupáče a Davida Pacalaje, jako když je potká, plochodrážním žargonem řečeno. K vyrovnání mistra Filipa Hájka mu však chyběl bod, ale náplastí se mu stal titul v oddělené klasifikaci devatenáctiletých. V závěrečné jízdě Patrik Mikel zkompletoval patnáctibodové maximum, poté David Pacalaj jakoby symbolicky uzavřel závod plný pádů, protože upadl v dramatickém souboji s Petrem Chlupáčem v rozjezdu o třetí místo. Skvělou podívanou nabídly i stopětadvacítky. V pátém podniku klasického šampionátu praskla vítězná šňůra Jaroslava Vaníčka, který upadl v duelu s Brunem Belanem. Slánský závodník se nikterak nežinýroval vyskočit si na nejvyšší stupínek místo něho.
Trénink se plynule přelil do kvalifikace. A ještě než její první rozjížďka dostala šanci vůbec odstartovat, bylo rozhodnuto o prvním vyřazeném. Gerhard Kössler v depu vyhledal ředitele závodu Zbyňka Nejezchlebu, aby ho informoval, že jeho syn Sebastian nenastoupí. Minulý týden měl pád, nyní ho braly křeče pod žebry, a proto nechtěl riskovat.
Na startovním roštu první jízdy proto stanula pouze trojice závodníků, přičemž v té chvíli nemohl nikdo tušit, že do hlavního klání postoupí ten, jemuž byste dali ty nejmenší šance. Nejlépe odstartoval Daniel Šilhán, zatímco nájezd Jana Macka vnějškem úvodního oblouku skončil v prachu dráhy.
Severočechovi v pardubické vestě, který pádil na čele, však triumf nebyl dopřán. V poslední zatáčce se dostal příliš blízko nafukovacích vaků. Let do nich byl nevyhnutelný, když ubral plyn. Řidítka jej bolestivě udeřila do těla, nicméně Daniel Šilhán mohl pokračovat. Mnohem větší újmy doznala bariéra, ale pořadatelé její propíchnuté pole promptně vyměnili. Opakování by postrádalo smysl, takže první postupujícím byl vyhlášen Michal Baštecký v sedle své dvěstěpadesátky v milíkovských barvách.
„Jestli ho nezabiju já, tak se mu nic nestalo…“
Ani druhá jízda neproběhla bez nesnází. Michal Tomka odpálil ze startovního roštu jako z praku, avšak Sindy Weber, která se usadila za jeho zády, ve druhém výjezdu upadla. Nosítka naštěstí rychle zmizela v sanitce. Nicméně německá dívčina byla diskvalifikována z repete, v němž Michal Tomka zopakoval svůj skvělý start a odvedl Lukáše Vintera a Františka Kliera. Dalším kvalifikovaným na první pokus se stal Josef Novák, který stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem tři.
Své předchozí zaváhání napravil Daniel Šilhán, když ve čtvrté jízdě rychle předčil Lukáše Vintera. Hned vzápětí se naplnil poněkud smutný osud Michala Danka. Toho prve v rozjížďce s číslem tři táhla spojka do pásky, kterou proto Pavel Váňa držel při zemi o poznání déle než jindy. Nicméně mladý Slovák krizový moment zvládl, avšak Josef Novák byl při vylétnutí pásky rychlejší.
Nyní v páté jízdě Michal Danko odstartoval hned za Janem Mackem, jenže v první zatáčce upadl. Jeho diskvalifikace byla o to krutější díky tomu, nejen že místo incidentu dávalo možnost opakování s celou čtveřicí závodníků. Ale také i proto, že se slovenský závodník stal po Sebastianu Kösslerovi druhým vyřazeným závodníkem.
V opakovačce před sebe Jan Macek nepustil Sindy Weber, jež se drala dopředu po vnější straně úvodní zatáčky, ale ve druhém oblouku šel na zem. Udržel motor v chodu a rychle se vrátil do sedla. Systematicky snižoval svůj odstup. Ve čtvrtém kole objel v první zatáčce Františka Kliera, nicméně nezdálo se pravděpodobné, že by vítězstvím urval postup.
Ale přece ano! V poslední zatáčce si to Jan Macek namířil rovnou pod Sindy Weber a na poslední chvíli jí sebral vítězství. Osud německé závodnice se naplnil krátce po startu závěrečné kvalifikační jízdy, když zastavila kvůli bolavému koleni. Stylem start – cíl triumfoval Lukáš Vinter a tím odsoudil Františka Kliera a Jana Marka do role náhradníků.
Čas tlačil a na jeho oltář pořadatelé položili slavnostní nástup. Bylo to logické řešení, jelikož se mezi dvacet rozjížděk juniorky muselo vecpat ještě dvanáct jízd stopětadvacítek. Pakliže by se přece jen závodníci přišli představit divákům, v jejich společnosti by chyběl Lukáš Vinter.
„Začalo mě to bolet, nemůžu jet,“ mnul si své pravé předloktí. Startovní číslo šestnáct zůstalo tudíž volné, protože František Klier zastupoval pražského závodníka s náhradnickou sedmnáctkou na své vestě. Ten se však dostal ke slovu až ve čtvrté jízdě. Ovšem také první jízda se musela obejít bez jednoho borce na startovním roštu.
Michal Baštecký tak dlouho laboroval se svou dvěstěpadesátkou, až nakonec zmizel v depu. Jako první vítěz se prezentoval Jakub Valkovič. Odstartoval na Filipa Hájka, a byť měl ve druhém okruhu trošičku honičku udržet se v sedle ve druhé zatáčce, dorazil do cíle jako vítěz.
Z pětibodového náskoku Pražana zmizel jediný bod. Nicméně již rozjížďka s číslem dvě víceméně ze seznamu pretendentů mistrovského trůnu víceméně škrtla Davida Pacalaje, který byl pozadu o sedm bodů. Přitom zprvu se zdálo, že Slovák bude na koni, byť se jeho dědeček Zdeno Vaculík díval na stav dráhy skrz prsty.
V prvním výjezdu se přehnal okolo Patrika Mikela, jemuž kromobyčejně vyšel start. Jenže Michal Tomka, který upadl v první zatáčce, spadl znovu i v té druhé. A tentokrát již blikala červená světla. Repete zprvu psalo stejný příběh. Patrik Mikel vypálil do vedení, které mu David Pacalaj v prvním oblouku sebral.
Jenže Patrik Mikel jel jako z praku. Druhou zatáčku nasadil zprava. V jejím výjezdu se sunul na úroveň slovenského závodníka. Bok po boku projeli do druhého okruhu, v jehož úvodním výjezdu se teprve Patrik Mikel dostal před Davida Pacalaje.
Ztráta dvojice pražských juniorů na Filipa Hájka se ovšem nikterak nezmenšila. Petr Chlupáč dominoval třetí, Jan Kvěch zase čtvrté jízdě, v cíli jejíhož úvodního kola sebral Jan Macek jeden bod Františku Klierovi. Nicméně již druhá série začala výsledek boje o titul přiklánět na stranu Filipa Hájka.
V rozjížďce s číslem pět totiž Patrik Mikel současně s letem pásky odvedl Jana Kvěcha. „Dal mi už od startu,“ připouštěl později pražský junior, který se ovšem nerozplakal nad rozlitým mlékem. Ve druhém okruhu poprvé udeřil spodem druhé zatáčky. Jenže Patrik Mikel mu rychle dal najevo, kdože bude dnes v Divišově pánem.
„Byl jsem rychlejší než Filip. On se přetočil, mě to natáhlo a škrtnul jsem si o jeho zadní kolo.“
A pak tu byl pochopitelně Filip Hájek, který své bolavé rameno maskoval žerty, aby v pravou chvíli zatnul zuby a úspěšně balancoval na hraně svého průběžného vedení. Jako v rozjížďce s číslem sedm, kdy se skvělým startem dostal do čela. Zezadu se blížil Michal Tomka. Do třetího kola projel těsně za vedoucím Pražanem, avšak v úvodním oblouku vrazil do jeho zadního kola a poroučel se k zemi.
Spadl také Jan Macek, který v okamžiku incidentu jezdil čtvrtý. Michal Tomka byl pochopitelně diskvalifikován z opakovačky, do níž nejlépe odstartoval Daniel Klíma. Filip Hájek jej předčil po pravé straně první zatáčky, jenž tím se svého klubového kolegy rozhodně nezbavil. Daniel Klíma útočil ze všech sil a zejména ve dvou posledních kolech měl předjetí Filipa Hájka doslova na dohled.
Vedle Patrika Mikela zůstával jediným neporaženým Petr Chlupáč, jenž tím pádem byl v průběžné klasifikaci o čtyři body za Filipem Hájkem. V osmé jízdě triumfoval stylem start – cíl, jenže v rozjížďce s číslem deset měl změřit své síly právě s Patrikem Mikelem. Moravan oblečený do vesty s bílým koníkem opět zaúřadoval naplno. Jenže Pražana v prvním výjezdu podjel Jan Macek. A co bylo ještě překvapivější, kopřivnický nováček dokázal udržet pražského dravečka, dokud je neodmávnula šachovnicová vlajka.
Šampionát stál tedy před svým rozuzlením, které v rozjížďce s číslem jedenáct Filip Hájek ještě více přiblížil. Opět se rychle dostal do vedení a snažil se ujet svým pronásledovatelům na čele s Jánem Mihálikem. Ten jej zprvu chvíli atakoval, avšak Pražan mu zmizel z dohledu. Jenže žarnovický závodník jej v závěru jízdy dotáhnul a udeřil znovu. Filip Hájek ale jel středem dráhy a Jan Mihálik marně hledal stopu, kudy by převzal vedení.
Po třech sériích vedl závod neporažený Patrik Mikel, který vedle Filipa Hájka měl za svými zády dva další osmibodové závodníky. „Je to těžká dráha, kdyby byla lepší, budou to pěkné závody,“ přemítal David Pacalaj, když suverénně vyhrál šestou jízdu před Jánem Mihálikem. „Škoda, že jsem to předtím posral, neměl jsem jezdit lajnu.“
Na startovním roštu před rozjížďkou s číslem devět stanul jako první, ale tím seznam jeho primátů neměl ještě skončit. Sotva páska vyskočila vstříc palčivému slunci, ujal se vedení před Jakubem Valkovičem, Danielem Klímou a Františkem Klierem. V depu se záhy ujistil, že jeho počty o osmi bodech jsou správné. Stejná suma ovšem vyšla také Janu Kvěchovi, který dvakrát vyhrál dvanáctou jízdu.
Již potřetí se totiž opakovalo vinou pádu Michala Tomky. „Byl jsem pod Kvěchůnem,“ líčil incident, který jej v první zatáčce druhého okruhu stál druhé místo. „Vystřelilo mě to, byl jsem u nafukovačky, musel jsem to položit.“
A to byl pro Michala Tomku definitivní konec. Naštěstí neutrpěl žádná vážná zranění, nicméně s nulou na kontech dnešního podniku i celkové klasifikace nemohl získat už vůbec nic. Třináctá jízda přinesla předčasný konec i pro Jakuba Valkoviče. Vnějškem prvního oblouku obtáhnul Petra Chlupáče, jenže ve druhém nájezdu si to namířil rovnou do nafukovací bariéry.
„Chtěl jsem jet venkem,“ povzdechl si později v depu. „Ale tam bylo hodně materiálu. Neuměl jsem to dát do smyku, pořád to jelo rovně. Praštil jsem se do hlavy a doktor mi zakázal pokračovat.“
Po restartu se prosadil Petr Chlupáč ve stylu start – cíl. Dravý Ján Mihálik do něho sice v poslední zatáčce šťouchnul, ale Pražan incident ustál bez ztráty květinky. Dobře věděl, že chléb pořadí v celém závodě se bude lámat až v devatenácté jízdě, která tradičně svedla dohromady nejlepší čtveřici aktuální klasifikace.
Jeho konkurenti do ní mířili v nejlepší formě. Jan Kvěch odvedl v rozjížďce s číslem čtrnáct Daniela Klímu, David Pacalaj zase kraloval šestnácté jízdě, před jejímž startem se Miroslav Křenek proběhnul z depa k roštu se zapomenutou vestou Jana Macka. Svůj soukromý závod nestihnul, ale kde není žalobce, není pochopitelně ani soudce. A kopřivnický závodník se vrátil již podruhé se dvěma body, když získal skalp nejen Pavla Kuchaře s jeho dvěstěpadesátkou, ale i Josefa Nováka.
V rozjížďce s číslem patnáct prodloužil Patrik Mikel svou vítěznou sérii o čtvrtý uzlík. Základem byl opět skvělý start. A upřímně řečeno, Filip Hájek se spokojil se dvěma body, které mu definitivně pojistily titul. Ještě si však nechtěl nechat gratulovat, protože jeho myšlenky již dlely u rozjížďky s číslem devatenáct.
„Odstartovali jsme, David Pacalaj do mě bouchnul. Dal mi na hák, myslel, že mě zavře, ale spadli jsme. Opakovanej‘ start se mi nepoved‘, tak jsem je oba podjel!“
Nejlepší start v jízdě všech dnešních jízd vystřihnul Petr Chlupáč. Za jeho zády se však srazili Jan Kvěch a David Pacalaj. Stalo se to ještě před prvním nájezdem, takže k repete přijeli všichni. Slovák dorazil na poslední chvíli, když musel jet přes trávu přes obě menší dráhy.
Také napodruhé byl vpředu Petr Chlupáč. Za sebou měl Davida Pacalaje, jenže Jan Kvěch si to přes oba namířil po spodní straně a již ve výjezdu z úvodní zatáčky říkalo vedení pane právě jemu. Filip Hájek dojel s nulou. Ale v konečném součtu mu však zůstal bod k dobru na Jana Kvěcha, jemuž byl útěchou titul do devatenácti let a druhé místo v dnešním závodě.
Ten vyhrál Patrik Mikel, když nezaváhal ani v rozjížďce s číslem dvacet. Přerušil ji pád Jána Mihálika, jenž na začátku druhého kola přišel o druhé místo, ale pardubický Moravan byl stejně rychlý i při repete. Tečku za letošní juniorkou dodal rozjezd o dnešní třetí místo, kde však skvělý duel mezi Petrem Chlupáčem a Davidem Pacalajem skončil Slovákovým pádem.
Předchozí kola klasického šampionátu stopětadvacítek v Pardubicích, Březolupech a dvou Plzních skončila maximálním triumfem Jaroslava Vaníčka. Ke stejnému výsledku se schylovalo také dnes. Ještě než začal hlavní závod juniorky, Pražan se vypořádal s Mateuszem Lopuskim, jenž se v první zatáčce sápal dopředu.
V rozjížďce s číslem čtyři Jaroslav Vaníček za svá záda rychle poslal Milana Dobiáše. A když v sedmé jízdě v nájezdu do druhého kola zbavil vedení Mateusze Lopuskeho, jeho devíti bodům nemohl konkurovat vůbec nikdo.
Jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci závodu byl Bruno Belan. Slánský závodník v rozjížďce s číslem dvě podjel ve druhé zatáčce Vojtěcha Šachla, jehož v závěru atakoval Štěpán Jurča, který zmeškal pár letních závodů vinou dvanácti stehů na lýtku utrpěných při pádu z kola.
Vojtěcha Šachla před sebe Bruno Belan nepustil ani v rozjížďce s číslem pět, nicméně šlo o duel o druhou příčku, protože již od vylétnutí pásky udával tempo Mateusz Lopuski. Osmá jízda pak viděla sólo Bruna Belana, který se před Vojtěcha Zamazala dostal po vnějšku prvního oblouku.
Z duelu obou nejlepších v rozjížďce s číslem deset měl vzejít dnešní vítěz. Vedení se ujal Jaroslav Vaníček. Bruno Belan se v prvém oblouku nedostal dopředu, avšak nepolevoval ve svém úsilí. Jenže Pražan v úvodním výjezdu třetího okruhu upadl a Slaňák musel k zemi také.
Jízda se již neopakovala, a přesto bylo rozhodnuto. Bruno Belan připsal tři technické body, Jaroslav Vaníček nic, ale tři předchozí primáty jej přesto postavily na nejnižší stupínek pódia. Mezi nimi se umístil Mateusz Lopuski, k čemuž mu pomohlo vítězství v závěrečné dvanácté jízdě před zraky Kacpera Makowskeho.
„Dneska super závod,“ rozplýval se Patrik Mikel nadšením. „Dráha byla těžká, ale já na tom celou dobu těžil. Na rovným jede každý. Konečně jsem vyhrál závod juniorky. To mělo být letos od začátku, ale měl jsem smůlu. Dneska jsem ale ukázal, že na to mám, že ta Plzeň byla smůla, a že se mnou musí počítat. Spokojenost, konečně jsem do toho šel hlava nehlava, měl jsem agresivní styl. Doufám, že tím bičem už práskám!“
„Určitě pěkný závody,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Škoda jedný jízdy, kdy mi Patrik Mikel dal už od startu. Rozjel jsem se a jelo mi to dobře. Kdybych v Plzni dojel druhej‘, titul jsem mě. Stalo se, stalo, jsou to závody…“
„Závody byly hezký na to, jaký bylo horko a dráha,“ říkal Petr Chlupáč. „Ve třetí jízdě jsem zaváhal, start mi vyšel, ale chytil jsem kolej a vyjel ven. Stíhal jsem ho, ale nevyšlo to. Třetí místo je, myslím, hezký, celkově i v tomhle závodě, na šestnáct let paráda! Titul nebyl daleko, ale mám na to ještě pět let.“
„Škoda…“ nebylo Davidu Pacalajovi vůbec do řeči, když se po pádu v rozjezdu vrátil do depa. „Ještě se uvidí! Škoda, příště. Dráha byla divoká, ale dalo se. Škoda pádu, nevadí, příště…“
„Náročný,“ odpovídal Filip Hájek na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Bolí mě to rameno. Dvě kola by byly dobrý, pak jsi ale musel jet další dvě kola. Klička bolí, fyzicky odpadám. Pauza je hodně znát, dlouho jsem stál a nemoh‘ ani cvičit. Asi mi nejvíc pomoh‘ Patrik. Gratuluju mu, že vyhrál, jelo mu to.“
„Namáhavý,“ dokázal Daniel Klíma vystihnout závod jedním slovem. „Byla těžká dráha a velký vedro. S Filipem to bylo dobrý, zamíchal jsem to. Jsem spokojenej‘, docela dobrý. A příště to, doufám, bude ještě lepší.“
„Trénink v pohodě,“ vzal Ján Mihálik své vyprávění poněkud zeširoka. „Dráha vypadala, že ji dva roky nedělali. Ale jelo se mi super i o závodech, měl jsem čtyři druhá místa. Pátou jízdu jsem to dal do materiálu. Šlo to nahoru a musel jsem to složit. Je to škoda, měl bych jinak deset bodů.“
„Po závodech jsem spokojený nebyl,“ svěřoval se Jakub Valkovič. „Protože jsem po pádu ve čtvrté jízdě nemohl pokračovat. Praštil jsem se do haly a doktor mi zakázal jet dál. Bylo by to lepší, kdybych přidal ještě nějaké další body. Dařily se mi starty, ale dráha byla těžká a proto bylo tolik pádů. Letošní juniorka mi vůbec nevyšla, měl jsem v ní smůlu.“
„Jsem celý, ale motorky jsou úplně zdevastovaný,“ lamentoval Michal Tomka, který si ani dnes nepřipsal žádný bod do závěrečné klasifikace juniorky. „Těšil jsem se sem, ale hlavně, že jsem celý. Horší to bude vysvětlovat každému, proč mám zase nulu.“
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | |
| 1. Michal Baštecký, Praha (250 ccm) | 1. | |||||
| 2. Michal Tomka, SK – Žarnovica | 1. | |||||
| 3. Josef Novák, Pardubice | 1. | |||||
| 4. Daniel Šilhán, Pardubice | X | 1. | ||||
| 5. Jan Macek, Kopřivnice | F | 1. | ||||
| 6. Lukáš Vinter, Praha | 2. | 2. | 1. | |||
| 7. František Klier, Divišov | 3. | 3. | 2. | |||
| 8. Roman Marek, Kopřivnice | 3. | 3. | 3. | |||
| 9. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | X | 2. | E | |||
| 10. Michal Danko, SK – Žarnovica | 2. | X | ||||
| 11. Sebastian Kössler, A (250 ccm) | – |
Poznámka: Sebastian Kössler odstoupil po tréninku kvůli křečím
| 1. Patrik Mikel, Pardubice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Jan Kvěch, Praha | 3 2 3 3 3 | 14 |
| 3. Petr Chlupáč, Praha | 3 3 1 3 2 | 12+3 |
| 4. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 2 3 3 3 1 | 12+X |
| 5. Filip Hájek, Praha | 2 3 3 2 0 | 10 |
| 6. Daniel Klíma, Praha | 2 2 1 2 2 | 9 |
| 7. Ján Mihálik, SK – Žarnovica | 2 2 2 2 X | 8 |
| 8. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 3 1 2 X – | 6 |
| 9. Josef Novák, Pardubice | 1 0 1 1 3 | 6 |
| 10. Daniel Šilhán, Pardubice | 0 1 1 1 3 | 6 |
| 11. Jan Macek, Kopřivnice | 1 1 2 2 F | 6 |
| 12. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm) | 1 1 2 0 1 | 5 |
| 13. Pavel Čermák, Divišov | 1 2 E 1 F | 4 |
| 14. František Klier, Divišov (res) | 0 0 0 0 2 | 2 |
| 15. Roman Marek, Kopřivnice (res) | 1 1 | 2 |
| 16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm) | – E 0 0 0 | 0 |
| 17. Michal Tomka, SK – Žarnovica | X X X – – | 0 |
| 18. Lukáš Vinter, Praha | – – – – – | DNR |
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil ze závodu kvůli bolestem v pravé ruce
| U21 | U19 | PHA | PLZ | DIV | TOT | |
| 24.4. | 8.5. | 29.7. | ||||
| 1. | Filip Hájek, Praha | 15 | 15 | 10 | 40 | |
| 2. | 1. | Jan Kvěch, Praha | 13 | 12 | 14 | 39 |
| 3. | 2. | Petr Chlupáč, Praha | 11 | 14 | 12 | 37 |
| 4. | Patrik Mikel, Pardubice | 14 | 6 | 15 | 35 | |
| 5. | 3. | David Pacalaj, SK – Žarnovica | 11 | 12 | 12 | 35 |
| 6. | 4. | Ján Mihálik, SK – Žarnovica | 9 | 10 | 8 | 27 |
| 7. | 5. | Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 10 | 7 | 6 | 23 |
| 8. | 6. | Daniel Klíma, Praha | 5 | 6 | 9 | 20 |
| 9. | 7. | Pavel Kuchař, Praha | 6 | 4 | 5 | 15 |
| 10. | 8. | Jarno de Vries, NL – Plzeň | 7 | 7 | – | 14 |
| 11. | 9. | Daniel Šilhán, Liberec | 4 | 3 | 6 | 13 |
| 12. | Pavel Čermák, Divišov | – | 8 | 4 | 12 | |
| 13. | Josef Novák, Pardubice | – | 5 | 6 | 11 | |
| 14. | Richard Geyer, D | 9 | – | – | 9 | |
| 15. | 10. | František Klier, Divišov | 2 | 4 | 2 | 8 |
| 16. | 11. | Jan Macek, Kopřivnice | – | – | 6 | 6 |
| 17. | 12. | Milan Dobiáš, Chabařovice | 3 | 2 | – | 5 |
| 18. | 13. | Roman Marek, Kopřivnice | – | – | 2 | 2 |
| 19. | 14. | Michal Baštecký, Praha | 1 | – | 0 | 1 |
| 20. | 15. | Michal Danko, SK – Žarnovica | – | 1 | NQ | 1 |
| 21. | Michal Tomka, SK – Žarnovica | – | DNR | 0 | 0 | |
| 22. | 16. | Sebastian Kössler, A | 0 | – | NQ | 0 |
| 23. | 17. | Sindy Weber, D – Liberec | 0 | – | NQ | 0 |
| NC | NC | Lukáš Vinter, Praha | – | – | DNR | – |
| 1. Bruno Belan, Slaný | 3 2 3 3 | 11 |
| 2. Mateusz Lopuski, PL | 2 3 2 3 | 10 |
| 3. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 3 3 X | 9 |
| 4. Štěpán Jurča, Březolupy | 1 3 2 2 | 8 |
| 5. Milan Dobiáš, Chabařovice | 3 2 0 2 | 7 |
| 6. Vojtěch Šachl, Divišov | 2 1 1 3 | 7 |
| 7. Kacper Makowski, PL | 1 X 3 2 | 6 |
| 8. Vojtěch Zamazal, Slaný | 0 2 2 1 | 5 |
| 9. František Hřib, Březolupy | 2 1 1 E | 4 |
| 10. Jakub Exler, Praha | 1 0 1 0 | 2 |
| 11. Matěj Frýza, Plzeň | 0 F 0 1 | 1 |
| 12. Matouš Kameník, Divišov | 0 F/R 0 1 | 1 |
| PCE | BŘE | PLZ | PLZ | DIV | TOT | |
| 18.4. | 21.4. | 8.5. | 21.7. | 29.7. | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 12 | 12 | 12 | 12 | 9 | 57 |
| 2. Vojtěch Šachl, Divišov | 6 | 10 | 9 | 9 | 7 | 41 |
| 3. Bruno Belan, Slaný | 11 | 9 | – | 7 | 11 | 38 |
| 4. Štěpán Jurča, Březolupy | 5 | 7 | 7 | – | 8 | 27 |
| 5. Milan Dobiáš, Chabařovice | 4 | – | – | 9 | 7 | 20 |
| 6. Matěj Frýza, Plzeň | – | 4 | 8 | 6 | 1 | 19 |
| 7. Jan Jeníček, Pardubice | 8 | 4 | 5 | 2 | – | 19 |
| 8. Vojtěch Zamazal, Slaný | 2 | 3 | 2 | 6 | 5 | 18 |
| 9. Filip Šifalda, Chabařovice | 8 | 8 | – | – | – | 16 |
| 10. František Hřib, Březolupy | 0 | 3 | 5 | – | 4 | 12 |
| 11. Mateusz Lopuski, PL | – | – | – | – | 10 | 10 |
| 12. Daniel Klíma, Praha | 8 | – | – | – | – | 8 |
| 13. Jakub Exler, Praha | 4 | – | – | 1 | 2 | 7 |
| 14. Pavel Kuchař, Praha | – | – | – | 7 | – | 7 |
| 15. Kacper Makowski, PL | – | – | – | – | 6 | 6 |
| 16. Michal Baštecký, Praha | 4 | – | – | – | – | 4 |
| 17. Matouš Kameník, Divišov | – | – | – | – | 1 | 1 |
| 18. Josef Černý, Plzeň | – | – | 0 | 1 | – | 1 |
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček
Divišov – 29. července
Divišovský stadión ožil závodním ruchem již dopoledne, které dávalo neklamně najevo, že nás čeká horká tropická neděle. Jaroslav Vaníček si dával zprvu na čas s příjezdem ke startovnímu roštu, ale sotva letěla páska k modrému nebi s několika bílými obláčky, pokaždé triumfoval ve stylu start – cíl. V tomto směru mu statečně sekundoval Bruno Belan, jehož tréninkový problém s karburátorem se vlastně vyřešil sám od sebe. Vojtěch Šachl měl smůlu v rozjížďce s číslem osm. Sotva se dostal před Jakuba Exlera, musel zastavit kvůli vypadlému plynovému lanku. Bodová ztráta mu zabránila startovat v áčku, k němuž se natáhnul stále se lepšící Vojtěch Zamazal. Oba neporažení závodníci si museli střihnout, kdo si vybere postavení na startovním roštu finále A jako první. A to přineslo první a poslední porážku Jaroslavu Vaníčkovi. Bruno Belan sice po startu z vnitřní strany pořádně kousal, nicméně Pražan profitoval ze svého rychlejšího startu a mohl slavit další triumf.
Vedro, vedro, vedro! Slunce spalovalo už tak sežehnutou trávu do dalších odstínů žluté barvy, které by nedokázal namíchat snad ani Vincent van Gogh. Stín byl luxusem, jenž si nedokázal najít každý, kdo se dnes v Divišově objevil. Nicméně pořadatelé makali, seč jim síly stačily, aby náročný program mohl odstartovat šestým dílem šampionátu stopětadvacítek na krátkých drahách.
Samozřejmě za takových podmínek by si jenom naprostý pitomec mohl stěžovat, že naplánovaný časový harmonogram nabral zpoždění necelé třičtvrtěhodinky. Navzdory času navíc však závod nestihl Mateusz Lopuski, který do Divišova dorazil příliš pozdě. Jury proto musela přelosovat startovní listinu, takže na pětku po nepřítomném Polákovi putoval domácí Matouš Kameník.
Bruno Belan aspoň dostal možnost trénovat navíc, protože v řádném čase záhy zastavil. „Chcípalo to,“ vyprávěl jeho otec Rudolf. „Dali jsme jinej‘ karburátor. Nepomohlo to, dělalo to to samý. A pak se to najednou rozjelo.“
Již od samotného počátku začal závod ovládat Jaroslav Vaníček. Pražský stopětadvacítkáský suverén si dával na čas, nicméně rozjížďku s číslem jedna vyhrál stylem start – cíl před Jakubem Exlerem a Adamem Bednářem. Jenže jihočeský motokrosař v pražské vestě si nakonec při svém debutu v šampionátu bod nepřipsal, jelikož se dostal mimo ovál a byl diskvalifikován.
Favorité měli kralovat i nadále. Bruno Belan se již jen smál vzpomínce, kterak mu v Plzni prakticky v každé zatáčce vypadla rychlost. Také řetěz, který mu při divišovském poháru vzal naději vyhrát aspoň béčko, byl už vyměněn. A tak ve druhé jízdě vyhrál o rovinu před Brunem Belanem a Matoušem Kameníkem, dalším debutujícím závodníkem, jehož jsme prozatím viděli jen při PRO-TEC Speedway Mini Cupu.
V rozjížďce s číslem tři se prosadil Vojtěch Schl, když odvedl Vojtěcha Zamazala. Druhá série jakoby vypadla té první přímo z oka, alespoň co se vítězů týká. Jaroslav Vaníček opanoval čtvrtou, Vojtěch Šachl pátou a Bruno Belan šestou jízdu. Až poté začalo jít do tuhého.
Rozjížďka s číslem sedm proběhla ještě bez zásadního vlivu na další vývoj závodu. Jaroslav Vaníček neměl problém s Matoušem Kameníkem. Hned nato v osmé jízdě prodloužil sérii své neporazitelnosti rovněž Bruno Belan. Zato Vojtěchu Šachlovi, jenž do té chvíle neznal nic než vítězství, nevyšel start.
Dostat se na kraťoučkém ovále před Jakuba Exlera ale nebylo vůbec jednoduché. Pražan střežil vnitřní stopu jako oko v hlavě a Vojtěch Šachl byl zvenku rychlejší až v nájezdu do druhé zatáčky. Stíhat vedoucího Slaňáka bylo v té chvíli už nemožné. Navíc ve třetím okruhu zajel na zelený trávník a jeho otec Petr posléze informoval všechny zvědavce v depu o vyskočeném plynovém lanku.
Ze smůly domácího závodníka nemohl neprofitovat Vojtěch Zamazal. V deváté jízdě se musel prodrat do čela, když v první zatáčce nekompromisně předjel poněkud rozevlátého Adama Bednáře. Jeho nakonec udolal i Adam Nejezchleba, nicméně otázka, co bude se stopětadvacítkami za rok či dva, snad ani nemusí být položena.
Po třetí sérii pochopitelně vedli oba neporažení. Za Jaroslavem Vaníčkem a Brunem Belanem stál Vojtěch Zamazal se sedmi body. Vojtěch Šachl disponoval šesti, ale jeho vyhlídky na překonání svého slánského soupeře byly na prahu poslední série základní části přece jen mizivé.
V rozjížďce s číslem deset jej totiž očekával Jaroslav Vaníček. Pražan vskutku opět triumfoval ve stylu start – cíl, aby postoupil do áčka s dvanácti body. Vojtěch Šachl se dopočítal osmi bodů, a pakliže by měl postoupit mezi nejlepší tři, musel by Vojtěch Zamazal mít ve dvanácté jízdě smůlu jako hrom.
Nic takového se však nestalo. Zatímco Bruno Belan pádil srovnat skóre s Jaroslavem Vaníčkem, jeho kolega v první zatáčce předčil Adama Bednáře. Ten se potkal s Matoušem Kameníkem ve finále C, jímž tradičně závěrečný program začínal. Odstartoval jako první a odolával tlaku divišovského závodníka. Nakonec se dočkal triumfu, protože Matouš Kameník v úvodním oblouku třetího kola upadl.
Jak již víme, Vojtěch Šachl se do áčka nedostal, ale všechno si vynahradil ve finále B. Po pekelně rychlém startu neměl konkurenci a také celkových jedenáct bodů se mu do průběžné klasifikace šampionátu náramně hodilo. Za sebou měl zprvu Adama Nejezchlebu, nicméně Jakub Exler si nedopřál klidu, dokud jej v první zatáčce druhého kola nepřekonal zvenčí.
Protože Jaroslav Vaníček a Bruno Belan měli dvanáct bodů, takže se samozřejmě v základní části nemohli potkat, čekal je los. Při tradiční hře kámen – nůžky – papír měl šťastnější ruku slánský závodník. A že sáhl po vnitřní dráze, vskutku nikoho nepřekvapilo.
Jaroslav Vaníček okamžitě zvolil střed, takže na Vojtěcha Zamazala zbyl venek. Na nejmenším z trojice divišovských oválů to měl do prvního nájezdu daleko, takže si mistrovskou premiéru na pódiu vychutnal coby třetí v pořadí.
Bruno Belan byl po vylétnutí pásky přece jen o kapánek pomalejší než Jaroslav Vaníček. Sice útočil, nicméně Pražan jej zavřel na vnitřní čáru. A pak již jen mířil za dalším triumfem, jímž opět navýšil své postavení na hrotu aktuální klasifikace mistrovství republiky.
| C | B | A | TOT | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 3 3 3 | 6 | 18 | ||
| 2. Bruno Belan, Slaný | 3 3 3 3 | 4 | 16 | ||
| 3. Vojtěch Zamazal, Slaný | 2 2 3 2 | 2 | 11 | ||
| 4. Vojtěch Šachl, Divišov | 3 3 E 2 | 3 | 11 | ||
| 5. Jakub Exler, Praha | 2 1 2 3 | 2 | 10 | ||
| 6. Adam Nejezchleba, Ch. | 2 1 2 2 | 1 | 8 | ||
| 7. Adam Bednář, Praha | L 2 1 1 | 3 | 7 | ||
| 8. Matouš Kameník, Divišov | 1 2 2 1 | F | 6 |
Poznámka: závod se konal na nejmenší dráze; z původně přihlášených nestartoval Mateusz Lopuski, který dorazil do Divišova pozdě
| Tadeáš Růžička | Shupa 125 | 1. F 1. E |
| Karel Průša | KPR 90 | 2. 1. 2. 1. |
Průběžné pořadí šampionátu:
| PHA | PHA | SLA | DIV | CHA | DIV | TOT | |
| 7.4. | 1.5. | 12.5. | 17.6. | 24.6. | 29.7. | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 13 | 14 | 17 | 18 | 17 | 18 | 97 |
| 2. Vojtěch Šachl, Divišov | 10 | 10 | 13 | 12 | 14 | 11 | 70 |
| 3. Jan Jeníček, Pardubice | 11 | 17 | 14 | 13 | 13 | – | 68 |
| 4. Bruno Belan, Slaný | 10 | 9 | – | 15 | 12 | 16 | 62 |
| 5. Vojtěch Zamazal, Skaný | – | 9 | 10 | – | 11 | 11 | 41 |
| 6. Adam Nejezchleba, CH | – | 7 | – | 10 | 6 | 8 | 31 |
| 7. Jakub Exler, Praha | 11 | – | – | – | 7 | 10 | 28 |
| 8. Luboš Krejča, Praha | 4 | 7 | 8 | 9 | – | – | 28 |
| 9. Lukáš Vinter, Praha | NC | 16 | 8 | – | – | – | 24 |
| 10. Pavel Kuchař, Praha | 18 | – | – | – | – | – | 18 |
| 11. Štěpán Jurča, Březolupy | – | 5 | 12 | – | – | – | 17 |
| 12. Eric Puffer, D | 5 | – | – | 8 | – | – | 13 |
| 13. Daniel Klíma, Praha | 11 | – | – | – | – | – | 11 |
| 14. Mateusz Lopuski, PL | – | 10 | – | – | – | – | 10 |
| 15. Alexandra Schauer, D | 10 | – | – | – | – | – | 10 |
| 16. Manuel Rau, D | – | – | – | – | 8 | – | 8 |
| 17. Bruno Thomas, D | – | – | – | – | 8 | – | 8 |
| 18. Adam Bednář, Praha | – | – | – | – | – | 7 | 7 |
| 19. Sarah Fischer, D | – | – | 7 | – | – | – | 7 |
| 20. Michal Baštecký, Praha | – | 7 | – | – | – | – | 7 |
| 21. Matouš Kameník, Divišov | – | – | – | – | – | 6 | 6 |
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil z prvního závodu v Praze po tréninku
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček
Divišov – 26. července
Meteorologové už museli opravit sví červnová tvrzení o nepříliš teplotně výrazném létu a trumfují se hodnotami, kam až se rtuť teploměru dokáže vyšplhat. Neděle v Divišově bude nejen tropicky žhavá, ale na místním plochodrážním stadiónu i pořádně dlouhá. Diváky čekají mistrovské podniky v obou českých šampionátech a jako hlavní chod závodního menu poslední mítink české juniorky, která musí začít kvalifikací. Leader aktuální klasifikace Filip Hájek po svém daugavpilském pádu již dvakrát trénoval, nicméně před rozjetým tandemem Petr Chlupáč – Jan Kvěch má náskok jen pět bodů. Juniorské mistrovství republiky má tedy prvek, který excelentní Eduard Krčmář v předchozích dvou sezónách nepřipustil, a sice nic menšího než boj o titul.
Loading ...
O nedělní závod v Divišově byl ze strany závodníků takový zájem, že sportovní komise již v úterý musela vyhlásit, že přihlášky cizinců již nebudou akceptovány. Výjimku představují pouze ti, kteří se již některého z podniků české juniorky zúčastnili.
I tak by se v divišovských boxech mělo objevit neuvěřitelných jednadvacet plochodrážníků, přičemž pouze tři osedlají dvěstěpadesátku. Personální krize juniorky byla vlastně zažehnána již zjara. Od té doby se objevili kopřivničtí Jan Macek a Roman Marek. A do půllitrů rovnou ze stopětadvacítky naskočil Lukáš Vinter.
Účast v hlavním závodě má garantováno pouze deset nejlepších držitelů licencí AČR a SMF z průběžné klasifikace vzniklé z předchozích klání v Praze a v Plzni. Ostatních jedenáct musí absolvovat kvalifikaci, jež opět po mnoha letech připomíná malý závod.
Skládá se totiž z šesti rozjížděk. Její filozofie je jednoduchá. Všichni aspiranti nejprve změří své síly v trojici jízd. Vítězové se kvalifikují rovnou, ostatní pošle klíč na startovní rošt rozjížděk s čísly čtyři a pět. Jejich vítězové opět postoupí, ale pozor, poslední v cíli budou vyřazeni. Zbývající čtveřice se objeví u pásky ještě v šesté jízdě. Její vítěz získá poslední volné místo v hlavním klání, dva další se stanou náhradníky, zatímco poslední bude vyřazen.
Kvalifikace proběhne ihned po skončení tréninku, jehož začátek byl s ohledem na natřískaný program posunut již na čtvrt na dvě. Do hlavního závodu musí totiž jury vetknout ještě dvanáct rozjížděk stopětadvacítek, které čeká pátý díl jejich klasického šampionátu. Přitom mistrovství republiky na malé dráze se svými patnácti jízdami od půl jedenácté celou dlouhou divišovskou plochodrážní neděli otevřou.
Poslední díl juniorky láká již nyní. Filip Hájek sice nekompromisně kráčel za patnáctibodovými maximy jak na Markétě, tak na Borech, nicméně vinou své zlomené kličky více než měsíc nezávodil. Předevčírem a včera však již absolvoval dva tréninky a výhodou na jeho straně je i náskok, který si na hrotu aktuální klasifikace vytvořil.
Pět bodů se sice nezdá jako bůhvíjaké vítězství, jenže do konce šampionátu se každý junior postaví na startovní rošt již jen pětkrát. Do karet Filipa Hájka hraje i úzus, že se nejlepší čtveřice utká až v rozjížďce s číslem devatenáct. V ní Pražan narazí nejen na dvojici svých mladších klubových kolegů, nýbrž i na Davida Pacalaje, jenž ztrácí již sedm bodů.
Na druhou stranu vývojem závodu může zamíchat i Patrik Mikel. Milenec paní Smůly, která mu letos dopřává vskutku velkorysé koupele v černočerném asfaltu, by se klidně mohl smát z nejvyššího stupínku pódia. Na bedně v juniorce byl i Ján Mihálik a myšlenka podívat se sem rozhodně nebude cizí ani Jakubu Valkovičovi či Danielu Klímovi. Každopádně neděle v Divišově bude určitě dlouhá a horká, ale i zajímavá a dramatická.
| 1. jízda: | Daniel Šilhán, Michal Baštecký, Sebastian Kössler, Jan Macek |
| 2. jízda: | František Klier, Michal Tomka, Sindy Weber, Lukáš Vinter |
| 3. jízda: | Josef Novák, Michal Danko, Roman Marek |
| 4. – 6. jízda: | startují postupně závodníci, kteří nezvítězí |
| 1 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica |
| 2 vítěz kvalifikační jízdy 1 |
| 3 Filip Hájek, Praha |
| 4 Pavel Kuchař, Praha (250 ccm) |
| 5 Patrik Mikel, Pardubice |
| 6 David Pacalaj, SK – Žarnovica |
| 7 vítěz kvalifikační jízdy 2 |
| 8 Pavel Čermák, Praha |
| 9 vítěz kvalifikační jízdy 3 |
| 10 vítěz kvalifikační jízdy 4 |
| 11 Daniel Klíma, Praha |
| 12 Petr Chlupáč, Praha |
| 13 Jan Kvěch, Praha |
| 14 Ján Mihálik, SK – Žarnovica |
| 15 vítěz kvalifikační jízdy 5 |
| 16 vítěz kvalifikační jízdy 6 |
| 17 druhý z kvalifikační jízdy 6 |
| 18 třetí z kvalifikační jízdy 6 |
| 1 Jaroslav Vaníček, Praha |
| 2 Jakub Exler, Praha |
| 3 Adam Bednář, Praha |
| 4 Adam Nejezchleba, Chabařovice |
| 5 Mateusz Lopuski, PL |
| 6 Bruno Belan, Slaný |
| 7 Vojtěch Zamazal, Slaný |
| 8 Vojtěch Šachl, Divišov |
| 9 Matouš Kameník, Divišov |
| 1 Jaroslav Vaníček, Praha |
| 2 Vojtěch Zamazal, Slaný |
| 3 Mateusz Lopuski, PL |
| 4 Kacper Makowski, PL |
| 5 Matěj Frýza, Plzeň |
| 6 Vojtěch Šachl, Divišov |
| 7 Štěpán Jurča, Březolupy |
| 8 Bruno Belan, Slaný |
| 9 František Hřib, Březolupy |
| 10 Jakub Exler, Praha |
| 11 Milan Dobiáš, Chabařovice |
| 12 Matouš Kameník, Divišov |
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček
Slaný – 24. července
Přítomnost klíčových mužů SCM, šéfa Petra Křikavy a trenéra Miroslava Rosůlka, na sobotním čtvrtém podniku klasického šampionátu stopětadvacítek, který doprovázel velké hochy v přeboru, signalizoval se blížící evropský pohár. Vrcholná soutěž kolibříků je na programu druhou sobotu v Divišově, takže bohužel trochu hloupě koliduje s kopřivnickým přeborem, a proto bylo potřeba vyřešit otázku české reprezentace.
Ze čtyř míst, která AČR pro evropský pohár dostal, jsou obsazena již tři. Nominaci získali Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl a Bruno Belan. O posledním reprezentantovi rozhodne tato neděle, kdy český šampionát stopětadvacítek pokračuje shodou okolností v Divišově, kde se postará o rámcový program vyvrcholení české juniorky.
Ve hře jsou Pavel Jurča a Milan Dobiáš. Koho SCM nevybere, stane se prvním náhradníkem. Pořadí dalších rezervních závodníků již bylo stanoveno a je Matěj Frýza, Štěpán Jurča, jehož kariéru dočasně zbrzdilo zranění při pádu na kole, Vojtěch Zamazal a Jan Jeníček.
| Potvrzení účastníci: | Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl, Bruno Belan |
| Kandidáti na poslední místo: | Pavel Kuchař a Milan Dobiáš |
| Pořadí dalších náhradníků: | Matěj Frýza, Štěpán Jurča, Vojtěch Zamazal, Jan Jeníček |
Foto: Karel Herman
Praha – 22. července
V české juniorce, která vyvrcholí příští neděli v Divišově, zatím neztratil jediný bod. Po maximech v Praze a v Plzni byl na nejlepší cestě, aby se ve svých jednadvaceti letech stal mistrem republiky. Nicméně zlomená klička z juniorského mistrovství světa v Daugavpilsu otřásla jeho ambicemi. Filip Hájek se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že byť dnes nejede druhé světové finále v Leszně, chce své postavení v domácím šampionátu potvrdit na ovále.
Loading ...
„Pohyblivost je špatná, není tam taková ta jistota,“ vysvětluje Filip Hájek, proč se nakonec rozhodl v Leszně nestartovat. „Ale příští tejden chci začít trénovat. Snad to půjde…“
Poté co Patrik Mikel po pádu nedokončil druhý závod české juniorky v Plzni, jsou nejbližšími pronásledovateli pražského juniora jeho kluboví kolegové Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Na Filipa Hájka ztrácí pět bodů. O další dva pozadu je David Pacalaj, zatímco Patrik Mikel na páté pozici je za leaderem již o deset bodů.
„Mám pět bodů náskok, bylo by hezký vyhrát titul,“ uvažuje Filip Hájek, který však navzdory svému odhodlání stojí oběma nohama na pevné zemi. „Kluci jsou rozjetější a já mám měsíc pauzu.“
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček